CS216070B1 - čepová vstřikovací tryska pro vznětové motory - Google Patents

Abstract

Vynález se týká oboru vznětových motorů všech aplikací. Vynález řeší problém zmenšení objemu paliva nacházejícího se u čepové vstřikovací· trysky mezi komolým kuželem a sedlem vytvořeným v tělese vstřikovací trysky. Podstata vynálezu spočívá v tom, že - na rozdíl ód běžných známých čepových vstřikovacích trysek- je komolý kužel na Spodním konci diferenciální jehly vytvořen podél kuželovitého sedla v tělese až k válcovitému otvoru, v nějž kuželovité sedlo přechází, kde na něj přímo navazuje rozstřikový čep. Vynález může být využit u komůrkových vznětových motorů všech aplikaoí.

Description

Vynález ae týká čepové vstřikovací trysky pro vznětové motory, skládající ee z tělesa a z diferenciální jehly zalepované do tělesa svou válcovitou částí, na jejímž spodním konci je vytvořen váleček o menším průměru, který přechází v komolý kužel směrem z diferenciální jehly se zužující, jehož vrcholový úhel je o 1° až 2° větší než vrcholový úhel kuželovitého sedla v tělese vstřikovací trysky, v němž diferenciální jehla spočívá hranou vytvořenou na přechodu válečku v komolý kužel.

U běžné konstrukce čepové vstřikovací trysky pro vznětové motory dosedá diferenciální jehla komolým kuželem do kuželovitého sedla vytvořeného v tělese vstřikovací trysky. Vrcholový úhel komolého kužele bývá obvykle o 1° až 2° větší než vrcholový úhel kuželovitého sedla, které přechází ve spodní části ve válcovitý otvo*r ústící ve spodním čele vstřikovací trysky. Pod krátkým komolým kuželem je na diferenciální jehle vytvořena válcovitá část o průměru menším než je průměr zmíněného válcovitého otvoru v tělese. Na válcovitou část pod komolým kuželem pak navazuje kuželovitá část, směrem z diferenciální jehly se zužující, a na ni konečně rozstřikový čep, válcovitého popřípadě kuželovitého tvaru. U této známé konstrukce vzniká mezi kuželovitým sedlem v tělese vstřikovací trysky a zmíněnou válcovitou částí pod komolým kuželem poměrně velký prostor.

Nevýhodou popsané konstrukce je, že po dosednutí diferenciální jehly do kuželovitého sedla na konci výstřiku zůstává ve zmíněném prostoru poměrně značné množství paliva, které se působením vysoké teploty spodního konce vstřikovací trysky a vlivem otřesů vystřikuje do spalovacího prostoru bez náležitého rozprášení v průběhu expanzního zdvihu a zvyšuje obsah nespálených uhlovodíků ve výfukových plynech i kouřivost motoru.

Další nevýhodou popsané konstrukce je, že v průběhu výstřiku paliva doohází pod komolým kuželem na diferenciální jehle vlivem náhlého zvětšení průtočného průřezu k intenzivnímu víření' paliva, které nepříznivě zvyšuje průtokové ztráty.

Vynález si klade za úkol vytvořit takovou konstrukci čepové vstřikovací trysky, která by neměla uvedené nevýhody.

Tento úkol je podle vynálezu vyřešen tím, že komolý kužel je vytvořen podél kuželovitého sedla až k válcovitému otvoru, v nějž kuželovité sedlo přechází, kde na něj přímo navazuje rozstřikový čep válcovitého tvaru, popřípadě tvaru komolého kužele, přičemž největší průměr rozstřikového cepu' je menší než průměr válcovitého otvoru na konci kuželovitého sedla, a mezikruhové mezera mezi válcovitým otvorem a rozstřikovým čepem vytváří výstřikový průřez čepové vstřikovací trysky při zvednuté diferenciální jehle.

Příklad konstrukce čepové'vstřikovací trysky podle vynálezu je znázorněn na připojených výkresech, kde obr. 1 ukazuje řez čepovou vstřikovací tryskou a obr. 2 její zvětšenou spodní část. Na obr. 3 je znázorněn řez běžnou známou konstrukcí čepové vstřikovací trysky a na obr. 4 její spodní zvětšená část.

V tělese i vstřikovací trysky je svou válcovitou částí zalepována diferenciální jehla 2, na jejímž spodním konci je vytvořen váleček 21 o menším průměru než má horní zalepovaná část. Tento váleček 21 přechází v komolý kužel 22. který se směrem z diferenciální jehly zužuje. Vrcholový úhel komolého kužele 22 je o 1° až 2° větší než vrcholový úhel kuželovitého sedla 11 vytvořeného ve spodní části tělesa i čepové vstřikovací trysky. Ďiferen2 dální jehla 2 spočívá proto v kuželovitém sedle 11 hranou 26 vytvořenou na přechodu válečka 21 v komolý kužel 22.

U běžné známé konstrukce čepové vstřikovací trysky (obr. 3 a 4) je pod krátkým komolým kuželem 22 na diferenciální jehle 2 vytvořena válcovitá část 23, jejíž průměr je menší než průměr válcovitého otvoru 12 v tělese £, Na válcovitou část 23 navazuje kuželovitá část 24, která se směrem z diferenciální jehly 2 rozšiřuje, a na tuto konečně navazuje rozstřikovaoí čep 25. který má válcovitý, popřípadě kuželovitý tvar, kterým je určen vrcholový úhel vstřikovaného palivového paprsku. Mezi kuželovitým sedlem 11 a válcovitou částí 23 vzniká pod komolým kuželem 22 poměrně velký prostor 4, který je příčinou dříve zmíněných negativních účinků.

U čepové vstřikovací trysky podle vynálezu (obr. 1 a 2) je komolý kužel 22. navazující na váleček 21 diferenciální jehly 2, vytvořen podél kuželovitého sedla 11 až k válcovitému otvoru £2, kde na něj přímo navazuje rozstřikový čep 25. Mezi válcovitým otvorem 12 a rozstřikovým čepem 25 je vytvořena mezikruhová mezera £ tvořící výstřikový průřez. Při dříve uvedeném nepatrném rozdílu vrcholových úhlů komolého kužele 22 a kuželovitého sedla 11 áe u konstrukce podle vynálezu prostor £ pod komolým kuželem 22 zanedbatelně malý, čímž jsou negativní účinky prakticky eliminovány. Kromě toho je zakončení diferenciální jehly 2 podle obr. 2 snadněji a přesněji vyrobitelné.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU čepová vstřikovací tryska pro vznětové motory, skládající se z tělesa a z diferenciální jehly zalepované do tělesa svou válcovitou částí, na jejímž spodním konci je vytvořen váleček o menším průměru, který přechází v komolý kužel směrem z diferenciální jehly se zužující, jehož vrcholový úhel je o 1° až 2° větší než vrcholový úhel kuželovitého sedla v tělese vstřikovací trysky, v němž diferenciální jehla spočívá hranou vytvořenou na přechodu válečka v komolý kužel, vyznačující se tím, že komolý kužel (22) je vytvořen podél kuželovitého sedla (ll) až k válcovitému otvoru (12), v nějž kuželovité sedlo (ll) přechází, kde na něj přímo navazuje rozstřikový čep (25) válcovitého tvaru, popřípadě tvaru komolého kužele, přičemž největší průměr rozetřikóvého čepu (25) je menší než průměr válcovitého otvoru (12) na konci kuželovitého sedla (ll), a mezikruhová mezera (3) mezi válcovitým otvorem (12) a rozstřikovým čppem (25) vytváří výstřikový průřez čepové· vstřikovací trysky při zvednuté diferenciální jehle (2).