Vynález se týká způsobu výroby N-substituovaných N-2-furylethylaminů obecného vzorce I
CH£CH”N-CH^CH (Ii kde každý ze symbolů R1 a R2 znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, jakož i jejích solí.
Sloučeniny obecného vzorce I a jejich soli se podle vynálezu získají tak, že se sloučenina obecného vzorce II
Rt ^2.
Ul) kde
R1 a R2 mají výše uvedený význam, nechá reagovat s propargylaldehydem a vzniklá sloučenina se zredukuje, načež se získaný výsledný produkt popřípadě přemění ve své soli nebo se ze svých solí uvolní.
Kondenzační reakce N-[2-(2-furyl) -ethyl] aminu obecného vzorce II s propargylaldehydem se provádí smíšením reakčních složek, popřípadě v přítomnosti rozpouštědla. Jako rozpouštědla je možno výhodně použít rozpouštědla nemísícího se s vodou, jako je benzen a jeho homology, a benzín, poněvadž se v tomto případě odlučuje jako zvláštní fáze voda vznikající při reakci a tím se reakční rovnováha posouvá ve směru tvorby Schiffovy báze. Vzniklá Schiffova báze se pak zredukuje za vzniku sloučeniny obecného vzorce I. Kondenzaci a redukci je však též možno provádět v jediném stupni. K redukci se výhodně používá vodíku ve stavu zrodu.
Sloučeniny, vyrobené způsobem podle vynálezu, je možno nechat reagovat s biologicky výhodnými nebo indiferentními kyselinami za vzniku jejich solí, popřípadě, když se čištění sloučenin provádí přeměnou v sůl, je možno je uvolnit z jejich solí. K tvorbě solí jsou vhodné anorganické kyseliny, například kyselina chlorovodíková, kyselina sírová nebo kyselina fosforečná, jakož i organické kyseliny, například kyselina maleinová, kyselina mléčná, kyselina citrónová, kyselina askorbová atd.
Sloučeniny obecného vzorce I obsahují chirální atom uhlíku a jsou opticky aktivní. Opticky aktivní isomery je možno získat, když se racemické sloučeniny obecného vzorce I rozštěpí ve své opticky aktivní antipody nebo když se vyjde z opticky aktivních sloučenin obecného vzorce II.
Sloučeniny obecného vzorce I jsou nové. Jejich farmakologická účinnost je podobná účinnosti fenylethylaminu (J. Pharmacol, 72, str. 265 (1941]]. N-substituované 2-(2-furylethylj-aminy obecného vzorce I, vyrobené způsobem podle vynálezu, však nemají nežádoucí amfetaminový účinek, nýbrž brzdí překvapivě selektivně monoaminoxidázu. Takovýto inhibiční účinek byl již dokázán u několika sloučenin, strukturně podobných sloučeninám vyrobeným způsobem podle vynálezu [Biocheinical Pharmacology, 18, str. 1447 (1969); Brit. J. Pharmacology, 45, str. 490 (1972]]. Tam popsané sloučeniny však inhibují hlavně oxidaci 5-hydroxytryptaminu; pouze N-a-dimethyl-N-(3-fenylethyl-N-propinylamin, popsaný v dřívějším britském patentovém spisu č. 1 031 425, se vyznačuje podobným inhibičním účinkem na oxidaci benzylaminu [Brit. J. Pharmacology, 45, str. 490 (1972)]. Nové sloučeniny obecného vzorce I se vyznačují výhodnými farmakologickými účinky.
Oxidace benzylaminu v játrech se inhibuje například N-methyl-N-propinyl-N-(2-furylethyl) aminem in vivo v dávce 6,2-5 mg/kg ze 79 %, zatímco při stejné dávce činí inhibice oxidace tyraminu jen 44 %. N-methyl-N-propinyl-N- (2-f uryl-l-methylethyl) -aminem se v dávce 5 mg/kg inhibuje oxidace benzylaminu v mozku z 53 %, oxidace 5-hydroxytryptaminu jen ze 2 %. Při stejné dávce vykazuje l-N-methyl-N-propinyl-N-(2-fenyl-l-methylethyl j-amin v mozku inhibici oxidace benzylaminu z 80 °/o, inhibice oxidace 5-hydroxytryptamínu činí 15 %. V dávce 10 mg/kg inhibuje fenylový derivát oxidaci benzylaminu v játrech ze 78 %, oxidaci 5-hydroxytryptaminu z 56 %.
Z těchto údajů je zřejmé, že při inhibici monoaminoxidázy mají furanové deriváty selektivnější účinek než známé, fenylové deriváty. Selektivita je při pokusech in vitro ještě výraznější. I antidepresivní účinek furanových derivátů, antagonistický účinku reserpinu, je větší než účinek obdobných fenylových sloučenin. Furanové deriváty se vyznačují nižší toxicitou než příslušné fenylové deriváty.
Sloučeniny, vyrobené způsobem podle vynálezu, popřípadě jejich soli se mohou zpracovat známým způsobem na léčiva. K výrobě léčebných preparátů se sloučeniny, vyrobené způsobem podle vvnálezu, smísí například s kapalnými nebo tuhými plnivy, nosiči a pomocnými látkami, jako jsou kluzné prostředky, aromatické látky, konzervační činidla atd., a známým způsobem se formují na bezprostředně použitelná léčiva v podobě tablet, dražé, tobolek, mikrotobolek, čípků, práškových směsí, vodných suspenzí, roztoků atd. Léčebné preparáty se aplikují zejména perorálně a parenterálně.
Způsob podle vynálezu je blíže objasněn dále uvedeným příkladem provedení.
Příklad
K roztoku 13,9 g (0,1 molu) N-inethyl-N-[l-methyl-2-(2-furylj-ethyl]-aminu ve 100 mililitrech ethanolu se přidá 7 g (0,184 molu) propargylaldehydu. 3,5 g hliníkové fólie se odmastí alkoholem, načež se aktivuje 1 g chloridu rtuťnatého a 15 g chloridu sodného ve 30 ml vody. Po 6 až 8 minutách se aktivační roztok slije, aktivovaná hliníková fčlie se omyje studenou vodou a za míchání se přidá k výše uvedenému roztoku. Teplota se chlazením udržuje v rozmezí od 15 do 30 °C. Směs se míchá 24 hodiny, načež se k ní přidá 30 ml 40% louhu sodného. Vzniklé fáze se od sebe oddělí a vodná fáze se třikrát extrahuje benzenem. Benzenové extrakty se spojí s alkoholickou fází, získanou při dělení fází, a výsledná směs se pak zahustí. Jako zbytek zůstává olejovitá organická a vodná fáze. Vodná fáze so extrahuje benzenem, benzenový roztok so vysuší uhličitanem draselným, benzen se oddestiluje a zbytek se předestiluje za sníženého tlaku. Získá se 6,1 g N-methyl-N-[l-inethyl-2-(2-furyl j ]-propinylaniinu o teplotě varu v rozmezí od 114 do 115 °C za tlaku 2,67 kPa; nD 20 = 1,4910.