CS205366B1 - Connexion of deviation current collector in the television scanning generator - Google Patents

Description

Vynález ae týká zapojení korektoru vychylovacího proudu v televizní» generátoru rozkladu konkrétně zapojení korektoru pro korekci tvaru časového průběhu generovaného pilovitého vychylovacího proudu.

Při časovém rozkladu télevizního obrazu nastává zkreslení geometrie, mezi jehož příčiny lze zahrnovat vedle nedokonalostí samotných vychylovacích proudů i nedokonalosti dalších částí televizní snímací nebo reprodukční soustavy, jako například vychylovacích cívek, prvků elektronové optiky, objektivů a podobně.

U snímacích soustav barevné televize a několika snímacími elektronkami se uplatňuje rozdílnost geometrického zkreslení složkových obrazů, která je příčinou tzv. chyb krytí. Požadavky na přesnost kryti složkových obrazů jsou přísnější než požadavky na základní geometrii obrazu.

Rozkladové generátory obvykle obsahují obvody a obvodové prvky, umožňující částečné přizpůsobení tvaru časového průběhu vychylovacího proudu tak, aby ae dosáhlo snížení geometrického zkreslení, případně chyb krytí. Pro toto přizpůsobení se zpravidla používají prvky pro nastavení polohy, rozměrů a linearity obrazu. Linearitou se rozumí ovládání velikosti takové korekční složky proudu, jejíž časový průběh má tvar blízký parabole s vrcholem přibližně uprostřed období činného běhu vychylovaného elektronového paprsku.

Společným nedostatkem všech dosud známých řešení korekčních obvodů v rozkladových

205 366

205 360 generátorech je vzájemná závislost při nastavování uvedených prvků. V důsledku toho je nutno nastavováni několikrát opakovat. Tato manipulace je poměrně obtížná, což se nepříznivě uplatňuje zejména při nastavování vzájemného krytí složkových obrazů u snímacího zařízení barevné televize. Tyto nedostatky odstraňují zapojení pro korekci vychylovacího proudu v televizním generátoru rozkladu, Ss. autorské osvědčení číslo 169 623 a Ss. autorské osvědčení Síslo 176 959· Tato zapojení umožňují nezávislé nastavení korekce pěti prvky pro jeden směr vychylování. Nezávislost nastavení je podmíněna určitým pořadím nastavování ♦ ovládacích prvků přiřazených k vybraným místům obrazu, což je vhodné pro manuální seřizování krytí složkových obrazů ve snímacím zařízení barevné televize při snímání zkuěébního obrazce. Při zavedení systému automatického nastavování krytí, využívajícího informací o nekrytí, odvozených ze vhodných prvků snímané scény, by věak nutnost dodržení určitého pořadí při nastavování krytí ve vybraných místech obrazu mohla být překážkou, nebol prvky snímané scény, vhodné pro vytvoření informací o nekrytí, se obecně nemusí ve vybraných místech obrazu vyskytovat v potřebném pořadí.

Přínos zapojení korektoru vychylovacího proudu podle tohoto vynálezu je v tom, že umožňuje postupné a případně i současné nastavení korekce vychylovacího proudu pro jeden z obou směrů vychylování elektronového paprsku tak, aby se upravila poloha obrazových elementů jednotlivých vybraných míst obrazu, aniž by se měnila poloha obrazových elementů v ostatních zvybraných míst obrazu. Lze tedy postupně korigovat polohu obrazových elementů ve vybraných místech obrazu v libovolném pořadí.

Podstatou zapojení korektoru vychylovacího proudu podle tohoto vynálezu je sériové spojení alespoň dvou integrátorů, doplněné soustavami odporů, které spojuji jednotlivé přívody ovládacích napětí s uzly sériového spojení integrátorů. Při tomto zapojení lze ke každému přívodu ovládacího napětí přiřadit vybrané místo v obraze tak, že změnou ovládacího napětí se mění poloha obrazových elementů přiřazeného vybraného místa obrazu v jednom z obou směrů vychylování elektronového paprsku, aniž by se měnila poloha obrazových elementů (

v ostatních z vybraných míst obrazu.Na připojených výkresech je uveden na obr.l přiklad zapojení korektoru, na obr.2 je uveden přiklad časových průběhů výsledného korekčního proudu a na obr.3 je příklad zapojení integrátoru.

Příklad zapojení korektoru vychylovacího proudu podle tohoto vynálezu je na obr.l.

Toto zapojení obsahujé čtyři integrátory 31. 32. 12» 34. ^z nichž každý má vstup, výetup a přívod nulovacích impulsů. Dále zapojení obsahuje pět přívodů ovládacích napětí 1, 2, 2» ii 1, ⁸ pět soustav odporů 11. 12, 12, 14. 12» Vstup prvního integrátoru 31 je spojen s prvním uzlem zapojení 21, spojeni výstupu prvního integrátoru 31 ee vstupem druhého integrátoru 32 prochází druhým uzlem zapojení 22. spojení výstupu druhého integrátoru 22 ee vstupem třetího integrátoru 33 prochází třetím uzlem zapojení 23. spojení výstupu třetího integrátoru 33 se vstupem čtvrtého integrátoru 34 prochází čtvrtým uzlem zapojení 24 a výstup čtvrtého integrátoru 34. který je posledním integrátorem, je spojen s pátým uzlem zapojeni 25. který je zároveň posledním uzlem zapojení.Přívod prvního ovládacího napětí 1 je první soustavou odporů 11 spojen se všemi uzly zapojení, přívod druhého ovládacího napětí 2 je ee věemi uzly zapojeni apojen druhou soustavou odporů 22, přívod třetího ovládacího napětí 2 j® ³⁶ věemi uzly zapojení spojen třetí soustavou odporů 12, přívod čtvrtého ovládá*205 366 čího napětí 4 je se vSemi uzly zapojení spojen čtvrtou soustavou odporů 14. a konečně přívod pátého ovládacího napětí 2 0^{e se} vSemi uzly zapojení spojen pátou soustavou odporů 15.

činnost zapojení je založena na skutečnosti, že proudy vyvolané jednotlivými ovládacími napětími v odporech zapojených mezi jednotlivé přívody ovládacích napětí a jednotlivé uzly zapojení jsou v sériově spojených integrátorech integrovány. Ve výstupním uzlu zapojení vyvolá každý jednotlivý proud složku výstupního korekčního proudu, jejíž časová závislost je mocninovou funkcí času. Stupeň každé ze vzniklých mocninových funkcí je dán počtem integrátorů, kterými přiváděný proud prochází. Každé z ovládacích napětí tak vyvolá složku výstupního korekčního proudu, jejíž časová závislost je funkcí čtvrtého stupně, a obsahuje mocninové členy nultého až čtvrtého stupně. Výsledný korekční proud, procházející posledním uzlem zapojení se skládá ze složek vyvolaných jednotlivými ovládacími napětími a jeho časová závislost je rovněž funkcí čtvrtého stupně. Tento výsledný korekční proud se přičítá k základnímu vychylovacímu proudu, který je buS přímo nebo prostřednictvím výstupního zesilovače veden do vychylovacích cívek.

Je známo, Se funkce čtvrtého stupně je jednoznačně určena funkčními hodnotami pro pět hodnot nezávisle proměnné, v tomto případě pro pět časů. U zapojení podle připojeného obr.l je časový průběh výstupního korekčního proudu určen hodnotami pěti ovládacích napětí. Každému z těchto pěti ovládacích napětí lze přiřadit jedno z pěti vybraných míst obrazu tak, že toto ovládací napětí neovlivňuje polohy obrazových elementů přiřazených k ostatním čtyřem ovládacím napětím. Popsaný účinek ovládacích napětí je podmíněn použitím takových hodnot uvnitř jednotlivých soustav odporů, že každé z ovládacích napětí vyvolá složku výsledného korekčního proudu, která má nulové hodnoty v časech odpovídajících místům v obraze, přiřazeným ostatním čtyřem ovládacím napětím. Pak se např. prvním ovládacím napětím nastavuje korekce polohy obrazových elementů v prvním z vybraných míst obrazu, aniž by byly ovlivněny polohy obrazových elementů v ostatních z pěti vybraných míst obrazu.Nastavování korekce ostatními ovládacími napětími v ostatních z vybraných míst obrazu je obdobné.

Příklad konkrétních časových průběhů složek výsledného korekčního proudu, vyvolaných jednotlivými ovládacími napětími je na připojeném obr.2. Tyto časové průběhy jsou vypočteny z předem určených funkčních hodnot pro zvolené časy.

tj= 0 t_g= 0,25 t₃= 0,5 t₄= 0,75 t₅« 1

Časový průběh první složky výsledného korekčního proudu 41. vyvolané prvním ovládacím napětím má nulové hodnoty v časech t₂, tp t^, t^ a jednotkovou funkční hodnotu v čase t^.

Je určen pro*nastavení korekce v místě obrazu, které odpovídá času tp časový průběh druhé složky výsledného korekčního proudu 42. vyvolané druhým ovládacím napětím mé nulové hodnoty v časech tp tp t*, t^ a jednotkovou funkční hodnotu má v čase t_2> Je určen pro nastavení korekce v místě obrazu, které odpovídá času t₂.

Časový průběh třetí složky výsledného korekčního proudu 43. vyvolané třetím ovládacím napětím, má nulové hodnoty v časech tp t₂, t*, a jednotkovou funkční hodnotu má v čase tp Je určen pro nastavení korekce v místě obrazu, které odpovídá času tp

205 36β

Časový průběh čtvrté složky výsledného korekčního proudu 44. vyvolané čtvrtým ovládacím napětím, má nulové hodnoty v časech tj, tg, tj, t^, a jednotkovou funkční hodnotu má v čase t^. Je určen pro nastavení korekce v místě obrazu, které odpovídá času t^.

Časový průběh páté složky výsledného korekčního proudu £j,, vyvolané pátým ovládacím napětím, má nulové hodnoty v časech t^, tg, tp t^ a jednotkovou funkční hodnotu má v čase t^. Je určen pro nastavení korekce v místě obrazu, které odpovídá času t^.

Jednotkové funkční hodnoty v příslušných časech u jednotlivých složek výsledného korekčního proudu podle připojeného obr.2 byly zvoleny pro názornost. Tyto funkční hodnoty mohou být libovolné v rozmezí od kladného do záporného maxima. Výsledný korekční proud může pak mít různé časové průběhy odpovídající funkcím nultého až čtvrtého stupně. V konkrétním případě podle připojeného obr.2 má součet všech složek výsledného korekčního proudu ve všech časech jednotkovou hodnotu, takže výsledný korekční proud je stejnosměrný s jednotkovou hodnotou.

Příklad konkrétního zapojení integrátoru je na připojeném obr.3. Vstup 51 integrátoru je spojen s invertujícím vstupem operačního zesilovače 55. jehož neinvertující vstup je spojen na vodič a nulovým potenciálem. Integrační kondensátor 54 je zapojen mezi výstup operačního zesilovače a invertující vstup. Paralelně k integračnímu kondensátoru 54 je zapojen spínací tranzistor 53 typu MOSFET. Jeho řídicí elektroda je spojena a přívodem nulovacích impulsů 52. Mezi výstup operačního zesilovače a výetup 57 integrátoru je zapojen převodní odpor 56.

Činnost integrátoru začíná v každém cyklu ukončením nulovacího impulsu a tím rozpojením spínacího tranzistoru 53 na počátku činného běhu vychylovaného elektronového paprsku.

V integračním kondensátoru 54 se integruje elektrický náboj přiváděný proudem procházejícím vstupem 51 integrátoru z vnějších obvodů. Při značném zesílení operačního zesilovače je napětí na jeho invertujícím vstupu prakticky nulová, takže napětí integračního kondensátoru 54 odpovídající integrovanému elektrickému náboji ee objevuje na výstupu operačního zesilovače 55. Toto napětí je převodním odporem 56 přeměněno na proud procházející výstupem 57 integrátoru do vnějších obvodů. Po ukončení období činného běhu vychylovaného elektronového paprsku vyvolá nulovacl impuls přicházející na přívod nulovacích impulsů 52 sepnutí spínacího tranzistoru 53 a tím vybití integračního kondensátoru 54. takže integrátor je připraven pro integraci v dalším cyklu.

Počet integrátorů použitých v zapojení korektoru vychylovacího proudu jtodle tohoto vynálezu souvisí s požadovanou přesností korekce polohy obrazových elementů po celé ploše obrazu. K použitému počtu integrátorů přísluší o jedno zvětšený počet vybraných míst v obraze. Optimální počet ovládacích napětí odpovídá počtu vybraných míst v obraze. Lze použít i jiný počet ovládacích napětí, avšak při nižším počtu ee nevyužije možná přesnost korekce, u nadpočetných ovládacích napětí se projeví vzájemná závislost jejich účinku.

Obvyklé přesnosti korekce, dosahované běžně používanými nastavovacími prvky tj. polohou, velikostí a linearitou, odpovídájí.dva integrátory, tři vybraná místa v obraze a tři nezávisle působící ovládací napětí.

203 366

V některých případech může být účelné, aby i při optimálním počtu ovládacích napětí některá z nich působila na polohu obrazových elementů ve více než jednom z vybraných míst v obraze. Je to např. v případě, že pro běžné dostavení korekce k vyrovnání nestabilit během provozu stačí použít pouze snížený počet ovládacích napětí, zatím co všechna ovládací napětí jsou využívána pro základní nastavení korekce, prováděné pro delší časové období» Potřebná úprava zapojení spočívá ve vypuštění některých z odporů spojujících přívody ovládacích napětí s jednotlivými uzly zapojení. Vypustí - li se např. u zapojení podle obr.l odpory spojující přívody prvního, druhého a třetího ovládacího napětí 1, 2, 2 ⁸ prvním a druhým uzlem zapojení 21. 22, budou první tři ovládací napětí působit na polohu obrazových elementů i v místech obrazu, určených pro nastavování korekce čtvrtým a pátým ovládacím napětím. Avšak ani čtvrté ovládací napětí, ani páté ovládací napětí nebude působit na polohu obrazových elementů v místech obrazu určených pro nastavení korekce prvním, druhým a třetím ovládacím napětím. Jestliže se základní nastavení korekce provede nejprve prvním, druhým a třetím ovládacím napětím a teprve potom čtvrtým a pátým ovládacím napětím, je nezávislost ovládání zachovana. Při dostavováni korekce pouze prvním, druhým a třetím ovládacím napětím je nezávislost ovládání rovněž zachována. Přitom je žádoucí, aby se toto dostavení korekce uplatňovalo i v mlatech obrazu, určených pro nastavování čtvrtým a pátým ovládacím napětím, což je při popsané úpravě zapojení korektoru splněno.

Výhody zapojení korektoru vychylovacího proudu podle tohoto vynálezu se mohou uplatnit v případech, kdy je třeba docílit velmi dobrou geometrii obrazu při snadném ovládání korekce a zejména při automatické korekci krytí složkových obrazů ve snímacím zařízení barevné televizq jestliže se informace o nekrytí odvozuje od vhodných prvků snímané scény, které se náhodně objevují ve vybraných místech obrazu.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Zapojení korektoru vychylovacího proudu v televizním generátoru rozkladu, vyznačené tím, že obsahuje alespoň dva integrátory (31),(32), které jsou zapojeny v sérii, kdy výstup předcházejícího integrátoru je spojen se vstupem následujícího integrátoru, přičemž vstup prvního integrátoru (31) je zapojen do prvního uzlu zapojení (21), spojení prvního integrátoru (31) a druhým integrátorem (32) prochází druhým uzlem zapojení (22), spojení druhého integrátoru (32) s dalším integrátorem (33) prochází třetím uzlem zapojení (23), zatímco výstup posledního integrátoru je připojen do posledního uzlu zapojení, přičemž dále obsahuje alespoň tři přívody ovládacích napětí (1),(2),(3), kde přívod prvního ovládacího napětí (1) je první soustavou odporů (11) spojen alespoň s jedním z uzlů zapojeni (21), (22),(23), přívod druhého ovládacího napětí (2) je druhou soustavou odporů (12) spojen alespoň s jedním z uzlů zapojení (21),(22),(23), přívod třetího ovládacího napětí (3) je třetí soustavou odporů (13) spojen alespoň s jedním z uzlů zapojení (21),(22),(23) a další přívod ovládacího napětí je další soustavou odporů spojen alespoň s jedním z uzlů zapojení.