CS223990B2 - Method of coating the weft thread in pneumatic loom and device for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu zanášení útkové nitě v pneumatickém stavu, kde se útková nit vystřeluje hlavní tryskou působením paprsku vzduchu a vede se vodicím kanálem za účelem zanesení do prošlupu paprsky vzduchu dmýchanými z velkého počtu pomocných trysek, a zařízení к provádění tohoto způsobu.

V pneumatických tryskových stavech je útek vrhán do prošlupu působením tlakového vzduchu vytékajícího z hlavní trysky a na dráze ve vodicím lamelovém kanále unášen vzduchovými proudy z pomocných trysek. К tomu účelu se v určitém okamžiku pracovního cyklu stavu může vnořit do prošlupu soustava pomocných trysek, které podporují unášení útku a udržují jeho rychlost. Když se přední konec útkové nitě vrhané hlavní tryskou a pohybující se prošlupem > přiblíží к jedné z pomocných trysek nebo к ní doletí, dmýchá pomocná tryska paprsek vzduchu, který silou unáší útkovou nit dopředu; když přední konec útkové nitě přejde přes pomocnou trysku, dmýchání vzduchového paprsku se přeruší. Potom přejímá dmýchání vzduchu následující * tryska, jejíž vzduchový paprsek unáší útkovou nit dále prošlupem až к další pomocné trysce.

Útek je tedy postupně unášen pomocnými tryskami, ležícími v prošlupu ve směru pohybu útkové nitě za sebou, к doletovému konci.

Když je množství vzduchu dmýchaného z každé pomocné trysky stejné a konstantní, vznikají při prohozu určité obtíže: při postupujícím pohybu útku prošlupem se délka útkové nitě a tím i její hmotnost, zvětšuje, takže pomocné trysky ležící v blízkosti doletového konce prošlupu by měly mít větší unáŠecí sílu než pomocné trysky ležící u vstupní strany prošlupu. Poněvadž však množství vzduchu vycházejícího z každé pomocné trysky je stejné, je unáŠecí síla vyvozovaná každou pomocnou tryskou stejná. Když je tedy množství vzduchu nastaveno tak, aby vyhovovalo pro pomocné trysky ležící v blízkosti hlavní trysky, nemají trysky na výstupní straně prošlupu dostatečnou sílu, takže nemohou unášet útkovou nit s dostateč223990 ným tahem, nemohou ji napřímit a nemohou na ni působit jistým·napětím· To má za následek defekty ve vyráběné tkanině. Když je naopak k odstranění tohoto nedostatku množství dmýchaného vzduchu nastaveno tak, aby vyhovovalo pro pomocné trysky ležící na výstupní straně prošlupu, dimthhjí pomocné trysky blízko vstupní strany prošlupu zbytečně velké množství vzduchu, čímž vznikají velké ztráty stlačeného vzduchu.

Způsob podle vynálezu odstraňuje tyto nedostatky a jeho podstata spočívá v tom, že se postupně zvyšuje síla vyvozovaná paprskem vzduchu z pomocných trysek podle vzdálenosti mezi hlavní tryskou a příslušnou pomocnou tryskou· Postupné zvyšování síly se s výhodou provádí postupným zvětšováním mnižsSví vzduchu dmch!anéhž pomocnými tryskami podíle vzdálenosti mezi hlavni tryskou a příslušnou pomocnou tryskou· Při periodickém dmýhání vzduchu z · pomocných trysek se podíle vynálezu intervaly dmtbání regulují tak, · aby pomocné trysky dmýhaly proudy vzduchu v pořadí, ve kterém se k nim přibližuje útková nit· · Přioom nejvýhodnněi se regulace provádí tím způsobem, že se vzduch dimrchá z hlavní trysky a , z první skupiny pomocných trysek, potom se uvolní záběr útkové nitě v zadržovacím ústrojí, dmýhají se paprsky vzduchu ze druhé skupiny pomocných trysek a poté paprsky vzduchu ze třetí skupiny pomocných trysek.

Předmětem vynálezu je rovněž zařízeni k zanášeni útkové nitě, které obsahuje hlavní trysku k prohozu útkové nitě působením vzduchu dmmchanéhž z hlavni trysky, lamely tvořící vodicí kanál, kterým prochází útková nit od hlavní trysky do prošlupu a soustavu pomocných trysek, z nichž každá je opatřena tryskovým otvorem ke dmýciání paprsku vzduchu pro unášeni útkové nitě vodicím kanálem· Podle vynálezu je zařízení opatřeno ústrojím k postupnému zvyšováni síly vyvozované vzduchem dmýchaným z pomocných trysek v závvslosti na vzdálenosti mezi hlavní tryskou a příslušnou pomocnou tryskou, zejména ústrojím k postupnému zvětšování mnižsSví vzduchu dm^chaného pomocnými tryskami v závvslosti na vzdálenooti mezi hlavní tryskou a příslušnou pomocnou tryskou. K tomu účelu mohou sloužit samotné pomocné trysky, jejichž průměry tryskových otvorů se postupně . zvětšují podle vzdálenooti mezi hlavni tryskou a každou příslušnou pomocnou tryskou. _t

Pomocné trysky jsou spojeny s ústrojím k regulaci intervalů dmýhání vzduchu vyvolávajícím dmýhání paprsku vzduchu z pomocných trysek v pořadí, ve kterém se útková nit přibližuje k pomocným tryskám. Přioom pomocné trysky seskupené do skupin po třech mm^í v každé skupině stejný průměr tryskových otvorů a průměry tryskových otvorů jednotlivých skupin pomocných trysek se postupně zvětšují se vzrůstem vzdálenooti mezi hlavní tryskou a příslušnou skupinou pomocných trysek. .

Při prohozu útkové nitě pomocí přídavných vzduchových paprsků s postupně vzrůssající silou je útek během prohozu neustále napřimován a jeho · přední konec neztrácí rychlost. Přioom se dosahuje značné úspory tlakového vzduchu ' dmýhaného jak z pomocných trysek, tak z hlavní trysky. .

Vynniez bude vysvětlen v souuvilosti s příklddem provedení znázorněTým na výkrese, kde značí obr. 1 axonornmtrický pohled na zařízení pro prohoz útku podle vynálezu, obr. 2 ve zvětšeném mmřitku část vodicího kanálu podle obr. 1 a ob]?. 3 časový sled operací v zaří2ení podle obr. 1.

Podle obr. 1 a 2 je v pneumatickém tryskovém stavu · útková nit X vrhána hlavní tryskou

3. do prohoozího lammlového hřebenn, který ssstává z řady lamel χ tvoořcích vvoSíc капШ 6. Útková nit X přichází do hlavní trysky J po průchodu zadržovacím ústrojím 2, které je schopné zachhtit útkovou nit X v případě potřeby tak,· aby nemohla vstoupit do hlavní trysky ·· Lamely χ leží v určitých vzdálenostech v jedné řadě a jejich nožky jsou zalité ztuhlou pryskyM-cí nebo plastickou hmotou X, takže lamely X jsou upevněny nehybně ve drážce držáku 8, Držák 8 je upevněn na bidlenu 2, který nese paprsek £, takže lamely X, bidlen 2 a paprsek £ tvoří jeden díl. Každá lamela X má obecně kruhový prohozní otvor 7a a vyvlékací mezeru 7b. která umožňuje vyvléknutí útkové nitě X z prohozního otvoru 7a. Prohozní otvor 7a po sobě následujících lamel J tvoří vodicí kanál 6. Lamely 2 jsou umístěny tak, že osa hlavní trysky J prochází vodicím kanálem 6 v okammiku, kiyž paprsek 4 leží ve své nejzainější poloze. Na obr. 1 je rovněž znázorněna soustava osnovních nití 10 a okraj 11 tkaniny £2.

Vooicí kanál 6 iále obsahuje větší počet pomociých trysek- 13a až 133. které jsou umístěny v jedné řadě rovnoběžně se směrem prohozu a v podstatě ve stejných vzájemných vzdálenostech. Těleso každé pomocné trysky 13a až 13i je tvořeno kovovou trubičkou, která má nappíklad průřez 7 mm, a její dolní část prochází dolním úsekem držáku 8, takže je v něm upevněna pryskyřicí nebo plastickou hmotou £. Každá pomocná tryska 13a až 13i je umístěna mezi dvěma lamelami £ a její horní konec lež v blízkosti vnějšího obvodu vodícího kanálu 6 omezeného prohozními otvory - 7a lamel 2· Horní konec - každé pomocné trysky 13a až 13i je uzavřen a jeho vnější plocha má hladký oblý tvar, aby pomocné trysky - 13a až 13i plř vnoření do prošlupu mohly snadno vniknout mezi osnovní nitě 10 a oddlačit je.

Na horních koncích pomoccých trysek 13a až 13i je v jejich válcové stěně vytvořen tryskový otvor 14a až 14i. z nichž jsou znázorněny na obr. 2 pouze tryskové otvory 14a. 14b. 14c. Každý tryskový otvor 14a až 14i pomocné trysky 13a až 131 je - vytvořen tak, že jeho osa není rovnoběžná s osou vodícího kanálu 6, nýbrž protíná osu vodícího kanálu -6 nebo osu hlavní tr^ys^ky 2 a svírá s ní ^úhel asi ¹5^<°, ^- ta^e d^mýc^há vz^duch na vni.tiřOií plochu každé lamely 2 tvořící prohozní otvor 7a.

V konkrétním případě provedení jsou tr^yskové otvpry 14a až 14c první skupiny - pomociých trysek 13a až 13c vytvořeny s průměrem 0,8 mm; tr^yskové otvory 14d až 14f druhé skupiny pomoccých trysek 13d až 13f mmaí průměr 1,0 mm, a tryskový otvory 14g až 141 třetí skupiny pomoccých trysek 13g až 13i mmaí průměr 1,2 mm. Průměry tryskových otvorů 14a až 14i se tedy postupně zvěěššjí, jak se jejich poloha přibližuje výstupní straně prošlupu.

Dooní iásb každé pomocné trysky 13a až 13í vyinívá dolů - z dolní plochy bidla £, jak ukazuje obr. 2. Dolní konce pomoccých trysek 13a až . 13i jsou spojeny s hadicemi 15a až ¹5i pomoci neznázorn^ěných upevňovacích prvtoů, např. -t^niHch ^pás^ků, aby jejich spojení bylo vzduchotěsné. Pod vyráběnou tkaninou 12 jsou umístěny vzduchové rozváděče - 16a až 16c.

připevněné k neznázorněnému nosníku uloženému na rámech tryskového stavu po obou stranách. Každý vzduchový rozváděč 16a až 16c je opatřen třemi neznázorněnými výstupními otvory; tři výstupní otvory vzduchového rozváděče 16a jsou propojeny ha^iLcem. 1 5a až 15c s pomocnými tryskami 13a až 13c. vzduchové otvory ve vzduchovém rozváděči 16b jsou spojeny hadicemi

15d až 15f s pomocnými tryskami 13d až 13f. a tři vzduchové otvory vzduchového rozváděče

16c jsou spojeny hadicemi 15g až 15i s plmocnými tryskami 13g až 13.· Neznázorněné vzduchové otvory každého vzduchového rozváděče 16a. 16b. 16c jsou spojeny trubkami 17a až 17c s venntly 18a až 18c. které jsou uloženy na zmíněném nosníku. Vstupy vzduchu vennilů 18a až 18c jsou propojeny potrubím 19a až 19c se vzduchovou troubou 20, která je na jednom konci uzavřená a spojená s neznázorněným zdrojem vzduchu, např..s kompresorem. Vzduchová trouba 20 může být přímo spojena se zdrojem taškového vzduchu pro hlavní trysku £·

Každý z veenilů 18a až 18e je vytvořen tak, že se může otvírat a zavi^at a tedy - umožňuje a naopak zavírá přívod vzduchu ze vzduchové trouby 20 do některé z pomoccých trysek Ua až 13i. a to podle pohybu výkyvného raménka 21 a. 21 b nebo 21 c. jehož jeden konec je výkyvné upevněn na tělese veenilu 18a až 18c. Ke druhému konci každého výkyvného raménka 21 a až 21 c je otočně připevněna kladi^ka 22a..22b. 22c. Výkyvná raménka 21 a až 21c jsou přepjata neznázorněnou pružinou ve smyslu uzavírání vecnilů 18a až 18c. takže jsou pružně přitahována k obvodu vaček 24a. 24b. 24c. - Vačky 24a až 24c jsou upevněny na otočném hřídeli 22, který se otáčí v předem stanovené časové závislosti na pracovním cyklu stavu. Každá vačka -24a až 24c - má vačkový výstupek 25a až 25c a vačkovou prohlubeň 26e až 26c. Vačky - jsou na-točenn* tak, že vačkové výstupky 25a. 25b. 25c se iotýkapí - У1рНЛпУ 22a. 22b. 22c v tomto pořadí. Dotek vačkových- výstupků 25a. 25b. 25c s ktpiičkpmi 22a. 22b. 22c má za následek natočení výkyvného raménka 21 a. 21b. 21 c proti síle pře(Дi^řr^ě^pJ^c:í pružiny a tedy otevření

223990 '4 ventilů 18a až . 18c. Funkce prohozniho zařízení podle obr. 1 a 2 bude vysvětlena v'souvislosti s obr. 3.

Dokud ^pracovní· cyklus stavu nedosátae asi 1²⁰° ^po přírazu vnesené útkzové nitě ^paprskem'· ·£, do týká j se . všechny kladičky 22a. 22b. 22c veenilů 18a. 18b. ' 18c vačkových prohlubní 26a. 26b. 26<s. takže všechny veently 18a až 18c zůstávají uzavřeny, což je poloha znázorněná na obr* 1.

^Kdy^{ž p}racovní cyklus stavu ^dosáhne _ 120°, přijde vačkový výstu^pek 25a va^{čky 24}a ^do styku s . kládičkou 22a. čímž se otevře veenil 18a. Následkem toho přidde ilíkcový vzduch ze vzduchové trouby 20 přes potrubí 12a. veetíl 18a. trubku 17a. vzduchový rozváděč 16a do hadic 15a až · 15c. takže tlakový vzduch proudí tryskovými otvory 14a až ££& pomocných trysek 13a až 13 c. Současně proudí taakový vzduch i z hlavní trysky J a tím vnáší přední konec zanášené útkové nitě £ do prošlupu a napíná jej. Když pracovní cyklus stavu dosáhne asi 125^Ο>· · uvolní zadržovací ústrojí 2 ^útkovou nit. £, která je uná^šena vzduchem dýmaným z pomoc ých trysek 13a až 13c a současně tažena vzduchem z hlavní trysky J. Je zřejmé, že třebaže průměry tryskových otvorů 14a až 14c pomocných trysek 13a až US jsou malé, takže mnoasví dýchaného vzduchu je maXé, vzniká dostatečná tažná síla pro pohyb útkové nitě £. Současně se uspoří značné množsví takoového vzduchu, poněvadž délka útkové.nitě £ unášené první skupinou pomocných trysek 13a až 13c je poměrně krátká.

Kdy^{ž p}racovní cyklus navu dosáhne asi ^O⁰, p^řijč^e přední konec ^útkové nit^ě £ do blízkost pomocné . trysky 13c. V tomto okamžiku se dotkne vačkový výstupek 25b vačky 24b kladičky 22b. ·takže verntl 18b se otevře; následkem toho dmchaají tlakový vzduch i pomocné trysky 13d až 13f svými tryskovými otvory 14d až 144f Přední konec útkové nitě £ je tedy unášen vzduchem dýohaným z pomocných trysek 13d až 13f. Poněvadž průměr tryskových otvorů 14d až pomocných trysek 13d až 13f je větší než průměr tryskových ..otvorů 14a až

14c. je i množní dýchaného vzduchu větší, takže unášení útkové nitě, jež má v tomto místě větší délku a tedy i větší hmoonoot, je s^^<^oe}^livě zajištěno. Když pracovní cyklus stavu Osáhne ¹ asi ^O⁰, sjede kla^čka ²²a vennilu ¹⁸a do vlkové proMubně ²⁶a va^{čky 2}4a. takže přívod vzduchu do pomocných trysek 13a až 3 3c se zastaví.

^Ký^ž pracovní cyklus stavu dcs^áhnn asi 2⁰0^{o, d}oj^de přetai konec ^útkové nitě £ zanášené . dó prošlupu do blízkost! pomocné trysky 13f. V tomto okamžiku přijde vačkový výstupek 25c vačky 24c·do styku s kládičkou 22c. čímž se otevře ventl 18c. Následkem toho proudí •tlťkcový vzduch z tryskových otvorů 14g až 14i pomocých trysek 13я až £ 3i . Půůměr tyss^vých otvorů 14c až 14i pomocných trysek 13g až LU je větší než průměr tryskových otvorů 14d až I4f pomocých trysek 13d .až 13f a tedy množní vzduchu je větší než mnnCaSví vzduchu dýchaného druhou skupinou pomocných trysek 13d až 13f. takže síla undášefcí útkovou., nit £ se zvýší. Následkem toho je útková nit £, jejíž délka a tedy i haoonost se zvěěšila, ^účinně a ^pevn^ě uná^šena vo^dicím kanálem 6. ^Kdy^{ž p}racovni cyklus stavu dosáhne asi ²¹0°, sjede kladička 22b vennilu 18b do vačkové prohlubně .26b vačky 24b. čímž se uzavře verntl 18b a zastaví se dýchání vzduchu z pomocných trysek 13d až 13f. Potom se rovněž přeruší dýchání vzduchu z hlavní trysky J. Tah na útkovou nit £ je pak vyvozován setrvačnou silou samotné útkové nitě £ a silou vzduchu dýchaného pomocnými tryskami 13g až 13i. čímž se dokončí prohoz útkové nitě £ vodicím kanálem 6.

^Kdy^ž ^acovní ^^klus stavu ^sátoe asi ²30^o, je . ^ohoz fokon^n a. zadávací ústrojí se uzavře, čímž přeruší pohyb útkové nitě £. Současně sjede kladička 22c vennilu 18c do vačkové prohlubně 26c a tím uzavře v^enti^ 18c. takže se přeruší tlakového vzduchu pomocnými tryskami 13g až 13i. Když se lamely X vysunou z prošlupu dopředným pohybem paprsku £, vyklouzne útková nit £ vyvlékací mezerou 7b z každé lamely χ. Potom je útková ni^t.. £ přiražena ^pa^prskem £ ke ^tkanině ' ¹² v ^loze ^prlč^cvníhc cyklu stavu odpipoídda^í ³66^O.

Třebaže v pq^ise bylo předpokládáno, že pomocné trysky 13a až 13i jsou rozděleny do tří skupin, kde průměr tryskových otvorů jndnot!ivýcl skupin je odlišný, . je tamocřnjméJ že průměry tryskových otvorů všech pomocných trysek mohou být vzájemně a mohou · se postupně zvětšovat podle vzdálenosSi pomocných trysek od hlavní trysky J.

V popsaném příkladu provedení zanášecího úsSrojí jsou · pomocné trysky 13a až 13i obvykle vytvořeny tak, že vzduch z nich uniká ^rychlostí zvuku, takže mnossví dýchaného vzduchu se neměnn, i když se mění tlak vzduchu přiváděného do pomocných trysek. Když však ke správnému prohozu útkové nitě £ stačí, aby vzduch vystupoval z pomocných trysek nižší rychlostí, než je rychlost zvuku, lze moožsví dýchaného vzduchu z pomocných trysek regulovat změnou tlaku taakového vzduchu, přiváděného do každé pomocné trysky, místo měnění velikosti tryskového otvoru pomocných trysek. .

Třebaže princip vynálezu byl popsán v souuvssossi s pneumaaickým stavem, jehož lamely téměř úplně obkloppjí a uzaavrají voddcí kanál 6 s výjimkou vyvlékací mezery 25» de samozřejmé, že princip vynálezu je rovněž použitelný i pro jiné druhy pneummaických stavů, opatřené nappíklad lamelami, z nichž každá obklopuje pouze tři čtvrtiny obvodu vodícího kanálu, jehož jedna čtvrtina je tedy otevřená, a s velkým počtem pomocných trysek umístěných podél vodícího kanálu, kde dýchání vzduchu z hlavní trysky slouží pouze k vyvození tlačného pohybu působícího na útkovou nit, zatímco k unášení útkové nitě vedené vodicím kanálem slouží vzduch dýchaný z pomocných trysek. I,v tomto případě umožňuje princip vynálezu lepší a dokoonaieší zanesení útku do prošlupu.

, Rovněž je samaořejaé, že princip vynálezu je také použžtelný v ρneumalickéa stavu toho typu, kde prohoz útku prošlupem je prováděn hlavně působením paprsku vzduchu dýchaného ze zanášecí nebo hlavní trysky a podporován paprsky vzduchu z pomocných trysek, umístěných meei lamelami, přčeemž tento^stav je vhodný zejména ke tkaní · širokých tkanin.

• »

Z uvedeného je zřejmé, že podle vynálezu se síla vyvozovaná vzduchem dýchaným · z pomocných trysek postupně zvětšuje se v^T^i^s^st^ajícL vzdálenoosí meei zanášecí nebo hlavní tryskou a přísuušnou pomocnou tryskou. Třebaže tedy hmoonost zanášené·útkové nitě se s postupem prohozu zvyšuje, je přední konec útkové nitě tažen s dostatečnou silou, aby·celá » útková·nit prošla vodicím kanálem, takže celý útek je rovný a má dostatečné napěto. To značené přispívá nejen ke kvalitě vyráběné tkaniny, nýbrž i k úspoře vzduchu dýchaného z pomocných trysek i tedy ke snížení spotřeby takového vzduchu.

Claims (9)

1. Způsob zanášení útkové nitě v poeumalickém stavu, kde se útková nit vystřeluje hlavní tryskou působením paprsku vzduchu a vede se vodicím kanálem za účelem zanesení do prošlupu paprsky vzduchu dýchanými z velkého počtu pomocných trysek,· vyznačený tím, že se postupně zvyšuje·síla vyvozovaná paprskem vzduchu z pomocných trysek podle vzdálenoosi mezi havní ·tryskou a přísuušnou pomocnou tryskou.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že · k postupnému zvyšování síly se · postupně zvětšuje mnžžsví vzduchu dýchaného pomocnými tryskami podle vzdálenoosi mezi hlavní tryskou a příslušnou pomocnou tryskou.

3. Způsob podle bodu 2, · vyznačený tím, že se regHují intervaly dýchání vzduchu z pomocných trysek, · aby pomocné trysky dmchaly proudy vzduchu v pořadí, ve kterém · se k nim přibližuje útková nit.

4. Způsób podle bodu 3, vyznačený tím, že regulace intervalů se provádí tak^že se . vzduch dýchá z hlavní trysky a z první skupiny pomocých trysek, uvolní se záběr útkové nitě v zadržovacím ússrojí, dýchaaí se paprsky vzduchu ze druhé skupiny pomocných trysek a · poté paprsky vzduchu ze třetí skupiny pomocných trysek.

5. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, které obsahuje hlavní trysku k prohozu útkové nitě působením vzduchu drýchaného z hlavní trysky, lamely tvořící vodící kanál, kterým prochází útková nit od hlavní trysky do prošlupu a soustavu pomocných trysek, z nichž každá je opatřena tryskovým otvorem ke dmmchéni paprsku vzduchu pro unášení útkové nitě vodicím kanálem, vyznačené tím, že je opatřené ústrojím k postupnému zvyšování síly vyvozované vzduchem dmýchaným z pomocných trysek (13a až 13) v závvslossi na vzdálenossi meei hlavní tryskou (3) a příslušnou pom^i^nou tryskou (13a až 13).

6. Zařízení podle bodu 5, vyznačené tím, že ússrojí k postupnému zvyšováni sily je tvořeno ústrojím k postupnému zvětšování mnnžžsví vzduchu dýchaného pomocnými tryskami (13a až 131) v zóvvssossí na vzdálenosti meei hlavní tryskou (3) a příslušnou pomocnou tryskou (13a až 13)♦

7. Zařízení podle bodu 6, vyznačené tím, že ússrojí k postupnému zvyšování množní vzduchu je tvořeno pomocnými tryskami (13a až 13i), jejichž průměry tryskových otvorů (14a až 1 4i) se postupně zvěěšuuí podle vz^í^V.e^(^sti meei hlavní tryskou (3) a každou příslušnou pomocnou tryskou (13a až 13i)·

8. Zařízení podle bodu 7, vyznačené tím, že pomocné trysky (13a až 13i) jsou spojeny s ústrojím (23, 24a, 24b, 24c) k regulaci intervalů dmchání vzduchu vyvolávajícím dýchání paprsku vzduchu z pomocných trysek (13a až 131) v pořadí, ve kterém se útková nit (1) přibližuje k pomocným tryskům.

9. Zařízení podle bodu 6, vyznačené tím, že pomocné trysky (13a až · 131) seskupené do skupin po třech maj v každé ski^j^iině stejný průměr tryskových otvorů (14a až 14i), přičemž průměry tryskových otvorů (14a až 141) jednoSlivýih skupin pomocných trysek (13a až 13) sepostupně zvětšují se vzrůstem vzdálenossi meei hlavní tryskou (3) a přísuušnou skupinou pomocných trysek (13a až 13i).