CS212239B2 - Method of the heat curing of glass - Google Patents

Method of the heat curing of glass Download PDF

Info

Publication number
CS212239B2
CS212239B2 CS795626A CS562679A CS212239B2 CS 212239 B2 CS212239 B2 CS 212239B2 CS 795626 A CS795626 A CS 795626A CS 562679 A CS562679 A CS 562679A CS 212239 B2 CS212239 B2 CS 212239B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
particle size
glass
range
gas
granular material
Prior art date
Application number
CS795626A
Other languages
English (en)
Inventor
Raymond P Gross
Gorden T Simpkin
Original Assignee
Pilkington Brothers Ltd
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Pilkington Brothers Ltd filed Critical Pilkington Brothers Ltd
Publication of CS212239B2 publication Critical patent/CS212239B2/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03C—CHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C23/00—Other surface treatment of glass not in the form of fibres or filaments
    • C03C23/007—Other surface treatment of glass not in the form of fibres or filaments by thermal treatment
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B27/00—Tempering or quenching glass products
    • C03B27/02—Tempering or quenching glass products using liquid
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B27/00—Tempering or quenching glass products
    • C03B27/04—Tempering or quenching glass products using gas
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B27/00—Tempering or quenching glass products
    • C03B27/04—Tempering or quenching glass products using gas
    • C03B27/0413—Stresses, e.g. patterns, values or formulae for flat or bent glass sheets
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B27/00—Tempering or quenching glass products
    • C03B27/04—Tempering or quenching glass products using gas
    • C03B27/052—Tempering or quenching glass products using gas for flat or bent glass sheets being in a vertical position

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Mathematical Physics (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Geochemistry & Mineralogy (AREA)
  • Glass Compositions (AREA)
  • Re-Forming, After-Treatment, Cutting And Transporting Of Glass Products (AREA)
  • Devices And Processes Conducted In The Presence Of Fluids And Solid Particles (AREA)
  • Magnetic Heads (AREA)

Description

Vynález se týká tepelného vytvrzování skla stykem skla s fluidní vrstvou zrnitého materiálu, jejíž teplota ve vztahu k teplotě skla je taková, že dochází ke sdílení tepla mezi sklem a zrnitým maaeriálem.
Zejména se vynález týká tepelného vytvrzování skleněných předmětů, například plochých nebo zakřivených skleněných tabuuí, ponořením těchto předmětů do fluidní vrstvy zrnitého materiálu.
V československém patentu č. 212 240 je popsán způsob a zařízení pro tepelnou úpravu skleněných předmětů prudkým ochlazením těchto předmětů v plynem fluidované vrstvě zrnitého m^ac^e^i^i^^lu, například gamm-oxidu hlinitého nebo hlinitokřemičitanu, který je uložen v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic řízením rozložení flui Očního plynu v zrnitém materiálu při rychlosti proudění plynu zrnitým materiálem mezi rychlostí ^ροτ^^^ί počáteční fluidaci a rycch-cotí odpo^í^ící maxim^ní expanzi zrnitého mateгiálu.
Způsob této p^ihláSky vynálezu je zvUšl výhodný pro tepelné vytvrzování plochých nebo zakřivených tabulí ze skla, které jsou při teplotě nad dolní chladicí teplotou skla a jsou ponořeny do fluidní vrstvy, kde výměna tepla s fluddním zrnitým maaeriálem vyvolá vytvrzovaní napětí ve skle· Tento způsob byl použit pro tepelné vytvrzení zakřivených tabulí skla, které se užívají jako jedna složka vrstvených skel automatových předních ochranných skel.
KLidový povrch vrstvy, do které vstupuje žhavá skleněná tabule, zajišluje, že spodní okraj tabule se rovnoměrně ochladí, když tento spodní okraj tabule vchází do fluidní vrstvy.
Když žhavá skleněná tabule vstupuje do zrnitého maatelálu, dochází k promíchávaní zrnitého materiálu v okooí povrchů skla, které zajišluje, že dochází k odpovídajícímu odváděni tepla od skleněných povrchů do tělesa fluidní vrstvy v závislosti na гусЫоаИ pohybu částic, které se zahřály v blízkosti povrchů skla, směrem od blízkosti povrchů skla. Současně se z tělesa fluidní vrstvy přivádějí chladnější částice do blízkosti povrchů skla.
Ryií bylo zjištěno, že maateTály, jako je porézní gama-οχϋ hLinitý a porézní hlinitokřemiiitan jsou zvUčt výhodné pro tepelné vytvrzování skla, poněvadž tyto m^ateH^ maaí plynotvorné vlastnost, když se zahřmí. Tyto maatelály m^í ve svých pórech adsorbovanou vodu a vycHázeící plyn je vodní pára, když se zrnitý maatelál zahřeje v blízkosti skleněných povrchů.
Uvolnění plynu z těchto zrnitých mateTálů, když se zahřejí v blízkosti povrchů skla, se nyní považuje za základní faktor při vytvoření rychlého promíchávaní zrnitého mateTálu, které se vyskytuje u povrchů skla, když se sklo vytvrzuje ponořením do těchto msate!!^. Rrcldé promíchávání zajišluje, že docHázi v dostatečné míře k přestupu teple z povrchů skla do tělesa fluidní vrstvy, čímž se získají v^i^í^ií hodnoty středového tahového napěěí, než které bylo dříve možné vyvolat ve skleněných tabulích.
Výběr matrTá^, který má plynotvorné vlastnosti však není dostatečný sám o sobě pro získání. vyšších vytvrzovac^h napětí a muuí být brány v úvahu 1 jiné faktory. Ryní bylo zjištěno, že k získání plného prospěchu z pouužtí maaterálu, který má plynotvorné vlastnosti, kterýžto mate· Tál se udržuje v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic je důležité vybrat vhodnou střední velikost částic, rozloženi velikosti částic a tekutost m^ac^e^iálu tak, jak je vymezeno dále.
Vybvoořenií plynu ze ilrovzdorného iaaerillu může pak vyvolat dostatečnou rycH^at pohybu zrnitého ^atriHu v o^c^o.:í povrchů skla, čímž se iatimitizuje přestup tepla pohybem zahřátých částic pryč od povrchů skla, zatímco chladn^ší částice se přivádějí kontinuálně z tělese flui^ího iaaeeiálu do blízkosti povrchů skla.
Tekutost zrnitého m^riHu může být vyjádřena jako číslo, které je součtem čtyř hod212239 not, které jsou přiděleny materiálu stanovením čtyř vlastnosti zrnitého materiálu a výraz tekutost jak se zde používá má tento význam.
Tyto čtyřL vlastnosti tekutého - zrnitého matteiálu a způsob získání hodnot jsou popsány v článku Vyhodnocování tokových vlastností pevných látek od Ralph L. Carra Jr., Chemieal Engineering Volume 72, číslo 2, leden 18, 1965 a jsou následující:
1. Stlačitelnou » % ~ P kde P » sypná hmotnost v hutném stavu a
A s sypná hmoonost v nakypřeném stavu.
2. Sypný úhel: je to úhel ve stupních mezi horizontálou a sklonem hromady zrnitého materiálu vypouštěného z jednoho bodu nad horizontálou až se naměří konstantní úhel.
3. Únel ploché lopatky: plochá lopatka se vsune vodorovně do spodku hmoty suchého zrnitého maatelálu a zvedne se přímo nahoru a - ven z m^teiš^. Průměrná hodnota úhlu povrchu materiálu k horizontále, na straně hromádky materiálu na ploché lopatce je úhlem ploché lopatky.
4. Rozložení velikosti částic (nazývané koeficieneem rovnoměrnoosi ve výše uvedeném článkO: Je popsáno ve výše uvedeném článku jako číselná hodnota dosažená podělením šířky otvoru síta, (to je velikosti čássic), kterým projde 60 % zrnitého m^a^e^i.á^u šířkou otvoru síta, kterou projde jen 10 % zrnitého maatelálu.
Z uvedených vlastností se vypoočtá tekutost zrnitého iattriálu pouštím emmirické tabulky uvedené ve výše jmenovaném článku Ralph L, Carra Jr.
Všechny hodnoty rozložení velikosti částic, které jsou zde uváděny, byly měřeny známým způsobem postupem podívajícím Coudterův počítač k určení průměrů částic příslušných k získaným součtovým hmotnostním množstvím 40 % a 90 % odpivVdatícíi šířkám otvorům síta, kterými projde 60 % a jen 10 % zrnitého m^teláHu.
číselné hodnoty stlačitelnos!! sypného úhLu a úhLu ploché lopatky byly měřeny za použiti Hosakewova zkušebního přístroje na prášky vyrobeného Hosakawa Microieerict Labooatory, The Hosakawa Iron Works, Osáca, Japonsko, kterýžto zkušební přístroj na prášky je speciálně určen pro poudití při určování tekutosti, prášků, jak bylo výše uvedeno.
Tekutost zrnitého mat^e^i.á^u je v základě závislá na faktorech, jako je střední velikost čássic, rozložení velikosti částic a tvar čás^c, který se někdy označuje jako - hranatost částic, to znamená, zda maj oblý nebo hranatý'tvar. Hodnota tekutosti se zvyšuje s růstem střední velikosti ŠásUc, se zúžením rozložení velikosti částic a se snížením hranatosti částic.
Tepelná kapaacta na jednotku objemu při minimální flmidaci je závislá na měrném teple mat^e^i.á^lu a na hustotě fluidní vrstvy při minimální fluidaci, přičemž tato hustota vzrůstá se zužováním rozložení velikosti částic.
Vysoká hodnota vytvrzova^ho napětí se vytvoří ve skle, když se toto sklo ochladí ve fluidní vrstvě, která má optimální tekutost. Některé ma^el^ly, které vftvťáeeí požadované vytvrzovací nap^í jsou komerčně dostupné. Jiné komerčně dostupné maaterály mohou být močdfikovány pro vytvoření požadovaných vytvrzovacích nappíí p^sátím mateii^lu) čímž se změní jeho střední velikost částic a rozložení velikosti částic.
Podle tohoto vynálezu je vytvořen způsob tepelného vytvrzování skla, při němž se sklo zahřeje na teplotu nad svou dolní chladicí teplotou a žhavé sklo se ochladí ' plynem fluido3 váným zrnitým materiálem v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic, přičemž podstata vynálezu spočívá v tom, že zrnitý materiál má plynotvorné vlastnosti a střední velikost částic v rozmezí 30 mikrometrů až 120 mikrometrů, rozložení velikosti .Částic v rozmezí 1,15 až 2,76, tekutost v rozmezí 69,5 až 92 a tepelnou kapacitu na jednotku objemu při minimální fluidaci v rozmezí 0,7 až 1,59 .
Výhodně je zrnitý materiál schopen uvolnit od 4 do 34,5 % plynu ze své hmotnosti, když se zahřeje do konstantní hmotnosti při teplotě 600 °C. Plyn, který se uvolní, může být sloučeninou, například vodou, která je adsorbována a/nebo sloučena se zrnitým materiálem·
Zrnitým materiálem může být gama-oxid hlinitý, který je schopen uvolnit 4 % až 10 % plynu ze své vlastní hmotnosti, když se zahřeje do konstantní hmotnosti při teplotě 800 °C a má střední velikost částic v rozmezí 32 mikrometrů až 119 mikrometrů, rozložení velikosti částic v rozmezí 1,21 až 2,34, tekutost v rozmezí 72,25 až 92 a tepelnou kapacitu na jednotku objemu při minimální fluidaci v rozmezí 0,85 až 1,18 MJ.m“3.K“1.
Zrnitým materiálem může být porézní hlinitokřemičitan, který má podobně, jako gama-oxid hlinitý adsorbovanou vodu.
Jiné zrnité materiály, které mohou být použity, jsou sloučeniny, které mají krystalickou vodu, například trihydrát oxidu hlinitého AI2OJ.3H2O nebo monohydrát oxidu hlinitého AI2θ3* HgO *
Zrnitým materiálem může být trihydrát oxidu hlinitého, AI2O3.3H2O o střední velikosti částic v rozmezí 62 až 66 mikrometrů, rozložení velikosti částic v rozmezí 1,64 až 2,73, tekutost v rozmezí 69,5 až 62 a tepelnou kapacitu na jednotku objemu při minimální fluidaci v rozmezí 1,52 až 1,59
Zrnitým materiálem může být monohydrát oxidu hlinitého AI2O3.H2O o střední velikosti Částic v rozmezí 45 až 57 mikrometrů, rozložení velikosti částic v rozmezí 1,15 až 2,76, tekutosti v rozmezí 74 až 60 a tepelné kapacitě na jednotku objemu při minimální fluidaci v rozmezí 1,156 až 1,181 MJ.m3.K)
Jiné zrnité materiály, které se mohou použít při provádění způsobu podle tohoto vynálezu, jsou hydrogenuhličitan sodný nebo hydratovaný oxid železnatý FeO.OH obsahující krystalickou vodu nebo hydroxid hořečnatý Mg(OH)2 obsahující krystalickou vodu.
Těmito opatřeními podle vynálezu se vytváří zlepěené řízení tepelného vytvrzování skla jeho ochlazením plynem fluidovaným zrnitým materiálem v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace Částic. Toto zlepšené řízení je dosaženo použitím zrnitého materiálu, který má plynotvorné vlastnosti a volbou střední velikosti částic, rozmezí velikostí částic a tekutosti zrnitého materiálu к vyvození žádaného tepelného vytvrzení skla.
Některá provedení podle tohoto vynálezu budou nyní popsána pomocí příkladů s odkazem na připojený výkres, který schematicky znázorňuje svislý řez zařízením к provádění způsobu podle tohoto vynálezu.
Na obr. výkresu je znázorněna svislá vytvrzovací pec £, která má postranní stěny 2 a klenbu J. Postranní stěny 2 a klenba J jsou vyrobeny z obvyklého žáruvzdorného materiálu a dno pece je otevřené, přičemž je vymezeno podélným otvorem A v základové desce i, na které je vytvrzovací pec £ uložena.
Podélný otvor £ je opatřen neznázorněným posuvným uzávěrem známého provedení. Tabule 5 skla, která má být ohnuta a pak tepelně vytvrzena, se zavěsí v peci £ kleštěmi X, které svírají horní okraj skleněné tabule 6, a které jsou udržovány uzavřené obvyklým způsobem tíhou skleněné tabule 6 sevřené mezi hroty kleStí χ. Kleětě χ visí z klešlové tyče 8, která je zavěšena z obvyklého výtahu, který není znázorněn a která pojíždí na vertikálních vodítkých 2, které probíhají dolů z pece 1 к vedení spouštění a zvedání klešlové tyče Q.
Dvojice ohýbacích nástrojů 10 a 11 je uložena po stranách dráhy skleněné tabule 6 v komoře 12. která je zahřívána proudem žhavého plynu potrubími 12a. Vnitřek, komory 12 a nástroje 10 a 11 jsou udržovány při téže teplotě, jako je teplota Žhavé skleněné tabule když vstupuje do komory 12. První ohýbací nástroj 10 je pevný lisovník upevněný na rameni a má zakřivený přední povrch, který vymezuje zakřivení, které má být vytvořeno na žhavé skleněné tabuli 6. Druhý ohýbací nástroj 11 je prstencová rámová lisovnice nesená vzpěrami upevněnými na zadní desce 15. která je upevněna na rameni £6. Zakřivení druhého ohýbacího nástroje 11 lícuje se zakřivením povrchu prvního ohýbacího nástroje 10.
Vodítka 2 probíhají dolů komorou 12 po každé straně ohýbacích nástrojů 10. 11 směrem к nádobě pro plynem fluidovanou vrstvu 17 zrnitého žárovzdorného materiálu, ve kterém se má Žhavá zakřivená skleněná tabule 6 ochladit spuštěním tabule dolů do vrstvy.
Zrnitý materiál je materiál, který má plynotvorné vlastnosti a střední velikost částic v rozmezí 30 až 120 mikrometrů, rozložení velikosti částic v rozmezí 1,15 až 2,78, tekutost v rozmezí 69,5 až 92 a tepelnou kapacitu na jednotku objemu při minimální fluidaci v rozmezí 0,7 až 1,59 MJ.m~3.K~1. Tvorba plynu ze zrnitého materiálu, když přijde do styku se žhavým sklem, můžé být vyvolána uvolněním adsorbované vody nebo sloučené krystalické vody. Výhodně je zrnitý materiál schopen uvolnit 4 % až 34,5 % své vlastní hmotnosti plynu, když se zahřeje do konstantní hmotnosti při teplotě 600 °C.
Nádoba pro fluidní vrstvu 17 obsahuje nahoru otevřenou pravoúhlou nádrž .18, která je upevněna na zvedací plošině £2· Když je plošina 19 ve své zvýšené poloze, vrchní okraj nádrže 18 je právě pod ohýbacími nástroji 10 a ££.
Mikroporézní membrána 20 probíhá přes základnu nádrže £8. Okraje membrány 20 jsou upevněny mezi přírubou 21 na nádrži a přírubou 22 na přetlakové komoře 23. která tvoří základ nádrže 18. Příruby 2£, 22 a okraje membrány 20 jsou sešroubovány dohromady, jak je označeno vztahovým číslem 24. Plynové vstupní potrubí 25 je připojeno к přetlakové komoře 23 a fluié dační vzduch se přivádí do potrubí 25 pod řízeným tlakem.
Membrána 20 je konstruována tak, že fluidační vzduch proudí rovnoměrně do fluidní vrstvy 17 P° celé základně vrstvy, čímž udržuje vrstvu v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic, jak je popsáno ve výše uvedeném čs· patentu č. 212 240«
Zrnitý materiál v nádrži 16 se udržuje v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic nahoru proudícím vzduchem rovnoměrně rozptýleným porézní membránou 20. která vyvolá rovnoměrné rozložení fluidačního vzduchu v Zrnitém materiálu při rychlosti proudění plynu zrnitým materiálem mezi rychlostí odpovídající minimální fluidaci 8 částicemi právě suspendovanými v nahoru proudícím vzduchu, a rychlostí odpovídající maximální expanzi zrnitého materiálu, při které se udržuje fluidace hutné fáze. Expandovaná vrstva je v podstatě v bezbubllnovém klidovém stavu 8 horizontálním klidovým povrchem, kterým skleněná tabule 6 v8tupuje do vrstvy 17.
Membrána 20 může obsahovat ocelovou desku, která má pravidelné rozložení otvorů a několik vrstev tlustého mikroporézního papíru položeného na desce. Například může být použito listů papíru. Membrána 20 je doplněna sítem z drátěného pletiva uloženým na vrchu papíru, například sítem z korozivzdorné oceli.
Koš pro zachycování střepů může být uložen blízko membrány 20 a je konstruován tak, aby nepřekážel rovnoměrnému proudění fluidačního plynu nahoru z membrány.
Vodítka 2 zasahují dolů do polohy pod ohýbacími nástroji £0, 11 a končí v oblasti horní5 ho okraje nádrže 18. Pevný rám 27 je upevněn v nádrži 18 a má nahoru zahnutou patku 2g, na které se zachytí spodní okraj skleněné tabule g spuštěné do fluidní vrstvy 17. když se klešlová tyč £ spustí pod ohýbací nástroje 10. U. výtahem·
Při zvedací plošině 19 spuštěné a s kleštěmi 2 a klešlovou tyčí g v nejnižší poloze u spodku vodítek g se skleněná tabule g, která má být ohnuta a vytvrzena, zavede do kleští 2·
Výtah pak zvedne zavěšenou skleněnou tabuli .6 do pece J, která se udržuje na teplotě například 850 °C, když se vytvrzuje sodnovápenatokřemičité sklo. Skleněná tabule g se rychle ohřeje na teplotu blízkou bodu měknutí, například na teplotu v rozmezí 610 až 680 °C, například 660 °C. Když skleněná tabule 6 dosáhla rovnoměrně požadované teploty, uzávěr uzavírající podélný otvor £ se otevře a žhavá skleněná tabule se spustí výtahem do polohy mezi otevřenými ohýbacími nástroji 10 a 11. Ramena 13 a 16 se uvedou do provozu a nástroje ohýbací se sevřou, aby ohnuly tabuli do požadovaného zakřivení a když má být vtisknuto tabuli požadované zakřivení, například má-li být tabule použita jako složka vrstveného předního ochranného skla pro motorová vozidla, ohýbací nástroje 10. 11 se otevřou a žhavá zakřivená skleněná tabule 6 se rychle spustí do fluidní vrstvy 17 v nádrži 18. která byla zvýšena do chladicí polohy činností zvedací plošiny 19. zatímco skleněná tabule 6 byla zahřáta v peci 1·
Fluidní vrstva 17 se udržuje při vhodné teplotě pro vyvolání požadovaného středového tahového napětí ve skle, například na teplotě 30 °C až 150 °C vodním chladicím pláštěm 29 na plochých podélných stěnách nádrže 18 a řízením teploty fluidačního plynu přiváděného do přetlakové komory 23. Pláště 29 působí jako sběrač tepla, který absorbuje teplo rozptýlené do odlehlejších částí fluidní vrstvy 17 proudem ohřátého zrnitého materiálu od žhavé skleněné tabule g.
Spodní okraj žhavé skleněné tabule 6 se rovnoměrně ochlazuje, když spodní okraj vstupuje do horizontálního klidového povrchu expandované fluidní vrstvy 17 tak, že zde neexistuje možnost vytvoření rozdílných napětí v různých oblastech povrchu tohoto okraje skla skleněné tabule 6, což by mohlo vést к lomu.
Během spouštění spodního okraje skleněné tabule g do fluidní vrstvy 17. každá část spodního okraje skleněné tabule g je stále ve styku a fluidním materiálem, který má latentní plynotvomé vlastnosti a který je v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace Částic a toto rovnoměrné ovlivňování spodního okraje skleněné tabule g, bez ohledu na proudění proudu zrnitého materiálu nahoru, které může být vytvořeno na žhavých površích skla vývojem plynu ze zrnitého materiálu v okamžiku, kdy skleněná tabule g vstupuje do fluidní vrstvy 17. rozsáhle předchází lomu, a tím vzniklým problémům zacházení s úlomky skla ve fluidní vrstvě 17. Toto spolu se zábranou ztrát skleněných tabulí g vlivem změny tvaru skleněných tabulí g a/nebo poškození kvality povrchu, zajišluje komerčně výhodný výnos vytvrzených skel dobrého tvaru a optické kvality.
Rychlé uvolňování a expanze plynu ze zrnitého materiálu vyvolává místní promíchávání zrnitého materiálu v blízkosti skleněných povrchů skla pohybem podobným tvaru kapaliny a dochází к proudění zrnitého materiálu po površích skla.
Aby fluidní vrstva 17 byla ve stavu, Že by se přiváděl zrnitý materiál do promíchávaného proudění v dostatečné míře к udržení požadovaného intenzivního odvádění tepla od povrchů skla к vytvoření přiměřených teplotních gradientů od středu к povrchu skla, vybere se zrnitý materiál tak, že střední velikost částic a tekutost prášku ve fluidní vrstvě je dostatečně vysoká a rozložení velikosti částic je dostatečně nízké к vytvoření intenzívní výměny částic zahřívaných v blízkosti skleněných povrchů s chladnějšími Částicemi z tělesa fluidní vrstvy.
Bylo zjištěno, že se získají dobré výsledky při vytváření relativně vysokého napětí v tenkém skle, například středového tahového napětí v rozmezí od 31 do 47 MPa ve skle o tloušťce 2,3 mm, výběrem plynotvorného zrnitého matteiálu, který má rozložení velikosti částic v rozmezí od 1,15 do 2,78 a střední velikost částic v rozmezí 30 mikrometrů až 120 mikrometrů a tekutost, jak bylo uvedeno výše, v rozmezí 69,5 až ' 92.
Výběr vhodných vlastností zrnitého matteiálu se může provést prosátím mateeiálu, který má vhodné plynotvorné vlastnosti, čímž se dosáhne požadované střední velikosti částic, rozložení velikosti částic a tekuSooti.
Expanze plynu uvolněného v-blízkosti povrchů skla ze zrnitého spojená s vlastnostmi částic udělujícími fludchimu mLat^e^iálu výhodné tokové vlastnosti v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu vrstvy, zajišťuje, že přestup tepla od skleněných povrchů do tělesa vrstvy pokračuje i po odhlazení skla pod dolní chladicí teplotu s dostatečnou intenzitou tak, že se zajistí, že teplotní gradienty ve směru od středu k povrchu se udržují v celé tloušťce skla během chlazení dokonce i tehdy, když se míra uvolňování plynů z čerstvého mattriálu přicházejícího ke sklu a jeho expanze sníží jak skleněné povrchy chladnou.'Takto se vyvinou během kontinuálního chlazení skla požadovaná poměrně vysoká vytvrzovací napětí, zatímco je toto sklo ponořeno ve fluidní vrstvě.
Nyií se pokračuje ve spouštění skleněné tabule 6, až její spodní okraj je v záběru s patkou 28 rámu 27 na spodu svého snížení, čímž se uvolní kleště 8. Skleněná tabule pak spočine ná rámu j2J, zatímco se chladí ve fluidní vrstvě 17. Skleněná tabule 6 zůstává ve fluidní vrstvě 17. dokud se dostatečně neochladí, aby s ní mohlo být meaiipulováno a nádrž 18 se pak spustí- snížením zvedací plošiny Л9. čímž se uvolní pevný rám 27 a nesená vytvrzená skleněná tabule 6 se pak odebere pro další chlazení na teplotu míítnooti.
Ostatní faktory, které maaí vliv na vyvolané napětí ve skle, které se ocWLadí v plynem fluddované vrstvě zrnitého matteiálu, která má plynotvorné vlastnosti a která se udržuje v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluldace částic, jsou střední velikost částic, rozložení velikosti částic, tekutost a tepelná kapacita eateeiálu.
Dále jsou uvedeny některé příklady provádění vynálezem, kde se motoriály z anorganických oxidů a hydroxidů, které ma^ plynotvorné vlastnosti a které jsou vybrány a/nebo vytříděny například proséváním, aby měly vlastnosti v rozmezích, které jsou právě ustanoveny.
V každém z téchto pMkladů je ^selná hodnota součtu střední hustoty částic v g.cm“3 a střední velikosti částic v mikromeerech, menší než 220. To je kritériím, které bylo použito pro stanovení, zda je zrnitý eatteiál'vhodný pro fluidaci v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluid ace když se používá vzduch při okolních podmínkách normální teploty a tlaku.
Příklad 1
Tabule skla soinovVpeeatoSk;emiδieéhs složení o tloušťce 2,3 mm byly nařezány a okraje nařezaných tabulí byly upraveny zaoblením pomocí kotouče z jemné diamantové drti. Tabule byly zavěšeny z kleští a byly zahřátý na teplotu 660 °C v peci. Když dosáhly požadované teploty, byly žhavé tabule spuštěny do fluidní vrstvy vybraného a/nebo vytříděného zrnitého eateeiálu z gama-oxidu hliniéého v klidovém rovnoměrně expandovaném stavu fluidace částic, přičemž tato vrstva byla udržována na teplotě 50 °C.
Každý z použitých vybraných mLat^e^iálů gamm-oxidu hlinitého byl i^i^zí mat^ei^i^l, který měl póry o průměru 2,7 až 4,9 nm a volný prostor pórů od 20 % do 40 %. Střední hustota částic byla 1,83 g^m*^. Póry obsahovaly - adsorbovanou vodu a gama-oxid hlinitý měl obsah vody v rozmezí od 4 do 10 % hrnotnoosi eateeiálu, měřeno hmotnostní ztrátou, když byl maateiál zaltfát na teplotu 800 0C do konstantní hmotnosti. Voda se odpařovala a uvolňovala ve formě plynu, když byl zrnitý matteiiál zaltfát, když přišel do styku se žhavými skleněnými povrchy.
Tabulka I uvádí výsledek sclhLtzení skleněné tabule o tloušťce 2,3 mm zahřáté na 660 °C v 21 různých vybraných gamo-oxidech hLinitých.
Pro záhlaví sloupců jsou použity následující symboly:
F = tekutost
D = rozložení velikosti částic
S = střední velikost částic (ta je závislá na experimentálním rozptýlení a dané hodnoty jsou zjištěné hodnoty pro vybrané použité mac^i^iály)
C ='tepelná kapaacta na jednotku objemu při minimOání fluidaci (ta byla odvozena z měrného specifického tepla maaeriálu měřeného při teplotě 50 °C a hustoty oaateiálu měřené při minimOlní fluidaci m^ať^i^^iálu) σρ = středové tahové napětí vyvolané ve skle
Tabulka I
F D s ,um C M.tm3.Ki σψ MPa
1 72,25 1,54 34 0,99 31
2 75,0 1,46 32 0,85 35
3 79,0 1,24 48 0,92 35
4 80,0 1,52 46 1,06 37
5 80,5 2,0 59 1,02 35
6 81,5 1 ,81 68 1,04 37
7 81,25 1 ,60 40 0,99 37
8 84,0 1,9 86 1,04 40
9 84,25 1,5 49 1,02 40
10 86,0 1 ,66 79 1,15 41
11 36,25 1 ,60 72 1,16 39
12 86,5 1 ,60 69 1,01 40
13 87,25 1,93 84 1 ,06 41
14 87,5 1,34 56 1,19 37
15 88,0 1,35 84 1,18 41
16 88,0 1,27 64 1 ,05 42
17 88,0 1 ,68 91 1,07 42,5
18 88,0 1,38 67 1,03 36
19 88,75 1,46 74 1,06 37
20 90,21 2,34 119 ' ' 1,09 40
21 92,0 1,21 80 1,12 42
Každý z vybraných gama-oxidů hlinitých uvedených v tabulce I má 'rozložení velikosti částic v rozmezí 1,21 až 2,34, střední velikost částic v rozmezí 32 mikrometrů až 119 mikrometrů a tekutost v rozmezí 72,25 až 92. Rozmozí tepelné kapacity na jednotku objemu při miniaOlnt fluidaci je od 0,85 .do 1,18 M.m_-LK-1.
Cím větší je střední velikost částic, tím větší je tekutost pro totéž rozložení velikosti částic, jak je znázorněno gama-oxidy hlinitými 1, 4 a 9. V případě dvou gama-oxidů hlinitých 10 a 21 o stejné střední velikosti částic, gama-oxid hlinitý 21 s menším rozložením velikosti částic má vyšší tekutost.
Tekutosti plynotvorných materiálů z tabulky I jsou taková. Že existuje dostatečná rychlost vystřídání horkých částic z okooí povrchů skla s chLadnějSítai částicemi z tělesa vrstvy, což má za následek, že středové tahové napětí u 2,3 mm tlustého ssώlOsVppknteSUekičitéřr. ho skla, když se ochladí z teploty 660 °C, rychle vzroste z 31 M?a pjři spodní mezi tekutosti 72,25 až na 30 MPa při tekutosti 84. Středové tahové napětí dosažené v rozmezí tekutosti mezi 84 a 92 je od 40 do 42,5 M?a.
Jiné zkoušky ukázaly, že gama-oxid hlinitý, který má tekutost menší než 72,25 vytváří středové tahové napětí ve skle nižší než 30 MPa. Hodnota středového tahového napětí rychle klesá s poklesem tekutosti dokonce i když tyto gamo-oxidy hlinité maj podobné plynotvorné vlastnosti jako gama-oxidy hlinité z tabulky I.
Příklad 2
Byl prováděn stejný postup, jaký byl popsán v příkladu ' 1 pro vytvrzení 2,3 mm tlusté sodnovááekatoSUřkmičité skleněné tabule zahřáté na teplotu 660 °C a ochlazené v 5 vybíraných trilydrátech oxidu hlinitého (AlgOp3H2O), jak je uvedeno v tabulce II.
Trihydráty oxidu hlinitého jsou hydratované oxidy hlinité, obs^ujcí chemicky vázanou krystalickou vodu, jejíž část se uvolňuje, když se maaeeiál zahřeje. Obsah vody ve všech materiálech uvedených v · tabulce II byl 34,5 % hmoto osi maateiálu, jak bylo naměřeno procentní UmoSnostní ztrátou, když byl maateiál zahříván do konstantní ^πο^ο^Ι při teplotě 800 °C.
toutota částic je 2,3 g.cm^.
Tabulka II
F D s ^im c MJ.m“3.K·' <7 Ji MPa
1 69,5 2,73 62 1,52 45,5
2 75 1 ,80 76 1,57 45
3 77,25 1 ,79 78 1,59 46
4 81,25 1,74 74 1,57 47
5 82 1 ,64 86 1,57 46,5
Tyto trilydráty oxidu hlinitého vyvooávaaí vyšší středová tahová oapěěí, než . gamo-oxidy hlinité z tabulky I a napětí vzrůssají se vzrůstem teUttosti. Rozmozí te^too^ je od 69,5 až do 82. Rozmozí středových tahových napětí, která byla dosažena ve skle o tloušťce 2,3 mm a o sodnovápenatokřemičitém složení, když bylo zchlazeno z teploty 660 °C, bylo od 45 MPa u oateeiált, který měl tekutost 69,5-do 47 MPa s materiálem, který měl tekutost 82.
Příklad 3
Stejný postup, jaký byl popsán v příkladu 1 byl prováděn pro ^^•t^zenií 2,3 mm tlustých sodnovápeeotelk^emičitých skleněných tabulí zahřátých na teplotu 660 °C a ochlazených ve 4 vybraných monoOuddátecU oxidu hlinitého Al2O)jH2O, jak je popsáno v tabulce III.
Monohhdrát oxidu hlinitého je porézní oateeiál obsahutící krystalickou vodu a vodu adsorbovanou v pórech. Pouuité miat^e^iály měly h^oot^o^s^l^i^ií obsah vody 28 %, jak bylo naměřeno
Umonnontní ztrátou oaateiálů, když byly zahřátý na konotantní hmoonost při 880 °C. Kryta212239 lická voda představuje 15 % hmotnosti materiálu a voda adsorbovaná v pórech představuje 13 % hmoonooSi materiálu. Tato adsorbovaná voda se hlavně uvolňuje jako plyn, když se materiál zatoívá. Hustota částic je 1,6 g.cm3.
Tabulka III
F D s C M.m-3.K 1 σΤ MPa
1 74 2,78 45 1,176 37,5
2 75,5 1,63 48 1,156 37
3 78,75 1,15 49 1,77 39
4 80 1,18 57 1,1β1 39
Tyto топе»o^ráty oxidu hlinitého vyvotávatí středové tahové napětí v rozmezí 37,5 až 39 MPa pro oblast ^^Κοε^ί od 74 do 80 vztaženo na rozmezí rozložení velikosti částic od 1,15 do 2,78. a střední velikost částic v rozmezí od 45 do 57 mikrometrů.
Jiné οθ^^0^, které by mohly být vybrány jako vhodné pro provádění vytvrzov^ího způsobu podle tohoto vynálezu jsou předmětem následnících příkladů.
Přikládá
Byl pouHt porézní matená! o hustotě částic 1,6 g.cm3, jehož každá částice obsahovala 13 % hmotnotSi oxidu hlinitého. Marniá! měl následnici vlastnosti:
tekutost = 82,5
rozložení velikosti částic = 1,68
střední velikost částic = 94 mikrometrů
obsah adsorbované vody (hmotnottní ztráta při teplotě 800 °C) = 19 %
tepelná kapacita na jednotku objemu při minimminí íu-Wccí = 0,7 W.m^.K1
Příklad 5
Vrstva byla vytvořena z lepirtkгtkits, který je hydratovaiým oxidem železnatým.FeO.OH, který má hustotu částic 4,2 g.cnT'3 a který má vázanou krystalickou vodu a následující vlastnosti :
tekutost = 72
rozložení velikosti částic = 1,60
střední velikost částic = 40 mikrometrů
obsah vody (heotnottní ztráta při teplotě 800 °C) = 10 %
tepelná kapacítta na jednotku objemu při minimální = 1,38 ΜΓ.ιοΛκ-1
Příklad 6
Byl fluidován brucit, který je hydroxidem hořečnatým Mg(OH)2 obsahující vázanou krystalickou vodu. Materiál má následující vlastnosti:
tekutost = 74 rozložení velikosti částic = 1,60 střední velikost částic - 60 mikrometrů obsah vody (hmotnostní ztráta při teplotě 800 °C) = 31 % tepelná kapacita na jednotku objemu při minimální fluidaci » 1,01 MJ.m~3.K~1
Příklad 7
Fluidní vrstva byla vytvořena hydrogenuhličitaném sodným NaHCO^, který uvolňuje jak oxid uhličitý, tak vodu, když se zahřeje stykem se žhavým sklem. Stopa promotoru tečení tvořeného oxidem křemičitým, například ve hmotnostním množství asi 0,6 %, byla smíchána s hydrogenuhličitaném sodným aby napomohla manipulaci s práškem.
Vlastnosti hydrogenuhličitanu sodného s jeho promotorem tečení byly následující:
tekutost = 75
rozložení velikosti částic s 1,975
střední velikost částic = 70 mikrometrů
H20 + CO2 obsah (hmotnostní
ztráta při 800 °C) = 37 %
tepelná kapacita na jednotku objemu při minimální fluidaci = 1,41 MJ.m-3.K-
Středové tahové napětí vyvolané ve 2,3 mm tlusté tabuli ze sodnovápenatokřemičitého skla, která byla zahřáta na teplotu 660 °C a ochlazena ve fluidním hydrogenuhličitanu sodném, byla 47 MPa.
Zrnité materiály ve všech příkladech mají vlastnosti uvnitř hranic výše vymezených pro materiály, které se mají použít při postupech podle předloženého vynálezu, zejména mají všechny plynotvorné vlastnosti, střední velikost částic v rozmezí 30 až 120 mikrometrů, rozložení velikosti částic v rozmezí 1,15 až 2,78, tekutost v rozmezí 69,5 až 92 a tepelnou kapacitu na jednotku objemu při minimální fluidaci v rozmezí 0,7 až 1,59 MJ.m~3.K-1.
Tyto materiály byly vybrány a/nebo připraveny následovně:
Potenciálně vhodné materiály, které mají plynotvorné vlastnosti, byly získány od příslušných výrobců a vzorky těchto materiálů byly odzkoušeny.
Zkouškami bylo zjištěno, že výrobní postupy použité pro výrobu vzorků ve formě dodávané výrobci byly takové, že jen malý počet vzorků měl střední velikost částic, rozdělení velikosti částic, tekutost a tepelnou kapacitu takovou, aby všechny tyto vlastnosti ležely uvnitř požadovaných hranic. Když tomu tak bylo, bylo možné použít materiály tak, jak byly nakoupeny. Skutečnost, že měly požadované vlastnosti, vyplynula z úpravy materiálů dodaných výrobci způsoby, jako je prosévání nebo třídění vzduchem.
Velká většina materiálů, jak bylo zjištěno při zkoušení, byla nevhodná a musela být podrobena další úpravě dalším proeáváním nebo tříděním vzduchem, aby byly vyrobeny zlepšené oatterály, které byly takto dále spraveny· aby měly vlastnosti e^c^^^dajíc:í do vymezených hranic. Tyto další naCteilly byly pak pouSity k vytvoření fludčních vrstev, popsaných v příkladech provedeni.

Claims (10)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    1. Způeob tepelného vytvrzování ekla, při němž se sklo zahřeje na teplotu nad dolní chladicí teplotou a žhavé sklo se ocM-cdí plynem fušovaným zrnitým materiálem v klddovém rovnoměrně expandovaném stavu fluddace částic, vyznačený tím, že zrnitý oaCeeiál má plynotvorné vlastnosti a střední velikost částic v rozmezí 30 mikrometrů ai 120 mikromeerů, rozložení velikosti částic v rozmezí 1,15 ai 2,78, tekutost v rozmezí 69,5 ai 92 a tepelnou topacitu na jednotku objemu při minimální fluitaci v rozmezí 0,7 ai ^59 BJ.m^jK“’.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, · ie zrnitý mateniál je schopen uvolnit 4 % · ai ' 34,5 % plynu ze své vlastní hmotnost, kdyi se zahřeje do konstantní hnoonnosi při teplotě 800 °C.
  3. 3. Způsob podle bodu 2, vyznačený tm, ie zroiýýo onteriáleo je gamacoxid hlinitý, který je schopen uvo^nt 4 % cž 10 % plynu ze své vlastní hmlnnlSe, kdyi se zahřeje do konstaitní hmoonoost při teplotě 800 °C a má střední velikost částic v rozmezí 32 mikrometrů ai 119 mikrometrů, rozložení velikosti·částic v rozmezí 1,21 ai 2,34, tekutost v rozmezí 72,25 ai 92 a tepelnou kapacitu na jednotku objemu při nininOlní fluidcc! v rozmezí 0,85 ai 1,18 ttJ.nm-.K“’.
  4. 4. Způsob podle bodu 2,‘ vyznačený tím, ie zroiým materiálen je porézní hlinHokřeoičitco.
  5. 5. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznačený tio, ie zroiým ooterilleo obsahuje krystcícckou vodu.
  6. 6. Způsob podle bodu 5, vyznačený tím, ie zroiým materiálen je tr-Uydrát oxidu hlini- tého AI2O3.3H2O o středo! velikosti částic v rozmezí 62 ai 86 mikromeerů, střední velikosti částic v rozmezí 1,64 ai 2,73, tekutosti v rozmezí 69,5 ai 82 a tepelná kapacitě na jednotku objemu při minimální fluidce! v rozmezí 1,52 ai 1,59 MJ.m“3.K”’, .
  7. 7. Způsob podle bodu 5, vyznačený tím, ie zroiým onteriáleo je monnohdrát oxidu hLioitého AI2OJ.H2O o střední velikosti Částic v rozmezí 45 ai 57 mikrone erů, rozlomení velkosti částic v rozmezí 1,15 cž 2,78, tekutosti v rozmezí 74 cž 80 a tepelné kapacitě na jednotku objemu při ninio0lní íILuííccí v rozmezí · 1,16 až 1,18 MJ.m“3.K”’t
  8. 8. Způsob podle bodu 5, vyznačený tm, ie zroiýým memoriálem je ^drátovaný oxid železoctý FeO.OH obasauujcí krystclCckls vodu.
  9. 9. Způsob podle bodu 5, vyznačený tím, ie zroiýým onteriáleo je hydroxid hořečnatý Hg(OH)2 obsa^jc! krystalickou vodu.
  10. 10. Způsob podle bodu 10, vyznačený tío, ie zroiýýo onteriáleo je hУdrogenoUliδiecn elí]ít·
CS795626A 1978-08-17 1979-08-17 Method of the heat curing of glass CS212239B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
GB7833759 1978-08-17

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS212239B2 true CS212239B2 (en) 1982-03-26

Family

ID=10499127

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS795626A CS212239B2 (en) 1978-08-17 1979-08-17 Method of the heat curing of glass

Country Status (30)

Country Link
US (1) US4400193A (cs)
JP (1) JPS5547231A (cs)
KR (1) KR830001240B1 (cs)
AR (1) AR217950A1 (cs)
AU (1) AU524573B2 (cs)
BE (1) BE878299A (cs)
BR (1) BR7905272A (cs)
CA (1) CA1144763A (cs)
CS (1) CS212239B2 (cs)
DE (1) DE2933400A1 (cs)
DK (1) DK345479A (cs)
ES (1) ES483456A1 (cs)
FI (1) FI792553A7 (cs)
FR (1) FR2433487A1 (cs)
GR (1) GR69855B (cs)
HU (1) HU178324B (cs)
IL (1) IL58053A0 (cs)
IT (1) IT7968682A0 (cs)
LU (1) LU81609A1 (cs)
NL (1) NL7906243A (cs)
NO (1) NO792647L (cs)
NZ (1) NZ191307A (cs)
PL (1) PL117399B1 (cs)
PT (1) PT70074A (cs)
RO (1) RO78430A (cs)
SE (1) SE7906808L (cs)
TR (1) TR20441A (cs)
YU (1) YU200179A (cs)
ZA (1) ZA794256B (cs)
ZW (1) ZW15779A1 (cs)

Families Citing this family (13)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4643753A (en) * 1985-08-07 1987-02-17 Potters Industries, Inc. Method for making spherical particles
JPS62137386U (cs) * 1986-02-24 1987-08-29
JPS62279279A (ja) * 1986-05-28 1987-12-04 Toyooki Kogyo Co Ltd 液圧ポンプ装置
EP3174835B1 (en) 2014-07-31 2025-09-10 Corning Incorporated Methods for thermal tempering of glass
US10611664B2 (en) 2014-07-31 2020-04-07 Corning Incorporated Thermally strengthened architectural glass and related systems and methods
US11097974B2 (en) 2014-07-31 2021-08-24 Corning Incorporated Thermally strengthened consumer electronic glass and related systems and methods
US12338159B2 (en) 2015-07-30 2025-06-24 Corning Incorporated Thermally strengthened consumer electronic glass and related systems and methods
CN108698922B (zh) 2016-01-12 2020-02-28 康宁股份有限公司 薄的热强化和化学强化的玻璃基制品
US11795102B2 (en) 2016-01-26 2023-10-24 Corning Incorporated Non-contact coated glass and related coating system and method
CN111065609A (zh) 2017-08-24 2020-04-24 康宁股份有限公司 具有改进的回火能力的玻璃
TWI785156B (zh) 2017-11-30 2022-12-01 美商康寧公司 具有高熱膨脹係數及對於熱回火之優先破裂行為的非離子交換玻璃
CN113727954A (zh) 2019-04-23 2021-11-30 康宁股份有限公司 具有确定的应力分布曲线的玻璃层叠物及其制作方法
KR20220044538A (ko) 2019-08-06 2022-04-08 코닝 인코포레이티드 균열을 저지하기 위한 매장된 응력 스파이크를 갖는 유리 적층물 및 이를 제조하는 방법

Family Cites Families (8)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3075580A (en) * 1956-08-31 1963-01-29 United States Steel Corp Heat exchanger and method
US3423198A (en) * 1965-06-14 1969-01-21 Permaglass Method for tempering glass utilizing an organic polymer gaseous suspension
GB1383495A (en) * 1971-03-30 1974-02-12 United Glass Ltd Manufacture of glass articles
BE791190A (fr) * 1971-11-10 1973-05-10 Ppg Industries Inc Trempe
US3883339A (en) * 1974-05-07 1975-05-13 Ppg Industries Inc Method of two stage tempering of glass
GB1556051A (en) * 1975-08-29 1979-11-21 Pilkington Brothers Ltd Thermal treatment of glass
US4066430A (en) * 1976-11-26 1978-01-03 Ppg Industries, Inc. Method of tempering in a fluidized quenching medium
LU80019A1 (fr) * 1978-07-21 1980-02-14 Bfg Glassgroup Procede et dispositif de traitement thermique du verre et produit obtenu

Also Published As

Publication number Publication date
CA1144763A (en) 1983-04-19
BE878299A (fr) 1980-02-18
NZ191307A (en) 1981-11-19
SE7906808L (sv) 1980-02-18
US4400193A (en) 1983-08-23
NL7906243A (nl) 1980-02-19
KR830001240B1 (ko) 1983-06-27
PT70074A (en) 1979-09-01
ES483456A1 (es) 1980-03-01
IT7968682A0 (it) 1979-08-17
FI792553A7 (fi) 1981-01-01
HU178324B (en) 1982-04-28
NO792647L (no) 1980-02-19
JPS5547231A (en) 1980-04-03
AR217950A1 (es) 1980-04-30
DE2933400A1 (de) 1980-03-06
LU81609A1 (fr) 1979-12-07
ZA794256B (en) 1981-03-25
PL217814A1 (cs) 1980-06-02
PL117399B1 (en) 1981-07-31
IL58053A0 (en) 1979-12-30
KR830001145A (ko) 1983-04-29
RO78430A (ro) 1982-02-26
YU200179A (en) 1983-01-21
FR2433487A1 (fr) 1980-03-14
DK345479A (da) 1980-02-18
AU524573B2 (en) 1982-09-23
AU4995379A (en) 1980-02-21
ZW15779A1 (en) 1981-03-11
GR69855B (cs) 1982-07-19
BR7905272A (pt) 1980-05-13
TR20441A (tr) 1981-07-09

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CS212239B2 (en) Method of the heat curing of glass
US4300936A (en) Process of cooling glass in a fluidized bed
DE60131846T2 (de) Feuerfeste, poröse formkörper mit hohem aluminiumoxidgehalt und verfahren zu deren herstellung
US4113458A (en) Thermal treatment of glass in a fluidized bed
JP4014724B2 (ja) シリカガラスの製造方法
JPH02267170A (ja) 耐火性支持体とその製造方法
US4838919A (en) Pretreatment of fused cast refractories
GB2028304A (en) Thermal toughening of glass
CA1069700A (en) Thermal treatment of glass
KR102789380B1 (ko) 석영 유리체
GB2039274A (en) Thermal treatment of glass
US3553063A (en) Strengthening ceramic articles
CN1519214A (zh) 超硬度防火玻璃及其制造方法、专用设备
KR800000281B1 (ko) 유리의 열처리 방법
Betke et al. Strength Increase of Alumina Foams by a Sodium Aluminosilicate Glass Coating with Subsequent Na+↔ K+ Ion Exchange (Gorilla Glass Coating)
Betke et al. Strength Increase of Alumina Foams by a Sodium Aluminosilicate Glass Coating with Subsequent Na þ↔ K þ Ion Exchange (Gorilla Glass Coating)
US20050079288A1 (en) Suppressing mono-valent metal ion migration using alumina-containing barrier layer
Raszewski et al. Impact of composition and heat treatment on pore size in porous walled hollow glass microspheres
Sharapova et al. Prospects for using aluminosilicate refractories for aluminum electrolyzers. Part 1. Features of the structure of aluminosilicate refractories intended for aluminum electrolyzers
DD145525A5 (de) Verfahren zum waermehaerten von glas
PL111643B1 (en) Method of glass heat treatment
CS211393B2 (en) Method of thermal hardening the glass sheet and device for executing the same
CLARK PREPARATION OF GLASS CERAMIC BONDS BY THE SINTERING AND CRYSTALLIZATION OF GLASS POWDERS (ABRASIVES, CRYSTAL MORPHOLOGY, FRACTURE TOUGHNESS)
DOLOMITE LS O’Bannon, Dictionary of Ceramic Science and Engineering© Plenum Press, New York 1984
Levitskii et al. Glazed majolica articles produced by single-stage firing