CS212384B1 - Roztok pro desaktivaci povrchů kontaminovaných radioaktivním rutheniem - Google Patents

Abstract

Vynález se týká jaderné techniky, technologie a energetiky. Vynález řeší složení dekontaminašního roztoku vhodného k odstranění radioaktivních izotopů ruthenia s kontaminovaných povrchů v jaderných provozech, přičemž je zajištěno, že vznikající kapalné radioaktivní odpady je možno bez nebezpečí výbuchu zpracovávat bitumenační metodou. To je zajištěno,tak, že v dekontaminačním roztoku je místo manganistanu draselného, který se až dosud v podobných roztocích používal, a který katalyzuje explosivní reakce bitumenu, použit peroxidisulfát amonný. Vynález je možno aplikovat ve věech provozech jaderné techniky a technologie, kde se pracuje nebo kde vzniká radioaktivní ruthenium.

Description

Vynález se týká roztoku pro desaktivaci povrchů, kontaminovaných radioaktivním rutheniem.

V jaderná technických provozech, jakými jsou např. jaderné elektrárny, provozy na třídění, balení a distribuci radioaktivních zářičů nebo provozy, v kterých se zpracovávají radioaktivní odpady dochází k tomu, že povrchy zařízení a prostor jsou kontaminovány radioaktivním materiálem. Tyto případy, jsou buň dány technologickým postupem, nebo vznikají při havárii. V každém z obou případů je věak. nutno takovéto kontaminace odstraňovat tedy provádět dekontaminaci.

Nebezpečnost jednotlivých radioaktivních izotopů s hlediska kontaminace povrchů je různé a závisí jednak na jejich nukleárních vlastnostech, zejména poločasu rozpadu, jednak na jejich chemických vlastnostech. Jedním z nejnebezpečnějěích kontaminantů je radioaktivní ruthenium, zejména izotop 106. Jeho nebezpečnost je dána zejména jeho chemickými vlastnostmi. Protože snadno vytváří těkavý kysličník RuO^ může kontaminovat i nejnepřístupnější části zařízení, na druhé straně jeho dekontaminace je obtížné vzhledem k tomu, že se může vyskytovat ve všech známých mocenstvích, což má za následek složitost reakcí při chemická dekontaminaci.

Nejvýhodnšjší metodou pro dekontaminaci povrchů kontaminovaných rutheniem je oplach povrchu horkým roztokem manganistanu draselného v hydroxidu sodném. Tento způsob je chráněn americkým patentem č. 3 013 909. Tento postup má dobrou účinnost ale přesto jeho použití je spojeno s komplikacemi. Při dekontaminaci ruthenia uvedeným roztokem vznikají kapalné radioaktivní odpady, obsahující mangan. Kapalné radioaktivní metody se zpracovávají různými způsoby, z nichž nejvýhodnějáí pro určitý typ odpadů je fixace do bitumenu. K tomu účelu je nutno smísit kapalný odpad s bitumenem a odpařit vodu. Při tomto procesu může dojít k explosi v případě, že odpady obsahují soli manganu. Z tohoto důvodu se vody vzniklé po dekontaminaci povrchů manganistovým roztokem nedají zpracovávat bitumenací.

Proto je nutno v příslušném provoze bu3 tyto vody zpracovávat i skladovat odděleně, což vede k organizačním komplikacím, nebo je nutno se vzdát bitumenační metody a fixovat odpady jiným způsobem, což v mnohých případech je neekonomické.

Shora uvedené nevýhody odstraňuje roztok pro desaktivaci povrchů kontaminovaných radioaktivním rutheniem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje peroxidisulfét amonný o koncentraci od 67 g v 1 dup do 134 g v 1 dm·³. Tento roztok obsahuje dále vhodné množství alkalického hydroxidu a aplikuje se při teplotě 80 až 90 °C. Podle povahy dekontaminovaného materiálu může následovat ještě oplach roztokem komplexotvorného činidla, např. kyseliny šíavelové. Takto aplikovaný roztok má účinnost srovnatelnou s roztokem obsahujícím manganistan draselný.

Výhoda způsobu podle vynálezu spošívá v tom, že radioaktivní kapalné odpady, vznikající po provedené desaktivaci povrchů kontaminovaných rutheniem roztokem podle vynálezu se mohou zpracovávat libovolným způsobem včetně fixací do bitumenu.

V tom je také vyšší účinek použití roztoku podle vynálezu. Celá dekontaminace se tím zjednodušuje, rovněž se zjednodušuje i zpracování kapalných radioaktivních odpadů, a tím se i desaktivace zlevňuje.

Příklady provedení

Příklad 1

Roztok pro desaktivaci nerezavějící oceli AKVS 17246: peroxidisulfát amonný 80 g, hydroxid sodný 120 g.

Používá se při teplotě 90 °C.

Příklad 2

Roztok pro desaktivaci. nerezavějící oceli AKC 17255: peroxidisulfét amonný 120 g, hydroxid sodný 40 g.

Používá se při teplotě 90 °C.

Příklad 3

Roztok pro desaktivaci laboratorního skla: peroxidisulfét amonný 90 g, hydroxid sodný 40 g.

Používá se při teplotě 70 °C.

Claims (1)

1. Roztok pro desaktivaci povrchů kontaminovaných radioaktivním rutheniem, vyznačený tím, že obsahuje peroxidisulfét amonný o koncentraci od 57 do 134 g v 1 dm\