CS232711B2 - Parting method of ferrous,clayey and manganous impurities from magnesium chloride solution in hydrogen chloride - Google Patents

Parting method of ferrous,clayey and manganous impurities from magnesium chloride solution in hydrogen chloride Download PDF

Info

Publication number
CS232711B2
CS232711B2 CS808508A CS850880A CS232711B2 CS 232711 B2 CS232711 B2 CS 232711B2 CS 808508 A CS808508 A CS 808508A CS 850880 A CS850880 A CS 850880A CS 232711 B2 CS232711 B2 CS 232711B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
precipitation
manganese
solution
magnesium
oxide
Prior art date
Application number
CS808508A
Other languages
English (en)
Inventor
Michael Grill
Helmut Grohmann
Edgar Klein
Achim Kulling
Original Assignee
Veitscher Magnesitwerke Ag
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Veitscher Magnesitwerke Ag filed Critical Veitscher Magnesitwerke Ag
Publication of CS232711B2 publication Critical patent/CS232711B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C22METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22BPRODUCTION AND REFINING OF METALS; PRETREATMENT OF RAW MATERIALS
    • C22B26/00Obtaining alkali, alkaline earth metals or magnesium
    • C22B26/20Obtaining alkaline earth metals or magnesium
    • C22B26/22Obtaining magnesium
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C01INORGANIC CHEMISTRY
    • C01FCOMPOUNDS OF THE METALS BERYLLIUM, MAGNESIUM, ALUMINIUM, CALCIUM, STRONTIUM, BARIUM, RADIUM, THORIUM, OR OF THE RARE-EARTH METALS
    • C01F5/00Compounds of magnesium
    • C01F5/26Magnesium halides
    • C01F5/30Chlorides
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C01INORGANIC CHEMISTRY
    • C01GCOMPOUNDS CONTAINING METALS NOT COVERED BY SUBCLASSES C01D OR C01F
    • C01G45/00Compounds of manganese
    • C01G45/02Oxides; Hydroxides
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C01INORGANIC CHEMISTRY
    • C01GCOMPOUNDS CONTAINING METALS NOT COVERED BY SUBCLASSES C01D OR C01F
    • C01G49/00Compounds of iron
    • C01G49/02Oxides; Hydroxides
    • C01G49/06Ferric oxide [Fe2O3]
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C22METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22BPRODUCTION AND REFINING OF METALS; PRETREATMENT OF RAW MATERIALS
    • C22B3/00Extraction of metal compounds from ores or concentrates by wet processes
    • C22B3/20Treatment or purification of solutions, e.g. obtained by leaching
    • C22B3/44Treatment or purification of solutions, e.g. obtained by leaching by chemical processes
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P10/00Technologies related to metal processing
    • Y02P10/20Recycling

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Inorganic Chemistry (AREA)
  • Geology (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Metallurgy (AREA)
  • General Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Environmental & Geological Engineering (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Geochemistry & Mineralogy (AREA)
  • Compounds Of Iron (AREA)
  • Removal Of Specific Substances (AREA)
  • Treatment Of Water By Oxidation Or Reduction (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu oddělení železnatých, hlinitých a manganatých nečistot z roztoku chloridu horečnatého v kyselině chlorovodíkové.
Jsou známé způsoby výroby čistého hořčíku z minerálů obsahujících hořčík, např. z magnezitu, dolomitu, serpentinu, chloritu, mastku a jiných nebo z průmyslových meziproduktů jako například z úletů^ ze zpracování těchto minerálů, které spočívají v podstatě v tom, že se uvedené materiály rozkládají kyselinou chlorovodíkovou, přičemž vzniknou kaly, které jsou slabě kyselé v důsledku obsahu kyseliny chlorovodíkové. Tyto kaly obsahují podíl ještě nerozpuštěného výchozího materiálu a rozpuštěné látky, zejména chlorid hořečnatý, chlorid železnatý, chlorid hlinitý, chlorid manganatý a rozpuštěnou kyselinu křemičitou.
Neutralizací těchto kalů po případném oddělení nerozpuštěného podílu se vysráží oxidací chloridu železnatého a chloridu manganatého, chlorem, peroxidem vodíku nebo jiným oxidačním prostředkem hydratovaný oxid železitý, manganičitý a hlinitý. S nimi se strhne kyselina křemičitá, nacházející se v roztoku a jiné nečistoty, jako například bor. Po odfiltrování sraženiny se získá neutrální roztok chloridu hořečnatého, který jako nečistotu obsahuje prakticky již jen chlorid vápenatý. Po vysrážení chloridu vápenatého a jeho oddělení se získá čistý roztok chloridu hořečnatého, který se pyrolytickým štěpením podle rovnice
MgCh + H2O - MgO + 2 HC1 ve vhodné peci, například v rozprašovací pražící peci, peci s ložem ve vznosu nebo ve válcové rotační peci, může převést na čistý oxid hořečnatý a kouřové plyny, které obsahují chlorovodík vzniklý při uvedené reakci. Kouřové plyny se čistí od úletu tvořeného oxidem hořečnatým, například pomocí roztoku chloridu hořečnatého, potom se odděluje chlorovodík obsažený v kouřových plynech vodou, například v takzvaných adiabatických kolonách. Při použití adiabatické kolony odtéká z jejího dna kyselina chlorovodíková, která může dosáhnout maximálně azeotropní koncentrace.
V literatuře, týkající se tohoto postupu, se o vysrážení uvedených hydratovaných oxidů podrobně nepojednává. Literární citace se omezují pouze na konstatování, že znečištěný roztok, získaný z uvedeného kalu po oddělení nerozpuštěného podílu, se neutralizuje za provzdušňování nebo zavádění chlóru nebo jiného oxidačního činidla konečným produktem postupu, tj. oxidem hořečnatým, úletem z průmyslu hořčíku nebo oxidem vápenatým, přičemž dochází ke srážení blíže nepopsaným mechanismem.
Až dosud jsou nevyřešené problémy srážení uvedených hydratovaných oxidů, zejména při oxidaci vzdušným kyslíkem. Do sud často z přesné bilance výchozích látek a získaných produktů vyplývají nevysvětlitelné ztráty hořčíku, což je samozřejmě ekonomicky nevýhodné. Také bylo zjištěno, že srážení probíhá často pouze neúplně nebo je spojeno s mimořádně dlouhou dobou provzdušňování sráženého roztoku. Další nepříznivý jev představuje sedimentovatelnost nebo filtrovatelnost získaných sražekvalitě sraženiny, které často vede к pronin. Zde dochází к významnému kolísání v vozním obtížím.
Úkolem vynálezu je vyvinout zlepšený způsob oxidace železnatého a manganatého podílu v roztoku a srážení odpovídajících hydratovaných oxidů z roztoku chloridu hořečnatého v kyselině chlorovodíkové.
Výše uvedené nedostatky nemá způsob oddělení železnatých, hlinitých a manganatých nečistot z roztoku chloridu hořečnatého v kyselině chlorovodíkové, jehož podstata spočívá v tom, že se vysráží železo při teplotě 60 až 110 °C, s výhodou při teplotě 80 až 90 °C, přídavkem alespoň jedné látky zvyšující pH, s výhodou přídavkem oxidu hořečnatého, oxidu vápenatého, hydroxidu hořečnatého, hydroxidu vápenatého nebo jejich směsí, za intenzivního prohánění vzduchem nebo/a kyslíkem při hodnotě pH až 5,2, s výhodou 4 až 5, jako hydratovaný oxid železitý, případně společně s hydroxidem hlinitým, kyselinou křemičitou a sloučeninami boru, načež se vysráží mangan při pH roztoku větším nebo rovném 6 při zavádění vzduchu nebo/a kyslíku к oxidaci dvojmocného manganu nebo se mangan vysráží při pH roztoku větším nebo rovném 4,5 při zavádění chlóru к oxidaci dvojmocného manganu, načež se vyloučená sraženina oddělí, případně společně s pevnými nečistotami, přítomnými ve výchozím roztoku chloridu hořečnatého, sedimentací nebo/a filtrací.
výhodou se srážení provádí diskontinuálně v míchané zóně. Srážení se může také provádět kontinuálně v kaskádě míchaných zón, přičemž vysrážení železa se provádí v první nebo několika zónách udržovaných na hodnotě pH 3 až 5,2, s výhodou až 5, a potom se provádí vysrážení manganu v jedné nebo několika dalších zónách udržovaných na hodnotě pH větší nebo rovné 4,5.
Výhodně se к neutralizaci používá oxidu hořečnatého s velikostí částic nejvýše 1 milimetr, který je případně hydratován a je v pevné formě nebo ve formě vodné suspenze.
К neutralizaci lze s výhodou také použít úletu obsahujícího oxid hořečnatý a/nebo oxid vápenatý.
Železo se při způsobu podle vynálezu vysráží jako hydratovaný oxid železitý prostý hořčíku, převážně ve formě ó-FeO(OH); tato struktura byla ověřena rentgenoskopicky
Z výše uvedeného je zřejmé, že к vysrá žení manganu slouží při způsobu podle vynálezu dva postupy. . Hodnota pH se může zvýšit na hodnotu vyšší nebo rovnou 6 a dvojmocný mangan se oxiduje zaváděním vzduchu a/nebo kyslíku; tento postup je výhodnější vzhledem ke snadnější dostupnosti oxidačního činidla. pH se však může také udržovat na hodnotě větší nebo rovné 4,5 a dvojmocný mangan se oxiduje zaváděním plynného chlóru; při tomto způsobu probíhá oxidace velmi rychle.
Srážení podle vynálezu se může provádět jak diskonlinuálně v míchané nádobě, tak kontinuálně v kaskádě míchaných kotlů. Při použití kaskády probíhá srážení železa v jedné nebo několika nádobách udržovaných na hodnotě pH 3 až 5,2, s výhodou 4 až 5, a vysrážení manganu se potom provádí v jedné nebo několika nádobách, ve kterých se udržuje hodnota pH větší nebo rovna 4,5.
Výhodou způsobu podle vynálezu je, že při něm dochází k vyčištění roztoku chloridu hořečnatého bez výrazných ztrát hořčíku.
Způsob podle vynálezu spočívá v podstatě na vhodném udržování hodnoty pH v průběhu srážení. Jak bylo již na počátku uvedeno, vychází se z nečistého roztoku chloridu hořečnatého, který obsahuje kyselinu chlorovodíkovou a který je případně prost pevných podílů. Za intenzivního zavádění vzduchu nebo kyslíku se zvýší hodnota pH tohoto roztoku. K tomu lze obecně použít oxidu hořečnatého, hydroxidu hořečnatého, oxidu . vápenatého nebo/a hydroxidu vápenatého. Stejně je možné použít například i hydroxidu sodného, hydroxidu draselného a hydroxidu amonného. Je samozřejmé, že použití všech ostatních látek kromě hořečnatých sloučenin vede ke znečištění roztoku chloridu hořečnatého, což má za následek, že tento roztok je potom třeba od těchto přidaných látek ještě vyčistit. K uvedené neutralizaci je tedy obzvláště výhodný oxid hořečnatý, který je výhodně v práškové formě a má velikost částic nejvýše 1 mm; tento oxid hořečnatý může být případně hydratován a může být v pevné formě nebo ve formě vodné suspenze. Vzhledem k dostupnosti je vhodným srážecím prostředkem úlet obsahující oxid hořečnatý a/nebo oxid vápenatý.
Je třeba uvést, že srážení železa probíhá při oxidaci vzduchem před srážením manganu, což znamená, že ke srážení manganu dochází teprve tehdy, až je veškeré železo obsaženo ve formě hydratovaného oxidu železitého.
Nyní bylo zjištěno, že při srážení železa mohou v závislosti na hodnotě pH vznikat dva typy hydratovaného oxidu: hydratovaný oxid typu 1 a hydratovaný oxid typu 2. Hydratovaný oxid typu 1 se tvoří, když hodnota pH roztoku chloridu hořečnatého rychle stoupne na hodnotu vyšší než 5,2. Hydratovaný oxid typu 2 vzniká, pokud se srážení železa provádí v rozmezí pH 3 až 5,2, s vý hodou 4 . až 5, za intenzivního provzdušňování nebo zavádění kyslíku.
U obou typů hydratovaných oxidů je železo na konci srážení v trojmocné formě, ale liší se rentgenová struktura obou typů hydratovaných oxidů. Rentgenové spektrum hydratovaného oxidu typu 1 odpovídá v maximální míře pyroauritu (Mg6Fe2'CCOi(OH jj6. . 4 HžO) nebo brugnatelitu (Mg6FeCO3(OH)i3. . 4 H2O. Pravděpodobně jde o. pyroauritu nebo brugnatelitu podobné nebo dokonce identické podvojné hydroxidy železa a hořčíku. Naproti tomu je v hydratovaném oxidu typu 2 prokázána převážně struktura S-FeO(OH).
Ukázalo se, že při srážení hydratovaného oxidu typu 2 dochází k minimálním ztrátám hořčíku, zatímco při srážení hydratovaného oxidu typu 1 dochází ke spoluvysrážení velkého množství hořčíku, které se potom odstraňuje z' roztoku při následujícím oddělování sraženiny od roztoku chloridu hořečnatého.
Dále je třeba uvést, že se již struktura jednou vzniklého hydratovaného oxidu typu 1 nebo 2 dále nemění zvyšováním hodnoty pH. To znamená, že další hořčík již ' do sraženiny nepřechází.
O následujícím srážení manganu je známo, že se zlepší zvýšenou . hodnotou pH. Sráží-li se železo ve formě hydratovaného oxidu typu 2, je zapotřebí k nastavení stanovené koncové hodnoty pH podstatně nižší přídavek oxidu hořečnatého, než v případě, kdy se železo sráží ve formě hydratovaného oxidu typu 1. Tak se pracovním postupem vedoucím k hydratovanému oxidu typu 2 vytvoří podmínky, které zlepší vysrážení manganu.
Po vyloučení sraženiny se musí tato sraženina oddělit; odděluje se ve formě téměř neutrálního kalu. S překvapením bylo zjištěno, že pro oddělování sraženiny je příznivé, když se železo vysráží jako hydratovaný oxid typu 2. Tato sraženina poskytuje v sedimentačním zařízení v podstatě hustší kal a také hustší filtrační koláč při následující filtraci. Rychlost sedimentace je u obou typů hydratovaných oxidů přibližně stejná.
Dále bylo s překvapením zjištěno, že při srážení vedoucím ' k hydratovanému oxidu typu 2 dochází v konečném produktu ke zřetelnému snížení obsahu oxidu křemičitého a oxidu hlinitého. Tak například oxid. hořečnatý, který se vyrobí z roztoku chloridu hořečnatého po vysrážení železa ve formě hydratovaného oxidu typu 1, obsahuje průměrně 0,11 % oxidu ' křemičitého a 0,12 % oxidu hlinitého, zatímco oxid hořečnatý, vyrobený z roztoku chloridu hořečnatého po vysrážení železa ve formě hydratovaného oxidu typu 2, obsahuje 0,02 % oxidu křemičitého a 0,01 % oxidu hlinitého.
Souhrne lze uvést, že srážení hydratovaného oxidu typu 2 vede ke snížení ztráty hořčíku, zvýšení rychlosti oxidace a výtěž ku srážení manganu, zlepšení sedimentačních a filtračních vlastností sraženiny a ke snížení obsahu oxidu křemičitého a oxidu hlinitého v oxidu horečnatém, vyrobeném z finálního roztoku chloridu hořečnatého.
Při diskontinuálním způsobu provedení způsobu podle vynálezu se postupuje tak, že se hodnota pH co nejdříve a pokud -možno ce nejrychleji zvýší na 4,5 a na této -hodnotě se čištěný roztok udržuje při současném zavádění vzduchu nebo kyslíku tak dlouho, až dojde k úplnému vysrážení železa. Nakonec se může hodnota pH dále zvýšit, s výhodou na hodnotu vyšší než 6, a provede se vysrážení manganu. Při -kontinuálním srážení v kaskádě míchaných kotlů se mohou podmínky v první nádobě1 ve směru toku udržovat například tak, že hodnota pH je 4,5 a doba setrvání se určí tak, aby v této nádobě došlo ke kvantitativnímu vysrážení železa. V dalších nádobách se může hodnota pH postupně zvyšovat, aby se dosáhlo co možná úplného vysrážení manganu, přičemž se - však ještě nesmí tvořit hydroxid hořečnatý. K tomu je zapotřebí dosáhnout hodnoty pH alespoň 6.
Použití chlóru k oxidaci železa je sice také možné, i když není nezbytné, neboť tato oxidace probíhá také se vzduchem nebo kyslíkem relativně stejně tak rychle, jako s použitím chlóru. Pro srážení manganu je však při oxidaci vzduchem zapotřebí reakční doby 2 až 3 hodin. Když se oxidace dvojmocného manganu provede chlórem, zkrátí se k tomu potřebná reakční doba na 10 až 15 minut. Kromě toho se spotřebuje méně oxidu hořečnatého, protože je možné provést rychlou oxidaci dvojmocného manganu chlórem již při nižší hodnotě pH, tj. větší nebo rovné 4,5, než jaké je zapotřebí při oxidaci vzduchem. Není-li obsah manganu ve výchozím roztoku příliš veliký, jsou výlohy za chlór s ohledem na dosažené výhody zanedbatelné.
V následující části popisu bude způsob podle vynálezu blíže objasněn formou příkladů konkrétního ' provedení.
Výchozí roztoky používané v příkladech se připravují rozpuštěním přírodního magnezitu v 19% kyselině chlorovodíkové a odfiltrováním pevného zbytku. Tyto roztoky mají následující složení:
MgClž 260 g,1-1 (110 g.1_1 MgOj
Fe 2,8 g. 1“1
Mn 0,2 g.1’1
Si 0,04 g.1-1
AI 0,03 g.1-1
volný HC1 4,1 g.11
Hodnota pH tohoto roztoku, stanovená za teploty okolí, je 1,2.
K neutralizaci se používá vodné suspenze technického rozemletého oxidu hořečnatého o obsahu 100 g oxidu hořečnatého na 1 litr suspenze.
Srovnávací příklad A litr -.roztoku chloridu - hořečnatého -se zahřívá na teplotu 85 °C -v -rychle míchané skleněné - baňce - opatřené zpětným -chladičem. - Do roztoku se zavádí -vzduch .v -množství 16,7 -litru -za - hodinu - a k - roztoku se - - potom najednou přidá - 3,38 g oxidu - horečnatého. Nejprve se vyloučí černá sraženina, která se postupně vybarví červeno-hnědě. Hodnota pH vystoupí - až na hodnotu ·6, avšak ještě do konce - srážení poklesne opět na 5,4. - Srážení železa je ukončeno po -15 minutách. Po dvou - dalších hodinách -při teplotě 85 °C, kdy dochází -ke srážení - - manganu, se sraženina odfiltruje, - promyje - a vysuší při teplotě 120 - IC. Výsledky měření provedených - v souvislosti se srážením suspenze, filtračním koláčem a suchým -zbytkem, -jsou -shrnuty v dále uvedené tabulce IV.
Příklad 1 litr roztoku chloridu horečnatého se zahřívá na teplotu -85 °C v intenzívně -míchané skleněné baňce opatřené zpětným chladičem. Fritou pro zavádění -plynu se -do roztoku zavádí vzduch v množství 16,7 1. . h“1 a přidá se 1,126 g oxidu hořečnatého. Tím stoupne pH na hodnotu -4,6. Během následujících 30 minut se tato hodnota pH - udržuje přidáváním oxidu hořečnatého v rozmezí 4,4 až 4,6. K tomuto účelu - se - spotřebuje 1,198 g oxidu horečnatého. Vyloučí se červeno-hnědá sraženiny, přičemž po -30 minutách je srážení železa -ukončeno. Potom se přidá další oxid hořečnatý v množství 1,054 g. pH vystoupí na hodnotu - 6,3 -a do konce srážení poklesne na hodnotu -6,2. - Po dvou hodinách -při teplotě -85 °C, -kdy - dochází k vysrážení manganu, se sraženina odfiltruje, promyje a vysuší při teplotě 120 °C. Výsledky měření provedených v -souvislosti se srážením suspenze, -filtračním koláčem a suchým zbytkem jsou - shrnuty v - dále uvedené tabulce IV.
Příklady - 2 a 3
Srovnávací příklady B a -C
Srážení železa se provádí v intenzívně míchané skleněné baňce opatřené zpětným chladičem a přepadovým hrdlem. Přivádění roztoku chloridu hořečnatého a suspenze oxidu hořečnatého se provádí kontinuálně a k provzdušňování slouží frita. Reakční směs se zahřívá na teplotu 85 °C; reakční objem činí 1 litr. Suspenze kontinuálně odcházející ze skleněné baňky se jímá - a -sraženina se z ní potom odfiltruje, promyje a vysuší při teplotě 120 -'C. Byly provedeny čtyři pokusy při různých hodnotách pH. U příkladů 2 a 3 se jedná o způsob podle vynálezu, zatímco srovnávací příklady -B -a -C se týkají způsobu podle známého stavu techniky. Jak vyplývá z následující tabulky I, má hydratovaný oxid železitý převážně struktu <5-FeO(()H) a požadovaný nižší ob jem sedimentu. Tento hydratovaný oxid jen při hodnotě pH menší nebo rovné 5. Při vyšší hodnotě pH velmi silně vzrůstá spotřeba oxidu /hořečnatého.
Tabulka I
Příklad 2 3 В c
Teplota (°C) 85,0 85,0 85,0 85,0
pH [měřeno za teptoty 85 °C J 4,5 5/0 5,5 5,0
MgO (g · lí roztoku MgCh) 2,1 2,6 6,0 12,5
Střední doba prodlení (Ir) 0,49 0,43 0.,-42 0,42
Vzduch (Ί, r* roztoku Mgcíž] 16,7 14,7 14,« 15,0
Vyloučené železo j %) 97,0 100,0 100.,0 100,0
Objem sedimentu po době větší nebo rovné 24 h (cm3.1'1 roztoku M-gdž ) 29,0 40,0 96,0 172,0
Nečistoty ve filtrátu (mh . Г1): Fe 77,0 <5,0 <5,0 < 5,0
Mn 100,0 100,0 100,0 100,0
Rentgenová struktura suchého filtračního koláče (stanovené množství): pyroaurit málo málo převážné m n Л převážné mn п йс t>v í
á-FeO(OH) velmi velmi
Mg(0H)2 mnoho mnoho málo
Příklad 4
Srážení se provádí ve čtyřstupňové kaská dě míchaných kotlů- Provozní podmínky jsou uvedeny v následující tabulce II.
Tabulka II
Nádoba č. Reaikční objem (1) Střední doba prodlení (h) Provzdušňování roztoku (1 vzduchu na 1 roztoku MgC12 ) Teplota (9,С)
1 ’ 3,76 0,476 5,19 85 ’
2 5,8 0,718 2,07 85
3 7,9 0,978 0,91 85
4 8,1 1,002 0,91 85
1—4 25,6 3,174 9,08 85
Nádoba .1 je vybavena rychloběžným míchadlem s děrovaným košem s počtem otáček 2000 min1 za účelem lepší distribuce vzduchu v roztoku; touto lepší distribucí vzduchu se dosáhne nižší spotřeby vzduchu. Ostatní nádoby jsou opatřeny lopatkovými míchadly s počtem otáček 700 min-1. Vzduch se zavádí do první nádoby skleněnou rourkou, která končí svisle pod míchadlem, a do zbývajících nádob se zavádí vzduch fritou pro zavádění plynu.
Do první kolony se současně přidává roztok chloridu hořečnatého a suspenze oxidu hořečnatého, přičemž oxid hořečnatý se dávkuje tak, že se pH udržuje na hodnotě 4,5. К tomu je zapotřebí 2,15 g oxidu hořečnatého na litr roztoku chloridu hořečnatého. V druhé nádobě se přídavkem 1,30 g oxidu horečnatého na litr roztoku chloridu hořečnatého upraví pH na hodnotu 6,1.
V první nádobě se vysráží 99,6 % železa. Nádoby 2 až 4 slouží к vysrážení manganu.
Výsledky měření provedených v souvislosti s vyhodnocením srážení suspenze, filtračního koláče a suchého zbytku rovněž vyplývají z tabulky IV.
P ř í к 1 á d 5
Začátek srážení železa se provádí jako v příkladu 1, Po .30 minutách se však přivádění vzduchu přeruší. Potom se к vysrážení manganu přidá 0,5 g oxidu horečnatého a zavede se 0,25 g chlóru. Po celkové době srážení 45 minut se sraženina odfiltruje. Ve filtrátu bylo zjištěno méně než 0,5 mg . 1_1 železa a 22 mg,l_17 manganu.
Příklad 6
Srážení se provádí kontinuálně v jedné dvoustupňové kaskádě kotlů. Provozní podmínky jsou uvedeny v následující tabulce III.
Tabulka III
Nádoba Reakční Střední doba Zavádění plynu Teplota
č. objem (1) prodlení (h) (1 vzduchu (g chlóru (°C)
na 1 roztoku na 1 roztoku
MgClž) MgClž)
3,760,465
2,520,311 + 2 6,280,776
Nádoba 1 je vybavena rychloběžným míchadlem s děrovaným košem s počtem otáček 2000 min-1; nádoba 2 je vybavena lopatkovým míchadlem s počtem otáček 700 min-1. Vzduch se zavádí do první nádoby skleněnou rourou, která končí svisle pod míchadlem. Zavádění chlóru do nádoby 2 se provádí fritou pro zavádění plynu. Do první nádoby se současně zavádí roztok chloridu hořečnatého a suspenze oxidu hořečnatého, přičemž oxid horečnatý se dáv5,05 —85 — 0,2585
5,05 0,2585 kuje tak, že se dosáhne hodnoty pH 4,5. К tomu je zapotřebí 2,15 g oxidu hořečnatého na jeden litr roztoku chloridu hořečnatého. Do druhé nádoby se přidá 0,5 g oxidu hořečnatého na jeden litr roztoku chloridu hořečnatého. Suspenze odcházející z druhé nádoby se ochladí na teplotu nižší než 40 stupňů C a zfiltruje. Ve filtrátu bylo stanoveno méně než 0,5 mg. 1“! železa a 25 mg. .I-1 manganu.
Tabulka IV
Příklad
Spotřeba MgO (g. L1 roztoku MgClž) Hodnota pH srážení Fe
Objem sedimentu po více než 24 hodinách (cm3 .1_1 roztoku MgClž)
Vlhký filtrační koláč (g . 1_1 roztoku MgClž)
Filtrační koláč sušený při teplotě
120 °C:
— rentgenová struktura: pyroaurit 5-FeO(OH) — hmotnost (g. 1_1 roztoku MgClž) obsah Fe (%) obsah Mn (%)
Oxid horečnatý odstraněný z roztoku s filtračním koláčem (g. 1_1 roztoku MgClž)
Nečistoty ve filtrátu;
Fe (mg. 1_1)
Mn (mg. 1_1)
A 1 4
3,38 3,38 3,45
6,0 4,5 4,5
144,0 60,0 58,0
59,4 16,6 16,4
převážné málo málo
množství velmi mnoho velmi mnoho
10,1 5,29 5,18
27,7 52,7 53,5
14,3 5,3 5,5
2,39 0,46 0,47
0,5 0,5 0,5
101,0 66,0 155,0
PŘEDMĚT VYNALEZU

Claims (5)

1. Způsob oddělení železnatých, hlinitých a manganatých nečistot z roztoku chloridu hořečnatého v kyselině chlorovodíkové, vyznačený tím, že se vysráží železo při teplotě 60 až 110 °C, s výhodou při teplotě 80 až 90 °C, přídavkem alespoň jedné látky zvyšující pH, s výhodou přídavkem oxidu hořečnatého, oxidu vápenatého, hydroxidu hořečnatého, hydroxidu vápenatého nebo jejich směsí, za intenzivního prohánění vzduchem nebo/a kyslíkem při hodnotě pH 3 až
5,2, s výhodou 4 až 5, jako hydratovaný oxíd železitý, případně společně s hydroxidem hlinitým, kyselinou křemičitou a sloučeninami boru, načež se vysráží mangan při pH roztoku větším nebo rovném 6 při zavádění vzduchu nebo/a kyslíku к oxidaci dvojmocného manganu nebo se mangan vysráží při pH roztoku větším nebo rovném 4,5 při zavádění chlóru к oxidaci dvojmocného manganu, načež se vyloučená sraženina oddělí případně společně s pevnými nečistotami, přítomnými ve výchozím roztoku chloridu hořečnatého, sedimentací nebo/a filtrací.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se srážení provádí diskontinuálně v míchané zóně.
3. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se srážení provádí kontinuálně v kaskádě míchaných zón, přičemž vysrážení železa se provádí v první nebo několika zónách udržovaných na hodnotě pH 3 až 5,2, s výhodou 4 až 5, a potom se provádí vysrážení manganu v jedné · nebo několika dalších zónách, udržovaných na hodnotě pH větší nebo rovné 4,5.
4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, že se k neutralizaci používá oxidu hořečnatého s velikostí částic nejvýše 1 mm, který je případně hydratován a je v pevné formě nebo ve formě vodné suspenze.
5. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, že se k neutralizaci používá úletu obsahujícího oxid horečnatý a/nebo oxid vápenatý.
CS808508A 1979-12-06 1980-12-04 Parting method of ferrous,clayey and manganous impurities from magnesium chloride solution in hydrogen chloride CS232711B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
AT0772979A AT367376B (de) 1979-12-06 1979-12-06 Verfahren zur abtrennung von eisen-, aluminiumund manganverunreinigungen aus salzsauren magnesiumchloridloesungen

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS232711B2 true CS232711B2 (en) 1985-02-14

Family

ID=3598907

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS808508A CS232711B2 (en) 1979-12-06 1980-12-04 Parting method of ferrous,clayey and manganous impurities from magnesium chloride solution in hydrogen chloride

Country Status (11)

Country Link
AT (1) AT367376B (cs)
BR (1) BR8007986A (cs)
CA (1) CA1144341A (cs)
CS (1) CS232711B2 (cs)
DE (1) DE3045796A1 (cs)
ES (1) ES8200846A1 (cs)
FR (1) FR2471351B1 (cs)
GB (1) GB2068348B (cs)
GR (1) GR72252B (cs)
IT (1) IT1141118B (cs)
ZA (1) ZA807443B (cs)

Families Citing this family (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
AT388392B (de) * 1987-06-26 1989-06-12 Veitscher Magnesitwerke Ag Verfahren zur herstellung von reinem, insbesondere zur herstellung feuerfester erzeugnisse geeignetem magnesiumoxid
NO161851C (no) * 1987-07-15 1989-10-04 Norsk Hydro As Fremgangsmaate for fremstilling av magnesiumklorid.
NO167648C (no) * 1989-06-09 1991-11-27 Norsk Hydro As Fremgangsmaate for fremstilling av magnesiumklorid.
US5980854A (en) * 1998-09-23 1999-11-09 Noranda, Inc. Method for the production of a magnesium chloride solution
WO2005098062A1 (en) * 2004-04-05 2005-10-20 Hovhannes Hovhannisyan Waste-free hydrometallurgical extraction of magnesium and other metals from rock formations of varying olivine content
RU2515735C1 (ru) * 2013-01-29 2014-05-20 Федеральное государственное унитарное предприятие "Горно-химический комбинат" Способ извлечения металлов из силикатных шлаков
RU2568796C1 (ru) * 2014-06-03 2015-11-20 Федеральное государственное бюджетное учреждение науки Институт химии и технологии редких элементов и минерального сырья им. И.В. Тананаева Кольского научного центра Российской академии наук (ИХТРЭМС КНЦ РАН) Способ вскрытия шлака

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
AT319188B (de) * 1970-02-20 1974-12-10 Veitscher Magnesitwerke Ag Verfahren zur großtechnischen Gewinnung von Magnesiumoxyd hoher Reinheit
AT335973B (de) * 1975-03-12 1977-04-12 Oesterr Amerikan Magnesit Verfahren zur herstellung von wasserigen losungen von magnesiumchlorid
AT347403B (de) * 1975-11-20 1978-12-27 Veitscher Magnesitwerke Ag Verfahren zur grosstechnischen gewinnung von magnesiumoxid hoher reinheit
AT357138B (de) * 1978-05-08 1980-06-25 Veitscher Magnesitwerke Ag Verfahren zur grosstechnischen gewinnung von magnesiumoxid hoher reinheit

Also Published As

Publication number Publication date
ES497485A0 (es) 1981-11-16
FR2471351B1 (fr) 1985-09-06
AT367376B (de) 1982-06-25
GB2068348B (en) 1983-06-02
ZA807443B (en) 1981-11-25
IT1141118B (it) 1986-10-01
GR72252B (cs) 1983-10-05
CA1144341A (en) 1983-04-12
FR2471351A1 (fr) 1981-06-19
ES8200846A1 (es) 1981-11-16
BR8007986A (pt) 1981-06-23
DE3045796A1 (de) 1981-10-15
DE3045796C2 (cs) 1989-02-02
GB2068348A (en) 1981-08-12
IT8026464A0 (it) 1980-12-05
ATA772979A (de) 1981-11-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
EP1097247B1 (en) A method for isolation and production of magnesium based products
US4298379A (en) Production of high purity and high surface area magnesium oxide
EP1341939B1 (en) Recovery of titanium dioxide from titanium oxide bearing materials like steelmaking slags
EA010106B1 (ru) Способ комплексного использования составляющих оливина
US5053144A (en) Method for the multistage, waste-free processing of red mud to recover basic materials of chemical industry
US4548795A (en) Treatment of aluminous materials
AU2001262583A1 (en) Recovery of titanium dioxide from titanium oxide bearing materials like steelmaking slags
US3340003A (en) Process for producing high purity alkaline earth compounds
EP1150919B1 (en) Lime treatment
RU2458945C1 (ru) Способ получения смешанного коагулянта дигидроксохлорида алюминия и флокулянта кремниевой кислоты
CS232711B2 (en) Parting method of ferrous,clayey and manganous impurities from magnesium chloride solution in hydrogen chloride
EP0150033A2 (en) Process for producing highly pure magnesium hydroxide
US5112584A (en) Method for production of magnesium chloride
US4137293A (en) Producing gypsum and magnetite from ferrous sulfate and separating
AU685018B2 (en) Process for preparing high-purity zirconium oxychloride crystals
AU2010217184A1 (en) Zinc oxide purification
FI65218B (fi) Foerfarande foer att tillvarataga cr203 ur en kromhaltig loesning
US1618795A (en) Process for the recovery of titanic acid, iron, and magnesia from titaniferous ores
US4474737A (en) Process of purification of magnesic raw material
WO2024101157A1 (ja) 酸化マグネシウムの製造方法
JPS58151328A (ja) バナジウム含有スラグ及び類似物からのバナジウム採取方法
US3447899A (en) Method of purifying magnesium values
RU2077486C1 (ru) Способ получения диоксида титана
RU2225842C2 (ru) Способ получения окислов марганца
RU2138446C1 (ru) Способ получения кобальт (ii) сульфата