CS231973B2 - Knittin chamber for spindless spinning machine - Google Patents

Description

Vynález se týká · spřádací komory pro· bezvřetenový dopřádací stroj, který má vnitřní kluzný povrch ve tvaru komolého kužele, pro vlákna, sestávající z první kluzné části pro vlákna, na které jsou nespojitá vlákna nejprve přiváděna z druhé kluzné části pro vlákna, která na ni navazuje, z dolního povrchu a sběrné drážky pro vlákna, která je vytvořena mezi druhou kluznou částí pro vlákna a dolním· povrchem, a odváděči trubici, středově protaženou do spřádací komory, k přejímání příze tvořené sbíráním· a spřádáním ve sběrné drážkce, přičemž úhel, tvořený první kluznou částí pro vlákna se zřetelem k rovině otáčení spřádací komory, je větší než úhel tvořený se zřetelem ke zmíněné ose otáčení druhou kluznou částí pro vlákna, a dolní povrch má vodicí část pro· vlákna, která vystupují nad rovinu otáčení spřádací komory, procházející průsečíkem · druhé kluzné části pro · vlákna · a vodicí části pro· vlákna směrem k druhé kluzné části pro vlákna vnitřního komolokuželového povrchu.

Jak známo, spřádací komora pro bezvřetenový dopřádací stroj je všeobecně opatřena povrchem prstencové stěny, která se táhne od kraaje otvřeného konce spřádací komůrky radiálně ven od osy otáčení a dolů k · oblasti největšího průměru, kde · je vytvořen sběrný povrch pro vlákna. Bezvřetenové dopřádací stroje, vybavené zmíněnými spřádacími komůrkami, se používají v širokém okruhu pro hromadnou výrobu příze a vyžaduje se od nich, aby byly schopny plynulého, velmi rychlého předení po dlouhou dobu trvání.· Avšak do spřádacích komůrek v bezvřetenových dopřádacích strojích jsou přiváděna· ve skutečnosti oddělená vlákna, která obsahují určité množství drobných nečistot, jako například prach, slupky a podobně. I když se takové nečistoty, vnikající do spřádací · komůrky, zamotávají · do · příze, protože závažné nečistoty, které například zavinují přetrh příze, byly odstraněny již před vstupem vláken do spřádací komůrky, tj. v průběhu mykání a posukování. Avšak samotná spřádací komůrka je vystavena vážnému problému, který se musí vyřešit, aby mohla plynule pracovt s velkou rychlostí po dlouhou dobu trvání.

V bezvřetenových dopřádacích strojích, protože vlákna jsou přiváděna do spřádací komůrky odděleně nebo v rozvolněném stavu, nečistoty, smíšené s vlákny, se mohou pohybovat takovým způsobem, že se podstatně zbavují omezení jednotlivými vlákny. Nečistoty, · oddělené jednou od vláken, se · nesnadno op.&t směšují s vlákny, která byla·, uložena ve sběrné oblasti spřádací komůrky v podobě pramene nebo prstence, pro rozdíly ve fyzikálních vlastnostech mezi nečistotami a vlákny. To znamená, že nečistoty vykazují všeobecně větší hmotnost než vlákna, a proto· jsou nuceny se pohybovat do· sběrné · drážky pro· vlákna působením odstředivé síly větší než ta, která působí na vlákna, s tím výsledkem, že se nečistoty ukládají a hromadí v oblasti největšího průměru nebo nejužší části sběrné drážky pro vlákna, zatímco vlákna se umisťují na vnitřní straně nečistot, tj. na straně přilehlé k ose otáčení spřádací komůrky. Proto· když jsou vlákna odnímána zapřádáním do zadního· konce příze, je nesnadné nutit nečistoty na vnější straně, aby se zamotávaly do· předené příze, zejména tam, kde nečistoty vykazují kubický tvar. Nečistoty, které takto zůstávají v oblasti největšího průměru sběrné drážky pro· vlákna, jsou stlačovány mocným působením odstředivé síly a rozkládají se postupně v průběhu délkového spřádání do úložné vrstvy· ve značné tloušťce se zřetelem ke klínovitému tvaru sběrné drážky pro vlákna. Toto způsobuje, že poloměr oblasti největšího · průměru sběrné drážky pro vlákna, tj. špička klínu, se stává větším než · počáteční, nejpříznivější poloměr. Vlákenný prstenec ve sběrné drážce nabývá na šířce a · je vystaven menšímu účinku skaní. Toto má vážný vliv na jakost předené příze, vyvolává její nestejnoměrnost, méně zákrutů a zmenšenou pevnost.

Pro vysoce rychlé předení s volným koncem je ovšem podstatné, aby byl vyvoláván na vlákenný prstenec dostatečný krutný účinek, a proto úbytek zákrutů · pod vlivem ukládání nečistot znesnadňuje provádění vysoce rychlého předení.

Se zřetelem k těmto skutečnostem byly navrženy různé konstrukce pro spřádací komůrku se samočisticí · schopností, která umožňuje nečistotám vnikajícím do spřádací komůrky s rozvolněnými vlákny nucené nabalování do pramene nebo vláknenného prstence ve sběrné · drážce pro· vlákna a tím jejich odstraňování ze spřádací komůrky. Avšak u těchto· dřívějších konstrukcí, když se zkoušelo zmenšit množství nečistot nahromaděných ve sběrné drážce pro· vlákna, zmenšila se také pevnost příze, a bylo nesnadné zmenšit množství nahromaděných nečistot natolik, aby byla uchována pevnost příze na žádoucí úrovni nebo i nad ní.

Spis US-PS č. 4 058 964 pojednává o jednom příkladu takovéto · dřívější konstrukce, kde sběrná drážka pro vlákna je vytvořena dvěma povrchy vymezujícími otvorový úhel 45 až 90°. Dno· drážky vykazuje poloměr od 0,1 do 0,5 mm. Také biskátor otvorového úhlu tvoří úhel s· rovinou otáčení drážky v hodnotě od 0 do 45°, zatímco směr · odebírání příze tvoří úhel s rovinou otáčení od 0 do· 25°. Ačkoliv tato spřádací komůrka je schopna omez.it hromadění nečistot na poměrně nízkou úroveň, má zase tu nevýhodu, že když se vlákna v drážce nabalují do zadního konce příze navíjené na cívku, musí být v třecím styku s velmi omezenou částí dolního povrchu spřádací komůrky, a proto· jsou namáhána oděrem, což má za následek zvýšený · počet přetrhů příze a · výrobu chlupaté příze.

Kromě toho byla známa - spřádací - komůrka, jak - znázorněno na obr. 1, která vnitřní -povrch, zahrnující v -sobě první komolokuželovou -část, táhnoucí -se dolů a . ven, , a druhou komolokuželovou- část, . táhnoucí -sevzhůru - a ven, - k vytváření. drážky tvaru- - V. ve spolupráci s - první komolokuželovou částí. V - - této· - -spřádací komůrce- je velký rozdíl mezi úhly - -a a. β, jež tvoří jednotlivě -první kluzná část - a -druhá kluzná část pro .. vlákna - -s - rovinou otáčení - -spřádací komůrky, kdy jednotlivá·. - vlákna, -přiváděná nejprve na první kluznou část, dosahují spojení mezi - oběma kluznými částmi a - jsou - potom přepravována - na - druhou kluznou část, . - jsou nucena - podstupovat rychlou změnu - ve -směru svého pohybu, a tím i - poměrně, značný náraz, takže se tím naruší orientace- nebo- -uspořádání vláken ve- sběrné . - drážce, -což máza- následek sníženou pevnost - příze.

Také- je úhel drážky, - protože - je v - této spřádací komůrce - podle obr. 1 druhá kolmokuželová část umístěna - pod - rovinou - - otáčení -části největšího průměru -u- -sběrné - drážky a tvoří s ní úhel y, značně - zvětšen na· . hodnotu β plus ,y, čímž narůstá . možnost - -oddělování nečistot a sebraných vláken v - drážce vzájemně od sebe, -což má za následek zmenšení . rozsahu „zahalování“ nečistot do . vláken. Kromě toho - -sebraná vlákna - v drážce -se z ní odnímají -k vytváření zadního konce příze, která je plynule. přejímána odtahovou- trubicí od- - spřádací - komůrky. V- téchvíli je - -u spřádací komůrky - podle obr. 1 nesnadné nutit nečistoty, - které - -se- mohou vyskytovat v prostoru . . vymezeném- mezi vedením - příze - k odtahové trubici a . druhou kolmokuželovou - částí - nebo... alespoň v prostoru zahrnutém do< . úhlu.y, . aby . se .nabalovaly - do- - prízev - protože- .linka, - podél které je příze odnímána- od -sběrné drážky - přejímací trubicí, je - umístěna značně - nad . rovinou - otáčení části. největšího. průměru u sběrné . drážky.

Je - proto zjevné, . v souvislosti -se - spřádací komůrkou - znázorněnou. na- obr, 1, -že je-li úhel β. sestrojen tak, . aby - vykazoval - pom.ěrněvelkou- hodnotu za . - účelem, z výše .ní pevnosti příze, - stoupne značně - - množství nečistot.sebraných - v - drážce. Jinými, slovy řečeno, - nebude možné - snížit množství nečistot - sebraných v drážce - bez snížení pevnosti - příze.

Je proto hlavním - cílem . vy nálezu. opatřit spřádací- komoru pro bezvřetenový dopřá- dací . stroj, která vykazuje značně- - zvýšenousamočisticí - schopnost tak, aby.se dalo- podstatně- - omezit hromadění nečistot ve sběrné drážce . - pro· - vlákna - za - současného' - -uchování pevnosti příze na potřebné- úrovni.

Okol je řešen spřádací komorou podle vynálezu, jehož podstata spočívá- v tom, že rozdíl mezi úhlem. tvořeným se zřetelem - k -rovině otáčení spřádací - komory vodicí -částí dolního . povrchu, a úhlem, vytvořeným . mezi rovinou otáčení- -spřádací komory . a snímací - čárou -pro- přízi, která . spojuje -nejniž- ší bod -odvádění trubice -s průsečíkem dru hé - - kluzné- části . pro vlákna . - a . vodicí . části pro vlákna, se -nachází v rozmezí. . + -5°.

Podle - dalších provedení - vynálezu - může- . se úhel, tvořený . se . zřetelem· k . rovině otáčení, vodicí části - dolního - povrchu, . rovnat - úhlu mezi. rovinou . otáčení - spřádací komory a snímací čárou pro . přízi.

Rozdíl mezi úhlem -tvořeným druhou kluznou částí pro vlákna,- a·. úhlem tvořeným -první kluznou - částí . pro- vlákna- se - zřetelem . k rovině- . otáčený -spřádací. komory, může činit - 10 . až. 35°, . přičemž posléze - jmenovaný úhel - je - -55. až. .76°.

Vynález - bude. nyní blíže- . popsán, na . . příkladech provedení na - připojených výkresech,. kde -na obr. 1 je zlomkový . řez v nárysu . . jednoho. příkladu -dřívějšího- provedení spřádacích komůrek, -na obr. . 2 - je- pohled jako na . . obr. 1 - na - geometrii spřádací komůrky - podle . vynálezu, .. obr. 3 . je . zlomkový - řez spřádací komůrkou podle - vynálezu, . s- - kterou- . byly prováděny - provozní pokusy, na obr. 4. a - 5 - - - jsou - diagramy - - -pokusných.. výsledkůzískaných- so zřetelem k- - dřívějšímu -provedení spřádací - komůrky podle- obr. 1, které vysvětlují - jednotlivé změny . v pásmové pevnosti a- množství .sebraných .n-eečistot. při změně úhlu ./? + y a - na obr. 6 a - 7 jsou diagramy - pokusných výsledků získaných se zřetelemke - spřádací komůrce podle obr. 3.

Na. obr. . 2 - - je - . znázorněna spřádací komůrka podle vynálezu, která má všeobecně vnitřní,. komolokuželový - kluzný- povrch 1, dolní . povrch . 2... . a .sběrnou - drážku .- 4 - pro- vlákna,vvtvořenou - mezi. . nimi. - Vnitřní, komolokuželový - kluzný povrch 1. zahrnuje v sobě první kluznou část la, na - kterou. jsounespoji.tá vlákna nejprve - přiváděna, a- i která - tvoří úhel- ж. -s - .rovinou. otáčení . spřádací - -komůrky, a druhou kluznou část lb připojenou --k - první kluzné - části - la.a tvořící úhel β s rovinou otáčení spřádací - komůrky. Co se. - týče úhlů a, β, nutno- zaznamenat, . . že úhel .β -by se měl zejména - , co nejvíce - přibližovat úhlu α tak, aby, nebylo - uspořádání . vláken zvlášť narušováno, .když -vlákna . - klouzají . dolů,. - přes spojení mezi první kluznou částí la- - a. druhou kluznou,částí lb. . Avšak - za účelem omezení -množství - nečistot nahromaděných . ve . sběrné - drážce- .4- pro vlákna - je . výhodné, - když se vyskytuje - určitý - rozdíl mezi,. úhly - α, β k - opatření . stupňové části -ve -. -spojení mezi první . kluznou částí - la . a - druhou - kluznoučástí lb, což způsobuje, že nečistoty . se nucené oddělují od. -dolů klouzajících vlákenve. . stupňové,, vlivem- rozdílné -. setrvačné síly působící na. -. nečistoty - a.·; vlákna. Úhel - v kterém - je -skloněna první - kluzná má-st - la - -sezřetelem k rovině, otáčení -spřádací - komůrky, je omezen . na. . 55 až . 75°, -aby- se- mohla - rychlost . posuvu . vláken směřujících - do^ - sběrné drážky 4 udržovat na - žádoucí . úrovni. -Co . se týče rozdílu - mezi - úhly a, β,.. který - je·. - v - - rozporu. s jakostí . příze- a - množstvím -sebraných nečistot,- - jak - zjevno - z, předcházejícího, . . měl by být omezen na 10 - až - 35°, .aby . to- nevedlo výrazně к horšímu jak u jakosti příze, tak množství nečistot.

Podle vynálezu je část 2a pro vedení příze u dolního povrchu 2, nacházející se proti druhé kluzné části lb к vytváření sběrné drážky 4 pro vlákna mezi nimi, umístěna nad rovinou P otáčení, zahrnující v sobě průsečík у druhé kluzné části lb a části 2a pro vedení příze v případě, že poloměr sběrné drážky 4 pro vlákna se rovná nule nebo jejich prodloužené čáry tam, kde má sběrná drážka 4 pro vlákna jakýkoliv poloměr, a část 2a pro vedení příze tvoří úhel δ s rovinou P o-táčení. Tento úhel δ je v rozmezí od + 5 do — 5° se zřetelem к úhlu ε mezi rovinou P otáčení a čárou L spojující průsečíky у s nejnižším bodem x odtahové trubice 6, tj. směru odebírání příze od sběrné drážky 4 pro vlákna. Se zřetelem к tomu, že část 2a pro vedení příze je umístěna nad rovinou P otáčení, úhel sběrné drážky 4 mezi druhou kluznou částí lb a částí 2a pro vedení příze se dá snížit na hodnotu β — δ, což má za následek zvýšené „zahalování“ nečistot do příze. Kromě toho, protože úhel δ — + 5°, spřádaná stužka příze, která je odebírána od sběrné drážky 4, může být ve správném styku s částí 2a. Toto znamená, že v podstatě se nenaskýtá žádný prostor mezi vytvořenou přízí a její vodicí částí 2a, a proto lze dále zvyšovat „zahalování“ nečistot.

Bylo provedeno mnoho pokusů jak se spřádacími komůrkami dřívějšího druhu, tak i se zdokonalenými spřádacími komůrkami podle vynálezu. Výsledky pokusů jsou znázorněny na obr. 4 až 7.

Spřádací komůrka znázorněná na obr. 3 má největší vnitřní průměr d = 48 mm, svislou vzdáleno-st li = 10,5 mm, (což je rozměr od průsečíku у к otvoru spřádací komůrky], svislou vzdálenost 1 = 3,8 mm, [což je rozměr od nejnižšího bodu x odtahové trubice 6 к rovině otáčení průsečíku у), a vodorovnou vzdálenost f =' 19,5 mm, (což je rozměr od průsečíku у к nejnižšímu bodu x].

Tyto číselné hodnoty jsou pouze názorné pro jeden příklad uspořádání podle vynálezu, a proto se mohou zdaleka měnit. Tak například největší vnitřní průměr d může být 35 až 90 mm a svislá vzdálenost h může být 8 až 15 mm. Svislou vzdálenost 1 lze také měnit v závislosti jak na spřádací komůrce, tak i odtahové trubici 6. Je proto pochopitelné, že jsou v praxi možné různé kombinace těchto» číselných hodnot. Tak například typická spřádací komůrka může vykazovat sadu hodnot d = 68 mm, h = 10,5 mm, 1 = 4 mm, f = 29,5 mm a ε = 7,7° nebo d = 49 mm, h = 10,5 mm, 1 = 4 mm, f = 16,5 mm a ε = 13,6°, navíc к předtím uvedeným sadám hodnot.

Jak je vidět na obr. 4, který znázorňuje výsledky pokusů se spřádací komůrkou dřívějšího druhu podle obr. 1, čím menší je rozdíl mezi úhly a, β, tím větší je pevnost příze. To proto, že když se zvýší rozdílný úhel, vlákna, klouzající dolů přes spojení mezi kluznými částmi la, lb, se v tomto spojení náhle obrátí, což způsobuje jejich ukládání ve sběrné drážce 4 v nepravidelném uspořádání, což má za následek špatnou jakost příze. Na druhé straně, čím větší je úhel β 4- у, tj. otvorový úhel sběrné drážky 4, tím více nečistot se v ní hromadí. Toto dokazuje, že když je úhel (3 + r příliš velký, stává se nesnadným nutit nečistoty, které se mohou naskýtat v prostoru mezi vedením к odtahové trubici 6 a dolním povrchem 2, nebo alespoň v prostoru zahrnutém do úhlu у, к zapřádání clo příze, protože čára, podél které je příze odebírána od sběrné drážky 4 pro vlákna přejímací trubicí 6, se nachází výrazně nad částí dolního povrchu 2, vymezující sběrnou drážku 4.

Proto lze pochopit, že u spřádací komůrky dřívějšího druhu, znázorněné na obr. 1, je-li sestrojena tak, aby vykazovala malý rozdílný úhel a\ — β zvětšením úhlu β za účelem zvýšení pevnosti příze, zvýší se značně množství nahromaděných nečistot. Jinými slovy řečeno, nelze zmenšovat množství sebraných nečistot bez zmenšení pevnosti příze.

V opaku к tomu u spřádací komůrky podle vynálezu, protože se část 2a pro vedení příze u dolního povrchu 2, vymezující úhel δ, táhne v podstatě ve stejném směru, jako je směr odbírání příze, a je umístěna nad rovinou otáčení průsečíku y, úhel sběrné drážky 4 pro vlákna se dá změnit, respektive zmenšit z hodnoty β + у ma β — δ, při zachování úhlu β v rozmezí, které v podstatě nemá žádný nepříznivý vliv na pevnost příze, a možno vyloučit jakýkoliv prostor, v kterém se nemohou nečistoty zamotávat do příze.

Jak vyplývá z obr. 6, lze konstatovat, vzhledem к poměru mezi úhlem δ a pevností příze, že pevnost příze jeví sklon к zvýšení, jestliže úhel δ překročí úhel ε minus asi 5°. Ačkoliv byla získána uspokojivá pevnost příze, i když úhel δ dosáhl asi 20^p, vzhled spřádané příze byl za tohoto stavu zhoršený pro nadměrný styk mezi přízí a vodicí částí 2a a protože se příze poměrně náhle obrací na vnitřní obvodové hraně vodící části 2a. Co se týče poměru mezi úhlem δ a množstvím sebraných nečistot, bylo shledáno, jak vyplývá z obr. 7, že nejpříznivějšího výsledku bylo dosaženo při úhlu δ = 10° а к výrazným účinkům došlo v oblasti, kde úhel δ =!ε + asi 5°. Úhel δ v hodnotě nad úhlem ε + asi 5° způsobil zvýšení množství sebraných nečistot. Z toho plyne doměnka, že vlivem těch skutečností, že v daném případě se styk mezi předenou přízí a vodicí částí 2a stává tak silným, že je .na překážku hladkého „zahalování“ nečistot do příze, a že se příze silně dotýká vnitřní obvodové hrany vodicí části 2a, přičemž se náhle obrací, čímž způsobuje, že síla „zaba2319 lotvání“ není účinně přenášena směrem ke sběrné drážce 4 pro vlákna. V případě hodnoty úhlu δ pod hodnotou úhlu ε minus asi 5^Q se množství sebraných nečistot zvyšovalo, protože prostor mezi přízí a vodicí částí 2a nabyl takového rozsahu, že nečistoty se nedaly zamotávat do příze.

Z předcházejícího je patrno, že stav δ = = ε + kolem 5°, vytváří hlavního činitele při opatřování spřádací komůrku, která je schopna vyrábět přízi vykazující vysokou pejvnost při omezeném hromadění nečistot uvnitř, a v případě δ = zhruba ε jsou tyto výsledky nejpríznivější.

Ačkoliv byl vynález popsán se zřetelem ke spřádací komůrce s volným koncem se samočinným vypouštěním vzduchu otvory v jejím dně, je samozřejmě použitelný i pro spřádací komůrku s nuceným vypouštěním vzduchu.

Claims (3)

1. předmět

   1. Spřádací komora pro bezvřetenový dopřádací stroj, která má vnitřní kluzný povrch ve tvaru komolého kužele pro vlákna, sestávající z první kluzné části pro vlákna, na kterou jsou nespojitá vlákna nejprve přiváděna, z druhé kluzné části pro vlákna, která na ni navazuje, z dolního povrchu a sběrné drážky pro vlákna, která je vytvořena mezi druhou kluznou částí pro vlákna a dolním povrchem, a odváděči trubici, středově protaženou do spřádací komory, к přejímání příze tvořené ve sběrné drážce, přičemž úhel, tvořený první kluznou částí pro vlákna se zřetelem к rovině otáčení spřádací komory, je větší než úhel tvořený se zřetelem ke zmíněné ose otáčení druhou kluznou částí pro vlákna, a dolní povrch má vodicí část pro vlákna, která vystupují nad rovinu otáčení spřádací komory, procházející průsečíkem druhé kluzné části pro vlákna a vodicí části pro vlákna směrem к druhé kluzné části pro vlákna vnitřního komolokuželového povrchu, vyznačující se tím, že rozdíl mezi úhlem (δ), tvořeným se zře- ynAlezu telem к rovině (P) otáčení spřádací komory vodicí částí (2a] dolního povrchu (2), a úhlem (ε), vytvořeným mezi rovinou (P) otáčení spřádací komory a snímací Čárou (L) pro přízi (5), která spojuje nejnižší bod (x) odvádění trubice (6) s průsečíkem (y) druhé kluzné části (lb) pro vlákna a vodicí části (2a) pro vlákna se nachází v rozmezí + 5°.
2. 2. Spřádací komora podle bodu 1, vyznačující se tím, že úhel (δ) tvořený vzhledem к rovině (P) otáčení spřádací komory vodicí částí (2a), se rovná úhlu (ε) vytvořeným mezí rovinou otáčení spřádací komory a snímací čárou (L) pro přízi (5).
3. 3. Spřádací komora podle bodu 1, vyznačující se tím, že rozdíl mezi úhlem (β), tvořeným se zřetelem к rovině (P) otáčení spřádací komory druhou kluznou částí (lb) pro vlákna, a mezi úhlem («») o velikosti 55° až 76° tvořeným první kluznou částí (la) pro vlákna se zřetelem к rovině (P) otáčení spřádací komory, činí 10° až 35°.