CS207601B2 - Způsob výroby kysličníku chloričitého - Google Patents

Způsob výroby kysličníku chloričitého Download PDF

Info

Publication number
CS207601B2
CS207601B2 CS181777A CS181777A CS207601B2 CS 207601 B2 CS207601 B2 CS 207601B2 CS 181777 A CS181777 A CS 181777A CS 181777 A CS181777 A CS 181777A CS 207601 B2 CS207601 B2 CS 207601B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
chlorine dioxide
reaction medium
chlorate
sodium
reaction
Prior art date
Application number
CS181777A
Other languages
English (en)
Inventor
Richard Swindells
Maurice C J Fredette
Original Assignee
Erco Ind Ltd
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Erco Ind Ltd filed Critical Erco Ind Ltd
Publication of CS207601B2 publication Critical patent/CS207601B2/cs

Links

Landscapes

  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

(54) Způsob výroby kysličníku chloričitého
Tento vynález se týká způsobu výroby kysličníku chloričitého.
Z amerického patentu čís. 2 881052 je známo, že kysličník chloričitý vzniká redukcí kyselého vodného roztoku chlorečnanu za použití methanolu. Avšak reakce probíhá velmi pomalu, vyžaduje setrvání při výrobě v řadě reaktorů a výsledkem jsou velké objemy kapalinných odpadů, obsahujících kyselinu sírovou, nezreagovaný chlorečnan sodný a síran sodný, jako vedlejší produkt. Účinnost konverze chlorečnanů na kysličník chloričitý je velmi malá a obecně nepřesahuje asi 90 %. Reakčním prostředím se obvykle vede vzduch, aby se zředil kysličník chloričitý.
Celková reakce zahrnující tento dříve známý postup, obecně známý jako Solvayův způsob, se může vyjádřit tímto vztahem:
NaClOí + 2 HaSOé + CH3OH -* 2 CIO2 + 2 NaHSOá + HCHO + 2 H2O (1)
S překvapením bylo objeveno, že účinek Solvoyova způsobu se může podstatně zlepšit při použití vysoké celkové normality kyselin a při provádění reakce v jednokomoS rové nádobě, sloužící jako generátor, odparka a krystalizátor, jak je detailněji popsáno dále.
Bylo pozorováno, že účinnost methanolu využívaného při tomto vynálezu ke konverzi chloirečnanu na kysličník chloričitý často dosahuje 106 %. Ukazuje se, že oxidační produkty methanolu, totiž formaldehyd a kyselina mravenčí, mají také svoji úlohu při účinné produkci kysličníku chloričitého podle tohoto vynálezu. Při tomto vynálezu se může používat formaldehyd, kyselina mravenčí a jiná organická redukující činidla pro chlorečnan sodný.
V jednokomorové nádobě, sloužící jako generátor, odparka a krystalizátor, která se používá podle vynálezu, se kysličník chloričitý získává kontinuálním způsobem z reakčního prostředí, které je v reakční nádobě a je udržováno při svém bodu varu při obvyklém absolutním tlaku v reakční nádobě a teplotě pod teplotou, za které dochází k podstatnému rozkladu kysličníku chloričitého. Reakční nádoba se udržuje za tlaku nižšího, než je tlak atmosférický, aby se reakční prostředí udrželo ,při bodu varu, a z reakčního prostředí se odpařuje voda používaná jako ředicí plyn pro kysličník chloričitý. Po zahájení reakce se tvoří jako vedlejší produkt sůl, vznikající z kationu chlorečnanu a anionu dávkované kyseliny. Její koncentrace vzrůstá, až dojde k nasycení reakčního prostředí, a sůl se z reakčního prostředí ukládá v reakční nádobě; jakmile se dosáhne nasycení, sůl se začne odstraňovat.
Postup se obvykle provádí za konstantních podmínek, kdy množství vody zaváděné do reakční nádoby s reakčními složkami je v rovnováze s množstvím vody odstraňovaným z reakční nádoby, a to zejména jako ředicí plyn pro kysličník chloričitý, takže hladina kapaliny v reakční nádobě se udržuje v podstatě konstantní.
Při tomto vynálezu se chlorečnan, s výhodou ve formě sodné soli, kyselina sírová a methanol zavádějí do reakčního prostředí.
Reakční prostředí má vysokou aciditu. Výraz „acidita“ neboli kyselost se obvykle bere v úvahu ve vztahu k celkové aciditě, jak se stanoví titrací roztokem hydroxidu sodného o známé koncentraci na předem zvolené pH konce titrace. Zjištěná hodnota se vyjadřuje jako „normalita“, to jest ekvivalentní počet valů vodíku na litr roztoku odpovídajícího titrované hodnotě a uvádí se jako „celková normalita kyselin“. Pojem „celková normalita kyselin“, jak se zde používá, definuje aciditu ve smyslu shora popsaném.
Reakční prostředí používané podle přítomného vynálezu má vysokou celkovou normalitu kyselin, a to alespoň 9 val/1. Bylo zjištěno, že bez záměrně přidávaných chloridových ionů se vzrůstem celkové normality kyseliny sírové účinnost konverze chlorečnanu sodného na kysličník chloričitý vzrůstá.
Dále bylo nalezeno, že za konstantních podmínek je proměnné množství chloridu sodného v reakčním prostředí a množství přítomného chloridu sodného podstatně klesá se vzrůstem celkové normality kyselin.
Účinnost konverze chlorečnanu sodného na kysličník chloričitý podle reakce (lj uvedené shora může vystoupit až na velmi vysokou úroveň, obvykle od 99 do 100 °/o, a proto významně předčí účinnost dosahovanou při obvyklém Solvayově způsobu.
Čistota vzniklého kysličníku chloričitého s ohledem na znečištění chlorem vzrůstá se vzrůstem celkové normality kyseliny, přičemž se ukazuje vzrůstající sklon k reakci podle vztahu (1) se vzrůstem celkové normality kyselin.
Při tomto vynálezu je síran sodný jako vedlejší produkt, který se ukládá z reakčního prostředí v reakční nádobě ve formě kyselého síranu sodného vzorce NaHSCk nebo seskvisulfátu sodného vzorce NasHfSOdjz.
Pro zužitkování kyseliny z tohoto síranu sodného se může přidávat k reakčnímu prostředí při jiném postupu výroby kysličníku chloričitého, ve kterém chlorečnan sodný a chlorid sodný a/nebo kyselina chlorovodíková reagují v kyselém vodném prostředí při celkové normalitě kyselin méně než asi 4,8 val/1 kyselý síran sodný, čímž se využívá celé množství nebo část kyseliny. Takovýto tandemový způsob výroby kysličníku chloričitého je detailněji popsán v americkém patentu čís. 3 789 108.
Způsobem podle tohoto vynálezu se nejen zlepší účinnost Salvayova způsobu, ale odpadne potřeba zacházet s odpadající kapalinou obsahující kyselinu sírovou, síran sodný a určité množství chlorečnanu sodného a potřeba používat vnějších zdrojů ředicího plynu, jako když se používá obvyklého Solvayova způsobu.
Následující příklad blíže ilustruje vynález.
Příklad
Generátor pro výrobu kysličníku chloričitého se nechá pracovat za rozdílných reakčních podmínek a pro každý případ se stanoví účinnost výroby kysličníku chloričitého a jeho čistota. Do generátoru se v každém případě přivádí jako násada pouze roztok chlorečnanu sodného, kyselina sírová a methanol. Reakční prostředí se udržuje při bodu varu za tlaku nižšího, než je tlak atmosférický, a dochází k usazování kyselého síranu sodného z reakčního prostředí.
Provedou se tři samostatné operace. Podmínky a výsledky jsou shromážděny v následující tabulce.
207B01
TABULKA
Pokus čís. 1 2 3
teplota 64 °C 66 °C 74 °C
tlak rychlost přidávání kapalin: 15,196 kPa 14,130 kPa 17,996 kPa
CH3OH 100 % 33 % 33 %
5,1 ml/min 3,8 ml/min 3,4 ml/min
HzSOi 18 mol/1 9 mol/1 9 mol/1
2,9 ml/min 7,0 ml/min 3,6 ml/min
NaClCb 1,8 mol/1 1,8 mol/1 6,74 mol/1
Tekutiny v generátoru: 19,1 ml/min 38,7 ml/min 10,5 ml/1
H2SO4 4,40 val/1 8,04 val/1 9,3 val/1
NaClOs 1,56 mol/1 0,87 mol/1 1,1 mol/1
Naď 0,39 mol/1 0,04 mol/1 0,003 mol/1
Krystaly Produkce kysličníku 60% NaaSOá 40% NaHSOá Na3H(SO4)2 NasHfSOájž
chloričitého 0,21 g/l/min 0,36 g/l/min 0,48 g/l/min
Plynová analýza 84 % CIO2 88 % CIO2 >99% CIO2
účinnost vztažená 16% CI2 12% CI2 <1% CI2
na chlorečnan 87,7% 78% >99%
účinnost vztažená na CHsOH 14% 87% 127%
množství potřebné k produkci 1,72 0,28 0,19 kg . CH3OH
kg ClOa
Poznámka:
* Na počátku se úmyslně nepřidává žádný chlorid sodný, i když se chlorid sodný nepřetržitě dávkuje jako nečistota v množství asi 0,003 kg NaCl na 1 -kg NaClOs.
Z výsledků uvedených v tabulce shora je zřejmé, že jak celková normalita kyselin v reakčním prostředí vzrůstá, rychlost produkce kysličníku chloričitého vzrůstá, čistota kysličníku chloričitého také vzrůstá, množství chloridu sodného v reakěním prostředí klesá a účinnost produkce kysličníku chloričitého s ohledem na spotřebu chlorečnanu vzrůstá.
Typický Solvayův způsob výroby kysličníku chloričitého je účinný se zřetelem na konverzi chlorečnanu na kysličník chloričitý asi z 89 o/o s methanolem potřebným v množství 0,20 kg methanolu na 1 kg produkovaného kysličníku chloričitého. Ze svrchu uvedených výsledků je zřejmé, že při postupu za podmínek pokusu čís. 3, to jest při normalitě kyselin asi nad 9 val/1, se může dosáhnout podstatného zlepšení účinnosti.
Tento vynález proto představuje výrazné zlepšení staršího Solvayova způsobu výroby kysličníku chloričitého. Modifikace jsou možné ve smyslu tohoto vynálezu.

Claims (1)

  1. pRedmet
    Způsob výroby kysličníku chloričitého redukcí chlorečnanu organickým redukčním činidlem ve vodném reakčním prostředí obsahujícím kyselinu sírovou při celkové normalitě kyseliny alespoň 9 val/1, vyznačujíVYNÁLEZU čí se tím, že se reakční prostředí udržuje při teplotě varu za tlaku nižšího, než je tlak atmosférický, a je nasyceno síranem kationtů výchozího chlorečnanu, přičemž se tento síran v pevné fázi odděluje.
CS181777A 1976-03-19 1977-03-18 Způsob výroby kysličníku chloričitého CS207601B2 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
GB1112376 1976-03-19

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS207601B2 true CS207601B2 (cs) 1981-08-31

Family

ID=9980466

Family Applications (2)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS181877A CS207602B2 (cs) 1976-03-19 1977-03-18 Způsob výroby kysličníku chloríčitého
CS181777A CS207601B2 (cs) 1976-03-19 1977-03-18 Způsob výroby kysličníku chloričitého

Family Applications Before (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS181877A CS207602B2 (cs) 1976-03-19 1977-03-18 Způsob výroby kysličníku chloríčitého

Country Status (3)

Country Link
CS (2) CS207602B2 (cs)
PL (1) PL106408B1 (cs)
ZA (1) ZA771555B (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
ZA771555B (en) 1978-01-25
CS207602B2 (cs) 1981-08-31
PL106408B1 (pl) 1979-12-31

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5091167A (en) Process for the production of chlorine dioxide
FI66817B (fi) Foerfarande foer framstaellning av klordioxid
US5091166A (en) Process for the production of chlorine dioxide
US4465658A (en) Chlorine dioxide process
US5273733A (en) Process for the production of chlorine dioxide
JPH06263407A (ja) 二酸化塩素の連続製造方法
US4145401A (en) High efficiency chlorine dioxide production at low acidity with methanol addition
US5093097A (en) Process for the production of chlorine dioxide
JPH0621005B2 (ja) 二酸化塩素の製造法
US3933987A (en) Simultaneous production of chlorine dioxide and a salt of a strong acid
US4154809A (en) High efficiency chlorine dioxide production using HCl as acid and methanol addition
CS207601B2 (cs) Způsob výroby kysličníku chloričitého
US4995950A (en) Preparation of alkali metal nitrates
EP0465447B1 (en) Process for the production of chlorine dioxide
US4206193A (en) Versatile process for generating chlorine dioxide
JPH02293301A (ja) 二酸化塩素の製造方法
US6251357B1 (en) High purity alkali metal chlorite and method of manufacture
JPH0621004B2 (ja) 二酸化塩素の製造法
CA2242685C (en) Nitric acid based chlorine dioxide generation process
JPH07165401A (ja) 二酸化塩素連続製造方法
CS216940B2 (en) Method of continuous production of the chlorine oxide
CS203997B2 (cs) Způsob přípravy kysličníku chloričitého
CA1116831A (en) Versatile process for generating chlorine dioxide
JPS5912601B2 (ja) 二酸化塩素製造方法