CS203979B2 - Means for annihilating non-patogenous parazites living on surface of animal body - Google Patents

Description

V našem československém patentovém spisu č. 203 978 je popsán prostředek к potírání nepatogenních parazitů žijících na povrchu těla zvířete, který jako účinnou látku obsahuje derivát benzimidazolu obecného vzorce

ve kterém

R znamená atom chloru nebo trifluormethylovou skupinu,

R¹ představuje atom vodíku, alkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxylové části, fenoxykarbonylovou skupinu, benzyloxykarbonylovou skupinu, fenylsulfonylovou skupinu nebo dimethylthiokarbamoylovou skupinu a

R² znamená trifluormethylovou skupinu, difluorchlormethylovou skupinu, pentafluorethylovou skupinu nebo 1,1,2,2-tetrafluorethylovou skupinu, nebo amonnou sůl, sůl s alkalickým kovem nebo sůl s kovem alkalické zeminy libovolné ze sloučenin obecného vzorce I, v němž R¹ znamená atom vodíku.

Vynález dále rozvíjí obsah shora citovaného československého patentového spisu v tom ohledu, že jako účinné látky ve výše zmíněných prostředcích je možno rovněž použít sloučeniny obecného vzorce I,

ve kterém

R znamená trifluormethylovou skupinu nebo 1,1,2,2-tetrafIuorethylovou skupinu.

Je zřejmé, že jediným rozdílem mezi sloučeninami obecného vzorce I a sloučeninami uvedenými ve shora citovaném československém patentovém spisu je přítomnost hydroxylové skupiny v poloze 1. Sloučeniny

.

obecného vzorce 1 jsou užitečné jako parazlticidy:

Potírání zvířecích parazitů je jedním z nejstarších a nejdůležitějších problémů zemědělského průmyslu zabývajícího se chovem zvířat. Většina zvířat je napadána volně létajícími parazity, jako jsou mouchy, bodalky a ovádi, lezoucími ektoparazity, jako jsou vši a roztočovití, zavrtávajícími se parazity, jako jsou různé larvy, například larvy střečka, a červi, mikroskopickými endoparazity, jako jsou kokcidie, jakož 1 většími endoparazity, jako jsou hlísti. Proto potírání parazitů dokonce i na jediném druhu hostitele představuje komplexní a mnohostranný problém.

Zvlášť nebezpeční a škodliví jsou hmyzí a roztočovití paraziti živící se živými tkáněmi zvířecího hostitele. Tato skupina zahrnuje parazity všech užitkových zvířat, včetně přežvýkavých a nepřežvýkavých savců a drůbeže, stejně jako družných zvířat, jako jsou psi.

Jako příklady je možno uvést belgický patentový spis č. 766 870, americký patentový spis č. 3 542 923 (Newbold a spol.J, britský patentový spis č. 1 122 988, britské patentové spisy č. 1087 561 a 1144 620, francouzský patentový spis č. 1430139, britský patentový spis č. 1 113 999, jihoafrický patentový spis č. 69.02813, americký patentový spis č. 3448 115 (Hólan a spol.J á americký patentový spis č. 3 749 734 (Hannah a spol.J.

Předmětem vynálezu Je prostředek к potírání nepatogenních parazitů žijících na povrchu těla zvířete, vyznačující se tím, že Jako účinnou látku obsahuje derivát imidazolu obecného vzorce I,

R znamená trifluormethylovou skupinu nebo 1,1,2,2-tetrafluorethylovou skupinu.

Výhodnou sloučeninou používanou ve smyslu vynálezu je l-hydroxy-4-nitro-2-(1,1,2,2-tetraf luorethy 1) -6-trlf luormethylbenzlmidazol.

Metody syntézy benzimidazolů podle vynálezu jsou známy. V dalším textu budou nicméně blíže diskutovány některé aspekty těchto metod a uvedeny příklady přípravy sloučenin podle vynálezu.

1-Hydroxybenzimidazoly podle vynálezu se připravují reduktivní cykllzací příslušně substituovaného acetanilidu, který se připravuje z Q-nitroanilinu.

Vynález ilustrují následující příklady provedení, jimiž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje.

Příklad 1

К roztoku 25,1 g 2,6-dinitro-4-trifluormethylanilinu ve 100 ml pyridinu se přidá trifluoracetylchlorid, připravený z 10 ml kyseliny trifluoroctové. К výsledné směsi se až do homogenity přidává ethanol, načež se reakční směs odpaří ve vakuu. Zbytek po odpaření se promyje vodou, vysuší se, rozpustí se v acetonu a roztok se zfiltruje. К filtrátu se až do vysrážení produktu přidává chloroform, sraženina se oddělí filtrací a vysuší se. Získá se vyčištěný intermediární 2’,6’-dinitro-4’-trifluormethyl-2,2,2-trifluoracetanilid.

1,75 g shora připraveného meziproduktu se rozpustí ve 100 ml ethylacetátu, přidá se 100 mg 5% paládia na uhlí a směs se hydrogenuje za počátečního přetlaku 0,09 MPa a při teplotě místnosti až do spotřebování 0,01 mol vodíku. Reakční směs se zfiltruje, odpaří se к suchu, pevný zbytek se vyjme cca 300 ml etheru, roztok se extrahuje 5% roztokem uhličitanu sodného a extrakt se okyselí. Vysráži se žádaný l-hydroxy-4-nitro-2,6-bis(trifluormethyl jbenzimidazol, který se odfiltruje. Produkt se vyjme etherem, roztok se vysuší síranem hořečnatým a ether se odpaří. Krystallzací z chloroformu se získá 900 mg l-hydroxy-4-nitro-2,6-bis(trifluormethyl) benzimidazolů o teplotě tání 222 až 224 °G.

Příklad 2

10,47 g N-(2,6-dinitro-4-trifluormethylfenylJ^^S-tetrafluorpropionamidu se rozpustí ve 100 ml ethanolu a 2,8 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové, přidá se 1 g 5% paládia na uhlí a směs se hydrogenuje až do pohlcení vypočteného množství vodíku. Reakční směs se zfiltruje a filtrát se odpaří к suchu. Oranžový olejovitý zbytek se extrahuje 5% roztokem uhličitanu sodného a alkalický roztok se okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou na pH 1. Vyloučená nahnědlá sraženina se rozpustí v etheru, organická fáze se oddělí, vysuší se síranem hořečnatým a ether se odpaří. Krystalízací zbytku z chloroformu se získá 5,16 gramů l-hydroxy-4-nitro-6-trifluormethyl-2-(1,1,2,2-tetrafluorethyl) benzimidazolů o teplotě tání 217 až 219 °C.

Analýza: pro CuHnNO vypočteno: C 34,60 %, H 1,16 %, N 12,10 %; nalezeno: C 34,34 %, H 1,10 %, N 11,93 %.

Způsob hubení parazitů za použití prostředků podle vynálezu je systemického typu. Benzlmidazolové sloučeniny podle vynálezu mají schopnost pronikat do živých tkáI ní zvířecího hostitele, jemuž byla podána některá z těchto sloučenin. Hmyzí a roztočovltí paraziti, kteří se živí krví nebo i jinými živými tkáněmi hostiele, požijí sloučeninu, jíž je tkáň prostoupena, čímž dochází к jejich usmrcení. Je pravděpodobné, že krev je prostředníkem působícím rozptýlení účinné látky v těle zvířecího hostitele, ale paraziti, kteří krev nesají, jako larvy Phormia regina, jsou tímto způsobem rovněž usmrcováni, což nasvědčuje tomu, že popisované sloučeniny stejně jako do krve pronikají i do ostatních tkání.

Někteří paraziti, jako většina klíšťat, se živí živými tkáněmi hostitele v průběhu většiny svého života. Jiní paraziti, jako larvy Phormia regina, se živí na hostiteli jen v larválním stadiu. Třetí skupina parazitů, jako jsou krev sající mouchy, se živí na zvířecích hostitelích jen v dospělosti. Aplikací benzimidazolů podle vynálezu dochází к usmrcení parazitů živících se živými tkáněmi zvířat bez ohledu na to, o jaké vývojové stadium parazitů jde.

Za použití prostředků podle vynálezu jsou usmrcovány všechny druhy hmyzích a roztočovitých parazitů živících se živými tkáněmi zvířat. Paraziti sající krev zvířecího hostitele, zavrtávající se a živicí se tkáněmi zvířete a ti, kteří pronikají přirozenými otvory hostitele, uchycují se na sliznicích a odtud se živí, jako larvy střečků, jsou usmrcováni vesměs stejně účinně.

Pro objasnění se v dalším textu uvádí řada specifických parazitů různých zvířecích hostitelů, které lze potírat za použití prostředků podle vynálezu. Pro každého parazita je současně uvedeno i vývojové stadium a způsob, jakým se na zvířecím hostiteli živí.

Paraziti koní

Tabanus sulcifrons (ovád) — dospělý — — krev sající

Stomoxys calcitrans (bodalka stájová) — — dospělá — krev sající

Tabanus atratus (Prosimulium pecuarum) — — dospělý — krev sající

Haematopinus asini — dospělý i nedospělý — krev sající

Sarcoptes scabiei (zákožka prasečí) — nymfa, dospělá — v kůži hnízdící

Psoroptes equi (prašivka koňská) — dospělá — kůži požírající

Gastrophilus intestinalls (střeček koňský) — — larva migrující do zažívacího traktu

Gastrophilus nasalis (střeček nosní) — larva migrující do zažívacího traktu

Gastrophilus haemorrhoidalis (střeček) — — larva migrující do zažívacího traktu

Paraziti hovězího dobytka

Haematobia irritans (bodalka) — dospělá — — krev sající

Bovicola bovis (všenka tuří) — dospělá — — kůži požírající

Haematopinus eurysternus (veš kravská) — — nymfa, dospělá — krev sající

Demodex bovis (trudník dobytčí) — dospělý — v kůži hnízdící

Boophilus annulatus (klíšť) — larva, mymfa, dospělec — krev sající

Olobius megnini — nymfa — krev sající

Amblyomma maculatum (piják) — dospělý — krev sající

Dermacentor andersoni (piják) —dospělý — krev sající

Amblyomma americanum (piják) — dospělý — krev sající

Hypoderma lineatum (střeček] — larva migrující tělem hostitele

Hypoderma bovis (střeček hovězí) — larva migrující tělem hostitele

Phormia regina — larva infikující rány

Paraziti vepřů

Haematopinus suis (veš prasečí) — nymfa, dospělec — krev sající

Tunga penetrans (blecha písečná) — dospělá — krev sající

Paraziti ovcí

Haematopinus ovillus (veš) — dospělá — — krev sající

Linognathus pedalis (veš) — dospělá — — krev sající

Melophagus ovinus (kloš ovčí) — dospělá — krev sající

Psoroptes equi ovis (prašivka ovčí) — nymfa, dospělec — kůži požírající

Oestrus ovis (střeček ovčí) — larva migrující do nosních dutin

Phaenicia sericata — larva infikující rány

Phormia regina — larva infikující rány

Callitroga macellaria — larva infikující rány

Paraziti drůbeže

Cimex lectularius (štěnice domácí) — dospělá — krev sající

Echidnophaga gallinacea — dospělý — krev sající

Argas persicus (klíšťák zhoubný) — nymfa, dospělec — krev sající

Dermanyssus gallinae (čmelík kuří) — nymfa, dospělec — krev - sající

Knemidokoptes mutans — dospělý — v kůži hnízdící

Knemidokoptes gallinae — dospělý — v kůži hnízdící

Paraziti psů

Tabanus sulcifrons (Tabanus atratus) — — dospělý — krev sající

Stomoxys calcitrans (bodalka stájová) — — dospělá — krev sající

Sarcoptes scabiei (zákožka prasečí) — nymfa, dospělec — v kůži hnízdící

Demodex canls (trudník - psí) . — dospělý — — hnízdící ve vlasových folikulech

Ctenocephalides felis (Pulex irritans — blecha obecná) — dospělá — krev sající.

Je třeba zdůraznit, že svrchu zmínění paraziti se neomezují pouze na jedno hostitelské zvíře, v souvislosti s nímž byli svrchu uvedeni. Většina parazitů žije - na různých hostitelích, i když - každý parazit má hostitele, jemuž dává přednost. Například Sarcoptes scabiei (zákožka prasečí) napadá přinejmenším' koně, vepře, muly, lidi, psy, kočky, lišky, králíky, ovce a hovězí dobytek. Ovádi volně útočí na koně, muly, hovězí dobytek, vepře, psy a většinu ostatních zvířat. Použitím prostředků podle vynálezu jsou účinně usmrcováni paraziti shora popsaných typů žijících na svrchu zmíněných 'zvířecích hostitelích, stejně jako i na jiných zvířecích hostitelích. Prostředky podle - vynálezu je možno účinně používat například i u koček, koz, velbloudů a zvířat v zoologických zahradách.

Zvířecími hostiteli, u nichž se prostředky podle vynálezu s výhodou používají, jsou psi, hovězí dobytek, ovce - nebo koně. Zmíněné prostředky se s výhodou používají k hubení klíšťat, blech, much, bodalek ovádů a střečků nebo larev Phormia regina.

Doba, způsob a dávky, ve kterých se sloučeniny v souhlase s vynálezem- účinně aplikují, se mohou měnit v širokém rozmezí. Detailní vysvětlení metod, jakými se prostředky podle vynálezu aplikují, je uvedeno níže.

Sloučeniny podle vynálezu se podávají zvířatům v dávkách zhruba od 1 do 100 mg/kg, což je paraziticidně účinná dávka. Nejlepší dávku pro vyhubení daného parazita infikujícího příslušné zvíře je třeba určit individuálně, bylo však zjištěno, že ve většině případů se optimální dávka pohybuje ve výhodném rozmezí cca 2,5 až 50 mg/kg. Optimální dávka pro ten který případ závisí - na takových faktorech, jako je zdraví ošetřovaného zvířete, citlivost parazita na použitý prostředek, výdaje, které mohou být na- zvíře vynaloženy, a stupeň žádaného účinku. Nižší dávky jsou pro zvířecího hostitele bezpečnější, jsou méně nákladné a často se snadněji aplikují, mohou však vést k neúplnému nebo jen minimálnímu vyhubení parazita, takže může dojít k novému zamoření. Naproti tomu - při aplikaci vyšších dávek dochází k úplnějšímu vyhubení parazitů, tyto vyšší dávky jsou však dražší a mohou u ošetřovaných zvířat vyvolávat stres.

Sloučeniny podle vynálezu jsou účinné při aplikaci v kterékoli roční době zvířatům libovolného stáří. V souhlase s vynálezem je možno aplikovat popisované sloučeniny zvířatům- nepřetržitě, například stálým zkrmováním potravy obsahující některou ze sloučenin podle vynálezu, čímž se zajistí, že- dojde k usmrcení všech parazitů přicházejících do styku s ošetřeným zvířetem. Takováto aplikace však není v žádném případě ekonomická a obvykle se ukáže, že je lepší aplikovat - účinné látky v takové době, kdy bude účinným- potlačením parazitů zaručena nejlepší ekonomická návratnost výdajů za použité sloučeniny. Určití paraziti, jako jsou například larvy střečka Hypoderma lineatum a střečka hovězího (Hypoderma bovis), mají známé aktivní roční období, kdy napadají zvířata. Pokud jsou takovíto paraziti primárně důležití, je možno prostředky podle vynálezu aplikovat pouze v tomto období a zajistit tak celoroční potlačení parazitů. Jiní paraziti, jako jsou klíšťata, klíšťi a pijáci, zamořují a kousají zvířata prakticky po celý rok.- Hubení takovýchto parazitů lze však stále ještě uskutečnit v poměrně krátkých aplikačních periodách, a to tak, že se účinná látka podává všem zvířatům na farmě nebo v příslušné oblasti po krátkou dobu, jako po několik týdnů. Tímto způsobem dojde k vyhubení všech parazitů jedné generace a dá se očekávat, že zvířata zůstanou bez parazitů po značně dlouhou dobu, pokud nedojde k opětnému zamoření - parazity přicházejícími s importovanými zvířaty apod.

Sloučeniny podle vynálezu je možno aplikovat jakýmkoli obvyklým způsobem perorálně nebo perkutánně. Je třeba poznamenat, že mnohé ze sloučenin podle vynálezu se chemicky mění při průchodu bachorem přežvýkavců.

Perorální aplikace přežvýkavcům je tedy vhodná pouze tehdy, jsou-li účinné látky chráněny před prostředím panujícím v bachoru speciální úpravou prostředku. O takovýchto prostředcích bude· pojednáno níže.

Oprava biologicky účinných sloučenin na příslušné prostředky a jejich aplikace zvířatům je velmi stará a propracovaná. Některá vysvětlení k přípravě a složení odlišných prostředků a způsobu aplikace budou uvedena dále.

Perkutánní aplikace benzimidazolových sloučenin podle vynálezu se provádí způsoby obvyklými ve veterinárním lékařství. Je-li požadován benzimidazol nerozpustný ve vodě, je praktické rozpustit příslušnou sloučeninu ve fyziologicky přijatelném· rozpouštědle, jako jsou polyethylenglykoly. Stejně praktické je upravovat takovouto sloučeninu na injikovatelnou suspenzi sestávající z jemně práškovaného· benzimidazolu suspendovaného v přípravku složeném z fyziologicky přijatelných nerozpouštědel, povrchově aktivních látek a suspendačních činidel.

Nerozpouštědlem může být například rostlinný olej, jako podzemnicový olej, kukuřičný olej nebo sesamový olej, glykol, jako polyethylenglykol, a to v závislosti na zvoleném benzimidazolu.

Sloučeniny používané podle vynálezu se aplikují ve formě prostředků, v nichž se jako pomocné látky používá jiné látky, než je voda nebo běžná organická rozpouštědla. Přítomnost vhodných fyziologicky přijatelných pomocných látek je nutná k tomu, aby se benzimidazol udržel v suspenzi. Pomocné látky je možno vybírat ze skupiny zahrnující emulgátory, jako soli dodecylbenzensulfátu a toluensulfonátu, ethylenoxidové addukty alkylfenolů, estery kyseliny olejové a estery kyseliny laurové, a dispergátory, jako jsou soli naftalensulfonátů, ligninsulfonátů a sulfátované mastné alkoholy. Jako pomocné prostředky pro přípravu injekčních suspenzí je možno používat rovněž zahušťovadla, jako karboxymethylcelulózu, polyvinylpyrrolidon, želatinu a algináty. Mnoho druhů povrchově aktivních látek, stejně jako látky uvedené výše, slouží k suspendování benzimidazolů. Užitečnými povrchově aktivními činidly jsou například lecithin a estery polyoxyethylensorbitanu.

Perkutánní aplikace se účelně provádí subkutánní, intramuskulární nebo i intravenózní injekcí injekčního prostředku. K dané aplikaci se mohou použít běžná injekční zařízení s jehlou nebo injekční zařízení vzduchová, která jehlu nemaj'í.

Vhodnou úpravou prostředku je možno oddálit nebo protrahovat pronikání benzimidazolové sloučeniny podle vynálezu živou tkání zvířete. Tak například je možno použít velmi nerozpustného benzimidazolu. V tomto případě malá rozpustnost účinné látky způsobuje protrahované působení, protože tělní tekutiny zvířete jsou schopny rozpustit pouze malé množství účinné látky v příslušném časovém období.

Protrahiovaného účinku benzimidazolu podle vynálezu se může rovněž dosáhnout smísením účinné látky se základní hmotou, která fyzikálně inhibuje rozpouštění. Takovýto prostředek se injikuje do těla, kde zůstává jako depot, z něhož se účinná látka pomalu rozpouští. Přípravky s použitím základní hmoty jsou nyní dobře známy · v daném oboru a vyrábějí se z voskových polotuhých látek, jako jsou rostlinné vosky a polyethylenglykoly o- vysoké molekulové hmotnosti.

Ještě účinnějšího protrahovaného účinku se- dosáhne tak, že se zvířatům zavedou implantáty obsahující některou ze sloučenin podle vynálezu. Takovéto implantáty jsou nyní ve veterinárním lékařství dobře známy a obvykle se vyrábějí z pryže obsahující · silikon. Benzimidazolová sloučenina se disperguje v pevném pryžovém implantu nebo je uvnitř dutého implantu. Je třeba dbát na to, aby byla v daném případě zvolena benzimidazolová sloučenina, která je rozpustná v pryži, z níž je vytvořen implant, jelikož je dispergována v těle zvířete nejprve rozpuštěním v pryži a pak uvolňováním z pryže do tělních tekutin ošetřeného zvířete.

Rychlost, jakou se sloučenina z implantu uvolňuje, a tudíž i doba, během které zůstává implant účinným, se kontroluje s dostatečnou přesností vhodným nastavením koncentrace sloučeniny v implantu, úpravou vnější plochy implantu a složením polymeru, z něhož je· implant vyroben.

Aplikace’ benzimidazolových sloučenin pomocí implantu je zvlášť výhodným aspektem způsobu podle vynálezu. Takováto aplikace je vysoce ekonomická a účinná, protože vhodně připravený implant udržuje konstantní koncentraci účinné látky ve tkáních zvířecího hostitele. Implant může být vytvořen tak, že se z něho uvolňuje účinná látka po dobu několika měsíců a snadno se· zvířatům zavádí. Po zavedení implantu není zapotřebí žádné další manipulace se zvířetem, a odpadají i starosti s dávkováním benzimidazolu.

Benzimidazoly podle vynálezu je možno orálně aplikovat tak, že se účinná látka · smísí s krmivém pro zvířata nebo s· vodou k napájení nebo se zvířatům podávají lékové formy určené k orálnímu podání, jako léčivé nápoje, tablety nebo kapsle.

Má-li · být sloučenina podle vynálezu orálně aplikována přežvýkavcům, je nezbytné chránit tuto sloučeninu od rozkladného účinku pochodů probíhajících v báchoru. Veterinární farmaceutická technika nyní zná účinné metody potahování a opouzdrování účinných látek k jejích ochraně před prostředím bachoru. Materiály k povlékání a příslušné způsoby · jsou například uvedeny v americkém patentovém spisu č. 3 697 640 (Grant a spol.). Grant popisuje způsob ochrany účinných látek před působením prostředí bachoru, spočívající v povlečení těchto · látek 3-morfolinobutyrátem propionátu celulózy. Takovýto film je možno použít i k o11 chráně benzimidazolů podle vynálezu. Tablety nebo kapsle obsahující benzimidazol podle vynálezu se obvykle pokrývají filmem na obalovací pánvi nebo v postřikovém aparátu s fluidní vrstvou. Je možno vyrobit rovněž pelety paraziticidní látky, ty pak pokrýt filmem a naplnit jimi kapsle. Alternativně je možno připravit pevnou směs benzimidazolu a filmotvorného činidla a tu pak rozdrtit nebo rozemlít na malé částice, z nichž každá sestává z benzimidazolů uzavřeného v obalu z filmotvorného činidla. Tyto částice je možno plnit do kapslí pro orální aplikaci nebo je lze upravit na suspenzi к orálnímu podání.

Zavádění veterinárních přísad do krmiv pro zvířata je neobyčejně dobře známo. Obvykle se účinná látka upraví na primární směs, v níž je benzimidazol dispergován v tekutém nosiči nebo v pevném nosiči ve formě částic. Tato primární směs může účelně obsahovat cca 2 až 900 g účinné látky v kg, v závislosti na žádané koncentraci účinné látky v krmivu. V. daném oboru je známo, že četné benzimidazoly se hydrolyzují nebo štěpí účinkem složek krmivá pro zvířata. Takovéto sloučeniny se před přidáním do primární směsi běžně chrání ochranným povlakem, jako želatinou. Primární směs se do krmivá zapracovává rozptýlením za použití běžného mísícího zařízení. Přesné množství benzimidazolů, a tedy i primární směsi, jež má být smíseno s krmivém, se snadno vypočte, vezme-li se v úvahu hmotnost zvířat, přibližné množství potravy na 1 zvíře denně a koncentrace benzimidazolů v primární směsi.

Sloučeniny podle vynálezu lze snadno upravovat na tablety a kapsle za použití obvyklých metod, o nichž se zde není zapotřebí šířit. Léčivé nápoje obsahují benzimida zolovou sloučeninu rozpuštěnou nebo dispergovanou ve vodné kapalné směsi.

V následujícím příkladu jsou uvedeny representativní výsledky testu biologické účinnosti.

Příklad

Při níže popsaných biologických testech se jako pokusné organismy používají larvy bzučivky (Phormia regina). Testy se provádějí tak, že se sloučenina obecného vzorce I aplikuje teleti v jediné subkutánní injekci. V následujících dnech po aplikaci testované sloučeniny se teleti odebírají vzorky krve, které se stále slévají, a tato směs slouží jako potrava pro pokusné larvy. Test se ukončí v ten den, kdy dojde к usmrcení 90 % nebo více larev bzučivky.

Při těchto testech se aplikují vodné suspenze l-hydro,xy-4-nitro-2- (1,1,2,2-tetraf luorethyl)-6-trifluormethylbenzimidazolu v dávkách 5,10 a 15 mg/kg. Při aplikaci dávky 15 mg/kg dojde к usmrcení 90 % nebo více larev za čtyři dny následující po aplikaci, dávka 10 mg/kg hubí larvy za tři dny. Dávka 5 mg/kg je neúčinná.

V dalších testech se shora uvedení paraziti vystaví styku s krví ošetřeného zvířete nepřímo tak, že se zvíře zamoří parazity. Dosažený stupeň kontroly parazitů je v tomto případě prakticky stejný, jako když paraziti sají přímo krev odebranou zvířeti.

Shora popsané testy jasně dokládají vysokou hodnotu způsobu podle vynálezu, pokud jde o ochranu zvířat před velmi škodlivým a obtížným parazitem, bzučivkou, protože se při nich při jednorázové aplikaci sloučeniny podle vynálezu dosáhne několikadenní kontroly parazita.

Claims (3)

PŘEDMĚT vynalezu

1. Prostředek к potírání nepatogenních parazitů žijících na povrchu těla zvířete, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje derivát imidazolu obecného vzorce I, ve kterém

R znamená trifluormethylovou skupinu nebo 1,1,2,2-tetrafluorethylovou skupinu.

2. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 1-hydroxy-4-nitro-2,6-bis (trif luor methyl jbenzImldazol.

3. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje 1-hydroxy-4-nitro-2-(1,1,2,2-tetraf luorethylj-6-trlfluormethylbenzimidazol.