CS219293B2 - Způsob vytváření válcových dutin ve stavebních dílcích - Google Patents

Abstract

Vynález se týká způsobu vytváření instalačních dutin v panelech, probíhajících od styčných ploch k protějším styčným plochám a ústících v krabicích. Dutiny se vytvářejí pomocí bednících trubek (5), které se protáhnou děrami (2) a b-očnicích (1) formy a uloží na potřebné místo v prostoru uvnitř formy, kde jsou vedeny do předem uložených krabic (4), které jsou rozvodnými krabicemi nebo slouží pro uložení instalačních předmětů. Poloha bednících trubek (5) se zajistí opěrnými podélnými prvky (6), například tyčemi, trubkami nebo šroubovic-ovými spirálami z kovu, vsunutými dovnitř bednících trubek (5) a zajištěnými na vyčnívajících koncích, které jsou přehnuty v pravém úhlu, pomocí třmenů, zaklesnutých do oček (8) na bočnicích (1) formy a na konci opěrných podélných prvků (6). Po uložení a zatvrdnutí betonové směsi ve formě se opěrný podélný prvek (6), a potom i bednicí trubka (5), která je vyrobena z elastického materiálu, zejména z pryže, z materiálu panelu vytáhne. Poloha bednících trubek (5) může být zajištěna také jen jejím napnutím a zajištěním napnutého stavu.

Description

(54) Způsob vytváření válcových dutin ve stavebních dílcích

Vynález se týká způsobu vytváření instalačních dutin v panelech, probíhajících od styčných ploch k protějším styčným plochám a ústících v krabicích.

Dutiny se vytvářejí pomocí bednících trubek (5), které se protáhnou děrami (2) a b-očnicích (1) formy a uloží na potřebné místo v prostoru uvnitř formy, kde jsou vedeny do předem uložených krabic (4), které jsou rozvodnými krabicemi nebo slouží pro uložení instalačních předmětů. Poloha bednících trubek (5) se zajistí opěrnými podélnými prvky (6), například tyčemi, trubkami nebo šroubovic-ovými spirálami z kovu, vsunutými dovnitř bednících trubek (5) a zajištěnými na vyčnívajících koncích, které jsou přehnuty v pravém úhlu, pomocí třmenů, zaklesnutých do oček (8) na bočnicích (1) formy a na konci opěrných podélných prvků (6). Po uložení a zatvrdnutí betonové směsi ve formě se opěrný podélný prvek (6), a potom i bednicí trubka (5), která je vyrobena z elastického materiálu, zejména z pryže, z materiálu panelu vytáhne.

Poloha bednících trubek (5) může být zajištěna také jen jejím napnutím a zajištěním napnutého stavu.

219 293

Vynález se týká způsobu vytváření válcových dutin, sloužících pro ukládání instalací, ve stavebních dílcích, vyrobených ze zrnitého plniva a pojivá, zejména z betonu nebo železobetonu.

V moderním pozemním stavitelství se stále více uplatňují budovy montované z předvyrobených stavebních dílců, zejména deskových panelů. Značné potíže však činí jak vytváření válcových, zejména instalačních dutin pro protahování vodičů elektrických instalací při výrobě panelů ve výrobnách, tak táké při dokončovacích pracích na staveništi vytváření styčných bodů a napojování válcových dutin pomocí spojovacích prvků, rohových prvků nebo křížových prvků.

Nejjednodušší formou válcových dutin pro uložení instalačních vedení jsou vynechané drážky v panelech, které se po uložení instalačního materiálu, zejména elektrických vodičů, zaplní maltou.

Toto řešení je však spojeno s celou řadou nedostatků. Při ukládání do drážek je třeba používat dvojitě izolovaných vodičů, což je dražší než dřívější provedení elektrických instalací, kdy byly jednoduše izolované vodiče ukládány do instalačních trubek protahováním. Po uložení instalace muisí být drážka zaplněna a povrch výplně začištěn omítkou, která musí být vyhlazena do roviny okolní plochy panelu, přičemž také struktura povrchu výplně drážek musí být přizpůsobena struktuře povrchu ostatních částí panelu, aby drážky nebyly příliš viditelné; tyto nedostatky u vnitřních dutin odpadají.

Jednou z předností panelové výstavby je dokončená povrchová úprava panelů ve výrobně, takže panely již na stavbě nemusí být omítány, stačí jen nátěr barvou; tato přednost se ztrácí při kladení elektrické instalace do vynechaných drážek a dodatečném vyplňování a omítání drážek po uložení instalačních vedení. Obtížně se dosahuje také taková kvalita povrchové úpravy vyplněných drážek, aby se dosáhlo splynutí s okolní plochou panelu a vyplněné drážky nepůsobily v dohotoveném díle rušivě. Dojde-li k závadě na elektrické instalaci, zejména ve vodičích, je oprava obtížná. Jednou instalovaná elektrická síť již nemůže být dále rozšiřována.

Kombinované řešení kladení elektrické instalace, kdy elektrické vodiče se protáhnou trubkami a trubky se uloží v drážkách, nepřichází v úvahu při panelové výstavbě. Při zvětšeném množství drážek by docházelo k podstatnému zhoršování statických parametrů předvyrobených dílců, přičemž také v tomto případě zůstává zachována hlavní nevýhoda tohoto řešení, kterou je potřeba dodatečného zaplňování drážek.

Proto byly zkoušeny také panely, ve kterých byly zabetonovány při výrobě instalační trubky. Toto řešení je jen zdánlivě lehkou úlohou, ve skutečnosti činí značné obtíže prováděnf drobných prací a dodržování technologické kázně. Také fixování trubek ve formě vyžaduje speciální opatření, aby trubky z vibrované směsi nevyplavaly. Dvě řešení fixace trubek ve výrobních formách jsou popsány v popisu vynálezu k NSR patentu č. 1 815 036 a 2 162 156. Nevýhodné je také to, že při betonování mohou být spoje v uzlových bodech a styčnících jednotlivých úseků instalací poškozeny posunutím při vibrování, aniž by to bylo možno zjistit. Zjistí-li se tato závada až při kladení instalací, je již pozdě, protože oprava není proveditelná. Z těchto důvodů je takové řešení příliš nákladné a neuspokojivé.

Bylo také zkoušeno vytvářet válcové dutiny v panelech bez instalačních nebo ochranných trubek. Jedno ze známých řešení tohoto typu využívá například pryžových hadic, vyztužených textilií, které jsou nafouknuty tlakovým vzduchem a uloženy na místo budoucí dutiny do formy. Po uložení pryžových hadic se betonuje panel a po ztvrdnutí betonu se vzduch z pryžových hadic vypustí. Hadice po vypuštění vzduchu může být vytažena z betonu. Je zřejmé, že u tohoto postupu je třeba používat speciálních hadic, vyráběných se zaměřením pro tento účel a opatřených uzavíracími ventilky, přičemž délka hadic musí odpovídat jednomu rozměru panelu, takže při celkovém sortimentu betonových dílců vzniká potřeba velkého počtu různých druhů hadic.

Na místě výroby betonových panelů musí být k dispozici tlakový vzduch. Fixování nahuštěných hadic na potřebném místě je problematické a při zhutňování betonové směsi může snadno docházet k jejich deformacím. Při tomto postupu není možno vytvářet styčníky jednotlivých vedení a ukládat stykovací prvky. Ze všech těchto důvodů je tento postup výroby válcových instalačních dutin příliš obtížný a nákladný a v praxi se nemohl prosadit.

Z tohoto přehledu známého stavu techniky v oblasti vytváření instalačních válcových dutin v betonových panelech pro stavbu budov je zřejmé, že problém není v rozsahu vyhovujícím průmyslové výrobě panelů vyřešena.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit způsob vytváření válcových dutin ve stavebních dílcích, vyráběných ze zrnitého plniva a pojivá, zejména z betonu nebo železobetonu, přičemž tento způsob má vyřešit vytváření jak samotných válcových dutin, tak ,také jejich křížení, a současně ukládání stykovacích nebo výstupních prvků, ukládaných do panelu na staveništi. Způsob vytváření takových dutin má být proveditelný jednoduchými prostředky, které mají být také levné, aniž by vznikalo nebezpečí závad ve vedení instalací v dutinách. Do dutin mají být ukládány jednoduše izolované vodiče, které by v případě poškození nebo poruchy byly snadno vyměnitelné, nebo na nichž by

219243 bylo možno snadno opravit závady. Instalační síť ve vytvořených dutinách může být libovolně rozšiřována až doi vyčerpání možností zabudované soustavy dutin.

Vynález je založen na poznatku, že trubka nebo hadice z elastického materiálu, například z pryže může být vhodná v případě vhodné tloušťky stěny a při vnitřním rozepření plnit funkci bednění; jakmile materiál panelu zatvrdne a vnitřní rozepření trubky nebo hadice se odstraní, může se trubka vytáhnout, přičemž působením tahu zmenšuje svůj průřez a může být snadno z vytvrzeného materiálu vytažena.

Tloušťka stěny trubky je volena tak, aby trubka sama měla určitou tvarovou stálost a odolnost proti deformaci. Přesto však tloušťka stěny trubky nemá být větší než 4 mm. Materiál trubky, kterým je zejména pryž, má dobrou odolnost proti agresivním substancím, obsaženým popřípadě v betonu, a snáší dobře maximálně se vyskytující teplotu 70 °C až 80 °C.

Předmětem vynálezu je tedy způsob výroby a vytváření válcových dutin ve stavebních dílcích ze zrnitého plniva, pojeného pojivém, zejména z betonu nebo železobetonu, jehož podstata spočívá v tom, že se bednící trubka z elastického materiálu, zejména z pryže, jejíž vnější průměr odpovídá průměru vytvářených válcových dutin a vnitřní průměr je roven 2/3 až 4/5 vnějšího průměru, natře na svém vnějším povrchu kapalinou, snižující přilnavost okolního materiálu k trubce, například olejem, a umístí se do míst spojovacího vedení mezi uloženými krabicemi, před tímto uložením nebo po něm se do trubek zasunou tuhé válcové opěrné prvky, jejichž vnější průměr je menší o 1 až 2 mm, než vnitřní průměr bednících trubek, zejména na celou délku bednící trubky, potom se připraví základní materiál stavebního dílce, zejména beton, který se naleje do formy a zhutní se, přičemž po dostatečném zatuhnutí základního materiálu se vytáhnou nejprve opěrné podélné prvky z bednících trubek a potom se vytáhnou také bednící trubky ze zatuhlého mateirálu stavebního dílce.

Při výrobě rovinných stavebních dílců, zejména panelů pro zřizování stropních a stěnových konstrukcí panelových budov, je podélný opěrný prvek tvořen tyčí nebo trubkou z kovu, například z oceli. Válcová dutina stavebního dílce může být v takovém případě vytvářena pomocí dvou přímých úseků, rozdělených krabicí a vytvořených ze dvojice bednících trubek, zasunutých z obou stran a vysunutelných také na obě strany, do nichž jsou vsunuty také dva samostatné opěrné prvky.

Zkouškami bylo zjištěno, že ve vnitřním úseku bednící trubky může být opěrný prvek nahrazeen také napětím nebo napnutím bednící trubky. Podstata konkrétního výhodného provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se opěrné prvky zasunou jen -do obou konců bednící trubky, až zasahují zejména za hrany obvodové bednící formy a zejména v -každém případě sahají do* vnitřního! prostoru formy, v něm se upínacím prostředkem upne a v napnutém stavu se zajistí. Po dohotovení panelu a zatuhnutí jeho materiálu se napětí uvolní a bednící trubka se z materiálu panelu vytáhne.

Jestliže se vytvářejí v rovinném panelu přímá, vzájemně kolmá vedení, pak musí 'být bednící trubky vedeny přímo a tak, aby se nekřížily a umožňovaly tak dodatečné protahování vodičů, to znamená musí být vedeny v různých výškových úrovních. Pro* jejich vzájemné spojování v místech křížení jsou používány hlubší krabice, umísťované do křížení přímých vedení.

Tento způsob ukládání bednicích trubek do bednění může být využit i v případě, kdy podélné opěrné prvky sestávají z pryže a tvoří s bednící trubkou jeden celek, to znamená kdy funkce bednící trubky a ztužujícího vnitřního prvku je plněna současně průběžným pryžovým provazcem.

Při výrobě prostorových stavebních dílců, například tvořených dvojicemi vzájemně se křížících stěn nebo· u rohových dílců s průřezem tvaru L, se instalační dutiny vytvářejí tak, že se jako opěrného prvku použije spirálové tažné pružiny nebo jiného kovového, zejména ocelového a v podélném směru ohěbného prvku. Jak bednící trubka, tak také opěrný podélný prvek se umísťují do místa křížení nebo ohybu stěny tak, že se protáhnou krabicemi dvou sousedních rovinných dílů a jejich konce se nechají volně vyčnívat. Vyčnívající konce bednicích trubek se v době ukládání materiálu hotoveného dílce vzájemně spojí. Po zatuhnutí materiálu se bednící trubky a opěrné prvky vytáhnou jednou z krabic ven.

Krabíce k provádění způsobu podle vynálezu jsou výhodně vytvořeny tak, že jejiclr stěna kolem o.tvorů, obrácených do hotovených válcových dutin, je vyklenuta do krčku. Tím je dosaženo lepšího vedení jak bednící trubky a opěrného* prvku, tak také později protahovaných vodičů, jejich odpor proti protahování se tím také snižuje.

Příklady provádění způsobu vytváření válcových dutin ve stavebních dílcích z betonu jsou zobrazeny na výkresech, kde znázorňují obr. 1 čelní pohled na formu pro hotovení rovinných panelů, opatřenou prvky potřebnými pro vytváření válcových dutin ve stěně vytvářeného panelu, obr. 2 axonometricky pohled na roh formy pro hotovení rovinných panelů, zobrazené na obr. 1, obr.

půdorysný pohled na vodorovně uloženou formu pro výrobu rovinných panelů, opatřenou výstrojí pro alternativní způsob vytváření válcových dutin ve stěně panelu, obr.

axonometrický pohled na rohovou část bednící formy z obr. 3, obr. 5 axonometrický pohled na část rohového styku dvou ro219293 vinných panelů a vytváření válcových dutin v této rohové části a obr. 6 axonometrický pohled na příkladné vytvoření krabice.

Forma pro výrobu stěnových panelů (obr. 1) sestává z bočnic 1, mezi nimiž je uložen bednící rámeček pro obednění dveřního otvoru 3, Na dně formy jsou v místech uložení krabic 4, které nejsou na obr. 1 znázorněny, upevněny vystupující kotouče, na které se nasazují krabice 4, Tím jsou krabice 4 dostatečně upevněny a ani v průběhu betonáže se nemohou posunout. V bočnicích 1 bednící formy jsou v osách budoucích válcových dutin, procházejících také osami krabic 4, vytvořeny díry 2 a v malé vzdálenosti od nich jsou k vnějším plochám bočnic 1 upevněna očka 8.

Po uložení ocelové výztuže do formy se na vybrané nebo na všechny vystupující kotouče na dně formy nasadí krabice 4, přičemž při nasazování je třeba dbát na to, aby jejích boční otvory 15 kruhového tvaru ležely v jedné ose s protějšími otvory sousedních krabic 4. Horní krabice 4 ve vztyčeném stěnovém panelu se využijí jako rozvodné krabice, zatímco do spodních krabic 4 se mohou ukládat různé instalační předměty jako jsou vypínače nebo zásuvky.

Potom se do formy ukládají prvky pro vlastní vytváření válcových dutin ve stěně panelu, které jsou lépe patrny z obr. 2. Do děr 2 vytvořených v bočních i horních a spodních bočnicích 1 bednící formy jsou výhodně vloženy trubkové vložky 9, které mohou vyčnívat přes obrys formy. Bednící trubky 5 se na vnějších plochách natřou olejem a potom se protáhnou trubkovými vložkami 9 a kruhovými otvory 15 krabic

4. V daném případě má použitá bednící trubka podobu pryžové hadice s vnějším průměrem 25 mm a s vnitřním světlým průměrem 19 mm. U delších stran hotoveného panelu je výhodnější, jestliže se bednící trubka 5 táhne jen k vnitřní vložené krabici 4‘ z obou stran, takže bednění válcového otvoru, probíhajícího podél delších stran formy, sestává ze dvou kusů. Bednící trubky 5, probíhající rovnoběžně s kratšími stranami formy a na obr. 1 svisle, mohou být vytvořeny vcelku z jednoho kusu. Do vyčnívajících konců bednících trubek 5, přesahujících za obrys formy, se potom vsunou opěrné podélné prvky 6, tvořené v daném případě ocelovou tyčí o průměru 16 milimetrů.

Vnitřní konec opěrných podélných prvků končí přibližně v úrovni vnitřních konců trubkových vložek 9 ve stěnách forem, jejich vnější konec vystupuje z konce bednících trubek 5, je zahnut přibližně do pravého úhlu a je zakončen očkem 7. Očko na konci opěrného podélného prvku 8 se potom spojí s očkem 8 na boční ploše bočnic 1 formy třmenem 10, aby opěrné podélné prvky 6 a bednící trubky 5 nemohly v průběhu betonáže změnit svoji polohu.

Potom se může začít s betonováním. Jakmile zhutněná betonová směs získá dostatečnou pevnost v průběhu tuhnutí a tvrdnutí, třmeny 10 se vyháknou z oček 7, 8 a potom se vytáhnou nejprve opěrné podélné prvky 6 a potom také bednicí trubky 5. Bednící trubka 5, která je v příkladu provedení tvořena pryžovou hadicí, se při vytahování prodlužuje, a tím se zmenšuje její příčný průřez, takže se může snadno z vytvořených válcových dutin stěnového panelu vytáhnout.

Na obr. 3 je znázorněna forma s výstrojí pro vytváření válcových dutin ve stěně rovněž rovinného panelu. Rozdíl oproti příkladům z Obr. 1 a 2 spočívá v tom, že krabice mají větší hloubku, že díry 2 v bočnicích 1 jsou vytvořeny na všech čtyřech stranách formy, a že konečně díry 2 na podélných stranách formy jsou vytvořeny v jiné výškové úrovni ode dna formy než na příčných stranách formy, aby podélné a příčné válcové dutiny mohly procházet celou délkou nebo šířkou panelu bez vzájemného· křížení a v různých úrovních. U tohoto příkladného provedení jsou očka 8 zbytečná.

Způsob vytváření dutin podle tohoto druhého alternativního provedení je objasněn pomocí obr. 3 a 4. Opěrný podélný prvek 6 se vsune jen do vnějších koncových úseků 5k bednících trubek 5, takže zasahuje jen částečně do bočnic 1 bednicí formy; vnitřní -část bednících trubek 5 zůstává prázdná. Potom se na bednicí trubky 5 a na opěrné podélné prvky 6, zasunuté do bednících trubek 5 v koncových úsecích 5k, působí tahovými silami, přičemž přitom je bednicí trubka 5 upnuta například v upínacím nástroji 17.

Potom se napnutá poloha bednicí trubky zajistí sponkou 18, Potom se může provést uložení betonové směsi a její zhutnění.

Bednicí trubka 5 zůstává napnutá i v průběhu vibrování a zhutňování směsi a je tak udržována v přímé poloze a na stanoveném místě. Po zatuhnutí a zatvrdnutí betonové směsi se napětí bednicí trubky 5 uvolní a opěrný podélný prvek 6 na jedné straně formy se z bednicí trubky 5 vytáhne, zatímco na protilehlé straně formy se opěrný podélný prvek 6 vytahuje společně s bednicí trubkou 5.

Pro tento způsob vytváření válcových dutin v panelech je pochopitelně třeba, aby pryž bednících trubek nebo hadic měla odpovídající pevnost a pružnost. Pryžové hadice, používané u obou alternativ výrobního postupu, měly při pokusech následující materiálové vlastnosti: pevnost v tahu 10 MPa, tvrdost podle Shora 55°, protažení při přetržení 300 až 350 %. Při způsobu podle ábr. 3 a 4 bylo třeba použít tahové síly 30 až 50 N, v závislosti na délce příslušné vytvářené dutiny.

Postup podle obr. 3 a 4 je možno provádět také pomocí kompaktního pryžového¹ provazce. Napínáni a zakotvování napjatého provazce se provádí stejně Jako v předchozím příkladu.

Na obr. 5 je znázorněn příklad vytváření válcových dutin způsobem podle vynálezu při výrobě prostorového stavebního dílce ze dvou rovinných panelů, při kterém se využívá krabic 4, znázorněných na obr. 6. Rovinné stěnové prvky 11, například panely, se postaví do svislé polohy na své spodní strany. Horními otvory 14 a bočními kruhovými otvory 15 krabic 4, uložených předem do rovinných stěnových prvků 11, a také předem vytvořenými úseky 5a válcových dutin se protáhnou naolejované bednící trubky 5. Opěrný podélný prvek 12 je s výhodou předem uložen do bednicí trubky

5. Ve znázorněném příkladu provedení jsou opěrné podélné prvky 12 tvořeny spirálovou pružinou. Vyčnívající konce opěrných podélných prvků 12 se zatáhnou do prostoru v rohu vytvářeného prostorového dílce a spojí se navzájem háčkem 13. Potom se může začít ukládat betonová směs. Po za-

Claims (6)

1. PŘEDMĚT

   1. Způsob vytváření válcových dutin ve stavebních dílcích ze zrnitého plniva a pojivá, zejména z betonu nebo železobetonu, vyznačující se tím, že se bednicí trubka z elastického materiálu, zejména z pryže, jejíž vnější rozměr odpovídá průměru vytvářené válcové dutiny a jejíž vnitřní světlý průměr je roven dvěma třetinám a čtyřem pětinám vnějšího průměru, potře tekutinou pro snížení přilnavosti materiálu stavebního dílce k trubce, zejména olejem, a uloží se do požadované polohy v bednicí formě mezi předem uložené krabice, přičemž před nebo po této operaci se do bednicí trubky zasune rovnoběžně s jeho osou tuhý válcový opěrný podélný prvek, jehož vnější průměr je o 1 až 2 mm menší než vnitřní světlý průměr bednicí trubky, zejména se zasune na celou délku bednicí trubky, načež se forma vyplní tvrdnoucí směsí stavebního dílce, zejména betonovou směsí, která se uloží a zhutní, a po zatuhnutí nebo zatvrdnutí materiálu stavebního dílce do tvarově stálého^ stavu se vytáhne nejprve opěrný podélný prvek z bednicí trubky a potom se vytáhne bednící trubka z materiálu stavebního dílce.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že při výrobě rovinných stavebních dílců se do bednících trubek zasouvají opěrné podélné prvky ve formě tyčí nebo trubek, zejména z kovu, například z oceli.
3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se válcová dutina uvnitř stavebního dílce vytváří ze dvou úseků, rozdělených mezilehlou krabicí, pomocí dvojice bednících trubek, vsunutých z protilehlých stran do vnitřního prostoru formy, přičemž dvojice opěrných podélných prvků se rovněž za10 tvrdnutí betonu se háčky 13 uvolní a potom se vytáhne nejprve opěrný podélný prvek 12 a pak také bednící trubka 5 z horního otvoru 14 krabice 4. Tím je vytváření spojovací dutiny v rohovém styčníku dvou rovinných stěnových prvků 11 dokončeno.

   Krabice 4 (obr. 6) jsou obecně válcového tvaru a v jejich stěnách jsou vytvořeny válcové nebo kruhové otvory 15, kolem nichž jsou vytvarovány vyklenuté krčky 16.

   Válcové krabice 4 mohou být podle požadovaného účelu opatřeny jednou řadou nebo dvěma řadami kruhových otvorů 15. Jsou-li opatřeny dvěma řadami kruhových otvorů 15, jsou obě řady od sebe odděleny dělicí stěnou. V jedné řadě mohou procházet jen dvojice průchozích otvorů 15 pro uložení procházejícího vodiče, popřípadě druhý otvor 15 může být umístěn kolmo k prvnímu nebo mohou být vytvořeny dvojice rozvodných otvorů. Před betonováním se musí nevyužité přebytečné otvory 15 krabice 4 uzavřít.

   VYNÁLEZU souvá a vysouvá tze dvou vzájemně protilehlých stran formy.
4. 4. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že při výrobě rovinných stavebních dílců je opěrný podélný prvek nahrazen napnutím bednicí trubky a v důsledku toho se opěrné podélné prvky zasouvají pouze do koncových úseků bednících trubek z obou jejich stran, zejména do bocnic bednící formy, přičemž opěrné podélné prvky vyčnívají z konců bednících trubek, které vyčnívají z bocnic bednicí formy a na koncové vyčnívající části bednících trubek se upevní upínací nástroj, kterým se bednicí trubka natáhne a v napnutém stavu se zajistí a po dohotovení panelu a zatvrdnutí betonu se napětí bednicí trubky uvolní a bednící trubka se z materiálu panelu vytáhne.
5. 5. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že při hotovení rovinných stavebních dílců se přímé a vzájemně se křížící bednicí trubky vedou v různých úrovních bez vzájemného protínání a v místě křížení se vzájemně propojují hlubšími krabicemi.
6. 6. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že při vytváření prostorového stavebního dílce, zejména rohového dílce nebo místa křížení dvojic stěn, při kterém se vytváří styčník mezi styčnými plochami panelů, se do bednících trubek zasunou opěrné podélné prvky, tvořené spirálovou pružinou nebo jiným v podélném směru ohebným kovovým, zejména ocelovým opěrným prvkem, přičemž bednicí trubka i opěrný podélný prvek se uloží do styčníku stěnových dílců tak, že procházejí krabicemi, úseky dutin mezi krabicemi a styčnou plochou dílců a prostorem styčníku, přičemž jejich konce vyčnívají z krabic do prostoru a jsou po dobu ukládání materiálu styčníku vzá12 jemně spojeny, načež po zatvrdnutí materiálu styčníku se bednící trubky a opěrné podélné prvky krabicí vytáhnou.