CS213396B2 - Torsion vibration absorber - Google Patents

Description

Vynález se týká tlumiče torzního kmitání pro tlumení.torzních kmitů klikových · hřídelů spalovacích motorů nebo jiných hřídelových soustav.

V praxi se využívá několik různých známých tlumičů torzních kmitů, z nichž nejúčinnějšími jsou ty, které jsou známy jako laděné tlumiče. Laděné tlumiče obvykle obsahují setrvačnou hmotu, pružně spojenou s hlavou tlumiče kovovými nebo elastomerními ladicími pružinami, přičemž hlava tlumimiče je upravena pro tuhé ·spojení · s klikovou hřídelí spalovacího motoru. Energie torzních kmitů, přenášená na setrvačnou hmotu tlumiče z klikové hřídele v průběhu provozu spalovacího motoru se mění v tlumicích prvcích tlumiče na energii tepelnou a tím se snižuje amplituda kmitů hřídelové soustavy.

Pro přeměnu pohybové energie kmitů, přenášených na setrvačnou hmotu tlumiče, na tepelnou energii se používá různých prostředků. U tlumičů, které · jsou opatřeny kovovými pružinami, spojenými s hlavou tlumiče, se pro přeměnu energie · používá společného postupu, využívajícího vzájemných pohybů mezi setrvačnou · hmotou tlumiče· · a · jeho hlavou k ušmýkávání tenké vrstvy viskózní · tekutiny, umístěné mezi setrvačnou hmotou a pouzdrem tlumiče, pevně spojeným s jeho hlavou a obklopujícím setrvačnou hmotu v bezprostřední vzdálenosti od ní, aby smyková mezera mezi setrvačnou hmotou a vnitrní plochou pouzdra tlumice byla co nejmenší a nejvýhodnější z hlediska odporu viskózní kapaliny. Jsou-li tlumiče opatřeny elastomerními pružnými členy, pak je· k přeměně pohybové energie na tepelnou využíváno vnitřní hystereze elastomerní látky tlumicích členů. V některých známých tlumičích se využívá kombinace hysterezního tlumení a tlumení třecími silami v kapalině k přeměně pohybové energie na tepelnou.

Použití jak elastomerních, tak také kovových pružících prvků pro spojení setrvačné hmoty s pohyblivými částmi laděného tlumiče torzních kmitů je spojeno s různými nevýhodami. U tlumičů, opatřených kovovými pružícími prvky, je třeba navrhovat pružící členy na vysoká napětí, přičemž často dochází k únavovým poruchám; tam, kde konce pružin jsou volně uloženy v zářezech nebo drážkách, tvořících upevňovací místo pro uchycení pružin, se v místě uložení vyskytuje tření, které má za následek značné opotřebení, které způsobuje znečištění tlumicí kapaliny a případné poruchy tlumiče. Tření tedy přispívá k tlumicímu účinku, avšak míru tohoto přispění nelze předem určit a v průběhu provozu je také proměnlivá, takže tlumicí výkon takových tlumičů nelze předem spolehlivě předpokládat. Elastomerní pružiny mají omezenou provozní teplotu, která také omezuje jej'ch tlumicí schopnosti, přičemž optimálního tlumení se dosahuje jen obtížně, popřípadě vůbec ne. Tam, kde je tlumení prováděno kombinací hysterezního · tlumení v elastomerních pružinách a tlumení vnitřním třením· ve viskozních kapalinách, vzniká možnost vzájemného působení mezi oběma materiály tlumicích prvků, které má za následek ztrátu potřebných vlastností tlumicí kapaliny nebo elastomerního materiálu, popřípadě obou těchto látek.

Další nevýhoda, vyplývající z použití kovových nebo elastomerních ladicích pružin, spočívá v obtížnosti nastavení optimálního tlumicího · účinku bez provádění nákladných úprav nebo náhrad jinými díly. Tato nevýhoda je zvlášť výrazná u tlumičů větších rozměrů nebo u tlumičů používaných pro jednoduché stroje, popřípadě stroje vyráběné v malých sériích.

Pro tlumení torzního kmitání se také používá pneumatických pruž’n, které jsou upraveny tak, aby v provozu byly pravidelně stlačovány kapalinovým · pístem. Podstata dosud známých tlumičů s pneumatickými pružinami spočívá v tom, že jsou opatřeny hlavou, která se otáčí spolu s hřídelem, jehož kmitání má být tlumeno, a která je opatřena soustavou radiálních vystupujících zubů, které zasahují s vůlí do příslušných obvodových mezer mezi dvojicemi sousedních · a radiálně směrem dovnitř vystupujících, zubů prstencového setrvačného členu. Vůle mezi oběma soustavami zubů je spojena přes radiální vrtání v hlavě tlumiče· se dvěma uzavřenými prstencovými komorami, umístěnými uvnitř hlavy, z nichž jedna · · je spojena s prostorem, vymezeným náběhovými hranami hlavových zubů, a druhá komora je· spojena s prostorem, vymezeným odtokovými· hranami ··. zubů hlavy tlumiče. Prostory mezi zuby, celý · prostor, radiálních vrtání a. část · každé prstencové komory jsou vyplněny^kappllnou,. například olejem, přičemž při otáčen· · soustavy se vytvoří dva prstencové ..objemy · vzduchu, popřípadě jiného plynu,' které: se- · nacházejí v radiálně · vnitřních částech · obou prstencových komor, přičemž tyto · vzduchové · polštáře jsou střídavě·· . vystavovány · stlačování · a uvolňování · podle toho, . jaká je · relativní · úhlová poloha hlavy tlumiče a setrvačných· prvků a z toho plynoucí polohy dvou soustav zubů, nesených hlavou a setrvačnými prvky.

iS konstrukcí známých pneumatických tlumičů je však spojena celá · řada problémů, které · · mohou omezit jejich praktické využití. Jeden z těchto problémů spočívá v tom, · že výskyt dvou poměrně objemných prstencových objemů plynu, obecně spojených s mezerami,· mezi, sousedními · zuby, má za následek velmi malý stupeň pružení pneumatických pružin, protože · změny objemu prostorů v mezerách mezi sousedními zuby jsou velmi malé ve · srovnání s · celkovým, objemem plynu, který, se ·' stlačuje.

Úkolem · vynálezu je· . proto vy řešit tlumič pro tlumení torzního kmitání, který by byl opatřen pneumatickými pružinami, avšak

213395 který by odstraňoval nedostatky dosud známých tlumičů tohoto typu.

Tyto nedostatky jsou odstraněny laděným tlumičem torzního kmitání podle vynálezu, sestávajícím z prstencové hlavy, upevnitelné na hřídel, která je v průběhu provozu vystavena torznímu kmitání, ze setrvačného prstencového· dílu, neseného hlavou tlumiče a uloženého otočně vůči hlavě tlumiče, přičemž nejméně jedna jeho povrchová plocha. je uložena těsně vedle vnitřní povrchové plochy hlavy tlumiče a mezi vzájemně protilehlými plochami setrvačného dílu a hlavy nebo- pouzdra tlumiče je vískozní kapalina a mezi hlavou nebo pouzdrem tlumiče a setrvačným dílem je pneumatická pružina pro zajištění torzně pružného spojení mezi pouzdrem tlumiče a setrvačným dílem, přičemž pneumatická pružina je tvořena objemem plynu, spojeného s odvodovým prostorem, umístěným mezi volně do* sebe zabírajícími zuby, nesenými setrvačným dílem a hlavou tlumiče. Podstata tlumiče podle vynálezu. spočívá v tom, že hlava tlumiče, je opatrena soustavou zubů, vystupujících radiálně směrem dovnitř do prstencové komory a do obvodových mezer mezi dvojicemi sousedních zubů, vystupujících radiálně směrem ven ze setrvačného dílu, přičemž obvodové mezery po obou stranách každého zubu., vystupujícího z vnitřní strany tlumiče, jsou přímo spojeny s příslušnou úhlově přesazenou a radiálně směrem dovnitř vedoucí dírou, která obsahuje příslušný objem plynu, tvořící penumatickou pružinu.

Tlumič podle vynálezu je tedy opatřen řadou menších pneumatických pružin, přičemž na každý zub pouzdra tlumiče připadají dvě pneumatické pružiny.

Použitím soustavy menších objemů.plynu se dosahuje u konstrukce podle vynálezu: podstatně většího pružícího účinku a účinnějšího a ladítelného tlumení torzních kmitů.

Příklady provedení tlumiče torzního kmitání podlé vynálezu jsou zobrazeny na výkresech, kde představují obr. 1 čelní pohled na tlumič, jehož čelní krycí deska je částečně odříznuta a který představuje první z možných příkladů provedení tlumiče podle vynálezu, obr. 2 dílci řez tlumičem, zobrazující přibližně jeho část, která je na obr. 1 zobrazena v oblasti odříznuté krycí desky, obr. 3 osový řez tlumičem podle vynálezu, kde jeho horní polovina zobrazuje řez rovinou A—A z obr. 2 a jeho spodní polovina zobrazuje řez rovinou В—-B z obr. 2, obr. 4 osový řez částí tlumiče, vedený rovinou С—C z obr. 1, a obr. 5 částečný rez tlumičem, vedený rovinou D—D z obr. 1.

Tlumič podle příkladného provedení je opatřen hlavou 10, sestávající z kruhové kovové desky 12, z níž vystupují dvě souosvé válcové příruby 14, 16, jejichž osy jsou, kolmé na kruhovou kovovou desku 12 a:mezi nimiž je vymezen otevřený kanálek, uzavřený prstencovou krycí deskou 18; v obvodo vé části hlavy 10 je tak vytvořena prstencová komora 20, která má v podstatě pravoúhelníkový příčný průřez. Prstencová krycí deska 18 je к válcovým přírubám 14, 16 připojena kapalinotěsně pomocí šroubů 22, Uvnltr prstencové komory je umístěn setrvačníkový prstenec 24, jehož boční plochy 26, 28 a vnější obvodová plocha 30 jsou uloženy těsně vedlé sousedních bočních a obvodových ploch vnitřní strany prstencové komory 20.

Kruhová kovová deska 12 hlavy 19 tlumiče je opatřena středním otvorem 34, umožňujícím osazení tlumice na neznázorněný hřídel, který je při provozu vystaven torznímu kmitání.

'Setrvačníkový prstenec 24 je uležen v prstencové komoře 20 otočně vůči hlavě 10 a dosedá na objímku 32 z materiálu s nízkým součinitelem tření, umístěnou mezi vnitřní obvodovou plochou setrvačníkového prstence 24 a vnitrní válcovou přírubou 14; boční. vystředění setrvačníkového- prstence 24 uvnitř prstencové komory 20 je dosaženo dvěma řadami koto-učových vložek 26 z materiálu s nízkým koeficientem tření, které jsou uloženy ve vzájemném obvodovém rozestupu v příslušných prohlubních po obvodu bočních ploch 26, 28 setrvačníkového· prstence 24. Kotoučové vložky 36 zapadají částečně do odpovídajících prohlubní 40 v bočních stěnách prstencové komory 26, jejichž rozměry jsou o něco větší než jsou průměry kotoučových, vložek 36, aby se setrvačníkový prstenec 24 mohl umístit do předem stanovené polohy vůči hlavě 19 tlumiče v obvodovém směru. Úhlové natáčení setrvačníkového prstence 24 vůči hlavě 10 je omezováno záběrem kotoučových vložek 36 s bočními plochami prohlubní 40, majícími větší obvodový rozměr než je průměr kotoučových vložek 36.

Jak je nejlépe vidět z částečného řezu na obr. 1 a z obr. 2, je vnitřní válcová příruba 16 hlavy 13 opatřena soustavou radiálně dovnitř vystupujících výstupků nebo zubů 42, které zasahují do příslušných mezer 44 mezi dvojicemi sousedních, radiálně směrem ven vystupujících vnitřních zubů 45 setrvačníkového prstence 24 a probíhají od kruhové kovové desky 12 ke krycí desce 18 na protější straně. Na obou výkresech je zobrazena pouze jedna dvojice vnitrních zubů 45 s mezerou 44, do níž zasahuje jeden vnější zub 42, avšak je vcelku pochopitelné, že ostatní zuby 44, 45 jsou rozmístěny podobně a že vnější zuby 42 zapadají po celém obvodu hlavy 10 a setrvačníkového prstence 24 do- mezer 44 mezi vnitřními zuby 45. Jak je patrno· z obr. 1, je obvodová šířka mezery 44 podstatně větší než obvodová tloušťka vnějších zubů 42. avšak radiálně vnitřní plocha vnějších zubů 42 je umístěna v nepatrné vzdálenosti od základny mezery 44. Každý vnější zub 42 rozděluje mezeru 44 na dvě oddělené komory, jejichž veliko-stí se mohou měnit, přičemž zvětšuje-li se velikost jedné komory, zmenšuje se o stejnou hodnotu velikost protilehlé komory při posuvech vnějšího zubu 42 obvodovým směrem v mezeře 44 mezi sousedními vnitřními zuby 45.

V základně mezery 44 mezi sousedními vnitřními zuby 45 jsou vytvořeny dvě slepé díry 48, 48, umístěné v odstupu od sebe v obvodovém směru a stejně vzdálené od sousedních vnitřních obvodových zubů 45 a mají kruhový příčný průřez. Slepé díry 46, 48 jsou v každé mezeře 44 umístěny střídavě vzhledem к ostatním po celém obvodu setrvačníkového prstence 24. Jak je patrno z horní poloviny obr. 3, je radiálně vnitřní konec každé slepé díry 46 spojen úzkým kanálkem 59 s prstencovou drážkou 52, vytvořenou v první boční desce 54, uložené na boku setrvačníkového prstence 24. Prstencová drážka 52 je otevřena do radiálně vnitřní části prstencové komory 2'3, která v provozním stavu slouží jako- zásobník plynu, vybráními 56 v boční ploše boční desky 34, přičemž účel této úpravy bude objasněn v další části. Podobně je každý vnitřní konec každé druhé slepé díry 48 spojen opačným úzkým kanálkem 58 s prstencovou drážkou 60, vytvořenou v boční ploše druhé boční desky 62, uložené na protilehlé straně setrvačníkového prstence 24. Prstencová drážka 60 je podobně spojena se zásobníkem plynu, tvořeným radiálně vnitřní části prstencové komory 20, vybráními 64 druhé boční desky 62, Obě boční desky 54, 62 mohou být upevněny к setrvačníkovému prstenci 24 vhodnými upevňovacími prostředky, například upevňovacími šrouby 66.

Krycí deska 18 je opatřena dvojicí uzavíracích zátek 68, 70 se závitem, jejichž hlavy jsou opatřeny těsnicími kroužky 72; uzavírací zátky 70 mají umožnit udržování hladiny viskózní kapaliny, zejména silikonu, na potřebné provozní úrovni v prstencové komoře 20. Tato provo-zní úroveň je vyznačena čárkovanými čarami 74. Prstencová komora 20 je kromě toho opatřena ještě další uzavírací zátkou 76 se závitem, obsahující jednocestný ventil pro udržování tlaku dusíku nebo jiného inertního plynu v prostoru prstencové komory 20 na předem zvelené hodnotě z důvodů, které budou objasněny v další části.

Funkce tlumiče podle vynálezu je následující:

V provozním stavu je tlumič upevněn na hřídeli, například na klikovém hřídeli spalovacího motoru, ve kterém vznikají při vyšších otáčkách torzní kmity; přitom je hlava 10 tlumiče vystavena opakovanému obvodovému zrychlení ve dvou vzájemně opačných směrech, jež se sčítá s normálním otáčivým pohybem klikového hřídele při chodu motoru. Setrvačníkový prstenec 24 je spražen vnitřním třením viskózní kapaliny s hlavou 10, takže setrvačníkový prstenec 24 je unášen spolu s hlavou 10, takže kdyby nebylo torzního kmitání, byl by setrvačníkový prs tenec 24 nepohyblivý vůči hlavě 19 tlumiče. Torzní kmitání však způsobuje, že hlava 10 se dostává do kmitavého pohybu vůči setrvačníkovému prstenci 24 a kmitá kolem střední polohy, která odpovídá poloze součástí, zobrazené na obr. 1 a 2.

Jestliže mají torzní kmity za následek pootočení hlavy 10 vůči setrvačníkovému prstenci 24 ve směru, který je opačný ke směru otáčení hodinových ručiček (obr. 1 a 2), je zřejmé, že kapalina obsažená v mezerách 44 po levé straně od vnějších zubů 42 a v levé slepé díře 46 bude stlačována a tlačena směrem ke dnu levé slepé díry 46 pohybem vnějšího zubu 42 proti směru pohybu hodinových ručiček, čímž se zmenšuje objem levé komory 44a, nacházející se vždy vlevo do vnějšího zubu 42. Současně je kapalina v pravé slepé díře 48 vtahována do pravé komory 44b, jejíž objem se zvětšuje. Při tomto posuvu se plynová kapsa 73a ve spodní části levé slepé díry 46 pod úrovní čárkované čáry 74 stlačuje v důsledku pohybu vnějšího zubu 42 a zvyšuje se v ní tlak, zatímco pravá plynová kapsa 73b v oblasti dna pravé slepé díry 48 je vystavena působení sníženého tlaku, popřípadě podtlaku. Stejný účinek se objevuje u všech dvojic vnitrních zubů 45 a mezi nimi vytvořených mezer 44. Kapalina, nacházející se vlevo od vnějšího zubu 42 (obr. 2), tedy působí jako kapalinový píst, který stlačuje plyn v levé plynové kapse 73a v oblasti dna levé slepé díry 46. Levá plynová kapsa 73a tedy působí jako pružný spojovací díl mezi hlavou 10 tlumiče a setrvačníkovým prstencem 24, který má pružící účinek, přičemž tento pružící účinek je možno naladit tak, aby tlumicí vlastnosti tlumiče byly co nejoptimálnější.

Je třeba připomenout, že při následujícím pohybu hlavy 10 tlumiče ve směru pohybu hodinových ručiček, při kterém se vnější zub 42 mezi každou dvojicí mezer 44 pohybuje směrem doprava (obr. 2), se děje v levé slepé díře 46 a v pravé slepé díře 46 obracejí a pravá plynová kapsa 73b ve spodní části pravé slepé díry 48 se stlačuje.

V popsaných dějích se předpokládá, že v důsledku působení odstředivých sil, vznikajících při otáčení hřídele a tím také tlumiče podle vynálezu, dochází к dokonalému oddělení kapaliny od plynu ve slepých dírách 46, 48. Avšak může také dojít к tomu, že ve skutečnosti se nedosáhne alespoň v části provozního režimu úplného oddělení plynu od kapaliny a že ve slepých děrách 46, 48 a popřípadě také v mezeře 44 mezi sousedními vnitrními zuby 45 může být obsažena pěna, tvořená směsí plynu a kapaliny, která je však stále rozrušována odstředivými silami. V takovém případě by při provozu tlumiče docházelo к opakovanému stlačování vytvořené pěny místo samotného plynu, jak tomu bylo v původním případě.

Propojení základen slepých děr 46, 48 spojovacími úzkými kanálky 50, 58 s prsten213396 novými drážkami 52, 60 má ten důsledek, že všechny slepé díry 46, 48, ve kterých - je - v daném časovém intervalu zvýšený - tlak, jsou vzájemně propojeny, a také všechny slepé díry 46, 48, ve¹ kterých je v tomtéž časovém - intervalu podtlak, jsou vzájemně propojeny jednou z prstencových drážek 52, 60. Vytvořením spojovacích vybrání 56,64 mezi -prstencovými drážkami 52, 60 a zásobníkem plynu zajišťuje všem -slepým dírám 46, 48' -stejné podmínky, takže každá slepá díra 48, 48 stejné' soustavy obsahuje stejné množství plynu, vystaveného- stejnému tlaku, přičemž tento- ustálený stav je dosažen brzy po spuštění motoru. Spojovací vybírání 56, 64' je dimenzováno· tak, aby při stlačovacím zdvihu bylo' proudění plynu ve spojovacích vybráních S6, 64 omezováno a aby tlak plynu ve slepých děrách 46, 48 nemohl poklesnout' na hodnotu tlaku plynu v zásobníku.

Správná úroveň kapaliny v- prstencové komoře 20 je dosahována za pomoci odstředivých sil, které vytlačují přebytečnou kapalinu otvory pro uzavírací zátky -68, 70,· které jsou od sebe vzdáleny v obvodovém úhlu 180° a mají stejnou radiální vzdálenost od osy otáčení. Vliv tepelné roztažnosti kapaliny je omezen na minimum tím, že se hladina kapaliny, která má být v takové úrovni, aby poměr plynu ke kapalině byl přibližně 1:1, nastavuje při pracovní teplotě.

Pružící účinek této konstrukce je funkcí vnitřního tlaku plynu v soustavě a v některých případech bude nezbytné stlačit plyn v prstencové komoře 20 na potřebný tlak, aby se dosáhlo žádaného naladění celé soustavy. Nastavení vnitřního tlaku je možno provádět zpětným ventilem další uzavírací zátky 76.

Konstrukce -tlumiče podle vynálezu má řadu předností oproti dosud známým a používaným tlumičům. Použitím tlumiče s optimálně naladěnou charakteristikou se dosa huje- nižších - tlumicích - koeficientů, což - umožňuje použití viskózní kapaliny v prstencové' - komoře - 20,- mající nižší viskozitu než je tomu u kapalin jiných tlumičů. Tuhost spojení mezi hlavou 10 tlumiče a prstencovým setrvačníkem, zajišťována stlačeným plynem v plynových kapsách 73a, 73b, působícím. jako· pružící členy, je snadno nastavitelná -změnou tlaku plynu v prostoru tlumice.

Vlastnosti tlumiče - je možno - předem vypočítat- a předem stanovit. Velikost tlumiče může být- snadno - přizpůsobena,- aby vyhovovala jakýmkoliv požadavkům kteréhokoliv -spalovacího motoru.

Je samozřejmé, že detailní konstrukce hlavy 10 tlumiče a setrvačníkového prstence 24může -být různá a -odlišná od příkladného provedení, které zde bylo - popsáno.

Například - prstencová komora 20' nemusí být nezbytně tvořena - prostorem mezi prstencovými nebo válcovými přírubami 14, 16, vytvořenými vcelku s kruhovou kovovou deskou 12. Jak je zřejmé z obr. 5, vnější zuby 42 nebo výstupky mohou být vytvořeny také jako- samostatné díly, které jsou spojeny s hlavou 10 tlumiče například -připojovacími šrouby 80. V jiném příkladném provedení mohou být vnější zuby 42 vytvořeny vcelku s jakýmkoliv -prvkem, tvořícím vnější stěnu prstencové komory 20.

Obvodová objímka - 32 mezi vnitřní obvodovou plochou setrvačníkového prstence 24 a vnitřní válcovou přírubou 14 může -být snadno nahrazena segmentovými vložkami radiálního ložiska, umístěnými mezi vnější obvodovou plochou setrvačníkového prstence 24 a vnitřní obvodovou plochou vnější válcové příruby 16. V jiném příkladě mohou být vložky radiálního ložiska umístěny mezi radiálně vnitřním -obvodem- vrcholů zubů nebo lopatek a dnem mezer 44.

Claims (6)

1. Tlumič torzního kmitání, sestávající z prstencové hlavy, upravené pro upevnění na hřídel, který je v provozu vystaven torznímu kmitání, a z prstencového setrvačného dílu, uloženého uvnitř uzavřené prstencové komory hlavy tlumiče otočně vůči hlavě tlumiče, přičemž nejméně jedna povrchová plocha prstencového setrvačného- dílu je umístěna těsně vedle protilehlé plochy prstencové komory a mezi -oběma proti sobě uloženými plochami je prostor mezery vyplněn viskózní kapalinou, vedle níž jsou umístěny mezi hlavou tlumiče a prstencovým setrvačným dílem plynové pružiny pro zajištění torzně pružného spojení hlavy s prstencovým setrvačným dílem, přičemž plynové pružiny jsou tvořeny objemem plynu, spojeným s obvodovým prostorem, nacházejícím se mezi volně do sebe zabírajícími zuby, nesenými hlavou a prstencovým· setrvačným

VYNÁLEZU dílem, vyznačující se tím, že hlava (10) tlumiče je opatřena soustavou vnějších zubů (42), vystupujících radiálně dovnitř do prstencové komory (20) a do mezer (44) mezi dvojicemi sousedních, radiálně směrem· ven vystupujících vnitřních zubů (45) - setrvačného dílu, tvořeného ' setrvačníkovým prstencem (24), přičemž obvodové prostory po obou -stranách každého vnějšího zubu (42) jsou přímo spojeny s dvojicemi slepých děr (46, 48), vytvořených na obvodu setrvačníkového prstence (24) -a rozmístěných radiálně po jeho obvodu, které směřují radiálně dovnitř a obsahují příslušný -objem plynu, tvořící plynovou pružinu.

2. Tlumič podle bodu 1, vyznačující se tím, že samostatné radiální slepé díry (46,

48) jsou uspořádány tak, že všechny plynové pružiny, ve kterých je v daném časovém

Intervalu plyn stlačován, jsou vzájemně pror pojeny a stejně tak všechny plynové pružíny, které jsou ve stejném časovém intervalu vystaveny podtlaku, jsou vzájemně propojeny spojovacími kanálky (50, 58) a prstencovými drážkami (52, 60), přičemž příčný průřez spojovacích kanálků (50, 58) je podstatně menší než průřezová plocha slepých děr (46, 48).

,8. Tlumič podle bodu 2, vyznačující se tím, že spojovací kanálky (50, 58) a prstencové drážky (52, 60) jsou propojeny s prostorem kolem setrvačníkového prstence (24) a uvnitř prstencové komory ' (20) hlavy (10).

4. Tlumič podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že radiální boční plochy setrvačníkového prstence (24) a hlavy (10) jsou na obou protilehlých stranách setrvačníkového prstence (24) . opatřeny omezovacími prostředky pro omezení vzájemného úhlového natočení setrvačníkového prstence (24) vůči hlavě (10) tlumiče.

5. Tlumič podle bodu 4, vyznačující se tím, že omezovači prostředky pro omezení vzájemného úhlového natočení hlavy (10) a setrvačníkového prstence (24) jsou tvořeny soustavou kotoučových vložek (36), nesených hlavou (10) nebo setrvačníkovým prstencem (24) a zapadajících do příslušných prohlubní (40) v protějším dílu, .přičemž délka prohlubní (40) v obvodovém směru je větší než průměr kotoučových vložek (36) o hodnotu dovoleného obvodového natočení hlavy (10·) vůči setrvačníkovému prstenci (24).

6. Tlumič podle bodu 5, vyznačující se tím, že kotoučové vložky (36) jsou z materiálu s nízkým součinitelem tření.

7. Tlumič podle bodu 5 nebo· 6, vyznačující se tím, že kotoučové vložky (36) mají kruhový příčný průřez a také prohlubně (40) mají kruhový obrys s větším průměrem než je průměr kotoučových vložek (36).