CS233449B1 - Převodovka s čelními ozubenými soukolími pro pohon vicestolicových tandemových zařízení pro válcování plechu za studana - Google Patents

Abstract

Vynález řeší konstrukci převodovky s čelními ozubenými soukolími pro pohon vicestolicových zařízeni pro válcování plechu za studená. Konstrukčním řešením převodovky podle vynálezu je vyřešeno provedení tělesa převodovky a uspořádaní dvou čelních ozubených soukolí, vytvořených v každé ze <Jvou převodových větví, způsobem umožnujíoim použití převodovky jako reduktoru nebo multiplikátoru.

Description

Vynález řeěí konstrukci převodovky s čelními ozubenými soukolí mi pro pohon víeestolleových zařízení pro válcování plechu sa studená. Konstrukčním řešením podle vynálezu je vyřešeno provedení tělesa převodovky a uspořádání čelních ozubených soukolí v převodovce ve dvou převodových větvích umožňujících použití převodovky jako reduktoru nebo multiplikátoru. Až dosud je jedním ze známých řeieni, používaných k pohonu kvarto stolic, převodovka poháněná dvěma vedle zebe umístěnými elektromotory a obstarávající pohon dvou válců kvartostollce. Převodovka sestává ze dvou vstupních hřídelů spojených napevno e prvním čelním ozubeným kolem, zabírajícím do druhého čelního ozubeného kola upevněného na výstupním hřídeli. Oey vstupních hřídelů jsou rovnoběžné a rovina jimi vytvořená je vodorovná. Osy výstupních hřídelů jsou také rovnoběžné s rovina jimi proložená je svislá.

Vzhledem k tomu, že poloviční součet průměrů druhých čelních ozubených kol je větší než vzdálenost os výstupních hřídelů, jsou druhá čelní ozubená kola vůči sobě: stranově přesunuta. Tímto uspořádáním druhých čelních ozubených kol v převodovce je sice umožněno použít menší vzdálenost os výstupních hřídelů, a tím i menší vzdálenost os válců kvartostolice, než je uvedený poloviční součet průměrů druhých čelních ozubených kol, touto vzdáleností je však limitován průměr druhého čelního ozubeného kola a· průměr výstupního hřídele, jejichž poloviční součet musí být menší nei vzdálenost .

Převodovka sestává ze dvou stejných čelních ozubených soukolí, kde vzdálenost jejich os tvoří první a druhou převodovou větev, převodovka je tedy dvouvitvová. Nevýhoda takto řešené převodovky spočívá v tom, že ji lze využit jen pro vytvoření převodových poměrů i<1, tj. pre převodovky do rychlá, u kterých jaou otáčky vstupního hřídele menší neě otáčky výstupního hřídele. .

Jako příklad je uvedeno vyuěití takto řešené-převodovky pro vzdálenost os vstupního a výstupního hřídele rovnou 860 ma, pro vzdálenost os výstupních hřídelů rovnou 490 mm, pro průměr výstupního hřídele rovný 260 mm a pro vzdálenost os vstupních hřídelů rovnou 1 650 mm.

Podle výpočtu, který na tomto míatě není třeba uvádět, nebol je snámý, je nožno zjistit, že největší převodový poměr 1, jehož lse touto převodovkou Ji dosáhnout, je roven hodnotě £ = 0,70. Větších převodových poměrů 1, zvláště pak převodových poměrů i>1, tj. převodových poměrů do pomela, u kterých jsou otáčky vstupního hřídele,JJ. větší neě otáčky výstupního hřídele JJ, ndse převodovkou 10 dosáhnout.

Jiné známé řešení převodovky pro pohon kvarto stolice je takové, kde je kaědá z obou převodových větví vytvořena jedním čelním ozubeným soukolím. Novina určená osami vstupního a výstupního hřídele první převodové větve je vodorovná, rovina určená osami vstupného a výstupního hřídele druhé převodové větve je rovněž vodorovné. Vzdálenosti os vstupního a výstupního hřídele obou převodových větví jsou rovny 860 mm Jako u převodovky dříve uvedené, vzdálenost obou rovin je 490 mm a průměr výstupních hřídelů js 260 mm.

Pro takto stanovené paremetry převodovky je nejvýše dosaiitelný převodový poměr £ rovněž roven hodnotě i = 0,70. Zmenšením vzdálenosti os vstupního a výstupního hřídele lze u obou převodových větví například na 558 mm dosáhnout maximálního převodového poměru i = 1,8. Velkou nevýhodou zmenšováni vzdálenosti oa vstupného a výstupního hřídels je však snížení výkonu, který lze převodovkou přenášet. Aby převodovkou, konstruovanou pro převodový poměr £ = 1,8, bylo moěné čelními ozubenými soukolími přenášet vyěěí výkon, bylo by nutné vytvořit jinou převodovku a větší vzdáleností os vstupního a výstupního hřídele obou převodových větví a a větší vzdáleností obou rovin, důsledkem čehoě by bylo i zvětšeni hmotnosti, a tím i výrobních nákladů jak převodovky, tak i kvartostollce.

Nevýhody řešení dosavadních výše uvedených převodovek odstraňuje řešení převodovky podle dále popsaného vynálezu, jehož podstata spoSívá v tom, že převodovka seatává z trojdílného tělesa, děleného ve spodní a horní dělicí rovině, ve kterých jsou uložena dvě čelní ozubená soukolí, vytvořená v každé ze dvou převodových větví, přičemž první čelní ozubená soukolí obou převodových větví sestává ze vstupního hřídele, pevně spojeného s ozubeným kolem, zabírajícím do prvního ozubeného kola, pevné na jedné straně spojeného s předlohovým hřídelem, na jehož druhé straně je naklínováno druhé ozubené kolo, druhého čelního ozubeného soukolí, zabírající do ozubeného kola, pevně spojeného s výstupním hřídelem, přičemž vstupní hřídel první převodové větve je uložeii ve spodní vodorovné dělicí rovině, vstupní hřídel druhé převodové větve je uložen v horni vodorovné dělicí rovině, předlohový hřídel a výstupní hřídel první převodové větve je uložen v horní vodorovné dělicí rovině, předlohový hřídel a výstupní hřídel druhé převodové větve Je uložen ve spodní vodorovné dělicí rovině, přičemž rovina proložená osami obou výstupních hřídelů je svislá, vzdálenosti os obou vstupních hřídelů od svislé roviny jsou stejné, vzdálenosti os obou předlohových hřídelů od svislé roviny jsou rovněž stejné, rovnají se vzdálenostem os mezi vstupními a předlohovými hřídeli.

Řešením převodovky podle tohoto vynálezu je každá převodová větev vytvořena dvěma čelními ozubenými soukolími, což umožňuje na rozdíl od řešení dosavadních převodovek vytvořit vhodnou změnou převodového poměru X jednoho nebo obou čelních ozubených soukolí Široký rozsah převodových poměrů χ do rychlá nebo do pomela při použití jednoho a téhož tělesa převodovky, tj. tělesa převodovky s konstantním vrtáním ložiskových otvorů pro uložení hřídelů čelních ozubených soukolí.

Přitom uspořádání čelních ozubených soukolí v převodovce podle vynálezu umožňuje takovou konstrukci převodovky, která v souladu s požadovanou malou vzdáleností os válců kvartostolice má odpovídající malou vzdálenost os výstupních hřídelů a přitom umožňuje 'přenášení podstatně vySších výkonů, než jaké je možno přenášet dosavadními rozměrnějšími převodovkami. Přenos vyšších výkonů novou převodovkou podle tohoto vynálezu se při srovnání s dosavadními rozměrnějšími převodovkami projevuje snížením výrobních nákladů nové převodovky i kvartostolice.

Převodovka podle tohoto vynálezu je schematicky znázorněna V nárysu a v půdorysu na obr. 1 a 2.

Jak je zřejmé z obr. 1 a 2 sestává převodovka 32 ^z trojdílného tělesa 32 děleného ve dvou vodorovných rovnoběžných rovinách 39 a 42» ve kterých jsou uloženy hřídele gO, a 52 čelních ozubených soukolí 41 a 43- Soukolí 41 β 42 jsou v převodovce 32 uspořádána ve dvou převodových větvích 43 a 44, z nichž každá větev 43 a 44 vytvořena dvěma zmíněnými soukolími 41 a 43· První čelní ozubené soukolí 41 obou převodových větví 43 a 44 sestává ze vstupního hřídele gl, pevně spojeného s ozubeným kolem 42» zabírajícím do prvního ozubeného kola 46. umístěného na jedné straně 42 předlohového hřídele g3 a s ním pevně spojeného.

Na druhé straně 50 předlohového hřídele 52 je naklínováno druhé ozubené kolo 42» které zabírá do ozubeného kola 42» pevně spojeného s výstupním hřídelem gg. Vstupní hřídel 51 první převodové větve 43 je uložen ve spodní dělicí rovině 32» vstupní hřídel gl druhé převodové větve 44 je uložen v horní dělicí rovině *42« Předlohový hřídel g3 a výstupní hřídel 53 první převodové větve 43 je uložen v horní dělicí rovině 42» předlohový hřídel τ 52 a výstupní hřídel 53 druhé převodové větve 44 je uložen ve spodní dělicí rovině 32·

Rovina 54 proložená osami výstupních hřídelů 22 Je svislá. Vzdálenosti gg os vstupních hřídelů 55 od roviny 54 jsou stejné. Rovněž vzdálenosti gg os předlohových hřídelů g6 * od svislé roviny 54 jsou stejné a rovnají se vzdálenostem gg os mezi vstupními a předlohovými hřídeli gg a gg.

Pro porovnáni převodovky JJ podle obr. 5 a 6 β převodovkou 10 podle obr. 1 a 2 je jako příklad v dalším textu uvedeno využití převodovky JZ pro vzdálenost 58 oa vstupních hřídelů 22 od avislá roviny 24 rovnou 885 mm, pro vzdálenost 22 os předlohových hřídelů 55 od svislá roviny 5ti rovnou vzdálenosti 22 os mezi vstupními a předlohovými hřídeli 55. 56 rovnou 558 mm, pro vzdálenost oa výstupních hřídelů 57. 5l rovnou 490 mm a pro průmšr výstupního hřidele 60 rovný 260 mm·

Podle výpočtu, který na tomto míetš není třeba uvádět, nebol je známý, je možno zjistit, že největší převodový poměr i,, kterého lze dosáhnout prvním čelním ozubeným soukolím il je i, * 3,29, největší převodový poměr i₂ dosažitelný druhým čelním ozubeným soukolím 42 je X₂ = 1,29, takže největší celkový převodový poměr i. dosažitelný oběma čelními ozubenými soukolími il a je i = i, . i₂ = 3,29 . 1,29 .= 4,24.

Nejmenší převodový poměr 1 dosažitelný převodovkou 37. který je odvislý od maximálně přípustného dovoleného vstupního hřídele 21, je asi i = 0,16. Soukolí s tímto převodovým poměrem i - 0,16 nejsou na obr. 5 a 6 znázorněna, aby nebyla narušena přehlednost těchto výkresů, jejich vytvořeni u převodovky 2Z je věak i bez znázornění zřejmé. Celkový rozsah převodových poměrů 1 dosažitelný převodovkou 37 při použití jednoho a téhož tělesa převodovky Jg je .tedy 1 0,16 až 4,24, zatímco rozsah převodových poměrů i dosažitelný první uváděnou známou převodovkou je pouze i = 0,16 až 0,70. Přitom hmotnost, a tím i výrobní náklady na převodovku JZ jsou nižší a maximálně přípustný výkon přenášený převodovkou 2X je větěí než u dosavadní' prvni převodovky.

Claims (1)

1. Převodovka pro pohon víeestolicových tandemových zařízeni pro válcování plechu za studená, vyznačující se tím, že sestává z trojdílného tělesa (38) děleného ve spodní a horní vodorovné dělicí rovině (39, 40), ve kterých jsou uložena dvě čelní ozubená soukolí (41, 42), tvořící dvě převodové větve (43» 44), přičemž první čelní ozubené soukolí (41) obou převodových větví (43, 44) sestává ze vstupního hřídele (51), pevně spojeného s ozubeným kolem (45), zabírajícím do prvního ozubeného kola (46), pevně na jedné straně (49) spojeného s předlohovým hřídelem (52), na jehož druhé straně (50). je naldínovéno druhé ozubené kolo (47) druhého čelního ozubeného soukolí (42), zabírajícího do ozubeného kola (48), pevně spo jeného <s výstupním hřídelem (53), přičemž vstupní hřídel (51) první převodové větve (43) je uložen ve spodní vodorovné dělicí rovině (39), vstupní hřídel (51) druhé převodové větve (44) je uložen v horní vodorovné dělicí rovině (40), předlohový hřídel (52) a výstupní hřídel (53) první převodové větve (43) je uložen v horní vodorovné dělicí rovině (40), předlohový hřídel (52) a výstupní hřídel (53) druhé převodové větDe (44) je uložen ve spodní vodorovné dělicí rovině (39), přičemž rovina (54) proložené osami obou výstupních hřídelů (57, 57) je svislé, vzdálenosti (58) os obou vstupních hřídelů (55J od svislé roviny (54) jsou stejné, vzdálenosti (59) os obou předlohových hřídelů (56) od svislé roviny (54) jsou rovněž stejné a rovnají se vzdálenostem (59) os mezi vstupními , a předlohovými hřídeli (55, 56).