CS221426B1 - ) Přísada do dělicích a mazacích prostředků k ošetřování kovových forem při tvarování materiálu za tepla - Google Patents

Abstract

Vynález se týká přísady do dělicích a mazacích prostředků k ošetřování kovových forem při tvarování materiálu za tepla, například při tlakovém lití kovů, zápustkovém kování nebo tvarování skla, tvořených směsmi minerálních olejů, živočišných tuků a pevných alifatických alkánových sloučenin uhlovodíků vyšších členů homologické řady C17H36 až C30H62, případně emulzí těchto směsí ve vodě. Podstatou vynálezu je, že je tvořena 1 až 20 % hmotnostními jemně mleté tvrdé pryže s obsahem síry 25 až 40 % hmotnostních vztaženo· k hmotnosti kaučuku, o velikosti zrn 0,2 až 20.10-6 m.

Description

Vynález se týká přísady do dělicích a mazacích prostředků k ošetřování kovových forem při tvarování materiálu za tepla, například při tlakovém lití kovů, zápustkovém kování nebo tvarování skla, tvořených směsmi minerálních olejů, živočišných tuků a pevných alifatických alkánových sloučenin uhlovodíků vyšších členů homologické řady C₁₇H₃₆ až C₃₀H₆₂, případně emulzí těchto směsí ve vodě.

Podstatou vynálezu je, že je tvořena 1 až 20 % hmotnostními jemně mleté tvrdé pryže s obsahem síry 25 až 40 % hmotnostních vztaženo· k hmotnosti kaučuku, o velikosti zrn 0,2 až 20.10^-6 m.

Vynález se týká přísady do dělicích a mazacích prostředků k ošetřování kovových forem při tvarování materiálu za tepla, například při tlakovém lití kovů, zápustkovém kování nebo tvarování skla, tvořených směsmi minerálních olejů, živočišných tuků a pevných alifatických alkánových sloučenin uhlovodíků vyšších členů homologické řady C₁₇H₃₆ až C₃₀H₆₂, případně emulzí těchto směsí ve vodě.

Dělicí a mazací prostředky, nanesené na pracovní líc formy, zabraňují přímému styku za tepla přetvářeného materiálu s povrchem formy, snižují povrchové napětí na rozhraní forma — roztavená slitina nebo sklovina, usnadňují zaplnění dutiny formy a usnadňují vyjímání výrobku z formy nebo zápustky.

Dosud známé dělicí a mazací prostředky jsou tvořeny různými směsmi minerálních olejů, živočši-ných tuků, pevných alifatických alkánových sloučenin uhlovodíků vyšších členů homologické řady (¾¾ až (¾)]¾ a případně pigmentů pevných dělicích a mazacích látek, například síry, grafitu, sazí, mastku, skla, kysličníků železa, kysličníku titaničitého, hliníku, případně emulzí těchto směsí ve vodě. Je známo, že pro zvýšení perzistence síry přidává se tato do dělicích a mazacích prostředků ve formě p-olysulfidového kaučuku nebo měkké pryže. Vyhoření síry se tím zpomalí a doba účinnosti prodlouží. Současně dochází ke snížení povrchového- napětí taveniny. Nevýhodou těchto přísad je obtížné rozpouštění polysulfidového kaučuku nebo měkké pryže v dělicím a mazacím prostředku. V minerálních olejích se rozpouštějí pomalu, za zvýšených teplot a pří intenzívním míchání. Rozpouštění ve vodě je ještě obtížnější.

Tyto nevýhody odstraňuje přísada do dělicích a mazacích prostředků k ošetřování kovtových forem při tvarování materiálů za tepla například při tlakovém lití kovů, zápustkovém kování nebo tvarování skla, které jsou tvořeny zejména směsmi minerálních olejů, živočišných tuků a pevných alifatických alkánových sloučenin uhlovodíků vyšších členů homologické řady C₁₇H₃₆ až C₃₀H₆₂, případně emulzí těchto směsí ve vodě, podle vynálezu, jehož podstatou je, že je tvořena 1 až 20 % hmotnostními jemně mleté tvrdé pryže s -obsahem síry 25 až 40 proč. hmotnostních vztaženo- k hmotnosti kaučuku, o velikosti zrn 0,2 až 20 . IO^-6 m.

-Tato tvrdá pryž je křehká a je ji možno mlít za normální teploty -na potřebnou zrnitost.

-Další výhoda spočívá v tom, že plnivo tvrdé pryže mohou tvořit ostatní pevné dělicí a mazací látky -v-e zvo-leném vzájemném poměru, například grafit, saze, mastek, sklo, kysličníky železa, kysličník titaničitý n-ebo hliník. Uvedené dělicí a mazací látky jsou vázány v zrníčkách pryže, která se připeče k horkému povrchu formy. Zpomalí se jejich oxidace a mechanické setření z povrchu formy, čímž se zvýší jejich účinnost.

Tímto způsobem lze snadno připravit vhodnou zrnitost i u jinak obtížně melit-elných látek, jako j-e například grafit. Další výhodou je, že homogenita přísad v -dělicím a mazacím prostředku je nezávislá na specifické hmotnosti jednotlivých složek.

Použití přísady podle vynálezu do dělicích a mazacích prostředků podle vynálezu objasňují následující příklady:

Příklad 1

V duplikátorovém kotli byl připraven dělicí a mazací prostředek o složení:

název hmotnostní díly směs lehkých a středních minerálních olejů 6 lanolin 4 směs etoxy-lovaných mastných alkoholů 2 kyselina olejová 1 jemně mletý grafit 2 karboxymethylcelulóza 3 ebonit (obsah síry 36 % hmotnostních] 18 voda 80

Po zředění vodou byl tento dělicí a mazací prostředek použit na ošetřování formy při tlakovém odlévání hliníkové slitiny.

Stabilizace grafitu na povrchu formy um-ožnila stupeň zředění vodou 1 : 25, zatímco u běžně používaného dělicího a mazacího prostředku stejného složení, avšak bez přísady ebonitu, byl za stejných ostatních podmínek stupeň zředění vodou 1 : 15.

P ř í k 1 a d 2 'V -duplikátorovém kotli byl připraven dělicí a mazací prostředek o složení podle příkladu 1 s tím, že obsah grafitu byl zvýšen na 4 hmotnostní díly, to je na 6 hmotnostních -dílů. Tento dělicí a mazací prostředek by-1 použit na ošetřování zápustky v technologii zápustkového kování. Jeho mazací a dělicí schopnost umožnila zředění vodou 1 : 15, zatímco u prostředku stejného složení, bez přísady ebonitu, byl za stejných ostatních podmínek vyhovující poměr 1 : 10. Příklad 3

V duplikátorovém -kotli byl připraven dělicí a mazací prostředek o složení podle příkladu 1 s tím, že dále by přidán 1 'hmotnostní -díl kysličníku železnatožel-ezitého. Prostředek podle příkladu 3 byl zkoušen při tlakovém 11tí železných slitin. Při zředění vodou v poměru 1 : 10 byl prostředek vhodný i pro středně složité odlitky, -kde prostředek stejného složení bez přísady ebonitu byl za stejných podmínek již nedostatečný.

Příklad 4

V duplikátorovém kotli byl připraven dělicí a mazací prostředek o složení:

název hmotnostní díl směs lehkých a středních minerálních olejů 3.2 válcový olej 50 práškový grafit 15 práškový hliník 20 směs tuhých parafinických uhlovodíků 10 prášková pryž (obsah síry 32 % hmotnostních) 7

Prostředek byl použit pro ošetřování formy při tlakovém odlévání odlitků ze slitiny hliníku. Mazací účinky byly vyšší než u obdobných dělicích a mazacích prostředků, které neobsahují přísadu podle vynálezu. Interval ošetřování forem se prodloužil vůči intervalu, kterého bylo dosaženo u prostředku stejného složení bez přísady pryže za stejných ostatních podmínek.

Příklad 5

V duplikátorovém kotil byl připraven dělicí a mazací prostředek o složení podle příkladu 4 s tím rozdílem, že grafit a hliník byly součástí pryže jako její plnivo. Bylo tedy přidáno celkem 42 hmotnostních dílů mleté pryže, která obsahovala 36 % hmotnostních grafitu a 47 % hmotnostních hliníku. Prostředek podle příkladu 5 vykazoval dlouhodobější účinnost ve formě, než prostředek podle příkladu 4 za ostatních stejných podmínek.

Příklad 6

V míchací nádobě byl připraven dělicí a mazací prostředek o složení:

název hmotnostní díly směs středních a těžkých minerálních olejů 60 směs tuhých parafinických uhlovodíků 4 síra 7 ebonit 2 práškový grafit 4

Dělicí a mazací prostředek podle příkladu 6 byl použit pro (Ošetření forem při strojním lisování skla. Mazací účinky byly vyšší než u prostředku bez přísady podle vynálezu. Grafit byl na formě pevněji zakotven, což se projevilo zmenšením začernění skla. Rezistence mazacích a dělicích látek ve formě se prodloužila, což se projevilo zvětšením počtu tvarovacích cyklů na jedno namazání. Důsledkem byla snížená spotřeba maziva, snížený počet zašpiněných výrobků a zmenšení množství pyrolýzních zplodin.

Příklad 7

V míchací nádobě byl připraven dělicí a mazací prostředek o složení podle příkladu 6 s tím rozdílem, že práškový grafit byl součástí tvrdé pryže jako její plnivo. Bylo tedy přidáno 6 hmotnostních dílů mleté pryže, která obsahovala 66 % hmotnostních grafitu. Prostředek podle příkladu 7 vykazoval větší perzistenci ve formě než prostředek podle příkladu 6.

Velikost částic přísady mleté tvrdé pryže činila v příkladech 1, 2 a 3 0,1 až 2.10^-6 metrů, v příkladech 4, 5, 6 a 7 5 až 20.10^_e metrů.

Ve všech případech se také zlepšila schopnost dělicího a mazacího prostředku vytvořit na povrchu formy celistvý film, snížilo se povrchové napětí mezi mazivem a formou a mezi výrobkem a formou.

Claims (1)

1. •Přísada do dělicích a mazacích prostředků k ošetřování kovových forem při tvarování materiálu za tepla, například při tlakovém lití kovů, zápustkovém kování nebo tvarování skla, které jsou tvořeny zejména směsmi minerálních olejů, živočišných tuků a pevných alifatických alkánových slouVYNALEZU cenin uhlovodíků vyšších členů homologické řady C₁₇H₃₆ až C_:!0H₆₂, případně emulzí těchto směsí ve vodě, vyznačující se tím, že je tvořena 1 až 20 % hmotnostními jemně mleté tvrdé pryže s obsahem síry 25 až 40 proč. hmotnostních vztaženo k hmotnosti kaučuku, o 'velikosti zrn 0,2 až 20.10~⁶ m.