CS227302B2

CS227302B2 - Způsob inhibice oxidačního odbourání organického materiálu

Info

Publication number: CS227302B2
Application number: CS536979A
Authority: CS
Inventors: Edward L Wheeler; Elmar H Jancis; Richard A Gencarelli; Franklin H Barrows
Original assignee: Uniroyal Inc
Priority date: 1978-08-04
Filing date: 1979-08-03
Publication date: 1984-04-16
Also published as: ZA794013B; JPS6254298B2; JPS5531073A; JPS6129348B2; JPS5543080A; BR7904999A; ZA794012B

Description

(54) Způsob inhibice oxidačního odbourání organického materiálu

Vynález se týká způsobu inhibice oxidačního odbourání organického materiálu.

Řada organických materiálů je za normálních podmínek náchylná k oxidačnímu odbourávání. Tím dochází k poškození a v některých případech i ke zničení takových materiálů, co způsobuje velké národohospodářské škody. Proto se hledají cesty jak zabránit oxidačnímu odbourávání. Jednu z dosud nepopsaných možností umožňuje způsob podle tohoto vynálezu.

Způsob inhibice oxidačního odbourání organického materiálu podle vynálezu spočívá v tom, že se k tomuto organickému materiálu přidá hmotnostně 0,001 až 10 %, vztaženo na hmotnost organického materiálu, sloučeniny obecného vzorce I r’cooanhm (I) kde

A znamená alkylenový zbytek se 2 až 12 atomy uhlíku, cykloalkylenový zbytek se 4 až 8 atomy uhlíku nebo zbytek vzorce -CHg-C(GHg)p-, v němž β znamená celé číslo od 3 do 6 nebo

A znamená alkylenový zbytek se 2 až 5 atomy uhlíku, substituovaný jednou nebo dvěma skupinami vzorce -CHgOBOCCHgl^R^, v němž

R^ znamená 3-W-5-Y-4-hydroxyfenylový zbytek, kde každý ze symbolů W a Y, které jsou shodné nebo různé, znamená alkylový zbytek s 1 až 12 atomy uhlíku a m znamená 0, 1 nebo 2, znamená alkylový zbytek sil až 17 atomy uhlíku nebo skupinu vzorce -(CHg) íP, v němž

B a _mají výěe uvedený význam a p znamená skupinu vzorce -COR , v němž 2

R znamená alkylový zbytek s 1 až 20 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 12 atomy

Uhlíku, nltroskupinu nebo hydroskupinu nebo R znamená skupinu vzorce -BCONHAOCOR¹, v němž

A a h' mají výěe uvedený význam a

B znamená jednoduchou vazbu, alkylenový zbytek s 1 až 10 atomy uhlíku, fenylenový zbytek, oxydialkylenový zbytek se 4 až 12 atomy uhlíku nebo thiodialkylenový zbytek se 4 až 12 atomy uhlíků, nebo

1 R má stejný význam jako R , který je uvedený výěe, s podmínkou, že alespoň jeden ze substituentů A, R a M obsahuje 3-W-5-Y-4-hydroxyfenylový zbytek.

Zvláětě výhodné je, pokud se k organickému materiálu přidá sloučenina obecného vzorce I uvedeného výěe, kde li znamená alkylenový zbytek se 2 až 4 atomy uhlíku nebo ethylenový zbytek substituovaný dvěma skupinami vzorce -CHgOCOCHgCHgR^, v němž

R^ znamená 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenylovou skupinu, znamená alkylový zbytek s 14 až 17 atomy uhlíku nebo zbytek vzorce -CHgCHgR^, v němž

R^ má výěe uvedený význam, znamená skupinu vzorce -COR , v němž

R znamená alkylový zbytek s 1, až 17 atomy uhlíku^ 3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenylovou skupinu nebo skupinu vzorce -BCONHAOCOR , v němž

A a R¹ mají význam uvedený výěe a

B znamená jednoduchou vazbu, alkylenový zbytek se 4 až 8 atomy uhlíku, thiodiethylenový nebo fenylenový zbytek, s podmínkou, že alespoň jeden ze substituentů A, R a U obsahuje 3,5-di-terc-butyl-4-hýdroxyfenylovou skupinu.

Výrazy alkylový a alkylenový zbytek zahrnují přímé a rozvětvené skupiny.

Sloučeniny obecného vzorce X projevující inhibiění účinek, které se používají způsobem podle vynálezu se mohou vyrobit tím, že se sloučeniny obecného vzorce XX r’cooanh₂ (II), kde

A a R¹ mají výěe uvedený význam, nechají reagovat se sloučeninou obecného vzorce XXX

R⁴COX (XII), nebo se sloučeninou obecného vzorce XV

B(COX)₂ (IV) v kterýchžto vzorcích

B mé výše uvedený význam,

X znamená halogen, hydroxy skupinu nebo alkoxy skupinu s1 až 4 atomy uhlíku a

R⁴ snamené skupinu vzorce -(^GH2^m^R^’ ▼ němž m á iP nají výše uvedený význam, alkylový zbytek s 1 až 20 atomy uhlíku, cykloalkylový zbytek se 4 až 8 atomy uhlíku, arylový zbytek ee 6 až 10 atomy uhlíku nebo fenylový. zbytek substituovaný halogenem, alkylovou skupinou β 1 až 12 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 12 atomy uhlíku, nitroskupinou nebo hydroxyskupinou, při teplotS v rozmezí od 15 do 290 °C za tlaku v rozmezí od 100 Pa do 10 kPa, přičemž v případe, že X mámené halogen se reakce provédí v přítomnosti akceptoru kyseliny.

. Sloučeniny obecného vzorce 1 používané při způsobu podle vynálezu se mohou také vyrobit tlm způsobem, že se sloučenina obecného vzorce V

R⁴CO-NH-Q-(OH)_S (V) nebo sloučenina obecného vzorce VI

B/-CONH-Q-(OH)_s/2 (VI) v kterýchžto vzorcích

R⁴ znamená zbytek vzorce -(CHg^R⁵, v némž

B a R^ mají výše uvedený význam, alkylový zbytek s 1 až 20 atomy uhlíku, arylový zbytek s 5 až 6 atomy uhlíku nebo fenylový zbytek substituovaný halogenem, alkylovou skupinou s 1 až 12 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 12 atomy uhlíku, nitroskupinou nebo hydroxylovou skupinou,

Q mámené alkylénový zbytek se 2 až 12 atomy uhlíku, cykloalkylenový zbytek se 4 až 8 atomy uhlíku nebo zbytek vzorce -CHg-CCHg) , v némž mé výée uvedený význam, znamená celé číslo od 1 do 3, a

B mé výée uvedený význam, nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce Vil r’cox (VII), kde r' a X mají výée uvedený význam, při teploté v rozmezí od ,5 do 250 °C, za tlaku v rozmezí od 100 Pa do 10 kPa, přičemž v případě, že X znamená halogen, se reakce provádí v přítomnosti akceptoru kyseliny.

Podle vynélezu se rovněž mohou používat také směsi sloučenin spadajících pod obecný vzorec I, spolu s organickými materiály podléhající oxidačnímu odbourání.

Ve sloučeninách obecného vzorce I s výhodou znamená symbol A alkylénový zbytek mající koncové skupiny CH₂-.

Ί

Velmi výhodně jsou k alkylenovému zbytku s koncovými CHg skupinami v alfa-poloze, který nemá na atomech uhlíku v beta-poloze vázaný vodík, vázány esterové a amidové skupiny.

Výhodný význam symbolu R závisí do určité míry na zamýšleném použití produktu. Požaduje-li se vysoká rozpustnost v uhlovodících, mál by symbol R² znamenat dlouhý uhlovodíkový o

řetězec s 11 až 17 atomy uhlíku. U obzvláště výhodné sloučeniny znamená symbol R skupinu o

Požaduje-li se nízká těkavost, znamená symbol R s výhodou zbytek vzorce -HCONHAOCOr', kde B, A a r' mají výSe uvedený význam.

Obzvláště výhodnými jsou sloučeniny, u nichž B znamená jednoduchou kovalentnl vazbu. Obzvlášť velkých molekulových hmotností a nízká těkavosti je možno dosáhnout, když symbol R²znamená skupinu obecného vzorce -BCONHAOGOr', kde A znamená alkylenový zbytek substituovaný skupinou vzorce -CHgOCOXCHg)^³, kde a a R³ mají výSe uvedený význam. Výhodnými halogeny jsou chlor, fluor, brom a jod.

Sloučeniny podle vynálezu jsou vhodná pro stabilizování organických materiálů, které jsou za normálních pddmínek náchylné k oxidačnímu odbourání. Materiály, které lze takto stabilizovat, zahrnují řadu syntetických polymerů. Z těchto polymerů je možno uvést různé polyolefiny, jako je polyethylen, polypropylen, polybutylen, polybutadien, polymethylpenten. Jiné polymery, které lze stabilizovat sloučeninami podle vynálezu, zahrnují acetalové pryskyřice, polyakryláty, polymethakryláty, polydialkylftaláty, plastické hmoty na bázi derivátů celulózy, polyamidy, polyestery, polyurethany, polykarbonáty, polystyren, polyvinylchlorid a polyvinylidenchlorid.

Sloučeninami podle vynálezu je též možno stabilizovat kopolymery. Příkladem takovýchto kopolymerů jsou kopolymery ethylenu s propylenem, kopolymery butadienu se styrenem, kopolymery ethylenu s vinylacetátem, a kopolymery ethylenu s ethylakrylátem. Tyto kopolymery mohou rovněž zahrnovat tarpolymery, jako jsou terpolymery ethylenu s propylenem a s nekonjugovaným dianem a interpolymery akrylonitrilu a butadienem a styrenem. Též lze sloučeninami podle vynálezu stabilizovat směsi polymerů, jako je směs polystyrenu s polyfenylenoxidem a směs kopolymerů nebo terpolymeru ethylenpropylenu s polypropylenem. Jiné materiály, které lze stabilizovat sloučeninami podle vynálezu, zahrnují horké taveniny adheziv jako jsou například adheziva na bázi polyesterů, polyamidů nebo směsi ethylenu s vinylacetátem.

RovnSž lze stabilizovat ropné produkty, jako jsou paliva, mazací oleje a vazelíny, a přírodní produkty, jako je kaučuk, vosky, tuky, lůj, lněný olej, kukuřičný olej, bažlníkový alej a tuk z jater tresky. Uvedený výčet je reprezentativním, nikoliv však vyčerpávajícím výčtem produktů, které je možno výhodně chránit sloučeninami podle vynálezu proti odbourání.

K dosažeáé ochrany proti oxidačnímu odbourání se sloučeniny podle vynálezu přidávají k vý Se uvedeným materiálům ve stejných množství, jakých se používá u jiných antioxidaSnlch činidel, které mohou mít podobné vlastnosti k dosažení takovéto ochrany. Podle použitého materiálu se antioxidační činidlo přidává v množství od 0,001 do 10 % hmotnostních, vztaženo na hmotnostní množství materiálu, přičemž obvyklým rozmezím bývá od 0,05 do 2,0 % hmotnostních.

Sloučeniny podle vynálezu je možno použít bu3 samotných ke stabilizování organických materiálů nebo v kombinaci s jinými stabilizátory. Takovéto jiné stabilizátory mohou zahrnovat jiné sloučeniny na bázi fenolu, různé thioeloučeniny, jako jsou thiodipropionétové estery, fosfity a fosfonáty, protimě&ná chemikálie jak jsou oxalamidy, různé stabilizátory proti ultrafialovému záření, jakož i jiné přísady, o nichž byo zjištěno, že jejich přídavek má blahodárný vliv na stabilitu uvedených materiálů.

Sloučeniny podle vynálezu je zpravidla možno připravit ze známých výchozích látek amidifikačními a esterifikačními reakcemi, popsanými v, literatuře. Vhodné aminoalkoholy, používa-né při přípravě sloučenin podle vynálezu, zahrnují ethanolamin, 2-aminopropanol, 2-amino-2¹-methyl-1-propanol, 3-amino-2-methyl-1-propanol, 2-amino-2-methyl-1,3-propandiol, 2-amino-2-ethyl-1,3-propandiol, 2-amino-1-butanol, tris(hydroxymethyl)-aminomethan, 1-amino-15

-oyklopentanmethanol, 1-aminomethyl-l-cyklohexanmethanol, 6-amino-l-hexanol, 2-amiho-3-methyl-1-butanol, 5-amino-l-pentanol, 3-amino-1,2-propandiol, 3-amino-1-propanol,

2- amino-cyklohexanol, 4-aminocyklohexanol, 3-amino-2-butanol, 1-amino-2-dodekanol, 2,2-di-metbyl-3-amino-l-propanol, 2-aminomethyl-2-methyl-1,3-propandiol, 2,2,2-tris(hydroxymethyl)-aminoethan.

Z dostupných výchozích látek je možno známými postupy snadno připravit mnoho jiných aminoalkoholů.

Vhodná syntéza sloučeniny podle vynálezu bude zpravidla zahrnovat přípravu amidu z jednoho z výše uvedených alkanolaminů s následnou esterfikací vzniklého hydroxyalkylamidu.

Použitý amid může být snadno připraven reakcí alkanolaminu s příslušnou kyselinou nebo chloridem či esterem kyseliny. Vhodné kyseliny zahrnují alifatické kyseliny s 1 až 21 atomy uhlíku, kyselinu benzoovou, substituované kyseliny benzoové jako je kyselina alkylbenzoové, kyselina chlorbenzoová, kyselina dialkylbenzoová, kyselina 4-hydroxy-3,5-dlalkylbenzoová, kyselina 2-(4-hydroxy-3,5-dialkylfenyl)-octové, nebo kyselina 3-(4-hydroxy-3,5-dialkylfenyl)propionová.

Maji-li se připravit bis-amidy, pak vhodné kyseliny zahrnuji kyselin]» šíavelovou, kyselinu ftalovou, kyselinu tereftalovou, kyselinu thiodialkanovou a alifatické dikyseliny vzorce HO-CO-C_nH2_n-COOH, kde a znamená celé číslo od 1 do 10. Příklady takovýchto kyselin jsou kyseliny malonová, jantarová, adipová, palmitové, azelainová, sebaková, a jiné.

Při přípravě amidů jsou vhodnými výchozími látkami rovněž estery a chloridy všech výše uvedených kyselin. Je známo, že z některých výše uvedených kyselin mohou vznikat imidy.

V těchto případech jsou vhodná příslušná opatření, jako je například velký nadbytek aminů a použití mírnějších podmínek, aby se dosáhlo co největšího výtěžku amidu.

Obvyklou výchozí látkou pro esterifikaci je kyselina 3,5-dialkyl—hydroxybenzoová, kyselina 2-(3,5-dialkyl-4-hydroxyfenyl)octová nebo kyselina 3-(3,5-dialkyl-4-hydroxyfenyl)propionová, jejich chloridy nebo estery.

2

Μά-li se připravit esteramid, kde symboly R a R mají identický význam, je možno esterifikaci a amidifikaci provést y jediném stupni.

Použije-li se jako výchozího aminu ethanolaminu substituovaného alkylovou nebo hydroxyalkylovou skupinou, pak je možná výhodná alternativa k výše uvedeným postupům. Při této alternativě se vyrobí známými postupy oxazolin z kyseliny nebo jejího derivátu a z aminoalkoholu. Vzniklý oxazolin se pak může hydrolyzovat v aminoester, který s pak může známými postupy amidifikovat.

Výše popsané přípravy jsou uvedeny jakožto neomezující příklady postupů, jimiž lze vyrobit sloučeniny podle vynálezu. Odborníci budou moci použít v daných případech i jiných vhodných postupů.

Dále uvedené příklady vynález blíže objasňují, aniž by omezovaly jeho rozsah.

Příklad 1

3- (3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)-N-(2-hydroxyethyl)propionamid

Do baňky s kulovým dnem a třemi hrdly, o objemu 3 litrů, opatřené teploměrem, míchadlem a Dean-Starkovým jímačem s chladičem, se vnese 556 g (2,0 moly) kyseliny 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové, 135 g (2,2 moly) ethanolaminu a 500 ml xylenu. Směs se zahřívá 11 hodin pod zpětným chladičem a zachytí se 79 ml azeotropioké směsi. Xylen se oddestiluje za sníženého tlaku a zbytek se rozpustí za horka v toluenu. Získá se 211 g v žáhla-,' víuvedehé sloučeniny, která ochlazením vykrystaluje. Teplota tání je v rozmezí od 129 do 130 °C.

Přiklad 2

2-[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionamido] ethyllaurát

Směs 44 g (0,22 molu) kyseliny laurové, 64 g (0,2 molu) 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)-M-(2-hydroxyethyl)propionamldu, 2 g tetrabutyltitanátu (Tyzor) jakožto katalyzátoru a 100 ml xylenu se zahřívá 5 hodin pod zpětným chladičem. V Dean-Starkově jímači se zachytí voda v množství 3,8 ml. Xylen se odstraní destilačl za sníženého tlaku a zbytek se rozpustí v acetonitrilu. Ochlazením roztoku v chladničce se vyloučí bílá sraženina. Acetonitril se odstraní odlitím a překrystalování se opakuje. Poslední stopy acetonitrilu se odstraní zahříváním produktu za sníženého tlaku, čímž se získá 66 g v záhlaví uvedené sloučeniny, mající při teplotě místnosti podobu zlatohnědé olejovité kapaliny.

Příklad 3

2-[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionamido]ethylstearát

Směs 32,1 g (0,1 molu) 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)-N-(2-hydroxyethyl)-propionamidu, 28,5 g (0,1 molu) kyseliny stearové, 1 g tetrabutyltitanátu (Tyzor) jakožto katalyzátoru a 50 ml xylenu se zahřívá pod zpětným chladičem při teplotě v rozmezí od 140 do 170 °C, dokud vzniká vodní pára. V Dean-Starkově jímači se zachytí 3,5 ml vody. Xylen se odstraní destilací za sníženého tlaku a zbytek se nechá vykrystalovat z acetonitrilu. Tím se získá 53 g v záhlaví uvedené sloučeniny o teplotě tání v rozmezí od 55 do 57 °C.

Přiklad 4

N-(2-hydroxyethyl)-lauramid

K roztoku 24 g (0,4 molu) ethanolamidu ve 100 ml toluenu se při teplotě 50 °C přidá 40 g (0,2 molu) kyseliny laurové. Vzniklá směs se zahřívá 6 hodin pod zpětným chladičem.

Toluen se postupně odstraňuje, čímž se výsledná teplota směsi zvýší na 140 °C. Destilát se jímá v Dean-Starkově jímači. Toluen se odstraní destilací za sníženého tlaku a zbytek se nechá vykrystalovat z n-hexanu. Získá se 44 g v ááhlaví uvedené sloučeniny o teplotě tání v rozmezí od 80 do 84 °C.

Příklad 5

2- (lauramido)-ethyl-3-(3,5-di-terč.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát

Směs 13,9 g (0,055 molu) M-(2-hydroxyethyl)-lauramidu, 13,9 g (0,05 molu) kyseliny

3- (3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové, 0,5 g tetrabutyltitanátu (Tyzor) jakožto katalyzátoru a )00 ml xylenu se zahřívá pod zpětným chladičem tak dlouho, dokud vzniká voda (3 hodiny). Pak se xylen odstraní destilací za sníženého tlaku a zbytek se rozpustí v acetonitrilu. Ochlazením na teplotu přibližně -10 °C se vyloučí bílé krystaly. Acetonitril se odlije a překrystalování se opakuje. Poslední stopy acetonitrilu se odstraní za sníženého tlaku a tím se získá v záhlaví uvedená sloučenina, mající při teplotě místnosti podobu Slutého oleje.

Příklad 6

M-(2-hydroxyethyl)stearamid

K roztoku 24,4 g (0,4 molu) ethanolaminu v 500 ml ethanolu se při teplotě 60 °C přidá

85»2 g (0,3 molu) kyseliny stearové. Ethanol se odstraňuje destilací tak dlouho, až teplota smšsi dosáhne 100 °C, kdy se přidá 300 ml toluenu a voda se oddestiluje v podobě azeotropické směsi. Během 5 hodin zahřívání při teplotě 110 °C se v Dean-Starkově jímači zachytí 6 ml vody. Ke zvýšení teploty smšsi na 135 se oddestlije část toluenu. Bšhem dalších 4 hodin se oddestiluje ještě 7 ml vody. Ochlazením vykrystaluje 38,5 g v záhlaví uvedeného produktu d teplotě tání v rozmezí od 96 do 99 °C.

Příklad 7

2-stearamidoethy1-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát

Směs 30,6 g (0,11 molu) kyseliny 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové,

32,6 g (0,1 molu) N-(2-hydroxyethyl)-stearamidu, 0,8 g tetrabutyltitanátu (Tyzor) jakožto katalyzátoru a 100 ml xylenu se zahřívá 6 hodin pod zpětným chladičem. V Dean-Starkově jímaěi se zachytí 1,8 ml vody. Roztok se přefiltruje přes syntetický křemiěitan vápenatý (Microcel) a rozpouštědlo se odstraní destilací za sníženého tlaku. V záhlaví uvedená sloučenina v.množství 51 g překrystaluje z akrylonitrilu. Její teplota tání je v rozmezí od 52 do 55 °C.

Příklad 8

2-[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionamido] ethy1-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát

Směs 32 g (0,1 molu) 3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)-N-(2-hydroxyethyl)propionamidu, 27 g (0,1 molu) kyseliny 3—(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové, 1 g tetrabutyltitanétu (Tyzor) jakožto katalyzátoru a 100 ml xylenu se zahřívá pod zpětným chladičem při teplotě 150 °C tak dlouho, až ustane vznik vodní páry. Během 4 hodin se v Dean-Starkově jímaěi zachytí 2 ml vody. Xylen se odstraní destilací za sníženého tlaku. V záhlaví uvedená sloučenina se v množství 54 g překrystaluje ze směsi toluenu a hexanu. Její teplota tání je v rozmezí od 151 do 154 °C.

Příklad 9

2-[2-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)-etyl] -4,4-dimethyl-2-oxazolin

Směs 167 g (0,6 molu) kyseliny 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové, 65 g (1,06 molu) 2-amino-2-methylpropanolu a 100 ml xylenu se zahřívá 6 hodin pod zpětným chladičem. Voda se zachytí v Dean-Starkově jímaěi. Směs se vlije do 300 ml hexanu a ochlazením vzniklý krystalický produkt se odfiltruje. Tím se získá 101 g v záhlaví uvedeného produktu o teplotě táni v rozmezí od 138 do 141 °C.

Přikladlo

2-amino-2-methylpropyl-[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propiohát]

Do baňky o třech hrdlech s kulovým dnem o obsahu 1 litru, opatřené teploměrem, míchadlem a chladičem, se vnese 66,2 g (0,2 molu) 2-[2-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)ethyl]-4,4-dimethyl-2-oxazolinu, 400 ml isopropanolu a 33 ml 6 N kyseliny chlorovodíkové. Směs se zahřívá 2 hodiny při teplotě 45 °C, načež se ochladí. Za míchání se k tomuto roztoku přidá 250 ml vody a 33 ml 6 H hydroxidu sodného. Vzniklý produkt se odfiltruje a vysuší. Tím se získá 52 g v záhlaví uvedené sloučeniny o teplotě tání v rozmezí od 97 do 99 °C.

Příklad 11

3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)-N-(1,1-dimethyl-2-hydroxyethyl)propionamid

Do baňky se třemi hrdly a kulovým dnem, o objemu 1 litru, opatřené teploměrem, míchadlem a chladičem, se vnese 34,9 g (0,1 molu) 2-amino-2-methylpropyl-[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)-propionátu] a 200 ml isopropanolu. Vzniklé směs se zahřívá 15 hodin pod zpětným chladičem. Pak se rozpouštědlo oddestiluje a zbytek se rozpustí v horkém hexanu. Ochlazením se získá 20 g v záhlaví avedené sloučeniny v podobně krystalů, které se odfiltrují a vysuěí. Teplota tání je v rozmezí od 120 do 122 °C.

Příklad 12

2-[3-(3,5-di-terc. butyl-4-hydroxyfenyl)propionamido] -2-methylpropyllaurát

K roztoku 70 g (0,2 molu) 3-(3,5-di-terc,butyl-4-hydroxyfenyl)-N-(1,1-dimethyl-2-hydroxyethyDpropionamidu v 60 ml dimethylanilinu a 50 ml toluenu se přikape roztok 55 g (0,25 molu) lauroylchloridu v 50 ml toluenu. Vzniklá směs se zahřívá 4,5 hodiny při teplotě 50 °C. Směs se pak promyje nejprve zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, pak solným roztokem. Toluen se odstraní destilací za sníženého tlaku, a zbytek se rozpustí v acetonitrilu. Vzniklý roztok se protřepe s aktivním uhlím, načež se zfiltruje a filtrát se vloží do chladničky. Vykrystaluje 20 g v záhlaví uvedené sloučeniny. Vzniklé krystaly se izolují odfiltrováním. Teplota tání krystalů je v rozmezí od 24 do 27 °C.

Příklad 13

2- [3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionamido]-2-methylpropylpalmitát

Do baňky s kulovým dnem a třemi hrdly, o objemu 1 litru, opatřené teploměrem, míchadlem a kapací nálevkou, se vnese 13 g (0,037 molu) 3—(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)-N-(1,1-dimethyl-2-hydroxyethyl)propionamidu, 10 g triethylaminu a 250 ml benzenu. K této směsi se za míchání přidá 10,2 g (0,037 molu) chloridu kyseliny palmitové a směs se míchá 3 hodiny, načež se zfiltruje a předestiluje. Zbytek se rozpustí v horkém ecetonitrilu. Část anhydridu kyseliny palmitové vykrystaluje a vzniklé krystaly se odfiltrují. Acetonitrilový roztok se ponechá přes noc v chladničce, čímž vykrystaluje 20 g v záhlaví uvedené sloučeniny. Vzniklé krystaly se odfiltrují a vysuší. Jejich teplota tání je v rozmezí od 41 do 43 °Ů.

Příklad 14

2-palmitamido-2-methylpropyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydrofenyl)propionát

Do baňky s kulovým dnem a třemi hrdly o objemu 1 litru, opatřené teploměrem, míchadlem a kapací nálevkou, se vnese 17,5 g (0,05 molu) 2-amino-2-methylpropyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionatu, 500 ml benzenu a 10 g trietnylaminu. K této směsi se za míchání přidá 14 g (0,05 molu) chloridu kyseliny palmitové a vzniklá směs se míchá 4 hodiny, naiež se zfiltruje a předestiluje. Zbytek se rozpustí v horkém acetonitrilu. Boztok se uchová 4 dny při teplotě 5 °C, čímž produkt vykrystaluje. Odstraní se filtrací a vysuší se. Tím se získá 14 g v záhlaví uvedené sloučeniny o teplotě táni v rozmezí od 43 do 46 °C.

Příklad 15

2-(3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionamido] -2-méthylpropylstearát

Do baňky s kulovým dnem se třemi hrdly o objemu 1 litru, opatřené teploměrem, míchadlem a kapací nálevkou, se vnese 26,2 g (0,075 molu) 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)-N9

-(,,1-di-methyl-2-hydroxyethyl)propionamidu, 20 g triethylaminu a 400 ml benzenu. Ke vzniklá smě.si se za míchání přidá 22,5 g (0,075 molu) chloridu kyseliny stearové a reakSní směs se míchá ,8 hodin. Hydrochlorid triethylaminu se odfiltruje a rozpouštědlo se odežene.

Zbytek se rozpustí v horkém hexanu a izoluje se 2,5 g anhydridu kyseliny stearové, Hexan se odežene a zbytek se rozpustí za horka v acetonitrilu. Ochlazením vykrystaluje ze záhlaví uvedená sloučenina, která se odfiltruje a vyauší. Její teplota tání je v rozmezí od 59 do 61 °C.

Příklad 16

2-stearamido-2-methylpropyl-3-(3,5-di-terč.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát

Do nádoby s kulovým dnem a třemi hrdly o objemu 500 ml, opatřená teploměrem, míchadlem a kapací nálevkou, se vnese 26 g (0,075 molu) 2-amino-2-methyl-propyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionátu, 200 ml benzenu a 8,2 g triethylaminu. K táto směsi se za míchání přidé 22,5 g (0,075 molu) chloridu kyseliny stearové a vzniklé směs se míchá 4 hodiny. Hydrochlorid triethylaminu se odfiltruje a rozpouštědlo se odežene. Zbytek se za horka rozpustí v hexanu. Po vykryštelováni, odfiltrování a vysušení se získá v záhlaví uvedená sloučenina o teplotě tání v rozmezí od 46 do 48 °C.

Příklad ,7

2-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxy-benzamido)-2-methylpropyl-3,-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát

Do baňky s kulovým dnem a třemi hrdly o objemu 1 litru, opatřené teploměrem, míchadlem a kapací nálevkou se vnese 34,9 g (0,1 molu) 2-amino-2-methyl-propyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionátu, 20 g triethylaminu a 400 ml benzenu. Ke vzniklé směsi se za míchání přidá 26,8 g (0,094 molu) chloridu kyseliny 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzoové a vzniklá směs se mícná přes noc. Pak se směs zfiltruje a podrobí destilaci, a vzniklý zbytek se suspenduje v hexanu. Produkt se odfiltruje a překrystaluje z isopropanolu. Tím se získá 30,5 g v záhlaví uvedené sloučeniny o teplotě tání v rozmezí 192 až ,94 °C.

Příklad 18

2-[3-(3,5-di-terč.butyl-4-hydroxyfenyl)propionamido] isobutantriyl-tris[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát]

Roztok 85 g (0,27 molu) chloridu kyseliny 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové ve 120 ml toluenu se přidá k 7,3 g (0,06 molu) tris(hydroxymethyl)aminomethanu v 60 ml pyridinu a 30 ml toluenu. Směs se míchá 42 hodiny při teplotě 60 °C, Pak se směs pronyje zředěnou kyselinou a pak solným roztokem. Toluen se oddestiluje za sníženého tlaku a zbytek se překrystaluje z n-hexanu. Tím se získá v záhlaví uvedené sloučenin? o teplotě tání v rozmezí od 118 do ,22 °C.

Elementární analýza:

vypočteno: 74,37 % C, 9,28 % H, 1,21 % N, nalezeno: 74,19 % C, 9,47 % H, 1,11% N.

Příklad 19

2-(2-(3,5-di-terč.butyl-4-hydroxyfenyl)ethyl]-2-oxazolin-4,4-di-methyl-bis(3-(3,5-di-terč.butyl-4-hydroxyf enyl) propionát]

Směs 167 g (0,6 molu) kyseliny 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové, 24,2 g (0,2 molu) tris(hydroxymethyl)aminomethanu a 100 ml xylenu se zahřívá pod zpětným chladičem 6 hodin. Voda se jímá v Dean-Stárkově jímači. Horká směs se za horka vlije do 300 ml hexanu, čímž se vyloučí v záhlaví uvedená sloučenina, která se překrystaluje z benzenu, čímž se získá 166,9 g v záhlaví uvedené sloučeniny o teplotě tání v rozmezí od 173 do 175 °C.

Elementární analýza:

vypočteno: 74,70 % C, 9,23 % H, 1,58 % N, nalezeno: 74,53 % C, 9,09 % H, 1,34 » N.

Příklad 20

2-steBramidoisobutantriyl-trie[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionáť]

Ke 44,2 g (0,05 molu) 2-[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)ethyl]-2-oxazolin-4,4-dimethyl-bis [3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionátu]ve 20 ml toluenu se přidá

8.2 ml 6 M kyseliny chlorovodíkové. Vzniklá směs se míchá 4 hodiny, načež se přidá 8 g hydrouhličitenu sodného. Vodná vrstva se oddělí a k organické vrstvě se přidá 40 ml triethylaminu, pak 15,1 g (0-,05 molu) chloridu kyseliny stearové ve 30 ml toluenu. Tato směs se míchá přes noc při teplotě místnosti, načež se míchá 1 hodinu při teplotě 50 °C.

Po ochlazení se aměs promyje nejprve zředěnou kyselinou chlorovodíkovou a pak solným roztokem. Toluen se oddestiluje za sníženého tlaku. Zbytek se přečistí tím, že se nechá projit sloupcem kysličníku křemičitého, přičemž se jako elučního činidla použije směsi toluenu a hexanu (50:50 objemově). Odpařením elučního činidla se získá 28 g v záhlaví uvedená sloučeniny o teplotě tání v rozmezí od 77 do 79 °C.

P ř i k i s d 21

N,N'-bi e(hydroxye thy1)oxamid

K roztoku 134 g (0,22 mola) ethanolaminu v 1 litru ethanolu se během 1 hodiny přidá 146 g (0,1 molu) diethyloxalátu. Vzniklá směs se zahřívá 1 hodinu při teplotě 50 °C. Ochlazením se vyloučí 162 g v záhlaví uvedená sloučeniny, která se odfiltruje a vysuší.

Její teplota tání je v rozmezí od 166 do 168 °C.

P ř í k 1 a d 22

2.2 '-oxplyldiamidobis [e thy 1-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát]

Směs 55,6 g (0,2 molu) 3-(3,5-di-tere.butyl-r4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny, 17,6 g. (0,1 molu) N,H'-bis(2-hydroxyethyl)oxamidu, 1,5 g tetrabutyltitanátu a 200 ml xylenu se zahřívá pod zpětným chladičem. Voda a xylen se odstraňují tak dlouho, až teploáa reakční směsi dosáhne 200 °C. Po ochlazení vykrystaluje 54 g v záhlaví uvedené sloučeniny. Po překryatalování z toluenu je její teplota tání v rozmezí od 128 do 131 °C.

Příklad 23

2,2 '-oxalyldiamidobl s [2-methylpropyl-3- (3,5-di-terc. buty 1-4-hydroxyfenyl Jpropionát]

Do baňky se třemi hrdly · kulovým dnem o obsahu 500 ml, opatřená teploměrem, míchadlem a kapací nálevkou, se vnese 35 g (0,1 molu) 2-amino-2-methylpropyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionátu, 250 ml benzenu a 2.0 g triethylaminu. K táto směsi se za míchání přidá 6,35 g (0,05 molu) chloridu kyseliny ělavelová a vzniklá směs se míchá 2 hodiny, načež se zfiltruje a rozpouštědlo se oddestiluje. Zbytek se rozpustí ve směsi benzenu a hexanu (2:1) a roztok se ponechá zchladnout. Vyloučí se 22 g krystalického produktu, který po překrystalování ze směsi benzenu a hexanu (2:1) taje při teplotě v rozmezí od 169 do 171 °C

Přiklad 24

2,2 '-adipamidobis-[2-methylpropyl-3-(3,5-di-terč.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát]

Do baňky o obsahu 1 litru se třemi hrdly a kulovým dnem, opatřené teploměrem, míchadlem a kapací nálevkou, se vnese 29 g (0,083 molu) 2-amino-2-methylpropyl-[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionátu], 20 g triethylaminu a 400 ml benzenu. K této směsi se za míchání přidá 7,6 g (0,0415 molu) chloridu kyseliny adipové a vzniklá směs se míchá 4 hodiny,

Pak se směs zfiltruje a destiluje , čímž se získá zbytek, který se rozpustí v horkém hexanu. Ochlazením produkt vykrystaluje. Překrystalováním ze směsi 400 ml isooktanu se 125 ml toluenu se získá 21 g přeěiětěného produktu o teplotě tání v rozmezí od 135 do 138 °C.

Příklad 25

2,2'-sebakamldobis-[2-methylpropyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát]

Do baňky o objemu 1 litru se třemi hrdly a kulovým dnem, opatřené teploměrem, míchadlem a kapací nálevkou, se vnese 34,9 (0,1 molu) 2-amino-2-methylpropyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionátu, 20 g triethylaminu a 400 ml benzenu. K této směsi se za mícháni přidá 11,9 g (0,05 molu) chloridu kyseliny sebakové a vzniklá směs se míchá 5 hodin. Pak se směs zfiltruje a destiluje, Símě se získá zbytek, který se rozpustí v horkém hexanu. Vyloučí se tuhá látka, která se překrystaluje ze směsi hexanu a benzenem (3:1). Tím se získá 32 g v záhlaví uvedené slouěeniny o teplotě tání v rozmezí od ,13 do 117 °C.

P ř í k 1 a d 26

2,2'-sebakamldobis[isobutantriyl-tris[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát]]

Ke 44,2 g (0,05 molu) 2-[2-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)ethyl]-2-oxazolin-4,4-dimethylbis (3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionátu] ve 200 ml toluenu se přidá

8,2 ml 6 K kyseliny chlorovodíkové. Směs se míchá 3 hodiny, načež se přidá 6 g hydrouhliěitanu sodného. Pak se směs míchá 15 minut a vzniklé vrstvy se od sebe oddělí. K organické vrst vě sa(řidá nejprve 40 ml triethylaminu, pak 6 g (0,025 molu) chloridu kyseliny sebakové ve 30 ml toluenu. Tato směs se míchá přes noc při teplotě místnosti, načež se míchá 1 hodinu při teplotě 50 °C. Po ochlazení se směs promyje nejprve zředěnou kyselinou chlorovodíkovou, pak solným roztokem. Toluen se odstraní destilací za sníženého tlaku. Zbytek se vyjme směsí toluenu s hexanem (1*1) a roztok se nechá projít kolonou s fluorosilem. Po odstranění rozpouštědla se získá 11 g v záhlaví uvedené slouěeniny o teplotě tání v rozmezí od 134 do 14, °C.

Příklad 27

Ν,Κ'-bis [,,1,-bie(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl]tereftalamid

Do baňky o objemu 1 litru se třemi hrdly a kulovým dnem, opatřeném teploměrem, míchadlem a chladičem, se vnese 194 g (1,0 molu) dimethyltereftalátu, 242 g (2,0 molu) tris(hydroxymethyllaminomethanu a 1 litr methanolu. Směs se zahřívá 8 hodin pod zpětným chladičem, načež se ponechá zchladnout, Vykrystaluje v záhlaví uvedená sloučenina, která se odfiltruje a vysuší. Teplota tání je v rozmezí od 188 do 190 °C.

Příklad 28

2,2'-tereftalamidobis [isobutantriyl-tris [3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát]]

Do baňky o objemu 1 litru se třemi hrdly a kulovým dnem, opatřené teploměrem, míchadlem, kapací nálevkou a chladičem, se vnese 18,6 g (0,05 molu) Ν,Ν'-bis[i,1'-bis(hydroxymethyl)227302

-2-hydroxyethyl]tefeftalámidu a 200 ml pyridinu. K této suspenzi se ze míchání přidá 90 g (0,3 molu) chloridu kyseliny 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové při teplotě v rozmezí 20 až 30 °C a vzniklá směs se míchá 18 hodin. Pak se směs zfiltruje a destiluje a vzniklý zbytek se rozpustí v horkém cyklohexanu. Stopová množství hydrochloridu pyridinu se odfiltrují a roztok se ponechá zchladnout. Ochlazením se získá 61 g v záhlaví uvedeného produktu v podobě krystalů, které po překrystalování z methanolu tají při teplotě v rozmezí od 169 do 172 °C.

Příklad 29

3,3'-thiobis [2-propionamidoethyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propiónát]

Roztok 26,8 g (0,44 molu) ethanolaminu a 41,2 g (0,2 molu) dimethyl-3,3'-thiopropionátu ve 100 ml ethanolu se zahřívá 5 hodin pod zpětným chladiěem. Jako krystalická bílá tuhá látka se vylouěí 3,3'-thiobis-[N-(2-hydroxyethyl)propionemid], jehož teplote tání po promytí acetonem je v rozmezí od 130 do ,32 °C.

Směs 18 g (0,068 molu) výše uvedeného meziproduktu, 41,7 g (0,15 molu) kyseliny 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyllpropionové a 1 g tetrabutyltitanátu ve ,00 ml xylenu se zahřívá pod zpětným chladičem, dokud neustane vyvíjení vody. V Deans-Starkově jímači se zachytí 3,5 ml vody. Po odpaření xylenu se získá 51 g produktu v podobě viskózní žluté olejovité kapaliny.

P ř í k 1 a d 30

3'-thiobis [2-methyl-2-propionamidopropyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát]

Směs 40 g (0,44 molu) 2-amino-2-methylpropenolu, 3 g kaliumtero.butoxidu a 41,2 g (0,2 molu) dimethyl-3,3'-thlodipropionátu se míchá 0,5 hodiny při teplotě místnosti, načež se zahřeje na teplotu 90 °C během 0,5 hodiny za sníženého tlaku. Nadbytek 2-amino-2-methylpropanolu se odstraní destilací za sníženého tlaku. Polovina (0,1 molu) vzniklého 3,3'-thiobis-N-(1,,-dimethyl-2-hydroxyethyl)propionamidu se zahřívá po 2 hodiny za sníženého tlaku při teplotě v rozmezí 100 až 1,0 °C s 61,2 g (0,2 molu) ethyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionátu a 2 g kaliumterc.butoxidu. Směs se vyjme toluenem, zneutralisuje kyselinou octovou a promyje vodou. Po odstranění toluenu destilací za sníženého tlaku se získá 79 g v záhlaví uvedené sloučeniny v podobě žluté viskózní Olejové kapaliny.

Příklad 31

N,N'-bis [2-hydroxyethyl] tereftalamid

Směs 194 g (1,0 molu) dimethyltereftalétu, 150 ml (2,46 molu) ethanolaminu a 300 ml etha nolu se zahřívá 7 hodin pod zpětným chladičem. Ochlazením se vyloučí v záhlaví uvedený produkt, který s odfiltruje a promyje ethanolem. Po vysušení taje při teplotě v rozmezí od 227 do 229 °C.

Příklad 32

2,2'-tereftalamido-N, N'-bi8 [ethyl- [3- (3,5-di-terc.buty 1-4-hydroxyfenyl) propionáť]]

Ke směsi 25,2 g (0,1 molu) M,M'-bie-(2-hydroxyethyl)tereftalamidu a 200 ml pyridinu se přidá 59,3 g (0,2 molu! chloridu kyseliny 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové ve 300 ml toluenu. Tato smis se míchá 2 hodiny, nadal ae sahřeje na teplotu 90 °C a sa horka se zfiltruje. Rozpouštědlo se odstraní destilací a sbytek sa nechá vykrystalovat s n-hsxanu. Tím se získá 68 g v záhlaví uvedeného produktu, ktorý so odfiltruje a promyje horkou vodou.

Po vysuSení je jeho teplota tání v rosmesí od ,73 do ,75 °C.

Příklad 33

3-oxalylamido-bis-[propyl-3-(3,5-di-tero.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát]

Během půl hodiny se k roztoku 82,5 g (1,1 molu) 3-amino-1-propanolu v 500 ml ethanolu přidá 73 g ¢0,,5 molu) diethyloxalátu. Teplota se zvýší na 50 °C. Směs se míchá hodinu a vzniklá sraženina (o teplotě tání v rozmezí od 156 do 158 °C) se odfiltruje. část (20,4 g) takto získaného N,N'-(3-hydroxypropyl)oxamidu se přidá ke směsi 61,2 g (0,22 molu) kyseliny 3—(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)prépionové, J00 ml xylenu a 2 g tetrabutyltitanátu (Tyzor) jakožto katalyzátoru. Vzniklá směs se zahřívá 4 hodiny pod zpětným chladiěem, n&ěež se zfiltruje přes filtrační prostředek Mycrooel. Xylen se odstraní destilací za sníženého tlaku a zbytek se vyjme horkým hexanem. Ochlazením se získá v záhlaví uvedená sloučenina, jejíž teplota táni je v rozmezí od 120 do 123 °C.

Elementární analýza:

vypočteno: 69,61 % C, 8,84 % H, 3,87 % N, nalezeno: 69,96 % C, 8,84 « H, 4,02 % N.

Příklad 34

3-stearamidopropyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát

K horké (80 °C) směsi 30 g (0,4 molu) 3-aminopropanolu, 100 ml xylenu a 0,5 g natriummethoxidu se přidá 56,8 g (0,2 molu) kyseliny stearová. Tato směs se zahřívá 2 hodiny pod zpětným chladiěem, přičemž se odstraňuje voda, načež se vlije do hexanu, v němž vykrystaluje N-(3-hydroxypropyl)stearamid, který se odfiltruje. Jeho teplota tání je v rozmezí od 83 do 89 °C. Po překrystalování tohoto produktu z acetonu se teplota tání zvýší na 94 až 96 °C.

Čést (34,1 g; 0,1 molu) tohoto meziprodukutu se zahřívá se 27,8 g (¢,1 molu) kyseliny 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové, 1 g tetrabutyltitanátu (Tyzor) jakožto katalyzátoru a 100 ml xylenu. Tato směs se zahřívá 3 hodiny pod zpětným chladičem, přičemž se v Dean-Starkově jímači zachytí 2 ml vody. Xylen se oddestiluje za sníženého tlaku a zbytek se vykrystaluje z acetonitrilu. Takto se získá 29 g v eáhlaví uvedeného produktu, jehož teplota tání je v rozmezí od 50 do 52 °C.

Příklad 35

N-(2,2-dime thy1-3-hydroxypropyl)stearamid

Do baňky o objemu 500 ml se třemi hrdly a kulovým dnem, opatřené teploměrem, míchadlem a Dean-Starkovým jímačem s chladičem, se vnese 119,4 g methylstearátu, 41 g 3-amino-2,2-dimethyl-propanolu a 3 g kaliumterc.butoxidu. Tato směs se zahřeje na 190 °C a methanol se oddestiluje. Pak se reakční směs rozpustí v horkém isopropanolu a roztok se zfiltruje. Ochlazením produkt vykrystaluje a po odfiltrování a vysušení je jeho teplota tání 44 °C.

IR spektrum vykazuje esterkarbonylovou skupinu. Promytím horkým hexanem se získá čistý produkt, jehož teplota tání je v rozmezí od 68 do 69 °C.

Příklad 36

2,2-dimethyl-3-stearamidop'Opyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát

Do baňky o objemu 1 litru se třemi hrdly a kulovým dnem, opatřené teploměrem, míchadlem, kapací nálevkou a chladičem, se vnese 36,9 g N-(2,2-dimethyl-3-hydroxypropyl)stearamidu, ml triethylaminu 250 ml toluenu. K této směsi se za míchání přidá 29,6 g chloridu kyseliny 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenylípropionové. Směs se zfiltruje, destiluje a zbytek se rozpustí v horkém methanolu. Izoluje se 2,2-dimethyl-3-stearamidopropylstéarát o teplotá táni v rozmezí od 60 do 62 °C. Methanolový roztok se oddestiluje a zbytek se rozpustí v acetonitrilu. Izoluje se v jzáhlaví uvedená sloučenina o teplotě tání 44 C.

Příklad 37

N,N'-bi s[2,2-dimethyl-3-hydroxypropyl]oxamid

Do baňky o objemu 0,1 1 s kulovým dnem se vnese 12,0 g 3-amino-2,2-dimethylpropanolu a 20 ml ethanolu. K roztoku se za míchání přidá 8,5 g diethyloxalátu a vzniklá směs se míchá, přičemž se teplote reakčního prostředí zvýSí. Ochlázením se vyloučí v záhlaví uvedená sloučenina, která se odfiltruje a překrystaluje z ethanolu. Teplote tání je v rozmezí od 125 áe126 °C.

Příklad 38

3-oxalyldiamidobis [2,2-dimethylpropyl-3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát

Do baňky o objemu 1 litru se třemi hrdly a kulovým dnem, opatřené teploměrem, míchadlem, kapací nálevkou a chladičem, se vnese 13 g N,NÍbis(2,2-dimethyl-3-hydroxypropyl)oxamidu, 25 ml triethylaminu a 250 ml toluenu. K tomuto roztoku se za míchání přidá 29,6 g chloridu kyseliny 3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové. Vzniklá směs se míchá 4 hodiny, načež se zfiltruje a destiluje. Zbytek se zahřeje s horkým hexanem. Ihned se počne vylučovat v záhlaví uvedená sloučenina, která se pak izoluje odfiltrováním. Teplota tání je v rozmezí od 143 do 144 °C.

Příklad 39

2-stearamidoethyl-3,4-di-terc.butyl-4-hydroxybenzoát

Smčs 25 g (0,1 molu) kyseliny 3,5-di-terc,butyl-4-hydroxybenzoové, 50 ml toluenu a 8,5 ml thionylchloridu se zahřívá 3 hodiny pod zpětným chladičem. Nadbytek thionylchloridu a toluen se odstraní v rotační odparce. Chlorid kyseliny se rozpustí v 50 ml toluenu a vzniklý roztok se přidá ke směsi 29,4 g (0,09 molu) N-(2-hydroxyethyl)stearamidu, 20 ml toluenu a 15 ml pyridinu. Vzniklá směs se zahřívá 2 hodiny pod zpětným chladičem, načež se ochladí, zředí vodou, a promyje zředěnou kyselinou chlorovodíkovou a pak vodou. Toluen se odstraní destilací a zbytek se nechá vykrystalovat z hexanu. Tím se získá v záhlaví uvedená sloučenina o teplotě tání v rozmezí od 56 do 58 °C.

Příklad 40

Tento příklad dokládá výhodnost použití sloučenin, vyrobených způsobem podle vynálezu, s polypropylenem. Ukazuje rovněž blahodárný vliv použití těchto sloučenin společně s dalěím stabilizátorem. Příslušné sloučeniny, použité při pokusech popsaných v tomto a následujících příkladech, jsou označeny čísly podle výše uvedených příkladů, v nichž byly popsány postupy jejich'přípravy.

Uvedená stabilizátory se vmísí do polypropylenové pryskyřice v mlýnu při teplotě 1$6 °C. Vylisováním v lisu tlakem 186 MPa při teplotě 170 °C se vyrobí kotouče o průměru přibližně 2,5 cm a o tlouělce 1,9 mm. Tyto vzorky se vloží do suěérny s nuceným oběhem vzduchu o teplotě 149 °C a zjistí se počet dní, po které se vzorky musí zahřívat než zkřehnou; Když se dva ze tří kotoučů stanou křehkými, tj. stanou se zrnitými následkem tepelného stárnutí, považuje se to za selhání vzorku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce I.

Sloučenina/dalš í stabilizátor	Koncentrace^x	Počet dnů do selhání vzorku
žádná		1
DSTDP^XX	0,2	4
příklad 3	0,2	41
přiklad 3/DSTDP	0,1/0,1	36
příklad 7	0,2	32
příklad 7/DSTDP	0,1/0,1	25
příklad 8	0,2	34
příklad 8/DSTDP	0,1/0,1	61
přiklad 13	0,2	42
přiklad 13/DSTDP	0,1/0,1	59
příklad 14	0,2	39
přiklad 14/DSTDP	0,1/0,1	60
příklad 15	0,2	34
příklad 15/DSTDP	0/1/0,1	55
příklad 17	0,2	26
příklad 17/DSTDP	0,1/0,1	45
příklad 18	0,2	43
příklad 18/DSTDP	0,1/0,1	69
příklad 20	0,2	48
příklad 20/DSTDP	0,1/0,1	78
příklad 22	0,2	62
příklad 22/DSTDP	0,1/0,1	82'
příklad 23	0,2	59
příklad 23/DSTDP	0,1/0,1	98
příklad 24	0,2	28
příklad 24/DSTDP	0,1/0,1	45
příklad 25	0,2	35
příklad 25/DSTDP	0,1/0,1	48
příklad 26	0,2	55
příklad 26/DSTDP	0,1/0,1	76
příklad 28	0,2	61
příklad 28/DSTDP	0,1/0,1	55
příklad 32	0,2	40
přiklad 32/DSTDP	ο,ι/ο,ι	64
příklad 33	0,2	56
příklad 33/DSTDP	0,1/0,1	84

^x počet hmotnostních dílů na 100 hmotnostních dílů polypropylenu ^xx distearylthiodiproptonát

P ř í k 1 a d 41

Tento příklad dokládá výhodnost použití sloučenin, vyrobených způsobem podle vynálezu, u terpolymerů, sestávajícího z ethylenu, propylenu a 5-ethyliden-2-norbornenu, u něhož je hmotnostní pomčr ethylen/propylen roven 67/33, jodové číslo je 10 a Uooneyho viskozita je57 (Mh-4 při 120 °C).

0,165 g stabilizátorů se rozpustí v kaučukovém cementu, obsahujícím 110 g výěe uvedené ho terpolymerů ve 2 000 g hexanu. Hexan se odstraní pomalým přidáváním kaučukového cementu do vroucí vody. Tuhé podíly se z vroucí vody odstraní filtrací a vysuší na kalandru po dobu 5 minut při teplotě v rozmezí od 135 do 149 °C.

Pak se stanoví doba, potřebná, aby 1 g vzorku absorboval při teplotě 150 °C 20 cm^ kyslíku (Tgo)· Výsledky jsou uvedeny v tabulce II. Z nich vyplývá vynikající ochrana, kterou výše uvedenému terpolymeru skýtá přítomnost sloučenin vyrobených podle vynálezu.

Tabulka II

Přísada	TgQ (minuty)
žádná	30
z příkladu 15	560
z příkladu 16	260
z příkladu 23	405

Příklad 42

Tento příklad dokládá výhodnost použití sloučenin, vyrobených známým způsobem podle vynálezu, s dynamičky vytvrzenou elastomerní směsí 20 hmotnostních dílů polypropylenu s 80 hmotnostními díly terpolymeru, sestávajícího z ethylenu, propylenu a dicyklopentadienu.

Sloučenina, vyrobená způsobem podle vynálezu, se ve mlýnu přidá do uvedené směsi, tak, aby její koncentrace činila 0,3 hmotnostního dílu na 100 hmotnostních dilů směsi. Pak se z výsledné směsi tlakem vylisují desky o tloušlce 1,9 mm, z nichž se rasníkem vyrazí kotouče. Tyto kotouče se vloží do sušárny s nuceným oběhem vzduchu o teplotě 149 °C, a určí se doba, jíž je třeba pro zkřehnutí tří z pěti kotoučů. Výsledky jsou uvedeny v tabulce III.

Tabulka III

Přísada	Doba potřebná pro zkřehnutí (h)
žádná	80
z příkladu 23	275

Příklad 43

Tento příklad dokládá výhodnost použití sloučenin, vyrobených způsobem podle vynálezu s polystyrenem o vysoké rázové pevnosti.

Antioxidační činidlo ( v množství 0,25 hmotnostního dílu na 100 hmotnostních dílů polystyrenu) se ve mlýnu přimísí při teplotě 138 °C k polystyrenu o vysoké rázové pevnosti. Ze směsi se při teplotě 170 °C vylisují zkušební tyče se vrubem (Ižod). Po ucčenl vrubové houževnatosti se zkušební tyče rozemelou a znovu vylisují. Tento postup se pětkrát opakuje. Konečné vrubová houževnatost (v procentech) po pětinásobném opakovaném vylisování' je uvedena v tabulce IV.

«

Tabulka IV

Antioxidační činidlo	Zachovaná konečná vrubová houževnatost (%)
žádné	58,3
z příkladu 15	76,2
z příkladu 16	66,3
z příkladu 23	85,2

Příklad 44

Tento příklad dokládá neočekávaně vyšší účinnost sloučeniny z příkladu 32 ve srovnání s di-2-[3-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionamidemJ, připraveným podle patentového spisu SSSR 567 719, při použití s polypropylenem. ZkuSební vzorky se připraví a zkouší v podstatě postupem, popsaným v příkladu 35, přiěemž výsledky jsou uvedeny v tabulce V.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob inhibice oxidačního odbourání organického materiálu, vyznačující se tím, že se k tomuto organickému materiálu přidá hmotnostně 0,001 až 10 %, vztaženo na hmotnost organického materiálu, sloučeniny obecného vzorce I r’cooanhm (I) kde

A znamená elkylenový zbytek se 2 až 12 atomy uhlíku, cykloalkylový zbytek se 4 až 8 atomy uhlíku nebo zbytek vzorce -CH₂-C(CH₂)_p-, v němž p znamená celé číslo od 3 do 6 nebo

A znamená elkylenový zbytek se 2 až 5 atomy uhlíku, substituovaný jednou nebo dvěma skupinami vzorce -CH₂0C0(CH₂)_mR-\ v němž

R^ znamená 3-W-5-Y-4-hydroxyfenylový zbytek, kde každý ze symbolů W a Y, které jsou shodné nebo různé znamená alkylový zbytek s 1 až 12 atomy uhlíku a m znamená 0, 1 nebo 2,

R¹ znamená alkylový zbytek s 11 až 17 atomy uhlíku nebo skupinu vzorce -(CHgJ^R·^, v němž m a R^ mají výše uvedený význam a

11 znamená skupinu vzorce -COS , v němž o

R znamená alkylový zbytek s 1 až 20 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, nitroskupinu nebo hydroxyskupinu nebo R² znamená skupinu vzorce -BCONHAOCOr’, v němž

A a R mají výše uvedený význam a

B znamená jednoduchou vazbu, alkylenový zbytek s 1 až 10 atomy uhlíku, fenylenový zbytek, oxydialkylenový zbytek ze 4 až 12 atomy uhlíku nebo thiodialkylenový zbytek se 4 až 12 atomy uhlíku, nebo

2 I

R má stejný význam jako R , Který je uvedený výěe, » 1 s podmínkou, že alespoň jeden ze substituentů A, R a M obsahuje 3-W-5-Y-4-hydroxyfenylový zbytek.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se k organickému materiálu přidá sloučenina obecného vzorce 1, uvedeného výše, kde

A znamená alkylenový zbytek se 2 až 4 atomy uhlíku nebo ethylenový zbytek substituovaný dvěma skupinami vzorce -CHgOCOCHgCHgR^, _v němž R^ znamená 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenylovou skupinu, r' Znamená alky lový zbytek s 11 až 17 atomy uhlíku nebo zbytek vzorce -CHgCHgR^, v němž R^ má význam uvedený výše, rt

M znamená skupinu vzorce -COR , v němž

R² znamená alkylový zbytek s 11 až 17 atomy uhlíku, 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenylovou skupinu, nebo skupinu vzorce -BCONHAOCOR , v němž

A a R¹ mají význam uvedený výše a

B znamená jednoduchou vazbu, alkylenový zbytek se 4 až 8 atomy uhlíku, thiodiethylenový nebo fenylenový zbytek, * 1 s podmínkou, že alespoň jeden ze substituentů A, R a M obsahuje 3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenylovou skupinu.