CS223836B2 - Method of joining two pieces of yearn and device for executing the same - Google Patents

Description

(54) Způsob spojování dvou kusů příze a zařízení к provádění tohoto způsobu

Vynález se týká způsobu spojování dvou kusů příze, při kterém se zákrut jednoho úseku každého z těchto kusů přenese vytvořením nadměrného zákrutu do zbývající části těchto kusů a volná vlákna se z obou kusů odstraní za vytvoření střapce vláken na konci každého kusu, jakož i zařízení к provádění tohoto způsobu.

Vynález řeší problém, jak umožnit vytváření prakticky neviditelných vysoce pevných spojů, zejména pro silné příze zhotovené ze syntetických vláken.

Tento problém je řešen způsobem podle vynálezu, který záleží v tom, že vlákna každého střapce se orientují do souhlasného směru v protáhlém útvaru, jehož maximální šířka je větší než průměr příze a je umístěna v pásmu blízkém к základně střapce a pak se snižuje až к jeho konci, načež se konec střapce odřízne v určené délce od jeho základny a oba střapce se umístí vedle sebe tak, že konec každého z nich leží proti nejširšímu pásmu druhého istřapce, část vláken koncového pásma každého střapce se zavede do druhého střapce, a přenesený zákrut se ve střapcích opět obnoví.

Vynález se . týká způsobu spojování dvou kusů příze, při kterém se zákrut jednoho úseku každého z těchto kusů přenese vytvořením nadměrného zákrutu do zbývající části těchto kusů a volná vlákna se z obou kusů odstraní za vytvoření střapce vláken na konci každého kusu, a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Spojování přízí je běžnou operací, zejména u soukacích - strojů. Provádí se také na pletacích strojích, tkacích stavech a na určitých bezvřetenových dopřádacích strojích. Velmi dlouhou dobu byl tento úkon prováděn svázáním spojovaných přízí do uzlu, takže v látce se pak objeví vada.

Byly již navrženy způsoby pro nahražení uzlů neviditelnými spoji, které se co nejvíce blíží spřádání. Hlavní nesnází u takových způsobů je dosáhnout dostatečné pevnosti příze v tahu. V tomto ohledu pevnost v případě- uzlu odpovídá v podstatě pevnosti příze, avšak v případě neviditelného spojení, kde jsou příze dohromady zakrouceny, -nemůže být tato- pevnost v praxi rovna pevnosti příze. Avšak způsob tohoto druhu může být přijatelný ' pouze v případě, jestliže pevnost spoje je nejméně 80 % ' počáteční pevnosti příze.

Pokud jde o dosud navržené postupy, lze uvést USA patentní spis č. 3 -903 680, podle kterého se kusy příze rozkroutí, vlákna jednoho konce se pak oddálí tak, že vytvoří kužel, načež se druhý konec vloží do otevřeného konce a jeho vlákna se také navzájem oddálí, takže vniknou mezi vlákna původně otevřeného konce. Tyto dva konce se pak navzájem zakroutí, aby se znovu vytvořil zákrut příze, a oba kusy se navzájem spojí. Tento. - postup umožňuje dosažení výsledků, které- mohou být dobré v závislosti na tloušťce přízí a na materiálu příze. Avšak u určitých přízí, zejména u poměrně silných přízí vytvořených ze syntetických vláken, -vznikají určité - nesnáze, zejména v důsledku hustoty - vláken, která činí jejich vzájemné proniknutí nesnadným, a také v důsledku toho, že -ve vláknech zůstává zákrut.

Byly také navrženy pneumatické postupy pro proplétání vláken dvou spojovaných kusů. Například USA pat. spisy č. 3 306 020, 3 407 583 a 3 487 618 navrhují různé postupy, podle nichž -se inezkroucené konce spojovaných přízí umístí do komory a vytvoří se vířivý proud vzduchu za účelem propletení vláken na obou koncích, takže se utvoří pásmo, - ve kterém jsou oba kusy spojeny. Vzhled takového spoje se nepodobá -vzhledu příze a pevnost takového spoje je prakticky sotva větší než polovina pevnosti původní příze.

Účelem vynálezu je odstranit nevýhody takových postupů a umožnit vytváření prakticky neviditelných vysoce pevných spojů, zejména pro silné příze zhotovené ze syntetických vláken.

Za tím účelem vychází vynález ze způsobu pro spojování dvou kusů příze, u kterého se zákrut jednoho úseku každého z těchto kusů přenese tím, že se vytvoří nadměrný zákrut ve zbývající části těchto kusů a volná vlákna se z každého z uvedených kusů odstraní pro vytvoření chomáče nebo -střapce vláken na konci každého kusu.

Podle výhodného provedení vynálezu -se orientaci vláken střapce do shodného směru provede zavedením vláken do proudu plynu proudícího podél ploché podpěrné plochy, načež se vedou kanálem, jehož okraje bočně -ohraničují podpěrnou plochu.

Podle dalšího provedení vynálezu se vlákna každého střapce zahřívají na teplotu 60 až 90 °C, zatímco vlákna jsou umístěna v rovině. ’

Účelně -se vlákna zahřívají vytvořením proudu plynu při teplotě 60 až 90 °C.

Podle jiného provedení vynálezu se -místně ,· zvětší šířka proudu plynu tím, že -se vyvolá proudění plynu podpěrnou plochou proti pásmu, kde střapec vláken má mít svou maximální šířku.

Podle dalšího- provedení vynálezu se vlákna každého střapce orientují do -roviny působením elektrostatického pole.

Podle ještě jiného provedení vynálezu se vlákna každého - z konců střapců zavádějí do vláken druhého konce -střapce -směrováním paprsků vzduchu kolmo k rovinám, ve kterých jsou umístěna vlákna příslušných střapců, a v blízkosti k příslušným koncovým pásmům těchto střapců, přičemž mají takový směr, že způsobí, že -část vláken každého z uvedených konců pronikne do vláken druhého konce.

Vynález se také týká zařízení pro provádění shora uvedeného způsobu, které je vytvořeno tak, - že obsahuje dva bloky pohyblivé mezi dvěma polohami, z nichž v jedné jsou - navzájem oddáleny a v druhé jsou -navzájem přilehlé, každý blok obsahuje plochý povrch bočně obroubený dvěma zvednutými okraji a mající jeden konec v sousedství rozváděči štěrbiny spojené se zdrojem -stlačeného vzduchu, do plochého povrchu ústí válcové sedlo, které obsahuje kužel, jehož hrot je přilehlý k plochému povrchu, přičemž sedlo je -s tímto zdrojem spojeno vedením ústícím do strany a namířeným proti ose kužele, a rozváděči -štěrbiny jsou na ' protilehlých koncích bloků, když tyto bloky jsou -navzájem přilehlé.

Podle dalšího provedení vynálezu -sestává » každý blok z dielektrického -materiálu a obsahuje -nejméně jeden elektrický -vodič, který leží pod uvedeným plochým povrchem a je spojen s elektrostatickým generátorem.

Podle dalšího -provedení vynálezu tvoří zvednuté -okraje, které bočně obrubují plochý povrch jednoho z bloků, kanál nesouměrný kolem jeho podélné osy, -odpovídající zvednuté okraje druhého z bloků tvoří kanál, který je nesouměrný kolem jeho -vodorovné -osy a který, když bloky jsou v přilehlé poloze, je zrcadlově souměrný s druhým z těchto kanálů kolem příčné osy protínající středovou část kanálů.

Jedno provedení zařízení k provedení vynálezu bude ^po^ps^áno v souvislosti se sehematic^kými vý^kres^y.

Obr. 1 Je perspektivní pohled na hlavní součásti zařízení.

^Obr. 2 je zvětšený ^průr^ez ^podro^bností z obr. 3.

Obr. 3 je pohled podle čáry III—III na obr. 2.

Obr. 4 je pracovní diagram.

Zařízení znázorněné na obr. 1 obsahuje rám 1, který má dva nosiče 2 a 3, v rámu 1 otočně uložené dvěma dutými hřídeli 4, 5. Oba nosiče 2 a 3 jsou navzájem spojeny spojovací tyčí 6, jejíž konce jsou na nosičích 2 a 3 otočně zavěšeny hřídeli 7 a 8 rovnoběžnými s dutými. hřfaeh ⁴ a S.

Hřídel 8 je také spojen s tyčí 3 válce 10 a má za účel otáčet nosiči 2 a 3, které jsou kinematicky spojeny spojovací tyčí 6 kolem os dutých hřídelů 4 a 5 takovým způsobem, že se nosiče 2 a 3 z polohy znázorněné na obr. 1 pohybují do polohy, ve které jsou nosme ², ³ v jedn^{é č}áře.

Oběma dutými hřídeli 4 a S procházejí dva další hřídele 11 a 12, které vybíhají za rám 1. Každý hřídel 11 a 12 je pevně spojen s pastorkem 13, popřípadě 14. Tyto pastorky jsou navz^ájem spojen^y ozu^beným pásem 1⁵. Přední konec každého hřídele 11, 12 prochází jedním z nosičů 2, popřípadě 3 a je pevně spojen -s kuželovým pastorkem 16, popřípadě 17, jež zabírají -se dvěma dalšími kuželovými pastorky 18, popřípadě 19.

Každý kuželový pastorek 18, 19 je pevně spojen se vřetenem 20, popřípadě 21, uloženým mez^{i d}věma rovnoWžnými ^bo^čnicemⁱ 2a, 21j, popřípadě 3a, 3b na nosičích 2 a 3. Každé vřeteno 20, 21 končí v radiálně proříznutém kotouči 22, popřípadě 23. Zadní konec hřídele 11 je pevně spojen s druhým pastorkem 24, zabírajícím s ozubnicí 25 pevně spojenou s tyčí 26 válce 27. Tento -hnací mechanismus 24 až 28 slouží pro otáčení vřeten 20 a 21 ve směrech navzájem opačných, přičemž vřeteno 21 je poháněno pásem 15, který -spojuje pastorky 13 a 14.

K rámu 1 jsou na jedné 1 druhé straně každého nosiče 2, 3 upevněny dvě sací trubky 28, 29, popřípadě 30, 31. Každá trubka je spojena se vstupem ventilátoru VEi, a sací trubky 28, 29 jsou uspořádány ve dvojicích tak, že příze držená mezi každou dvojicí sacích trubek 28, 29 spočívá na okraji kotoučů 22, popřípadě -23 a prochází v sousedství bloku 32, popřípadě 33. Každý blok 32, 33 je pevně -spojen s nosičem 2, popřípadě 3.

Uvedené bloky 32, 33 jsou podrobně znázorněn^y na o^br. ² a ³, na které se za ú^čelem popisu těchto bloků poukazuje. Jelikož tyto bloky 32, 33, jsou identické, bude popisován pouze jeden z nich. Blok 32 sestává z izolačního materiálu, například z plastické -hmoty. Jeho horní strana obsahuje plochý povrch 34, bočně obroubený dvěma zvednutými okraji, jehož základna slouží jako nosná plocha -pro rozprostření vláken tvořících koncový střa^pec spojovacího kusu ^příze.

Hloubka takto vzniklého kanálu je řádově 0,3 mm. Povrch bloku 32 tvořícího obrubu plochého povrchu 34 je pokryt vrstvou 35 z- plastického materiálu, ohebnější než je hmota bloku 32, takže působí jako těsnicí vložka, když oba bloky 32, 33 jsou v poloze znázorněné -na obr. 2. Tloušťka vrstvy 35 · je řádově 0,1 mm. Blok 32 také obsahuje přívodní vedení 36 spojené se zdrojem VEž stlačeného vzduchu . (obr. 1), který může být -zahříván -elektrickým topným členem 38. Toto přívodní vedení 36 je spojeno s rozváděči - komorou 39, která ústí do plochého povrchu 34 za vytvoření trysky 40 pomocí výřezu, majícího délku v podstatě rovnou šířce plochého povrchu - 34 a jehož jeden okraj - 41, rovnoběžný -s plochým povrchem 34, udržuje paprsek z trysky 40 podél plochého povrchu 34. Obr. 3 znázorňuje, že šířka tohoto plochého povrchu 34 není konstantní. Sledujeme-li jej od výstupu trysky 40, - je -patrno, že se rozšiřuje asi na 2/4 až Ps je^ho détay o přibližně ⁴⁰ % ^pů.vodm šír^y, načež postupně -se navrací k jeho původní šířce na jeho zbývající délku.

Plochý povrch 34 na té jeho části, která odpovídá úseku, v němž se povrch 34 rozšiřuje -na výstupu trysky 40, obsahuje otvor v poloze odpovídající válcovému sedlu 42, které prochází blokem 32 kolmo k základně kanálu 43. Toto válcové sedlo 42 obsahuje tyč 43, která -v něm drží třením a jejíž horní konec - je zakončen kuželem -44, jehož vrchol sahá právě do úrovně plochého povrchu 43. Vedení 45, ustředěné na ose kužele 44 . _a umístěné na přibHžně *^/3 výš^ky kutota od jeho základny spojuje válcové sedlo 42 a rozváděči komoru 39.

Blok 32 obsahuje také -sadu elektrických vo^{dičů 46} umístěných ^-na^{příč pl}och^ého povrchu - 34 -a v podélném -směru od sebe oddálených. Tyto elektrické vodiče 46 jsou -umístěny poblíže plochého povrchu 44 -a jsou uloženy -v plastickém -materiálu bloku 32, takže dielektrikum -odděluje tyto elektrické vodiče 46 od nosného konce. Vodiče 46 jsou spojeny s elektrostatickým generátorem GE.

Tři velmi jemná vedení S2 -o průměru 0,2S milimetru ústí do plochého povrchu 34 - mezi . čtyřmi vodiči 46, počínaje od otevřeného konce plochého povrchu 34, a jsou spojeny -se zdrojem VE2 -stlačeného vzduchu.

Každý blok 32, 33 nese řezací čepel 48, popřípadě 49 na jeho boční straně v blízkosti konce plochého povrchu 34 a k rámu je -připevněna druhá řezací čepel 50, popřípadě 51 v příslušných drahách čepelí 48, 49, které jsou opisovány -při pohybu nosičů a 3 z polohy znázorněné na obr. 1 do polohy, ve které jsou bloky 32 a 33 uvedeny do vzájemného styku.

Způsob spojování prováděný za pomoci tohoto zařízení bude níže popsán v souvis223836 losti s obr. 1 až 3 a s pracovním diagramem podle obr. 4.

Oba spojované kusy příze se každý uvede proti dvěma sacím trubkám 28, 29, popřípadě 30, 31 a všechny čtyři trubky jsou spojeny se vstupem ventilátoru VEi, takže kusy příze držené mezi sacími trubkami 28, 29, popřípadě 30, 31 jsou udržovány ve styku s kotouči 22, popřípadě 33. Předpokládejme, že tento okamžik odpovídá době te na diagramu podle obr. 4.

Na tomto diagramu jsou značkami 0 a 1 označeny funkce, přičemž funkce 0 odpovídá klidové nebo startovací poloze členu provádějícího funkci a funkce 1 odpovídá poloze, ve které je tento člen odveden z jeho klidové nebo počáteční polohy. Od doby to do doby ti odpovídá funkce a otáčení kotoučů 22, 23 pevně spojených se vřeteny 20, 21. Při tomto otáčení se příslušné radiální výřezy v kotoučích 22, 23 dostanou do polohy protilehlé k přízím drženým mezi trubkami 28, 29, popřípadě 30, 31 a odpovídajícím na obvodě kotoučů 22, 23, takže tyto příze proniknou do radiálních výřezů a navinou se kolem vřeten 20, 21, čímž se vyvolá roztočení přízí mezi sacími trubkami 28 a 30 a kotouči 22, popřípadě 23.

Dmychání vzduchu tryskou 40 (funkce b) začíná v době ti, přičemž nerozkroucená příze leží proti plochému povrchu 34 a je vystavena pak tomuto paprsku 40, který odstraní vlákna, jež nejsou pevně spojena s kusem příze navinutým kolem každého vřetene 20, 21. Dmychaný vzduch je zahříván zahřívacím členem 38. Jeho teplota je 60 až 90 °C a její úlohou je odstranit zbývající zákrut ve vláknech, aby se střapec vláken rozprostřel po plochém povrchu 34 a aby tato vlákna mohla zůstat v podstatě přilehlá k rovině tohoto plochého povrchu.

V tomto ohledu vlákna tvořící střapec na konci nerozkroucené příze částečně po rozkroucení uchovávají si tu deformaci, kterou měla po jejich zakroucení, a tak nemohou být rozprostřena na ploše. Horký vzduch odstraňuje všechnu tuto deformaci vláken nebo její část. Kromě toho proud vzduchu přilehlý k plochému povrchu 34, jak je vytvořen tryskou 40, natáhne střapec nerozkroucených a tepelně zpracovaných vláken podél plochého povrchu 34.

Sekundární - vzduchový paprsek tvořený vedením 35, upraveným mezi rozváděči komorou 39 a sedlem 42, je namířen proti kuželi 44 a je odchylován do hlavního proudu vzduch z trysky 40. Účinek toho je vytvoření rozšíření hlavního paprsku a příslušné rozšíření střapce vláken. Boční obruby plochého paprsku 34 se pak zužují ve směru otevřeného konce tohoto povrchu za účelem vyvolání zúžení proudu vláken. Tímto způsobem má střapec vláken, rozprostřený po plochém paprsku 34, v podstatě podobu plamene a níže bude uvedeno, že tento tvar je velmi důležitý pro jakost spoje.

Pro zlepšení přidržení vláken k nosnému plochému povrchu 34 se vodiče 46 uvedou pod napětí (funkce c) v době t3 elektrostatickým generátorem G pro vytvoření pole mezi vodiči 46 a ostatním přístrojem, který je na potenciálu země. Tloušťka dielektrika oddělující tyto vodiče od plochého povrchu 34 musí být malá, neboť jinak vlákna nemohou být elektrostaticky nabita. U tohoto příkladu je tloušťka dielektrika řádově 0,3 mm. Podle jiného provedení lze stejného výsledku dosáhnout pneumaticky tím, že se nasává vzduch vedeními 52.

Od doby té do doby ts je proudění vzduchu tryskou 40 a vedením 45 (funkce b) zastaveno a od doby ts do doby t6 se bloky 32 a 33 uvedou proti sobě navzájem (funkce d) do polohy znázorněné na obr. 2 otáčení nosičů 2 a 3 v důsledku působení válce 10. Při tomto pohybu se vlákna obou střapců vytvořených na blocích - 32 a 33 odříznou pohyblivými čepelemi 48, popřípadě 49, které se setkají při jejich průchodu s pevnými čepelemi 50, popřípadě 51.

Když oba bloky 32, 33 se společně uvedou proti sobě, vytvoří se jediný průchod, otevřený na jeho obou koncích. Výsledná přídavná tloušťka vrstev 35 vytvoří otvor přibližně 0,5 mm mezi základnou každého průchodu a příslušnými odchylovači 41, aby příze mohla procházet.

Funkce e odpovídající vedení stlačeného vzduchu vedeními 52, započne v době te, když bloky 32_ a 33 jsou -navzájem přilehlé (funkce d). Účelem malých vzduchových paprsků vytvořených na výstupu vedení 52 je způsobit, aby vlákna na konci každého střapce pronikla do vějíře vláken druhého střapce, takže se dosáhne propletení. Tento děj prokazuje důležitost toho, že každý střapec má tvar plamene. Bez tohoto tvaru by část koncových vláken propletených vedeními 52 procházela ke straně vějířem vláken přilehlého -střapce, takže tato vlákna by - se neúčastnila účinně při -spojení a z příze by vyčnívala, takže spoj by byl viditelný. Jestliže vějíř, ve kterém koncová vlákna střapce jsou propletena, je širší než tento konec, vzroste značně pravděpodobnost proniknutí těchto vláken do vějíře.

Za předpokladu, že další napětí ve dvou na sobě uložených střapcích vláken způsobí postupnou deformaci vláken uložených v rovině na šroubovici, a že zejména základna každého střapce bude mít sklon nabýt průřezu S, je žádoucí, aby příslušné konce vláken střapce byly nepatrně přesazeny do strany, kde přilehlý střapec má sklon se stát vydutým, a tak obalit tento konec za účelem zajištění, že je úplně zachycen v přilehlém střapci. V tomto ohledu třeba poznamenat, že jestliže v okamžiku zahajování zakroucení je konec střapce ve vypouklé části útvaru £ vytvořeného v průřezu základ nou střapce na počátku zakrucování, nebude- konec příze zachycen a po spojování může uniknout.

Tohoto výsledku lze v praxi dosáhnout tak, že se průchody vytvoří s určitou nesouměrností totem- ^po^délné os^y x — x to^ého bloku 32, 33, jak je znázorněno čerchovanou čarou 34‘ na obr. 3. Okraje plochého povrchu 34 bloku 33 budou ovšem tvořit úhel 180° s -okraji bloku 32, když tyto bloky jsou v poloze znázorněné na -obr. 2.

Proniknutí vláken na konci každého střapce do vláken přilehlého -střapce před zakroucením těchto střapců, aby se příze znovu vytvořila v místě spojování, -má prvořadou důležitost. Je to z toho důvodu, že - bez tohoto vzájemného proniknutí vláken přileh» lých sřapců by účinek zakroucení střapců vedl k opětnému uzavření střapců v sobě samotných, takže místo opětného vytvoření . konstrukce příze získané p?ři spřádání by se obdržely dvě kontaktní soustavy vláken navzájem zakroucené. Pevnost takového spoje by byla velmi nízká a nevydržela by opa^kovan^é naptoárá ne^bo pr^ůc^ho^{d p}řes vo^dič příze.

V době t7 se zastaví funkce c odpovídající elektrostatickému poli a v době ts se kotouče 22 a 23 navrátí do jejich spodní polohy (funkce a), tj. otočí se v obráceném směru -zpětným zdvihem tyče 26 válce 27. Nadměrný zákrut zavedený do každého kusu příze navinutého kolem vřeten 20, popřípadě 21 při počátečním rozkrucování se přenese

Claims (10)

PREDMET

1. Způsob -spojování dvou kusů . příze, při kterém -se zákrut jednoho úseku každého z těchto kusů přenese vytvořením nadměrného z^ákrutu do zlbývapm tasti těchto ^kusů a volná vlákna se z obou kusů odstraní za vytvoření střapce vláken na konci každého tos^ v^yznačujíc^í se ^tím^, že ^-v^lákna ^ka^ždého střapce se orientují do souhlasné roviny v protáhlém útvaru, jehož maximální šířka je větší než průměr příze a je umístěna v pásmu blízkém k základně střapce a pak se snižuje až k jeho konci, -načež se konec střapce odřízne v určené délce od jeho základny a oba střapce -se umístí vedle -sebe _t tak, že konec každého z nich leží proti nejširšímu pásmu druhého střapce, část vláken koncového pásma každého -střapce se zave,·. de do druhého střapce, a přenesený zákrut se ve -střapcích opět obnoví.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že - orientace vláken střapce do -shodného směru, -se provede zavedením těchto vláken do proudu plynu proudícího podél ploché podpěrné plochy, načež se vedou kanálem, jehož okraje bočně ohraničují podpěrnou plochu.

³. ^Způso^{b p}o^dle ^bo^du 1 v^yznačující se tm že vlákna každého střapce se zahřívají na teplotu 60 až 90 °C, zatímco vlákna jsou umístěna v -rovině.

4. Způsob ^po^dle ^bo^{dů 2} a ³, vyznačujím se tím, že -se vlákna zahřívají vytvořením proudu ^plynu ^při t.e^pJotě ⁶⁰ až ⁹⁰ °C.

do střapců, jejichž vlákna se navzájem proniknou, takže se v místě -spojení vytvoří stru^u^ ^kter^á je velmi bhzta spřátóní. Když se každý kus příze odvíjí s jeho vřetena 20, popřípadě 21, současně se uvede ze záběru s radiálním výřezem v kotoučích 22, popřípadě 23.

V době t9 skončí funkce d a e, tj. válec 10 navrátí nosiče 2 a 3 do polohy znázorněné na obr. 1 a - příze napnutá mezi sacími trubkami 29 a 31 může být z přístroje odstraněna.

Je důležité upozornit na to, že -skutečné prostředky, které provádějí popsaný způsob -spojování, neobsahují žádný mechanický ^člm jelikož mechanic^kýc^{h čl}en^ů se ^pou^žívá pouze jako řídicích členů, totiž nepřímo·. Jakost ztekaných spo^ju -a jejteh vz^hle^d jsou znamenité, a -pevnost spoje je průměrně asi ⁹⁰ % ^původní ^pevnosti. Způso^{b byl} v^yz^kousen zejména na přfefch v^ytvořenýc^h z um^ělých ^-v^láken nařezanýc^h na ^dél^ku tavených vláto^ tj. ^řádov^{ě 40} mm^, ta^kže ^představují vlákna, která běžně vytvářejí syntetické nebo umělé příze. Tloušťka přízí byla řádově 120 tex. V určitých případech bylo žádoucí zahřát spojené kusy příze na teplotu 60 až 90 °C, než se příze z přístroje odstranily, aby se zabránilo určitému stupni rozkroucení po zakroucení obou střapců.

YNÁLEZU

5. ^Způsob podte ^bo^du 2 v^načujto se ^tím^, že se místně zvětší šířka proudu plynu tím, že se vyvolá proudění plynu podpěrnou plochou proti pásmu, kde střapec vláken má mít svou maximální šířku.

6. Způsob podle bodu 1, vyznačující -se tím, že -vlákna každého střapce se orientují do roviny působením elektrostatického pole.

7. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se -vlákna každého z konců střapců zavádějí do vláken druhého konce střapce směrováním paprs^ků vzducta Mmo ^k rovinám, ve . kterých jsou umístěna vlákna příslušných střapců, a v blízkosti k příslušným koncovým pásům těchto střapců, čímž část vláken každého z uvedených konců pronikne do vláken druhého konce.

8. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, vyznačující -se tím, že - obsahuje -dva bloky (32, 33) pohyblivé mezi dvěma -polohami, z nichž v jedné jsou navzájem oddáleny a v druhé jsou navzájem přilehlé, přičemž každý blok (32, 33) obsahuje plochý povrch (34) bočně obroubený dvěma zvednutými okraji a mající jeden konec v sousedství rozváděči štěrbiny (41) spojené se zdrojem (^VEz) sttectetato vzduchu a ^do ptechého povrchu (34) ústí válcové sedlo (42), které obsahuje kužel (44), jehož hrot je přilehlý k plochému povrchu (34), přičemž sedlo (42) je s tímto zdrojem (VEz) spojeno vedením (⁴⁵) ilsttóm do s^tran^y a namffe11 ným proti ose kužele (44), a rozváděči štěrbiny (40) jsou na protilehlých koncích bloků (32, 33), když tyto bloky jsou navzájem přilehlé.

9. Zařízení podle bodu 8, vyznačující se tím, že každý blok (32, 33) sestává z dielektrického materiálu a obsahuje nejméně jeden elektrický vodič (46), který leží pod uvedeným plochým povrchem (34) a je spojen s elektrostatickým generátorem (GE).

10. Zařízení podle bodu 8, vyznačující se tím, že zvednuté okraje, které bočně 'Obrubují .plochý povrch (34) jednoho z bloků (32, 33), tvoří kanál nesouměrný kolem jeho podélné osy, a odpovídající zvednuté okraje druhého z bloků (33, 32) tvoří další kanál, který je nesouměrný kolem jeho vodorovné osy a který, když bloky (32, 33) jsou v přilehlé poloze, je zrcadlově souměrný s druhým z těchto kanálů kolem příčné osy protínající středovou část kanálů.