CS219286B4 - Method of making the nitrosobenzene - Google Patents

Method of making the nitrosobenzene Download PDF

Info

Publication number
CS219286B4
CS219286B4 CS805015A CS501580A CS219286B4 CS 219286 B4 CS219286 B4 CS 219286B4 CS 805015 A CS805015 A CS 805015A CS 501580 A CS501580 A CS 501580A CS 219286 B4 CS219286 B4 CS 219286B4
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
nitrobenzene
water
nitrosobenzene
catalyst
carbon atoms
Prior art date
Application number
CS805015A
Other languages
English (en)
Inventor
Hans Zengel
Manfred Bergfeld
Werner Klostermeier
Original Assignee
Akzo Nv
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Akzo Nv filed Critical Akzo Nv
Publication of CS219286B4 publication Critical patent/CS219286B4/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C201/00Preparation of esters of nitric or nitrous acid or of compounds containing nitro or nitroso groups bound to a carbon skeleton

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu výroby nitrosobenzenu redukcí nitrobenzenu.
Patent č. 203186 še týká způsobu výroby nitrosobenzenu redukcí nitrobenženu za použití alifatických, cykloalifatických, olefinických nebo aromatických uhlovodíků jako redukčních prostředků. Jako katalyzátor se výhodně používá směs kysličníků manganu a olova.
Redukce se provádí zejména při teplotách v rozmezí 250 až 450 °C a v přítomnosti ineritního plynu, jako kysličníku uhličitého, dusíku nebo vzácného plynu. Při tomto způsobu se může jak aktivita a selektivita, tak také životnost katalyzátorů podstatně zvýšit jejich předběžným zpracováním uhlovodíkem nebo vodíkem. Tento známý způsob, při kterém se místo obvyklých, kyslík obsahujících redukčních prostředků poprvé používají bezkyslíkaté redukční prostředky, překonává starší známé způsoby ve zreagování, selektivitě a životnosti katalyzátoru, čímž byly vytvořeny všechny předpoklady pro technicky použitelný způsob výroby nitrosobenzenu redukcí nitrobenzenu. Nyní se podařilo tento známý způsob zlepšit.
Překvapivě bylo zjištěno, že při redukci nitrobenzenu značné zvýšení zreagování působí přídavek malého množství vody к realkční směsi. Předmětem vynálezu je tedy způsob výroby nitrosobenzenu redukcí nitrobenzenu v přítomnosti к tomu účelu známých katalyzátorů při 250 až 450 °C, za použití nasycených alifatických uhlovodíků s 1 až 10 atomy uhlíku, ethylenu, propylenu, cykloalifatických uhlovodíků se 4 až 12 atomy uhlíku, benzenu, toluenu, ethylbenzenu, isopropylbenzenu, p-xylenu nebo naftalenu jako redukčních prostředků podle patentu č. 203 186, který se vyznačuje tím, že se redukce provádí v přítomnosti 0,05 až 4 mol vody na mol nitrobenzenu.
Z US patentového spisu 3 504 035 je sice známa katalytická reakce nitrobenzenu v plynné fázi s nižšími uhlovodíky v přítomnosti vodní páry, při tom však jde o redukci, která probíhá selektivně až do stupně anilinu. Při tomto způsobu se uhlovodík ve směsi s vodní párou, při teplotě 500 °C a v přítomnosti směsného hydrogenačně reformingového katalyzátoru, nechá reagovat s benzenem. Reformingový katalyzátor na bázi vzácného kovu nebo některého kovu ze skupiny nikl, železo a chrom působí vznik vodíku, který za podpory hydrogenačního katalyzátoru, například katalyzátoru na podkladě mědi, redukuje nitroskupinu na aminoskupinu.
Způsob podle vynálezu, nehledě к tomu, že vede к jinému reakčnímu produktu, má za základ jiný reakční mechanismus. Probíhá při podsítatě nižších teplotách a neobsahuje pro to žádné reformingové procesní stupně.
Jako překvapivé je třeba označit, že za podmínek způsobu podle vynálezu, tj. v nepřítomnosti reformingového katalyzátoru, nevede přídavek vody redukci s vysokou selektivitou pouze ke stupni žádaného nitrosobenzenu, ale ve srovnání se způsobem podle patentu č. 203 186 působí ještě zvýšení reakční rychlosti.
Množství vody činí 0,05 až 4 mol na mol nitrobenzenu, výhodně 0,1 až 2 mol na mol nitrobenzenu. Je podivuhodné, že již tak malé množství vody, jako 0,05 až 0,1 mol na mol nitrobenzenu, působí tak značné zvýšení zreagování při současném zachování vysoké selektivity. Větší množství než 4 mol vody na mol nitrobenzenu nevede již к dalšímu zvýšení zreagování, ale snižuje selektivitu reakce tím, že vzniká více aminu. Větší množství vody, která se musí odpařovat a pak opět kondenzovat, je i z technických a ekonomických důvodů nevýhodné. Menší množství vody než 0,05 mol na mol nitrobenzenu nepůsobí žádné zvýšení reakční rychlosti, které by stálo za zmínku.
Jako v případě patentu č. 203186 jsou jako příklady vhodných uhlovodíků sloučeniny methan, ethan, propan, butan, hexan, n-dekan, cyklobutan, cyklopentan, cyklohexan, cykloheptan, benzen, toluen, ethylbenzen, isopropylbenzen, p-xylen, naftalen, ethylen, propylen, cyklopentadien, cykloheptan a 1,3-cyklohexadien. Přednost mají uhlovodíky methan, benzen, hexan a benzinové frakce s C4 až C8 uhlovodíky.
Jako katalyzátory se mohou používat známé katalyzátory přicházející v úvahu u patentu 6. 203 186.
V této věci se poukazuje také na DOS 1 810 828, GB patentové spisy 1 322 531 a 1 259 504, NL vs. 7 005 588, GB patentové spisy 1251836 a 1251 844, JP vs. 47 31937 a 91 26 633 a DOS 2 346 388.
Výhodně se jako v případě způsobu podle patentu č. 203 186 používají jako katalyzátory známé katalyzátory kysličník manganu/kysličník olova. Tyto katalyzátory sestávají ze směsi kysličníku manganu a kysličníku olova, nanesené na vhodném nosiči, jako na pemze, kysličníku hlinitém, aktivním uhlí, azbestu, cihelné drti, křemelině. Atomový poměr manganu к olovu se může silně měnit, obvykle je v rozmezí 20 : :1 až 2 : 1. Přednost mají katalyzátory obsahující mangan a olovo· v poměru 2 atomy manganu na jeden atom olova. Co se týká výroby těchto při způsobu podle vynálezu používaných katalyzátorů, poukazuje se na příslušná provedení v patentu č. 203 186.
Jako u způsobu podle patentu č. 203 186 se může jak aktivita a selektivita, tak také životnost katalyzátorů podstatně zvýšit předběžným zpracováním katalyzátorů uhlovodíkem nebo vodíkem. Jako uhlovodíky přicházejí v úvahu sloučeniny jmenované již jako redukční prostředky. Výhodně se к tomu používá uhlovodík použitý jako redukční prostředek. Předběžné zpracování se provádí při 300 až 400 °C a může trvat 0,5 až 10 hodin. Výhodně se katalyzátor předběžně £r -L £> 4 U U zpracovává v nepřítomnosti nitrobenzenu 0,5 až 10 hodin, zejména 1 až 3 hodiny, zahříváním při teplotě 300 až 400 °C v uhlovodíku, používaném jako redukční prostředek, nebo ve vodíku.
Způsob podle vynálezu se provádí při teplotách v rozmezí 250 až 450 °C, výhodně při teplotách 320 až 410 °C. Při tom je zcela bezvýznamné, který katalyzátor a který uhlovodík se použije.
Obecně se způsob provádí při atmosférickém tlaku, tj. v plynné fázi. Z technických důvodů je často výhodné pracovat při mírně zvýšeném tlaku, například při tlacích do 1,5 x 105 Pa. Je však také možné provádět reakci za vyšších tlaků, až do 15 x x 105 Pa, tedy v kapalné fázi.
Při reakci v plynné fázi se ukázalo jako výhodné použití zřeďovacího prostředku. К tobu se hodí inertní plyn, jako kysličník uhličitý, dusík nebo vzácné plyny.
Způsob podle vynálezu se může provádět jak kontinuálně, tak také diskontinuálně. Například při technickém provádění způsobu kontinuálním postupem se nitrobenzen odpaří, popřípadě předehřeje a spolu s parami uhlovodíku, vodní párou a popřípadě inertním plynem se zahřeje na reakční teplotu a pak se uvede do styku s katalyzátorem. To se výhodně provádí tak, že se plynná směs vede trubicovým reaktorem buď v souproudu, nebo v protiproudu přes katalyzátorové lože nebo· katalyzátorovým ložem. Při tom je možné používat obvyklé techniky pevného lože nebo lože ve vznosu. Průtokové rychlosti plynů se přizpůsobují dobám styku. К potlačení další reakce nitrosoibenzenu se pokud možno dodržují krátké doby styku a tím, zejména při použití lože ve vznosu, vysoké průtokové rychlosti. Obecně jsou doby styku v rozmezí 0,2 až 40 sekund, výhodně 0,5 až 10 sekund.
Zpracování reakční směsi se provádí jednoduchým způsobem, prudkým ochlazením reakční směsi za katalyzátorem. Při tom se odlučuje voda jako oddělená kapalná fáze. Může se tak jednoduše oddělit a znovu použít s čerstvou vodou. Nitrosobenzen, nezreagovaný nitrobenzen, jakož i vedlejší produkty anilin, azobenzen a azoxybenzen se oddělí jako organická fáze. Z této organické fáze se pak nitrosobenzen získá frakční destilací.
Při předběžném zpracování katalyzátoru se účelně postupuje tak, že se katalyzátor po vysušení převede do reaktoru, tam se na něj asi 2 hodiny za vyloučení vzduchu působí asi při 400 °C některým ze jmenovaných uhlovodíků nebo vodíkem a pak se zvolna přivádí nitrobenzen.
Aktivita katalyzátoru, klesající pomalu po týdenním kontinuálním provozu, se může snadno obnovit tím, že se během provozu reaktoru, za dodržení reakční teploty, dočasně zastaví přívod par nitrobenzenu a vody a tímto způsobem se katalyzátor několik hodin proplachuje čistým uhlovodíkem, popřípadě vodíkem.
Příklad 1 (Příprava katalyzátoru.)
Jalko nosič pro katalyzátor se použijí kuličky tf-kysličiníiku hlinitého o· průměru 0,8 až 1,2 mm. Napustí se vodným1 roztokem směsi dusičnanu olova a manganu (molový poměr Pb/Mn = 1:2) a ve vakuu se suší při 120 °C. Pak se katalyzátor vloží do ireaiktolru a zde se na něj 2 hodiny působí při 400 °C methanem.
Příklad 2
Skleněnou trubicí dlouhou asi 50 cm o vnitřním průměru 1 cm, ve které se nachází 16 cm3 katalyzátoru Pb/Mn ve formě kuliček průměru 1 mm, připraveného podle příkladu 1, se kontinuálně vede směs nitrobenzenu, methanu a vody, předehřátá na 343 °C. Prosazení je 19,1 g/h (0,155 mol) nitrobenzenu, 40 Nl/h (1,79 mol) methanu a 4 g/h (0,222 mol) vody. Po opuštění reakční trubice, která se elektrickým vyhříváním udržuje prakticky isothermně na 343 stupních Celsia, se reakční směs ve vodním chladiči ochladí na teplotu místnosti a těžko těkavé podíly se oddělí.
Za těchto podmínek se ,po jedné hodině dosáhne zreagování 23 % nitrobenzenu za vzniku nitrosobenzenu při 94% selektivitě. Zbývajících 6 % tvoří azoxybenzen, azobenzen a anilin.
Příklad 3 (Srovnávací příklad)
Provede se reakce bez vody v proudu plynu, jinak však za stejných podmínek jako v příkladu 2. Dosáhne se pouze 7 % zreagování nitrobenzenu při stejně vysoké selektivitě 95 %.
Příklad 4
Reaktorem popsaným v příkladu 2 se při 330 °C vede plynná směs nitrobenzenu, benzenu, vody a dusíku. Prosazení činí 18 g/h (0,146 mol] nitrobenzenu, 8 g/h (0,103 mol) benzenu, 8 g/h (0,444 mol) vody a 50 Nl/h (2,23 mol) dusíku. Po jedné hodině nastává zreagování 17 % nitrobenzenu, vzniká nitrosobenzen při 96% selektivitě.
Příklad 5 (Srovnávací příklad)
Reakce se provádí za stejných podmínek jako v příkladu 4, avšak bez vody v proudu plynů. Zreagování nitrobenzenu je pouze 6 %, přičemž vzniká nitrosobenzen při selektivitě 96 %.
Příklady 6 až 9
Ve VA-ocelovém reaktoru délky 465 cm ú 1 3 ú U U a vnitrního průměru 33,5 mm se uloží 380 cm1 2 3 Pb/Mn katalyzátoru, čerstvě připraveného podle příkladu 1 na 3 mm kuličkách nosiče a-Al2O3. Katalyzátor se nejdříve 2 hodiny aktivuje při 400 °C v proudu methanu. Potom se 'teplota v reaktoru sníží na. 300 °C a přes odparku 'se při 300 °C dávkuje 136 g/h (1,1 mol) nitrobenzenu a 8 g/h (0,44 mol) vody.
Cirkulačním čerpadlem se přes směšovací ventil 'reaktorem vede 500 1/h plynu a 32,5 Nl/h (1,45 mol) methanu.
Plynná reakční směs se kondenzuje v chladiči, kontinuálně ' se odebírá a zkouší se na obsah nitrobenzenu a nitrosobenzenu, anilinu, azobenzenu a azoxybenzenu.
V tabulce je uvedeno' zreagování a selektivita, vztaženo na nitrosobenzen v závislosti na reakční době.
Příklad Doba (h) Zreagování (%) Selektivita %
6 5 11,2 95
7 10 11,1 96
8 50 10,5 96
9 100 10,4 95
Příklady 10 až 13
V reaktoru popsaném v příkladech 6—9, naplněném 380 cm·3 čerstvě připraveného Pb/Mn katalyzátoru na 3 mm kuličkách nosiče 'a-Al2O3, se zreaguje nitrobenzen na nitrosobenzen v přítomnosti různého' množství vody. Reakční teplota je 320 °C. Dávkuje se 136 g/h (1,1 mol) nitrobenzenu a 500 1 cirkulačního plynu na hodinu, do kterého se stále dává 32,5 Nl/h (1,45 mol) methanu.
Voda se dávkuje, jak popsáno v příkladech 6— 9. Plynná reakční ' směs se kondenzuje a 'zkouší se na obsah nitrobenzenu, nitrosobenzenu, anilinu, azobenzenu a azoxybenzenu.
V tabulce jsou uvedeny zreagování a selektivita, vztaženo na nitrosobenzen v závislosti na dávkování vody. Ke srovnání je v příkladu 10 uvedeno měření bez přídavku vody. -
Příklad Dávkování vody Zreagování θ/ο Selektivita '0/0
g/h mol/h
10 0 0 10 95
(srovnávací příklad) 11 2 0,11 14 95
12 20 1,11 16 94
13 80 4,44 18 92
PĚEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (5)

1. Způsob výroby nitrosobenzenu redukcí nitrobenzenu v přítomnosti katalyzátorů při 250i až 450* °C a' za použití nasycených alifatických uhlovodíků s 1 až 10 atomy uhlíku, ethylenu, propylenu, cykloalilfatických uhlovodíků se 4 až 12 atomy uhlíku, benzenu, toluenu, ethylbenzenu, isopropylbenzenu, p-xylenu nebo naftalenu jako redukčního' prostředku podle patentu č. '21013 186, vyznačený tím, že se redukce provádí v přítomnosti 0,05 až 4 mol vody na mol nitrobenzenu.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že množství vody činí 0,1 až 2 mol na mol nitrobenzenu.
3. Způsob podle' bodů 1 a 2, vyznačený tím, že se redukce provádí v přítomnosti inertního plynu, výhodně v přítomnosti kysličníku uhličitého, dusíku nebo vzácného plynu.
4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, že se použije katalyzátor zpracovaný předběžně v nepřítomnosti nitrobenzenu zahříváním 0’,'5' až 10 hodin v uhlovodíku, používaném jako redukční prostředek, nebo ve vodíku, při teplotách 300 až 400 °C.
5. Způsob podle bodu 4, vyznačený tím, že se předběžné zpracování provádí 1 až 3 hodiny.
CS805015A 1979-08-17 1980-07-15 Method of making the nitrosobenzene CS219286B4 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE2933314A DE2933314C2 (de) 1979-08-17 1979-08-17 Verfahren zur Herstellung von Nitrosobenzol

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS219286B4 true CS219286B4 (en) 1983-03-25

Family

ID=6078655

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS805015A CS219286B4 (en) 1979-08-17 1980-07-15 Method of making the nitrosobenzene

Country Status (15)

Country Link
US (1) US4314089A (cs)
JP (1) JPS5630951A (cs)
BE (1) BE884662R (cs)
BR (1) BR8005079A (cs)
CA (1) CA1132614A (cs)
CS (1) CS219286B4 (cs)
DD (1) DD152541A6 (cs)
DE (1) DE2933314C2 (cs)
ES (1) ES8104984A2 (cs)
FR (1) FR2463764A2 (cs)
GB (1) GB2056453B (cs)
IT (1) IT1145699B (cs)
NL (1) NL8004281A (cs)
PL (1) PL124384B3 (cs)
RO (1) RO79970A7 (cs)

Families Citing this family (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS6039769A (ja) * 1983-08-12 1985-03-01 Matsushita Electric Ind Co Ltd 構成電池

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3504035A (en) * 1966-07-01 1970-03-31 American Cyanamid Co Process for preparing aromatic amines from aromatic nitro compounds
GB1203698A (en) * 1967-11-24 1970-09-03 Ici Ltd Process for the reduction of aromatic nitro compounds
GB1396936A (en) * 1972-09-14 1975-06-11 Ici Ltd Reduction process
DE2713602C3 (de) * 1977-03-28 1980-03-20 Akzo Gmbh, 5600 Wuppertal Verfahren zur Herstellung von Nitrosobenzol

Also Published As

Publication number Publication date
JPH0215528B2 (cs) 1990-04-12
DE2933314A1 (de) 1981-03-26
RO79970B1 (ro) 1983-01-30
NL8004281A (nl) 1981-02-19
FR2463764A2 (fr) 1981-02-27
ES494254A0 (es) 1981-04-01
RO79970A7 (ro) 1983-02-01
GB2056453A (en) 1981-03-18
PL124384B3 (en) 1983-01-31
ES8104984A2 (es) 1981-04-01
PL226287A3 (cs) 1981-03-27
JPS5630951A (en) 1981-03-28
FR2463764B2 (cs) 1984-04-20
GB2056453B (en) 1983-06-08
DE2933314C2 (de) 1985-11-07
IT8049462A0 (it) 1980-08-11
DD152541A6 (de) 1981-12-02
US4314089A (en) 1982-02-02
CA1132614A (en) 1982-09-28
BR8005079A (pt) 1981-02-24
IT1145699B (it) 1986-11-05
BE884662R (fr) 1980-12-01

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CN106146232B (zh) 芳香硝基化合物选择性加氢制备芳胺化合物的方法
US4001260A (en) Synthesis of aromatic amines by reaction of aromatic compounds with ammonia
US3164627A (en) Method for preparing unsaturated aliphatic nitriles
US4140720A (en) Cobalt hydrogenation catalyst activation
HU180654B (en) Process for producing nitrozo-benzene
US4605781A (en) Production of 2-methylbutanal
CS219286B4 (en) Method of making the nitrosobenzene
US3801640A (en) Process for reducing nitrosubstrates to corresponding amines by use of homogeneous nickel catalysts in the presence of hydrogen and carbon monoxide
US3278575A (en) Method for the manufacture of aliphatic nitriles
US3424781A (en) Production of unsaturated aliphatic nitriles
US2487299A (en) Manufacture of nitriles
US3278576A (en) Method for reacting hydrogen cyanide with olefins
US3766179A (en) Cyclization process
EP0698009B1 (en) Method for the selective hydrogenation of a dinitrile compound
US3551488A (en) Process for preparing dicyclohexylamine
US4935545A (en) Process for the disproportionation of alkylated aromatic primary amines
JPH0253100B2 (cs)
US4317947A (en) Process for the preparation of nitrosobenzene
US4216169A (en) Two-stage catalytic hydrogenation of olefinically unsaturated dinitriles
US3718707A (en) Oxidative dehydrogenation
US3551487A (en) Process for preparing cyclohexylamine
US2450641A (en) Production of nitriles
US3551486A (en) Process for preparing dicyclohexylamine
SK8882000A3 (en) Method for producing variable mixtures of cyclohexylamine and dicyclohexylamine
Bhavsar et al. MCM-41 AND AL-20-MCM-41 CATALYZED AMINE COUPLING REACTIONS: A KINETIC STUDY