CS207783B2 - Facility for driving the air in the room - Google Patents

Description

(54) Zařízení pro vhánění vzduchu do místnosti

Vynáleiz se týká zařízení pro vhánění vzduchu do místnosti, přičemž tlak vháněného vzduchu je vyšší než tlak vzduchu v místnosti.

Dosud známá zařízení pro vhánění vzduchu dc místností mají Četné nedostatky týkající se směšování vháněného vzduchu se vzduchem v místnosti, zpomalení rychlosti vháněného vzduchu, potřebného přípojného tlaku vháněného vzduchu a stejnoměrného provzdušnění místnosti. Především je na závadu, že vstupující paprsek vzduchu je deskou dmílstěnou před ústím přípojného hrdla rozdělován tak, že vzduchový proud obsahuje i radiální rychlostní složky. Radiálně se rozšiřující vzduchový proud ztrácí za ústím v důsledku rychle se zvětšujícího průtočného průřezu rychlost již v malé vzdálenosti od ústí dříve, než dojde k intenzivnímu smíšení vháněného^ vzduchu se vzduchem v místnosti. V důsledku nedostatečného intenzivního smíšení udržuje se do značné míry tepelný rozdíl mezi vzduchem místnosti a vháněným vzduchem, což vyvolává, zvláště vhání-li se chladný vzduch, u osob přítomných v místnosti pocit nepříjemné teploty a průvanu.

Jsou známa zařízení pro vhánění vzduchu, u nichž je možno dosáhnout odpovídajícího smíšení a zpomalení vháněného vzduchu. Tato zařízení však pracují s vysokým přípojným tlakem a musí vyvinout velký větrací výkon, ježto množství dopraveného větracího vzduchu je přes vysoký přípojný tlak nepatrné.

Zařízení, jejichž součástí je deska umístěná před ústím a lopatková mříž, nemají možnost zmenšit objem proudu vháněného vzduchu tak, aby paprsek vháněného vzduchu po stejnoměrném rozdělení dále proudil, a aby se tak smíšením se vzduchem místnosti zlepšilo vyrovnávání teplot. Naopak se u těchto zařízení zvětšuje zmenšeními objemu vzduchového proudu neibelzipečí vzniku průvanu.

Nevýhoda známých řešení spočívá dále v tom, že k nastavení množství vháněného vzduchu do přípojného hrdla nebo přípojného kanálu je třeba za účelem škrcení přípojného tlaku vestavovat zvláštní drahý škrticí prvek. Je sice možno přestavit za účelem· škrcení proudu vzduchu lopatkovou mříž, tímpo přestavěním se však narušuje stejnoměrné rozdělení rychlosti vháněného paprsku vzduchu, popřípadě viditelná lopatková mříž budí svou asymetrickou polohou nepříznivý estetický dojem.

U konstrukcí zařízení pro vhánění vzduchu jde o to, aby vháněný vzduch, zvláště je-li chladnější než vzduch v místnosti, se co možno nejdokonaleji smísil se vzduchemmístnosti dříve, než dosáhne části této- ' místnosti, v níž jsou lidé. Též rychlost vzduchového¹ proudu se musí snížit na hodnotu, nevyvolávající pocit průvanu. Objem proudu Vzduchu musí být u zařízení pro vhánění vzduchu -nastavitelný, aby jej bylo možno· regulovat, a aby při malém tlakovém rozdílu bylo možno dopravovat velký objem, vzduchu, současně však musí - poskytovat možností nastavit objem vzduchového - proudu na malou -hodnotu i při velkém tlakovém rozdílu, aniž by vznikal průvan nebo- nepříjemné hluky a- rušivé akustické účinky.

Tyto vzájemně p-rotikladné požadavky na uvedená zařízení pro vhánění vzduchu vedly ke kompromisním- řešením, při nichž bylo zlepšení z jednoho- hlediska na úkor jiného hlediska.

Aby bylo možno vzduch na malou vzdálenost znatelně přibrzdit, umísťuje se zpravidla před ústím- přípojného· hrdla deska, o níž se vzduchový proud tříští a -rozšiřuje Se v radiálním· směru. Tato deska je zpravidla rovná a kruhová, je umístěna kolmo k ose -přípojného- hrdla a -skládá se z jedné nebo více čálstí. Místo- desky se užívá též rotační těleso.

. - Především, z estetických - . důvodů. - je obvyklé místo jediné desky užívat několik takových desek, složených z částí uspořádaných posuvně v axiálním směru. Tyto části mohou mít například tvar soustředných prstenců.

K nucenému rozdělení proudu větracího vzduchu pokud -možno- na -radiální proudy se - často- používají další desky, vystupující z okolí přípojného- hrdla. Otevřený prošito? mezi deskami, z nichž jedna je přední - - a druhá zadní, se z estetických důvodů vyplňuje. Za tímto účelem- se mezi -přední a zadní desku vkládá jedna nebo- více prstencdvitých desek nebo se mezi přední a zadní deskou umísťuje vhodná mříž, sestávající z rovných desek ležících v rovině nebo z válcovitých tyčí, a co- nejméně omezující radiální rozdělení vzduchu.

U těchto- zařízení pro vhánění vzduchu je radiální dělení proudu vzduchu spojeno s velmi nepatrným průtočným odporem. Za účelem nastavení objemu vzduchového proudu -vháněného vzduchu se do· přípojného hrdla veistavují přestavitelné škrticí prvky, pracující podle nastavení průtočného průřezu. Řidčeji se tyto- škrticí prvky veistavují do- - průtočného· průřezu mezi přední a zadní deskou. Známým příkladem- takovéhoto uspořádání je vložení škrticích prvků meizi přední a zadní desku, které jsou při otevření uloženy radiálně, při škrcení však jisou po dvojicích uzavřeny v opačném směru- otáčení.

Uspořádání rozšířené -varianty zařízení pro vhánění a usměrňování proudu vzduchu v radiálním- směru spočívá v tom·, že zařízení pro vhánění vzduchu je vestavěno do - různých částí, oddělujících jednotlivé místnosti budovy, například do stropů, přičemž prvky ve tvaru rotačního tělesa přední desky jsou připevněny rovnoběžně s příslušnou konstrukční částí budovy a jsou umístěny v blízkosti ves.tavovací roviny.

Hlavní nedostatek těchto - řešeiní spočívá v tom, že se - vháněný vzduch málo -směšuje se vzduchem místnosti. - Nedostatek spočívá dále v tom, že k regulaci množství - vháněného vzduchu a pro dosažení estetického vzhledu je nutno použít speciálních nákladných prvků, které se základní funkcí zařízení nijak nesouvisí.

Za účelem zabránění vzniku - průvanu je nutné jak směšování, tak i brzdění vháněného vzduchu. U každého zařízení pro· vhánění, vzduchu směšuje se vystupující paprsek vzduchu se vzduchem- v místnosti a Uvádí tepto vzduch do· pohybu na újmu své pohybové energie. Je zřejmé, že intenzivního směšování - lze dosáhnout paprsky vzduchu, které mlají velkou pohybovou energii a velkou plochu. Paprsky vzduchu s velkou pohybovou energií, popřípadě s velikou -rychlostí -pohybu, jsou však z hlediska brzdění nepříznivé, ježto jejich dosah je veliký.

Jelikož zařízení pro vhánění vzduchu mohou být umístěna podle daných poměrů jen v určité vzdálenosti od obývaných místností, zvětšuje se u většiny těchto zařízení povrch paprsku, vzduchu, aby se dosáhlo- většího směšovacího- účinku. Do této - skupiny patří - zařízení pro vhánění vzduchu rozdělující proud vzduchu, vháněcí zařízení s řadou trysek apcd.

Paprsek vzduchu vystupující z těchto· zařízení je usměrňován, .-rychlostní - složky Vzttnkající směšováním vzduchu -mají tentýž simě-r jako paprsek vzduchu.

U tohoto řešení je na závadu vysoký přípojný tlak, jehož je třeba, a velký - dosah proudu vzduchu. Usměrněným paprskem vzduchu- se -vháněný vzduch soustřeďuje v omezeném prostoru místnosti, důsledkemčehož není větrání celé místnosti stejnoměrné.

Požadavky na dobré -promíšení na malou vzdálenost a zpomalení rychlosti vzduchu nejlépe splňují vířivá zařízení pro- vhánění vzduchu, ježto umožňují velkou -směšovací plochu a vyvíjejí velkou pohybovou energii. Pro- zvýšení pohybové energie se vháněný proud vzduchu zkracuje, čímž se - rychll<tst částic paprsku vzduchu sice zvyšuje, sfrněr jejich pohybu se však odchyluje od směru paprsku vzduchu a nezvětšuje - se proto jeho dosah.

Známá vířivá zařízení -pro - Vhánění vzduchu je možno v podstatě rozdělit do> dvou skupin. U jedné skupiny je axiálně vedený paprsek vzduchu uváděn do pohybu kolem osy, čímž se zviřuje, u druhé - skupiny jsou paprsky vzduchu, šířící se v radiálním: směru, ulváděny do pohybu ve směru tangenciálním, čímž se rovněž zviřují.

U axiálních vířivých zařízení pro- vhánění vzduchu se zpravidla umísťuje v přípojném hrdle vzduchová vodicí mříž, která mění axiálně usměrněný paprsek vzduchu ve vířivý proud.

Charakteristický příklad axiálního vířivého zařízení pro vhánění vzduchu je, že k vnějšímu povrchu rotačního· paraboloidu, zasahujícího hluboko do přípojného hrdla, jsou připevněny šroubovité lopatky, udělující procházejícímu proudu vzduchu tvar šroubovice. Rotační paraboloid je též možno v přípojném hrdle nastavit v axiálním směru, čímž se reguluje množství vystupujícího vzduchu.

Nevýhoda tohoto· řešení spočívá v tom, že je třeba vysokého přípojného tlaku, a že větrání místnosti není stejnoměrné.

U zařízení pro vhánění vzduchu vyvíjející radiálně se rozšiřující vířivý proud vzduchu, se vír vytváří tím, že se vzduch přivádí do zařízení v tangenciálním směru. Rozšíření· rozdělení vzduchového· proudu se dosahuje deskou umístěnou u výstupního· otvoru tak, že není přímo proti výstupnímu otvoru, nýbrž · je přibližně s tímto otvorem rovnoběžná. Charakteristika této· konstrukce spočívá v tom, že podtlak vznikající v jádru víru nasává otvorem, který je za tímto účelem v desce vytvořen, vzduch z místnosti a předběžně jej směšuje s přiváděným vzduchem.

Obdobné řešení se · týká čtyřúhelníkové konstrukce zařízení na vhánění vzduchu, u něhož se vzduch přivádí v bočním· směru trubkou ústící do veliké skříně a na místě vstupu proudu vzduchu do· skříně je uspořádána před vstupním otvorem· svislá vodicí delska, pomocí níž se na stropní dělicí mříži, uložené na dně skříně, dosahuje stejnoměrný výstup vzduchu. Ve skříni sice vzniká vířivý · pohyb, jehož účinnost však nepříznivě ovlivňuje pravoúhlý průřez skříně a pravoúhlý průřez mříže.

Nedostatek obou řešení ·spočívá v tem, že· vytváření víru v radiálně se rozšiřujícím paprsku vzduchu je spojeno s mimořádně vysokou ztrátou tlaku a tím i s velikou ztrátou větracího výkonu.

Jiltým přechodem mezi axiální a radiální konstrukcí zařízení pro· vhánění vzduchu je polcaxiální řešení, při němž se vítr vytváří ve zvláštním· prvku šnekovítého tvaru, do něhož se vhání vzduch rovněž radiálně. Tlaková ztráta je u tohoto řešení vysoká. Vzduch vystupuje a dělí se na kuželovité ploše, umístěné před prvkem šnekovítého tvaru.

Nevýhoda známých axiálních vířivých zařízení pro vhánění .vzduchu spočívá v tom, že vířivě postupující vzduch se dostává do styku se vzduchem, který umožňuje promísení v místnosti, poměrně malou vnější plochou vháněného· paprsku vzduchu.

.Známé konstrukce radiálních vířivých zařízení na vhánění vzduchu se vyznačují společně tím, že jedna strana rozšiřujícího se paprsku vzduchu postupuje tělsně po· stěně místnosti, například po stropu, takže k směšování se vzduchem v místnosti může dojít pouze na jedné straně paprsku.

Nevýhoda těchto konstrukcí spočívá v tom, že pro· regulaci množství vháněného -vzduchu je nutno· zapojit speciální nákladné škrticí jednotky.

•Cílem vynálezu je konstrukce zařízení pro vhánění vzduchu· odstraňující shora popsané nedostatky včetně nedostatků zařízení vířivých. Cílem vynálezu je dále dosažení intenzivního· smíšení velmi chladného větracího· vzduchu se vzduchem větrané místnosti, po průtoku krátké dráhy, stejnoměrné šíření paprsku vzduchu v místnosti, snížení rychlosti větracího vzduchu na velmi krátké vzdálenosti pod hodnotu, při níž vzniká průvan. Všech těchto cílů má být podle vynálezu dosaženo s co ne-jmenší ztrátou tlaku. Cílem vynálezu je též dosažení možnosti škrcení většího přípojného· tlaku, který je popřípadě k dispozici, aniž by toto· škrcení bylo spojeno s nepříznivými účinky akustickými, a anřž by bylo třeba zvláštních konstrukčních prvků, nýbrž aby se vystačilo s pouhým · nastavením polohy jednotlivých konstrukčních prvků zařízení pro· Vhánění vzduchu.

Zařízení pro vhánění vzduchu podle vynálezu sestává z přípojného hrdla, z přední desky a z věnce lopatek, a jeho podstatou je, že· v prostoru mezi ústím přípojného hrdla · a přední deskou je uspořádán věnec lopatek, obsahující nejméně dvě lopatky, vystupující z přípojného hrdla nebo Umístěný zcela mimo přípojné hrdlo.

Podstatou vynálezu také je, že mezi přímkami ležícími v rovinách dotýkajících se v dotykových bodech kolmo· výstupní hrany · lopatek jedna přímka, která svírá s· čarou, procházející dotykovým bodem· a je kolmá k ose souměrnosti přípojného· hrdla, úhel menší než 85°.

Podstatou vynálezu ještě je, že lopatky mají tvar oblouku a jsou ve směru osy souměrnosti přípojného hrdla procházející sltředem průřezu ústí vypuklé. Lopatky lopatkového· věnce mohou být tuhé. Mohou však býít vyrobeny i z plachtoviny. V tomto případě mohou měnit svůj tvar podle vzduchového proudu.

Lopatky jsou s ostatními konstrukčními prvky spojeny buď pevně, nebo nastavitelně. Lopatky jsou přestavitelné jednotlivě ručně a vzájemně na sobě nezávisle nebo se přestavují · jednotlivě nebo společně servomotorem. V blízkosti ústí přípojného· hrdla je umístěna zadní deska libovolného tvaru obklopující ústí přípojného hrdla. Přední deska sestává z jedné nebo více částí, které jsou jednotlivě nebo společně přestavitelné. Sestává-li přední deska z několika prvků, je přestavitelná ve směru k ústí nebo ve sim.eru k zadní desce tak, že · zcela nebo zčásti uzavírá průřez vystupujícího proudu vzduchu. Lopatky věnce jsou uspořádány otočně kolem· vlastní osy, uložené v přední desce a v zadní desce. Lopatky jsou kolem této osy otáčení nastavitelné t-aik, že mohou uzavřít celý průtočný průřez proudu vzduchu. V přípojném hrdle je uspořádána škrticí jednotka zakrývající zčásti průtočný průřez.

Jak přední deska, tak i zadní deska mohou být vzájemně nezávisle buď rovné, nebo mohou mí't tvar rotačního· těleisa. Vzdálenost zadní desky od plochy ohraničující větraný prostor, například stěny místností, je větší než 100 mim.

Hlavní výhoda zařízení pro· vhánění vzduchu podle vynálezu spočívá v tom, že vytváří radiálně se rozšiřující paprsek vzduchu, který se v blízkosti zařízení pro vhánění vzduchu intenzívně směšuje se vzduchem' místnosti, přičemž jeho rychlost klesá již po· průtoku krátké dráhy pod úroveň rychlosti vyvolávající nebezpečí průvanu. Těchto· výhod se dosahuje s mimořádně malou ztrátou tlaku.

Další výhoda spočívá v tom, že obě strany radiálně vystupujícího· a rozšiřujícího· se paprsku · vzduchu jsou volné pro intenzívní směšování se vzduchem místnosti.

U zařízení podle vynálezu je množství vháněného vzduchu regulovatelné, vytváření víru v paprsku vzduchu je nastavitelné, aniž by k tomu bylo třeba zvláštních nákladných konstrukčních prvků.

Těchto· výhod se dosahuje použitím· přední desky umístěné před vstupním· průřezem vzduchového proudu, sestávající z jedné nebo několika částí libovolného· tvaru a způsobující radiální proudění · vzduchu pomocí jedné nebo několika částí. Vzduch naráží na tuto přední desku, o· níž se tříští, a mění nucené tok v radiálním slrněru. Lopatky, které se nacházejí v prostoru mezi ústím · přípojného hrdla a přední deskou a jsou nejméně dvě, uvádějí vzduchový proud do· šroubovitého pohybu. Lopaitky mohou být též vypuklé, v každém případě jsou uspořádány vždy ve stejném smyslu otáčení. Při tomto· uspořádání přední desky a lqpatek je toikový odpor velmi malý. Prostor mezi přední deskou a ústím je možno uzavřít i na straně odvrácené od přední desky zadní deskou. Tato zadní deska je od stěny místnosti v určité vzdálenosti. Tím se dosahuje· výhody, že obě strany vířivého ppjprsku vzduchu jsou v doteku se vzduchem větrané místnosti a mohou se směšovat.

Nastavitelnými lopatkami je možno vzduchový proud regulovat tak, aby se tvoření víru nezmenšovalo, nýbrž aby se naopak ještě zvětšovalo. Provádí-li se regulace naft stavení · přední desky, nedochází ke změně ve vytváření víru.

Vynález je blíže vysvětlen na jednom příkladu výhodného provedení s odvoláním· na výlkrdsy, kde obr. 1 je celkové uspořádání zařízení, obr. 2 je provedení s· vypuklými lopatkami, obr. 3 znázorňuje· provedení, u něhož přední deska sestává ze dvou částí, obr. 4 představuje provedení, u něhož přední deiska je opatřena otvorem.

Proti ústí 2 přípojného· hidlla- 1 je umístěna přední deska 3. V prostoru 4 mezi ústím 2 přípojného· hrdla 1 a přední deskou 3 jsou připevněny lopatky 5 uspořádané do· věnce 6, vyčnívající z přípojného* hrdla 1 a zviřující proud vzduchu procházejícího přípojným hrdlem· · 1. Mezi přímkami 10, ležícími v rovinách · 8, dotýkajících · se v dotykových bodech 9 kolmo· · výstupní · hrany · 7 lopatek 5 je jedna přímka, která Svírá s čarou· 14, procházející dotykovým bodem · 9 a je· kolmá k ose souměrnosti přípojného hrdla 1, úhel menší než· 85°.

Na obr. 2 je znázorněno· jiné provedení. U tohoto provedení jsou lopatky· 5 zakřiveny tak, že jsou v pohledu od osy 13 . přípojného· hrdla 1 vypuklé. L^j^atky 5 · jsou uspořádány v témž smyslu · otáčení v prostoru mezi rovnou Mdní deskou 16 a rovinou přední deskou 3.

Lopatky 5 jsou otočné kolem své osy 17. jsou přestavovány servolmotorem' 15. Přestavením· lopatek 5 je možno průřez 18 vystupujícího vzduchového- proudu zcela uzavřít. Pro· předběžné nastavení je v průtočném průřezu 19 přípojného hrdla 1 umístěna jako škrticí jednotka 20 vztlaková klapka.

Mezi zadní deskou 16 a stěnou místnosti je vzdálenost 21, aby se mohl paprsek vzduchu oběma svými stranami směšovat se vzduchem · větrané místnosti.

Na obr. 3 je znázorněno· obdobné provedení, u něhož přední deska 3 sestává ze dvou částí. Pohyblivou· částí 3/2 přední desky· 3 je možno· měnit výstupní průřez 18 vzduchového proudu. K částo· 3/1 přední desky 3 je připevněn věnec 6 lqpatek 5.

Na obr. 4 je znázorněno' provedení, u něhož přední deska 3 je opatřena otvorem 23 pro umožnění toku plynového média. Ústí průtočného hrdla 1 má stejně veliký průřez jako otvor 23 nebo větší než tento· otvor 23, provedený v přediní desce 3.

Zařízení pro vhánění vzduchu podle vynálezu je možno upotřebit především pro větrání p klimatizaci místností chladným vzduchem.

Claims (18)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   1. Zařízení pro- vhánění vzduchu do místnosti, sestávající z přípojného hrdla, z přední desky a z věnce lopatek, vyznačující se tím¹, že v prostoru (4) mezi ústím· · (2) přípojného· hrdla , (1) a přední deskou. (3 ), opatřenou otvorem (23), je uspořádán věnec (6) lopatek (5), obsahující nejméně dvě lopatky (5) a .vystupující z přípojného hrdla (1) nebo· je umístěný zcela mimo přípojné hrdlo (1).
2. 2. Zařízení pro vhánění vzduchu do místnosti · .podle bodu 1, vyznačující se tím, že mezi přímkami ležícími v rovinách (8), dotýkajících se v dotykových bodech (9) kolmo výstupní hrany (7) -lopatek (5), je jedna přímka, ikterá svírá s čarou (14) procházející dotykovým bodem (9) a je kolmá k .ose souměrnosti (13) přípojného· hrdla (l),úhel •menší než 85°.
3. 3. Zařízení pro vhánění vzduchu do místnosti podle bodu 1, 2, vyznačující se tím, že lopatky (5) jsou uspořádány kolem osy souměrnosti (13). přípojného hrdla · (1) v témže smyslu otáčení.
4. 4. Zařízení pro vhánění vzduchu do· místnosti podle bodu 1, 2, 3, vyznačující se tím, že· lopatky (5) mají tvar oblouku a jsou ve směru osy souměrnosti přípojného' hrdla (1) procházející středem· · (1.2) průřezu ústí (2) přípojného hrdla (1) vypuklé.
5. 5. Zařízení pro· vhánění vzduchu do· místnosti podle bodů 1 až 4, vyznačující se· tím, že lopatky (5) věnce (6) jsou tuhé.
6. 6. Zařízení pro vhánění vzduchu do místnosti podle bodů 1 až 4, vyznačující se· tím, že lopatky· (5) ivěnce · (6) jsou z plachtoviny.
7. 7. Zařízení pro vhánění vzduchu do místnosti podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že lopatky (5) jsou s ostatními konstrukčními prvky· spojeny buď pevně, nebo nastavitelně.
8. 8. Zařízení pro vhánění vzduchu do· místnosti podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že lopatky (5) jsou vzájemně nezávisle pře'staVitelné.
9. 9. Zařízení pro· vhánění vzduchu do místnosti podle bodů ·1 až 8, vyznačující se tím, že v blízkosti lopatek (5) je umístěn servomotor (15).
10. 10. Zařízení pro- vhánění vzduchu do· místnosti podle· bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že· ústí (2) · přípojného hrdla (1) je obklopeno zadní deskou (16) libovolného tvaru.
11. 11. Zařízení pro vhánění vzduchu do- místnosti podle bodů 1 až 10, vyznačující se· tím, že · přední · deska (3) sestává z· jedné nebo· z více částí, které jsou jednotlivě nebo společně přestavitelné.
12. 12. Zařízení pro vhánění vzduchu do· místnosti podle bodů 1 až 11, vyznačující se tím,· že· přední deska· (3) je přestavitelná ve směru k ústí (2) přípojného hrdla · (1.) nebo ve směru k zadní desce (16).
13. 13. Zařízení pro· vhánění vzduchu do místnosti podle bodů ·1 až 12, vyznačující se tím, že · lopatky (5) věnce (6) jsou uspořádány otočně kolem: vlastní osy (17), uložené v přední desce (3) a v zadní desce· (16).
14. 14. Zařízení pro vhánění vzduchu do· místnosti podle bodů 1 až 13, vyznačující se tíhl, že · lopatky (5) jsou nastavitelné pro uzavření celého průtočného- průřezu ·(18) proudu· vzduchu.
15. 15. Zařízení pro vhánění vzduchu do- místnosti podle bodů 1 až 14, vyznačující se tím, že v přípojném hrdle (1) je· uspořádána škrticí jednotka (20), zakrývající zčásti průtočný průřez (19).
16. 16. Zařízení pro vhánění vzduchu do· místnosti podle bodů 1 až 15, vyznačující se tím, že přední deska (3), anebo·· zadní deska (16) jsou· vytvořeny jako rotační tělesa.
17. 17. Zařízení pro vhánění vzduchu · do· místnosti podle bodů 1 až 16, vyznačující se tím, že vzdálenost (21) zadní desky (16) od plochy ohraničující větraný prostor, například od stěny místnosti, je · větší než 100 milimetrů.
18. 18. Zařízení pjro· vhánění vzduchu do- místnosti podle bodů 1 až 17, vyznačující · pe tím, že průřez ústí (2) přípojného hrdla · (1) je větší než průřez otvoru· (23) ležícího ve směru přípojného· hrdla (1) nebo je větší než tento otvor (23).