CS213638B1 - Způsob stanovení stupně sklerifikaoe povrchových tkání rostlin - Google Patents

Abstract

Vynález se týká způsobu stanovení stupně sklerifikaoe povrchových tkání rostlin, při němž se rostlinný povrch bombarduje elektrony a vznikající rentgenovo záření se měří při vlnové délce od 0,3il0-’^m do 80.10-1θπι. Pokud se vznikající rentgenovo záření měří plošně v místech výskytu sklerifikovanýoh struktur, jsou hodnoty stupně sklerifikaoe nižší než hodnoty maximálního stupně sklerifikaoe zjištěné měřením rentgenová záření podél mikroprofilu procházejícího vrcholem sklerifikovanýoh struktur. Vynález využívá nového zjištění 0 komplementárnosti obsahu křemíku a draslíku ve sklerifikovaných povrchových tkáních rostlin. Stanovení stupně sklerifikaoe povrchových tkání rostlin má význam pro,, identifikaci rostlinných drog a pro charakterizování rostlinných surovin z hlediska jejich působení na opotřebení sklizňových zemědělských strojů, mlýnů a homogenizátorů rostlinných surovin.

Description

K* stanovení stupně aklerifikaee povrchových tkání rostlin, například obilí, rostlin čeledí POaoeae n Equiootaoeao, zejména jejioh mikroskopických struktur, nebyla 'zatím znána vhodná metoda. Přitom stanovení etopně aklerifikaee ná význam jak analytický, tak identifikační /například při ověření pravosti drog nebo pro jojioh identifikaci/ i technologie* ký /například při rozmělňování drog nebo pre stanovení rizika a stupně opotřebení zemědělských strojů i pro jojioh seřízení/·

Stupeň aklerifikaee je novým kriteriem, která v technických oborech využívajících o

rostlinná suroviny nebylo dooud užíváno· Doposud byl stanovován otupoň abraoo, který charakterizuje intensitu opotřebení materiálu technologického zařísení či sklizňových strojů. Naproti tomu stupeň sklerifikaee je přímo charakteristikou rostlinné suroviny.

Stupeň eklorifikaeo jo podle hlavní varianty tohoto vynálezunrčován ponooí stanovení obsahu křemíku v povrchové vrstvě rostlinných tkání. S ohledem na nerovnoměrný obsah křemíku v povrchových vrstvách rostlin jo výhodná stanovit jeho obsah v závislosti na povrchových strukturách roetlin, v nej tvrdších povrchových átvarooh, jakýsi jsou například sklerifikovaaé papily. Jak bylo nevš zjištěno, zvýšený obsah křemíku v povrchových vrstvách rostlin jo doprovázen sníženým obsahom draslíku ve sklerifikovaných tkáních, přičemž platí, žo čím jo vyšší obsah křemíku, tím nižší jo obsah draslíku v povrchové nikrostruktuře rostlinné tkáni. Zjištění této nová zákonitosti a její využití v tomto vynálezu umožňuje odlišit zklezifikovaná tkáni rostlin od případného nánosu anorganiekýoh znečištěním /např. píoku nebo drobných částeček prachu kysličníku křemičitého či křeničitanů/, která jaou bezprostřední součástí rostlinné suroviny, a ktoré proto robou být od rostlinné suroviny předem odděleny, například mechanicky či odsáváním. Podle vedlejší varianty tohoto vynálezu je otupoň aklerifikaee určován nepřímo, například porosí stanovení obsahu draslíku v povrchové vretvě rostlinných tkání.

Stanovení stupně sklerifikaoe povrchových tkání rostlin jo dosahováno spůaobon podle vynálezu, jehož podstatou jo, že ee rostlinný povroh bombarduje elektrony a vznikající rentgenovo záření se měří podél mikroprofilu procházejícího vrcholen sklerifikovaných struktur /například sklerifikovaných papil/ nebo plošně v místech výskytu sklerifikovaných struktur při vlnové dálce od 0,3 .10^°m do 80 .10^°m, čímž ·· stanoví stupeň sklerifikaoe. Měřením tohoto rentgenová záření plošně (v místech výskytu sklerifikovaných struktur) jsou zjišťovány průměrné, a nikoli' tedy maximální, hodnoty stupně aklerifikaee. Měřením vznikajícího rentgenová záření podél nikroprofilu (proohásejícího vrcholen skloriflkovaných struktur) se zjišťují maximální, minimální i průměrné hodnoty stupně sklorifikaec.

Pro hodnocení vlivu rostlinných surovin aa opotřebení teohnologiokáho zařísení jsou zpravidla závažnější maximální hodnoty stupně aklerifikaee než hodnoty průněrné. V takovém případě je tedy výhodnější měřit vznikající rentgenové záření podál nikroprofilu.

Na připojených výkresech jaou znásorněny příklady provedení způsobu stanovení stupně aklerifikaee povrchových tkání rostlin.

Na obr. 1 na oas x je vzdálenost podál nikroprofilu (procházejícího vrcholem sklerifikovaaé papily a věnčen obklopujících ji, mámě sklerifikovaných buněk), na ooe y Je počet impulsů za jednotku času sjišťovaaý počítačem impulsů pro vznikající rentgenové záření při

213 838 ▼lnové déle· 7,125 ,10”¹⁰m. Desetivteřinová kozulaee v míetech levého (nižěího) maxima lomené čáry 1 činí 4608 a 4786 impulsů za 10 ses. Desetivteřinové kumulace v místech prostřed ního velkáho maxima lomená čáry 1 činí 8796 a 8956 inpnleů za 10 sec, tohoto maxima je dosaženo v místě, kde mikroprofil prochází vrcholem sklerifikované papily. Stupeň sklerifikaee lze takto stanovit jako přímo úměrný počta impulsů za jednotka čaea·

Sa obr. 2 na ose x jo vzdálenost podál mikroprofilu procházejícího vrcholem sklerifikované papily, na oae y je počet Impulsů zjištěný počítačem impulsů pro vznikající rentgenové záření při vlnové dále· 3,741 · 10^l0m. Počátek osy x je umíetěn do místa, kde mikroprofil prochází vrcholem sklerifikované papily. Lomená čára 2 dosahuje svého minima v místě kde mikroprofil prochází vrcholem sklerifikované papily. Vznikající rentgonovo záření o ▼lnové délce 3,741 .10”¹⁰m měřené pomooí počítače impulsů jo svým počten impulsů nepřímo úměrné stupni eklerlfikaee.

Obr. 1 a obr. 2 znázorňují výsledky měření rentgenová záření při dvou různých vlnových délkách podél téhož mikroprofilu. Pre stanovení stupně eklerlfikaee povrchových tkání rostlin postačí měření rentgenová záření při jedné vlnové délce, avšak měření rentgenová zéřohí při dvou vlnových délkách zvyšuje spolehlivost stanovení.

Příklad provedení

Povroh pluěky pluchatýoh obilek vysokolysinových mutantů ječmene byl studován pomooí rastrového elektronového mikroskopu spřažoného so zařízením pro rentgenovou mikro analýzu a samočinným počítačem. Zvětšení na obrazevee 2000 x, na zapisovači 6000 x. Pro stanovení křemíku podél mikroprofilu procházejícího sklerifikovanou papilou užito následujících o p podmínek* 15 kV, 10A, 3.10 ope /viz obr.l/. V místech maximálních obsahů křemíku byla provedena desetivteřinové kumulace impulsů, tak například vrchol papily /8796, 8956 impulsů sa 10 see/ jo přibližně téměř dvakrát více skloriflkován než věnec buněk obklopujících bázi papily /4608, 4786 impulsů za 10 sec/· Průběh obsahu draslíku podél téhož mikroprofilu /obr.2/ jo komplbmontémí k obsahu křemíku /obr. 1/. Semikvantitativní nebo kvantitativní stanovení aoučaaně křemíku a draslíku tedy umožňuje kvalitnější identifikaci sklerifikované struktury, posouzení stupně její sklerifikaee a ověření její příslušnosti k povrchové rostlinné struktuře a její odlišení od náhodných kontaminací charakterizovaných zvýšeným obsahem křemíku /jimiž muže být například křemitý prach usazený na rostlinném povrchu/.

výkrea

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob stanovení stupně eklerlfikaee povrchových tkání rostlin vyznačený tím, že rostlinný povroh so bombarduje elektrony a vznikající rentgenové záření so měří podél mikroprofilu procházejícího vrcholem eklerifikovaných struktur, například sklorifikovanýoh papil, nebo plošně v místech výskytu eklerifikovaných struktur, při vlnové délce od 0,3 . 10**^θη do 80 . 10 m a v závislosti na změřeném rentrenovém záření ao stanoví stupen sklerifikaee

   213 838 rf-1