CS231989B2

CS231989B2 - Method of continual direct conversion of potassium chloride into potassium chlorate by electrolysis

Info

Publication number: CS231989B2
Application number: CS816591A
Authority: CS
Inventors: Wayne E Brooks; Morris P Walker; Jimmie R Hodges
Original assignee: Pennwalt Corp
Priority date: 1980-09-10
Filing date: 1981-09-07
Publication date: 1985-01-16
Also published as: EP0047363B1; EP0047363A1; CA1181718A; PL232964A1; DD201918A5; JPS6330991B2; US4339312A; ES8302798A1; DE3163194D1; JPS5779183A; PL129355B1; ES505323A0

Description

Vynález se týká způsobu kontinuální přímé konverze chloridu draselného na chlorečnan draselný elektrolýzou.

Dříve byl chlorečnan draselný vyráběn podvojným rozkladem chlorečnanu sodného a chloridu draselného podle reakce

NaC103 + KCl--— NaCl 4-КСЮз

Chlorečnan sodný používaný v tomto postupu se běžně získává přímou elektrolýzou vodného roztoku chloridu sodného v elektrolyzéru. Ke každé dávce vzniklého chlorečnanu sodného se přidá stechiometrické množství chloridu draselného; vzniklý roztok КСЮз/NaCl se ochladí a vyloučené krystaly КСЮз se oddělí z roztoku. V průmyslové praxi se zbylý roztok nebo matečný louh dále vaří, aby se obsah vody upravil na hod* notu používanou v elektrolyzéru a zahuštěný roztok se vrací do elektrolyzéru pro další elektrolýzu s přídavkem chloridu sodného, poskytujícím další chlorečnan sodný pro výše uvedenou reakci podle schématu

Ыъ.сг+ 3 н^о

Na-ClOj*- 3

Protože separace КСЮз není 100% účinná, jsou v zahuštěném matečném louhu vraceném do elektrolyzéru nutně přítomny draselné ionty, což vyžaduje provádění elektro-. lýzy při vysokých teplotách, aby se zabránilo krystalizaci draselných solí. Tyto vysoké teploty a draselné ionty, které jsou přítomny v elektrolytu, způsobují velmi rychlé opotřebení použitého zařízení, zatímco pracnost je zvýšena tím, že postup se provádí spíše šaržovitě než kontinuálně.

V US patentovém spise 3 883 406 je popsán způsob získávání chlorečnanů alkalických kovů vyráběných přímou elektrolýzou chloridu sodného na chlorečnan sodný v bezmembránových elektrolyzérech, opatřených prostorově stabilními anodami z kovu, jako je titan, pokrytými vzácným kovem a/nebo jeho kysličníkem. V rozboru předcházejícího stavu techniky v tomto oboru uvedeném ve zmíněném patentu se vysvětluje, že NaCl je méně rozpustný než NaClOs při obvykle používaných teplotách, takže podle předcházejících postupů při zahušťování a chlazení odpařováním se z kapaliny po elektrolýze oddělují nejprve krystaly NaCl a lze je odstranit filtrací nebo odstředěním. Tento NaCl lze pak znovu rozpustit a vrátit do elektrolyzéru. US patent 3 883 406 také uvádí postupy, ve kterých se dosahuje koncentra231989 cí roztoku chlorečnanu vyšších než 700 g NaC103 v litru a nízkých koncentrací chloridu, okolo 40 g · NaCl v litru. Při těchto vysokých koncentračních poměrech chlorečnan/ /chlorid při použití chlazení odpařováním a dostatečného vakua, .krystalizuje nejprve chlorečnan. Zvláštní výhody postupu uvedeho v patentu 3 883 406 se dosahují při elektrolýze roztoku NaCl při poměru NaClOs : : NaCl nejméně 5:1a výhodně nejméně 7 : 1.

Při přímé elektrolýze chloridů alkalických kovů na chlorečnany alkalických kovů ve vodném roztoku vzniká na anodě chlor, zatímco na katodě se tvoří hydroxid alkalického kovu. Chloridové a hydroxylové ionty mohou chemicky reagovat za tvorby chlornanu alkalického kovu, jak je znázorněno následující rovnicí, dokládající postup pro draselnou sůl:

KCl 4- 6 H,O — 3 Ok* 6ΚΟΗ + 3 H,

I--------3 KCtO+KCl 1- 3 hOh

Vzniklý chlornan se rychle rozkládá za tvorby chlorečnanu:

KC1O -> 2 KCl + KCIO3

Reversibilní charakter tvorby chlornanu alkalického kovu má za následek omezení účinnosti postupu, neboť dochází k uvolňování kyslíku a jeho vnikání do elektrolyzované kapaliny a k rozkladu chlornanu místo ' jeho disproporcionaci na chlorid a chlorečnan. Dříve než došlo k používání kovových anod, byla přímá příprava chlorečnanu draselného neekonomická vzhledem k nízké rozpustnosti KCIO3 ve vodě při používaných teplotách (například 4 až 5 % ve vodě při 30 °C), omezující výtěžek KCIO3 ve srovnání s výtěžkem dosupným běžným postupem podvojného rozkladu.

V US patentovém spise 4 046 653 je uváděn způsob výroby chlorečnanu sodného nebo draselného přímou elektrolýzou odpovídajícího chloridu při teplotách 90 až 110 °C. V příkladu provedení je uvedena elektrolýza chloridu draselného, používající jako výchozí elektrolyt roztok, obsahující 300 g na litr a dosahující koncentrace 90 g . T¹ chloridu draselného a 210 · 9 . I“1 chlorečnanu draselného za stálých podmínek. Zatímco se v tomto patentové spise uvádí odvádění takového objemu elektrolytu z elektrolyzéru, který se rovná objemu přivádědné KCl-solanky, bylo zjištěno, že podle uvedeného patentu nelze postupovat uzavřeným způsobem za použití pouze nasycené solanky bez dalšího přídavku tuhého KCl přímo do elektrolytu v elektrolyzérech a že takto získané výsledky se příliš neliší od výsledků předpokládaných u elektrolýzy · chloridu sodného. Naopak je tomu při . postupu podle tohoto vynálezu, jenž · poskytuje překvapující zvýšení účinnost, které není způsobeno vyšší hmotností chlorečnanu.

Nyní byl nalezen kontinuální uzavřený způsob přímé výroby chlorečnanu draselného elektrolýzou vodného roztoku chloridu draselného, který je velmi účinný a používá kovovou anodu a poskytuje překvapující zvýšení účinnosti přípravy finálního produk tu ve srovnání s konvenčním způsobem výroby chlorečnanu draselného z chloridu sodného podvojným rozkladem.

Podstata kontinuální přímé konverze chloridu draselného na chlorečnan draselný elektrolýzou způsobem podle tohoto vynálezu je v tom, že se elektrolyzuje vodný roztok . chloridu draselného kovovou anodou, opatřenou povlakem z materiálu ze skupiny zahrnující vzácný kov, slitinu vzácných kovů, kysličník vzácného kovu nebo platičitan, přičemž se elektrolyt, obsahující chlorečnan draselný, vzniklý elektrolýzou chloridu draselného, odvádí a chladí až do vzniku krystalů chlorečnanu, načež se krystaly chlorečnanu z elektrolytu odstraní a matečný louh se obohatí přidáním chloridu draselného a takto obohacený matečný louh se vrací k další elektrolýze objemovou rychlostí stejnou jako je rychlost, kterou se odvádí elektrolyt, obsahující chlorečnan draselný, vzniklý elektrolýzou. ,

Odváděný elektrolyt, obsahující chlorečnan draselný, obsahuje s výhodou 8 až 20 % hmotnosti KCl a 8 až 20 % hmotnosti KCIO3 v poměru 0,5 až 2,5 dílů hmotnosti · KCl na každý díl hmotnosti KCIO3.

Zvlášť výhodné je, když elektrolyt obsahující chlorečnan draselný, obsahuje 10 až 14 % hmotnosti KCIO3 a 10 až 16 % hmotnosti KCl.

Při dalším výhodném provádění · způsobu podle vynálezu se používá v elektrolytu, obsahujícím chlorečnan draselný, obsahu 10 °/o hmotnosti KCIO3 a méně než 15 %hmotnosti KCl.

Při postupu se provádí odlučování elementárního chloru, přítomného v uvedeném odváděném elektrolytu, obsahujícím chlorečnan draselný.

Odváděný elektrolyt, obsahující chlorečnan draselný, se chladí odpařováním.

Matečný louh, po odstranění krystlů · chlo* rečnanu draselného, se obohatí přidáním dostatečného množství pevného chloridu draselného k obnovení jeho původní koncentrace.

Při postupu podle vynálezu se používá s výhodou anody tvořené kovem vybraným ze skupiny zahrnující titan, zirkon,tantal a hafnium, a pokryté materiálem vybraným ze skupiny zahrnující platinu, slitinu platiny a iridia a oxid ruthenia.

Odváděný elektrolyt obsahující chlorečnan draselný se v mezistupni nechává projít výměníkem tepla, v němž se ochladí na teplotu, která je vyšší než teplota, při které chlorčnan draselný krystalizuje z uvedeného elektrolytu obsahujícího chlorečnan draselný.

Jak již bylo uvedeno, vynález řeší kontinuální uzavřený způsob přímé elektrolytické výroby chlorečnanu draselného z chloridu draselného, podle kterého se elektrolyzuje vodný roztok chloridu draselného v elektrolyzéru opatřeném kovovými katodami a kovovými anodami pokrytými vzácným kovem nebo jeho kysličníkem. Základem kovové anody může být kov vybraný ze skupiny zahrnující titan, zirkon, tantal a hafnium, výhodně titan. Krycí vrstva může být tvořena vzácným kovem, například platinou, slitinou, například slitinou platina-iridium, oxidem, například oxidem ruthenia a oxidem titanu, včetně jejich směsí, nebo platičitanem, například platičitanem lithným a platičitanem vápenatým.

Po podrobení roztoku elektrolýze a převedení při nejmenším části chloridu draselného na chlorečnan se roztok vypustí z elektrolyzéru a chladí až do vzniku krystalů chlorečnanu. Toto chlazení může být adiabatické, například za vakua, nebo může být provedeno vymrazováním. Vzniklé krystaly se oddělí běžnými způsoby od výtokové kapaliny. Zbylá výtoková kapalina se obohatí přídavkem určitého množství chloridu draselného, a to buď formou přídavku tuhého chloridu draselného, nebo přídavkem koncentrované solanky chloridu draselného. Tato obohacená výtoková kapalina se pak vrací do elektrolyzéru jako část vodného roztoku pro další elektrolýzu při stejné objemové rychlosti jakou je neobohacená výtoková kapalina vypouštěná z elektrolyzéru ke krystalizaci chlazením.

Tento vynález zahrnuje zvláště postup, při němž výtoková kapalina vypouštěná z elektrolyzéru obsahuje asi 8 až 20 % hmotnosti KC1 a asi 8 až 20 % hmotnosti КСЮз, v poměru 0_;5 až 2,5 dílu hmotnosti KC1 na každý díl hmotnosti КСЮз. Zejména tato výtoková kapalina může obsahovat 10 % hmotnosti КСЮз a méně než 15 % hmotnosti KC1. Tento vynález dále zahrnuje případy, kdy výtoková kapalina z elektrolyzéru obsahuje asi 10 až 14 % hmotnosti КСЮз a 10 až 16 % hmotnosti KC1.

Kromě výše uvedených charakteristických znaků zahrnuje podle vynálezu také stupeň zařazený mezi okamžik vypouštění kapaliny z elektrolyzéru a před okamžik než se výtoKová Kapalina podrobí krystaiizačnímu chlazení, při kterém dochází k odstranění volného chloru přítomného ve výtokové kapalině. Při provádění postupu podle vynálezu, který svojí podstatou exotermní, bylo zjištěno, že teplotu elektrolyzéru lze ovládat, je-li elektrolyzér opatřen vinutým chladičem, nebo, což je výhodné, prochází-li elektrolyt výměníkem tepla, kterým je vedena voda o teplotě nižší než je teplota, při níž krystalizuje КСЮз z vodných roztoků při koncentracích zvolených pro provádění postupu. Toto lze provádět v mezistupni bud před krystalizací КСЮз z výtokové kapaliny, nebo po ní. V elektrolyzéru dojde po určité době k dosažení rovnováhy mezi KC1 a КСЮз v elektrolytu. V resaturačním nebo obohacovacím stupni, který je částí tohoto vynálezu, se k výtokové kapalině přidává dostatečné množství tuhého KC1 nebo jeho solanky, aby se obnovila koncentrace KC1 v obohacované výtokové kapalině, která se vrací do elektrolyzéru, na koncentraci KC1 v rovnovážném elektrolyzovaném roztoku.

Jednou z hlavních výhod vynálezu je to, že poskytuje první účinný kontinuální uzavřený postup pro přímou konverzi chloridu draselného na chlorečnan draselný, bez doprovodných nedostatků známého postupu na principu podvojného rozkladu.

Další důležitou výhodou vynálezu je to, že způsobem podle vynálezu lze vyrábět chlorečnan draselný ve stejném zařízení, kterého se používá k elektrolytické konverzi chloridu sodného na chlorečnan sodný, přičemž se dosahuje nepředpokládaného zvýšení proudové účinnosti a úspor ve spotřebě energie.

Další výhodou způsobu podle vynálezu je, že výroba chlorečnanu draselného může být provozována v širokém rozmezí provozních podmínek bez snížení účinnosti postupu.

Na připojených výkresech obr. 1 znázorňuje schematicky technologický postup podle tohoto vynálezu, na obr. 2 je rovnovážný fázový diagram znázorňující široký rozsah proveditelnosti tohoto vynálezu a na obr. 3 je rovnovážný fázový diagram znázorňující výhodnější pracovní podmínky postupu podle tohoto vynálezu.

Při postupu podle vynálezu se KC1 převádí přímou elektrolýzou na КСЮз v elektrolyzéru 1 za použití například titanových anod. Podle vynálezu byly použity elektrolyzéry uvedené v US patentovém spise 3 824 172 nebo 4 075 077. Elektrolyzéry pracují buď jednotlivě, .nebo ve skupinách za použití sériového nebo paralelního zapojení, aby výsledný produkt obsahoval 8 až 20 % КСЮз a 8 °/o KC1. Je výhodné, když tyto roztoky mají poměr chloridu k chlorečnanu alespoň 0,5 : 1 a nanejvýš 2,5 : 1.

Když se produkt elektrolýzy spolu s výtokovcu kapalinou odstraňují z elektrolyzéru 1 procházejí odlučovačem 2, aby se odstranil rozpuštěný elementární chlor z výtokové ka paliny před tím, než bude ochlazena. Odloučená výtoková kapalina pák prochází chlazeným krystlizátorem 3, který pracuje pod vakuem (nebo vymrazováním). Výhodně se zde výtoková kapalina ochladí pod vakuem (9,5 kPa) na teplotu asi 38 °C, při které se krystaly КСЮз tvoří ve formě kaše na dně krystalizátoru 3. Tento КСЮз produkt se získá z kaše odstředěním v běžném cyklónovém odlučovači 4 a centrifúze 5. Matečný louh tvořený zředěným roztokem KC1 se stopami КСЮз prochází resaturátorem 6, kde se přidává tuhý KC1 (nebo solanka KC1) k obnovení koncentrace KC1 v kapalině na koncentraci potřebnou k elektrolýze. Tato obohacená kapalina se potom vrací do elektrolyzéru 1 a takto se uzavírá celý cyklus. Vodu je možno také přidávat v resaturátoru 6 k procházející kapalině pro úpravu koncentrací potřebných v elektrolyzéru 1. Opravy pH elektrolytu lze dosáhnout použitím vhodných pufrů jako je například dvojchroman sodný a dále podmínky postupu lze zlepšit ve smyslu podstaty US pat. 3 824 172 a 4 075 077 a použitím způsobů běžných v praxi tohoto oboru.

Rovnovážné fázové diagramy znázorněné na obrázcích 2 a 3 ilustrují parametry provedení tohoto postupu. Na obr. 2 plocha ohraničená body ABC znázorňuje teoretické rozmezí pokryté postupem podle vynálezu. Mimo plochu ABC není možno provést stupně elektrolýzy (spojnice AB), krystalizace (spojnme ВС) a resturace tuhým KC1 nebo solankou KC1 (spojnice CA). Reálně je postup nejproveditelnější v rozmezí plochy DEFG, zatímco menší plocha HIJK znázorňuje požadované rozmezí podmínek pro kontinuální uzavřený postup podle tohoto vynálezu.

Na obr. 3 je znázorněno provedení v rozmezí plochy HIJK, vyznačené na obrázku 2 s teoretickými a praktickými limity příkladu provedení. Plocha RbFaMR představuje teoretické limity provedení pro zvolený postup, zatímco plocha RdFcMR znázorňuje praktické limity téhož návrhu. Body R, F a M delimitují postup popsaný níže v příkladu. Při tom bod F značí produkt elektrolýzy, bod M značí matečný louh (XTAL) a bod R značí recykl do elektrolyzéru. Spojnice A (spojující body R a F) znázorňuje elektrolytickou konverzi KC1 na КСЮз, spojnice В (spojující body F a M) znázorňuje rovnovážnou krystalyzaci КСЮз za vakua (při teplotě asi 38 stupňů Cels^;a jak je uvedeno výše) a spojnice C (spojující body M a R) znázorňuje resaturaci výtokové kapaliny tuhým KC1, čímž se uzavírá látková rovnováha. Při provádění krystalizace vymrazováním, používaného častěji než chlazením odpařováním za vakua, bude se krystalizační spojnice В na obr. 3 více blížit spojnici dM než vyznačené spojnici FM. Tato a další modifikace tohoto postupu jsou zřejmé odborníkům z grafů podle obr. 2 a 3.

Následující příklad dokládá postup podle vynálezu, jak je znázorněn na obr. 3.

Příklad

Poloprovozní elektrolyzér (podle US patentu 3 824 172) schopný provozu při 5000 ampérech pracoval po dobu 22 dnů za vzniku kapaliny obsahující 150 g. I“¹ КСЮз a 175 gramů . I'¹ KC1 (tj. 13 % КСЮз a 15,3 % KC1 v roztoku). Tento roztok procházel krystalizátorem pracujícím při teplotě 38 °C. Recirkulující kapalina byla vrácena do saturační nádrže, kde byl přidáván tuhý KC1, aby se udržela látková rovnováha. Tuhý КСЮз byl odstraněn z krystalizátoru, promyt a analyzován. Teplota elektrolytu byla udržována na 75 °C pomoicí tepelného výměníku umístěného do oběhu kapaliny. Jako teplonosné látky bránící srážení chlorečnanu ve výměníku a v elektrolyzéru bylo použito horké vody. Průměrná spotřeba energie během tohoto období byla 3800 kWh (stejnosměrného proudu) na jednu tunu získaného КСЮз.

Výhody postupu podle vynálezu jsou doloženy následující tabulkou:

Srovnávání elektrolýzy КСЮз a NaC103

Proudová Teplota hustota (°C) (A. cm'¹) pH = 6,5 Na2Cr2O7 = 5,0 g .

Spotřeba stejnosměrného proudu (kWh. t¹)

КСЮз N-аСЮз

Obsah kyslíku v plynné atmosféře elektrolyzéru %

КСЮз NaC103

Napětí elektrolyzéru (V)

NaC103

0,59	75	3,642	4,532	1,022	2,98	3,082	3,378
0,79	75	3,781	4,925	1,418	2,98	3,191	3,797
0,98	75	3,920	5,318	1,022	2,98	3,300	4,080

% celkové proudové účinnosti КСЮз = 100,50 NaClOs = 88,03

Není příliš důležité, je-li postup prováděn šaržovitě nebo kontinuálně, jestliže je postup v jedné dávce snadno a levněji proveditelný. Nicméně srovnáním výsledků uvedených v tabulce je zřejmé, že přímá výroba KC1O3· z KC1 je nečekaně mnohem účinnější než výroba NaClC3 z NaCI za analogických podmínek postupu a tím také než výroba KCIO3 podvojným rozkladem NaClCh. Postup podle vynálezu lze provádět se zařízením uváděným - v US patentu 3 883 403, přičemž se dosahuje značných úspor energie, jichž při výrobě KCIO3 dosud nebylo možno dosáhnout. Z dat uvedených v tabulce vyplývá, že elektrolýza KC1 na KCIO3 postupem podle vynálezu za stejné teploty a hustoty proudu je o 12 % účinnější, spotřebuje se o 25 %méně energie na jednu tunu produktu a vývoj kyslíku v elektrolyzéru je výrazně - menší ve srovnání s elektrolýzou NaCl na NaClCh.

Účinnost postupu podle vynálezu lze dále zvýšit tím, že zařízení, ve kterém se postup provádí, je konstruováno tak, že všechny části systému přicházejí do styku s kapalinou jsou v podstatě prosté niklu a dalších přechodových prvků, zejména mědi, manganu, zinku a kobaltu. Bylo zjištěno, že obsah kyslíku v plynu elektrolyzéru, který má negativní vliv na účinnost konverze ' chloridu

Claims

PŘEDMĚT

1. Způsob kontinuální přímé konverze chloridu draselného na chlorečnan draselný elektrolýzou, vyznačující se tím, že se elektrolyzuje vodný roztok chloridu draselného kovovou katodou a kovovou anodou opatřenou povlakem z materiálu ze skupiny zahrnující vzácný kov, slitinu vzácných kovů, kysličník vzácného kovu nebo platičitan, přičemž se elektrolyt, obsahující -chlorečnan draselný vzniklý elektrolýzou chloridu draselného, odvádí a chladí až do vzniku krystalů chlorečnanu, načež se krystaly chlorečnanu z elektrolytu odstraní a matečný louh se obohatí přidáním chloridu draselného a takto obohacený -matečný louh se vrací k další elektrolýze objemovou rychlostí stejnou jako je rychlost, kterou se odvádí elektrolyt obsahující - chlorečnan draselný vzniklý elektrolýzou.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že -odváděný elektrolyt obsahující chlorečnan draselný -obsahuje -8 až 20 % hmotnosti KC1 a 8 až 20 % hmotnosti KCIO3 v poměru 0,5 až 2,5 dílu hmotnosti KC1 na každý hmotnostní díl KCIO3.
3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že elektrolyt obsahující -chlorečnan draselný obsahuje 10 až 14 % hmotnosti KCIO3 a 10 -až 16 % hmotnosti KC1.
4. Způsob -podle bodu 2, vyznačující se tím, že elektrolyt obsahující chlorečnan na chlorečnan (kyslík se uvolňuje nežádoucím rozkladem meziproduktového chlornanu), se významně snižuje z obvyklých hodnot, jestliže obsah niklu a dalších přechodových prvků v kapalině článku se udržuje pod 1 ppm.

Dalšího zdokonalení se dosáhne kontrolou teploty vody ve výměníku, která je vyšší než teplota, při které KCIO3 krystalizuje z vodných roztoků, je-li přítomen v koncentraci volené pro daný postup. O elektrolytické konverzi chloridu -draselného na -chlorečnan draselný je známo, že se jedná o reakci exotermní, a proto se dříve dávala přednost tomu, že -se rychlým pohybem elektrolytu zajišťovalo chlazení. Nyní bylo zjištěno, že výtěžky postupu lze zvýšit delší -dobou působení v elektrolyzéru, jestliže se však kapalina neochladí -studenou vodou, ale vodou, která má teplotu nižší, než - je rovnovážná teplota v elektrolyzéru. Teplota elektrolyzéru je běžně -asi 75 °C, ale vyšší než je teplota, při které KCIO3 krystalizuje z roztoku podél stěn elektrolyzéru. - Tato metoda je také výhodná v tom, že snižuje -spotřebu energie na ochlazení bud vnějším -chlazením, nebo zajištěním chlazení rychlým průchodem elektrolytu - elektrolyzérem.

ynAlezu draselný obsahuje 10 % hmotnosti KCIO3 a méně než 15 % hmotnosti KC1.
5. Způsob podle bodů 3 a 4, vyznačující - se tím, že -se provádí odlučování elementárního chloru přítomného· v uvedeném -odváděném elektrolytu obsahujícím chlorečnan draselný.
6. Způsob podle bodů 3 a 4, vyznačující se tím, že se odvážený elektrolyt obsahující chlorečnan draselný, chladí odpařováním.
7. Způsob podle bodů 3 a 4, -vyznačující se tím, že -se matečný louh po odstranění krystalů -chlorečnananu draselného^ obohatí přidáním dostatečného množství pevného chloridu draselného k obnovení jeho- - původní koncentrace.
8. Způsob podle bodů 3 a 4, vyznačující se tím, že se použije anody tvořené kovem vybraným ze -skupiny zahrnující titan, zirkon, - -tantal a hafnium, a pokryté materiálem vybraným ze skupiny zahrnující platinu, slitinu platiny -a iridia a oxid ruthenia.
9. Způsob podle bodů 3 a 4, vyznačující se tím, že odváděný elektrolyt obsahující chlorečnan draselný -se v mezistupni nechá projít výměníkem tepla, v němž se ochladí na teplotu, která je vyšší než teplota, při které chlorečnan draselný krystalizuje z -uvedeného elektrolytu obsahujícího chlorečnan draselný.