CS207306B2

CS207306B2 - Prostředek regulující růst rostlin

Info

Publication number: CS207306B2
Application number: CS241578A
Authority: CS
Inventors: Czaba Loerincz; Eva Loerincz; Istvan Gebhardt; Antal Gimesi; Bela Stefko; Erik Bogsch; Zsuzsanna Foeldesi
Original assignee: Richter Gedeon Vegyeszet
Priority date: 1978-04-13
Filing date: 1978-04-13
Publication date: 1981-07-31

Description

Vynález se lýká prostředku regulujícího růst rostlin..

Známé regulátory růstu rostlin lze rozdělit do íivou skupin, a to na látky přírodního piivodu a látky syntetické.

a látek podporujících růst rostlin původu ^Mrodního je nutno se zmínit o auxinech, ígibberellinech a cytochinonech, z látek zpomalujících růst rostlin původu přírodního o ahscisinové kyselině (R. Wegler: Chemie der Pflanzenschutz- und Schádlingsbekampfugsmittel, Springer Verlag, BerlinHeidelberg-New York, 1970, str. 399—429).

Regulační efekt auxinů na růst rostlin byl poprvé pozorován F. W. Wentem v roce 1928 [Rec. Trav. Bot. Neerl. 25, 1 (1929)]. Zvláště typický z auxinů, isolovaný poprvé F. Koglem v roce 1934, byl identifikován Jako /3-indolyloctová kyselina (Ber. dtsch. Ges. 1935, A 16). Několik let později bylo publikováno několik prací o účincích fenyloctové kyseliny, a-naftyloctové kyseliny a odpovídajících nitrilů a amidů [P. W. Zimmermann a F. Wicoxon: Contrib. Boyce Thomson Inst. 7, 209 (1935)] jako regulátorů růstu rostlin, ale o látkách s herbicidní účinností se v té době ještě nereferovalo. Ve čtyřicátých letech byly poprvé poznány selektivní herbicidní účinky jistých fenoxyalkankarboxylových kyselin a jejich derivátů. Od té doby stále stoupá jejich použití v zemědělství a nyní tvoří tyto sloučeniny dokonce hlavni část výroby herbicidů.

V posledních několika letech by] také sledován stimulační vliv jistých anorganických solí na růst rostlin. Tak byly popsány regulátory růstu rostlin, které obsahují polyfosfáty, estery polyfosforečhé kyseliny, dusičnan ceťičitý a jiné známé sloučeniny ceru a rovněž tak i jejich směsi. Byl prokázán stimulační efekt jistých nedefinovaných polyřosfátových směsí, dusičnanu ceričitého a kombinace polyfosfátové směsi a dusičnanu ceričitého na růst rostlin, pouze však na sazenicích hlávkového salátu (aplikované množství 0,1. g] a sazenicích cukrovky (aplikované množství 1,81 g), Nic dalšího však nebylo popsáno, ani nebyly popsány zrněny, ke kterým dochází v da^ím vývoji sazenice. Zvláště nebyly uvedeny žádné informace pokud jde o účinek nárokovaných činidel na dospělé rostliny.

Byly tam rovněž popsány jisté prostředky, které podporují růst chmelů. Kromě stimulace růstu rostlin prostředky podle této zprávy potlačují také infekci způsobovanou houbami a zvyšují obsah «-kyselin a vůně chmelů. Prostředky, které jsou popsané ve zprávě, sestávají z chlorečnanu hlinitého a ve vodě emulgovatelného oleje. Zpráva však neobsahuje žádná data týkající se stimulace růstu chmelu.

Vynález si klade za úkol vyvinout nové prostředky, které vykazují stimulační účinky na růst rostlin a které obsahují lehce dostupné složky.

Podstata prostředku regulujícího růst rostlin podle vynálezu je v tom, že obsahuje jako aktivní látku alespoň jednu sůl ze skupiny zahrnující siřičitan sodný, siřičitan draselný, dislřičitan sodný a disiřičitan draselný v množství 0,001 až 99,5'% hmotnostních, popřípadě spolu s alespoň jedním nosičeim, ředidlem a/nebo pomocnou látkou.

Vynález se tudíž zakládá na poznání, že kromě až dosud známých přírodních a syntetických látek mají také soli jako disiřičitan sodný NazSaOs, disiřičitan draselný K2S2O5 siřičitan sodný Na2SO3 a siřičitan draselný K2SO3 pozoruhodný stimulační účinek na růst rostlin a že tyto sloučeniny také zvyšují klíčivost semen, zelenou hmotnost a výnos plodin. Shora uvedené soli jsou dále označovány jako „soli regulující růst rostlin“.

Termínem „regulační účinek růstu rostlin“ se rozumí stimulace růstu rostlin, urychlení kvetení a urychlení zrání plodiny. Zvýšením klíčivosti se pak nejen dosahuje rychlejšího vývoje kořenů a stonku, ale snižuje se také teplota klíčení. Je tudíž možné sít semena dříve, což umožňuje časnější sklizeň. Použití prostředků podle vynálezu znamená tudíž značný technický pokrok v zemědělství.

Termín „způsob použití v zemědělství“ je třeba chápat v nejširším slova smyslu. Pod tímto termínem se rozumí způsob použití v polním hospodářství, v lesním hospodářství, v zahradnictví, v kultivaci zeleniny a ovoce, při setí osevnou folií a granulaci osiva.

Podstatnou výhodou solí regulujících růst rostlin podle vynálezu je jejich extrémně nízká jedovatost vzhledem k savcům.

Soli regulující růst rostlin podle vynálezu mohou být aplikovány v zemědělství jako takové nebo ve formě zemědělských prostředků.

Soli regulující růst rostlin podle vynálezu mohou být zpracovány na prostředky známými technikami. V těchto prostředcích jsou soli regulující růst rostlin ve směsi s pevnými nebo kapalnými inertními nosiči nebo ředidly. Jestliže je to nutné, mohou prostředky obsahovat také jiná pomocná činidla.

Z pomocných činidel přicházejí v úvahu následující: povrchově aktivní činidla, jako jsou smáčecí, emulgační a dispergačhí činidla, činidla zabraňující spékání prostředků, mazadla, lepidla, činidla zvyšující adhezi, barviva, inhibitory koroze, suspenzní činidla, činidla podporující pronikání, činidla, která zvyšují odolnost vůči dešti atd., jiné biologicky účinné látky a/nebo látky, které zachovávají, zvyšují a nebo modifikují biologickou účinnost. Výhodnými pomocnými činidly jsou činidla smáčecí, 'činidla zvyšující adhezi a inhibitory koroze.

Z pevných nosičů nebo ředidel přicházejí v úvahu například následující: neaktivní minerální látky jsou například křemičitan hlinitý, talek, kalcinovaný kysličník hořečnatý, křemičitá zemina, fosforečnan vápenatý, práškovaný korek, saze, jílové minerály (jako například kaolin, bentonit, montmorillonit, infuzoriová hlinka a attapulgit), fosforečnan vápenatý, uhličitan vápenatý, slída, pyrofillit, dolomit, sádra, koloidní kysličník křemičitý, Fullerova hlinka (bělící hlinka), Hewittova hlinka, kaolin atd. Výhodným pevným nosičem je kaolin.

Jako kapalné nosiče a kapalná ředidla mohou být použity například vodná nebo organická rozpouštědla nebo směsi vodných a organických rozpouštědel. Z těchto sloučenin přicházejí v úvahu například následující: voda, ketony (jako je acetofenon, cyklohexanon a isoforon), aromatické uhlovodíky [jako je benzen, toluen, xylen, alkylnaftaleny a tetrahydronaftalen), chlorované uhlovodíky jako jsou chlorbenzeny, trichlorethylen, dlchlorethylpn a tetrachlorethylen, alkoholy jako jsou methanol, butanol, isopropanol, propylenglykol a diacetonalkohol, minerální, rostlinné a živočišné oleje, alifatické frakce minerálního oleje, destiláty minerálního oleje, které obsahují vyšší aromáty, jako je těžký benzín a destilovaný dehtový olej, polární organická rozpouštědla, jako jsou dimethylsulfoxid a dimethylformamid, a jejich směsi. Výhodnou je voda.

Kromě pevných a kapalných nosičů shora uvedených mohou být také použity inertní plyny, jako jsou plyny typu freonového (například chlorované nebo fluorované deriváty methanu a ethanu, jako je flpordichlormethan a difluordichlormethan).

Jako smáčecí, dispergační a emulgační povrchová činidla mohou být použity iontové i neiontové sloučeniny.

Neiontové povrchově aktivní látky, které se mohou použít, Jsou například následující: kondenzační produkty ethylénoxidu s mastnými alkoholy s 10 až 20 atomy uhlíku (jako je oleylalkohol, cetylalkohol, oktadecylalkohol), alkylfenoly (jako je oktylfenol, nonylfenol nebo oktylkresol), aminy (jako je oleylaminj, merkaptany (jako je dodecylmerkaptan) nebo karboxylové kyseliny, částečné estery vyšších mastných kyselin s hexitanhydridem, kondenzační produkty ethylenoxidu s uvedenými vyššími mastnými kyselinami nebo hexitanhydridy, lecitiny, estery mastných kyselin s polyalkoholy atd.

Iontová povrchově aktivní činidla mohou mít charakter katlontový nebo aniontový (činidla kationaktivní nebo anionaktivní).

Z kationtových povrchově aktivních činidel je nutno se zmínit například o kvartérních amoniových sloučeninách, jako je cetyltrimethylamoniumbromid, cetylpyridini207306 umbromid, dioxoethylbenzyl-dodecyl-amoniumchlorid atd.

Z aniontových povrchově aktivních činidel mohou být použita například následující: mýdla, soli alifatických monosulfátů (například natriumlaurylsulfát, natriumdodecylsulfát), soli sulfonovaných aromatických sloučenin (jako je dodecylbenzensulfonát sodný, natriumligninsulfonát, kaliumligninsulfonát nebo amoniumligninsulfonát, butylnaftaleneulfonát a směsi di- a triisopropylnaftalensulfonátu sodného), sodné soli frakcí sulfonovaného benzínu, draselné nebo triethanolaminové soli olejové kyseliny a abietové kyseliny atd.

Ze smáčecích činidel jsou výhodnými následující: Citowett (alkylaryl-polyglykolether), natriumligninsulfonát, oktylfenoloktaglykolether, natriumdioktylsulfosukcinát, Tween 20, Tween 80 nebo nonylfenoloktaglykolether. Preferovanými inhibitory koroze jsou chroman sodný a boritan sodný.

Jako suspenzní činidla mohou být použity například: hydrofilní koloidy, jako například polyvinylpyrrolidon, natriumkarboxymethylcelulosa, dále rostlinné gumy, jako· je arabská guma neibo tragant.

Jako činidla, která zvyšují adhezi, mohou být použita např. mazadla (jako je stearát vápenatý nebo horečnatý), lepidla (jako je polyvinylalkoholj, deriváty celulosy nebo j^:né koloidní sloučeniny (jako je kasein) anebo minerální oleje. Výhodnými jsou minerální oleje.

Z dispergačních činidel je nutno se zmínit např. o methylcelulose, ligninsulfonátech, alkylnaftalensulfonátech atd.

Jako sloučeniny, které zvyšují adhezi, disperzi, průnik a odpor vzhledem k dešti, mohou být použity např. mastné kyseliny, pryskyřice, klíh, kasein nebo* algináty.

Soli regulující růst rostlin podle vynálezu se mohou zpracovat smísením s nosiči, ředidly a/nebo pomocnými činidly shora uvedenými na pevné, kapalné nebo plynné prostředky pro’ použití v zemědělství nebo v zahradnictví.

Vynález se také týká aplikace výše uvedených solí regulujících růst rostlin v zemědělství a dále na výrobu různých prostředků, které jsou vhodné pro aplikaci zvláště na polích.

Pevnými prostředky mohou být například prášky, zvláště smáčitelné a/nebo dispergovatelné prásky, tablety, granule, pastové prostředky, granulovaná semena, osevné zemědělské fólie (zvláště zahradnické] atd. Zvláště výhodnými z těchto prostředků jsou smáčitelné a dispergovatelné prášky.

Kapalnými prostředky mohou být například roztoky ve vodě a/nebo organických rozpouštědlech (včetně olejových roztoků a také smísitelných olejových prostředků], disperze, suspenze (s výhodou vodné suspenze], vodné a olejové emulze, invertní emulze atd. Prostředky mohou být vyrobeny jako koncentráty nebo jako přímo rozprašovatelné kapaliny.

Plynnými prostředky mohou být např. aerosoly.

Práškovité prostředky se mohou vyrábět například smícháním jedné nebo několika solí regulujících růst rostlin podle vynálezu s jedním nebo s více shora uvedenými inertními pevnými nosiči, a je-li to žádáno, rozemletím směsi.

Ve vodě rozpustné práškovité koncentráty se mohou vyrábět např. tak, že se pevné ve vodě rozpustné aktivní činidlo (činidla), pevné povrchově aktivní činidlo (činidla) a jiná pevná přísada (přísady) rozemelou odděleně a rozemleté sloučeniny se homogenizují. Jestliže se použijí kapalná povrchově aktivní činidla, může se také postupovat tak, že se připraví suspenze rozemletých pevných složek v organickém rozpouštědle, které obsahuje jedno nebo více kapalných povrchově aktivních činidel a následuje vysušení suspenze, např. rozprašováním. Tímto způsobem je povrchově aktivní činidlo aplikováno na povrch pevného aktivního činidla a pevného ředidla.

Smáčitelné prášky se mohou vyrábět tak, že se rozemele pevné aktivní činidlo· (činidla), povrchově aktivní činidlo (činidla), které udržuje nebo zvyšuje biologickou účinnost, na velikost částic, která je s výhodou menší než 100 nm, zvláště menší než 25 nm, a rozemleté sloučeniny se homogenizují. S kapalnými povrchově aktivními činidly (například rozprášenými] na pevných organických. nebo minerálních ředidlech nebo na práškovitou směs, o velikosti částic s výhodou menší než 100 nm, zvláště menší než 25 nm, již obsahující pevné aktivní činidlo (činidla). Podobným způsobem se může aplikovat kapalné aktivní činidlo (činidla). Smáčitelné prášky se mohou vyrábět také homogenizovánSm rozemletých složek, homogenizovaná směs se slisuje např. ve válcovém mlýně a pak se slisovaná substance rozemele na shora uvedenou velikost částic.

Granulované prostředky se mohou vyrábět tak, že se jedna nebo více solí regulujících růst rostlin rozpustí v rozpouštědle (s výhodou ve vodě) a směs se, po přidání vhodného¹ pojidla k roztoku, aplikuje na povrch granulárního nosiče, jakým je například porézní granulovaná látka [např. pemza nebo hlinka (attaclayjj, neporézní minerální látka (např. písek nebo hlinitá půda) nebo organická granulovaná látka (jako je humus, rozřezané tabákové stonky) a, jestliže je to nutné, výsledný prostředek se vysuší. Podle jiné metody se sůl (soli) regulující růst rostlin smísí s práškovanými minerálními sloučeninami za přítomnosti pojidla a mazadla, získaná hmota se lisuje, rozdrtí a prosetím se oddělí žádaná frakce zrn. Výhodnou metodou výroby granulárních prostředků je suchá nebo mokrá granulace, druhá granulace se provádí buď lisováním a granulaci, nebo technikou vytváření granulí.

Zvláště výhodným prostředkem podle vynálezu je osevná fólie. Osevné fólie jsou často používány, zvláště v zahradnictví, usnadňují setí a zajišťují jednotné umístění semen, respektive řádků. Semena se umísťují do pásů fólie, která je rozpustná ve vodě, a pásy fólie, které popřípadě obsahují několik řad semen, se vkládají do půdy. Takové fólie se mohou vyrábět z jakékoli v ve vodě rozpustné látky, která je inertní vzhledem k semenům (jako je póly viny lalkohol atd.), jediným požadavkem je, že fólie nepoškodí semena a vlivem vlhkosti v půdě se rozpadne nebo se rozpustí. Osevné fólie podle vynálezu mohou obsahovat soli regulující růst rostlin v materiálu fólie nebo mohou být do fólie umístěna semena zpracovaná se solemi regulujícími růst rostlin. Zvláštní výhodou osevných fólií obsahujících soli regulující růst rostlin podle vynálezu je, že zvýšená klíčivost a stimulační účinek růstu vykazují pouze semena rostlin, která pěstujeme.

Vodné roztoky, disperze, suspenze a emulze se mohou vyrobit tím způsobem, že se jedna nebo více solí regulujících růst rostlin rozpustí ve vodě nebo ve vhodném rozpouštědle, které popřípadě obsahuje jedno nebo více smáčedel, dispergačních, suspenzních nebo emulgačních činidel. Získaná směs se smísí s vodou, která také může obsahovat jedno nebo více smáčecích, dispergačních, suspenzních nebo emulgačních činidel, jestliže je to nutné.

Směsné oleje se vyrábějí podle vynálezu tak, že se sůl regulující růst rostlin rozpustí nebo jemně disperguje v příslušném rozpouštědle, s výhodou v rozpouštědle, které je málo mísitelné s vodou., za přítomnosti emulgačního činidla.

Bezprostředně rozprašovatelné roztoky se vyrábějí tak, že se alespoň jedna sůl regulující růst rostlin rozpustí ve vodě (s výhodou ve vodném roztoku smáčecího činidla) nebo v rozpouštědle, které má vysokou nebo střední teplotu, varu, s výhodou v rozpouštědle s teplotou varu nad 100 °C.

Invertní emulze se vyrábějí tak, že se nejdříve vytvoří suspenze soli regulující růst rostlin a pak ee tato suspenze emulguje s vodou přímo v rozprašovacím zařízení, bud před nebo během rozprašování.

Aerosoly se vyrábějí tak, že se sůl regulující růst rostlin nebo její roztok smísí pod tlakem s hnací látkou, jako je halogenovaný uhlovodík freonového typu.

Emulgovat©!né koncentráty (EC), které jsou aplikovatelné pro výrobu díspergovatelných vodných rozprašovacích emulzí, se mohou vyrábět také tak, že se jedno nebo více aktivních činidel a povrchově aktivní nebo emulgační činidlo shora uvedené rozpustí v rozpouštědle, které je nemísitelné s vodou. Výsledný emulgovatelný koncentrát vytváří s vodou, emulzi buď spontánně, nebo pomocí mírné mechanické intervence. Výsledná kapalná rozprašovací emulze se může skladovat po prodlouženou dobu.

Ve vodě rozpustné kapalné koncentráty (WSC) se mohou vyrábět tak, že se aktivní činidlo a příslušné ve vodě rozpustné pomocné činidlo (činidla) rozpustí ve vodě a/nebo v rozpouštědle, které je s vodou místtelné. Rozprašovací roztok o žádané koncentraci se pak může vyrobit zředěním vodou.

Koncentrovaný vodný roztok aktivního činidla se může také příslušnými emulgačními činidly dispergovat v kapalině, která je s vodou nemísitelná, čímž se vyrobí invertní emulze.

K výrobě vodných prostředků se mohou s výhodou použít koncentráty, jako emulzní koncentráty, pasty a smáčitelné prášky, s vysokým obsahem účinného činidla. Tyto koncentráty se přímo před použitím ředí na žádanou koncentraci vodou. Koncentráty mohou být delší dobu skladovány a po zředění vodou se z nich mohou vyrábět vodné prostředky, které jsou po dostatečnou dobu homogenní a jsou rozprašovatelné konvenčními rozprašovacími zařízeními. Koncentráty obvykle obsahují 10 až 85 hmotnostních °/o, s výhodou 25 až 60 hmotnostních % aktivního činidla (aktivních činidel). Tyto koncentráty se ředí vodou s výhodou na konečnou koncentraci asi 0,001 až 3,00 hmotnostní procenta, popřípadě však může být také použita vyšší nebo nižší koncentrace.

Obsah aktivního činidla v prostředku podle vynálezu se může pohybovat v širokém rozmezí. Podle metody výroby a použití mohou tyto prostředky obvykle obsahovat 0,01 až 98 hmotnostních % soli regulující růst rostlin. Jestliže se prostředek aplikuje na plochy, které se zpracovávají metodou tak zvaného „ultramalého objemu“, mohou se také používal aktivní činidla nebo směsi obsahující velmi malá množství přísad. (Například směsi, které obsahují 90 až 93'% aktivních činidel.) V takovém případě se prostředky rozprašují na plochu, která se zpracovává s výhodou z letadla, za použití velmi jemně se zpracovává s výhodou z letadla, za použití velmi jemně zprašujícího rozprašovacího zařízení. Obsah aktivní složky ve zředěných prostředcích se může měnit obvykle od 0,01 do 20 %, zatímco koncentráty mohou obvykle obsahovat 20 až 98 % aktivního činidla. Pak, například obsah aktivního činidla ve smáčitelných prášcích je obvykle 5 až 80 % hmotnostních, s výhodou 10 až 60'% hmotnostních, v emulgovatelných koncentrátech je obvykle 5 až 70 % hmotnostních, s výhodou 10 až 50 % hmotnostních, zatímco v práškových prostředcích je obvykle 0,5 až 10 % hmotnostních, s výhodou 1 až 5¹% hmotnostních.

Prostředky podle vynálezu se mohou používat jako postřiky, popraše, povlékací činidla (například povlékání semen), osevné fólie, zalévací činidla, ponořovací lázně atd.

Speciální druh prostředku se: vždy vybírá tak, aby vyhovoval podmínkám použití:

Dále se vynález také týká způsobů použití v zemědělství, kdy se prostředek podle vynálezu, který obsahuje jednu nebo více solí, která (které) mají sodný a/nebo draselný kation (sodné a/nebo draselné kationty) a disiřičitanový a/nebo siřičitanový anion (disiřičitanové a/nebo siřičitanové aniontyj, používá pro účely regulace růstu rostlin.

Při použití prostředku v zemědělství se prostředek známým způsobem aplikuje do půdy, na půdu nebo na semena, rostliny nebo jisté části rostlin. Sůl (soli): regulující růst rostlin podle vynálezu mohou být také aplikovány bez ředidla.

Jestliže se používá zpracování osiva, osivo se může povlékat; například mícháním se solí regulující růst rostlin, popřípadě s nosičem. Je-li to nutné, mohou.se na povrch osiva aplikovat také jedna' nebo více přísad, jako jsou například povrchově aktivní činidla atd. Může se například postupovat tak, že se semena smísí se suspenzí, která se získá ovlhčením směsi soli regulující růst rostlin, povrchově aktivního činidla, a nosiče malým množstvím vody.

Může se také postupovat tak, že práškový prostředek, který obsahuje sůl regulující růst rostlin, pevný nosič (jako je písek, půda nebo jiná práškovaná pevná látka shora uvedená) a popřípadě povrchově aktivní činidlo zavede během setí do brázdy.

Jestliže je to žádáno, může se také vodný spray, který obsahuje sůl regulující růst rostlin, popřípadě spolu s povrchově aktivním činidlem a/nebo pevným nosičem, aplikovat na semena buď před nebo během a nebo po setí.

Prostředky, které obsahují alespoň jednu sůl regulující růst rostlin, se mohou také aplikovat na okolí rostlin nebo na jisté části (například na listy) rostliny, které se zpracovávají například postřikováním, poprašováním atd. Prostředky se mohou také aplikovat na půdu, například zaléváním nebo zaplavováním, nebo se prostředky mohou s půdou smíchat před setím, a osivo se může sít do předem zpracovaných brázd.

Prostředky podle vynálezu se mohou používat pro regulaci růstu rostlin s jedním i dvěma děložními lístky. Zpracování se může provádět buď před nebo po vzklíčení rostlin (zpracování preemergentní, respektive postemergentní), nebo se mohou prostředky smíchat s půdou před setím jak shora uvedeno.

Pod termínem „preemergentní zpracování“ se rozumí, že prostředek podle vynálezu je aplikován na půdu před vzklíčením rostliny, to jest půda je zalévána vodným prostředkem před tím, než semena vzklíčí z povrchu půdy.

Pod termínem „postemergentní zpracování“ se rozumí, že prostředky podle vynálezu se aplikují na plochu, která se zpraco10 vává, například na půdu nebo na rostliny po vyklíčení rostliny.

Bylo prokázáno, že prostředky podle vynálezu vykazují zvláště výhodné účinky regulace růstu rostlin na kulturách kukuřice, obilí, slunečnice, vojtěšce, cukrovky, řepky, sojových bobů, brambor a rýže.

Účinné dávky prostředků podle vynálezu závisí na mnoha faktorech, například na druhu a stavu pěstovaných «rostlin, které se zpracovávají, na jiných rostlinách, které rostou v jejich okolí, na druhu soli, na ročním období, na klimatických podmínkách a na způsobu aplikace. Také se mohou lišit efektivní dávky při preemergentním a postemergentním zpracovávání. Podle toho se optimální dávkování určuje empiricky pro každý speciální případ, ale obvykle je pro získání žádoucích výsledků dostatečné množství 0,1 až 50 kg aktivního činidla na hektar.

Obsah aktivní složky v prostředcích, které se aplikují na zpracovávanou plochu, se také mění podle způsobu použití (například zpracování osiva, zpracování listí, zpracování půdy atd.J. Tak· například; jestliže se prostředek používá ke zpracování semen nebo listí nebo pro zvýšení klíčivosti, může se obsah aktivního činidla měnit v rozmezí od 0,5 do 10 000 ppm (částí z milionu), s výhodou v rozmezí: 1 a. 1000 ppm, zatímco jestliže se prostředky používají jako rozprašovací činidla buď před nebo- po: vzejití rostlin, obsah jejich aktivní složky může činit 0,1 až 3,0 hmotnostní %, s výhodou 0,3 až 1,0 hmotnostní %. Prozpracování osiva, zavádění do půdy nebo při použití osevných fólií- se- mohou soli regulující růst rostlin podle vynálezu- používat: také samotné, tj. bez přísad.

Vynález je blíže objasněn' na následujících příkladech, které nijak vynález neomezují,

P ř í klad 1

Prostředek použitelný pro zpracování; osiva se vyrábí z následujících složek:

siřičítan sodný 80 g minerální olej 2 g kaolin 18 g

Složky se spolu· smíchají a směs se rozemele.

Příklad 2

Ve vodě rozpustný práškový koncentrát se vyrábí tak, že se smíchá 95 g siřičiftanu sodného (o velikosti částic menší než 50 nm) a 5 g natriumdioktylsulfosukcinátu.

Podobně se vyrábějí WSPC prostředky, které, místo siřičitanu sodného, obsahují jako aktivní činidla následující: siřičítan draselný, disiřičitan sodný, disiričitan draselný.

P ř í k 1 a d 3

Vyrobí se ve vodě rozpustný práškovaný koncentrát, který má následující Složení:

idisiřičitan draselný (o velikosti částic menší než 50 nm) 78 g

Tween 80 20 g boritan sodný 2 g

Místo Tween 80 se může podžít Tween 20, ether polyglykolu a mastného alkoholu s až 20 atomy uhlíku, přičemž ether obsahuje více něž 10 ethylenoxidových jednotek, nonylfenolpolyglykolether (který obsahuje více než 10 ethylenoxidových jednotek), triethylenglykol nebo sodné soli 'alifatických sulfonových kyselin,

Příkda-d 4

Ve vodě rozpustný koncentrát '(WSC) se vyrábí z následujících;složek:

heptahydrát siřičitanu sodného 30 % nonylfenolpolyglykolether (svíce než TO ethylen oxidovými ‘jednotkami,) '10 % ,voda 60 °/o

Jako aktivní činidlo se místo heptahydrátu siřičitanu sodného 'může použít také ipentahydrát disiřičitanu sodného.

iPřdklad 5

a) 80 g Rhodoviol 4/125 P 'polyvinylalkoholu /(viskozita 4% vodného roztoku je 0|004 Ns'/m2 (4 unPas) při 20*48, .hydrolysovaný v 89 ml%i] se za míchání přidá k 615 gramům vody ό teplotě 20 °C1. Po rozpuštění se přidá 20 !g Rhodoviol30/2O on polypH-hodnota K_a ⁺⁾ Koncentrace

KC1 H2O humusu (%) ’7j60 6,90 -42 1,68 +> stupeň soudržnosti („Arany” — stupnice)

Semena testovaných rostlin se umístí na povrch „půdy”, pokryjí se jednocentimetrovou vrstvou půdy a postříkají se preemergentně solí regulující růst rostlin podle vynálezu. Postřik se provádí pod tlakem 0,4 vinylalkóhdlu '[Viskozita 4% vodného roztoku je - 0,03 ' Ms/m²¹ f 30 'iriPaš) při 20 °C, hydrdlysovaný v -98 ml%‘] a 20 g glycerinu. 'Směs :se intenzívně míchá, aby se získal homogenní roztok. Roztok se ponechá stát 24 hodiny, aby se odstranily bublinky, potom se roztok -nanese na skleněné 'desky v tloušťce <0;50 mm nanášecím přístrojem a vysuší se za teploty místnosti. Získaná fólie se sundá ze skleněné desky, tloušťka fólie íje 0-05 až 0)06 mm. Fólie je tuhá a snadno;se s ríí zachází.

(Kontrolní dolie.¹) b:) Roztok vhodný pro lití 'fólie -se vyrobí tak, 'jak je popsáno pod bodem a), k tomuto roztoku se potom přidá 0,120 g disiřičitanu sodného rozpuštěného v 5 ml vody. 1P0 odstranění bublinek se fólie odlije a vysuší, čímž se získá fólie podobná té, 'která byla vyrobena podle ad aj, ale kte-rá (Obsahuje 1000 ppm disiřičitanu sodného.

cj Postupuje íse podle toho, jak je shora uvedeno v bodě b), ale přidává se ,0,0120 gramu disiřičitanu sodného rozpuštěného v 5 ml vody. Získá se fólie, která obsahuje 100 ppm disiřičitanu sodného.

b·) Shora uvedená metoda je vhodná pro výrobu fólie s případnými aktivními slož'karni, vyohází-li se z kterékoliv soli podle vynálezu.

Příklad 6

V tomto příkladu ije ilustrován stimulační vliv solí regulujících růst rostlin (podle vynálezu na růst klíčku.

Testovány byly pšenice, kukuřice a hořčice, ve skleníku.

Kelímky .5 X 5 cm, hluboké í6 cm, se naplní půdou, která má následující složení:

P2O5 K2O CaC.O3 .mg/100,g mg/100 g_( P/o)_30,60

40,0 20,1 '0,41 (Mg

MPa v množství 500 litrů postřiku na hektar. Byly použity itři různé dá-vtky aktivního činidla: 1 kg/ha, ,5 kg/ha, 10 kg/ha. Po postříkání byly kelímky uloženy do skleníku.

-dnů po vyklíčení byly stanoveny -výšky rostlin. Průměrné výsledky, které byly získány v pěti (souběžných testech, udává .následující tabulka I:

Tabulka I '(pšenice: „Bezostaja”)
Sůl stimulující růst rostlin	Výška
a její dáVka	v mm	v % ke kontrole
nezpracovaná kontrola	243,-7	—
siřičitan sodný
10 kg/ha	222;2	91,1
5 kg/ha	293,1	120,2
1 kg/ha	250,6	102,9
disíříčitan sodný
10 kg/ha	301,2	123,6
5 kg/ha	280,3	115,0
1 kg/ha	260,7	107,0
Z tabulky I lze vidět, že	siřičitan sodný v nice. Disiřičítan	sodný, který byl použit

dávce 5 kg/ha a disíříčitan sodný ve všech dávce 10 kg/ha, dává nejlepší výsledky, třech dávkách podporuje růst klíčku pšeTabulka II (kukuřice: „MVTC 431”)

Sůl stimulující růst rostlin a její dávka	v mm	Výška	v % ke kontrole
nezpracovaná kontrola	216,1		—
disíříčitan draselný
10 kg/ha	245,1		113,7
5 kg/ha	258,7		119,7
1 kg/ha	229,3		107,1
siřičitan sodný
TO kg/ha	253,7		117,4
5 kg/ha	258,3		119,5
1 kg/ha	222,0		102,7
Z tabulky II lze vidět, že	disiřičítan dra- losti na	použité	sloučenině a na dávce,
selný a siřičitan sodný mají pozitivní vliv asi 10 až 25 °/o.
na růst kukuřice a že tento Sůl stimulující růst rostlin a její dávka	efekt, v závis- Tabulka III (hořčice) v mm	Výška	v °/o ke kontrole
nezpracovaná kontrola	43,2		—
siřičitan sodný
10 kg/ha	43,80		101,4
5 kg/ha	71,1		164,6
1 kg/ha	49,5		114,6
disiřičítan draselný
10 kg/ha	39,06		90,4
5 kg/ha	55,66		128,9
1 kg/ha	48,27		111,7

20730B

1B

Z tabulky III lze vidět, že siřičitan sodný a rovněž i disiřičitan draselný mají pozitivní vliv na růst horčiče a že tento efekt závisí na použité sloučenině a na použité dávce. Zvláště účinný je siřičitan sodný v dávce 5 kg/ha.

Souhrnně, siřičitan sodný a disiřičitan draselný stimulují růst tři testovaných rostlin. Druh a dávka soli, kterou se dosahuje optimálního účinku, však značně závisí na testované rostlině.

P ř i k 1 a d 7

V tomto příkladu je ukázán účinek disiřičitanu draselného a disiřičitanu sodného na vojtěšku. Zvláště byl sledován negativní růst, výtěžek sklizně a rozdíly ve vnitřní hodnotě při srovnání s nezpracovanými rostlinami.

Pokusy se prováděly na parcele o ploše 0,25 ha, se 4 opakováními.

Typ půdy: vázaná, hlinitá.

Typ vojtěšky: „Nagyszénás”.

Vojtěška byla zaseta dva roky před poTabulka

Sůl použitá pro zpracování	Dávka kg/ha	Průměrná výška rostliny V]	Průměrná úroda /jádřeno v proci	Surový protein entech vzhle	Surová vlákna dem ke kor	Obsah karotenu itrole
disiřičitan	1	120,96	139,13	105,17	91,41	125,19
draselný	2	116,08	126,09	105,15	90,13	123,01
	3	118,47	134,76	104,43	97,42	117,26
disiřičitan	1	112,29	145,16	96,70	96,28	114,39
sodný	2	104,99	125,81	94,38	106,61	96,40
	3	105,38	107,74	101,13	96,28	96,40
nezpracovaná	—	100	100	100	100	100
kontrola
Výsledky shrnuté v tabulce ukazují	ná- Pokusy se provádějí na parcelách 0 ve-
sledující tendence:			likosti	28 m² (3,5	X 8,0 m),	v nahodilém

lj Ve vegetativním období se průměrná výška rostliny zpracováním s disiřičitanem draselným zvyšuje o 21 °/o, při zpracování s disiřičitanem sodným o 12 %, při srovnání s kontrolou. Optimální dávky u obou solí jsou 1 kg/ha.

2) Úroda plodiny se zvýší o 7 až 45 %. I z tohoto hlediska je optimální dávka obou solí 1 kg/ha. Vliv dávkování v případě disiřičitanu draselného je zřetelnější než v případě disiřičitanu sodného.

3] Z hlediska zvýšení vnitřní hodnoty je nejdůležitějším rysem zvýšení obsahu karotenu. Obsah karotenu se účinkem disiřičitanu draselného zvýší o 17 až 25 °/o, při srovnání s kontrolou.

Příklad 8

Tento příklad ukazuje účinek disiřičitanu sodného na výtěžek sklizně a vnitřní hodnotu cukrovky (typu: „Poty Beta M 102”).

kusem. Množství osiva: 25 kg/ha. Hloubka setí: 2 cm.

V roce pokusů byla vojtěška sklizena (posečena) poprvé 9. května. S disiřičitanem draselným, respektive s disiřičitanem sodným, byla zpracována 25. května, v době, kdy druhá úroda dosáhla výšky 10 až 15 cm. Na rostliny byl rozprášen 1 kg nebo 2 kilogramy, respektive 3 kg soli ve 400 litrech vody na hektar.

Vojtěška byla sklízena (posečena) 14. června.

Vyhodnocení pokusů se provádí následujícím způsobem:

— v době mezi zpracováním a sklizní se rozdíly mezi zpracovanou parcelou a nezpracovanou kontrolní parcelou hodnotí vizuálně (rozdíly v růstech, fytotoxické účinky) — výška vojtěšky se měří na 10 místech podél diagonály každé parcely — zelená váha vojtěšky se měří při sklizni (14. června] — vyhodnocuje se vnitřní hodnota úrody.

Výsledky pokusů jsou shrnuty níže v tabulce:

blokovém uspořádání se čtyřmi opakováními.

Typ půdy: jílová, přiměřeně dobré kvality, obsah draslíku: 19,5 mg kysličníku draselného (K2O) na 100 g půdy.

Dodávky živin do půdy:

	Aktivní složka	kg/ha
26. října	N	24
	P	84
	K	64
9. března	N	64
Obdělání půdy:

28. října: podzimní hluboká orba před setím: zpracování branami a válcem regulace plevele: natriumchloracetát (TCAj 5 kg/ha pyramin 3,2 kg/ha

Zpracování s disiřičitanem sodným: 26. srpna, metoda zpracování: postemergentní, dávky: 1, 2, respektive 4 kg/ha.

Hlediska vyhodnocení:

— fytotoxický účinek — výtěžek úrody — vnitřní hodnota.

Výsledky pokusů:

Fytotoxický efekt: žádná z použitých dávek disiřičitanu sodného nevykazovala fytotoxický efekt.

Vnitřní hodnota: Obsah cukru

Dávky

Výtěžek úrody:

Dávky (kg/ha) nezpracovaná kontrola

Popel v % ke kontrole

Výtěžek v procentech ke kontrole

105.90

103.90 94,68

100

Škodlivý dusík

117,57

105,20

104,08 nezpracovaná kontrola 100

Hodnocení výsledků, které je shrnuto v shora uvedené tabulce, ukazuje následující tendence:

1. Obsah cukru se zvyšuje u všech třech dávek, ale dávka 1 kg/ha dává mimořádné zvýšení (17,6 %).

2. Obsah popela a obsah dusíku, které jsou škodlivé z hlediska výroby cukru, jsou podobné, nejpřijatelnější je u dávky 1 kg na ha.

3. Optimální dávka z obou hledisek (výnos úrody a obsah, nežádoucích složek) je 1 kg/ha. Použití této dávky vede ke zvýšení výtěžku cukru o asi 10 až 12 kg/ha.

Příklad 9

Tento příklad ukazuje účinek disiřičitanu sodného na monokulturu kukuřice (Zea mays). Experiment se provádí na obhospodařované parcele o velikosti 1 ha.

Typ kukuřice: „Pioneer 3780”.

Dodávka živin (hnojení):

Claims

Prostředek regulující růst rostlin, vyznačující se tím, že se jako aktivní látka použije alespoň jedna sůl ze skupiny zahrnující siřičitan sodný, siřičitan draselný, di72,31 79,09

83,08 80,82

75,38 98,44

100 100

28. dubna:

100 kg hnojivá NPK (8 :16 : 24} na hektar.

Jarní hnojení se provádí současně se setím.

Regulace plevele: před setím 7,1 litru Eradicanu (S-ethyldipropyl-thiokarbamát -j+ N,N-diallyl-dichloracetamidj, 8,0 kg/ha Hungazinu PK (2-chlor-4,6-bis-ethylaminosym-triazin).

Setí: 28. dubna.

Zpracování s disiřičitanem sodným: 1. května.

Dávka: 10 kg/ha.

Metoda zpracování: preemergentní.

Fytotoxicita: žádná.

Sklizeň: 12. října.

Výnos úrody (v procentech ke kontrole): zpracováno s disiřičitanem sodným: 113,25 % nezpracovaná kontrola: 100 %

Preemergentní použití disiřičitanu sodného v dávce 10 kg/ha na monokulturu kukuřice nevykazuje žádný fytotoxický účinek a zvyšuje výnos sklizně o 13 %.

VYNÁLEZU siřičitan sodný a disiřičitan draselný, v množství 0,001 až 99,5 % hmotnostních, popřípadě spolu s alespoň jedním nosičem, ředidlem a/nebo pomocnou látkou.

Severografia, n. p., závod 7, Most