CS212764B2 - Iron ore pellets and method of manufacturing same - Google Patents

Description

(54) Peleta z železné rudy a způsob její výroby

Vynález se týká pelety z železné rudy nebo prachového železonosného materiálu pro výrobu surového železa ve vysoké peci a způsobu její výroby.

Během· posledních let doznaly způsoby úpravy železných rud značný vzestup, takže prachové rudy z dolů a materiály vznikající ve zpracovatelských podnicích, například vysokopecní prach, které se dosud považovaly za odpad, se využívají jako železonosná surovina, ve vysokých pecích podobně jako běžné kusové rudy. Tím se jejich hodnota jako vsázkového· materiálu značně zvýšila.

Jak je známo, jsou aglomerace a peletizace hlavní způsoby úpravy prachových rud nebo zrnitých rud. Přitom poměr rud upravených těmito dvčma způsoby к celkovému množství surovin zpracovávaných ve vysokých pecích je asi 80%. Z toho je převážné mriožství aglomerovaných rud, avšak v poslední době vzrůstá 1 množství a význam poletovaných rud, které tvoří až 20 % všeho upraveného· materiálu. Byl již vypracován způsob hromadné výroby tak zvaných salmohutných pelet, v nichž množství struskotvorné složky je zvoleno za účelem· zvýšení účinnosti vysoké pece. Existuje například zařízení, které vyrábí denně 8000 tun samohutných pelet, a v některých hutních závodech se začíná rozvíjet vysokopecní provoz se zvýšeným poměrem pelet.'

Provoz vysoké pece, která pracuje s příliš velkým množstvím pelet, není však za všech okolností uspokojivý ve srovnání se situací, kde se к vsázce přidávají aglomerované rudy. Pelety mají sice určité vlastnosti, které jsou z jistých hledisek výhodnější než rudné aglomeráty, avšak mají rovněž určité nevýhody, takže nejsou docela vyhovující.

Nevýhody spojené s běžnými peletami se připisují té fyzikální vlastnosti pelet, že mají tvar pravidelných kuliček, což velice nepříznivě ovlivňuje provoz vysoké pece.

Důvody tohoto nepříznivého vlivu kulového tvaru pelet budou vysvětleny dále;

Množství přiváděného materiálů, který spadává do střední části pece, závisí převážně na sypném úhlu zaváženého materiálu. Tabulka 1 udává sypný úhel materiálů, zavážených do pece a úhel sklonu těchto materiálů v peci. Sypný úhel pelet je malý ve srovnání se sypným úhlem koksu, a tento rozdíl způsobuje uvedenou nestejnoměrnost jednotlivých vrstev v péct Naproti tomu hodnoty sypného úhlu aglomerwané rudy leží v podstatě ve stejném rozmezí jako u koksu, takže v případě použití rudného aglomerátu uvedený jev nenastává a snadno se dosáhne stejnoměrného rozložení tloušťky vrstev.

Důvodem, proč pelety vyvolávají tento jev, ' jťj., že pelety jsou sférické a mají prakticky tvar úplné koule a kromě toho hlad kou plochu, takže jejich třecí odpor je naprosto nepatrný ve srovnání s aglomerovanou rudou a koksem, jež jsou bohaté na složité nerovnosti na povrchu.

Materiál vsázky	Tabulka · · 1
Sypný úhel	Úhel sklonu v peci
pelety	25° až 28°	20° až 26°
aglomerováná ruda	31° až 34°	29° až 31°
koks	30° až 35°	33° až 38°

Jak bylo> uvedeno, způsobuje sypání normálních pelet do střední části pece a z toho vyplývající nestejnoměrné rozložení tloušťky vrstvy to, že vrstvy koksu nejsou uspořádané a redukční plyn proudí ve větším množství obvodovou částí pece nebo je nestejnoměrný a nestabilní. Mim.o· to dochází v peci k nevyváženému klesání vsázky, takže redukční reakce v peci probíhá neuspokojivě a výkon pece , se snižuje. Kromě toho i po· nasypání do pece podléhají pelety •vibracím· a nepravidelným pohybům v důsledku proudění plynu, a tím mohou vniknout do· sousední vrstvy koksu, takže tloušťka koksové vrstvy je potom· nestejnoměrná a propustnost jednotlivých vrstev pro stoupající plyny se mění, takže reakční schopnost koksu se snižuje. Zejména je nemožné zvýšit poměr zpracovávané rudy a koksu, což má za následek snížení výrobnosti pece a zvýšení měrné spotřeby koksu.

Je známé, že redukční reakce pelet probíhá z jejich obvodu ke středu, avšak v horké Části pece vzniká na obvodu jednotlivých pelet uzavřená a tvrdá kovová železná vrstva, která je produktem redukce a brání proniknutí redukčního plynu do· vnitřku pelety, takže je nebezpečí, že uvnitř pelety zůstane nezreagované jádro. I ituto nevýhodu lze připsat na vrub kulovému tvaru pelet. Zbytková nezreagovaná část pelety · způsobuje snížení bodu měknutí a tavení pelety, a může· rovněž způsobit stavení · jednotlivých pelet. Protože pelety mají kulový tvar, je vrstva uvnitř pece velice zhuštěná, takže mezi jednotlivými peletami ve vrstvě jsou minimální mezery, což ještě podporuje nebezpečí jejich spečení. Je samozřejmé, že spékání peletové vrstvy má za následek špatnou propustnost pro redukční plyny a zhoršení provozních vlastností pece.

Uvedené nevýhody odstraňuje peleta· z železné rudy nebo prachového železonosného materiálu pro výrobu surového železa ve vysoké peci podle vynálezu, jehož · podstata spočívá v tom, že vnější tvar pelety sestává z kombinace nejméně jedné kulové plochy a nejméně jedné lomové plochy. Průměrná velikost pelety leží účelně v rozmezí od 5 do 25 mm.

Dále je předmětem vynálezu způsob výroby těchto· pelet peletizací práškové železné rudy nebo prachového železonosného materiálu, s následným· vytvrzením vzniklé pelety. Podstata tohoto způsobu spočívá v tom, že vytvrzené pelety se částečně rozemílají nebo drtí.

Pelety podle vynálezu mají velký sypný úhel a zajišťují ve vysoké peci stejnoměrné rozložení tloušťky vrstev pelet a· vrstev koksu. Tím umožňují zlepšit poměr rudy a pelet a zvýšit množství vyrobeného surového železa.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s výkresy·, kde značí obr. 1 podélný řez vysokou pecí a ukazuje rozložení vrstev pelet a koksu zavážených do pece jako vsázka, obr. 2· podélný řež sazebnou vysoké pece, který ukazuje charakteristiky tečení přiváděných pelet, obr. 3 až 5 půdorysy typických tvarů pelet podle vynálezu, obr. 6 schéma průběhu způsobu výroby pelet podle vynálezu, obr. 7 podélný řez drtičem k částečnému rozdrcení pelet, obr. 8 grafické znázornění výsledků vyšetřování vztahu mezi směšovacím poměrem a sypným· úhlem pelet podle vynálezu smíchaných s obvyklými peletami, obr. 9A a 9B fotografie znázorňující vnější tvar pelety podle vynálezu, obr. 10 graf ukazující vztah mezi velikostí pelet á úbytkem · tlaku · redukčního plynu, obr. 11 · a 1'2 · grafy ukazující, vztah mezi stupněm · redukce a časem pro· pelety podle vynálezu a běžné kulové pelety, obr. 13 vztah mezi poměrem rudy a koksu a úbytkem tlaku, obr. 14 vztah mezi ukazatelem intenzity tavby a úbytkem tlaku, obr. 15 vztah mezi ukazatelem intenzity . tavby a měrnou spotřebou koksu a obr. · 16 vztah mezi ukazatelem intenzity tavby a spotřebou paliva spotřebovaného v peci při výrobě surového železa.

Používá-li se· při provozu vysoké pece pelet, potom· odvážené kulové pelety s průměrem od 5 do 20 mm a koks jako redukční činidlo se zavážejí ve střídajících se vrstvách do vysoké· pece 1 sazebnou 2, jak ukazuje obr. 1. V důsledku toho vzniká uvnítř vysoké pece· 1 peletová vrstva PL, koksová vrstva CL, za ní opět peletová vrstva PL a postupně další vrstvy za sebou. Vrstvy v horní části vysoké pece mají uprostřed obvykle dolík a na obvodu jsou vysoké, takže vrstvy mají v průřezu tvar písmene V. Je žádoucí, aby peletové vrstvy PL ia kokso vé vrstvy CL byly rozloženy v peci stejnoměrně, a aby tloušťka jednotlivých vrstev ve směru poloměru pece byla co možná stejnoměrná. Ve skutečnosti však tuto -stejnoměrnost nelze realizovat, protože fyzikální vlastnosti koksu a pelet -se podstatně liší. Jak ukazuje obr. 2, sypají-li se pelety P na koksovou vrstvu CL v peci, spadává větší množství pelet z obvodu ke středu pece na rozdíl oid koksu C. To má za následek, že peletová vrstva PL vznikající v peci má uprostřed mnohem¹ větší tloušťku ti, než je její tloušťka t2 na obvodu, takže v radiálním směru je nestejnoměrná. Nasype-li se koks na takovou peletovou vrstvu PL, spadává pouze menší množství koksu do- - střední části pece, protože koks má větší - sypný úhel než pelety. To· má za následek, že koksová vrstva CL vznikající v peci má uprostřed mnohem menší tloušťku ti, než je tloušťka t2' na obvodu. Tato opačná - vlastnost -koksu a pelet způsobuje, že i vrstva koksu je v radiálním směru nestejnoměrná. Opakují-li se jednotlivé vrstvy, vzniká uvnitř pece situace znázorněná na obr. 2 a jednotlivé vrstvy jsou nesprávně rozloženy tak, že pelety jsou nahromaděny ve střední části a koks po obvodu pece. V důsledku toho vzrůstá rychlost proudění - plynů zdola nahoru pecí po- obvodu pece a - klesá naopak ve - -střední části pece, jak ukazují vzhůru směřující šipky na obr. 2. Následkem toho je teplota v obvodové části pece vyšší než ve střední části, takže množství vznikajícího· redukčního plynu je na obvodu větší a redukční reakce -suroviny - proto probíhá převážně v - obvodové oblasti pece.

Obr. 3 až 5 znázorňují typický tvar pelety - podle vynálezu, - která -sestává- z kombinace vypouklých kulových ploch K - a lomových ploch Ή, nebo- alespoň jedné kulové plochy a jedné lomové plochy. Provedení podle -obr. 3 je nejjednodušší příklad, kde- peleta tvaru kuličky byla rozdrcena na dvě - poloviny, přičemž počet kulových ploch K -a počet lomových- ploch H -se rovná jedné. Obr. 4 znázorňuje provedení, kde kulová -peleta byla rozdrcena na osm stejných dílů, přičemž počet kulových ploch K je jedna a počet lomových ploch H je tři. Tvar znázorněný na obr. 5 byl vytvořen tak, že z kulové pelety byla rozdrcením odstraněna horní část, dolní část a přední a zadní část stejné velikosti, takže vnější tvar této pelety sestává ze -dvou kulových ploch K, z nichž jedna je vpravo a druhá vlevo·, a čtyř lomových ploch H.

Kulová plocha K odpovídá - vnější ploše běžných pelet, to- znamená je to- plocha, která byla vytvořena běžným způsobem výroby pelet, jež zahrnuje granulaci, vypalování - a podobně, přičemž tato plocha je poměrně hladká. Naproti tomu lomová plocha H je plocha, která nově vznikla při drcení kulové - pelety a jejím rozdělení buď fyzikálním - nárazem, nebo chemickým- účinkem;

tato lomová plocha je bohatá na nerovnosti.

Obr. 3 až 5 jsou příklady velice jednoduchých vnějších tvarů pelety, které jsou znázorněny pro -snadnější pochopení myšlenky vynálezu a pro představu vnějšího tvaru pelety podle vynálezu. V těchto- příkladech je počet kombinací mezi kulovými plochami K a lomovými plochami H malý. V jedné peletě lze kombinovat větší počet různých ploch. Zejména lze- říci, že pelety podle vynálezu, které mají větší počet lomových ploch, jsou obzvláště výhodné. Obr. 9 je fotografie znázorňující vnější tvar -skutečné drcené pelety.

Tato peleta byla vyrobena ze základní pelety poměrně značné velikosti asi 40 mm, která byla připravena běžným způsobem. Potom byla tato základní peleta vypalována a drcena na peletu poďe vynálezu tak, aby velikost zlomků byla asi 15 mm. Jak je patrné z fotografie, má drcená peleta nové - lomové plochy, které jsou bohaté na složité nerovnosti, takže má vynikající vlastnost spočívající v tom, že její -třecí odpor a povrchová plocha jsou mnohem větší než u běžných - kulových pelet.

Obr. 6 znázorňuje schéma způsobu - výroby pelety- podle vynálezu. Ve stupni A se upravuje surovina známými způsoby, to znamená drcením rudy, tříděním podle velikosti částic, přidáváním- jednotlivých složek a vody ;na vhodnou Vlhkost a podobně. Drcení se provádí obvyklým drticím strojem, například kulovým mlýnem tak, aby 60 až 95 procent částic mělo· menší rozměr než 44 a 15 až 25- % rozměr menší než 10- μη. Po rozdrcení se do- suroviny - přidá struskotvorná -složka, například vápno, dále bentonit jako pojivo v -množství asi 0,5 - % - - a 8 až 10 % vody k nastavení správné vlhkosti.

Po úpravě se -materiál k peletování přivádí do granulačního stupně, kde se sbaluje na - kulové syrové pelety. Nejvýhodnější typ granulačního stupně se liší od běžného stupně tím, že se syrové- pelety s poměrně velkým průměrem mezi 30 a 50 mm vyrábějíě pomocí granulačního stroje, například peletizační pánve a bubnového - mísiče.

Třebaže účelu podle vynálezu - lze dosáhnout i -s peletami normální běžné -velikosti od 10 -do 20 mm, není kvalita výsledného produktu tak -dobrá, jako když mají pelety větší rozměr.

Syrové sbalené pelety -se přivádějí do vypalovacího -stupně S, kde se okysličují a vypalují na určitou jakost (pevnost v tlaku nad 20 MPa na jednu peletu, velikost pelet 95 % nad 5 -mm, index bobtnání pod 14%). Při vypalování lze použít šachtové nebo· rotační pece s pohyblivým roštem. Vypalovací teplota leží v rozmezí od 1150 do· 1400'°C. Jak je známo, musí před vypalováním předcházet řádné vysušení a předehřátí. Vypálené pelety -se chladí vzduchem v chladicím stupni D -přibližně na teplotu okolí, -a to- v prstencovém chladiči nebo podobném zařízení. U -pelet s velikostí mezi 30 a 50- m(m •lze· granuiaci, vypalování a chlazení provádět bez jakýchkoli zvláštních potíží a v měřítku běžné továrny lze zajistit -dostatečnou ppodukci a hladký provoz.

Potom se- pelety zavádějí do -drtícího stupně E a úpravárcnského stupně F. Tyto stupně -představují velice důležitý význak způsobu výroby pelet podle vynálezu. Až dosud se -pelety po ochlazení používaly- bez dalšího zpracování jako surovina pro výrobu železa ve -vysoké peci. Při způsobu podle vynálezu jsou však do výroby pelet -zařazeny tyto dva -další stupně, čímž se dosáhne podstatného zlepšení vlastností pelet na rozdíl od známých pelet kulových. V drticím stupni E, který je znázorněn na obr. 7, -se k drcení používá drtiče opatřeného dvojicí protilehlých drticích desek 4, které se otvírají a zavírají, a tedy kmitají -doprava a doleva a jsou poháněny neznázorněným pohonem. Mezi tyto 'drticí desky 4 se zavádí kulová peleta P. V tomto případě je konstrukce drtiče provedena tak, že když peleta spadne do drtiče, prochází nejmenší mezerou mezi drtícími deskami 4 alespoň jednou, takže se rozdrtí nárazem o obě desky a vzniká z ní několik drcených pelet P’. Tyto drcené pelety P’ odpovídají peletě podle vvnálezu, a jejich vnější tvar -sestává z komplikované kombinace kulové plochy K nebo kulových ploch K a ldmové plochy H nebo lomových ploch H. Protože znázorněné drtící zařízení se dá snadno realizovat jednoduchými prostředky, je velmi výhodné, stejně však lze použít běžných známých drtičů, například čelisfového nebo kladivového drtiče. Je- výhodné nastavit stupeň -drcení - tak, aby- střední hodnota průměrů výsledných drcených pelet P’ ležela v rozmezí -od 5 do 25 - mm Při hodnotách pod 5 mm se pelety po- zavezení do -pece stěsnají v neprůchodné vrstvy, -což má za následek zhoršené protékání plynu pecí, zatímco při průměrech nad 25 mm se zlepší redukční charakteristiky.

V ůpravárenském stupni F se drcené pelety třídí na shora uvedený správný rozsah velikostí částic pomocí třídiče. Pelety, jejichž velikost leží nad horní mezí, se vracejí -do drtícího stupně, kde se -znovu drtí společně s -čerstvě ochlazenými peletami. Pelety, jejichž velikost nedosahuje dolní meze uvedeného rozmezí, se vracejí do prvního stupně A, kde se znovu užívají Jako surovina -nebo se vedou jako surovina do· aglomerační pece SF. Drcené pelety, které byly vytříděny v ůpravárenském stupni F podle správné velikosti, se konečně zavážejí do -vysoké pece BF, kde tvoří část nebo celou vsázku železnaté -suroviny.

V chladicím stupni- D je rovněž výhodné použít místo· běžného pomalého ochlazování prudkého ochlazení chladicí vodou nebo nuceného· vzduchového chlazení, čímž lze zlepšit drticí, účinnost následujícího drtící ho stupně E. Dokonce je možné vynechat drtící stupeň a použít k rozdělení pelety pouze prudkého- ochlazení. Tato možnost ovšem závisí na podmínkách, za jakých probíhá prudké chlazení.

Popsaný způsob se týká výroby tak zvaně (MddaČní pelety a dává ve výsledném produktu pevnou tuhou látku struktury FezOs. Vynález však lze rovněž •..ppllk-CHvat na redukční pelety struktury Fe a FeO, které se vyrábějí kalcinaci v redukční nebo neutrální atmosféře. V důsledku toho je způsob výroby proveditelný tak, že se kombinuje -drticí stupeň -p úpravárenský stupeň s výrobou redukované pelety. Kromě toho je způsob podle vynálezu použitelný nejen pro pelety z čistých rud, nýbrž i pro- pelety z prachových odpadů, vznikajících při zpracování železa a oceli, a z vysokopecního prachu. Způsob podle vynálezu lze aplikovat i na pelety vyráběné za studená.

Peleta· podle vynálezu . -se vyznačuje shora uvedeným vnějším tvarem. Tento tvar přináší -znatelné zlepšení sypného- úhlu a redukčních charakteristik a -má tu výhodu, že vychází z - existujících pelet kulového tvaru, které stačí rozdrtit -a· roztřídit.

K vysvětlení vynikajícího· účinku vynálezu jsou v následujícím textu popsány výsledky pokusů. Obr. 8 je graf, který znázorňuje vztah mezi poměrem - smíšení a- sypným úhlem v případě, kdy drcené pelety vyrobené drcením kulových -.pelet o velikosti asi 40 mm na části o velikosti asi 15 milimetrů byly smíchány s běžnými kulovými peletami. Z obr. . -8 je zřejmé, že přimícháním pouhých 40 až 60 % pelet podle vynálezu k běžným peletám -se dosáhne značného .zvětšení - sypného . úhlu. . Pro samotné drcené - -pelety - je sypný úhel - asi 33°, - což Je přibližně stejná - hodnota Jako u jiných vsázkových - materiálů, u aglomerované rudy ' - a koksu. Sypný úhel drcených pelet je 28° až 35°, třebaže se liší podle způsobu drcení, takže dochází ke značnému zlepšení -vlastností ve srovnáni s běžnými kulovými peletami, jejichž sypný úhel je 25* až 28°. Z výsledků tohoto pokusu je zřejmé, že použije-li se pelet podle vynálezu ve vysoké'- peci, není vždyoky nutné použít pelet jako celého množství vsázky a že lze očekávat dostatečné zlepšení i v případě smíchání - pelet podle vynálezu s normálními kulovými peletami ve vhodném· poměru. Zvětšení sypného úhlu je· způsobeno vyšším třením -pelet podle vynálezu, a zvětšená povrchová plocha zvyšuje styčnou plochu pelety s redukčním plynete, čímž se zlepšuje - průběh a stupeň probíhající redukční reakce. Protože nejmenší vzdálenost ke středu pelety je menší než u běžných kulových pelet, nevzniká nezreagovaně jádro, čímž -se zcela potlačí jev spočívající v měknutí -a spékání pelet.

Obr. 10 znázorňuje vztah mezi propustností pr-o proudící plyny a velikostí částic v případě běžných kulových pelet označených trojúhelníčkem, aglomerované rudy označené čtverečkem a drcených pelet podle vynálezu označených kroužkem; úbytek tlaku byl měřen při dmychání vzduchu do válcových nádob vnitřního průměru 150 mm a výšky 1500 mim, z nichž každá byla naplněna uvedenými peletami do výšky 200 tnm.

Propustnost pro plyn udává součinitel úbytku tlaku vypočtený z úbytku tlaku z . grafu na· obr. 10 podle této· rovnice:

K = aDp¹'¹³ kde K je úbytek tlaku, Dp je velikost částice a a je součinitel úbytku tlaku. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 2.

Tabulka 2

Součinitel úbytku tlaku ,(a)

Běžná kulová peleta ΙΙ^,Εί -X 103

Aglomerované ruda 7,0 X 103

Drcená peleta 8,5 X 103

Z těchto· čísel je zřejmé, že drcená pele ta' podle vynálezu má ve srovnání s· běžnou kulovou peletou vynikající propustnost pro proudící plyny.

Použití pelet podle vynálezu je výhodné nejen proto, že mají velkou styčnou plochu, nýbrž i proto, že dobře propouštějí redukční plyn proudící pecí a že v důsledku toho se zvyšuje účinnost redukční reakce v peci.

Obr. 11 a 12 ukazují vztah -stupně redukce· a času pro drcené pelety s rozměrem nad 15 mm označené kroužkem, mezi 10· až 15 mm označené plným kroužkem, -a mezi 5 až 10 mm označené trojúhelníčkem a běžnými kulovými peletami označenými křížkem. Redukční teplota byla 1200 °C (obr. lil) -a 125О°С (obr. 12), přičemž jako· redukčního činidla bylo použito plynné směsi sestávající ze 30 % CO a ze 70 % N2. Z obou grafů je zřejmé, že· redukční reakce probíhá velice intenzívně -a že způsobem podle vynálezu lze dosáhnout vysokého· -stupně redukce.

Konečný stupeň redukce těchto pelet je shrnut v tabulce 3, a výsledky redukční zkoušky při zatížení jsou shrnuty v tabulce 4.

Tabulka 3

stupeň redukce [%] Teplota	drcené pelety podle vynálezu	běžné kulové pelety 10 až 12 mm	aglomerovaná ruda
5 až 10 mm	10 až 15 mm	nad 15 mm
1200 °C	65,8	70,3	67,7	41,2	70 až 80
1250°C	38,0	24,6 i	16,8	11,9	30

Tabulka 4 drcené pelety podle vynálezu

-až 10 mm 10 až 15 mm nad 15 mm běžné kulové pelety až 12 mm

stupeň smrštění	'24,0	28,0	34,0	35,8
stupeň redukce	98,1	94,6	88,8	88,9
Index nabobtnání	12,9	12,9	12,7	12 až 12,5

Obr. 13 znázorňuje vztah mezi poměrem rudy a koksu a úbytkem tlaku způsobených vsážkou· ve vysoké ;peci, a obr. 14 udává vztah mezi ukazatelem intenzity tavby (•tun . m~³/den] a úbytkem tlaku, přičemž vsázka sestávala jednak z 50 % rudy a jednak z 50 % kulových samohutných pelet (označených křížkem] nebo· 50 % kulových pelet s přidáním kysličníku hořečnatého poznačených plným kroužkem] nebo 50 °/o. drcených pelet s přísadou kysličníku horečnatého (označených kroužkem).

Jak ukazují tyto· grafy, lze při použití pelet podle vynálezu značně zlepšit poměr rudy a koksu ve srovnání s případem použití běžných kulových pelet, což se projeví ve zlepšení ukazatele intenzity tavby.

Obr. 15 ukazuje vztah mezi ukazatelem intenzity tavby a měrnou spotřebou koksu a obr. 16 udává vztah mezi ukazatelem in tenzity tavby a spotřebou paliva k vyrobenému surovému železu.

Z těchto· grafů je zřejmé, · že použití pelet podle vynálezu je výhodné v tom, že umožňují značně zvyšovat ukazatel intenzity tavby při vsázce obsahující stejné množství železonosných materiálů, to znamená rudy a pelet, takže provoz vysoké pece je velice ekonomický.

Jak již bylo· uvedeno, zlepšuje se· peletou podle vynálezu značně třecí odpor a sypný úhel, takže nedochází k sesýpání pelet do střední části pece a vzvniká stejnoměrná a stabilní peleitová vrstva. V důsledku toho proudí redukční plyny stejnoměrně radiálním směrem uvnitř pece, vrstva koksu je rovněž stabilizovaná a klesání vsázky je vyvážené · a propustnost pro plyny zlepšena. Kromě toho· se zlepšují i redukční charakte212764 ristiky, protože pelety mají velkou styčnou plochu, a reakce v ipeci probíhá velice- účinně, podmínky uvnitř pece jsou dlouhodobě stabilizovány a v důsledku toho lze dosáhnout ideálního provozu vysoké pece.

Z tohoto· hlediska přináší vynález vynikající účinky -v tomto technickém oboru a má vysokou technickou hodnotu. Jeho konkrétními výhodami je snížení spotřeby koksu a zvýšení výrobnosti pece.

Claims (3)

1. předmět vynalezu

   1. Peleta z železné rudy nebo prachového železonosného - materiálu pro výrobu surového- železa ve vysoké peci, vyznačená tím, že vnější tvar - pelety sestává z kombinace nejméně jedné kulové plochy (KJ a nejméně jedné - lomové plochy (H).
2. 2. Peleta podle bodu 1, vyznačená tím, že průměrná -velikost pelety leží v rozmezí od 5 do 25 mimi.
3. 3. Způsob výroby pelety podle bodu 1 peletizací práškové železné rudy nebo prachového železonosného materiálu s následným vytvrzením vzniklé pelety, vyznačený tím, že vytvrzené - pelety- se částečně rozemílají nebo drtí.