CS203977B2 - Method of and apparatus for controlling weft inserting means in automatic weaving looms - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu regulace ústrojí na zanášení útku na automatickém tkalcovském stavu, kde se zanášený útek kontroluje a v případě chybně zanesených útků se vytváří řídicí signál k zastavení tkalcovského stavu.

Vynález se také týká zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, kde útková nit, podávaná od svého zásobního zdroje, se zanáší do prošlupu z osnovních nití a přiráží k okraji tkaniny v průběhu každého provozního cyklu tkalcovského stavu.

Porucha v prohazování útkové niti po celé šířce prošlupu z osnovních nití má za následek vyvolávání chyb ve tkanině a z tohoto důvodu, ústrojí na zanášení útku, zabudované do automatického tkalcovského stavu, je obvykle vybaveno regulačním zařízením, jež je upraveno k zjišťování nedostatků v délce útkové niti prohazované do prošlupu v každém z cyklů zanášení útků a k zastavení tkalcovského stavu v případě, že útek, prohozený do prošlupu nemá předem stanovenou délku k pokrytí celé šířky prošlupu z osnovních nití. Takové regulační zařízení používá mechanických, elektrických, nebo v některých případech také elektromechanických snímacích ústrojí reagujících na dosažení prohozu útku z hlediska šířky nejpřednějšího konce prošlupu. Žádné z tako2 vých snímacích ústrojí se neprokázalo jako zcela přijatelné, protože jsou schopna mylné reakce na prohozní ústrojí a tím tedy selhávají v poskytování uspokojivé pracovní spolehlivosti. Běžná ústrojí lze mylně uvádět v činnost k zastavování tkalcovského stavu, i kdyby byl útek prohozen po celé šířce prošlupu z osnovních nití a správně dosáhl z hlediska šířky nejpřednějšího konce prošlupu. Nebo se může stát, že snímací ústrojí podle dosavadního stavu techniky selže při snímání prohozu útku, jež podJ^j^mitl konec prošlupu. Je-li tedy tkalcovský stav mylně zastaven bez poruchy v ústrojí na zanášení útků, bude to mít za následek vytváření pruhů po zastavení, poškozujících obchodní jakost vyrobené tkaniny. Naproti tomu, je-li tkalcovskému stavu dovoleno pokračovat ve tkaní s poruchou vyvolanou v * ústrojí na zanášení útků s přehlédnutím útkové niti nemající předepsanou délku, bude výsledná tkanina vykazovat závažné chyby, jež rovněž poškodí Její jakost.

Jedno ze známých regulačních zařízení ve spojitosti s ústrojím na zanášení útků používá soustavy elektrických obvodů, jež v sobě zahrnuje první rázový generátor pro tvoření impulsů odpovídajících prohozním cyklům a druhý rázový generátor pro vytvoření impulsů představujících prohozy útků prošlu203977 pem ve správné délce. První rázový generátor je zapojen přímo, zatímco druhý rázový generátor je připojen přes obvod logického záporu ke vstupním svorkám hradlového obvodu logického součinu, jenž vytváří výstupní signál při ' výskytu impulsu od prvního rázového generátoru a současně za nepřítomnosti impulsu od druhého rázového generátoru, tj. jestliže útek, prohozený do prošlupu z osnovních nití, nemá předepsanou délku a proto selže v dosažení z hlediska šířky nejpřednějšího konce prošlupu. Tkalcovský stav se přechodně vypne v odezvě na výstupní signál od hradlového obvodu logického součinu a znovu spustí, když je porucha, vyvolaná v ústrojí na zanášení útků, odstraněna či upravena.

Zařízení tohoto druhu podle dosavadního stavu techniky je tedy účinné k zjišťování stavu prohozených útků v každém cyklu a k zastavení tkalcovského stavu pokaždé, když útek selže ve správném prohozu do prošlupu z osnovních nití. Výstupní signály, dodávané od hradlového obvodu logického součinu, budou proto obsahovat signál vyvolávaný chybnou činností snímacího ústrojí. Zastavení tkalcovského stavu vlivem takové chybné činnosti snímacího ústrojí bude mít za následek nejenom tvoření pruhů po zastavení ve výsledné tkanině, ale i zhoršení výrobní účinnosti se zřetelem k prostojům způsobeným zbytečným zastavením tkalcovského stavu. Je-li však provedeno takové uspořádání, že se signály, dodávané od řídicího obvodu, kontrolují se záměrem omezit četnost v zastavování tkalcovského stavu, zlepší se jakost výsledné tkaniny a současně se výrazně, zvýší výrobní účinnost tkalcovského stavu. Se zřetelem k té skutečnosti, že tkanina je . považována za strany výrobce za přijatelnou, vykazuje-li méně vad, než kolik činí jejich určitý počet na určitou délku tkaniny, lze ' ' kontrolovat signály dodávané od · řídicího obvodu takovým způsobem, aby se tkalcovský stav . zastavoval tehdy a jedině tehdy, jestliže počet výstupních signálů od řídicího · obvodu překročil jejich předem stanovený počet a tkanina se vyrábí v předem stanovené délce. Vynález byl doplněn na základě takového objevu.

Je tedy podle toho úkolem vynálezu, opatřit takový zlepšený způsob regulace ústrojí na zanášení útků na automatickém tkalcovském . stavu, . aby se tkalcovský stav zastavoval v případě, že útková nit k prohazování do prošlupu z osnovních nití selhala ve správné délce v předem stanoveném počtu opakování na předem stanovenou délku.

Dalším úkolem vynálezu je opatřit zařízení k provádění způsobu podle vynálezu v jednoduché a hospodárné konstrukci, pohotové k zabudování do stávajícího automatického tkalcovského stavu.

Jestliže byl tkalcovský stav dočasně vypnut pro poruchu vyvolanou v ústrojí na zanášení útků a potom je spuštěn podruhé, tkalcovský stav či . spíše jeho ústrojí na zanášení . útků jeví sklon k selhávání ve správné činnosti častěji než obvykle, tj. dříve než došlo k poruše vedoucí k zastavení tkalcovského stavu. Zastaví-li se například tkalcovský stav kvůli útku k prohazování v nesprávné délce vlivem načechrání, stává se někdy, že nit je citlivá vůči napětí a snadno se přetrhává, ledaže je načechrání zcela odstraněno, nebo je-li nit místně zkrácena nebo ztenčena následkem odstranění načechrání. Spustí-li se však naproti tomu tkalcovský ’ stav s ponechanou závadou v ústrojí na zanášení útků za účelem Jejího pozdějšího místního vymezení, útková nit bude opakovaně selhávat ve správném prohazování do prošlupu a vytvářet zvýšený počet vad ve výsledné tkanině. Z tohoto důvodu ' je výhodné, zastavovat tkalcovský stav podruhé v odezvě na první nesprávný prohoz útku do prošlupu, tj. na první signál vytvořený od již popsaného řídicího obvodu.

Je proto ještě dalším úkolem vynálezu, opatřit takový způsob regulace ústrojí na zanášení . útků na automatickém tkalcovském stavu spolu se zařízením k provádění tohoto způsobu, kde by se tkalcovský stav zastavoval nejenom při nesprávných prohozech útků do prošlupu z osnovních nití, vzniklých v předem stanoveném počtu na předem ' stanovenou . délku vyrobené tkaniny, ale i v odezvě na první nesprávný prohoz útku do . prošlupu po opětném spuštění tkalcovského stavu ze stavu jeho klidu, po jehož dobu byla v ústrojí na zanášení útků místně vymezena a odstraněna chyba vzniklá za předcházející práce tkalcovského stavu.

Zmíněné úkoly se řeší způsobem úvodem popsaného' druhu podle vynálezu tím, že se řídicí signál tvoří, jestliže počet signálů získaných kontrolou v případě chybného zanesení útku v rámci každého časového úseku, v jehož průběhu se tkají následné díly tkaniny ve stanovené délce, dosáhl stanoveného počtu, načež opět začíná počítání . kontrolních signálů.

Přitom se počet kontrolních signálů přepočtených po . zastavení tkalcovského stavu přičítá k již předběžně spočtenému počtu dodatečně vytvořených signálů, jenž je alespoň o jednu menší stanovený počet.

Zmíněné úkoly se také řeší zařízením úvodem . popsaného druhu k provádění způsobu podle vynálezu tím, že v sobě zahrnuje první snímací ústrojí umístěné u místa tvoření prošlupu osnovních nití nebo u místa procházení okraje tkaniny pro tvoření signálů v odezvě na chybně zanesené . útky, druhé snímací ústrojí umístěné u zásobního zdroje útkové nití nebo dráhy procházení tkaniny od prošlupu pro tvoření . impulsů v časových úsecích příznačných jednotlivě pro stanovenou délku tkaniny, řídicí obvod, jehož přívodní svorky jsou připojeny jednotlivě k prvnímu a druhému snímacímu ústrojí, pro . střídání signálů od prvního snímacího ústrojí a tvoření řídicího signálu při nastřádání signálů v rámci časového úseku mezi dvěma následujícími impulsy od druhého·- snímacího ústrojí na stanovený počet, a spínací ústrojí připojené s jednou svorkou k řídicímu obvodu pro uvádění v činnost v odezvě na řídicí signál.

Další znaky zařízení podle vynálezu jsou obsaženy v jednotlivých podružných bodech definice jeho předmětu.

Vynález bude nyní blíže popsán na příkladech provedení podle výkresů, na nichž představují:

Obr. 1 perspektivní pohled na hlavní součásti a konstrukce ústrojí na zanášení útků na automatickém tkalcovském stavu se zabudovaným regulačním zařízením podle prvního způsobu provedení vynálezu, obr. 2 schematický boční pohled na příklad navíjecího uspořádání u tkalcovského stavu se zabudováním ústrojí na zanášení útků podle obr. 1, obr. 3 blokové schéma přednostního příkladu řídicího obvodu jako součásti prvního způsobu provedení regulačního zařízení podle vynálezu, obr. 4 pohled na vlnové tvary v řídicím obvodě podle obr. 3, obr. 5 perspektivní pohled na hlavní součásti a konstrukce ústrojí na zanášení útků na automatickém tkalcovském stavu se zabudovaným regulačním zařízením podle druhého způsobu provedení vynálezu, obr. 6 blokové schéma přednostního příkladu řídicího obvodu zabudovaného do regulačního zařízení podle druhého způsobu provedení vynálezu, obr. 7 perspektivní pohled na hlavní součásti a konstrukce ústrojí na zanášení útků na automatickém tkalcovském stavu se zabudovaným regulačním zařízením podle třetího způsobu provedení vynálezu, obr. 8 blokové schéma přednostního příkladu řídicího obvodu jako součásti regulačního zařízení podle třetího způsobu provedení podle vynálezu, a obr. 9 blokové schéma jiného přednostního příkladu řídicího obvodu k zabudování do regulačního zařízení podle vynálezu, zejména v provedení podle obr. 1 nebo 5, avšak pohotově přizpůsobitelné i k provedení podle obr. 7.

Vztahové značky na výkresech označují odpovídající součásti, prvky, konstrukce a obvody. Na každém z obrazů znázorňujících mechanické konstrukce tkalcovských stavů, byly kromě toho vynechány běžné součásti a navíjecí ústrojí stavu pro jednodušší znázornění a se zřetelem k té skutečnosti, že jsou nepodstatné pro pochopení příznačných rysů i výhod regulačního zařízení podle vynálezu.

Automatický tkalcovský stav k zabudování jednotlivých, způsobů provedení zařízení podle vynálezu bude zde popsán i znázorněn jako bezčlunkový nebo tryskový, jenž používá vzduchové trysky k vrhání útkové niti do prošlupu z osnovních nití, jak je to běžně známo v textilní výrobě. Toho je však jedině pro názornost a regulační - zařízení podle vynálezu může být zabudováno do automatického tkalcovského stavu používajícího člunků k zanášení útků do prošlupu.

Na levé straně obr. 1 je znázorněno ústrojí na zanášení útků na automatickém tkalcovském stavu, zahrnující v sobe posukovací a měřicí ústrojí 10, zadržovací ústrojí 12 a prohozní ústrojí 14. Posukovací a měřicí ústrojí 10 je upraveno k odtahu útkové niti 16 z předlohové cívky 18, jíž je například znázorněný kužel, a odměřuje útkovou nit 16 v předem stanovené délce. Posukovací a měřicí ústrojí 10 je znázorněno příkladně jako sestávající z měřicího válečku 20, jenž je poháněn v otáčení kolem vodorovné osy rychlostí ve shodě s provozní rychlostí tkalcovského stavu jako celku, a ze zadržovacího válečku 22, jenž je uspořádán k cyklickému přivádění do valivého styku s měřicím válečkem 20 a jenž je tedy poháněn v otáčení kolem _ své osy v opačném směru k ose otáčení měřicího válečku 20. Útková nit 16, vedená od předlohové cívky 18, prochází mezi měřicím válečkem 20 a zadržovacím válečkem 22 a je odtahována v předem stanovené délce zadržovacím válečkem 22 udržovaným ve valivém styku s měřicím válečkem 20 po předem, stanovené časové údobí. Cyklický pohyb - zadržovacího válečku 22 do valivého styku s měřicím válečkem 20 a zase z něho je prováděn vhodným hnacím ústrojím, jež je řízeno - ve shodě s předepsanými programy, například uspořádáním neznázorněných vzorových karet, jak je to v oboru obvyklé. Naproti tomu je znázorněno zadržovací ústrojí 12, rovněž příkladně, jako zahrnující v sobě vodicí trubičku 24, jež je umístěna podélně a rovnoběžně s drahou útkové niti 18 pohybující se vpřed mezi měřicím válečkem 20 a zadržovacím válečkem 22. Vodicí trubička 24 má na svém konci v blízkosti odváděči strany posukovacího a měřicího ústrojí 10 - přívodní kanál 26 vyrovnaný do řady s drahou útkové niti 16 od posukovacího a měřicího ústrojí 10 a výstupní otvor 28 umístěný v blízkosti konce přívodního kanálu 26. Ve vodicí trubce 24 se ustavičně vytváří proud vzduchu ve směru šipky 30, tj. od odváděči strany posukovacího a měřicího ústrojí 10, takže útková nit 16, vstupující do vodicí trubky 24, podléhá v ní předpětí. Útková nit 16 určité délky, odtahovaná a odměřená posukovacím a měřicím ústrojím 10, je přiváděna do vodicí trubky 24 přívodním kanálem 26 a v ní přechodně ukládána povšechně ve tvaru vlásenky, jak naznačeno - přerušovanou čarou, prostřednictvím sání vzduchu uvnitř vodicí trubice 24, přičemž prostřední část útkové niti 16 je umístěna na nejpřednějším konci vodicí trubky 24, zatímco její přední konec se vynořuje z výstupního otvoru 28. Útková nit 16, vedená od své délky uložené ve vodicí trubici 24, prochází přes volný vodicí váleček 32 k prohoznímu ústrojí 14. Toto prohozní ústrojí 14 je znázorněno příkladně jako sestávající z trysky 34, jíž je útková nit 16 unášena na proudu tekutiny a prohazována do prošlupu 36 vytvořeného mezi dvojicí úhlově rozmístěných dostav 40, 40’ z osnovních nití 38.

Tkalcovský stav má tkací zařízení, jež v sobě zahrnuje, ' jak je to v oboru běžné, paprsek 42 vytvořený neznázorněným uspořádáním na způsob hřebenu ze zploštělých ocelových drátů nebo zubů a umístěný rovnoběžně _; s prošlupem 36 z osnovních nití 38. Paprsek 42 je pohyblivý směrem k okraji 44 tkaniny 46 a - zase od něho, takže útková nit 18, prohozená prošlupem 38 z osnovních nití 38, je přirážena k okraji 44 tkaniny 46 v každém z cyklů - tkaní, jež následují po cyklech prohazování. Obě dostavy 40, 40’ z osnovních nití 38 ' se střídavě zvedají a spouštějí k vytváření prošlupu 36 prostřednictvím určitého počtu nitěnek 48, přičemž každou prochází jednotlivě osnovní nit 38 skrze její očko 50, ačkoliv je na obr. 1 znázorněna jenom jedna z nitěnek 43 kvůli zabránění složitosti v představě. Tkalcovský stav zahrnuje v sobě dále uspořádání pro zadržování útkové niti 16 při dosažení z hlediska šířky nejpřednějšího konce prošlupu 36 z osnovních nití 38. Toto zadržovací uspořádání je, znázorněno příkladně, jako zahrnující v sobě - skácí ústrojí 52 umístěné podél šířkového konce tkaniny 48, jenž odpovídá již zmíněnému - z hlediska nejpřednějšímu konci prošlupu 36. Skácí ústrojí 52 sestává ze spřádací komůrky (rotoru) 54, jež je otáčivá kolem osy v podstatě rovnoběžné se směrem dráhy vyráběné tkaniny 48 a jež je vytvořena - s osovým vývrtem 56, jenž je na svých koncích otevřen. Spřádací komůrka (rotor) 54 je poháněna v otáčení kolem své osy od neznázorněného venkovního zdroje pohonu, například přes řemen nebo uspořádání kladek - jakož i přes hřídel 58, jenž je znázorněn, jak se táhne rovnoběžně s prošlupem 38 z osnovních nití 38 a jenž je poháněn v otáčení kolem své osy prostřednic lvím venkovního zdroje pohonu. Uspořádání řemene a kladek je znázorněno jako zahrnující v sobě drážkovanou hnací kladku 80 otáčivou spolu s hřídelem 58, drážkovanou poháněnou kladku 61 otáčivou spolu se spřádací komůrkou 54 a nekonečný otočný řemenový pohon 62 procházející na obou kladkách 60, 61 s příslušnými osami otáčení vzájemně v pravém úhlu. Spřádací komůrka - 54 jě takto udržována v otáčení kolem své osy nebo svého osového vývrtu 56, když je tkalcovský stav v Chodu. Uspořádání pro zadržování útkové niti 16 zahrnuje v sobě dále dvojici souprav nitěnek 64, 64’, jež jsou uspořádány podobně jako nitěnky 48 pro osnovní niti 38 a poháněny k pohybu nahoru a. dolů ve shodě s nitěnka- mi 48. Soustava útkových záchytných nití 68 prochází očky 68 - nitěnek 64 a podobně soustava - záchytných nití 66’ prochází očky 68’ nitěnek 64’. Obě soustavy útkových záchytných nití 66, 66’ jsou tedy zvedány a spouštěny nitěnkami 64, 64’ souběžně tak, jak jsou obě soustavy 40, 40’ osnovních nití 38 střídavě zvedány a spouštěny nitěnkami tkací jednotky. Obě ' soustavy útkových záchytných nití 66, 66’ procházejí osovým vývrtem 56 ve spřádací komůrce 52 skacího ústrojí 52 a tím se vzájemně skají do jediné šňůry 70. Jediná šňůra 70, tvořená takto po proudu od skacího ústrojí 52, je odtahována touže rychlostí, jako je rychlost, jíž se posunuje vyrobená tkanina 46 od tkacího ústrojí. Útková nit 16, strhávaná tryskou 34 prohozního ústrojí 14, je přejímána mezi obě soustavy útkových záchytných nití 66, - 66’ vedených a odtahovaných okolo paprsku 42 a je splétána na svém nejpřednějším volném - konci s oběma soustavami útkových záchytných, nití 66, 66’, jež se právě - skají v sousedství šířkového konce okraje 44 vyráběné tkaniny 46. Útková nit 16, jež byla prohozena prošlupem 36 z osnovních nití 38 ve správné délce, dostává se k útkovým záchýtným nitím 66, 66’. Útková nit 16, přiražená k okraji 44 tkaniny 46 paprskem 42 a protkaná osnovními nitěmi 38, se odstřihuje stříhacím ústrojím 72 umístěným v sousedství šířkového konce okraje 44 tkaniny 46, čímž se odstraní konec - útkové niti 16 - vyčnívající z okraje 44 tkaniny 46. U stříhacího ústrojí 72 jde zde přitom o druh používající elektricky - zapínaného tepelného stříhacího zařízení, ačkoliv lze používat i jakékoliv jiné podoby tohoto ústrojí.

S přihlédnutím k obr. 2, osnovní niti 38 jsou přiváděny od osnovního vratidla 74, jež je poháněno v otáčení kolem své osy rychlostí ve shodě s provozní rychlostí tkalcovského stavu. Osnovní niti 36 jsou přiváděny od osnovního vratidla 74 pod napětím vyvíjeným na tkaninu 46 a procházejí k nitěnkám 48 přes - vodicí váleček 76, jenž je obvykle umístěn v téže horizontální rovině, v níž se posunuje vyráběná tkanina 46 od svého okraje - 44. Vyrobená tkanina 46 prochází prsníkem 78 k regulačnímu ústrojí 80 hustoty tkaní. Toto ústrojí je znázorněno jako zahrnující v sobě třecí válec 82 otáčivý kolem vodorovné osy a dvojici přítlačných válečků 84, 84’ v rovnoběžném odstupu od sebe,- jež jsou udržovány ve valivém styku s třecím válcem 82. Ten je - poháněn v otáčení podle obr. 2 ve směru hodinových - ruček rychlostí, jež - dodává předepsanou rychlost posunu vyráběné tkaniny 46 a podle toho i osnovních nití 38 přiváděných od osnovního vratidla 74, takže příslušné útkové niti 16 jsou protkány s osnovními nitěmi 38 v předem stanovené hustotě. Tkanina 46, opouštějící přítlačný váleček 84’, je navíjena na zbožové vratidlo 86, jež slouží za navíjecí nebo balicí - ústrojí tkalcovského stavu.

První přednostní provedení regulačního zařízení podle vynálezu, používané u takto sestrojeného a uspořádaného automatického tkalcovského stavu, zahrnuje v sobě první snímací ústrojí pro kontrolu prohozů útkové niti 16 prošlupem 36 z osnovních nití 38, druhé snímací ústrojí pro kontrolu rychlosti tkaní u tkalcovského stavu a třetí snímací ústrojí v odezvě na provozní rychlost tkal203977 covského stavu, tj. na prohozní cykly ústrojí na zanášení úlků na tkalcovském stavu. Přednostní příklady prvního, druhého a třetího snímacího ústrojí jsou znázorněny jednotlivě na obr. 1, 2 a 3.

Znovu s přihlédnutím o obr. 1, prsní snímací ustrojí, tvořící součást prvního přednostního provedení regulačního zařízení podle vynálezu je znázorněno jako zahrnující v sobě první elektrický dotykač 88 a druhý elektrický dotykač 88', jež jsou umístěny v blízkosti po šířce nejpřednějšího konce prošlupu 36 z osnovních nití 38, tj. po šířce konce prošlupu 36 naproti trysce 34, a jež jsou pevně namontovány na rámu paprsku 42 prostřednictvím konzoly 90, jež je znázorněna jako upevněná na horní příčce rámu paprsku 42. První elektrický dotykač 88 na konzole 90 prostřednictvím elektrického izolátoru 92, zatímco druhý elektrický dotykač 88’ je připojen přímo ke konzole 98. Konzola 90 a rám paprsku 42 jsou sestrojeny z elektricky vodivého tuhého materiálu, takže druhý elektrický dotykač 88’ je uzemněn přes konzolu 90, paprsek 42 a neznázorněný rám tkalcovského stavu. První elektrický dotykač 88 je zapojen přes elektrické vedení 94 na zápornou svorku zdroje 114 stejnosměrného proudu podle obr. 3. Oba elektrické dotykače 88, 88’ mají své dolní konce umístěny v podstatě v dráze prohozu útkové niti 16, takže útková nit 16, jež byla prohozena po celé šířce prošlupu 36 z osnovních nití 33, je přejímána spolehlivě na čelních stranách obou elektrických dotykačů 88, 88’, dříve než útková nit 16, jež takto dosáhla „prošlupu” mezi oběma soustavami útkových záchytných nití 66, 66’, je těmito záchytnými nitěmi 66, 66’ zachycena. Je-li útková nit 16 svým volným koncem převzata na obou elektrických dotykačích 88, 88’, dochází k jejich vzájemnému elektrickému propojení prostřednictvím útkové niti 16 v důsledku její vodivosti. Konec útkové niti 16, převzatý na obou elektrických dotykačích 88, 88’ slouží jako spínací ústrojí dodávající propojení mezi. oběma elektrickými dotykači 88, 88’ a je tedy znázorněn na obr. 3 jako normálně vypnutý spínač 16’. Je samozřejmé, že takový spínač 16’ se zapíná pokaždé, když útková nit 16, prohozená do prošlupu 36 z osnovních nití 38, dosáhla úspěšně obou elektrických dotykačů 88, 88’, neboli jinými slovy řečeno, zanesená ve správné délce prošlupem 36 z osnovních nití 38.

Podle obr. 2 druhé snímací ústrojí, tvořící součást prvního přednostního provedení regulačního zařízení podle vynálezu, zahrnuje v sobě elektromagnetický rázový generátor, jenž je znázorněn jako sestávající příkladně z trvalého magnetu §6 uloženého v obvodní stěně třecího válce 82 a majícího vnější povrch v podstatě slícovaný s · obvodovým povrchem třecího válce 82, a cívku s jádrem ' S8, jež je umístěna v těsné blízkosti trvalého magnetu 96, avšak stále ještě v od stupu od něho, jenž se uvádí v otáčení . kolem osy třecího válce 82, je-li tento třecí válec 82 uveden v otáčení kolem své osy. J^-^Li třecí válec 82 uveden v otáčení kolem své osy tak, že se trvalý magnet 96 pohybuje po jeho obvodové blíže k cívce s jádrem 98, budí se v ní proud elektromotorickou silou buzenou v ní vzájemným působením mezi trvalým magnetem 9.8 a cívkou s jádrem 98. Proud se tedy budí na výstupní svorce 100 druhého snímacího ústrojí pokaždé, když se . třecí válec 82 otočí o jednu plnou otáčku, takže od výstupní svorky 100 druhého snímacího ústrojí je dodáván sled impulsů, jestliže se třecí válec 82 plynule otáčí. Je samozřejmé, že opakovaný kmitočet impulsů vytvářených, tímto způsobem, je představitelem rychlosti otáčení třecího válce 82, neboli jinými slovy řečeno, rychlosti, jíž se tkanina 46 vyrábí a dopravuje od tkacího ústrojí tkalcovského stavu. Časové údobí . mezi dvěma vždy za sebou následujícími impulsy je proto představitelem předem stanovené jednotné délky vyráběné tkaniny 46. Taková jednotná délka vyráběné tkaniny 46 se v podstatě rovná obvodové délce třecího válce 82. Druhé snímací ústrojí ' prvního provedení regulačního zařízení podle vynálezu je tedy upraveno pro kontrolu rychlosti, s níž se tkanina 46 vyrábí a odtahuje navíjecím ústrojím tkalcovského stavu. Popsaná konstrukce druhého snímacího. ústrojí je pouze příkladná a také u druhého snímacího ústrojí prvního provedení regulačního zařízení podle vynálezu jsou použitelné i jiné podoby za předpokladu schopnosti vytvářet impulsy s opakovaným kmitočtem jako představitelem tkací rychlosti tkalcovského stavu.

Podle obr. 3, třetí snímací ústrojí prvního přednostního provedení regulačního zařízení podle vynálezu jako zahrnující v sobě příkladně elektromagnetický pulsový generátor, jenž je sestrojen sám o sobě v podstatě podobně jako elektromagnetický pulsový generátor zakládající již popsané druhé snímací ústrojí. Elektromagnetický pulsový generátor třetího snímacího ústrojí zahrnuje tedy v sobě trvalý magnet 102 pevně namontovaný na spřádací komůrce 104 a cívce s jádrem 106 v blízkosti dráhy trvalého magnetu 102. Spřádací komůrka 104 je nesena hřídelem 108, jenž je poháněn kolem své osy rychlostí v podstatě úměrnou vůči provozní rychlosti tkalcovského stavu nebo s ní jinak sladěnou. Když je takto spřádací komůrka 104 poháněna v otáčení kolem osy hřídele 108, třetí snímací ústrojí vytváří sled impulsů s opakovaným kmitočtem představující provozní rychlost tkalcovského stavu, tj. časování prohozů útkové niti 16 do prošlupu 36 z osnovních nití 38.

První, druhé a třetí snímací ústrojí mají své příslušné výstupní svorky zapojeny na vstupní svorky řídicího obvodu 110 podle obr. 3.

Tento řídicí obvod 110 zahrnuje v sobě · ob11 vod 112 logického záporu, mající vstupní svorku propojenou přes zdroj 114 stejnosměrného proudu se spínačem 16', neboli ještě přesněji s prvním elektrickým dotykačem 88 tvořícím . součást prvního snímacího ústrojí znázorněného na obr. 1. Obvod 112 logického záporu je sestrojen zejména jako tranzistorový operační zesilovač a vytváří logický výstupní signál „i”, když . je spínač 16' vypnut, tj. během časových údobí mezi jednotlivými prohozy útkové niti 16 a když útková nit 16, prohozená do prošlupu 36 selhala v dosažení svého cíle, a logický výstupní signál „O”, když je spínač 16' zapnut, tj. když byla útková nit 16 úspěšně zanesena do prošlupu 36. Řídicí obvod 118 zahrnuje v sobě dále hradlový obvod 116 logického součinu, jenž má první vstupní svorku připojenou k výstupní svorce obvodu 112 logického záporu . a druhou vstupní svorku k výstupní svorce třetího snímacího ústrojí, neboli ještě přesněji ke konci vývodu cívky 166 s jádrem třetího snímacího ústrojí. Hradlový obvod 116 logického součinu je tedy upraven k vytváření logického výstupního signálu „i” za přítomnosti logických signálů „i” na obou jeho vstupních svorkách a k vytváření logického výstupního signálu „O” za přítomnosti logického signálu „O” na jedné nebo obou vstupních svorkách.. Hradlový obvod 116 logického součinu má výstupní svorku připojenu na jednu ze dvou vstupních svorek generátoru 118 řídicích signálů, jehož druhá vstupní svorka je připojena na výstupní svorku 160 již popsaného druhého snímacího ústrojí, neboli podrobněji řečeno na konec vývodu cívky s jádrem 98 podle obr. 2. Generátor 118 řídicích signálů je uspořádán tak, aby počítal . logické signály „i” dodávané jemu . od hradlového obvodu 116 logického. součinu a vytvářel výstupní signál, když je přiveden předem stanovený počet logických signálů „i” do generátoru 118 řídicích signálů během časového . údobí mezi dvěma za sebou následujícími impulsy přiváděnými do generátoru 118 řídicích signálů od výstupní svorky 1DO druhého snímacího ústrojí znázorněného na obr. 2. Po napojení generátoru 118 řídicích signálů impulsem od druhého snímacího ústrojí na konci časového údobí generátor 118 řídicích signálů se opět nastaví na svůj původní stav, takže logické signály „i”, jež v něm byly uloženy během časového údobí nebo cyklu mezi dvěma impulsy od druhého· snímacího ústrojí, se vymažou nebo vynulují. Generátor 118 řídicích signálů má výstupní svorku, jež je propojena přes zesilovač 120 na spínací ústrojí 124 s reléovým vinutím 126 a normálně zapnutými kontakty 128 ležícími mezi svorkami 130, 132. Tyto svorky 130, 132 mohou být propojeny mezi poháněči jednotkou, jako například motorem pro tkalcovský stav, a zdrojem energie pro tuto poháněči jednotku, ačkoliv to není znázorněno. V tomto případě se poháněči jednotka pro tkalcovský stav vypne k zastavení tkalcovského stavu, když se vypnou normálně zapnuté kontakty 128 s uvedením pod napětím reléového vinutí 126 spínacího ústrojí 124 výstupním signálem od generátoru 118 řídicích signálů. Tam, kde je to žádoucí, mohou být svorky 130, 132 propojeny mezi elektricky nebo elektromagneticky ovládaným ústrojím a jeho zdrojem energie. V tomto případě by mělo být spínací ústrojí 124 s reléovým vinutím 126 uspořádáno tak, . aby mělo normálně vypnuté kontakty, takže brzdové ústrojí by se uvádělo pod napětí a v činnost k zabrzdění tkalcovského stavu, kdyby se normálně vypnuté kontakty dostaly do zapnutí s reléovým vinutím 126 buzeným signálem od generátoru 118 řídicích signálů.

Práce regulačního zařízení podle vynálezu bude nyní popsána souběžně podle obr. 1 až 3 dále podle obr. 4, jež znázorňuje vlnové tvary A až G různých signálů vznikajících v řídicím obvodě 110 znázorněném na obr. 3. Vlnový tvar A se objevuje na vstupní svorce obvodu 112 logického záporu, takže vykazuje logický stav „i”, když je zapnut spínač 16’. Vlnový tvar B je vytvořen obvodem 112 logického záporu a vykazuje logický stav „i” za nepřítomnosti logického signálu „i” na vstupní svorce obvodu 112 logického záporu. Jde tu tedy o vlnový tvar . signálu objevujícího se na první vstupní svorce hradlového obvodu . 116 logického součinu. Vlnový tvar C představuje výstupní signál· od třetího snímacího ústrojí znázorněného na obr. 3 a objevuje se takto na druhé vstupní svorce hradlového obvodu 116 logického součinu. Vlnový tvar D je představitelem výstupního signálu od hradlového obvodu 116 logického . součinu a podle toho vykazuje logický stav „i” za nepřítomnosti logických signálů „i” na obou jeho vstupních svorkách. Vlnový tvar E je dodáván od výstupní svorky 106 druhého snímacího ústrojí znázorněného na obr. 2 . a obsahuje tudíž impulsy jako představitele plných otáček třecího válce 82. Vlnový tvar F se objevuje na výstupní svorce generátoru 118 řídicích signálů. Vlnový tvar G je dodáván od zesilovače 126.

Během provozu tkalcovského stavu je útková nit 16 cyklicky odtahována z předlohové cívky 18 a odměřována v předem stanovené délce prostřednictvím· měřicího válečku 20· a zadržovacího válečku 22. Takto odměřená délka útkové niti 16 se v podstatě rovná nebo je patřičně větší než vzdálenost mezi tryskou 34 a útkovými záchytnými nitěmi 66, 66’, takže přední konec útkové niti 16, prohazovaný do prošlupu 36 z osnovních nití 38, je schopen záběru s elektrickými dotykači 88, 88’ prvního snímacího· ústrojí znázorněného na obr. 1. Odměřená délka útkové niti 16 se přivádí do . vodicí trubice 24 působením uvnitř vytvářeného sání vzduchu a dočasně se v ní ukládá během cyklu tkaní, v němž se útková nit 16, vedoucí od své uložené . délky, zanáší právě do prošlupu 36 a protkává s osnovními nitěmi 38 ve tkacím ústrojí tkalcovského stavu. Po ukončení předcházejícího cyklu prohazování a tkaní je útková nit 16 v délce, v níž byla uložena ve vodicí trubici 24, zanášena proudem tekutiny od trysky 34 do prošlupu 36 z osnovních nití 38. Jestliže je v tomto případě osnovní nit 16 úspěšně zanesena až za po šířce nejpřednější konec prošlupu 36, zanáší se do „prošlupu” útkových záchytných nití 66, 66’ a současně se uvádí do .styku s oběma elektrickými dotykači 88, 88’ prvního snímacího ústrojí. Poté je zachycována oběma soustavami útkových záchytných nití 66, 66’ a přirážena k okraji 44 vyráběné tkaniny 46 paprskem 42, jenž se pohybuje vpřed. Během časového údobí, v němž je útková nit 16 ve styku s oběma elektrickými dotykači 88, 88’ prvního snímacího ústrojí, tyto jsou elektricky vzájemně propojeny, takže spínač 16’, znázorněný na obr. 3, se nachází v zapnutém stavu. Obvod 112 logického záporu je tedy napájen proudem od zdroje 114 stejnosměrného proudu a vysílá logický signál „O” na své výstupní svorce. JesHiže je útková nit 16 opakovaně prohazována do prošlupu 36 z osnovních nití 38 ve správných podmínkách v za sebou jdoucích prohozních cyklech, do obvodu 112 logického záporu je přiváděn vstupní signál mající vlnový tvar A, znázorněný v levé polovině obr. 4 a obvod 112 logického záporu vysílá výstupní signál, mající vlnový tvar B, jak rovněž znázorněno v levé polovině obr.

4. Zatímco je útková nit 16 tímto způsobem cyklicky prohazována do prošlupu 36 z osnovních nití 38, spřádací komůrka 104 druhého snímacího ústrojí ' podle obr. 2, je poháněna tkalcovským stavem v otáčení kolem osy hřídele 108 rychlostí úměrnou nebo· jinak přizpůsobenou provozní rychlosti tkalcovského stavu. Hradlový obvod 116 logického součinu, jenž je právě napájen signálem majícím vlnový tvar B, jak vyznačeno v levé polovině obr. 4, je tudíž také napájen sledem impulsů, jak vyznačeno vlnovým tvarem C na obr. 4. Ačkoliv je impuls přiváděn od druhého snímacího ústrojí ke · druhé vstupní svorce hradlového obvodu 116 logického součinu v každém z prohozových cyklů tkalcovského stavu, hradlový obvod 11S logického součinu pokračuje v dodávání logického signálu „O” za nepřítomnosti logického signálu „i” na své první vstupní svorce, jak lze vidět z vlnového tvaru D vyznačeného· v levé polovině obr. 4. Generátor 118 řídicích signálů je tedy udržován v napájení logickým signálem „O”' od hradlového obvodu 116 logického součinu, zatímco cyklicky přejímá impulsy ve vlnovém tvaru E· od výstupní svorky 100 druhého snímacího ústrojí znázorněného na obr. 2. Generátor 118 řídicích signálů vydává tedy výstupní signál, jak lze vidět z vlnového tvaru F znázorněného na obr. 2, takže reléové vinutí 12B spínacího ústrojí 124 se udržuje bez napětí a podle toho jsou normálně zap nuté kontakty 128 ponechány zapnuté, udržujíce- spojení například mezi hnacím ústrojím- pro tkalcovský lom a zdrojem energie pro· hnací ústrojí.

V případě, že . útková nit 18, . vrhaná tryskou 34, nemá předepsanou délku a selže v dosažení „prošlupu” mezi útkovými záchytnými nitěmi 66, 66’, je neschopna styku s oběma elektrickými dotykači 88, 88’ prvního snímacího ústrojí znázorněného na obr. 1, takže elektrické dotykače 08, 88’ zůstávají v cyklu prohazování útku elektricky rozpojeny. V důsledku toho se odpojí obvod 112 logického· záporu od zdroje 114 energie se spínačem 16’ ve vypnutém stavu 'a vydává tedy logický signál „i” do první vstupní svorky hradlového obvodu 116 logického součinu současně, když je přiváděn impuls od třetího snímacího ústrojí k druhé vstupní svorce hradlového obvodu 116· logického· součinu, jak · lze pozorovat na pravých polovinách vlnových tvarů £, C na obr. 4. Za přítomnosti logických signálů „i” na první a druhé svorce hradlový obvod 116 logického· součinu vydá nyní logický signál „i” do· generátoru 118 řídicích signálů. I když útková nit 16 selhala ve správném prohozu do· prošlupu 36· v jednom prohozním cyklu, může být úspěšně prohazována v následujících cyklech. Je-li tedy počet signálů vydávaných od hradlového· obvodu 116· logického· součinu do generátoru 118 řídicích signálů menší než předem stanovený počet během časového údobí mezi dvěma následnými impulsy, jež jsou přivedeny od výstupní svorky 100 druhého snímacího ústrojí, potom se signály, jež byly uloženy v generátoru 118 řídicích signálů, vynulují a generátor 118 řídicích signálů se tedy zase uvede do počátečního stavu impulsem, jenž je k němu přiváděn na konci příslušného časového údobí. Generátor 118 řídicích signálů je tedy připraven k počítání nových signálů, jež mohou být dodávány od hradlového obvodu 116 logického součinu v následujícím časovém údobí mezi dalšímu dvěma sousedícími impulsy od druhého snímacího ústrojí. ^ξΗιže však útková nit 16 opakovaně selhala ve správném prohozu do prošlupu 36· v předem stanoveném počtu těchto selhání a následkem toho je· generátor 118 řídicích signálů napájen odpovídajícím počtem logických signálů „i” od hradlového· obvodu 116· logického součinu během časového údobí mezi dvěma za sebou následujícími impulsy dodávanými od výstupní svorky 100· druhého snímacího ústrojí podle obr. 2, generátor 118 řídících signálů vytváří výstupní signál v odezvě na poslední z předem stanoveného počtu signálů od hradlového obvodu 116 logického součinu, jak naznačeno· pravou polovinou vlnového tvaru F znázorněného· na obr. 4. Zesilovač 120 vysílá tedy do spínacího ústrojí 124 výstupní signál mající vlnový tvar G podle pravé poloviny obr. 4, takže se reléové vinutí 126 spínacího ústrojí 124 do15 stává pod napětí a normálně zapnuté kontakty 128 se vypnou, čímž odpojí hnací ústrojí pro tkalcovský stav od zdroje 114 energie. Tkalcovský stav se neuvádí do úplného zastavení kvůli místnímu vymezení poruchy v jeho · ústrojí na zanášení útků.

Z předcházejícího popisu je zřejmé, že první provedení regulačního zařízení podle vynálezu je upraveno pro zastavování tkalcovského stavu v případě, že útková nit 16 selhala ve správném prohozu do prošlupu 36 z osnovních nití 38 v předem stanoveném poctu těchto selhání během časového údobí, v němž se vyrábí předem stanovená délka tkaniny 46, Jestliže opakování selhání útkové niti 16 v dosažení správného cíle nedospěla k jejich předem · stanovenému počtu během časového údobí, v němž je vyráběna tkanina 46 v předem stanovené délce, potom se signály, jež byly uloženy v generátoru 118 řídicích signálů, vynulují impulsem dodávaným od druhého snímacího ústrojí na konci příslušného časového údobí.

Obr. 5 a 6 znázorňují druhé přednostní provedení regulačního zařízení podle vynálezu. Ve skutečnosti se v podstatě podobá prvnímu provedení znázorněnému na obr. 1 až 3, avšak liší se od něho v uspořádání prvního snímacího ústrojí reagujícího na nesprávné prohozy útkové niti 16 a v tom, že je zde vynecháno druhé snímací ústrojí kontrolující prohozní cykly tkalcovského stavu. Podle obr. 5 první snímací ústrojí tuhého provedení regulačního zařízení podle vynálezu první elektrický dotykač 134 ve tvaru tyčky s ohnutým nebo zakřiveným horním koncem 134a. První elektrický dotykač 134 je namontován otočně ve své prostřední části na nepohyblivém hřídeli 136 táhnoucím se přes okraj 44 vyráběné tkaniny 46 a v podstatě rovnoběžně s prošlupem 36 z osnovních nití 38. První elektrický dotykač 134 je otáčivý kolem' osy hřídele 136 v rovině rovnoběžné vůči směru dráhy osnovních nití 38 a vyráběné tkaniny 46 a je předpjatý k otáčení v protisměru hodinových ruček při tkaní podle obr. 5 od pravé strany, tj. ve směru s horní částí obrácenou vpřed nebo ve směru dráhy vyráběné tkaniny 46, vhodným pružným předpínacím ústrojím, jako například předpjatou zkrutnou pružinou 138, jež je připevněna na jednom konci k hřídeli 136 a' jež je v přítlačném záběru s prvním elektrickým dotykačem 134. První elektrický dotykač 134 má dále dolní konec 134b, jenž se táhne dolů pod ' rovinu, v níž se nachází okraj ' 44 vyráběné tkaniny 46. První elektrický dotykač 134 je umístěn v poměru ke tkacímu ústrojí na tkalcovském stavu tak, že dolní konec 134b prvního ' elektrického dotykače 134 je na své zadní straně upraven pro zá.běr s nejpřednějším koncem útkové niti 16, jež byla prohozena prošlupem 36 z osnovních nití 38 v předem stanovené délce a přiražena k okraji 44 vyráběné tkaniny 46 paprskem

42, jak znázorněno. V sousedství horního konce 134a prvního elektrického dotykače 134 je pevně umístěn druhý elektrický dotykač 140 v běžném tvaru desky. Horní konec 134a prvního elektrického dotykače 134 je tvarován nebo ohnut a současně druhý elektrický dotykač 140 je umístěn ' v poměru k prvnímu elektrickému dotykači 134 takovým způsobem, že první elektrický dotykač 134 je uváděn v dosedný záběr na náběžné hraně ohnutého horního konce 134a se zadní stranou druhého elektrického dotykače 140, když se· první elektrický dotykač 134 otáčí kolem osy hřídele 136 silou předpětí zkrutné pružiny 138. První elektrický dotykač 134 se pohybuje ven ze záběru s druhým elektrickým dotykačem 140 působením opačné síly předpjaté zkrutné pružiny 138 prostřednictvím útkové niti 16, jež se pohybuje nebo přiráží k okraji 44 vyráběné tkaniny 46 paprskem 42. První elektrický dotykač 134 je tedy otáčivý kolem osy hřídele 136 mezi první šikmou polohou s horním koncem 134a v dosedném záběru s druhým elektrickým dotykačem 140 působením předpjaté zkrutné pružiny 138 a druhou šikmou polohou, v níž je horní konec 134a prvního elektrického dotykače 134 odpojen nebo oddálen nazpátek od druhého elektrického dotykače 140 a v níž je dolní konec 134b prvního elektrického dotykače 134 v záběru a puzen vpřed útkovou nití 16, jež se pohybuje .k okraji 44 vyráběné tkaniny 46. První elektrický dotykač 134 je uzemněn přes hřídel 136 a konstrukční součást rámu tkalcovského stavu, zatímco druhý elektrický dotykač 140 je připojen na zápornou svorku zdroje 114 stejnosměrného proudu podle obr. 6. Elektrické propojení mezi oběma elektrickými dotykači 134, 140 je tedy opatřeno, . jestliže se první elektrický dotykač 134 otáčí do své první šikmé polohy ve styku s druhým elektrickým dotykačem 140. Oba elektrické dotykače 134, 140 prvního snímacího ústrojí tohoto druhého provedení slouží tedy jednotlivě jako pohyblivé a nepohyblivé dotykače spínacího ústrojí předpínaného do zapnutého stavu prostřednictvím zkrutné pružiny 138, jak znázorněno na obr. 6.

Uspořádání pro zachycování útkové niti 16, zabudované do druhého způsobu provedení regulačního zařízení podle vynálezu je upraveno pro zachycování nejpřednějšího konce prohozu útkové niti 16 prostřednictvím dvou sestav útkových záchytných nití 142, 142'. Obě tyto soustavy útkových záchytných nití 142, 142’ jsou odtahovány stejnou rychlostí jako osnovní niti 38 a jsou střídavě zvedány a spouštěny prostřednictvím většího počtu nitěnek 144, z nichž je znázorněna pouze jedna, pro tvoření prošlupu 146, jenž se podobá prošlupu 36 z osnovních' nití 38. Útková nit 16, prohazovaná prošlupem 36 z osnovních nití 38 se zanáší také do prošlupu 146 z · útkových záchytných nití 142,

142' za předpokladu, že útek má správnou délku, jež stačí k pokrytí celých šířek u obou prošlupu 36, 146. Nejpřednější konec útkové niti 16, zanesený do prošlupu 146 z útkových záchytných nití 142, 142' se s nimi protkává do hrubé textilie 148, když se útková nit 16 přirazí k okraji 44 vyráběné tkaniny 46. Hrubě tkaná textilie 148 slouží k přidržování nejpřednějšího konce . útkové niti 16, dokud není na po šířce nejpřednějším· konci vyráběné tkaniny 46 odstřižena tepelným stříhacím ústrojím 72, jež je umístěno, jak znázorněno, v sousedství konce okraje 44 vyráběné tkaniny 46.

Podle obr. 6 druhé provedení regulačního zařízení podle vynálezu zahrnuje v sobě elektrický řídicí obvod 150, jenž je sestrojen podobně jako řídicí obvod 110 znázorněný na obr. 3, jenž však postrádá hradlový obvod 116 zabudovaný do řídicího obvodu 110 podle obr. 3. Řídicí obvod 150, znázorněný na obr. 6, zahrnuje tedy v sobě obvod 112 logického záporu se vstupní svorkou připojenou přes zdroj 114 stejnosměrného proudu na druhý neboli nepohyblivý elektrický dotykač 140 prvního snímacího ústrojí, a generátor 118 řídicích signálů, jenž má první vstupní svorku připojenou k výstupní svorce obvodu 112 logického záporu a druhou vstupní svorku s výstupní svorkou 100 druhého snímacího ustrojí popsaného již v souvislosti s obr. 2. Generátor 118 řídicích signálů je uspořádán takovým způsobem, aby pracoval podobně jako jeho protějšek v řídicím obvodě 110 podle obr. 3, a je proto upraven k vytváření výstupního signálu po přívodu předem stanoveného počtu logických signálů „i” od obvodu 112 logického záporu v rámci časového údobí mezi dvěma následnými impulsy dodávanými od výstupní svorky 100 druhého snímacího ústrojí znázorněného na obr. 2 a pro návrat do počátečního stavu impulsem od druhého snímacího ústrojí, je-li přiveden od obvodu 112 menší počet logických signálů „i” než stanoveno v rámci časového údobí. Generátor 118 řídicích signálů má výstupní svorku připojenou přes zesilovač 120 ke spínacímu ústrojí 124 s reléovým vinutím 126 a sadou normálně zapnutých kontaktů 128, jež jsou upraveny k vypnutí, jestliže se dostane reléové vinutí 126 pod napětí. Normálně zapnuté kontakty 128 jsou propojeny mezi svorkami 130,132, jež vedou jednotlivě například od elektricky napájeného hnacího ústrojí pro tkalcovský stav a zdroje energie pro zmíněné hnací ústrojí, jak již zmíněno předtím v souvislosti s obr. 3.

Nyní bude popsána práce druhého provedení regulačního zařízení podle vynálezu s přihlížením hlavně k obr. 5 a 6. Při nepřítomnosti konce útkové niti 16 v prošlupu 36 z osnovních nití 38 a prošlupu 146 z útkových záchytných nití 142, 142', je první elektrický dotykač 134 prvního snímacího ústrojí podle obr. 5 puzen předpjatou zlkrutnou pružinou 138 do své první šikmé polohy pro styk s druhým elektrickým dotykačem 140, čímž opatřuje elektrické propojení mezi oběma elektrickými dotykači 134, 140. Spínací ústrojí, vytvořené oběma elektrickými dotykači 134, 140, se tedy udržuje v zapnutém stavu, takže do obvodu 112 logického odporu je přiváděn proud od zdroje 114 stejnosměrného proudu a obvod 112 logického odporu vydává logický signál „O” do generátoru 118 řídicích signálů. Generátor 118 řídicích signálů nevydává tudíž žádný výstupní signál, ledaže jsou k němu periodicky přiváděny impulsy od výstupní svorky 100 druhého snímacího ústrojí podle obr. 2. Je-li však útková nit 16 prohozena prošlupem 36 z osnovních nití 38 a dále prošlupem 146 z útkových záchytných nití 142, 142', tak, aby dospěla k po šířce nejvzdálenějšímu konci prošlupu 146 a byla potom přiražena k okraji 44 předtím vyrobené tkaniny 46, pak se útková nit 16 přivádí do přítlačného záběru se zadní stranou dolního konce 134b prvního elektrického dotykače 134 prvního snímacího ústrojí podle obr. 5 a pohání první elektrický dotykač 134 v otáčení kolem osy hřídele 136 z jeho první šikmé polohy do druhé proti působení předpjaté zkrutné pružiny 138. První elektrický dotykač 134 se tedy odpojí od druhého elektrického dotykače 140, čímž dochází mezi nimi k přerušení styku. Jestliže je normálně zapnuté spínací ústrojí, vytvořené z obou elektrických dotykačů 134, 140, rozpojeno, odpojí se obvod 112 logického záporu od zdroje 114 stejnosměrného proudu a vydává logický signál „i” do generátoru 118 řídicích signálů v řídicím obvodě 150 podle obr. 6. Konec útkové niti 16 na po šířce nejpřednějším konci okraje 44 vyrobené tkaniny 46 se odstřihne tepelným stříhacím ústrojím 72 ve chvíli přibližně současné nebo bezprostředně před přírazem dalšího konce útkové niti 16 k okraji 44 tkaniny 46 paprskem 42. První elektrický dotykač 134 prvního snímacího ústrojí je udržován stále v první šikmé poloze ve styku s druhým elektrickým dotykačem 140, čímž je opatřeno elektrické propojení mezi oběma elektrickými dotykači 134, 140 ze- předpokladu správných délek útkové .niti 16, pokrývajících šířku prošlupu 36 z osnovních nití 38 a přidržovaných na svých nejpřednějších koncích útkovými záchytnými nitěmi 142, 142' a jedna po druhé správně přirážených k okraji 44 vyráběné tkaniny 46. V případě však, že útková nit 16 správnou délku a tím selhává při zachycování útkovými záchytnými nitěmi 142, 142', útková nit 16 je neschopna udržovat první elektrický dotykač 134 prvního snímacího ústrojí v jeho druhé šikmé poloze, i kdyby byla třeba útková nit 16 uvedena do lehkého styku s prvním elektrickým dotykačem 134 při pohybu směrem k okraji 44 tkaniny 46 vlivem pohybu vpřed u paprsku 42. V takovém případě je prvnímu elektrickému dotykači 134 dovoleno otáčení z druhé šikmé polohy do první pod vlivem síly předpě19

S0 tí vyvíjeného stále zkrutnou pružinou 138. První elektrický dotykač 134 se tedy odpojí a nazpátek oddálí od druhého elektrického dotykače 140, čímž se přeruší elektrické propojení mezi nimi. Následkem toho se odpojí obvod 112 logického záporu v řídicím obvodě 150 podle obr. 6 od zdroje 114 stejnosměrného proudu a vydá . logický výstupní signál „i” do generátoru 118 řídicích signálů. Jsou-li tedy logické signály „i”, přivedené a uložené v generátoru 118 řídicích signálů v předem stanoveném počtu během časového údobí mezi dvěma následnými impulsy dodanými od výstupní svorky 100 druhého snímacího ústrojí podle obr. 2, pak generátor 118 řídicích signálů vytváří výstupní signál a uvádí ' pod napětí reléové vinutí 126 spínacího ústrojí 124 signálem zesíleným s pomocí zesilovače 120, takže se normálně zapnuté kontakty 128 rozpojí a následkem toho se hnací ústrojí pro tkalcovský stav odpojí od zdroje energie a přivede do úplného zastavení. Jestliže však logické signály „1“ nashromážděné v generátoru 118 řídicích signálů jsou v menším počtu, než předem ' stanoveno, během časového údobí mezi dvěma následnými impulsy dodávanými od druhého snímacího ústrojí, pak se vrací generátor 118 řídicích signálů do počátečního stavu, takže se v něm uložené signály vynulují v odezvě na impuls od druhého snímacího ústrojí do generátoru 118 řídicích signálů na konci zmíněného časového. údobí.

Zatímco se u tkací rychlosti tkalcovského stavu předpokládalo, že se · přibližuje rychlosti, ' v níž se vyrobená tkanina 46 odtahuje od tkacího ústrojí, nebo-li přesněji řečeno, rychlosti otáček třecího ' válce 82 tvořícího součást regulačního ústrojí 80 hustoty tkaniny podle ' obr. 2, tkací rychlost se může přibližovat délkou útkové niti 16 odtahované od jejího ' zásobního ' zdroje, nebo-li přesněji řečeno počtem spotřebovaných předlohových cívek 18, ' 18'. Obr. 7 ' a 8 představují uspořádání regulačního zařízení, jež v sobě zahrnuje ' první snímací·. ústrojí takového druhu.

Podle obr. 7 tkalcovský stav, v němž je zabudováno třetí provedení regulačního zařízení . podle vynálezu, je znázorněn s přiváděcím ústrojím 152 útkových nití 16, v němž je uspořádán určitý počet předlohových cívek nebo kuželů 18, 18', z nichž jsou však zobrazeny .toliko dvě. Náviny těchto předlohových cívek 18, 18' jsou vytvořeny ze souvislých útkových nití 16 v podstatě ve stejných délkách, z nichž každá vykazuje přední a zadní konec, a jsou neseny jednotlivě držáky 154, 154’ na nehybném stojanu . 156 umístěném v poměru k posukovacímu a měřicímu ústrojí 10. Útková nit 16 na jedné z předlohových cívek 18, 18’ má konec vedoucí ke tkacímu ústrojí tkalcovského stavu a je svázána (prisukována) na svém zadním konci s předním koncem útkové příze 16 na druhé z předlohových cívek 18, 18’, přičemž vytváří uzel 158 mezi oběma zmíněnými konci. Při · uspořádání podle obr. 7 má útková nit 16 na předlohové cívce 18 svůj přední konec spojený s tkacím ústrojím tkalcovského stavu, zatímco její zadní konec je svázán v uzlu 158 s předním koncem útkové nitě 16 na předlohové cívce 18’. Je-li tedy spottřebován návin předlohové cívky 18, takže útková nit 16 je odtahována z předlohové cívky 18’, držák 154 může být osazen novou předlohovou cívkou, na níž je útková nit 16 svým předním koncem přivázána k zadnímu konci útkové niti 16 na předlohové cívce 18’. Jestliže se oba držáky 154, 154’ osazují střídavě novými předlohovými cívkami 18, 18’ a útkové niti 16 na nich se svazují popsaným způsobem, pak mohou být opatřeny v přiváděcím ústrojím 152, jak znázorněno, pouze dva držáky 154, 154’ předlohových cívek 18, 18’.

V sousedství nehybného stojanu 156 pro předlohové cívky 18, 18’ je umístěna konzola 160 nesoucí na svém horním konci kyvnou součást 162 přes v podstatě vodorovný otočný hřídel 164. Kyvná součást 162 je otáčivá kolem osy hřídele 164 a má v podstatě tvar tyče s rameny vyrovnanými do jedné řady, jež jsou od sebe oddělena místem otočného uložení kyvné součásti 162 ve hřídeli 164 a vykazují rozdílné délky. Kyvná součást 162 je tedy předpjata směrem do šikmé polohy s delším ramenem zaměřeným nebo skloněným dolů a s kratším ramenem zaměřeným či vykloněným vzhůru vlivem váhového rozdílu obou . ramen. Kyvná součást 162' je kromě . toho umístěna v poměru k držákům 154, 154’ předlohových cívek 18, 18’ takovým způsobem, aby její delší rameno bylo schopno záběru s uzlem 158 mezi útkovými nitěmi 16 na předlohových cívkách 18, 18’ nebo s koncem jedné z útkových nití 16, jestliže se konce útkových nití 16 v sousedství uzlu 158 nacházejí v uvolněném stavu s . průvisem . dolů. ' Kyvná součást 162 je otáčivá kolem osy ' hřídele 164 mezi první šikmou polohou s delším ramenem zaměřeným nebo skloněným dolů ' vlivem váhových rozdílů mezi oběma rameny a druhou šikmou polohou s delším ramenem zvednutým nebo obráceným vzhůru . kolem osy hřídele 164. Je-li kyvná součást 162 udržována v první šikmé poloze bez jakéhokoliv působení síly zvenčí, dostává se do záběru na dolním konci svého delšího a těžšího ramena s uzlem 158 mezi útkovými nitěmi 16 na předlohových cívkách 18, 18’ nebo se sousedícím koncem jedné z obou útkových nití 16, jestliže se svážené konce obou útkových, nití 16 nacházejí v dolů uvolněném ' průvisu. Je-li předlohová cívka 18, 18’ spotřebována, takže se svázané konce útkových nití 16 na nich napnou a tím i zvednou z průvisu, kyvná součást 162 v záběru na dolním konci svého delšího ramena s konci útkových nití 16 se .'otáčí kolem osy hřídele 164 do své druhé šikmé polohy' s delším ramenem zvednutým pohybem konců útkových nití 16 vzhůru, jak znázorněno na obr. . 7. K přednímu konci kratšího ramena kyvné součásti 162 je připevněn první dotykač 166, jenž je uzemněn přes kyvnou součást 162 a konzolu 160. V sousedství konzoly 160 je umístěna další konzola 168, jež nese pevně na svém horním konci druhý dotykač 170 prostřednictvím izolačního prvku 172. Druhý dotykač 170 je umístěn v poměru ke kyvné součásti 162 takovým způsobem, že první dotykač 166, nesený na kyvné součásti 162, je přiváděn v dosedný záběr s druhým dotykačem 170 na konzole 168, když se kyvná součást 162 otáčí kolem osy hřídele 164 do zmíněné druhé šikmé polohy působením konců ' útkových nití 16 na předlohových cívkách 18, 18’, jež se napnou. Spotrebuje-li se tudíž jedna z předlohových cívek 18, 18’, takže se uzel 158 a tím i sousedící konce útkových nití 16 na předlohových cívkách 18, 18’ pohybují vzhůru, kyvná součást 162, jež byla udržována ve své první šikmé poloze s konci útkových nití 16 v uvolněném průvisu, pohybuje se do své druhé šikmé polohy, přivádějíc první dotykač 166 v dosedný záběr druhým dotykačem .' 170, čímž opatřuje elektrické propojení mezi ' oběma dotykač! 166, 170. Druhý dotykač 170 je spojen s. vedením opatřeným výstupní svorkou 174, jež je zase spojena přes zdroj 114 stejnosměrného proudu s řídicím . obvodem 110 sestrojeným a uspořádaným ' zcela podobně jako řídicí obvod znázorněný na obr. 3, . vyjma té skutečnosti, že generátor 118 řídicích signálů je připojen na jedné ze svých · vstupních svorek k výstupní svorce 174 snímacího ustrojí znázorněného na obr. 7, nikoli. k výstupní svorce 100 snímacího ústrojí podle obr. 1. Popis, týkající ' se sestrojení a uspořádání řídicího obvodu ’ podle obr. 3, vztahuje se tedy i na řídicí obvod znázorněný na obr. 8, a z toho důvodu se zde neopakuje.

Zatímco snímací ústrojí . znázorněné na obr. 1 je upraveno . k tvoření impulsu jako představitele konce předem stanovené délky vyráběné tkaniny pokaždé, když se třecí válec 82 otočí o plnou otáčku, viz obr. 1, snímací ústrojí, jak znázorněno na obr. 7, je upraveno k tvoření takového implusu pokaždé, když je spotřebována jedna z předlohových cívek 18, 18’ připojených ke tkacímu ústrojí tkalcovského stavu. Se zřetelem k tomu, že veškeré předlohové cívky k usazování na jejich držácích 154, 154’ během jednoho pracovního postupu jsou připraveny tak, aby obsahovaly útkové niti 16 mající v podstatě stejné předem stanovené délky, na výstupní svorce 174 se objevují impulsy ve v podstatě pravidelných časových údobích, jež jsou ukazately odpovídajících jednotných délek souvislé útkové niti 16 odtahované od přiváděcího ústrojí 152 a jež tedy přibližují rychlost, v níž je vyráběna tkanina 46 ve tkacím ústrojí tkalcovského stavu a od něho odtahována. Impulsové signály, přiváděné do generátoru ' 118 řídicích signálů, jsou z tohoto důvodu v podstatě podobné ve svém kmitočtu opakování impulsovému signálu ' od snímacího ústrojí popsaného již v souvislosti s obr. 1.

U každého z provedení regulačního zařízení podle vynálezu, pokud zda byla popsána, signály, jež byly uloženy v generátoru 118 řídicích signálů, se vynulují a generátor 118 se uvede do svého počátečního stavu po vytvoření výstupního signálu a zastaví · tkalcovský stav. Logický signál „i”, jenž může být přiváděn do generátoru 118 řídicích signálů při následném nebo znovu zahájeném provozu tkalcovského stavu, je proto počítán generátorem 118 řídicích signálů jako první nový signál. Protože však tkalcovský stav, nebo přesněji řečeno, jeho ústrojí na zanášení útků jeví sklon k selhávání ve správném provozu častěji, než je obvyklé, tj. než v předcházejícím provozu tkalcovského stavu, je výhodné, aby se tkalcovský stav zastavoval podruhé v odezvě na první ’ nesprávný prohoz útkové niti 16 ' během znovu zahájeného provozu tkalcovského stavu, jak již bylo zaznamenáno. Obr. 9 znázorňuje řídicí obvod, jenž je upraven k dosahování tohoto cíle.

Na obr. 9 je znázorněn řídicí obvod 110’ jako obměna řídicího obvodu 110 znázorněného na obr. 3 a sestává ze všech dílčích obvodů podle obr. 3. Řídicí ’ obvod 110’ zahrnuje v sobě navíc normálně vypnutý spínač 176, jenž je propojen mezi zdrojem 178 stejnosměrného proudu a jednou ze · vstupních svorek generátoru 118 řídicích signálů rovnoběžně s hradlovým obvodem 116 logického součinu, zatímco . druhá · vstupní svorka generátoru 118 řídicích signálů je připojena na výstupní svorku 100 snímacího ústrojí podle obr. . 1. Mezi hradlovým obvodem 116 logického součinu a generátorem 118 řídicích signálů je · propojena dioda 180 a mezi spínačem 176 a generátorem 118 řídicích signálů je podobným způsobem propojena dioda 182. Obě diody 180, 182 směřují svými katodami k výstupní svorce generátoru 118 řídicích signálů, aby se zabraňovalo průtokům proudu v opačných směrech. _

Spínač 176 může být takového druhu, jenž je ovládán ručně, nebo se může uvádět v činnost automaticky v odezvě na přívod výstupního signálu od generátoru 118 řídicích signálů, k zapínání spínacího ustrojí 124, nebo k zastavování nebo opětnému spouštěn] tkalcovského stavu. Ať již je spínač 176 uspořádán jakkoliv, zapíná se . v předem stanoveném opakování po uvedení generátoru 118 řídicích signálů do počátečního stavu, takže je v něm uložen určitý počet signálů, dříve než je k · němu přiveden první nový signál od hradlového obvodu 116 logického součinu během provozu tkalcovského stavu, jenž je znovu spuštěn po skončení opravy ústrojí na zanášení útků. Počet zapínání spínače 176 před opětným spuštěním tkalcovského stavu měl · by být . proto o jednu menší než počet · signálů způsobující tvoření výstupního signálu od generátoru 118 řídicích signálů během časového údobí mezi dvěma za sebou následujícími impulsy od výstupní svorky 100 snímacího ústrojí v odezvě na rychlost tkaní u tkalcovského stavu. Je-li například generátor 118 řídicích signálů uspořádán tak, aby vytvářel výstupní signál v odezvě na tři signály od hradlového obvodu 116 logického součinu během časového údobí mezi dvěma následnými impulsy od výstupní svorky 100, měl by se spínač 176 zapnout dvakrát, dříve než je znovu spuštěn tkalcovský stav po odstranění závady na ústrojí na zanášení útků. Zatímco spínací uspořádání popsaného druhu je předpokládáno podle obr. 9 jako zabudované do řídicího obvodu sestrojeného, jak znázorněno na obr. 3, je samozřejmé, že takové spínací uspořádání lze zabudovat do řídicího obvodu znázorněného na obr. 6 nebo 8, je-li to žádoucí.

Po popsání několika přednostních způsobů provedení regulačního zařízení podle vynálezu třeba mít na mysli, že taková provedení jsou čistě názorná a mohou se proto četnými způsoby obměňovat tam, kde je to žádoucí. Zatímco například provedení zařízení podle vynálezu jsou popsána a znázorněna jako zabudovaná do bezčlunkových automatických tkalcovských stavů, jde pouze o příklad a vynálezu lze tudíž využít i pro jiné typy stavů. V tom případě mohou být snímací ústrojí pro snímání nesprávných prohozů útkové niti do prošlupu sestrojena nebo spojena s vidličkou útkové zarážky, buďto prostřední nebo boční, u tkalcovského stavu, protože je, jak v oboru známo, ovladatelná v odezvě na přetržení nebo doběhu útkové niti.

Claims (10)

1. PŘEDMĚT

   1. Způsob regulace ústrojí na zanášení útků na automatickém tkalcovském stavu, kde se zanášený útek kontroluje a v případě chybně zanesených útků se tvoří řídicí signál к zastavení tkalcovského stavu, vyznačující se tím, že se řídicí signál tvoří, jestliže počet signálů, získaných kontrolou v případě chybného zanesení útku v rámci každého časového úseku, v jehož průběhu se tkají následné díly ve stanovené délce, dosáhl stanoveného počtu, načež opět začíná počítání kontrolních signálů.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se počet kontrolních signálů, přepočtených po zastavení tkalcovského stavu, přičítá к již předběžně spočtenému počtu dodatečně vytvořených signálů, jenž je alespoň o jednu menší než stanovený počet.
3. 3. Zařízení pro regulaci ústrojí na zanášení útků na automatickém tkalcovském stavu, kde útková nit, podávaná od svého zásobního zdroje, se zanáší do prošlupu z osnovních nití a přiráží к okraji tkaniny v průběhu každého provozního cyklu tkalcovského stavu, vyznačující se tím, že v sobě zahrnuje první snímací ústrojí (88, 88’; 134, 140) umístěné u místa tvoření prošlupu (36, 146) z osnovních nití (38) nebo u místa průchodu okraje (44) tkaniny (46) pro tvoření signálů v odezvě na chybně zanesené útky, druhé snímací ústrojí (96, 98; 166, 170) umístěné u zásobního zdroje (18, 18’; 152) útkové niti (16) nebo dráhy průchodu tkaniny (46) od prošlupu (36, 146) pro vytvoření impulsů v časových úsecích příznačných jednotlivě pro stanovenou jednotkovou délku tkaniny (46), řídicí obvod (110, 110’; 150), jehož přívodní svorky jsou připojeny jednotlivě к prvnímu snímacímu ústrojí (88, 88’; 134, 140) а к druhému snímacímu ústrojí (96, 98; 166, 170) pro střádání signálů od vynalezu prvního snímacího ústrojí (88, 88’; 134, 140) a tvoření řídicího signálu při nastřádání signálů v rámci časového úseku mezi dvěma následnými impulsy od druhého snímacího ústrojí (96, 98; 166, 170) na stanovený počet, a spínací ústrojí (124) připojené s jednou svorkou к řídicímu obvodu (110, 110’; 150) pro uvádění v činnost v odezvě na řídicí signál.
4. 4. Zařízení podle bodu 3, kde tkalcovský stav je vybaven zadržovacím ústrojím pro náběžný konec útkové niti prohozené prošlupem z osnovních. nití ve správné délce, vyznačující se tím, že první snímací ústrojí (88, 88’; 134, 140) sestává vždy ze dvou elektrických dotykačů umístěných v odstupu od sebe u místa tvoření prošlupu (36, 146) z osnovních nití (38) nebo okraje (44) tkaniny (46) pro styk s útkem zachyceným zadržovacím ústrojím (52, 144; 142, 148).
5. 5. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že elektrické dotykače prvního snímacího ústrojí (88, 88’) jsou tyčového tvaru a táhnou se svisle u okraje prošlupu (36) z osnovních nití (38).
6. 6. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že elektrické dotykače prvního snímacího ústrojí (134, 140) jsou umístěny u místa průchodu okraje (44) tkaniny (46) a první elektrický dotykač (134) je pohyblivý, zatímco druhý elektrický dotykač (140) je pevný, přičemž první elektrický dotykač (134) je otočný kolem osy rovnoběžné s okrajem (44) tkaniny (46) do šikmé polohy ve styku s druhým elektrickým dotykačem (140) a z této šikmé polohy ven, a pro styk s útkem prohozeným prošlupem (146) z osnovních nití (38) к zadržovacímu ústrojí (142, 148).
7. 7. Zařízení podle bodu 3 až 6, kde tkalcovský stav je vybaven válcem pro odvod tkaniny z prošlupu osnovních nití s rychlostí úměrnou rychlosti tkaní u stavu, vyznačující se tím, že druhé snímací ústrojí (96, 98) obsahuje trvalý magnet s cívkou s jádrem pro tvoření impulsů v odezvě na otáčení třecího válce (82) ve stanoveném· úhlu.
8. 8. Zařízení podle bodu 3 až 6, kde zásobní zdroj útkové niti sestává alespoň ze dvou předlohových cívek používaných postupně za sebou při provozu tkalcovského stavu, vyznačující se tím, . že druhé snímací ústrojí (166, 170) obsahuje první elektrický dotykač (166), umístěný mezí předlohovými cívkami (18, 18') pro pohyb v odezvě na napětí vyvolané útkovou nití (16) při průchodu z jedné předlohové cívky na druhou, a druhý elektrický dotykač (170) pevně umístěný ve spojení s prvním elektrickým dotykačem (166) při jeho pohybu v odezvě na zmíněné napětí.
9. 9. Zařízení podle bodu 3 až 5, kde tkalcovský stav je vybaven rotorem otočným rychlostí v synchronizaci s načasováním každého prohozu útku do prošlupu z osnovních nití, vyznačující se tím, že k tvoření impulsů příznačných jednotlivě pro načasování zanášení útků do prošlupu (36, 146) z osnovních nití (38) je uspořádáno v odezvě na otáčení rotoru (104) ještě třetí snímací ústrojí (102, 106), přičemž řídicí obvod (110, 110'; 150) zahrnuje v sobě obvod (112) logického záporu s přívodní svorkou ve spo- jení s prvním snímacím ústrojím (88, 88'; 134, 140), hradlový obvod (116) logického součinu s jednou přívodní svorkou ve spojení s obvodem (112) logického záporu a s druhou přívodní svorkou ve spojení s třetím snímacím ústrojím (102, 106), a generátor (118) řídicích · signálů s první přívodní svorkou ve spojení s druhým snímacím ústrojím (96, · 98; 166, 170) a s druhou přívodní svorkou ve spojení s hradlovým obvodem (116) logického součinu k tvoření řídicího signálu při impulsech od třetího snímacího ústrojí (102, 106), prošlých hradlovým obvodem (116) logického součinu, nad stanovený počet v rámci časového úseku, přičemž generátor (118) řídicích signálů je s výstupní svorkou ve spojení se spínacím ústrojím (124).
10. 10. Zařízení podle bodu 9, kde generátor řídicích signálů znovu nastavuje impulsem od druhého snímacího ústrojí při impulsech prošlých od třetího snímacího ústrojí ke generátoru · řídicích signálů hradlovým obvodem logického součinu pod stanovený počet v rámci časového úseku, vyznačující se tím, že mezi druhou přívodní svorkou generátoru (118) řídicích signálů a zdrojem (178) stejnosměrného proudu je propojen normálně vypnutý spínač (176) pro zapínání na stanovený počet dob pro znovunastavení generátoru (118) řídicích signálů.

    4 listyvvkresů