CS205103B2 - Apparatus for irradiating an elongated surface. - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro ozařování plochy.

Pro ozařování podlouhlé plochy po celé délce této plochy je třeba použít řadu zdrojů záření uspořádaných tak, že jednotlivé zdroje záření oz.aířují jednotlivé oblasti plochy. Jestliže se jako zdrojů záření použije trubic vyzařujících záření, musí být trubice uspořádány nad plochou v řadě, protože délka dostupných trubic je omezená. Při použití běžného- uspořádání trubic a reflektorů vznikají problémy s ozařováním čá-sti plochy, které se nacházejí v místech konců trubic, kde jsou trubice -opatřeny přívody. Existence těchto „mrtvých“ oblastí způsobuje nerovnoměrnost intenzity dopadajícího záření podél délky plochy.

Je řada oborů, ve kterých se požaduje ozařování podlouhlé plochy takovým způsobem, že intenzita záření je přibližně rovnoměrná v podstatě podél celé délky plochy.

Úkolem vynálezu je tedy konstrukce zařízení, která by takové -ozařování umožnila.

Podstata zařízení pro -ozařování podlouhlé plochy s rovnoměrnou intenzitou záření podél celé délky plochy spočívá podle vynálezu v tom, že zařízení sestává z prvního držáku pro upevnění prvního podlouhlého zdroje záření, druhého- držáku pro upevnění

2. podlouhlého zdroje záření takovým způ2 sobem, že střední osy zdrojů leží ve společné rovině proložené podélnou osou zařízení a první a druhý zdroj jsou uspořádány na opačných stranách této podélné osy zařízení a v podélném -směru se částečně překrývají, dále z prvního reflektoru - upravujícího záření z prvního zdroje v první svazek záření -o přibližně rovnoměrné intenzitě - vystupující směrem k podélné ose zařízení a přibližně - rovnoběžně se společnou rovinou, dále z první v podstatě rovinné - zrcadlové soustavy uspořádané vůči společné rovině přibližně v úhlu 45°, která slouží k odrážení prvního svazku záření v úhlu přibližně 90° na plochu, dále z druhého reflektoru upravujícího záření z druhého zdroje v druhý svazek záření o přibližně rovnoměrné intenzitě vystupující směrem k podélné ose zařízení -a přibližně rovnoběžně se společnou rovinou, dále z druhé v podstatě rovinné zrcadlové soustavy uspořádané vůči první v podstatě rovinné zrcadlové soustavě přibližně v úhlu 90°, -která slouží pro- odrážení druhého svazku záření v úhlu přibližně 90° na plochu, přičemž první -a druhá v podstatě .rovinná zrcadlová soustava se svými konci dotýkají na podélné ose zařízení, část prvního držáku -pro upevnění prvního konce prvního zdroje je od - první v podstatě rovinné zrcadlové soustavy odstíněna zadní stranou druhé v podstatě rovinné zrcadlové soustavy a část druhého držáku pro upevnění prvního konce druhého zdroje je od druhé v podstatě rovinné zrcadlové soustavy odstíněna zadní stranou první v podstatě rovinné zrcadlové soustavy.

Protože první konce prvního a druhého zdroje jsou od příslušné v podstatě rovinné zrcadlové soustavy odstíněny zadní stranou v podstatě rovinné zrcadlové soustavy příslušející ke zbývajícímu zdroji, je zřejmé, že jakákoliv „mrtvá“ oblast, která se vyskytne na těchto koncích zdrojů, je od ozařované plochy odstíněna. Na plochu tedy dopadá podél celé délky zrcadlové soustavy rovnoměrný svazek záření a pokud na jednotlivá zrcadla soustavy dopadá záření ze zdrojů s přibližně shodnou intenzitou záření, bude ozařování plochy přibližně rovnoměrné v tolerancích daných rozdíly zářivého výkonu jednotlivých zdrojů. Odchylky se mohou vyskytovat v koncových oblastech plochy. Rovnoměrného ozařování koncových oblastí lze dosáhnout odstíněním druhých konců zdrojů od jejich příslušných v podstatě rovinných zrcadlových soustav pomocí vhodných clon, nebo pomocí uspořádání, ve kterém odražené svazky záření procházejí na plochu společnou mezerou uspořádanou v rovině rovnoběžné se společnou rovinou. Podélná osa této společné mezery je rovnoběžná s podélnou osou zařízení a leží spolu s touto podélnou osou zařízení v rovině kolmé na společnou rovinu. Délka společné mezery v axiálním směru se přitom volí tak, aby byla menší než celková osová délka v podstatě rovinných zrcadlových soustav, takže krajní konce těchto sdružených soustav jsou od plochy odstíněny.

V prvním provedení vynálezu jsou použity pouze dva zdroje, V obměněném provedení je zařízení opatřeno třetím držákem pro upevnění třetího podlouhlého zdroje záření takovým způsobem, že střední osa tohoto třetího zdroje leží ve společné rovině a třetí zdroj je vůči prvnímu zdroji v axiálním směru posunut, přičemž druhý zdroj a třetí zdroj jsou uspořádány na opačných stranách podélné osy zařízení a v axiálním směru se částečně překrývají, dále třetím reflektorem upravujícím záření ze třetího zdroje ve třetí svazek záření v přlibližně rovnoměrné intenzitě vystupující směrem к podélné ose zařízení a přibližně rovnoběžně se společnou rovinou, dále třetí v podstatě rovinnou zrcadlovou soustavou pro odchylování třetího svazku záření přibližně o 90° na plochu, přičemž třetí v podstatě rovinná zrcadlová soustava leží přibližně v rovině s první v podstatě rovinnou zrcadlovou soustavou, vůči které je posunuta v axiálním směru, přičemž jeden konec třetí v podstatě rovinné zrcadlové soustavy se v podélné ose zařízení dotýká konce druhé v podstatě rovinné zrcadlové soustavy, část třetího držáku pro upevnění prvního konce třetího zdroje je od třetí v podstatě rovinné zrca dlové soustavy odstíněna zadní stranou druhé v podstatě rovinné zrcadlové soustavy a část druhého držáku pro upevnění druhého konce druhého zdroje je od druhé v podstatě rovinné· zrcadlové soustavy odstíněna zadní stranou třetí v podstatě rovinné zrcadlové soustavy.

Podobné odstínění je provedeno v oblasti vstupu první a druhé a druhé a třetí v podstatě rovinné zrcadlové soustavy. Při použití tří zdrojů je možno ozařovat dlouhé plochy. Pokud je třeba ozařovat ještě delší plochy, je v rámci vynálezu možno přidat další držáky uspořádané tak, že jednotlivé zdroje a reflektory leží vždy na opačné straně podélné osy zařízení než sousední zdroj a reflektor, přičemž každá v podstatě rovinná zrcadlová soustava je obrácena směrem к příslušnému zdroji reflektoru a svírá se sousední v podstatě rovinnou zrcadlovou soustavou přibližně úhel 90°.

Jednotlivé v podstatě roviné zrcadlové soustavy se přitom navzájem dotýkají na podélné ose zařízení.

Držáky jsou s výhodou provedeny tak, že střední osy zdrojů záření jsou uspořádány ve shodných vzdálenostech od podélné osy zařízení, reflektory mají v příčném směru podobné rozměry, podobnou odrazivost a jsou od příslušných zdrojů uspořádány ve shodných vzdálenostech. Rovněž v podstatě rovinné zrcadlové soustavy mají v příčném směru podobné rozměry, podobnou odrazivost a jsou od příslušných zdrojů uspořádány ve shodných vzdálenostech.

V tomto uspořádání mají jednotlivé svazky záření shodné optické dráhy a vlastnosti, takže v tolerancích výstupních vyzařovacích výkonů jednotlivých zdrojů se dosáhne rovnoměrného ozařování plochy. Je možno použít také různých zdrojů, čímž lze dosáhnout změn optické dráhy a vlastností svazku záření z jednotlivých zdrojů, toto provedení však není výhodné.

Jednotlivé v podstatě rovinné zrcadlové soustavy mohou být tvořeny bud¹ jediným rovinným zrcadlem, nebo řadou rovinných zrcadel, která na sebe navazují a leží ve společné rovině, takže tvoří v podstatě souvislou rovinnou odrazovou plochu. Je možno použít také zrcadel s mírně vydutým odrazným povrchem, kterým se bez zhoršení rovnoměrnosti záření může nahradit přesně rovinný povrch. Výraz „v podstatě rovinná zrcadlová soustava“ použitý v přihlášce tedy zahrnuje i tato zrcadla.

V zařízení podle vynálezu se může používat záření o libovolné vlnové délce, pokud jsou к dispozici zdroje záření podlouhlého tvaru, to jest trubice. Zařízení podle vynálezu lze použít například pro ozařování fotopolymerní tiskařské fólie, na které se po následujícím zpracování objeví vystouplý vzor. V tomto případě se požaduje ozařování fólie ultrafialovým světlem, takže podlouhlé zdroje záření jsou tvořeny trubicemi vyzařujícími ultrafialové záření. Reflektory a rovinné zrcadlové soustavy je v tomto provedení vhodné provést tak, aby bez podstatných ztrát intenzity odrážely ultrafialové světlo.

Vynález je v dalším objasněn na neomezujících příkladech jeho provedení, které jsou popsány pomocí připojených výkresů, které znázorňují:

obr. 1 schematický perspektivní pohled na zařízení podle vynálezu, obr. 2 příčný řez zařízením v rovině II—II z obr. 1, obr. 3 půdorysný pohled ve směru šipky III z obr. 2, •obr. 4 příčný řez konkrétním provedením zařízení podle vynálezu v rovině IV—IV z obr. 6, obr. 5 řez v rovině V—V z obr. 4 ve zmenšeném měřítku a obr. 6 řez v rovině VI—VI z obr. 4.

Zařízení znázorněné schematicky na obr.

1, 2 a 3 je určeno pro ozařování plochy 1 a sestává ze tří jednotek 2, 3, 4, které na sebe navazují svými konci. Konstrukce jednotlivých jednotek 2, 3, 4 jsou podobné. Jednotlivé jednotky sestávají z trubice vyzařující ultrafialové záření, parabolického reflektoru a rovinné zrcadlové soustavy. Jednotka 2 tedy sestává z trubice 5, parabolického reflektoru 6 a rovinné zrcadlové soustavy 7; jednotka 3 sestává z trubice 8, parabolického reflektoru 9 a rovinné zrcadlové soustavy 19 a jednotka 4 sestává z trubice 11, parabolického reflektoru 12 a rovinné zrcadlové soustavy 13. Jednotlivé trubice 5, 8, 11 jsou upevněny na svých koncích v běžných držácích 14, 15 znázorněných na obr. 2 a 3. Dva držáky 14 trubice 8 jsou navzájem spojeny nosníkem 16, ke kterému je připevněn také reflektor 9. Podobným způsobem jsou upevněny také zbývající trubice 5, 11. Držáky 14, 15 jsou uspořádány tak, že střední osy jednotlivých trubic 5, 11 leží ve společné rovině A—A, ve které leží také podélná osa В—В zařízení.

Jednotlivé parabolické reflektory 6, 9, 12 jsou uspořádány tak, že záření vystupující z trubic 5, 8, 11 upravují ve svazek záření s přibližně rovnoměrnou intenzitou, který směřuje к podélné ose В—В zařízení a je přibližně rovnoběžný se společnou rovinou A—A. Každá z rovinných zrcadlových soustav 7, 10, 13 sestává ze dvou zrcadel 7a, 7b, 10a, 10b, 13a, 13b, která jsou navzájem spojena ve středech příslušných rovinných zrcadlových soustav 7, 10, 13. Obě zrcadla 7a, 7b, 10a, 10b, 13a, 13b jednotlivých rovinných zrcadlových soustav 7, 10, 13 jsou vůči společné rovině A—A uspořádány v úhlu 45°, takže svazek záření vystupující z příslušného parabolického reflektoru 6, 9, 12 vychylují o 90° směrem na plochu 1. Zařízení je provedeno tak, že trubice 8 a parabolický deflektor 9 leží na opačné straně podélné osy В—В zařízení než sousední trubice 5 . a parabolický reflektor 6 a sousední trubice 11 a parabolický reflektor 12. Rovina rovinné zrcadlové soustavy 10 je vůči rovině rovinných zrcadlových soustav 7, 13 sousedních jednotek 2, 4 natočena o 90°.

Sousední konce rovinných zrcadlových soustav 7, 10 na sebe přiléhají stejně jako sousední konce rovinných zrcadlových soustav 10, 13, ačkoliv к dotyku dochází v obou případech pouze v oblasti podélné osy В—В zařízení. Délka jednotlivých rovinných zrcadlových soustav 7, 10 je menší než délka příslušných parabolických reflektorů 6, 9, 12, které jsou naopak kratší než příslušné trubice 5, 8, 11. Popsané poměry délek jsou patrné z obr. 3, kde je znázorněna vzdálenost di mezi jedním koncem rovinné zrcadlové soustavy 10 a koncem držáku 14 trubice 8 a shodná vzdálenost d2 mezi jedním koncem rovinné zrcadlové soustavy 7 a koncem držáku 15 trubice 5. Podobně je proveden i styk rovinných zrcadlových soustav 10, 13, přičemž na jednom konci zařízení leží konec trubice 5 protilehlý ke konci znázorněnému na obr. 3 za protilehlým koncem rovinné zrcadlové soustavy 7 ve vzdálenosti obdobné vzdálenosti dz a na druhém konci zařízení leží konec trubice 11 za koncem rovinné zrcadlové soustavy 13 také v obdobné vzdálenosti. Na· obr. 3 je znázorněn styk rovinných zrcadlových soustav 7, 10. Z obr. 3 je patrné, že konec trubice 8 a jeho držák 14 je od příslušné rovinné zrcadlové soustavy 10 odstíněn zadní stranou rovinné zrcadlové soustavy 7 sousední jednotky 2. Konec trubice 5 a jeho držák 15 je podobně od příslušné rovinné zrcadlové soustavy 7 jednotky 2 odstíněn zadní stranou rovinné zrcadlové soustavy 10 jednotky 3. Podobné odstínění je provedeno také v místě styku rovinných zrcadlových soustav 10, 13. Na koncích zařízení mohou být uspořádána samostatná stínítka, která stíní příslušné konce trubic a jejich držáky od konců rovinných zrcadlových soustav 7, 13.

Toto odstínění konců trubic 5, 8, 11 a jejich držáků 14, 15 od příslušných rovinných zrcadlových soustav 7, 10, 13 eliminuje ,,mrtvé“ oblasti trubic 5, 8, 11, takže na rovinné zrcadlové soustavy 7, 10, 13 dopadá záření pouze z těch částí trubic 5, 8, 11, ze kterých je záření vyzařováno rovnoměrně. Svazek záření je pak pomocí rovinných zrcadlových soustav 7, 10, 13 obrácen směrem na ozařovanou plochu 1, přičemž za předpokladu, že jednotlivé trubice 5, 8, 11 vyzařují stejnou intenzitu záření, dopadá na plechu 1 záření o rovnoměrné intenzitě.

Zařízení znázorněné na výkresech sestává ze tří sousedních jednotek 2, 3, 4, je však zřejmé, že lze použít také pouze dvou jednotek 2, 3 nebo čtyř nebo více jednotek 2, 3, 4. Jestliže se použije pouze dvou jednotek 2, 3, musí být tyto jednotky 2, 3 uspořádány na opačných stranách podélné osy B—B zařízení. Jestliže se použije čtyř nebo více jednotek 2, 3, 4, musí být sousední jednotky 2, 3, 4 uspořádány střídavě na opačných stranách podélné osy B—B zařízení.

Na obr. 1, 2 a 3 ·nejsou znázorněny podrobnosti upevnění držáků · 14, 15 trubic 5, 8, 11, parabolických reflektorů 6, 9, 12 a rovinných zrcadlových soustav 7, 19·, 13 jednotek 2, 3, 4, protože tyto¹ výkresy znázorňují pouze princip vynálezu a konkrétní provedení může být voleno podle konstrukce soustavy, ve které je zařízení podle vynálezu vestavěno.

Na obr. 4, 5, 6 je znázorněno zařízení sestávající z krytu 20, který sestává z bočních stěn 21, 22, čelní stěny 23 a zadní stěny 24, spodních stěn 25, 26, mezi nimiž ' je vytvořena mezera 27 probíhající ve směru podélné ’ osy krytu 20, a z horní stěny 26. Stěny 21, 22, 23, · 24, 25, 26 tvořící kryt 20 jsou navzájem, spojeny libovolným · vhodným způsobem. Kryt 20 je uspořádán nad plochou 1, která se má · ozařovat. Upevnění krytu 29 může být opět provedeno jakýmkoliv vhodným způsobem, podrobnosti tohoto· .. upevnění nejsou na výkrese znázorněny. Pro činnost zařízení podle vynálezu je podstatné, že ozařovaná plocha 1 je uspořádána pod krytem 20 ve směru šipky A z obr.4.

Uvnitř krytu 20 je ' uspořádána ' ozařóvací jednotka 29, Tato jednotka · 29 sestává z pláště 30, · který probíhá · přibližně po· celé délce krytu 20. Plášť 30 sestává z horní stěny 31, parabolických · · bočních stěn 32, 33 a spodních stěn 34, · 35, mezi kterými · je vytvořena mezera 36· probíhající · téměř · po celé délce pláště 30. Plášť 30 je dále opatřen čelními · stěnami 37, 38, čelní . stěna 37 není na obr. 4 z důvodu přehlednosti znázorněna. Plášť 30 je vyroben z nerezové oceli a vnitřní povrchy parabolických bočních stěn 32, 33 jsou vyleštěny do zrcadlového lesku. K vnějším stranám parabolických bočních stěn 32, 33 jsou přivařeny podélné pásky 37, 38, které probíhají po celé délce pláště 30. Podélné pásky 37, 36 spočívají na ·vodorovných břevnech 39, 40 ocelových úhelníků, jejichž · svislá žebra 41, 42· jsou -pomocí řad slovníků 43, 44 upevněna k bočním stěnám

21, 22 krytu · 20. · Mezí podélnými pásky 37, 38 · a příslušnými · vodorovnými žebry 39, 40 ocelových úhelníků jsou vloženy vrstvy 45, tepelně izolačního materiálu, které pokrývají také vnitřní povrch bočních stěn 21,

22.

Uvnitř · pláště 30 jsou uloženy dvě trubice 47, 48 vyzařující ultrafialové cáření. Trubice je · uložena v běžných trubicových držácích 49, 50, které jsou připevněny k parabolické boční stěně 32 pláště 30. Trubice 48 je uložena v běžných trubicových držácích 51, 52, které · jsou připevněny k parabolické boční stěně 33 pláště 30. Jednotlivé trubicové držáky 49, 50, 51, 52 jsou k příslušným· parabolickým bočním stěnám 32, 33 připevněny stejným způsobem, takže podrobně bude popsáno pouze uložení trubicového držáku 49, přičemž se rozumí, že upevnění zbývajících trubicových držáků 49, 50, · 51, · 52 je shodné. Pro uložení trubicového držáku 49 je v parabolické boční stěně 32 vyříznut otvor, jehož rozměry umožňují vložení tohoto trubicového· držáku · 49. Ve · vodorovném žebru 39 příslušného ocelového úhelníku je vytvořeno vybrání 53. Na jedné straně · výřezu vytvořeného v parabolické boční stěně · 32 je · přivařena montážní deska 54. Trubicový držák 49 je k montážní · desce 54 připevněn svorníky 55 tak, že se nachází v otvoru vytvořeném v parabolické boční stěně 32. Trubicové držáky 49, 50, 51, 52 jsou uspořádány tak, že 'střední · osy ' příslušných trubic 47, 48 jsou totožné s ohniskovými osami vnitřních odrazných · povrchů · · parabolických bočních stěn 32, 33, takže ze záření vystupujícího · - z trubic 47, 48 · se vytvářejí svazky rovnoběžného záření směřující · ke středu pláště 30.

Trubice 47 je opatřena prvním rovinným zrcadlem 56 a druhá trubice 48 je opatřena druhým rovinným zrcadlem 57. První rovinné zrcadlo· 53 je opatřeno horní patkou 58 a spodní patkou 59, které jsou pomocí slovníků 80, 81 připevněny k horní stěně 31 a spodní · stěně 35 pláště 30. Druhé rovinné zrcadlo 57 js opatřeno horní patkou 62 a spodní patkou 63, které jsou pomocí slovníků 64, 65 připevněny k horní stěně 31 a spodní stěně 34 pláště 30. Rovinná zrcadla 56, 57 mohou být opět vyrobena z nerezové oceli a jejich povrchy · · obrácené k · příslušným trubicím 47, 48 · jsou · vyleštěny na zrcadlový lesk. Rovinná zrcadla 56, · 57 se · dotýkají v místě střední osy pláště 30, což je patrné z obr. 5. Poloha trubicového · držáku 50 trubice 47 je volena tak, že tento· trubicový · hořák 50 a koncová část trubice 47 leží za zadní stranou druhého rovinného zrcadla 57. Poloha trubicového držáku 51 trubice 48 je volena tak, že tento trubicový držák 51 a koncová část trubice 48 leží za zadní stranou prvního· rovinného zrcadla 56. Mrtvá oblast trubice 47 je tedy •odstíněna od příslušného rovinného zrcadla 56 a mrtvá oblast trubice 48 je odstíněna od příslušného rovinného zrcadla 57.. Z parabolické boční stěny 32 tedy bude na první rovinné zrcadlo 56 odráženo záření pouze z pracovní oblasti trubice 47, které pak mezerami 36, 27 dopadá ve směru šipky A na ozařovanou plochu 1. Podobně, záření z trubice 48 bude parabolickou boční stěnou 33 odráženo na druhé rovinné zrcadlo 57, odkud se toto záření odráží směrem dolů na ozařovanou plochu 1. Odstíněním trubicových držáků 50, 51 a koncových oblastí trubic 47, 48, kde vyzařování není rovnoměrné, se dosáhne rovnoměrného· rozložení intenzity záření procházejícího· mezerami 36, 37 po· celé délce rovinných zrcadel 56, 57, s výjimkou krajních konců těchto rovinných zrcadel 56, 57.

Nad pláštěm 30 je v krytu 20 uspořádáno potřebné elektrické · vybavení a regulační převody trubic 47, 48, což není na výkrese znázorněno, protože to není předmětem vynálezu. · V průběhu činnosti zařízení vzniká značné množství tepla a boční stěny 21, 22 jsou .proto opatřeny žaluziemi 66, 67 a na horní stěně 28 krytu 20 je připevněna nejméně jedna příruba 68 uspořádaná nad otvorem v této· horní stěně 28, která slouží pro připojení odsávače.

Jestliže je třeba měnit jak šířku, tak i délku svazku záření vystupujícího na plochu 1, musí být zařízení podle vynálezu opatřeno stavěcím ústrojím znázorněným na obr. 4, 5 a 6. Na obr. 6 je čárkovaně znázorněna část ozařovací jednotky 29, která ve skutečnosti leží nad rovinou řezu znázorněného na .tomto výkresu.

Šířka svazku záření může být nastavena pomocí dvou clon 68, 69 pohybujících se kolmo na podélnou osu zařízení. Clony 68, 69 jsou ve shodných vzdálenostech uspořádány na protilehlých stranách podélné osy a probíhají po celé délce krytu 20. Uložení a pohon -clon 68, 69 je na obou koncích krytu 20 v podstatě stejný, takže postačí podrobně popsat pouze uspořádání u čelní stěny 23. Odpovídající součásti u zadní stěny 24 krytu 20 jsou označeny shodnými vztahovými .značkami, které jsou doplněny indexem a.

Konce -clon 68, 69 s-p-očívají na podložkách 70, 71 z nylonu nebo podobného materiálu s nízkým - koeficientem tření. Podložky 70, 71 jsou na vnitřním povrchu spodních stěn 25, 26 upevněny pomocí svorníků 72, 73, 74, 75. K horní straně clony 68 je upevněno- vedení 76 sestávající ze základny 77 a výstupků 78, 79, které částečně protínají matici 80. Matice 80 je opatřena vystupujícími osazeními 81, 82, mezi které zapadají výstupky 78, 79, takže vedení 76 je nuceno pohybovat se v axiálním směru spolu s maticí 80. Vzdálenost mezi výstupky 78, 79 je větší než vnější průměr tělesa matice 80, což umožňuje příčný pohyb vedení 76 vůči matici 80 v případě podélného roztažení clony 68 v důsledku teploty. Matice 80 je opatřena vnitřním závitem, který je v záběru -s vnějším závitem 83 na hřídeli 84, -který je uložen v ložiskách 85, 86, která jsou připevněna k bočním -stěnám 21, 22 krytu 20.

Clona 69 je na své - horní straně opatřena vedením 87, které je podobné vedení 76 a obepíná stejným- způsobem matici 88. Matice 88 je opatřena vnitřním závitem, který je v záběru -se závitem 89 na hřídeli 84. Závit 84 a závit 89 mají opačné smysly.

U jednoho konce hřídele 84 je na tomto hřídeli 84 upevněno řetězové kolo- 90, které je řetězem 91 -spojeno s dalším řetězovým kolem 92 upevněným na krátkém hřídeli 93. Tento- krátký hřídel 93 je dodatečně uložen v ložisku 94, které je pomocí svorníků 95 připevněno k boční stěně 21 krytu 20. Na volném konci krátkého hřídele 93 je nasazeno ruční kolo 96 opatřené ryskami, které leží proti indexu upevněnému na boční stěně 21, krytu 20. Index není na výkresu znázorněn.

Poblíž druhého konce hřídele 84 je na tomto hřídeli 84 upevněno kuželové -ozube10 né kolo· 97, které je v záběru -s dalším kuželovým -ozubeným kolem 98, které je uloženo na hřídeli 99, který prochází téměř po celé délce krytu 20. Hřídel 99 je uložen v ložiskách 100 -a 100a na protilehlých koncích krytu 20. Na straně ložiska 100a je hřídel 99 - - opatřen kuželovým ozubeným kolem 98a, které je v záběru s kuželovým ozubeným kolem 97a na hřídeli 84a, na kterém jsou uloženy matice 80a, 88a. Konce clony 68 se tedy pohybují spolu s maticemi 80, 89a a konce clony 69 se pohybují spolu s maticemi 88, 88a. Posuv clon 68, 69 pomocí otáčení ručního- kola 96, jehož - otáčení se řetězem 91 přenáší - na hřídel 84 a pomocí vložených ozubených kol 97, 98 a hřídele 99 na hřídel . 84a. Popsané otáčení tedy způsobí současný pohyb obou clon 68, 69- v -opačných směrech buď směrem ke střední ose zařízení nebo - směrem od této střední osy. - Pohyb clon 68, 69 směrem ke střední ose zařízení způsobuje zmenšování šířky svazku záření — zatímco pohyb clon 68 od této -střední osy tuto šířku - zvětšuj’e.

Účinná délka svazku záření může - být nastavena neprůhlednými ohebnými clonami

101, 101a navinutými v navíjecích ústrojích

102, 102a, která jsou uspořádána na protilehlých koncích krytu 20. Protože navíjecí ústrojí 102, 20a jsou shodná, bude dále popsáno- pouze navíjecí ústrojí 102. Toto - navíjecí ústrojí 102 sestává ze skříně 103 upevněné k čelní stěně 23 krytu 20 pomocí patek 104, 105 a svorníků 106. V čelních stěnách 107, 108 skříně 103- jsou uložena ložiska 109, 110, ve kterých jsou otočně uloženy čepy 111, 112 vystupující z protilehlých konců navíjecího bubnu 113, na kterém je ohebná - clona 101 navinuta. Na čepu 112 je nasazeno ruční kolo 114, které slouží pro otáčení navíjecího- bubnu 113. Ohebná clona 101 vystupuje ze -skříně 103 neznázorněnou štěrbinou -a její protilehlé hrany jsou vedeny vodícími drážkami 115, 116, které jsou vytvořeny z pásků upevněných pomocí svorníků 73, 75 ke spodním stěnám. 25, 26. Uvedené vodicí drážky -115, 116 probíhají téměř po celé délce krytu 20. Popsané pásky a svorníky 73, 75' slouží také k upevnění skleněné tabulky 117, která je upevněna pod mezerou 27 ve spodní stěně krytu 20. Ohebná clona 101 je vyrobena z materiálu, jehož ohebnost umožňuje navíjení na navíjecí buben 113. Materiál ohebné clony 101 však musí být -současně natolik - tuhý, aby si -ohebná clona 101 při pohybu ve vodicích drážkách 115, 116 zachovala v podstatě rovinný tvar. Ohebné clony 101, 101a se mohou -odvíjet z - příslušných navíjecích bubnů 113, 113a a posouvat . se ve vodicích drážkách 115, 116 směrem- k příčné ose zařízení, čímž se dosáhne zmenšení účinné délky svazku záření. Při zpětném navíjení ohebných clon 101, 101a na příslušné navíjecí bubny 113, 113a se účinná délka mezery 27 opět zvětšuje. Praktická krajní poloha ohebné clony 101 - je znázorněna čárkovaně na obr. 6, ze kterého je patrné, že okraj 101b ohebné clony 101 již překrývá trubicový držák 49 trubice 47, takže z tohoto konce trubice 47 již nemůže na ozařovanou plochu 1 dopadat záření o nerovnoměrné intenzitě. Podobně je uspořádána ohebná clona 101a, která podobným způsobem zastiňuje trubicový držák 52.

Je zřejmé, že pro omezení šířky a délky mezery, kterou záření prochází, může být použito i jiných provedení clon. Ozařovací jednotka může být provedena také odlišným způsobem a může být v krytu uložena mnoha jinými způsoby. Také kryt sám může být konstruován zcela odlišným způsobem.

Claims (10)

1. předmět

   1. Zařízení pro ozařování podlouhlé plochy s rovnoměrnou intenzitou záření podél celé délky plochy, vyznačující se tím, že sestává z prvního držáku (15) pro upevnění prvního podlouhlého zdroje (5) záření, druhého držáku (14) pro upevnění druhého podlouhlého zdroje (8) záření takovým způsobem, že střední osy zdrojů (5, 8) leží ve společné rovině (A—-A) proložené podélnou osou (B—B) zařízení a první a druhý zdroj (5, 8) jsou uspořádány na opačných stranách této podélné osy (В—B) zařízení a v podélném směru se částečně překrývají, dále z prvního reflektoru (6) upravujícího záření z prvního zdroje (5) v první svazek záření o v podstatě rovnoměrné intenzitě vystupující směrem к podélné ose (B—B) zařízení a v podstatě rovnoběžně se společnou rovinou (A—A), dále z první v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (7) uspořádané vůči společné rovině (A—A) v podstatě v úhlu 45°, která slouží pro odrážení prvního svazku záření v úhlu v podstatě 90° na plochu (1), dále z druhého reflektoru (9) upravujícího záření z druhého zdroje (8) v druhý svazek záření o v podstatě rovnoměrné intenzitě vystupující směrem к podélné ose (В—B) zařízení a v podstatě rovnoběžně se společnou rovinou (A—A) dále z druhé v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (10) uspořádané vůči první v podstatě rovinné zrcadlové soustavě (7) v podstatě v úhlu 90 °C, která slouží pro odrážení druhého svazku záření v úhlu v podstatě 90° na plochu (1), přičemž první a druhá v podstatě rovinná zrcadlová soustava (7, 10) se svými konci dotýkají na podélné ose (В—B) zařízení, část prvního držáku (15) pro upevnění prvního konce prvního zdroje (5) je od první v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (7) odstíněna zadní stranou druhé v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (10) a část druhého držáku (14) pro upevnění prvního konce druhého zdroje (8) je od druhé v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (10) odstíněna zadní stranou první v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (7).
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že je opatřeno třetím držákem pro upevnění třetího podlouhlého zdroje (11) záření takovým způsobem, že střední osa tohoto třetího zdroje (11) leží ve společné rovině (A—A) a třetí zdroj (11) je vůči prvnímu zdroji (5) v axiálním směru posunut, přičemž druhý zdroj (8) a třetí zdroj

   VYNÁLEZU (11) jsou uspořádány na opačných stranách podélné osy (В—B) zařízení a v axiálním směru se částečně překrývají, dále třetím reflektorem (12) upravujícím záření ze třetího zdroje (11) ve třetí svazek záření o v podstatě rovnoměrné intenzitě vystupující směrem к podélné ose (В—B) zařízení a v podstatě rovnoběžně se společnou rovinou (A—A), dále třetí v podstatě rovinnou zrcadlovou soustavou (13) pro odchylování třetího svazku záření přibližně o 90° na plochu (1), přičemž třetí v podstatě rovinná zrcadlová soustava (13) leží v podstatě v rovině s první v podstatě rovinnou soustavou (7), vůči které je posunuta v axiálním směru, přičemž jeden konec třetí v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (13) se v podélné ose (B—B) zařízení dotýká konce druhé v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (10), část třetího držáku pro upevnění druhého konce třetího zdroje (11) je od třetí v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (13) odstíněna zadní stranou druhé v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (10) a část druhého držáku (14) pro upevnění druhého konce druhého zdroje (8) je od druhé v podstatě druhé rovinné zrcadlové soustavy (10) odstíněna zadní stranou třetí v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (13).
3. 3. Zařízení podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že držáky (14, .15) jsou provedeny tak, že střední osy zdrojů (5, 8, 11) záření jsou uspořádány ve shodných vzdálenostech od podélné osy (В—В zařízení, reflektory (6, 9, 12) mají v příčném směru podobné rozměry, podobnou odrazivost a jsou od příslušných zdrojů (5, 8, 11) uspořádány ve shodných vzdálenostech a v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (7, 10, 13) mají v příčném směru podobné rozměry, podobnou odrazivost a jsou od příslušných zdrojů (5, 8, 11) uspořádány ve shodných vzdálenostech.
4. 4. Zařízení podle bodů 1, 2 a 3, vyznačující se tím, že jednotlivé svazky záření vystupují z v podstatě rovinných zrcadlových soustav (7, 10, 13) společnou mezerou (27) vytvořenou v rovině rovnoběžné se společnou rovinou (A—A), přičemž podélná osa mezery (27) je rovnoběžná s podélnou osou (B—B) zařízení a leží spolu s touto podélnou osou (В—B) zařízení v rovině kolmé na společnou rovinu (A—A).
5. 5. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že je opatřeno prostředky pro nastavo205103 vání šířky společné mezery (27).
6. 6. Zařízení -podle bodu 4, vyznačující se tím, že podélné strany společné mezery (27) jsou vymezeny clonami (68, 69) uspořádanými proti sobě ve shodných vzdálenostech od podélné osy společné mezery (27).
7. 7. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že prostředky pro nastavování šířky společné mezery (27) jsou -tvořeny prostředky pro -souhlasné posouvání clon (68, 69) směrem -k a od podélné osy společné mezery (27).
8. 8. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že délka společné mezery (27) v axiálním směru je menší než společná délka ro vinných zrcadlových soustav [7, 10, 13) v axiálním směru.
9. 9. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že je -opatřeno clonami (101, 101a) vysunutelnými z jednotlivých konců zařízení a sloužícími pro- nastavování účinné délky společné mezery (27).
10. 10. Zařízení podle bodů 1, 2 a 3, vyznačující se tím, že držáky (14, 15), reflektory (6, 9, 12) a v podstatě rovinné zrcadlové soustavy (7, 10, 13) jsou - ' uspořádány - ve společném krytu (20), který je opatřen prostředky pro- chlazení tohoto- společného krytu (20).