CS214734B2 - Ventil pro omezení tlaku - Google Patents

Description

Vynález se týká ventilu pro omezení tlaku s pružným uzavíracím orgánem, potlačovaným tlakem kapaliny na stěnu ventilového tělesa, na které jsou ve vzájemném odstupu uspořádány přítok a odtok tlakového média.

Je znám ventil toho typu, u něhož je nevýhodné, že již při nepatrné změně stlačitelnosti kapaliny se vyskytují odchylky v charakteristice vypínání ventilu. V důsledku malé pružnosti kapaliny, která působí na uzavírací orgán, je oblast použití takového ventilu značně omezena.

Kromě toho je známo u podobně vytvořeného ventilu působit na pružný uzavírací orgán tlakem plynu. Takový ventil má pak podstatně širší uplatnění, avšak je tu i závažný nedostatek, že plyn může časem difundovat pružným uzavíracím orgánem a tím se ovšem charakteristika ventilu rovněž mění.

Vynález má za úkol vytvořit ventil pro omezení tlaku v úvodu zmíněného typu, jehož použitelnost by byla rozmanitá a přitom by po velmi dlouhou dobu byla zajištěna rovnoměrná charakteristika ventilu.

Vynález spočívá v tom, že kapalina přitlačující uzavírací orgán na stěnu ventilového tělesa je vystavena tlaku stlačeného plynu, přičemž kapalina a plyn jsou vzájem2 ně neprodyšně odděleny pístem, popřípadě těsnicím tělesem.

Uzavírací orgán, vytvořený v podstatě miskovitě, dosedá svou vnější stranou na vnitřní stranu podélného otvoru vytvořeného ve ventilovém tělese, které sestává z horního dílu a dolního dílu, přičemž vnitřní strana uzavíracího orgánu je ve styku s kapalinou.

V horní části podélného otvoru, odvrácené od uzavíracího orgánu, je vytvořena plynová komora, která je od prostoru obsahujícího kapalinu neprodyšně oddělena pístem, popřípadě těsnicím tělesem.

Podélným otvorem, vytvořeným v celém ventilovém tělese, prochází v podstatě duté trubkové těleso, jehož vnější průměr je menší než vnitřní průměr podélného otvoru, přičemž mezi plynovou komorou a prostorem s kapalinou umístěný píst, popřípadě těsnicí těleso je mezi podélným otvorem a dutým trubkovým tělesem uspořádán neprodyšně.

Ve stěně dutého trubkového tělesa je vytvořen příčný otvor, přičemž vnitřní prostor dutého trubkového tělesa je rovněž vystaven tlaku plynu.

Mezi horním dílem ventilového tělesa a jeho dolním dílem je vytvořena axiální kruhová mezera, která vede k horní části uza214734 víracího orgánu a je spojena s prostorem bez tlaku.

K dolní části uzavíracího orgánu vede několik radiálních otvorů pro spojení se zajišťovaným zařízením.

Na spodní části dolního dílu ventilového tělesa je vytvořen vnější závit pro zašroubování do zajišťovaného zařízení, s nímž jsou spojeny radiálními oitvotry.

Podstata vynálezu je podrobněji vysvětlena na dvou příkladných provedeních, přičemž na výkresu značí: obr. 1 podélný řez ventilem pro omezení tlaku podle vynálezu a obr. 2 variantu příkladného provedení z obr. 1.

Ventilové těleso sestává z horního dílu 10 a dolního dílu 11, které jsou vzájemně sešroubovány. Ve ventilovém tělese je vytvořen slepý podélný otvor 12, který se v horním dílu 11 rozšiřuje na plynovou komoru

13. V dolní části podélného otvoru 12 je uspořádán pružný uzavírací orgán 14, vytvořený v podstatě miskovitě, jehož horní část zasahuje ještě poněkud do horního dílu 10. Uzavírací orgán 14 může být proveden z pryže nebo z umělé hmoty, pružné jako pryž.

Mezi horním dílem 10 a dolním dílem 11 ventilového tělesa je vytvořena axiální mezera 15, dosahující až k uzavíracímu orgánu

14, která je spojena radiálními otvory 16 s prostorem bez tlaku. Pod axiální mezerou 15 vede zvnějšku několik radiálních otvorů 17 ještě na válcovou část uzavíracího orgánu 14. Tyto radiální otvory 17 jsou spojeny kanálem 18, vytvořeným v dolním dílu 11 ventilového tělesa, se zařízením, které má být zajišťováno, například s důlní stojkou.

Na dolní části dolního dílu 11 ventilového tělesa je vytvořen vnější závit 19, kterým se ventilové těleso zašroubuje do zajišťovanéhlo zařízení, to tok daleko, aiž desedne na žebro 20.

Celým podélným otvorem 12 a plynovou komorou 13 prochází kovové trubkové těleso 21, které je na svém dolním konci uzavřeno. Jeho vnější průměr je podstatně menší než vnitřní průměr podélného otvoru 12. Mezi podélným otvorem 12 a trubkovým tělesem 21 je uspořádán neprodyšně posuvný píst 22. Jeho utěsnění vzhledem k podélnému otvoru 12 je zajištěno těsnicím kroužkem 23 a vzhledem k trubkovému tělesu 21 dalším těsnicím kroužkem 24. Píst 22 má obvykle poměrně malý odstup od horního okraje uzavíracího orgánu 14. Prostor 25 mezi pístem 22 a uzavíracím orgánem 14 je zaplněn kapalinou, například olejem, vodou a podobně.

Aby se dosáhlo určitého vypínacího tlaku, musí být kapalina pod tlakem, což se uskutečňuje pomocí plynu o vysokém tlaku, který vyplňuje plynovou komoru 13 a ještě zbývající část podélného otvoru 12, jakož i vnitřní část trubkového tělesa 21, kam plyn vniká příčným otvorem 26. Tlakový plyn se plní do zmíněných prostorů otvorem 28, který je neprodyšně uzavřen šroubem. Tlakem tohoto plynu je určován vypínací nebo otvírací tlak ventilu. Je zřejmé, že tlak plynu působí pístem 22 na kapalinu obsaženou v dolním prostoru 25, takže plyn i kapalina mají shodný tlak.

Tlak v zařízení, které má být zajišťováno, působí pomocí kanálu 18 a radiálních otvorů 17 na uzavírací orgán 14. Přesáhne-li tento tlak hodnotu tlaku kapaliny v prostoru 25, pak se uzavírací orgán 14 na podélném otvoru 12 poněkud nadzvedne a kapalina může proniknout podél uzavíracího orgánu 14 až k axiální mezeře 15, odkud odtéká radiálními otvory 16 k zásobníku. Jakmile tlak v zařízení opět dosáhne předepsané hodnoty, pak kapalina znovu pevně přitlačí uzavírací orgán 14 na stěnu otvoru 12.

Píst 22 zajišťuje neprodyšné oddělení plynu od prostoru 25 s kapalinou, takže nemůže vniknout žádný plyn do tohoto prostoru, odkud by mohl difundovat uzavíracím orgánem 14, čímž by se i změnila charakteristika vypínání ventilu. Nevýhoda známých ventilů je tedy tímto řešením zcela odstraněna.

Příkladné provedení podle obr. 2 odpovídá ve všech částech příslušným dílcům příkladného provedení z obr. 1, pouze s tím rozdílem, že na místo pístu 22 je přesně na stejném místě uspořádáno těsnicí těleso 30. Toto těsnicí těleso 30 má na svých čelních stranách těsnicí žebra 31, 32, 33, 34, která zajišťují obzvláště spolehlivé a účinné utěsnění plynu a prostoru s kapalinou. Funkce tohoto řešení je v celku shodné s prvním příkladným provedením.

Popsaný ventil poidle vynálezu má tu výhodu, že pružným uzavíracím orgánem nemůže médium, udržující tlak, difundovat, v daném případě kapalina, přičemž použitím plynu o vysokém tlaku je zajištěna flexibilita a snadné nastavení vypínacího tlaku.

Claims (8)

1. PŘEDMĚT

   1. Ventil pro omezení tlaku s pružným uzavíracím orgánem, přitlačovaným tlakem kapaliny na stěnu ventilového tělesa, na které jsou ve vzájemném odstupu uspořádány příltolk a otítloik tlakového média, vyznačený tím, že kapalina je vystavena tlaku stlačeného plynu, přičemž kapalina a plyn jsou vzájemně neprodyšně odděleny pístem (22), popřípadě těsnicím tělesem (30).
2. 2. Ventil piodle bodu 1, vyznačený tím, že uzavírací orgán (14), vytvořený miskovitě, dosedá svou vnější stranou na vnitřní stranu podélného otvoru (12], uspořádaného ve ventilovém tělese, které sestává z horního dílu (10 ] a dolního dílu (11), přičemž vnitřní strana uzavíracího orgánu (14) je vystavena tlaku kapaliny.
3. 3. Ventil podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že v horní části podélného otvoru (12), odvrácené od uzavíracího orgánu (14), je vytvořena plynová komora (13), která je od prostoru obsahujícího kapalinu neprodyšně oddělena pístem (22).
4. 4. Ventil podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že v horní části podélného otvoru (12), odvrácené od uzavíracího orgánu (14), je vytvořena plynová komora (13), která je od prostoru obsahujícího kapalinu neprodyšně oddělena těsnicím tělesem (30).
5. 5. Ventil piodle bodů 1 až 4, vyznačený tím, že podélným otvorem (12), vytvořeným v celém ventilovém tělese, prochází duté trubkové těleso (21), jehož vnější průměr je menší než vnitřní průměr podélného otvoru (12), přičemž mezi plynovou komorou (13) a prostorem (25) s kapalinou umístěný píst (22), popřípadě těsnicí těleso (30) je mezi podélným otvorem (12) a dutým trubkovým tělesem (21) uspořádán neprodyšně.
6. 6. Ventil podle bodu 1, vyznačený tím, že ve stěně dutého trubkového tělesa (21) je vytvořen příčný otvor (26), přičemž vnitřní prostor dutého trubkového tělesa (21) je rovněž vystaven tlaku plynu.
7. 7. Ventil podíle bodů 1 až 6, vyznačený tím, že mezi horním dílem (10) ventilového tělesa a jeho dolním dílem (11) je vytvořena axiální kruhová mezera (15), která vede k horní části uzavíracího orgánu (14) a je spojena s prostorem bez tlaku.
8. 8. Ventil podle bodů 1 až 6, vyznačený tím, že k dolní části uzavíracího orgánu (14) vede několik radiálních otvorů (17) pro spojení se zajišťovaným zařízením.

   Θ. Ventil podle bodů 1 a’ž 7, vyznačený tím, že na spodní části dolního dílu (11) ventilového tělesa je vytvořen vnější závit (19) pro zašroubování do zajišťovaného zařízení, s nímž je spojení vytvořeno radiálními otvory (17).