CS231675B1 - Způsob úpravy krmivá obsahujícího rostlinné bílkoviny - Google Patents

Abstract

Vynález řeší lepší využitelnost dusíkatých látek v krmivu pro monogastrálni zvířata, které obsahuje rostlinné bílkoviny, čímž přispívá jednak k rozšíření využívání rostlinných bílkovin i u tohoto druhu zvířat, jednak k úsporám krmiv vzhledem k přírůstkům na živé hmotnosti těchto zvířat. Krmivá u kterých jako jedna složka obsahující rostlinné bílkoviny je představována aplikací až 20 % pšeničného lepku a jejichž přírodní aminokyseliny, kteří rozhoduji o využiti dusíkatých látek v krmivu, t.j. lyzin a/nebo metbionin, nejsou zastoupeny ani v optimálním množství, ani ve vhodném poměru, se upravují přídavkem alespoň jedné z těchto rozhodujících aminokyselin v syntetické formě, která se ještě za sucha s ostatními složkami krmivá zhomogenizuje ” a teprvé potom se krmivo upravuje pro zkrmování. Ve vztahu k hmotnosti pšeničného lepku se syntetické aminokyseliny a přidávají v mezích 1 % až 10 % hmot.

Description

Způsob úpravy krmivá obsahujícího rostlinné bílkoviny

Vynález řeší lepší využitelnost dusíkatých látek v krmivu pro monogastrálni zvířata, které obsahuje rostlinné bílkoviny, čímž přispívá jednak k rozšíření využívání rostlinných bílkovin i u tohoto druhu zvířat, jednak k úsporám krmiv vzhledem k přírůstkům na živé hmotnosti těchto zvířat. Krmivá u kterých jako jedna složka obsahující rostlinné bílkoviny je představována aplikací až 20 % pšeničného lepku a jejichž přírodní aminokyseliny, kteří rozhoduji o využiti dusíkatých látek v krmivu, t.j. lyzin a/nebo metbionin, nejsou zastoupeny ani v optimálním množství, ani ve vhodném poměru, se upravují přídavkem alespoň jedné z těchto rozhodujících aminokyselin v syntetické formě, která se ještě za sucha s ostatními složkami krmivá zhomogenizuje ” a teprvé potom se krmivo upravuje pro zkrmování. Ve vztahu k hmotnosti pšeničného lepku se syntetické aminokyseliny a přidávají v mezích 1 % až 10 % hmot.

231 675

231 675

Vynález se týká způsobu úpravy krmivá obsahujícího bílkoviny zejména rostlinného původu a určeného pro zvířata s jednoduchým žaludkem, zejména pro prasata a drůbež. Blíže je tento způsob úpravy zaměřen na obsah esenciálních aminokyselin zastoupených v dusíkaté a zvláště bílkovinové složce těchto krmiv.

Rostlinné bílkovinové složky krmivá pro monogastrální hospodářská zvířata mohou do jisté míry nahrazovat dražší živočišné bílkoviny, ale je nutné je obohatit hlavně t.zv. lepky, které vznikají při výrobě škrobu z obilovin nebo kukuřice jako využitelný vedlejší produkt. Vzhledem k nutričním požadavkům monogastrů jsou lepky jako relativně bohatý zdroj rostlinným bílkovin používány v krmivech pro taková zvířata proto, že jsou v nich zastoupeny velmi cenné esenciální aminokyseliny, ale jejich vzájemné poměry nejsou vyrovnané. Částečného vyrovnání obsahu esenciálních aminokyselin lze dosáhnout zařazením bílkovinových komponent živočišného původu, ale i v těchto případech zůstává deficitním většinou lyzin, někdy i methionin.

Je známo, že u zvířat s jednoduchým žaludkem je využitelnost dusíkatých látek, tvořených z velké části aminokyselinami, dána tou aminokyselinou, která je vůči ostatním aminokyselinám deficitní. Tak kupř. je známa závislost přírůstku hmotnosti výkrmo-

vých prasat pouze na obsahu lyzinu, která je v tabelárním vyjá-
dření taková:
obsah lyzinu (%) v sušině krmivá	0,43	0,47 0,52 0,57	0,61 0,65
denní přírůstek (g) živé hmotnosti	455	512 549 597	569 531
Tabulka bere v úvahu	toliko	poměrný obsah lyzinu v celkové suši-

ně krmivá, aniž by jej vztahovala na jeho bílkovinovou složku. Je z ní patrné, že optimální obsah lyzinu v sušině krmné dávky

231 671

- 2 je 0,57%; vyšší či nižší poměrné obsahy lyzinu v experimentální krmné dávce vede k disbalanci lyzinu vůči obsahu ostatních aminokyselin a proto i ke snížení přírůstků· Nadbytečný lyžin při.jeho předávkováni, případně nadbytečné ostatní aminokyseliny při poddávkování lyzinu, odcházejí nevyužité ve formě močoviny močí zvířete. Tabulka nepodchycuje ani poměrné množství lyzinu vůči ostatním aminokyselinám. Toto však je ve formě experimentálně i provozně vyzkoušených receptur vtěleno do platných norem krmných směsí. Podle nich například krmná směs pro prasata o živé hmotnosti 50 až 110 kg má obsahovat 13,5 % dusíkatých látek (NL), 0,66 % lyzinu a 0,45 % sirných aminokyselin (me.thioninu a cystinu), přičemž methionin musí tvořit minimálně 45 % z celkového obsahu těchto sirných aminokyselin. Protože lepky - at už pšeničné či kukuřičné - mohou tvořit jen část bílkovinové složky krmné směsi, používají se v hmotnostním poměru pouze do 20 %, takže přesto, že jsou relativně velmi bohatým zdrojem rostlinných dusíkatých látek (NL), nemohou plně odpovídat požadavkům na obsah a poměr rozhodujících esenciálních aminokyselin, protože např. pšeničný lepek, který má

71,55 % dusíkatých látek (NL),obsahuje v nich jen 1,37 % lyzinu a 0,73 % methioninu. Při jeho maximálním poměrném zastoupení v krmivu dodává mu pouze 0,2 % lyzinu a 0,1%. methioninu. Je tedy zřejmé, že ani lepek jako rostlinná bílkovina nemůže krmivu zabezpečit dostatečné zastoupení rozhodujících aminokyselin. Protože pro využití bílkovinových složek krmivá je z části rozhodující i poměr lyzinu a methioninu, je snahou vytvářet takovou skladbu krmivá, která by zabezpečila tento poměr doplňkem té aminokyseliny, která je jako převažující složka přítomna v přírodní bílkovinové složce krmivá, která je zrovna k dispozici. Je jisté, že ne vždy je možno takto dosáhnout příslušného optimálního poměru těchto rozhodujících aminokyselin, nehledě už vůbec na jejich optimální obsah v krmivu. I když není možné dosahovat jejich optimálních dávek, je však i takový postup žádoucí a prospěšný.

Účelem vynálezu je proto odstranění, případně alespoň podstatnější zredukování těchto nedostatků vznikajících při zkrmování zejména rostlinných bílkovin s deficitním obsahem lyzinu a pro některé kategorie hospodářských zvířat i nedostatečným obsahem methioninu.

Podle vynálezu je toho dosaženo tím, že při nedostatečném — 3 —

231 875 obsahu esenciálních aminokyselin, tj. lyzinu a/nebo methioninu v přírodních bílkovinových složkách krmivá pro monogastrální hospodářská zvířata, v němž jsou v maximálním hmotnostním poměru do 20 % zastoupeny rostlinné lepky, například pšeničný a/nebo kukuřičný, se ve vztahu k hmotnosti lepků přidá ataspoň jedna z uvedených deficitních přírodních esenciálních aminokyselin je/ v ště za sucha v syntetická, form/z v množství 1 % až 10 %, načež se krmivo zhomogenizuje a případně dále upravuje pro přímé zkrmování.

Pokrok a výhody takového řešení spočívají ve snazším dosažení vyvážených obsahů, případně alespoň poměrů, esenciálních aminokyselin při zkrmování rostlinných bílkovin a tím i lepšího využití v nich obsažených dusíkatých látek, což vede k relativnímu snížení spotřeby krmív. Vedle toho aplikace syntetických aminokyselin k úpravě rostlinných bílkovin v krinivech přispívá k náhradě živočišných bílkovin bílkovinami rostlinnými a tím i ke vzrůstu ekonomie živočišné výroby na úseku monogastrálních hospodářských zvířat.

I když dosud ještě není vždy k dispozici tolik uvedených syntetických aminokyselin, aby bylo zabezpečováno jejich optimální množství v krmivu, přece jen lze takovou byl i částečnou úpravou krmivá s rostlinnými bílkovinami zabezpečit zlepšení krmivá po stráň ce těchto rozhodujících aminokyselin a alespoň snadněji a účelněji doplňovat na vhodný poměr tu důležitější aminokyselinu, která je pro daná monogastrální hospodářská zvířata směrodatná. Proto i tato cesta, která sice úplně neodstraňuje ještě vlivem dosavadní nízké produkce syntetických aminokyselin nevýhody dosavadního používání rostlinných bílkovin pro tento druh hospodářských zvířat, znamená zlepšení současného stavu využitelnosti dusíkatých složek krmivá a přispívá tedy k relativnímu snižování jeho spotřeby na jednotku hmotnostního přírůstku zvířat.

úprava krmivá podle vynálezu se provádí přimíšením deficitního množství příslušné aminokyseliny v syntetické formě.

Přimíšení a homogenizace přidávaného množství lyzinu a/nebo methio ninu se provádí za sucha, načež se bucC takto připravená sušina dočasně uskladní pro pozdější použití, anebo se ihned dále upraví třeba kapalnými složkami ke zkrmení vepřovým dobytkem. Vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem bílkovin a tím i esenciálních aminokyselin v krmivech pro monogastrální zvířata jsou lepky a zejména

231 675 lepek pšeničný, zastoupený v krmivech pro tato zvířata v hmotnostním poměru do 20 %, je třeba ve vztahu k jeho podílu ke krmivu dosazovat 1 % až 10 % syntetických, forem deficitních aminokyselin.

Nejlépe vynikne úprava krmivá podle vynálezu na příkladech.

Příklady:

1. Pro dokrmování kuřat se požaduje, aby krmná směs obsahovala v 1 kg 205 g dusíkatých látek (KL) a 0,75 g lyzinu, tj. 4,7b g lyzinu na ICO g: dusíkatých látek (NL). Za předpokladu, že ostatní složky krmivá neobsahují dusíkaté látky a lyzin, anebo je-li tento podíl ostatních složek po této stránce lyzineni dostatečně dotován, pak složka představovaná pšeničným lepkem se musí obohatit lyzinem samostatně tak, aby poměrné množství lyzinu představovalo pak jeho požadované zastoupení. Pšeničný lepek pro tento účel lze upravit piídavkem syntetického lyzinu takto:

Za sucha se homogenizuje směs 100 kg pšeničného lepku a

2,55 kg syntetického lyzinu.

Tin. se získá tato skladba:

pšeničný lepek 100 kg dusík.látky (NL) 71,55 kg lyzin 0,08 kg syntet.iyzin 2,55kg__^w__2,55 kg ^w 2,55 kg celkem lC2,55kg 74,10 kg' 3,53 kg

Lyzin (přírodní + syntetický) představuje v této směsi dusíkatých látek (NL) podíl 3,53 : 0,741 = 4,76 % a je tedy na požadované úrovni.

2. Jestliže součástí krmivá je kromě jiných složek i masová moučka, tedy zdroj živočišných bílkovin, která sama obsahuje 89 % dusíkatých látek se 7,3 % lyzinu a na úplné složení krmivá se má doplnit pšeničným lepkem, pak je třeba namíchat a zhomogenizovat tyto podíly:

a) složky s vyváženým podílem lyzinu, např. krmná přísada pro kuřata, v hmotnostním množství 351 kg

b) masová moučka 48 kg

c) pšeničný lepek 100 kg

d) syntetický lyzin 1 kg Skladba dusíkatých látek:

Položka a) má vyvážený podíl 4,76 ‘X lyzinu vzhledem ke hmotnosti

- 5 ' «'

231 dusíkatých látek (NL) v krmné přísadě. Proto stačí bilancovat takt složka:kg masová moučka 48 pšeničný lepek 100 syntet. lyzin_1 celkem: 149 kg NL kg lyzinu

42,72 3,504.

71,55 0,98

1_1

115,27 5,484

Uvedené tři složky jsou rovněž vyváženy, nebol v jejich dusíkatých látkách je 5,484 : 1,1527 β 4,757 * 4,76 % lyzinu, tedy předepsané optimální množství, jehož bylo nutné v syntetické formě dodat 1 % z hmotnostního podílu pšeničného lepku.

3. Pro prasata ve výkrmu, tj. u hmotnostní kategorie 50 až 110 kg, se požaduje krmná směs obsahující v kilogramu sušiny 135 g dusí katých látek (NL), 6,6 g lyzinu a 4,5 g sirných aminokyselin vy jádřených v methioninu. Přepravuje-li se tato směs pouze z pšeničného lepku, pak na 100 g dusíkatých látek (NL) přítomných ve směsi má připadat 4,88 g na lyzin a 3,33 g na mcthioriin. Uvedená směs se připraví homogenizací 100 kg pšeničného lepku s 2,75 kg syntetického lyzinu a 2,02 kg syntetického methioninu. Získá se 104,77 kg suché směsi obsahující ve ICO g požadovaných 4,88 lyzinu a 3,33 g methioninu. Bilance dusíkatých látek a těchto rozhodujících aminokyselin vypadá pak takto:

složka:	kg	kg NL	kg lyzinu	kg methioninu
pšenic, lepek	100	71,55	0,98	0,52
syntet.lyzin	2,75	2,75	2,75	-
syntet.methionin 2,02	2,02	-	........
celkem:	104,77	í C f 3 <2	3,73	2,54

Ve vztahu k hmotnosti lepku bylo přidáno 2,75 lo syntetického lyzinu a 2,02 % syntetického methioninu.

4. Jestliže krmná směs pro výkrm prasat obsahuje i jiné složky, které jsou vřak v extrémním případě bez uvedených rozhodujících aminokyselin, pak rozhodně je nutné tyto aminokyseliny dotovat především pšeničným lepkem i syntetickými formami těchto deficitních aminokyselin. Zde je rozhodně namístě i plné využití maximálního obsahu 20 % tohoto lepku v krmivu, aby v něm obsažené přírodní aminokyseliny přišij' co nejvíce vhod bilanci těch to životně důležitých látek.

231 875

Složky bez lyzinu a methioninu o celkové hmotnosti ^00 kg mají například 68,274 kg dusíkatých látek (NL). Přidáním 50 kg pšeničného lepku se do směsi dotuje 35,77 kg dusíkatých látek (NL), jejich přírodní lyzin má hmotnost 0,49 kg a přírodní methionin 0,26 kg· Přidá-li se k obohacení esenciálními aminokyselinami do této směsi 5 kg syntetického lyzinu a 3,456 kg syntetického methioninu, bude bilance dusíkatých látek i rozhodujících aminokyselin taková:

složky:_kg kg NL kg lyzinu kg methioninu

složky bez lyzinu i methioninu	200 68,274		·
pšenič.lepek	50 35,77	0,49	0,26
syntet.lyzin	5 5	5	-
syntet.methionin	3,456 3,456	-	3,456
celkem: 25S	,456 112,5	5,49	3,716
Podle této bilance	obsahuje krmná	směs ve vztahu	k dusíkatým
látkám (NL) 4,88 %	lyzinu a 3,3 %	methioninu, což	odpovídá po-

žadavku.uvedenému v příkladě 3. Přitom do směsi bylo ve vztahu k podílu lepku vneseno 10 % syntetického lyzinu a 6,912 % syntetického methioninu.

Obohacování krmivá s omezeným obsahem lepků pro monogastrální hospodářská zvířata uvedenými limitujícími aminokyselinami syntetického původu nelze chápat jako pouhý přídavek dusíkatých látek ke krmným komponentám. Jde vlastně o způsob úpravy krmivá, který sleduje dosažení příznivého poměru esenciálních aminokyselin, které jsou v přírodních složkách krmivá nedostatkové, a tím i lepšího využití všech přítomných aminokyselin v rostlinných bílkovinách a celé bílkovinové a dusíkaté části krmivá. To pak znamená vyšší hmotnostní přírůstky zvířat a vlastně relativní úspory krmivá. Předpoklady opírající se o způsob úpravy krmivá podle vynálezu byly experimentálně ověřeny při dokrmu kontrolní skupiny prasat zkrmováním směsi, v níž bylo 20 % hmotnostních přírodních bílkovinových složek rostlinného původu ve formě pšeničného lepku upraveného přídavkem syntetického lyzinu a syntetického methioninu na optimální hodnoty, zatím co druhá skupina prasat byla krmena tímtéž krmivém, ale bez doplňků syntetických aminokyselin. Prvá kontrolní skupina prasat vykázala v průměru o 15,2 % vyšší hmotnostní přírůstky.

- 7 231 67S

I když v uvedených příkladech jde o úplnou saturaci rozhodujících aminokyselin, tj. lyzinu a případně i methioninu, je vzhledem k dosud nedostatečnému zabezpečování těchto syntetických aminokyselin nasnadě, že zatím je třeba počítat i s případy vedoucími ke snaze zajistit v krmivech s obsahem dusíkatých látek zejména rostlinného původu dotací syntetických forem těchto aminokyselin alespoň jejich potřebný poměr, nebol i tím se přispívá k širšímu využívání rostlinných bílkovin i u nionogastrálních zvířat.

V každém případě se přídavek syntetické aminokyseliny přiuíciu k ostatním složkám krmivá za sucha kji.ivc jako celek se za sucha . také zhcno&cnizuje. Teprve pak je takto připravení směs buS přechod ně uskladněna k pozdější konečné úpravě, anebo se bezprostředně k » tomuto zkrmení připravuje, což např. u směsí pro výkrm prasat znamená přidání kapalných komponent.

Claims (1)

1. Ρ η ϊΐ Β ϊιά h Τ v f η A L ώ Z U

   231 875

   Způsob úpravy krmivá obsahujícího rostlinné bílkoviny,jehož jednou složkou,zastoupenou v hmotnostním poměru do 20 $ó, jsou lepky a určeného pro zvířata s jednoduchým žaludkem, vyznačený tím,že při nedostatečném obsahu esenciálních aminokyselin,tj.lyzinu a/nebo methioninu,v jeho přírodních bílkovinových složkách,se ve vztahu k hmotnosti lepku přidá alespoň jedna z uvedených deficitních přírodních aminokyselin ještě za sucha v syntetické formě v množství 1 Ίο až 10 potom se krmivo zhomogenizuje a popřípadě dále upravuje ke zkrmování.