CS206742B1 - Textilní tapeta - Google Patents

Description

Vynález se týká textilní tapety, vytvořené ze spodní připevňovací vrstvy bud z lepitelného tapetovatelného papíru nebo z vrstvy pěny, s níž je spojena vrchní textilní vrstva tvořená vícevrstvým propleteni. Alternativně textilní tapetu vytváří pouze samotný vícevrstvý proplet bez připevněné spodní vrstvy.

Tyto tapety umožňují výrobu bohatého sortimentu produktivněji vyráběných textilných tapet s bohatým a jemným vzorováním a barevným efektem, včetně snadného obnovování tapet na již tapetovaných plochách.

K úpravě povrchu stěn a stropů tj. pro jejich ozdobu, lze použít nejrůznější druhy tapet resp. různý obkladový materiál. Nejběžnější a nejčastěji používané jsou tapety papírové, dále jsou používány tapety Z umělých hmot, např. PVC hladké nebo formované teplem s raženou i reliéfní strukturou, tapety kovové hladké nebo gaufrované či s reliéfním tiskem. Známé jsou i tapety velurové, tapety z přírodních materiálů, jako z přírodní trávy, dřeva, korku i obrazové tapety.

Stále větší oblibě se těší tapety textilní a to hlavně ty, kde jako u všech jmenovaných typů je jejich rubová strana z lepitelného tapetovatelného papíru.

Vedle skupiny tapet s rubem z tapetovatelného papíru se k obložení stěn používají dále obklady lepené na stěny bez papíru na rubní straně, jako např. umělé hmoty na tkanině, netkané textilii, úpletu nebo pěnovém materiálu. PVC na podložce z tkaniny nebo bez podložky, všívané výrobky bez rubové úpravy nebo s rubovou úpravou, tkaniny ze skleněného hedvábí, hrubé i jemné juty, které se po nalepení mohou ještě pro lepší vzhled upravit natíráním.

Některé textilie lze však také na stěny místo lepení napínat. Tkaniny lněné, jutové, ze syntetických vláken ale i plsti, se v tomto případě napínají v jednotlivých pásech na zvláštní lišty nebo rámy, které jsou buď dřevěné nebo z tvrdého PVC a jsou upraveny kolem celé tapetované plochy.

Rovněž jsou používány nástěnné krytiny na různých nosných podkladech a to např. na deskách o velikosti 50 x 50 cm apod. Na pojené textilii je uchycena lněná tkanina, přičemž celková tloušťka vrstvy je cca 8 mm. Tyto desky mají vysokou schopnost pohlcovat zvuk, jsou stálé na světle, jejich špinivost je snížena na minimum, mají sníženou vznětlivost a k dalším přednostem patří schopnost regulovat vlhkost tím, že přebytečná vlhkost je nejprve krytinou přijímána a v přiměřeném množství pak zase pomalu uvolňována.

Jiným druhem krytiny je stropní a nástěnné rouno, vyráběné že syntetických vláken. Je odolné proti nárazům, nemačkavé, prodyšné, stálé na světle, může být opatřeno různým strukturálním vzorováním. Ražením vzoru se docilují kontrasty světla a stínu, případně vícebarevné efekty. Tapeta z rouna se lepí jeden běhoun těsně vedle druhého a švy se přimáčknou válečkem.

V NSR se používají též plstěné nástěnné krytiny. Jedná se o velmi hodnotnou plsť .z česané vlny, která dobře izoluje hluk i teplo, má sníženou zápalnost, odpuzuje špínu a je opatřena protimolovou úpravou. Napínání se provádí pomocí nastříhaných profilů či lišt z plastické hmoty, které mohou být přilepený, přibity nebo přišroubovány. '

Po textilních tapetách roste poptávka i u nás. Výzkumný ústav lýkových vláken Šumperk vyvíjí zajímavé druhy tkaných pololněných tapet včetně techniky vzorování pomocí vločkového tisku, , Textilní tapety lepené na podklad bez papírové podložky vyžadují speciální impregnační a fixační úpravy za účelem snížení tažnosti textilie a její nasáklivosti. Takovéto úpravy však zvyšůjí už samu o sobě vysokou cenu textilní tapety. Nevýhodou je i vysoká pracnost tapetování, obtížná manipulace vyžaduje v takovém případě vysokou kvalifikaci specialistů tapetářů.

V souvislosti s touto charakteristikou používaných výrobků pro obložení stěn je patrné, že výhodnější jsou textilní tapety s tapetovat^lným papírem na rubní straně, kde je ekonomický hlavně jejich jednoduchý způsob lepení na stěnu.

Zvláštnost této tapety spočívá v tom, že papír i textilní materiál lze vzájemně velmi dobře kombinovat a vlastně vytvořit efektně třetí rozměr na povrchu tapety, čili optickou prostorovost této tapety. Půvab tohoto druhu tapety se projevuje Zejména v desénové i barevné souhře, která vytváří dokonalou harmonii spolu se strukturou a plošným rozčleněním. Na papírový podklad lze s úspěchem použít různé druhy přízí, stejně jako tkaninu nebo pleteninu. Důležité jsou i tvarové možnosti papíru, který lze upravit barevně a jeho povrch opatřit plastickou gofrovací strukturou.

Tento typ tapet je velmi příjemný na omak a je stálý na světle. Textilie na papírovém podkladě neujíždí, neboť je s ním pevně spojena pojivém. Je zde dobře využito jak estetických předností tdxtilie tak i přednost lepitelného tapetovatelného pápíru, neboť lze s tapetou snadněji manipulovat při lepení na stěnu a povrch lícní vrstvy má přírodní vzhled. Dále je možné kašírovat na papír jakkoliv řídké textilie včetně rouna bez nebezpečí jejich zkřížení, potrhání apod. i

S oblibou těchto tapet se počítá i nadále. Desény nových kolekcí jsou opatřovány zajímavými a propracovanými vzory, jejichž barevné provedení je decentnější a harmoniětější než ostatní bytové textilie. Ustupují křiklavé barvy a nápadné barevné kontrasty jsou zastoupeny řidčeji. Teplé barvy, ke kterým rovněž patří žlutá, hnědá a béžové hnědá, si až dosud udržely špičkové postavení. Mezi tyto barvy se prosadila ještě zelená, která má v domácím prostředí přiblížit alespoň částečně přírodu. Barevnost tapet nemá být tedy nápadná, nýbrž jemná a klidná.

Dnešní vývoj tapet se ubírá opačným směrem i než v minulosti, kdy se přecházelo od převážně i kvalitnějších a trvanlivějších materiálů, hlavně textilie a kůže, k papíru, který téměř vytlačil uvedené materiály. Před několika málo lety se však papírová tapeta dostává na okraj zájmu spotřebitele a její místo zaujala opět tapeta z kvalitnějších a trvanlivějších materiálů, především z textilu. Tendence k těmto textilním potahům stěn je tak silná, že dokonce i značná část papírových a vinyloi ,vých tapet napodobuje textilní výrobky, a to nejen ΐ . do vzoru a barvy, ale i v jejich povrchové struktuře. Ve světě se dnes potvrdilo, že spotřebitel změnil i svůj vkus a žádá kvalitu, krásu, eleganci a nikoliv krátkodobou módnost výrobku pro jedno použití, popř. krátkodobé použití.

¹ Povrch textilních tapet tvoří vlákna, tkaniny i nebo pleteniny, kašírované resp. lepené na papíro: vý podklad. V úvahu přicházejí i přírodní vlákna, ; : zejména len a juta, která vykazují estetický vzhled.: i K nejnovějšímu použití lněné tapety patří její; napnutí přímo na surovou zed nebo na neomítnutý panel, čímž odpadá úprava stěny před tapetová- j ním. Zvuková izolace se nechá zvýšit použitím i rounového nebo pěnového podkladu. Tento poznatek je důležitý pro budoucí vývoj interiérů, neboť se perspektivně uvažuje o sériové (výrobě panelů pro bytovou výstavbu, kde celé istěny; i stropy mají být potaženy již tapetami.

V ČSSR netkané tapety vyvíjí Výzkumný ústav vlnařský v Brně jako aplikaci vpichovaných vrstev pro stěny a stropy interiérů. Jde v podstatě o rouno z polypropylenové střiže, vyráběné ve směsi světlých odstínů, které je vpichováno do papíru Tápe- ¹ ten o hmotnosti 60 g/m² s nánosem polyetylénu.^! Vpichováním se část vláken z rouna přemístí na ; rubovou stranu papíru, pak se slisuje papír s rou- i nem a požehne. Tím se docílí dokonalého spojení papíru s rounem o síle 1,5 až 2 mm. Tento druh tapety se dá dobře udržovat a je levný. Zlepšení estetického účinku lze dosáhnout vymalováním tapety, i když je poněkud paradoxní nanášet na novou textilní tapetu malbu bud štětkou či válečkem nebo postřikem, má toto dodatečné zušlechtění po přilepení tapety na stěnu určité přednosti. Předně se prodlouží fyzická životnost tapety, dále pomocí tapety lze vyspravit starý nekvalitní nebo hrubý povrch stěny a textilní podklad pod malbou umožňuje zajímavou povrchovou strukturu stěny.

Tato tapeta má ve srovnání s papírovými tapeta, mi nebo tapetami z umělých hmot tu přednost, že má velmi dobré parametry pevnosti a dobrou, tažnost o obou směrech. Tyto vlastnosti umožňují, že se tapeta pri výměně nechá dobře strhnout se stěny po jejím navlhčení. Propustnost vlhkosti u netkané tapety je stejná, ne-li lepší, jako u tapety papírové a plní též funkci jako regulátor mikroklimatu, neboť prostup vlhkosti je velmi rychlý.

Textilní tapety na bázi vpichovaného rouna nepůsobí na spotřebitele typicky textilním dojmem, povrch tvoři vláknitá vrstva a přitom problémy spojené se zajištěním odolnosti povrchu vůči žmolkování, ma-li se zachovat dojem textilní „mechové“ vrstvy, jsou u těchto tapet značné.

Je známá textilie zhotovená proplétacím stroji, např. Malimo, skládající se z ohebného substrátu, dále nejméně dvou dekorativních prvků položených na substrát ve směru osnovy a z jedné proplétací příze tvořící četné řetízky ve směru osnovy, jak je uvedeno ve francouzském pat. spise číslo 2 396 111. Řetízky spojují substrát a dekorativní prvky Ido koherentní struktury a zabraňují relativnímu posuvu substrátu a dekorativních prvků. Textilie se vyznačuje tím, že četné spolu sousedící dekorativní prvky jsou zkrouceny v intervalech ve směru osnovy k dodání esteticky příjem- ¹ něho vzhledu v kombinaci s nepřímočarým uspořádáním dalších dekorativních prvků vytvořených : z osnovních nití.

Plošná textilie s vhodným použitím jako podlahová a stěnová krytina nebo pro podobné účely je popsána v USA pat. spisu číslo 2 456 922. Jedná se o textilii laminovaného typu, obsahující podkladovou vrstvu, jež může být z papíru, plsti, vláknitého textilního materiálu jako je jutová tkanina apod. K jednp straně pqdkladové vrstvy je pomocí pojivá či lepidla připojena vrstva přízí v rovnoběžném dotyku. Použité příze mohou být vyrobeny z vláken různého druhu a mohou obsahovat kterékoliv z obvyklých textilních vláken, přírodních nebo syntetických či jejich směsí. Příze mají sploštěné povrchy na protilehlých stranách v šířce rovnající se nejméně polovině šířky přízí, přičemž na podkladové vrstvě např. z folie leží vedle sebe v dotyku zploštělými povrchy po celé jejich délce. Příze mezi sebou a k folii jsou připevněny filmem pojivá a uvedený film pojivá tvoří jediný prostředek, zajišťující tyto příze k podkladové folii, přičemž každá příze obsahuje velký podíl vláken, která nejsou silně adhezivní a menší podíl materiálu rozprostřeného na ní, který spojuje uvedená vlákna, která nejsou silně adhezivní. Po dokončení plošné textilie mají příze v podstatě čtvercový průřez a mohou být z lícní strany textilie opatřeny vroubkováním či zoubkováním.

Jinou známou textilii použitelnou jako tapeta obsahuje užitný vzor NSR čís. GM 75 06 482. Textilní tapeta je utvořena dvouvrstvově, přičemž horní vrstva je textilní plošný útvar vyrobený technikou Malimo, jehož útek je z obarvené příze - a prošívací osnova aspoň z částečně čirého syntetického hedvábí, kdežto spodní vrstva je z tapetového papíru. Na výrobu textilního plošného útvaru je použito přízí z těžko hořlavých vláken nebo nití, či přízí z antistatických vláken nebo nití. V textilním plošném útvaru se předpokládá dostává útku 1 až 15 nití na 1 cm. Tapetový papír je nakašírován na zadní stranu textilního plošného útvaru pomocí lepidla, které obsahuje barvivo nebo matovací či leštící prostředky.

Je třeba říci, že textilní tapety se spodní rubní

2,06742 vrstvou z tapetovatelného papíru musí vedle poža- . dováných estetickomódních hodnot lícní textilní vrstvy splňovat i další důležitou podmínku zajištění snadné obnovy tapet, to je když je třeba starou tapetu ze stěny odstranit a stěny opatřit tapetou novou. Proto je snahou výrobců zhotovit strhovatelnou tapetu, u které se při novém tapetování strhne vrchní textilní vrstva a spodní připevňovací papírová vrstva zůstává na stěně jako podložka pro nové tapetování.

Textilní tapety s rubem z tapetovatelného papíru tak jak jsou dosud většinou vyráběny musí být s ohledem na nestabilnost textilu lepeny hotmelty, tj. směsí pryskyřice, vosků a plastů nebo plasty, např. PVAC, PVDC (polyvinylacetát, polyvinylidenchlorid). Takto ovšem vyrobené tapety vykazují nízkou prodyšnost pro vzduch a vodní páry. Z tohoto důvodu jsou kladeny vysoké požadavky při lepení textilní vrstvy na podkladový tapetovatelný papír, aby nedocházelo ke snížení difuse materiálem tapety.

Proto je snahou vyvinout takovou textilní vrstvu, kterou lze upevnit na připevňovací vrstvu z tapetovatelného papíru takovými lepidly, která nevytvářejí bariéru. Textilní vrstva musí proto vykazovat velkou rozměrovou stálost při lepení, neboť jenom tehdy je možné zajistit vysokou rozměrovou stálost i u hotové tapety.

Ekonomický propočet výroby textilních tapet ukázal, že náklady na výrobu textilie jsou určující pro výrobní náklady textilních tapet. Je tedy zřejmé, že tkané tapety textilní se svou složitou textilní předvýrobou a nízkou produktivitou ve výrobě nemohou nalézt široké uplatnění.

Na základě údajů z průzkumu trhu byly zjištěny následující požadavky, na které klade spotřebitel důraz. Jde především o barvu a povrchovou strukturu, méně již o desén na rozdíl od papírových tapet. Textilní tapety se musí hodnotit jako výzdoba pokoje, takže v popředí je vhodné prostorové působení. Snadná údržba, úprava tapety odpuzující vodu a špínu, stálost na světle, textilní vzhled, dále též propustnost vzduchu a vlhkosti, podmíněná pevnost v přetržení, antistatické vlastnosti, tlumení hluku, nehořlavost.

Je proto účelem vynálezu vyřešit nový druh textilní tapety, který by svou obměnitelností vnějšího povrchu, možností bohatého a barevného vzorování, svým i na pohled měkkým textilním povrchem vytvářel specifické prostředí, kde by tapetované stěny ztratily studený výraz a poměrná měkkost jejich povrchu, stejně jako teplost, dodávaly prostředí příjemný a vlídný ráz.

Uvedený účel vynálezu splňuje a k odstranění zmíněných nedostatků směřuje textilní tapeta vytvořená ze spodní připevňovací vrstvy, s níž je spojena vnější textilní vrstva z vícevrstvého propletu podle vynálezu. Alternativně textilní tapetu vytváří pouze vícevrstvý proplet. Podstatou vynálezu je, že lícní textilní vrstvu vytváří proplet sestávající alespoň ze tří vrstev a to nejméně z jedné souvislé nejlépe rozměrově stabilizované podkladové vrstvy, na níž je v podélném směru volně položena soustava podlouhlých textilních i netextílních útvarů. Uvedená soustava podlouhlých útvarů je k podkladové vrstvě přidržována pomocí soustavy sazných nití a jednotlivé vrstvy tvořící vícevrstvý proplet jsou mezi sebou fixovány lepidlem.

Dalšími význaky. zpřesňu jícími základní myšlenku a přispívajícími ke zvýšení účinku jsou, žé barevný efekt je vytvořen barevností podélně vložené osnovy z podlouhlých textilních i netextilních útvarů, tvořících vrstvu. Barevné prvky mohou tvořit alespoň zčásti efektní příze, nitě, pásky, kovové proužky, seskané příze nebo jiné základní prvky či jejich navzájem neprovázané skupiny o stejné anebo různé jemností. Soustava podlouhlých textilních i netextílních útvarů alespoň částečně zakrývá podkladovou vrstvu vícevrstvého propletu v mezerách mezi sloupky oček soustavy vazných nití. Celkový vzhled textilní tapety dotváří barevnost podkladové vrstvy anebo barevnost soustavy vazných nití. Podkladová vrstva, tvořící rovněž vrstvu vícevrstvého propletu, může být překryta jednostranně nebo oboustranně jednobarevným či potištěným papírem nebo fólií. Podélně vložená osnova vytvořená ze soustavy podlouhlých textilních i netextílních útvarů, podkladová Vrstva a vazná osnova tvořená soustavou vazných nití; mohou být podle volby bud režné nebo různobarevné či různých barevných odstínů, přičemž podlouhé textilní i netextilní útvary jsou položeny ' těsně vedle sebe anebo v různých roztečích. Qshovní pletařská vazba vytvořená že soustavy vazných nití vykazuje s výhodou hustotu řádků od 15 dja 80 na 10 cm vícevrstvého propletu, čímž nedochází k potlačení vespod uložené soustavy podlouhlých i textilních i netextílních útvarů a podkladové vrstvy. I

Je účelem vynálezu vyrobit textilní tapetu strho- I vatelnou a dalším znakem upřesňujícím spojení obou základních vrstev, tedy lícní a rubní vrstvy je to, že vrchní textilní vrstva tvořená vícevrstvým propletem je nakašírována na spodní připevňovací vrstvu z lepitelného tapetovatelného papíru lepidlem, které nevytváří bariéru pro vzduch a vodní páry. Použité lepidlo je na bázi škrobů a plastů. Možné složení lepidla je 75 % oxidovaných škrobů a 25 % latexů z vinylacetátu nebo akrylátu, přičemž pomocí tohoto lepidla se současně fixují jednotlivé vrstvy tvořící vícevrstvý proplet.

Dalším význakem této textilní tapety je použití vícevrstvého propletu, u kterého je zajištěna velká rozměrová stálost při lepení. Je dána především samotnou konstrukcí propletu. Vícevrstvý próplet je vytvořen z prvků podélně vložené osnovy z podlouhlých textilních i netextílních útvarů, ze soustavy vazných nití a z rozměrově stabilizované podkladové vrstvy. Rozměrově stabilizovanou podkladovou vrstvu tvoří pojené kondenzované a kalandrované rouno nebo barevný či potištěný papír, zpevněný jednostranně anebo oboustranně vlákennou vrstvou či fólií. Podkladovou vrstvu může alternativně tvořit fólie z kovů anebo plastů, která je rovněž zpevněna jednostranně či oboustranně slabou vlákennou vrstvou nebo fólií. Použité rouno na podkladovou vrstvu obsahuje viskózu se lnem nebo polyamid.

Prvky podélně vložené osnovy z podlouhlých textilních i netextílních útvarů, tvořící vrstvu, jsou v propletu volně položeny na základní podkladové vrstvě, to znamená, že jednotlivé nitě nejsou spolu provázány a nejsou tudíž namáhány žádnými silami. Základní podkladovou vrstvu vícevrstvého propletu tvoří s výhodou rozměrově stabilizované pojené kondenzované a kalandrované rouno nízké gramáže cca 30 g/m². Jako vazební nitě vazné osnovy lze použít běžně při výrobě používané vazné materiály. Nejčastěji půjde o nitě z polyesterového, polyamidového nebo viskózového hedvábí v jedno nebo vícebarevném návleku.

Podle dalšího význaku vynálezu může být navíc rubní strana vícevrstvého propletu opatřena izolační vrstvou z papíroviny nebo ze zpěněných plastů.

Výhodou strhovatelné textilní tapety podle vynálezu je, že představuje nový typ žádaných textilních tapet s bohatou možností obměnitelnosti zejména povrchu a vzhledu tapety, která svým povrchem propůjčuje místnosti příjemné a vlídné prostředí, aniž by bránila průchodu vzduchu a vodních par. Přitom oproti tkaným tapetám je výroba velmi produktivní a významně méně nákladná. Dále tato tapeta umožňuje snadnou vyměnitelnost a náhradu novou tapetou. Lze očekávat, že tento I druh umožní větší možnost používání textilních, tapet místo malování stěn, což odpomůže značnému nedostatku malířů a umožní ve větší míře úpravu stěn uživateli bytu.

Strhovatelná textilní tapeta podle vynálezu svou mnohotvárnou konstrukcí dává možnost bohatého sortimentu, takže může být vybrána vždy v prove, dění, které nejlépe vyhovuje k dotvoření účelového prostředí a přání uživatele. Je vytvořena ze spodní podkladové vrstvy, která může být v různém účelovém provedení. Sám vícevrstvý proplet umožňuje obměnu vybarvení a konstrukce jeho jednotlivých tvořících složek a dává možnost růz- , ného provedení textilní tapety. Textilní tapetu i může též vytvářet pouze samotný vícevrstvý proplet.

Podélně vložená osnova může mít jednotlivé nitě rozloženy pravidelně nebo nepravidelně, případně různé síly, se vzájemně většími nebo menšími mezerami, takže pod ní uložená podkladová vrstva může být svrchu více patrná a tedy při různém vybarvení se dosáhne výrazný efekt. Přirozeně je možné, že jedna ze složek je režná, vybělená nebo barevná, případně odlišně barevná. Do podélně vložené osnovy mohou být použity i efektní příze nebo jiný podlouhlý textilní materiál, jako jsou například kabílky nebo pásky apod. Rovněž druhá složka představovaná vaznými nitěmi může být i vícebarevná a barevně odlišná od ostatních a tvořit tak barevný efekt.

Podkladová vrstva, představovaná např. vláknitou vrstvou, umožňuje, řadu obměn, směřujících.

nejen k barevnému vzorovému efektu ale dodává tapetě podle vynálezu i další vlastnosti a účinky. Běžně je tato složka vytvořena z jednoduché Zpevněné vláknité vrstvy rozměrově stabilizovaného rouna v různé barvě, případně jejích odstínech i nebo potištěná. K dosažení dalšího efektu může být použit jako podkladová vrstva jednobarevný nebo potištěný papír či jednobarevná nebo potištěná fólie např. z hliníku, případně z plastů, například z polyvinylchloridu, upravená pro tisk, přičemž papír i fólie je zpevněna jednostranně nebo oboustranně slabou vlákennou vrstvou či fólií. Zpevňující slabá vlákenná vrstva nebo fólie umístěná na lícní straně podkladové vrstvy slouží ke zvýšení dekorativního textilního vzhledu, při jejím umístění též na rubní stranu podkladové vrstvy slouží tato jako zpevnění podkladu.

Na takto upravenou podkladovou vrstvu může být dále položena pavučinka z textilních materiálů o maximální hmotnosti do 10 až 15 g/m², čímž se dosáhne při pohledu svrchu dojmu textilního charakteru. Na spodní .straně podkladové vrstvy, může být dále přiložena izolační vrstva z papíroviny nebo ze zpěněných plastů, například z polystyrenu nebo polyuretanu apod.

Pokladová vrstva, přesněji vrstva z pojeného ^! kondenzovaného a kalandrovaného rouna, buď v jednoduchém provedení bez dalších vrstev nebo obsahující na spodní straně izolační vrstvu z papíroviny nebo polyuretanu, je spojena se spodní , připevňovací vrstvou tvořenou tapetovatelným papírem bud lepidlem nebo laminováním.

U textilních tapet podle vynálezu podlepených lepitelným tapetovatelným papírem, je gramáž rozměrově stabilizované podkladové vrstvy z rouna s výhodou do 60 g/m², čímž se zajistí snadné prolínání lepidla a dojde v krátkém čase k jeho zasušení. Kašírování papíru na rubní stranu vícevrstvého propletu pak může probíhat při vyšších rychlostech. Hmotnost použitého rouna do rozmě, rove stabilizované podkladové vrstvy lze snižovat za cenu jeho většího pojení. Pak je možno provést též velmi řídkou pletařskou vazbu z vazné osnovy. Při eventuálním použití nepojeného rouna do podkladové vrstvy vícevrstvého propletu, je naopak nutno zvyšovat gramáž použitého rouna a proplétat hustěji.

Při výrobě tapety podle vynálezu se postupuje Známou proplétací technikou, přičemž se používá i kalandrování. Použitý vlákenný materiál pro podkladovou vrstvu může být zhotoven bud pod tryskou nebo papírenskou technologií.

Strhovatelnosti tapety se dosahuje použitím uvedeného vhodného lepidla pro spojení rozměrově stabilizované podkladové vrstvy s lepitelným tapetovatelným papírem. Při novém tapetování se po namočení strhne lícní vrstva tvořená vícevrstvým propletem a spodní připevňovací vrstva z tapetovatelného papíru zůstává na stěně jako podložka pro nové tapetování.

Textilní tapety jsou vyráběný na proplétacím stroji Arachne P2. Tato technika je velmi racionál206742 ní a lze vyrobit 80 m textilie za minutu. Jako materiálu se běžně používá do soustavy vazných nití PESh 84 dtex 400z/m a ve vložené osnově vytvořené z podlouhlých textilních i netextilních. útvarů lněné barevné příze 200 dtex. Do rozměrově stabilizované podkladové vrstvy rouna z viskózy se lnem, osvědčilo se však i PAD rouno nebo rouno ronolin PES/VS 80/20, 30 g/m². Rouno je pojené kondenzované a kalandrované. Použití barevného rouna vyžaduje i barevné lepidlo. K pojení ronolinu je možno použít směsi škrobu a latexu.

K lepení této tapety na stěnu bylo vyvinuto zvláštní lepidlo Apekol, protože běžná tapetovací lepidla, která jsou na trhu se neosvědčila.

Při výrobě textilie pro tapetu lze uplatnit několik způsobů vzorování, a to vzorovat již v podkladové ' vrstvě nebo vzorovat podélně vloženou osnovou ; i vaznou osnovou pri různé aplikaci barev a tisku.

Pro výrobu vícevrstvého propletu je možno použít upraveného stroje Arachne 1800, 2500 nebo 3500 s dělením např. M 30,25, 20,12,10,5. Pro podélně vloženou osnovu je možno použít osnovního válu nebo cívečnice, rovněž se počítá s velkonábaly hotového zboží mimo korunu stroje. Vlastní úprava použitého stroje Arachne P2 spočívá ve změně dělení opěrného hřebene, dále vedení podélně vložené osnovy je doplněno o rozřazovací hřeben s otvory, který je umístěn před opěrným^; hřebenem. Šikmý dopravník stroje byl nahrazen dvěma dvojicemi podávačích válců.

Do podélně vložené osnovy byl zkoušen různý materiál, např. len, juta, viskoza, PAD i POP kabílek, POP pásky, efektní nopková příze apod. Ze zkoušek vyplývá, že v podélně vložené osnově je použitelný každý materiál, který volně projde otvorem uzavíracího hřebene zvoleného dělení stroje. Do otvoru daného roztečí jehel lze navléci jednu i více nití.

Vazba vazné osnovy je libovolná, jako nejvhodnější se však jeví trikot nebo dvouočkový řetízek. Hustota řádků byla zvolena 50 na 10 cm. Pracovní rychlost stroje je využívána plně, tj. 800 až 850 ot/min. Doporučuje se udržovat i čistit textilní tapetu podle vynálezu vysáváním.

Na výkresech jsou schematicky znázorněna různá provedení strhovatelných tapet a to v obr. 1 až 4 při pohledu shora a v obr. 5 až 10 v příčném řezu.

Prvé dva obrázky ukazují dosažení barevného efektu zvýrazněním buď pravidelně rozložených podlouhlých textilních i netextilních útvarů 1 podélně vložené osnovy na povrchu vícevrstvého propletu nebo nepravidelným rozložením těchto podlouhlých textilních i netextilních útvarů 1. Soustava vazných nití 2 a rozměrově stabilizovaná podkladová vrstva 3 jsou nevýrazné. Na obr. 3 je barevný efekt textilní tapety tvořen zejména povrchem barevně zvýrazněné podkladové vrstvy 3, případně v kombinaci s nitěmi, pásky, přízemi apod. podélně vložené osnovy z podlouhlých textilních i netextilních útvarů 1, Je rovněž možné k vytvoření barevného efektu využít barevně zvýrazněnou soustavu vazných nití 2, případně záro6 veň se soustavou podlouhlých textilních i netextilnich útvarů 1 (obr. 4). Rozměrově stabilizovaná podkladová vrstva 3 může být z pojeného kondenzovaného a kalandrovaného rouna 10 nebo ji tvoří barevný či potištěný papír 7 zpevněný slabou vlákeftnou vrstvou nebo fólií 8. Na podkladovou vrstvu 3 může být použita též fólie 6 z kovů či' plastů, která je rovněž zpevněna slabou vlákennou/ vrstvou nebo fólií 8. Jde ovšem jen o základní možnosti vytvoření barevného efektu, které jsou naznačeny a mohou být v praxi dále rozvinuty a obměněny. Na obr. 5 je znázorněn příčný řez nejběžnějším typem textilní tapety, kde na spodní připevňovací i vrstvě vytvořené z lepitelného tapetovatelného i papíru 4 je lepidlem přichycena lícní textilní vrstva i z vícevrstvého propletu 5, tvořená pojením kondenzovaným a kalandrovaným rounem 10, na I kterém je v podélném směru volně položena > soustava podlouhlých textilních i netextilních útva- j rů 1 např. z nití. Tato soustava je k podkladové i vrstvě 3 z rouna 10 přidržována soustavou vazných í nití 2. Lepidlo držící tapetovatelný papír 4 na rubní i straně vícevrstvého propletu 5, fixuje rovněž sou- i stavu podlouhlých textilních i netextilních útvarů 1 a soustavu vazných nití 2.

Na dalších obrázcích je pak znázorněna textilní > tapeta podle vynálezu v příčném řezu, kde podkladová vrstva 3 je kombinována s dalšími vrstvami, zajišťujícími další resp. výraznější účinky.

Na obr. 6 je znázorněna tapeta, kde pod soustavou podlouhlých textilních i netextilních útvarů 1 je podkladová vrstva 3 tvořená pojeným kondenzovaným a kalandrovaným rounem 10. Na této vrstvě rouna 10 je položena hliníková slabá fólie 11, která je případně potištěná. Namísto slabé hliníkové fólie 11 je možno použít jednobarevný nebo potištěný papír 7. Slabá fólie 11 z hliníku nebo jednobarevný či potištěný papír 7 je překryt slabou vlákennou vrstvou 8 či fólií. Pod rounem 10 je nakašírován tapetovatelný papír 4. Lepidlo propojuje rovněž jednotlivé vrstvy vícevrstvého propletu 5, který je ještě propleten soustavou vazných nití 2.

Na obr. 7 je znázorněno provedení tapety, kde celý vícevrstvý proplet 5 je fixován zátěrem na bázi škrobů a plastů. To znamená, že zátěrovou vrstvou 13 je z obou stran opatřena podkladová vrstva 3, tvořená pojeným kondenzovaným a kaíandrovaným rounem 10 a zátěr obsahuje rovněž podélně vložená osnova z podlouhlých textilních i netextilních útvarů 1 a soustava vazných nití 2.

Je rovněž možno podle obr. 8 opatřit tapetu na rubní straně podkladové vrstvy 3 z pojeného kondenzovaného a kalandrovaného rouna 10 izolační vrstvou 9 z papíroviny nebo ze zpěněných plastů, přičemž spodní připevňovací vrstva je tvořena pěnou 14.

Na obr. 9 a 10 je znázorněna textilní tapeta bez spodní připevňovací vrstvy.

Podle obr. 9 je podkladová vrstva 3 tapety složena z barevného nebo potištěného papíru 7, který je z jedné strany zpevněn slabou vlákennou vrstvou 8 ěi fólií. Lepidlo opět fixuje jednotlivé vrstvy vícevrstvého propletu 5. Podle obr. 10 je podkladová vrstva 3 textilní tapety tvořena fólií z kovů či plastů, která je oboustranně vzpevněna slabou vlákennou vrstvou 8 či fólií. Slabá vlákenná vrstva 8 uložená na barevném či potištěném papíře nebo na fólii 6 z kovu či plastu slouží k zvýšení dekorativního textilního vzhledu a soudržnosti vrstev, Vlákenná vrstva 8 uchycená zespodu na papíře 7 nebo kovové fólii 6 slouží ke zpevnění vrstev.

Dále jsou uvedeny příklady konkrétního provedení textilních tapet podle vynálezu se specifikací jejich konstrukce, materiálového složení a technologie výroby.

Příklad 1

Podkladovou vrstvu textilní tapety tvoří pojené i kondenzované a kalandrované rouno o hmotnosti J 30 g/m² ve složení PES/VSs 80/20, režné bílé barvy nebo barevné anebo potištěné, s podélně nebo příčně orientovanými vlákny zpevněnými naneseným pojivém na bázi latexů a oxidovaných škrobů v poměru 25/75 %.

Na takto připravenou rozměrově stabilizovanou a kalandrovanou podkladovou vrstvu se pokládá soustava podlouhlých textilních i netextilních útvarů, např. lněná příze režné nebo pastelové barvy 200 tex.

Obě vrstvy jsou propleteny soustavou vazných nití, např. PESh 84 dtex. Tento proplet je vyráběn na strojích ARACHNE, s dělením např. 30, to je 30 vazných nití na 10 cm. Vložené podlouhlé textilní i netextilní útvary mohou být rozmístěny ve volitelném počtu v mezerách mezi sloupky.

Vícevrstvý proplet se následně kašíruje pomocí lepidla na tapetovatelný papír nebo je rubní strana propletu povrstvena polyuretanovou pěnou anebo ¹ je proplet fixován zátěrem ne bázi latexů a škrobů.

Příklad 2

Vícevrstvý proplet je vytvořen tak, že jeho rozměrově stabilizovanou podkladovou vrstvou tvoří bílý, barevný nebo potištěný papír např. o hmotnosti 90 g/m², který je zpevněný jednostranriě či oboustranně slabou vlákennou vrstvou o hmotnosti do 15 g/m². Tato vlákenná vrstva je prikalandrována za teploty 140 °C, tlaku 1,95 MPa a rychlosti 20 m/min.

Na takto připravenou podkladovou vrstvu se položí ve stroji ARACHNE soustava podlouhlých textilních i netextilních útvarů vytvářející dezén. Obě vrstvy se proplétají soustavou vazných nití, jak je například uvedeno v příkladě 1.

Claims (13)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Textilní tapeta, jejíž lícní vrstvu tvoří vícevrstvý proplet vyrobený proplétací technikou a rubní vrstvu lepitelný tapetovatelný papír nebo je rubní strana vícevrstvého propletu povrstvena pěnou pro zvýšení zvukové a tepelné izolace či pro vyrovnání nerovností tapetovaných ploch anebo textilní tapetu vytváří pouze samotný vícevrstvý proplet, vyznačující se tím, že vícevrstvý proplet (5) sestává alespoň ze tří vrstev a to nejméně z jedné souvislé nejlépe rozměrově stabilizované podkladové vrstvy (3), na níž je v podélném směru volně položena soustava podlouhlých textilních i netextilních útvarů (1), která je k podkladové vrstvě (3) přidržována pomocí soustavy vazných nití (
2. 2), přičemž jednotlivé vrstvy tvořící vícevrstvý proplet i (5) jsou mezi sebou fixovány lepidlem.· p 2. Textilní tapeta podle bodu 1, vyznačující se i tím, že rozměrově stabilizovaná podkladová vrstva i (3) je z pojeného kondenzovaného a kalandrova ného rouna (10).
3. 3. Textilní tapeta podle bodu 1, vyznačující se tím, že podkladovou vrstvu (3) tvoří barevný nebo i potištěný papír (7) zpevněný jednostranně anebo oboustranně slabou vlákennou vrstvou či fólií (8). j
4. 4. Textilní tapeta podle bodu 1, vyznačující se j tím, že podkladovou vrstvu (3) tvoří fólie (6)· z kovů anebo plastů, která je zpevněna jednostranně nebo oboustranně slabou vlákennou vrstvou či fólií (8). i
5. 5. Textilní tapeta podle bodu 1 nebo 2, vyznaču-; jící se tím, že podkladovou vrstvu (3) tvoří rouno s podélně nebo příčně orientovanými vlákny nebo izotropní rouno.
6. 6. Textilní tapeta podle bodu 1, vyznačující se tím, že podélně vložená soustava podlouhlých textilních i netextilních útvarů (1) vytváří dezén vícevrstvého propletu (5) jak ve struktuře tak v barvě, přičemž celkový vzhled textilní tapety je dotvářen barevnými efekty dosahovanými barevností podkladové vrstvy (3) anebo barevností soustavy vazných nití (2).
7. 7. Textilní tapeta podle bodu 1 nebo 6, vyznaču206742 jící se tím, že soustavu podlouhlých textilních i netextilních útvarů (1) tvoří jednotlivé nitě anebo pásky anebo příze anebo efektní příze anebo seskané nitě anebo kovové proužky apod. anebo jejich navzájem neprovázané skupiny o stejné anebo různé jemnosti, čímž alespoň částečně zakrývají podkladovou vrstvu (3) vícevrstvého propletu (5) v jednotlivých mezerách mezi sloupky (12) spojovacích kliček soustavy vazných nití (2),
8. 8. Textilní tapeta podle bodu 1 nebo 6, vyznačující se tím, že podlouhlé textilní i netextilní útvary (1) jsou položeny těsně vedle sebe anebo v různých roztečích.
9. 9. Textilní tapeta podle bodu 1 nebo 6, vyznačující se tím, že osnovní pletařská vazba ze soustavy vazných nití (2) vykazuje hustotu řádků od 15 do 80 na 10 cm.
10. 10. Textilní tapeta podle bodu 1, vyznačující se ί tím, že na rubní stranu podkladové vrstvy (3) vícevrstvého propletu (5) je lepidly na bází škrobů a plastů, např. o složení 75 % oxidovaných škrobů a 25 % latexů z vinýlacetátu nebo akrylátu, nakašírován lepitelný tapetovatelný papír (4), přičemž i lepidla na bázi škrobů a plastů současně fixují i jednotlivé vrstvy vícevrstvého propletu (5). ί ·
11. 11. Textilní tapeta podle bodu 10, vyznačující se tím, že vícevrstvý proplet (5) je strhovatelný od rubní vrstvy z lepitelného tapetovatelného papíru (4)·
12. 12. Textilní tapeta podle bodu 10, vyznačující se tím, že podkladová vrstva (3) z pojeného kondenzovaného a kalandrovaného rouna (10) spojena s rubní vrstvou z lepitelného tapetovatelného papíru (4) vykazuje hmotnost do 60 g/m².
13. 13. Textilní tapeta podle bodu 1, vyznačující se tím, že na rubní straně vícevrstvého propletu (5) je přichycena izolační vrstva (9) z papíroviny nebo ze zpěněných plastů.