CS203915B2 - Needle-punched fabric and method of manufacturing same - Google Patents

Description

Vynález se týká vpichované textilie z několika navzájem spojených vláknitých vrstev, spolu soudržně propletených.

Vynález se dále týká způsobu výroby vpichované textilie, s lícní stranou a s rubovou stranou vytvořením. · pavučiny z volně ležících vláken a vpichováním těchto vláken do jednolité struktury sestávající ze spolu soudržně spletených vláken.

Kůže má mnohé vlastnosti žádoucí pro svršky obuvi, avšak má i některé nevýhody, například změny jakosti a tvaru usní.

Z těchto i z jiných důvodů bylo vyvinuto mnoho úsilí vytvořit umělou kůži, obvykle s polymerním filmem na jejím vnějším povrchu. Nicméně nízká odolnost proti prasknutí, proti otěru a nízká propustnost pro vlhkost způsobily, že tyto . umělé kůže nebyly vyhovující. Vyztužující podklady měly za výsledek materiál, který se nemůže . přizpůsobit jako kůže, a proto není schopný přijmout nový stálý tvar. Spotřebitelská veřejnost tento zjev vidí v popraskání nového¹ páru obuvi.

Osa ohybu kůže je v podstatě rovnoběžná s vrchní stranou kůže a je přesunuta k ní, což umožňuje aby se kůže ohnula pouze· při poměrně malém povrchovém· napětí a proto kůže může odolávat praskání lícní plochy od ohybu. Přídavně, při chůzi se kůže ohýbá lícem dovnitř na nártu boty, což má za následek vznik vrásek na lícní straně kůže, obecně zvaných „zlom”. Jemný „zlom”, například asi až do 20 vrásek na 24,5 mm je vzhledově vyhovující a je výsledkem toho, že osa ohybu je blízko k povrchu. Jedna forma umělé kůže používá textilii o vysokém modulu mezi tlustým polymerním povlakem a vyztužujícím podkladem, což posune osu ohybu směrem k lícní ploše, ale toto· také činí významnějším výše uvedený problém tvarování.

Když se kůže napíná · na kopyto v jednom směru, způsobí to smrštění kůže v druhém směru, napříč nártu, což umožňuje, aby kůže· těsně přijala tvar kopyta. · V důsledku toho, má kůže pod napětím· . . poměrně stálou plochu. Umělé kůže tuto· vlastnost nemají a proto se musely provádět u obvyklého· způsobu výroby obuvi přídavné operace, aby se tento problém překonal.

Úkolem _ vynálezu je odstranit výše uvedené nevýhody.

Vynález řeší úkol · tím, že vytváří vpichovanou textilii z několika navzájem spojených vláknitých vrstev, přičemž vlákna jsou spolu propletena, jejíž podstata spočívá v tom, že· má objemovou · hmotnost alespoň 128 kg/m³ a osa, popřípadě rovina ohybu je uvnitř 0,3 vzdálenosti od lícní k rubové straně vpichované te-xtilie.

Podle výhodného vytvoření vynálezu má vpichovaná textilie odstupňovanou objemovou hmotnost vzrůstající od rubové к lícní straně.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu vpichovaná textilie má odstupňované zachycení jehlou, které klesá od rubové к lícní straně.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu odstupňování objemové hmotnosti je vytvořeno množstvím vpichovaných vrstev vláken a průměrný denier vláken vrstev klesá od rubové к lícní straně a je roven od 0,5 do 8.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu vpichovaná textilie obsahuje střižová vlákna o nenapjaté délce od 0,635 cm do

10,16 cm.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu vpichované vrstvy mají vlákna o nenapjaté délce alespoň 1,9 cm a alespoň jedna vrstva vláken položená na licní stranu struktury a do ní vpichovaná má délky nenapjatých vláken menší než 1,9 cm, takže je zvýšena objemová hmotnost v lícní straně a u ní.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu vpichovaná textilie obsahuje množství hustě vedle sebe uložených, v podélném směru vpichované textilie probíhajících řad spletenin vláknových řetízků.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu vpichoivaná textilie má odstupňování délky vláken, které klesá od rubové strany к lícní straně.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu jsou vlákna na lícní straně a u ní vysrážena a vysrážením je vytvořena zhuštěná oblast.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu alespoň část vláken na lícní straně a u ní je tepelně vysrážena.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu vpichovaná textilie obsahuje částice plniva, které jsou uspořádány ve formě trsů.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu alespoň část vláken na lícní straně statě volně.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu hmota elastomeru přidaného do· struktury je rovna od 10 do 200 hmotových proč, hmoty vláken.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu objemová hmotnost materiálu napuštěného elastomerem je rovna od 320 kg/m³ do 721 kg/m³.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu má vpichovaná textilie na lícní straně nanesen materiál pro zpracování kůže a/nebo materiál pro zpracování textilie, například voskový ester, disperse polyetylénu nebo sulfonový olej nebo tuk, lněný olej, semenový olej, akrylpolymery a polyuretany.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu má vpichovaná textilie na rubové straně naneseno obvyklé změkčovadlo kůže.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu modul materiálu ve vysrážené oblasti na lícní straně a u ní je větší než modul ve zbývající oblasti materiálu.

Vynález dále vytváří způsob výroby vpichované textilie definované výše s lícní stranou a s rubovou stranou vytvořením pavučiny z volně ležících vláken a vpichováním těchto vláken do jednolité struktury sestávající ze spolu soudržně spletených vláken, jehož podstata spočívá v tom, že pro vytvoření osy popřípadě roviny ohybu přesunuté к lícní straně a odstupňované objemové hmotnosti se použije pavučiny z volně ležících vláken s odstupňovaným zachycením jehlou a provede se vpichování v pavučině až do objemové hmotnosti rovné alespoň 128 kg/m³, к lícní straně v poměru alespoň 1:2a ose popřípadě rovině ohybu ležící uvnitř alespoň 0,3 vzdálenosti od lícní к rubové straně vpichované textilie.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu se pro vytvoření odstupňované objemové hmotnosti pavučina vyrobí z vrstev vláken ležících nad sebou, z nichž alespoň dvě vrstvy obsahují vlákna, která vzhledem ke vláknům ostatních vrstev mají odlišný průměrný denier, takže průměrný denier vláken vrstev klesá od rubové к lícní straně.

Podle dalšího vytvoření vynálezu se pavučina к vytvoření odstupňované objemové hmotnosti vytvoří položením na sebe vrstev vláken, z nichž alespoň dvě obsahují vlákna odlišné střední délky, takže střední délka vláken vrstev klesá od rubové strany к lícní straně.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu se pavučina v prvním kroku vpichování uvede na objemovou hmotnost alespoň 96 kg/m³ a potom se na lícní straně přiloží alespoň jedna vrstva poměrně krátkých volných vláken a tato se ve druhém kroku vpichování vpracuje do pavučiny, takže materiál má objemovou hmotnost alespoň 128 kg/m³.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu se dvakrát vpichovaný materiál ve třetím kroku vpichování zpracuje na objemovou hmotnost alespoň 224 kg/m³.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu se před třetím krokem vpichování materiál napustí vpichovací kapalinou, například vodným roztokem soli kokosového oleje nebo klovatiny svatojánského chleba.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu se po třetím kroku vpichování materiál zbaví pnutí к nastavení modulů.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu se na lícní straně a u ní vlákna vysráží.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu se vlákna vysráží teplem a pro dal203915 ší zhuštění se lícní strana ohřeje a rubová strana se ochladí.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu se materiál naimpregnuje plnivem v množství od 5 do 200 hmotových % hmoty vláken pro zvýšení objemové hmotnosti na 320 kg/m³ až 720 kg/m³.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu se · propichování povrchu vpichované textilie odvráceného od vstupního· povrchu provádí nejvýše 25 · procenty z počtu použitých jehel.

Příklad provedení vynálezu bude nyní podrobně popsán na základě připojených výkresů, kde obr. 1 znázorňuje celkové schéma Chodu materiálu při výhodném způsobu podle vynálezu, obr. 2 znázorňuje schematicky druh výrobku vyrobeného· způsobem podle vynálezu, obr. 8 znázorňuje schematicky rozmístění latexového plniva v sestavě výrobku, obr. 4 až 6 znázorňují moduly kůže, textilie podle vynálezu a obvyklé umělé kůže, obr. 7 až 10 znázorňují moduly ve směru podélném, příčném a pod úhlem 45° materiálu podle vynálezu a moduly umělých kůží A,B a kůže, obr. 11 znázorňuje· schematicky stroj pro· mechanickou relaxaci, obr. 12 znázorňuje schematicky relaxační proces, obr. 13 a 14 znázorňují moduly materiálu po relaxačním procesu, · · obr. 15 znázorňuje výhodný tvar drátů na válci stroje z obr. 11, obr. 16 znázorňují mikrofotografie struktury kůže, materiálu podle vynálezu a dvou druhů obvyklé umělé kůže, · obr. 20 znázorňuje vzor vpichování u textilie vyrobené způsobem podle vynálezu a obr. 21 znázorňuje schematicky prosmyčkování a proložení vláken v texttlii vyrobené způsobem podle vynálezu.

Obr. 1 znázorňuje celkové schéma chodu materiálu u výhodného provedení způsobu podle vynálezu. Textilní vlákna, např. zkadeřená polyesterová vlákna se mykají na obvyklých mykacích strojích, např. · na mykadle pro· vlnu, čímž se vytvoří vrstvy mykaných vláken. Za účelem vytvoření odstupňovaného zachycení jehlou má první vrstva poměrně hrubší denier a poněkud větší délku, než následující nad ní položené vrstvy vláken, jak · je znázorněno na výkřese. I když se může použít jakýkoliv po- i čet na sebe· položených vrstev o klesajícím denieru a/nebo délky vláken, jsou pro vytvoření odstupňované hustoty vhodné tři oddělené vrstvy. Jak je vidět v obr. · 1 může mít např. první vrstva ze tří na sebe položených vrstev průměrný denier asi 4 při průměrné délce vlákna 57,1 mm, druhá vrstva může mít průměrný denier asi 3 při· průměrné délce vlákna 38,1 mm a třetí vrstva má průměrný denier asi 11/2 s průměrnou délkou vlákna 38,1 mm. Nicméně mohou se u těchto vrstev z vláken použít deníery as! 1/2 až 8 a délky vláken od 19 do 101,6 mm. Pro· vhodnost výroby a pro· účinnější využití obvyklých strojů je výhod6 né vytvořit dvě oddělené skladby vrstev, přičemž tyto dvě oddělené skladby jsou navzájem zrcadlové obrazy, jak je· vidět u mykacího stanoviště v obr. 1. oddělené sestavy vrstev se· uloží na dopravní pás a skladby se postupné umístí tak, že vytvoří rohož ze dvou na sebe položených skladeb. Rohož se pak obvyklou stlačovací kladkou může · stlačit a vede se přes první jehlový stroj. Rohož ze dvou přes sebe položených skladeb se v prvním vpichovacím stroji vpichuje, čímž se vytvoří Objemová hmotnost rohože a vytvoří se celistvost skladeb spletením vláken, takže· rohož se může štípat obvyklými neznázorněnými stroji, aby se tím vytvořila dvě oddělená, ale· v podstatě stejná rouna ze vpichovaných vláken.

Po · oddělení obou roun vpichovaných vláken se spodní rouno obrátí spodkem nahoru a pak se zpracovává stejně jako· vrchní rouno. Nicméně se může mykat pouze jedna sestava vrstev a použít pro výrobu prvního vpichovaného rouna, avšak v tomto případě bude mít vpichovací stroj výhodně pouze vrchní nebo jen spodní jehelní desku, protože je výhodné, aby se toto· první vpichování provedlo pouze z jedné strany sestavy vrstev. U tohoto prvního vpichování se· výhodně používají poměrně tlusté jehly, např. jehly od č. 24 . do· č. 36. · Mohou se použít např. jehly RB 20 x 36 x · 3 1/4, ačkoliv výhodně se používají jehly s abnormálními háčky, např. s háčky v odstupech 3,2 až 6,3 mm s vyložením: háčků 0,125 mm nebo· méně. Dále se používá pom.ěrné nízké vnikání do· sestavy vrstev, např. nejvíce se používá vnikání háčků právě pod protilehlou stranu, například asi 3,17 mm. Ne-bO' se může použít vnikání asi do 7/8 až 1/2 například do 5/8 tloušťky sestavy, ačkoliv malé procento jehel, např. méně než 30 % může vnikat přes celou sestavu vrstev, aby tak vytvořily přídavnou soudržnost pro· manipulaci. Při této první vpichovací operaci vytvoří alespoň 77,5 vpichů jehel na cm², zejména asi 155 až 465 až 620 vpichů je uspokojivý stupeň vpichování.

Ve spojitosti se způsobem podle vynálezu, který používá odstupňované zachycení jehlou, je třeba poznamenat, že jehla s daným rozměrem· háčku bude přednostně zachytávat a zamotávat · vlákna · o nižším denieru. Vlákna menší délky tedy mají větší pohyblivost než delší vlákna a po zahájení zaplétání vstupují do tohoto pochodu snadněji. Poněvadž vrstvy vláken mykaných na · rouno· nebo· rouna pro· tuto vpichovací operaci mají denier vláken, který od první vrstvy k následující, na ní položené vrstvě klesá, jsou jehlám vpichovacího· stroje na ’ povrchu rouna vystavena vlákna s menším denierem. Tato· vlákna o menším denieru mohou být · háčky jehel vytažena a zapletena na povrchu rouna nebo blízko něj do hustější a kompaktnější konfigurace, než se to může provést s vlákny o· větším denieru ve vrstvách, nacházejících se pod ni203915 mi. Proto se v první vpichovací operaci vytváří odstupňovaná objemová hmotnost vzrůstající od rubu к lícní straně, ačkoliv v tomto bodě odstupňování objemové hmotnosti a celková objemová hmotnost není dostačující pro vytvoření vlastností žádaných pro textilii podle vynálezu. Tentýž mechanismus v dalších vpichovacích operacích zvyšuje objemovou hmotnost a její odstupňování. Je třeba poznamenat, že odstupňované vytahování jehlou se může vytvořit i volbou rozměrů, tvaru a odstupů háčků jehel.

Tato první vpichovací operace se může provádět obvyklým strojem s dvojitou jehelní deskou anebo strojem s jedinou deskou, ale když se použijí dvě zrcadlově obrácené sestavy, je třeba užít stroje s dvojitou deskou.

Po prvním vpichování se umístí na vrchní straně vpichovaného rouna jedna nebo několik vrstev velmi krátkých vláken, například o denieru do 2, délky 3,2 až 19 mm. Jak je vidět v obr. 1, dvě vrstvy krátkých vláken o malém denieru dávají velmi uspokojivý výsledek. První vrstva, například mykaná na mykladle pro vlnu, může mít vyšší denier než druhá vrstva a navíc, první vrstva může mít větší délku vláken než druhá, anebo nejvrchnější vrstva. Nicméně první vrstva mykaných vláken na vpichovaném rounu může mít vyšší denier i větší délku vláken, než druhá, nebo nejvyšší mykaná vrstva.

Po mykání krátkých vláken se rouno a vrstva nebo vrstvy krátkých vláken vpichují v druhé vpichovací operaci. V této operaci háčky jehel zachytí krátká vlákna a zavedou je do lícní plochy rouna. Poněvadž rouno již bylo vpichováno v první vpichovací operaci, čímž se vytvořil určitý vzrůst objemové hmotnosti a určité zapletení vláken, rouno klade odpor vnikání krátkých vláken a krátká vlákna se zapletou do rouna převážně právě pod jeho lícní povrch nebo do něj. Tímto rozmístěním krátkých vláken v lícní ploše rouna nebo právě pod ní se vytvoří přídavný vzrůst objemové hmotnosti na lícní ploše nebo blízko ní, s odpovídajícím zvýšením odstupňování objemové hmotnosti napříč tloušťky rouna.

Jako u první vpichovací operace mohou se použít obvyklé jehly, je však výhodné použít poněkud jemnější jehly. Vyhovují jehly č. 32 až 43 např. jehly 15 x 18 x 3 1/2 RB, ačkoliv i zde jsou opět výhodné jehly s jiným, než pravidelným háčkem, například s odstupy 3,17 až 6,35 mm, s hloubkami háčků 0,1 mm nebo méně. U této druhé vpichovací operace uspokojuje nejméně 310 jehlových vpichů na cm², například 620 až 930 nebo 1085 vpichů.

Tato druhá vpichovací operace může být provedena známým vpichovacím strojem, který může vpichovat z jedné strany nebo z obou stran. Nicméně je třeba poznamenat, že skladba se musí obrátit spodkem navrch a musí se vpichovat na obrácené straně, použije-li se stroje, který vpichuje pouze z jedné strany. Jehly mohou být umístěny na 90° к rovině skladby a mohou být к ní nakloněné až na 30°. Nicméně je výhodné, je-li druhý vpichovací stroj takový, který může vytvořit ve vpichované textilii řady spletenin vláknových řetízků uložené hustě vedle sebe v podélném směru vpichované textilie. Tato zvláštní struktura bude nyní podrobněji popsána s přihlédnutím к obr. 20 a 21 výkresů. Podle obr. 21 je vpichované textilie podle vynálezu znázorněna v rozvinutém pohledu, přičemž sousední vpichované řady vláken jsou znázorněny odděleně. Podle vzoru vpichování znázorněného v obr. 20 každý pár spolupracujících horních jehel 30 a spodních jehel 32 pracuje tak, že vytváří spleteninu vláknových řetízků ve vpichované textilii v podélném směru, avšak s prosmyčkováním a proložením jedné řady podélně přesazeným vzhledem к sousední řadě.

Výraz „prosmyčkování” definuje zde podpovrchové vzájemné svázání vláken v pavučině z volně uložených vláken, kteréžto svázání je vytvořeno provedením vláken smyčkami jiných vláken předtím orientovaných pod povrch pavučiny. Prosmyčkování vláken je obdobou pletení, neboť vytváří spletení vláken zachycením smyček spíše než svinutím.

Výraz „proložení” definuje pak svázání vláken původně z jednoho povrchu s vlákny původně ze druhého povrchu pavučiny. Proložení vláken je tedy cosi obdobného sešití, ačkoliv nezávisí na plynulém stehování. Při proložení vláken jsou konce vláken ležících na jednom povrchu pavučiny provedeny pavučinou a potom vráceny na původní povrch pavučiny, takže jsou potom orientovány podobně jako niť při stehovém šití na rozdíl od prosmyčkování, při kterém se jedná o svázání podpovrchových vláken pavučiny. Tak například v obr. 21 spletenina vláknových řetízků prosmyčkovaných a proložených vláken jedné řady R schematicky znázorněné je přesazena vzhledem к následující řadě R’ a tak dále v průběhu šířky vpichované textilie. Přerušovaná čára L je pouze vztažnou čarou a znázorňuje myšlenou čáru probíhající napříč šířky nebo ve směru plnění struktury vpichované textiie. Od této myšlené čáry I> je zřejmé, že vlákna orientovaná v řadě R jsou podélně oddělena od vláken orientovaných v řadě R’ a vlákna v řadě R’ jsou oddělena od vláken v řadě R a tak dále, přes šířku vpichované textilie. Protože řady napříč šířky vpichované textilie jsou v podstatě plynulé, a jsou vytvářeny páry spolupracujících jehel, jak bylo uvedeno výše, je zřejmé, že jeden pár spolupracujících jehel bude působit na některá vlákna v přilehlých řadách к pevnému vázání struktury vpichované textilie ve směru šířky nebo ve směru plnění. Pří203915 dávně se zvýší pevnost ve směru šířky nebo ve směru plnění opatřením vláken v pavučině křížem k pavučině před vpichováním, jelikož vlákna uložená křížem, k pavučině mají určitou soudržnost od mezivláknového spletení a doprovodné třecí síly. Následující vpichování, jak bylo vysvětleno výše, dále zvýší pevnost vpichované textilie ve směru šířky nebo ve směru plnění podélně s pevností struktury ve směru délky.

S druhým vpichováním celková objemová hmotnost vpichovaného výrobku značně vzroste a vzniklé řetězové zapletení vytvoří vpichovaný výrobek značné pevnosti a celistvosti. Produkt druhého, vpichování má dostačující vlastnosti, například objemovou hmotnost alespoň 128,16 kg/m³, aby se umožnilo· jeho použití pro· různé účely, například šatové výplně apod., jakož i jakoumělé kůže, ale je výhodné, aby se textilie dále zhustila ještě třetí vpichovací operací. Jak uvedeno· výše je produkt z druhé vpichovací operace značně hustý a tato hustá textilie způsobuje· značnou potíž pro provedení třetího vpichování. Poněvadž vlákna vpichované textilie jsou těsně smetána, zejména na lícní straně, vzniká proti vnikání jehel při další vpichovací operaci značný odpor. Aby se tato potíž tohoto třetího· vpichování zmírnila, je výhodné, aby se vpichovaná textilie · nejdříve zpracovala vpichovací kapalinou, která je povrchově aktivní, a/nebo· zahušťovacím činidlem, například koncentrovaným vodným roztokem smáčecího činidla, mýdla nebo· zahušťovadla. Výhodně se textilie zcela promočí kapalinou. I když úkaz způsobený vpichovací kapalinou není zcela objasněn, jeví se, že kapalina, zejména v množství, které v podstatě nasycuje textilii, vytváří ve vpichované· husté texttlii fyzikální stav, · který umožňuje vnikání jehel při třetí vpichovací operaci bez roztržení, natržení či jiného porušení konfigurace vláken textilie. Vpichovací kapalina umožňuje pokračování vpichování, aby se vytvořila vyšší hustota a těsnější zapletení vláken, než to je možné bez ní. Jak je vidět v obr. 1, vpichovaná textilie z druhé vpichovací etapy se výhodně impregnuje koncentrovaným vodným roztokem smáčecího· činidla, mýdla nebo zahušťovadla a poté projde stlačovacími kladkami, aby se přebytek roztoku odstranil, dříve než se provede třetí vpichování. Uspokojivá vpichovací kapalina se například získá 10·% vodným roztokem so-li kokosového oleje. Jako jiný příklad je vyhovující 10% vodný roztok klovatiny svatojánského chleba. V třetí vpichovací operaci se dosáhne konečné celkové objemové hmotnosti a odstupňování objemové hmotnosti, které se má vpichováním dosáhnout. Proto má třetí vpichování být dostatečné, aby se celková objemová hmotnost textilie zvětšila nad dosavadní poměrně vysoké hustoty. Proto se provede vpichovací hustota o alespoň 930, speciálně mezi 1550 a 3100 například 1550 až 2180 jehlových vpichů na cm², pro· dosažení těchto vysokých měrných hustot a vysokého zapletení. Je výhodné, aby vpichování bylo dostačující pro vytvoření celkové objemové hmotnosti ve výši 208,6 kg/m3 nebo· výhodněji alespoň 224,3 kg/m3. Tato· třetí vpichovací operace může vytvořit objemové hmotnosti ve výši 240 kg/m.3 a při dostatečném vpichování objemové hmotnosti 25,6 až 288,3 a 320· až 336 kg/m·³. Toto je . velmi hustý vpichovaný ' výrobek a· je· mnohem hustší než obvyklé vpichované produkty. Pro vytvoření této vysoké hustoty se normálně vyžadují vícenásobné průchody obvyklými vpichovacími stroji. Například známý standardní stroj má čtyři řady vrchních a spodních jehelních desek · a vyžadované budou alespoň dva, výhodně alespoň tři průchody strojem. Nicméně se může použít jakýkoliv počet průchodů pro dosažení výše uvedených hustot. I když byly výše popsány tři vpichovací operace, je zřejmé, že se vpichování může provést i s méně i s více než třemi operacemi, pokud se nedosáhne konečné vpichovací hustoty, konečné objemové hmotnosti a zapletení, jak byly popsány výše. Nicméně pro pohodlnost a snadnost práce jsou výhodné asi tři nebo čtyři oddělené vpichovací operace.

V druhé a třetí vpichovací operaci ·bude nejpřednější háček jehel jedné jehelní desky pronikat textilií od lícní strany k rubu, výhodně, pokud tento háček není právě na rubové straně nebo pokud právě· nepronikl rubovou stranou. Podobně budou jehly druhé jehelní desky pronikat textilií výhodně, pokud nejpřednější háček není těsně u líce nebo právě prošel lícní stranou.

Při každé vpichovací operaci je výhodné, aby se látka podávala do· vpichovacích strojů při nejmenším napětí, účelném při přivádění látky do strojů rovnoměrně. Toto minimální napětí přinese dva žádoucí výsledky. Za prvé bude mít vpichovaná textilie menší vzrůst délky ve směru stroje nad původní délku. Za druhé minimální napětí umožní jistý stupeň volnosti pro· nepravidelné pohyby v příčném směru, při průchodu látky vpichovacími stroji. Tento nepravidelný příčný pohyb zvýší účinnost vpichování.

Jak bude vysvětleno v dalším v souvislosti s obr. 1, mělké vnikání háčků a vysoký stupeň vpichování vytvoří vpichovanou textilii neobvyklých vlastností.

Při třech výše popsaných vpichovacích operacích se ovšem· celková tloušťka vpichované textilie při každé vpichovací operaci zmenší, jak je znázorněno· v obr. 1. Proto množství vláken tvořících jednotlivé vrstvy před prvním vpichováním a množství krátkých vláken přidaných před druhým vpichováním má odpovídat konečně vyráběné vpichované textilii v třetí vpichovací operaci s celkovou objemovou hmotností alespoň 224,3 až 288,4 kg/m³ při žá203915 dané tloušťce . · konečného produktu. Výpočet potřebného _ množství . různých vláken pro výrobu žádané konečné tloušťky vpichované textilie je známý. Nicméně je výhodná konečná tloušťka mezi 1,19 až 4,8 mm a zejména je výhodná mezi 2,7 až 1,35 mm například 1,58 mm.

Po třetí vpichovací operaci se vpichovaná textilie · obvyklým způsobem· vypere, aby se odstranila vpichovací kapalina přidaná k textilii před třetím vpichováním ledaže vpichovací kapalina může přijatelně zůstat v textilii ve shodě s uvažovaným použitím. Po· vysušení vyprané textilie jakýmkoliv · obvyklým způsobem například ve vyhřívaných · nádobách horkým vzduchem nebo v sušárnách na . přehřátou páru, infračervených· · sušárnách apod., je vpichovaná textilie · · v podstatě hotova, pokud se týče vpichovacích operací · pro· vytvoření žádané objemové hmotnosti a odstupňování objemové hmotnosti.

Nicméně, aby se ještě ' dále zvýšila celková objemová hmotnost a speciálně aby se zvýšilo odstupňování · objemové hmotnosti, zpracovává se textilie tak, aby se vlákna alespoň na lícní straně textilie anebo blízko' ní smrštila. Je důležité, aby vlákna textilie byla před touto smršťovací operací uvolněna, protože jinak ' napětí vláken, vzniklá v předcházejících · operacích, zabrání žádanému · stupni smrštění a žádanému modulu výsledné textilie. Když jsou vlákna · uvolněna, smrštění povrchu nevytvoří ' značněji rovinné smrštění vpichované textilie.

S ohledem · na výše uvedené skutečnosti a dále z důvodů, které · budou následovat, se před smršťovací operací textilie •zpracuje · takovým způsobem, aby se vlákna rozčechrala, takže nejsou značněji jedno od druhého· napínána, tzn., že jsou uvolněna. Tahání textilie ' přes vpichovací stroje jednak vytvoří · napětí ve směru stroje a podle toho i modul ve směru stroje, který je značně vyšší , než příčný modul. Modul ve směru stroje· a příčný modul jsou proto · nepřijatelně nevyvážené pro použití textilie jako· umělé· kůže a je potřebné uvolnění vláken ve směru stroje.

Uvolnění vláken ve směru stroje se může dosáhnout jednoduchým podáváním textilie přes obvyklý napínač shora, které textilii · napne po· šířce · a tak umožní její uvolnění po délce. Po· ' průchodu . napínačem bude šířkový rozměr textilie větší než rozměr před napnutím, ale po jisté době se šířkový rozměr v podstatě vrátí na původní · hodnotu. Nicméně, pro urychlení tohoto· návratu k · šířkovému ' rozměru před napínáním · se textilie může ohřát, . například horkým ' vzduchem nebo plamenem na teplotu ležící pod teplotou smršťování vláken. Tento ohřev udělí vláknům větší pohyblivost a bezprostředně vrátí textilii v podstatě k šířkovým rozměrům před napínáním. Proto čistý ' účinek operací · napínání a smršťování je zmenšení délky textilie ve směru stroje' a podle toho· uvolnění vláken. Příčné napětí v napínáku má · být dostačující pro zmenšení modulu ve směru stroje na · přibližně stejnou · hodnotu jakou má příčný modul například poměr modulu ve směru stroje k příčnému modulu nebude větší než 2 : 1, výhodně menší než 1,5 : 1, například

1,2 ': 1 nebo 1,1 : 1 . Jednoduché modulové zkoušky mohou určit správné napnutí po šířce pro · jakýkoliv vpichovaný materiál.

Jiný způsob uvolnění napětí ve směru stroje je průchod textilie ' mezi dvěma ' válečky, z nichž alespoň jeden má ojehlený povrch. Když pouze jeden váleček má ojehlený povrch, má ,mít druhý váleček drsný povrch, například ·' · -z ' pryže impregnované ' pískem apod. Toto druhé provedení · je znázorněno v obr. 1. Třecí váleček má obvodovou rychlost rozdílnou ' od obvodové rychlosti ojehleného · válečku. Obvodové rychlosti se liší například o . 100 až 45 %. Průchodem textilie ve· směru stroje těmito stlačovacími válečky jednou nebo několikrát, nebo· mezi několika dvojicemi válečků, jehly · jednoho· válečku zpracují mechanicky textilie a uvolní · vlákna ve směru stroje. Délka textilie ve směru stroje · se zmenší a tento pokles délky se zvolí · tak, že výsledná vyváženost modulů ve směru stroje a· v příčném . směru bude jak je žádaná a výhodně vhodná pro účely textilie podle vynálezu, tj. pro umělou kůži, takže tyto· moduly v podstatě odpovídají modulům ' od líce k rubu a příčnému modulu kůže např. alespoň . tak, že poměr kolmých modulů není větší než 1 : 2, zejména ne větší než 1 : 1,5.

Po· uvolnění · skladby a po· seřízení modulu ve směru stroje, jak bylo výše popsáno, se vlákna na lícní straně nebo· blízko· ní smrští. I když se může· známým způsobem použít chemické smršťování, je výhodné, aby se vlákna smrštila teplem. · Všechna vlákna textilie mohou být sražena teplem a textilie se může smrštit ve směru z s podstatným nebo bez podstatného rovinného smrštění, je však výhodné, · aby smrštění bylo bez podstatného rovinného smrště-, ní ' a· aby smrštění vláken bylo· hlavně na líci ' nebo blízko lícního povrchu. Výhodné provedení se tak může · provést ohřevem ' lícní strany textilie, · volitelně při chlazení její rubové · strany. To se může provést ' foukáním horkého ' vzduchu na lícní povrch po dostatečnou dobu, k tomu, aby se vlákna ohřála a se smrštila v oblasti lícní strany a v její blízkosti, avšak po ·dobu nedostačující k tomu, ' aby· se ohřála· a smrštila vlákna pod touto· oblastí přilehlé k lícní straně. U výhodného· provedení vynálezu se teplo přivádí tak, že pouze vlákna na lícní straně nebo· blízko ní se ohřejí dostatečně pro vznik smrštění a vlákna· směrem ke středu a blízko rubové strany se neohřejí dostatečně k tomu, aby se podstatně smrštila. Proto' se vhodně lícní strana ohřívá, zatímco rubová strana se ochladí, aby se tento žádaný rozdílný ohřev zajistil.

Smrštění na lícní straně dále zpevní oblast i líce a vytvoří odpovídající vzrůst objemové hmotnosti v této oblasti. Tato smrštěná a zpevněná oblast blízko lícní strany dále vytvoří odstupňování objemové hmotnosti napříč tloušťky textilie.

Výhodný způsob provedení ohřevu a smrštění na lícní straně nebo blízko ní, jak bylo popsáno výše, je průchod uvolněné textilie mezi dvěma plynule se pohybujícími pásy například kovovými, přičemž vrchní pás se ohřívá na teplotu dostatečně vysokou pro smrštění vláken na lícní straně nebo blízko ní a přičemž spodní pás se chladí nebo jinak udržuje například svou hmotu nebo podobně na teplotě, která zabraňuje, aby se vlákna směrem ke středu а к rubu textilie ohřála na teplotu umožňující smrštění. Vrchní pás se ohřívá nad teplotu smršťování vláken, výhodně alespoň 12,2 °C, například alespoň 10,0 °C nebo 37,5 °C nad minimální smršťovací teplotu. Všeobecně bude pro většinu vláken potřebná teplota alespoň od 149 °C do 371 stupňů Celsia. Spodní pás se udržuje výhodně alespoň 12,2 °C, například alespoň 10,0 °C až 37,5 °C pod minimální teplotou smrštění. Například při polyesterových vláknech s nízkým smrštěním sé vrchní pás vhodně ohřívá na 246 ^QC, zatímco spodní pás se udržuje na teplotě asi 79,5 °C nebo nižší. Použije-li se kombinace vrchního a spodního pohybujícího se pásu, může tato operace také vytvořit další celkové zhuštění textilie, působením tlaku na textilii při ohřevu. Pro tento· účel jsou vhodné tlaky do 2,65 až 3,33 MPa. Materiál má být ochlazen například na 79,5 °C nebo méně, dříve než se tlak na něj uvolní a to se může provést jednoduše ohřevem pouze přední části pohybujícího se pásu nebo pomocí efektivních chladicích prvků, například vzduchového proudu nebo vodní sprchy na zadní část pohybujícího se pásu nebo pásů. Podle toho použití pohybujících se pásů, jak bylo popsáno výše, protikladu к jiným prostředkům pro ohřev, kde se nemůže působit tlakem, je výhodným provedením vynálezu a je schematicky znázorněné v obr. 1. Smrštitelná vlákna na líci nebo blízko lícní strany se výhodně smrští o asi 5 až 25 %. Tlak pásů může také zabránit podstatnému rovinnému smrštění textilie, tzn., že rovinné smrštění je menší než 10 % a z tohoto dalšího důvodu je tento způsob výhodný pro provedení smrštění.

Po operaci smrštění je textilie plně zhuštěna a bude mít celkovou objemovou hmotnost asi alespoň 224,3 kg/m³ a výhodně alespoň 322 kg/m³. Použitím pohybujících se pásů, působících tlakem na textilii mohou se lehce docílit objemové hmotnosti přes 272,3 kg/m³, v rozmezí 320 až 480 kg/m³. Může se dobře vytvořit například objemová hmotnost asi 384,5 kg/m³.

Poté má textilie vlastnosti vhodné pro použití jako umělá kůže, ale aby se vytvořil omak a ještě i větší hustota pro nanesení dokončovacího povrchu, textilie se výhodně impregnuje plnivem, ačkoliv použití plniva není nutné.

Plnivem¹ může být jakákoliv netečná pevná látka, organická nebo anorganická, která přispívá к celkové objemové hmotnosti látky, například jemně rozmělněná anorganická plniva, jako bentonit, křída, kaolin, mastek, hlíny, asbest, křemelina, křemenná moučka, slída, křemičitan hořečnatý, zeolit, uhelné saze, kysličník zinečnatý, baryt, kysličník železitý apod. Anorganická plniva jsou výhodně vázána volně к vláknům textilie lepidlem, zejména elastomerovým, například plastifikovaným polyvinylchloridem, přírodní pryží, butadienovými, polychloroprenovými, polyuretanovými silikonovými kaučuky, atd. Plnivem může být i organická látka, jako přírodní polymer, např. kolagen, nebo syntetický polymer nebo kopolymer, jako polymery ákrylnitrilu, silikonových kaučuků, chlorsulfonovaného polyetylénu, polyetylénu a polypropylenu, plastifikovaného polyvinylchloridu, kopolymery typu Kel—F kopolymerů tetrafluoretylénu a chlorotrifluoretylénu, fluorsilikonových kaučuků, např. Silastíc LS 35, polymery poly(alkyloxidu) a přírodní pryže nebo jakékoliv obvyklé plnivo kůže.

Volně vázané částice plniva vytváří u textilie přídavnou ohebnost, hustotu a stálost tvaru a také zabraňují zbrocení mezer mezi jednotlivými vlákny. Podle toho je výhodné, aby plnivo bylo elastomerní jako Jsou obvyklá plniva kůže. Všeobecně budou elastomery mít tvrdost podle Shoreho A ve výši asi 40 až 90, modul asi 200 až 4000 tj. 13,72 až 27,44 MPa při prodloužení 100 až 300 % a bod křehnutí alespoň —10 °C, přičemž bod křehnutí se blíží teplotě skelní přeměny. Může se použít kterýkoliv z přírodních nebo syntetických elastomerů včetně polymerů a kopolymerů butadienu, izobutylen, buten a penten, polysulfidy, polychloropren, polyestery, např. kaučuky Paraplex a norepol, polyuretan a kopolymery alkylakrylátů s vinylestery. Přírodní pryž je výhodné plnivo, protože má všechny žádané elastomerové vlastnosti, je levná a lehce použitelná. Přírodní pryž se pro použití jako plnivo u vynálezu vulkanizuje a přitom se mohou použít kterákoliv obvyklá vulkanizační činidla, jako sloučeniny síry, peroxidy, diazoaminobenzeny, čtyřnásobně alkylovaný thiuramdisulfid, kyseliny a soli bisthiolové, chinony, iminy, oximaniliny, thiazidy a fenoly za přítomnosti okysličováde 1 a azodikarbonamidiny. Při vulkanizaci přírodní pryže se mohou použít obvyklé urychlovače, jako thiazoly, dithiokarbonáty, aldehydaminy a guamidiny, spolu s obvyklými antioxidanty a jinými obvyklými slučovacími přísadami, viz Fisher, Harry L. Chemie přírodních a synte203915 tlckých kaučuků, nakladatelství Reinhold, N. Y. 1957.

Způsob impregnace plniva může být podle přání a může se použít kterýkoliv z obvyklých způsobů, včetně usazení roztoku, polymerace in šitu apod., avšak pro vhodnost a jednoduchost je výhodné impregnovat textilii jednoduše klocováním příslušnými přísadami pomocí podložky a svěru. Tento způsob je zvlášť výhodný, použije-li se latex, například přírodní latex jako plnicí elastomer. Poté se elastomerní latex srazí. Může se použít jakýkoliv obvyklý srážecí prostředek, ale je výhodné srazit latex párou, například přehřátou až o 3,3 °C, protože se tím získá přídavná výhoda.

V tomto ohledu bylo zjištěno, že když se latex srazí ostrou párou, vytváří sražené pevné latexové částice přilnavé shluky, podobné trsům hrozná, a že po vytvrzení a sušení tyto shluky jsou převážně jen volně vázané к vláknům textilie. S tímto převážně volným vázáním trsů latexových částic je výsledá struktura měkká a může být mechanicky opracována stejným způsobem jako se opracovává kůže, pro další zlepšení řešitelnosti a omaku.

Poté se textilie impregnovaná latexem vytvrzuje a suší. Teploty vytvrzování a sušení budou závislé na použitém latexu jak je v tomto oboru známé. Nicméně pro přírodní latex budou vyhovující například teploty mezi 93 až 139 °C a doby mezi 10 a 30 min. Vytvrzování se může provést spolu se sražením ostrou párou.

Po vytvrzení a sušení impregnované textilie při vhodné teplotě a po vhodnou dobu se textilie může dokončovat jak se žádá, avšak vhodně se používají dokončovací operace obvyklé pro textilii a kůži. Za tímto účelem se mohou nanést na textilii klížidla, změkčovadla a podobná dokončovací činidla, prostředky pro zlepšení zrna, adhesivní povlaky, vrchní povlaky a podobné finišovací prostředky pro kůži. Textilie se například může za účelem vyčištění a uhlazení povrchu pískovat nebo leštit, jak je to obvyklé v koželužnictví a může se nanést obvyklá povrchová akrylová vrstva, výhodně poté, co se na textilii nanesla vrstva plniva z akrylové pryskyřice, polyuretanu nebo podobně o nízké molekulové váze jak se to obvykle provádí při dokončování kůže. Konečná úprava kůže může obsahovat povrchovou úpravu odolnou vodě a/nebo povlak obsahující barvivo, například povlak nitrocelulózového laku nanesený způsobem obvyklým v tomto oboru. Přídavně se může na rubovou stranu dokončené textilie nanést změkčovadlo textilie, takže se zlepší jeho omak a řešitelnost. Filmy nebo impregnace, nebo obojí mohou být ovšem barvené, podobně jak se barvivý zpracovávají kůže a textilie.

Po nanesení konečné povrchové úpravy anebo jiných povlaků, jak bylo popsáno vý16 še, výrobek se usuší, je-li třeba podle druhu použitých konečných povrchových úprav při zvýšené teplotě nebo podobně a pak je textilie hotova pro vytlačení jakéhokoliv vzoru. Plocha například může být reliéfně upravena jako telecí kůže s jemnou kresbou, může se upravit jako kůže plazů, je-li žádán rozdrobený druh povrchu nebo na ornamentální vzorek. Může se použít jakýkoliv obvyklý vytlačovací lis pro kůži nebo koženku a desky lisu budou mít vzorek shodný se žádaným vzorkem. Vytlačovací teploty, tlaky a časy nejsou rozhodující a je pouze nutné, aby byly zachovávány podmínky pro· vytvoření vzorků na povrchu do žádané hloubky. Například u obvyklých akrylových konečných úprav kůže se mohou použít vytlačovací tlaky asi 0,01715 až 3,45 MPa při teplotách mezi 66 a 204 ^QC. V tomto rozmezí teplot a tlaků se mohou použít doby 10 sekund, ale je výhodné, aby se pro vytlačení žádaného vzorku na textilii užily delší doby, například 20 sekund až 3 min. Po vylisování se výrobek ovšem ochladí.

Po vylisování se výrobek rozřeže na žádané délky a je připraven pro výrobu svršků obuvi a pro výrobky z umělé kůže.

Druh výrobku vyšlý z výše popsaného způsobu je znázorněn na schematickém obr. 2. Textilie bude mít lícní stranu 1 o vysoké objemové hmotnosti, rubovou stranu 2 o nízké objemové hmotnosti, a je zhotovena z propletených vplchovaných vláken 3. Objemová hmotnost bude vzrůstat od rubové strany 2 к lícní straně 1 a tento vzrůst je znázorněn jako pásma 4 až 7. Objemová hmotnost druhého pásma 5 bude tedy větší než objemová hmotnost prvního pásma 4 a podobně bude objemová hmotnost třetího pásma 6 větší než druhého pásma 5 a u čtvrtého pásma 7 bude větší než v třetím pásmu 6. Kdyby se objemová hmotnost materiálu bez plniva měřila na rubovém povrchu 2 anebo blízko, byla by asi v rozsahu 96,1 až 160,2 kg/m³. Podobně by byla objemová hmotnost v prvním pásmu 4 asi 160,2 až 224,3 kg/m³; objemová hmotnost v druhém pásmu 5 by byla asi 24,2 až 286,3 kg/ /m³; objemová hmotnost třetího pásma 6 by činila asi 256,3 až 352,4 kg/m³ a ve čtvrtém pásmu 7 by činila asi 352,4 až 416,5 kg/m³. Objemová hmotnost na lícní straně 1 nebo blízko ní by byla asi 416 až 480,6 kg/m³. S plnivem ve výše uvedeném rozsahu by každá uvedená objemová hmotnost vzrostla asi o 32 až 320 kg/m³. Uvedené objemové' hmotnosti jsou ovšem jen ilustrativní a je třeba si jasně uvědomit, že vynález má větší možnost rozsahů, než úzké meze uvedené příkladem. Vytvořením skladby textilie s odstupňováním objemové hmotnosti, jak bylo popsáno výše, posune se osa ohybu ze střední čáry průřezu blízko к lícní straně 1. Osa ohybu 8 je v obr. 2 znázorněna blízko lícní strany 1.

Obr. 3 schematicky znázorňuje rozmístě203915 ní latexového· plniva v sestavě, jak je to patrné v její mikrofotografii. V obr. 3 jednotlivá vlákna io tvoří síťovinu zapletených vláken a mezivlákna a na nich jsou rozloženy částice vulkanizovaného· latexu 11 v trsech 12. I když latex 11 se dotýká vláken 10, je latex 11 k vláknům 10 vázán volně, obecně v trsech 12 jak je znázorněno a prostory mezi vlákny 10 jsou vyplněny neúplně. Struktura takto zůstává otevřená a porézní, přičemž celková objemová hmotnost je zvětšena přítomností latexu, který dává sestavě pružnost a stabilnost. Latex se sráží ze suspenze latexových částic a vulkanizuje se tak, že se naváže těsně k . vláknům skladby. V tomto ohledu bylo· zjištěno, že srážení latexu ostrou párou, ja'k uvedeno výše, je pro tento účel vhodné, ačkoliv se mohou použít i jiné způsoby srážení.

Výsledkem předcházejícího postupu má produkt takto, vyrobený mnohé vlastnosti podobné vlastnostem kůže. Mezi tyto· důležité· vlastnosti modulu a obr. 4 až 6 znázorňují moduly kůže, textilie podle vynálezu a obvyklé . umělé kůže. Obr. 4 až 6 znázorňují křivky prodloužení v závislosti na napětí, přičemž zkušební vzorek byl napínán z normální délky 76,2 mm na 88,9 mm, uvolněn na 82,5 mm a poté cyklicky namáhán takto 12krát. Poté se vzorek napínal, pokud nepraskl, přičemž přetržení není na křivce znázorněno. Z porovnání obr. 4 a 5 lze vidět, že vzrůst zatížení potřebného pro prodloužení vzorku z 82,5 mm. na 88,9 mm je dosti podobný pro kůži i pro· materiál podle· vynálezu. Nicméně, zatížení potřebné pro prodloužení vzorku obvyklé umělé kůže s tkanou podkladní vrstvou z 82,5 mm na 88,9 mm· je podstatně vyšší, než u některého¹ z obou dřívějších materiálů, tzn. u kůže a u materiálu podle vynálezu. Modul textilie podle vynálezu je tedy dosti podobný kůži, zatímco· modul obvyklé umělé kůže je značně rozdílný a mnohem vyšší než u kůže nebo u textilie podle vynálezu.

Modul v různých směrech materiálu má učinit materiál funkčně podobným kůži, když se zpracuje na vršek obuvi a zejména umělá kůže má mít moduly, které umožňují její natáhnutí na kopyto. V obr. 7 až 10 jsou porovnány moduly ve směru stroje, v příčném směru a pod úhlem 45ζ materiálu podle vynálezu a moduly umělých kůží, tzn. produkty A a B, a kůže. Tyto obrazy znázorňují moduly, ják byly zjištěny strojem. Instrom při použití rychlosti příčníku 25,4 mm/min., rychlosti diagramu 508 mm/ /min při maximálním zatížení 17,16 kg a při míře deformace 40 % za minutu. Rozměr vzorku byl 25,4x63,5 mm. V každém směru, tj. ve směru stroje, v příčném· směru a ve směru skloněném pod 45° se určilo prodloužení při zatížení 4,54, 9,08,13,62,

18,16 kg. Výsledky těchto· měření se vynesly na obr. 7 až 10. Jak je vidět z porovnání obr. 7, znázorňující materiál · podle vynálezu, s obr. 10, kde materiálem je kůže, je modul materiálu podle vynálezu ve směru stroje, napříč a pod úhlem 45° dosti podobný kůži, zatímco, moduly v těchže směrech u produktu A a B jsou značně odlišné. Zejména · je velký rozdíl u modulů produktu A a B ve směru stroje v porovnání s modulem v příčném směru.

Kůže má poněkud vyšší modul ve směru od čela ke špičce usně a tento poněkud rozdílný modul se výhodně využívá při · výrobě obuvi. Useň se rozřeže tak, že když se· kůže napne přes nárt kopyta směrem ke špičce boty, kůže se napříč nártu stáhne· a proto· se může dobře a těsně na kopyto natáhnout. To umožňuje, aby se nárt obuvi vyrobil bez záhybů a vrásek, nebo bez přídavného· zpracování, jak bylo projednáno výše. V protikladu k tomu, obvyklým způsobem vyrobené umělé kůže nemají modulové charakteristiky podobné kůži a když se obvykle umělá kůže natahuje na kopyto pro· vyrobení svršku, tato· umělá kůže· se nestáhne napříč svršku kopyta a zanechává nevzhledné záhyby a vrásky. Je proto· nutné tyto záhyby a vrásky odstranit krajním napínáním a/nebo předcházejícím nebo následným tepelným zpracováním a příslušnými náklady, jak bylo výše uvedeno. Kopyta s hlubokým tažením se obvykle nemohou používat, poněvadž obvyklá umělá kůže se nemůže natáhnout napříč kopyta tak, jako kůže, v mnoha případech dokonce i při dalším zpracování by byla obuv obchodně nepřijatelná. Materiál podle vynálezu nicméně nemá nevýhody obvyklé umělé kůže a může se na kopyta tvarovat stejným způsobem jako· kůže a není třeba použít pomocného zpracování nebo- speciální · metody.

Při natahování svršku obuvi na nárt kopyta je důležitou vlastností kůže při natahování těsně přiléhající oblasti svršku je to, že povrch je v podstatě stálý, když se deformuje pod napětím. Stálý povrch pod napětím se může definovat jako vlastnost, při které materiál prodloužený v prvním směru se stahuje v příčném- směru tak, že rovinná plocha je v podstatě stejná jako plocha před prodloužením, tj. plocha zůstává stejná v rozmezí + 5 %. · Materiál se může zkoušet na stálou plochu pod napětím následujícím·· způsobem. Pás široký 25,4 mm se označí kruhem o průměru 12,7 mm. Poté se pás prodlouží o 30 %. Při prodloužení materiálu dostane kružnice obecně tvar elipsy. Když je plocha elipsy v podstatě stejná, jako plocha kruhu před prodloužením, má materiál vlastnost stálé plochy při napětí. Ovšem plocha elipsy může být v podstatě stejná jako plocha kruhu pouze tehdy, když se materiál stahuje ve směru kolmém ke směru prodloužení. Jinými slovy, malá osa elipsy musí být vždy menší než průměr původně vyznačeného kruhu, aby měl materiál pod napětím stálou plochu.

Pro porovnání výše · uvedeného byly provedeny zkoušky s polyuretanovým filmem s obchodní umělou kůží, s materiálem podle vynálezu a se . standardní svrškovou kůží. Každý z těchto materiálů se označil kruhem o průměru 12,7 mm a prodloužil se o 30 %. Toto prodloužení způsobilo, že ten průměr kružnice, který vytvořil vedlejší osu elipsy se zmenšil pro jednotlivé materiály o následující % — polyuretanový film o 5 %; obchodní umělá kůže o 15 %; materiál podle vynálezu O¹ 25 °/o; a svršková kůže pro obuv o· 26 %. Kůže pro svršky obuvi tedy zachovává poměrně stálou plochu při napětí a materiál podle vynálezu se těsně blíží této· vlastnosti kůže, zatímco obvyklá umělá kůže · se značně odchyluje od stálé plochy při napětí a polyuretanový film vůbec tuto vlastnost' nemá. Síla, působící v příčném směru při prodlužování materiálu podle vynálezu je v rozmezí asi + 5 % síly, působící v příčném směru u kůže. V tomto popise materiál, který má poměrně stálou plochu při napětí je definován tak, že když se prodlouží o 30 %, má plochu, která je v rozmezí +8 °/o, výhodně +5 % plochy před prodloužením.

Podle· toho když se materiál podle vynálezu podobný kůži napíná na kopyto od paty · ke špičce, napínací síla způsobuje také značnou stahující sílu napříč šířky nártu. Materiál podle vynálezu se stejně jako kůže, těsně a pohodlně natáhne napříč nártu kopyta boty bez rozdílu od obvyklé umělé kůže bez nevzhledných boulí apod.

Vlastnosti materiálu podle vynálezu jsou výsledkem kombinace vlastností vpravených do textilie. Tak celková vysoká objemová hmotnost vpíchované textilie přispívá k vlastnostem materiálu podle vynálezu. Vpichovací procedura uspořádá vlákno ve . vysoce zamotanou síťovinu, kde vysoké procento vláken skladby je orientováno ve směru Z, zatímco současně vlákna blízko líce materiálu jsou hustě spletena. svojí hlavní osou orientovanou v · rovině materiálu. Vzájemná orientace vpichovaných vláken se těsně blíží orientaci vláken u kůže. Toho se dokáže použitím odstupňovaného, zachycení jehlou, velkým počtem jehlových vpichů s nízkým· pronikáním a odstupňovaným zvyšováním intenzity vplchování, tj. zmenšenými odstupy mezi za sebou následujícími vpichy dané jehly s háčkem, jakož výhodného provedení i vpichováním známým způsobem. V obecném smyslu vlastnosti materiálu podle vynálezu jsou prvotně závislé na fyzikálních vlastnostech textilu, v protikladu k původnímu očekávání u laminátů textilií a polymerů u obvyklých umělých kůží.

Důležitou operací při výrobě textilie podle vynálezu, jak byla popsána výše, je uvolnění před operací smršťování. 'V obr. 1 je tato operace označena jako etapa mechanické· relaxace. Zatímco· všeobecná funkce mechanického uvolňování je popsána výše, specifické detaily konstrukce stroje jsou uvedeny v dalším.

Obr. 11 schematicky znázorňuje stroj pro mechanickou · relaxaci. Textilie 20, tj. vpichovaná textilie prochází mezerou tvořenou dvěma proti sobě se otáčejícími válci, mezi velkým válcem 21 a menším válcem 22. Velký válec 21 má na svém obvodě řady poměrně tuhých kolíčků čili špičatých drátů podobných mykacímu . povlaku 23, z něhož vyčnívají dráty 24. Tyto· vyčnívající dráty 24 mají výhodně ohyb, který určuje polohu vnější části drátů 24 tak, že směřují proti směru otáčení velkého válce 21. Menší válec 22 má třecí plochu 25, která může·· být opatřena tuhými vyčnívajícími dráty nebo· neklouzavým pryžovým potahem anebo výhodněji pryžovým· povlakem, v němž je obsaženo brusivo· nebo písek, aby tak vznikla třecí plocha. Otáčky válců 21 a 22 jsou seřízeny tak, že v obvodových rychlostech je rozdíl. Jinými slovy, · obvodová rychlost menšího válce 22 bude jiná než obvodová rychlost velkého válce 21. Tento rozdíl obvodových rychlostí může být realizován jakýmkoliv vhodným způsobem, například ozubenými koly nebo řetězovým pohonem 'od společného motoru nebo od jiného zdroje energie nebo nezávislými motorickými pohony.

Při mechanické· relaxaci textilie prochází mezerou mezi válcem s dráty na svém obvodě a válcem s třecím povrchem. Poněvadž obvodové rychlosti válců 21 a 22 jsou rozdílné, působí na textilii opačné síly od hrotů drátků a od drsného povrchu. Tato síla mechanicky uvádí v pohyb vlákna textilie vůči sobě a pohybuje jimi ve směru pohybu textilie· přes mezeru mezi válci 21 a 22, kterýžto pohyb zmenšuje relativní vzdálenosti mezi vlákny. Obr. 12 je vysoce idealizované znázornění výše uvedeného. V obr. 12 textilie 30 s rovinou vláken 31 se pohybuje mezerou· mezi válci 21 a 22 a protichůdné síly naznačené šipkami 32 a 33 působí na textilii od hrotů drátků a/nebo od drsné plochy při průchodu mezerou. Tyto síly uvádí vlákna do' pohybu a 'tlačí je ve směru pohybu textilie a zmenšují vzdálenosti mezi vlákny. Tak se vzdálenost A mezi rovinami vláken před průchodem textilie . mezerou mezi válci 21 a 22 zmenší na druhou vzdálenost B po průchodu mezerou. Celkový účinek na textilii je ten, že se délka textilie při průchodu mezerou mezi válci zmenší. Působením silou na oddělená místa, mají vlákna v materiálu možnost pohybu po sobě, · takže se dosáhne relaxace a celkové změny rozměrů materiálu.

Jak je zřejmé z obr. 7, vpichovaná textilie se táhne při svém zpracování přes několik různých· operací. Tento· tah ve směru stroje vyvolá v textilii vnitřní napětí mezi vlákny a v celé textilii · ve směru stroje a způsobí orientaci některých vláken ve směru stroje. · Toto napětí ve směru stroje je značně větší než příčné napětí a výsledný modul ve směru stroje je mnohem· větší než modul v příčném směru. Kdyby · nedošlo k relaxaci materiálu, pak by modulový diagram znázorněný v obr. 7 až 10 měl všeobecný tvar znázorněný v obr. 3. To je ovšem značně rozdílné od modulového'· diagramu kůže a takto by materiál měl výše uvedené · nevýhody uvedené v souvislosti s umělou kůží.

Seřízením rozdílné obvodové rychlosti mezi válci 21 a 22 a tlaku mezi jimi se může seřídit i velikost pohybu vláken při průchodu mezi válečky. Toto seřízení válců 21 a 22 příslušným způsobem nastaví i síly podle šipek 32 a 33 vyvozované na vlákna při průchodu mezerou mezi válečky. Vícenásobným průchodem mezerou se modulový diagram může měnit a může se stát místo diagramu podle obr. 13 podobným diagramu v obr. 7, nebo· jak je žádáno. Je důležité poznamenat, že modulový diagram může být seřízen tak, že textilie je zcela izotropická co do modulové charakteristiky, tj. moduly textilie jsou stejné v každém směru, jak je znázorněno v obr. 15. To· je zvláštní textilie se zřejmými výhodami. Nicméně pro účely umělé kůže · je výhodné, aby modulový diagram byl podobný diagramu kůže a za tím účelem se textilie mechanicky relaxuje průchodem mezerou mezi válci 21 a 22 dostatečněkrát k tomu, aby vznikl modulový diagram, který je v podstatě stejný jako· u kůže. Při takových modulových charakteristikách se výsledná umělá kůže může tvarovat na kopytě stejnými způsoby jako u kůže při výrobě svršků. Proto· nejsou potřebné při výrobě bot z textilie podle vynálezu žádné zvláštní operace nebo· úvahy.

I když pro účely umělé kůže je potřebné pouze seřídit modul ve směru stroje z důvodů uvedených výše, je-li · třeba pro jiné účely, lze vytvořit speciální modulové diagramy textilie. Za tím účelem se může textilie přídavně vést přes mezeru mezi válci 21 a 22 tak ve směru stroje i napříč, jakož i pod úhly mezi jimi. To umožní vytvořit modulový diagram· podle toho, jak se žádá.

Po-díl obvodových rychlostí válců 21 a 22 se může měnit od 1 % do 100 %, ale je výhodné, aby tento rozdíl obvodových rychlostí činil 10 až 45 · %, zejména 20 až 35 %. I když · to není žádané, je výhodné, aby menší válec 22 byl váleček, s větší •obvodovou rychlostí. Normální tlak vyvozovaný na textilii procházející mezerou mezi válečky se může seřídit jednoduše změnou vzdálenosti mezi válečky. Toto seřízení vzdálenosti se může provést jakýmkoliv mechanickým prvkem, ale vhodné jsou jednoduše seřizovatelné ložiskové stojany, v nichž jsou uloženy osy válečků. Alternativně se to může provést šnekovými převody, hydraulickými válci, pohyblivými ložisky apod.

Drát použitý na velkém válci 21 je vhodně obvyklý mykací drát, může se ale použít jakýkoliv drát, pokud je dosti tuhý pro působení silou na textilii v diskrétních bodech, aby se tím jednotlivá vlákna posunula vůči sobě, jak bylo popsáno výše. Žádoucí je jistá ohebnost, · která se řídí charakterem základní textilie, do· které jsou zasazeny dráty a délkou a průměrem špičatého drátu. Může se ovšem použít drát různých rozměrů a různého modulu v závislosti na počtu · vyčnívajících drátů na čtvereční centimetr na mykacím povlaku. Tak se mohou použít dráty o menším průměru a nižšího modulu, když je na povrchu velkého válce 21 větší počet drátů na čtvereční centimetr. Naopak, může se použít menší počet drátů na čtvereční centimetr, když jsou dráty silnější a mají větší modul. Nezávisle na předcházejícím je nutné, aby dráty · na velkém válci 21 představovaly úplnou plochu, která je dostačující pro působení podstatnou silou na jednotlivá vlákna textilie a aby jimi relativně k sobě posunovala, jak bylo popsáno v souvislosti s obr. 12. To se může určit jednoduchým, pokusem s jakoukoliv danou textilií a s jakýmkoliv žádaným stupněm relaxace.

Je výhodné, aby dráty použité na velkém válci 21 měly ohyb znázorněný v obr. 11. Tvar ohybu · drátů přispívá k působení neklouzavou silou na textilii a usnadňuje vytáhnutí konců drátů bez rozrušení nebo jiného nežádoucího posunutí vláken.

Vhodný drát je znázorněn v obr. 15. Rozměry A a B mohou být přibližně stejné, zatímco míra C činí asi % rozměrů A a B. Úhel Θ je asi 20 až 45°, výhodný je asi 30°. Drát je výhodně zašpičatělý ve špičku F. Podle specifického provedení rozměr A a B je asi 4,8 mm, Θ činí asi 30° a průměr D drátu je asi 0,2 až 0,5 mm.

Z výše uvedeného je třeba si necméně uvědomit, že ohyb drátu bude probíhat všeobecně v opačném směru vůči · pohybu textilie. Jak je znázorněno· v · obr. 11 směruje tedy ohyb drátu v mezeře mezi válečky proti směru pohybu textilie. V obr. 11 mají válce 21 a 22 různé · průměry, jeden je větší, druhý menší, ale válce mohou mít i stejný průměr nebo· mohou mít průměry jakkoliv kombinované, pokud jsou obvodové rychlosti válečků rozdílné, jak bylo· popsáno výše.

Vpichovaná textilie může být složena z jakýchkoliv žádaných vláken nebo· z kombinace vláken, ale kombinace vláken musí mít schopnost smrštění při smršťovací operaci teplem. Vlákna nebo kombinace vláken vcelku musí být výhodně schopna smrštit se alespoň o 5 až 40 %, ačkoliv výhodné je smrštění 10 až 20 %. Mohou se použít i směsi různých · vláken, které mají různé stupně srážlivosti, pokud kombinace celku má srážlivost ve výše uvedených mezerách. Srážlivá nebo· více srážlivá vlákna se mají převážně umístit v blízkosti lícní strany, například použitím těchto vláken hlavně v nejvíce směrem ven ležící vrstvě nebo· vrtvách při první mykací operaci a/ /nebo při druhém mykání vláken.

Je také žádáno, aby vlákna· byla kadě23 řena, protože· kadeření více umožňuje nepravidelnou orientaci vláken a také usnadňuje zapletení při vpichování. Přírodní vlákna, například vlna, mají přírodní kadeření, avšak syntetická vlákna, například polyestery přirozenou kadeřavost nemají a proto' je· výhodné použít kadeřená synetická vlákna. Stupeň kadeření se může značně měnit, je však výhodné, aby kadeřená délka činila ⁷/e až V4 nekadeřené délky vlákna, výhodně V2 až % nekadeřené délky. Počet vln na délku vlákna všeobecně je 1,2 až 7,8, výhodně 2,5 až 7,8.

Jak řečeno· výše, speciální složení vláken není rozhodující a mohou se použít různé kombinace vláken. Tyto kombinace mohou zahrnovat přírodní vlákna rostlinného nebo živočišného původu, například bavlnu, kolagen a vlnu a syntetická vlákna, jako · nylon, ákryláty, olefiny, například polyetylén, polypropylen, ' polyvinylchlorid, polyvinylacetát/polyvinylalkohol, polyvinylchlorid/ /polyvinylvigliden a polyester. Výhodná vlákna nicméně jsou komerční polyamidová a/nebo polyesterová vlákna, protože jsou dobře zpracovatelná a mají chemické vlastnosti, které odolávají degradaci apod.

Základní strukturou materiálu podle vynálezu je vpichovaná textilie, která je tak soudržným, zapleteným a hustým materiálem·, že už samotná textilie se velmi podobá kůži. U této základní textilie se může použít umístění na text^tlii povrchové vrstvy tak, jak se to praktikuje při obvyklé konečné úpravě kůže. Tyto konečné povrchové vrstvy se nanáší s obvyklým· plnivem pro kůži se základním a vrchním povlakem, které mimo· jiné obsahují jako polymery ákryláty, polyuretany, nitrocelulózu apod., které jsou všechny dobře známé. Nicméně ' obvykle je žádoucí, aby se dokončovací povrchové vrstvy nanesly tak a v takovém množství, . aby textilie podle vynálezu nenesla neprostupnou vrstvu. Jinými slovy, množství základního a vrchního povlaku nanesného na textilii podle vynálezu má být v rozmezí, jako· u kůže. Na druhé straně i když ne výhodně, má být povrchová úprava neprostupná · jako u umělé kůže, například jako nepropustné nebo v podstatě nepropustné povlaky z polyvinylchloridu nebo polyuretanu. Kůže dostává konečný finiš obvyklými základními a vrchními povlaky pouze v množství dostačujícím pro vytvoření barvy, lesku a hladkosti povrchu kůže a obvykle natolik, aby se zabránilo propustnosti pro vodní páru. Toto potřebné množství povlaku a/nebo· finiše se může vhodně nanést pomocí ohebného stěracího nože. Upravením povlaku a/nebo· finiše · 0hebnou upravovači čepelí se mohou nepravidelnosti a prohlubně na lícní straně textilie podle vynálezu účinně potáhnout účinkem malých ohybů ohebného stěracího nože. Pro· stěrači nůž se může použít tvrdá pryž, tenká ohebná ocel atd.

Alternativně se povlaky a finiše mohou na textilii nastříkat nebo nanést jinak, ale výhodně mají povlaky a způsob jejich nanesení mít za následek odolnost proti pronikání kapalné vody, ale nemají být nepropustné pro vodní páru. Proto povlaky a finiše se výhodně nanesou na lícní stranu textilie jako přetržitý a nepropustný film.

I když se může pro· vpichovanou textilii podle vynálezu použít jakýkoliv obvyklý finiš pro kůži a jakýkoliv způsob jeho nanášení, bylo zjištěno, že nový způsob povrchové · úpravy před obvyklou konečnou úpravou dává umělou kůži s výjimečnou odolností proti hrbolům. Tato povrchní úprava navíc umožňuje vytvoření esteticky líbivého povrchu pomocí dokončovacích materiálů a umožňuje nanášení apretur, které mají větší · propustnost pro vodní páru. Lícní povrch totiž má mnohá krátká vyčnívající vlákna. Po pískování se na povrch nanese polymer tak, aby se vyčnívající vlákna povlekla, ale aby se neumožnilo· jeho· proniknutí do textilie. Může se použít roztok, suspenze, nebo· tavenina polymeru, · pokud se neobdrží výše uvedený účinek. Přebytek polymeru se odstraní například seškrábáním· stíracím nožem· nebo· podobně a polymer se· nechá zgelovatět. Zgelovatění může vzniknout vypařením rozpouštědla, · srážením nebo chlazením z roztoku, suspenze nebo taveniny. Alternativně · se mohou na povrch nanést monomery polymerů společně s vhodnými katalyzátory a iniciátory a tam mohou polymerovat. Nehledě na způsob uložení polymerů na povrchu se po oškrábání povrch podrobí teplu a tlaku; což způsobí, že se vlákna tlačí do směru rovnoběžného s povrchem textilie a v této· rovině se vážou. Podle toho se dostane povrchová základní hmota, pozůstávající prvotně z vláken uspořádaných nepravidelně ve· směru rovnoběžném s povrchem textilie. Jeden konec vláken v této povrchové základní hmotě je zakořeněn v kostře textilie a povrchová základní hmota je hladká, avšak porézní a má vysokou odolnost proti výčnělkům. Takto získaný povrch je nejvhodnější pro nanesení konečných povlaků. Při etapě ohřevu a lisování · nemusí být tlak zcela kolmý k povrchu a může mít složku pohybu rovnoběžnou s· povrchem. Tak může docházet k žehlení v náhodném směru nebo orientaci. Po utvoření povrchové vrstvy a před uvolněním tlaku se musí textilie ochladit.

Hustá vláknitá povaha povrchu textilie umožňuje použití konečných povrchových úprav kůže, · dokončený produkt je podobně jako kůže porézní a má na svém povrchu množství vzájemně spojených vláken, opět charakteru kůže. S těmito vlastnostmi se může lehce napravit každé odření lícní strany materiálu leštěním stejným způsobem, jako se to provádí u kožené obuvi. Protože zde není silný polymerní filmový povlak, který se může odlupovat nebo praskat, ne203915 jsou zde těžkosti jako u obvyklé umělé kůže.

Umělá kůže podle vynálezu má i tu výhodu, že jak bylo výše popsáno, může se na materiál nalisovat kresba jednoduše ohnutím materiálu stejným způsobem, jak se může vzorovat kůže a to použitím obvyklých formovacích strojů. Komerční umělé kůže s poměrně tlustými povrchovými filmy, tuto vlastnost nemají.

Je-li žádáno, může se na lícní stranu textilie podle vynálezu nanést film polymeru stejným způsobem, jak se nanáší na obvyklé umělé kůže a někdy i na kůži. Tak pro velmi lesklý konečný povrch čili finiš se může nanést poměrně tenký film, obvyklého polymeru například polyuretanu nebo polyvinylchlorldu. Povlak může nebo nemusí být mikroporézní, aby se umožnila propustnost pro vodní páru nebo pro kapalnou vodu. Nicméně u umělé kůže podle vynálezu polymerní povlak může být značně tenčí, než povlak potřebný u obvyklých umělých kůží a to podstatně zmírňuje problémy, které jsou u povlaků obvyklých , umělých kůží. Všeobecně řečeno se mohou použít povlaky, například polyuretanové, pouze 0,0076 až 0,05 mm tlusté a výhodně se používají povlaky 0,01 až 0,03 · mm tlusté. Způsoby nanášení povlaků a složení vhodná pro účely vynálezu jsou podrobně popsána v USA patent, spisech č. 3 000 757; 3 067 482; 3100 721; 3 190 766; 3 208 875;

284 274 a 3 483 015.

Zatímco· polymerní povlak se může nanést způsobem jako u obvyklých umělých kůží, tj. způsobem dobře známým při výrobě Corfamu, jak je popsáno ve výše uvedených USA patentech, je výhodné, aby polyuretanový film byl zhotoven ohřevem a lisováním pěnového polyuretanu s otevřenými póry, pokud se z něj nevytvoří mikro- nebo makroporézní film. Tento film se pak může jednoduše navrstvit na umělou kůži podle vynálezu pomocí lepicí vrstvy. Filmy vyrobené ohřevem a lisováním· pěnového polyuretanu jsou dobře známé, například z USA patent, spisu č. 3 325 338.

Tenké filmy, které se mohou používat při umělé kůži podle vynálezu nijak značněji nepoškozují jinak žádoucí vlastnosti tohoto· materiálu. Tak se tyto materiály mohou formovat na obvyklá kopyta bez speciálních operací nebo strojů. Modulové diagramy popsané výše se dodržují i když jsou na materiál navrstvené tenké filmy polyuretanu.

Některé vlastnosti materiálu podle vynálezu mohou být pochopeny z obr. 16 až 19. Tyto obr. jsou mikrofotografie ve zvětšení asi 60 až 80násobném kůže, materiálu podle vynálezu a první a druhé obchodně dostupné umělé kůže. Z obr. 16 je zřejmé, že kůže má velmi vláknitý charakter a má svazky vláken těsně zapletené do sebe ve všech směrech. Je také vidět, že kůže má odstupňovanou objemovou hmotnost od ru26 bové strany na nejnižším místě fotografie směrem k lícní straně. Porovnáním obr. 16 a 17 je vidět, že materiál podle · vynálezu, podobný kůži, je zhotoven ze svazečků vláken rozmístěných podobně jako u kůže s odstupňováním objemové hmotnosti podobným jako· má · kůže. Na rozdíl od kůže i od materiálu podle vynálezu je první komerční umělá kůže jasně vrstvená, sestávající z polymerního filmu A, z tkané mezilehlé části B a z textilního podkladu C. Polymerní povlak je pórovitý a poměrně tlustý a textilní podklad C má málo· společného s rozmístěním· vláken u kůže anebo u materiálu podle vynálezu. Podobně je ještě odlišnější druhá komerční umělá kůže v obr. 19 jako první umělá kůže z obr. 18. Tento druhý druh umělé kůže má poměrně tlustý polymerní povrch 0, který zasahuje do vláknitého podkladu E, který má vlákna rozmístěná ještě více nepodobně vláknům u kůže a u materiálu podle vynálezu.

Z obr. 16 až 19 se mohou vyčíst jedinečné vlastnosti materiálu podle vynálezu v porovnání s obvyklými umělými kůžemi a podobnost vlastnostem kůže. Tato· struktura se může charakterizovat . v mnoha ohledech jako uměle zhotovený textilní ekvivalent kůže, který má většinu dobrých vlastností kůže a nemá některé špatné vlastnosti.

Žádoucí vlastnosti se dostanou v souvislosti s hloubkou a počtem vpichů jehel, které vytváří textilii jedinečnou co· do propletení vláken. Obecně řečeno, obvyklé vpichované textilie se vyrobí vpichováním rouna při takové hloubce vnikání jehel, že nejpřednější háček jehel projde asi 9,5 mm za protilehlou stranu rouna, tzn. za stranu ležící oproti té straně, od které pronikání jehly začalo. Nejpřednější háček, jakož i ostatní háčky na dříku jehly zanášejí do rouna a přes rouno· svazky vláken ve tvaru smyček a ohnutý konec smyček vláken projde zcela přes rouno, když háčky jehel projdou rounem v uvedené míře. Tak se· při značném podílu průniků jehel vlákna smyček protlačí rounem tak, že se smyčkový tvar poruší a vpichování vytvoří pouze stopky vláken, dosahující za čelní stranu rouna. Když se pak takto· vpichovaná struktura · podobně vpichuje z druhé strany, jehly zachytí vyčnívající smyčky a stopky vláken a opět je· alespoň zčásti protáhnou rounem a umístí je za protilehlou stranou rouna. Čistým· výsledkem tohoto·· druhu vpichování je vytvoření struktury, kde většina vláken je svázána a/nebo držena pohromadě jako by rouno bylo šitou strukturou.

V protikladu k tomu u vynálezu nejpřednější háčky jehel nepronikají za protilehlou stranu skladby v podstatné míře a proto konce smyček vláken provlečených háčky nevyčnívají nad protilehlou stranou a vytvoří se možnost smíchání středů smyček.

Když se pak skladba vpichuje z opačné strany při podobném mělkém vnikání jehel, konce smyček vytvořených od jedné a pak z druhé strany se mohou spolu smíchat a svázat.

S velmi velkým počtem proniknutí jehel v počtu například 1860 až 3880 na cm2, používaným· u · vynálezu a při výše popsaném smíchání se vytvoří zapletená síťovina spojená smyčkami i když jehly pronikají skladbou nepravidelně v porovnání s více soustavným způsobem, zmíněným výše, který používá přesné umístění a přesný sklon jehel, jakož i přesný posuv rouna strojem. Toto vzájemné smíchání a zapletení vytvoří sestavu s nepravidelným spletením vláken, čímž vznikne síťovina, která má mechanické vlastnosti přírodní kůže.

Pro· potřeby vynálezu se výrazy „nepravidelné propletení vláken” rozumí nepravidelné smíchání a vzájemné zachycení smyček vláken, které se vytvoří vpichováním skladby vláken, přičemž nejpřednějsí háčky alespoň 75 · % jehel v podstatě neproniknou nebo · proniknou jen málo protilehlou · stranou vpichované skladby a přičemž počet proniknutí jehel na plochu postačuje k tomu, aby konečná objemová · hmotnost plně vpichované textilie činila alespoň 192,2 kg/m3. Výrazy „málo”, „slabě”, „v podstatě” v souvislosti s pronikáním jehel definují prokniknutí na více než 1,6 mm za protilehlou stranu. Toto proniknutí za protilehlou stranu je přijatelné, poněvadž podle vlastností daného . vlákna · může dojít k jistému stažení smyček zpět, když se jehly vytahují. Úvaha o· objemové hmotnosti přímo souvisí s rozsahem vpichování, poněvadž normální počet vpichů jehel do malé hloubky vytvoří objemová hmotnost mnohem menší než 192,2 kg/m3. Uvedená objemová hmotnost je vytvořená pouze vpichováním a ne jinými prostředky, například plnivy, teplem, tlakem apod., které· zvyšují celkovou měrnou objemovou hustotu.

Znakem vynálezu je tedy vytvoření textelie, která zahrnuje vpichovaná staplová vlákna nepravidelně smotána, kterážto textilie má celkovou objemovou hmotnost alespoň 192,2 kg/m3. Jiným, znakem vynálezu je · vytvořit způsob výroby takové textilie, přičemž se skladba staplovým vláknem vpichuje s několika · jehlami a přičemž nejpřednější háčky alespoň 75 % všech jehel skladby a ve vpichování se pokračuje, aby se vytvořilo nepravidelné zamotání vláken a celková objemová hmotnost, alespoň

192,2 kg/m³.

Vynález bude blíže vysvětlen na následujících příkladech, které však vynález neomezují.

Příklad 1

Způsob a zařízení pro· tento příklad se · v podstatě shodují s obr. 1. Na dopravníku se mykala první vrstva staplových polyesterových vláken, typu HT-crimp, o denieru

1½ a délky 38,1 mm vyrobené fy Američan Enka Corporation. Na dopravník se uložila a křížem navrstvila vrstva, aby na 1 m² přišlo 68 g vláken.

Na první vrstvu se namykala druhá vrstva odpadových polyesterových vláken. Tato· vrstva byla směsí vláken, která měla deniery mezi 2 a 5 a délky 38,1 až 76,2 mm. Vlákna se navrstvila křížem na první vrstvu vláken, pokud se nenamykalo 203 g vláken na m2. · Tato druhá vrstva vláken je kombinací dvou vnitřních vrstev z obr. 1, ilustrujíc, že při realizaci · vynálezu je . volnost při volbě vhodného a ekonomického postupu.

Na vršek druhé vrstvy vláken se umístila lehce vázaná, lehká polyesterová pavučina a na první pavučinu se umístila stejná přídavná vrstva. Tyto pavučiny se použily pouze pro zlepšení manipulace a pro následné oddělení složených vrstev a nezůstanou ve skladbě jako oddělený celek ale při vpicho-vacích operacích se úplně oddělí a jejich vlákna účinkují stejně jako mykaná vlákna· vrstev.

Na vršek těchto vrstev se namykala třetí vrstva vláken, která byla stejná jako druhá vrstva a na třetí vrstvu se namykala čtvrtá vrstva vláken, která byla stejná jako první vrstva. Mykací · operace tedy vytvořily dvě skladby volně spojených vláken, kteréžto skladby jsou navzájem svými zrcadlovými obrazy a jsou oddělené lehce vázanými lehkými netkanými polyesterovými pavučinami.

Obě skladby pomocí dopravníku a pod zhušťovacím válečkem prošly k prvnímu vpichovacímu stanovišti, které sestávalo ze stroje se standardními čtyřmi vpichovacími polohami, přičemž každá poloha . měla jehelní desky a každá jehelní deska měla tři z jehel na 2,54 cm šířky textilie procházející strojem. Jehly byly značky FOSTER 1—16—40 tj. jeden háček— trojúhelníková čepel 16 tisícin— hloubka háčku 4 tisíciny. Otevření desky v poloze 1 bylo 1,90 cm a ostatní otvory desek byly 0,95 cm. V polohách 1 a 2 této první vpichovací operace je háček jehel každé jehelní desky přes skladby zrcadlového· obrazu, avšak v polohách 3 až 4 pronikly jehly pouze slabě. Tato vpichovaná textilie se pak · vedla přes druhý stroj, kde byly všechny polohy uspořádány tak jako· polohy 3 a 4 u prvního stroje.

U této první vpichovací operace každá jehla pronikla každou skladbou zrcadlových obrazů osmkrát na 2,54 cm a. každá skladba proto má 230 jehlových vpichů na 1 cm²

Po první vpichovací operaci obě vpichované skladby stejné podle zrcadlového obrazu se mechanicky oddělí odtržením od sebe a po obrácení spodní skladby se tato zpracuje stejně jako vrchní skladba.

Skladba projde strojem s j'ehlami 1—16— —3C a při otevření desek ve všech polo29 hách 1,6 mm. Háčky jehel na vrchní jehelní desce pronikaly slabě přes rubovou stranu skladby, zatímco háčky jehel spodní jehelní desky pronikaly právě к lícní straně. Každá jehla prošla každou stranou skladby 12krát na 2,54 cm, což odpovídá 239 vpichům jehel na 1 cm² na každé straně. Toto je přídavná vpichovací operace, provedená mezi první a druhou vpichovací operací, jak je vidět v obr. 1. Tato další vpichovací operace znázorňuje, že se při provádění způsobu podle tohoto vynálezu mohou používat různé kombinace vpichování, související s funkcí vpichování, jak byla výše vysvětlena.

Na povrch takto vpichované skladby se namykala první vrstva poměrně krátkých vláken v množství 2,99 g na 1 m². Denier vláken byl 1,5 mm a jejich délka 38,1 mm. Vlákna byla polyesterová staplová typu HT, vysoce kadeřená. Poté se na první vrstvu vláken namykala druhá vrstva vláken, stejná jako první vrstva, vyjma, že délka vláken byla 15,9 mm.

Skladba s mykanými vlákny na ní se pak vpichovala na stroji při otvoru desky 19 mm v poloze 2 až 4. Jehly, průniky háčků, počet vpichů jehel na cm a celkový počet vpichů na cm² byly stejné, jako u předcházející vpichovací operace. Bylo zde tedy 1540 vpichů jehel pro každou stranu skladby.

Tato vpichovaná skladba se ponořila do lázně vpichovací kapaliny, tj. aminová sůl kokosových mastných kyselin, penetrant GWX, rozpuštěné ve vodě na 6 % pevného podílu. Vpichovací kapalina se přidala ke skladbě v množství 150 až 200 °/o. Skladba s vpichovací kapalinou prošla strojem, kde otvor desek byl ve všech polohách 7,9 mm. Poté prošla skladba druhým strojem, kde bylo otevření desek 4,8 mm. Jehly těchto strojů byly stejné jako u předcházejících vpichovacích operací. U prvních dvou strojů bylo pronikání jehel to samé jako u předcházejících vpichovacích operací, ale u třetího stroje háčky vrchních jehelních desek pronikly na 3,17 mm. Každá jehla vnikla 12krát na 2,54 cm v prvním stroji a 20krát na 2,54 cm v druhém a třetím stroji. Bylo zde tedy 1015 jehlových vpichů na cm² pro každou stranu skladby.

Vpichovaná textilie se prala v čisté vodě, aby se odstranila vpichovací kapalina a pak se vymačkala, aby se z ní odstranila voda. Textilie se pak ohřála otevřeným plamenem a usušila při teplotě 121 °C.

Při vpichovacích operacích, popsaných výše, se skladba podávala do strojů tak, aby se ve směru stroje zmenšilo napětí skladby na minimum. Toto minimální napětí umožnilo skladbě slabě se chvět v příčném směru při průchodu stroji. Nicméně dokonce při tomto minimálním napětí ve směru stroje se délka výsledné vpichované textilie zvětšila nad délku původní skladby asi o 40 o/o tj. délka úplně jehlované textilie byla o 40 % větší než délka skladby vrstev vláken bezprostředně po mykání.

Aby se opravil modul vyšlý z rovnováhy, vytvořený tímto prodloužením skladby a aby se struktura vláken výsledné vpichované textilie uvolnila, prošla textilie zařízením podle obr. 11. Menší válec 22 měl pryžový povrch impregnovaný ostrohranným pískem a pracoval obvodovou rychlostí až 30 % větší než velký válec 21, který měl mykací povrch pro mykání vlny. Textilie se propustila ve směru stroje mezerou mezi válci 21 a 22 6krát, což mělo za výsledek pokles délky o 15 °/o ve směru stroje. Válečky stroje se seřídily ták, aby vnější část drátů velkého válce 21 se lehce dotýkala povrchu menšího válce 22. Je optimální, když se textilie může ohřát ve stroji podle obr. 11 stykem s ohřívaným pláštěm, ohřátým např. na 116 °C po průchodu mezerou mezi válci 21 a 22, ale před uvolněním od velkého válce 21.

Materiál se ohřál od lícní strany proudem vzduchu teplého 260 °C asi po dobu 4 až 5 sekund s následným slabým pískováním rubové strany, aby se tloušťka textilie uhladila a bezprostředně poté prošla textilie к lisu s pohyblivým pásem. Část vrchního pásu se ohřála na 238 °C tak, že textilie, procházející mezi vrchními a spodními pásy, byla v dotyku s ohřátou částí pásu po dobu asi pouze 6 sekund. Lícní strana textilie byla ve styku s vrchním ohřívaným pásem. Další části jak vrchních, tak i spodních pásů byly chlazeny chladicí vodou, obíhající plochým výměníkem tepla, nad kterým pásy probíhají a tyto části pásů se udržovaly na teplotě pod asi 127 °C.

Před uvolněním tlaku na textilii, vyvozovaného pásy, ochladila se textilie pod 93 stupňů Celsia. Tlak na pásy svírající textilii byl 0,4116 MPa.

Po průchodu pásovým lisem měla textilie tloušťku asi 1,65 mm, hmotnost asi 47,4 g/m² a hustotu asi 272,4 kg/m³.

Textilie se impregnovala latexem přírodní pryže o následujícím složení:

váhových dílů

Složka A při obsahu 50 % pevné látky:

přírodní pryžový latex (Lotol GX—3289)100 voda34 polyakrylát sodný, ve vodě rozpustný latexový zahušťovač — — Acrysol ASE 600,34 hydroxid amonný pro seřízení pH na 8,0

Složka Β voda4,91 oleát draselný .2,77 chlorid amonný 20% s přídavkem čpavku na pH 100,96 merkaptanobenzothiazld zinku1,09 síra — v disperzi NX—9351,04 dibutyldithiokarbonát zinečnatý —50—D0,58 pigmentová disperze vodních sazí při

30%' obsahu pevné fáze2,84

Složky A a B se smíchaly při 3 dílech složky A a jednoho· dílu složky B.

Textilie se ponořila do impregnační směsi a poté se lehce vymačkala, aby vznikl vzrůst váhy asi 200 %.

Impregnovaná textilie se ihned zavedla do parní komory udržované při atmosférickém· tlaku, obsahujícím přehřátou páru teplou asi · 103 °C. Textilie zůstaly v komoře asi 10 minut při minimálním- dotyku s povrchy komory. Pevné složky . impregnační směsi se při tomto zpracování párou srazily a vytvrdily.

Poté se textilie z parní komory vybrala a usušila při méně než 121 °C.

Rubová strana textilie se lehce vyleštila brusným papírem, o velikosti zrna 180, čímž se odstranily asi 0,051 mm materiálu. Lícní strana se leštila stejným papírem a odstranilo se asi 0,127 mm materiálu. Lícní strana se dále leštila pískovým papírem 0' zrnu 400. Na lícní stranu textilie se nanesla uretanová spojovací vrstva pomocí tenkého· ohebného· ocelového stěracího nože se zaobleným břitem· a , nakloněným o 80° od vodorovné roviny, ve směru protilehlém k pohybu textilie.

Stěrači nůž měl tlak 443 g/cm. Uretanový spojovací povlak měl následující složení:

dílů ze 100 předpolymelr polytetrametylénéterglykolu MW 1000 a tolylén -2,4-diizokyanatanu 100 fenyldiisokyanatan 22 trichloretylén 30

Textilie se spojovacím povlakem na ni naneseným se usušila pod infračervenou lampou. Množství· usušeného spojovacího povlaku na textilii bylo asi 14,4 g/m².

Poté se textilie ponechala ležet při pokojové teplotě po několik hodin, pokud se uretanový povlak . nevytvrdil na asi 30 ' % maximálního možného vytvrzení — příčné vázání. Toto částečné vytvrzení uretanového povlaku uvede pryskyřici na povrchových vláknech do takového stavu, že když na ni působí mechanický tlak a teplo, vyčnívající vlákna na povrchu se orientují do roviny textilie a spojí se v polym-erní vláknitou plochu, která je i porézní i velmi odolná proti otěru.

Pak se textilie s povlakem nechala projít ohřívaným pásovým lisem, aby se provedlo výše uvedené kolmé mechanické stlačení. Rychlost textilie byla 2,13 m/minutu. Přední část vrchního pásu, ležící nejblíže k lícní straně, textilie se ohřála na 204 °C a přední část spodního pásu, ležící proti rubu textilie, se ochladila na méně než 37,8 stupňů Celsia.

Zadní části · vrchního i spodního pásu se chladily na ' asi 23,9 °C. Pásový lis působil tlakem asi 1,4 kg/cm2. Textilie vstupující do pásového lisu měla tloušťku · 1,9 mm- a textilie vystupující z pásového lisu měla tloušťku asi 1,7 mm.

Na slisovanou spojovací vrstvu se nastříkal základní barevný povlak pomocí rozprašovací trysky tlakem 3,15 kg/cm². Povlak základní barvy měl následující složení:

váhových dílů:

okrový pigment15 bílý pigment 2649 červený pigment1 voda38,5 ohebná neplastifikovaná emulse 74/20/3/3 kopolymeru, etylakrylátu, metylakrylátu, metylakrylamidu a kyseliny metakrylové 36,5

Pak se základní barevný povlak sušil pod infračervenými ohřívači při teplotách pod 93 °C na základním podkladu, čímž vznikl suchý· povlak o asi 0,126 g/cm². Stříkání a sušení základního povlaku se opakovalo ještě dvakrát. Každým opakováním se vytvořila přídavná barvená vrstva o 8,9 g na m² základní barvy. Při posledním stříkání povlaku základní barvy se přidaly 4 díly roztoku vosku ke 100 dílům základní barvy, aby se· pro následující lisovací operaci vytvořila tavená uvolněná plocha.

Poté ' se textilie při 174 °C lisovala po 15 sekundách pomocí lisu tlakem asi 3,493 MPa. Lisovací operace zmenšila tloušťku asi o· 10 % a vytvořila na povrchu kresbu jako u 'kůže.

Pak se· na textilii nastříkal vrchní dokončovací povlak. Stříkání se provedlo tryskou při tlaku 0,3087 MPa. Trysk se naklonil asi na 30° k textilii, aby se lisovaná plocha osvětlila. Vrchní dokončovací · povlak se sušil pod infračervenými lampami při teplotách na povrchu pod 130 °C, aby se vytvořil suchý povlak o asi 3,33 g/m². Složení vrchního dokončovacího povlaku bylo:

hmotové díly nitrocelulózový lak 50,0 metyletylketon 15,0 diizobutylketon 30,0 saze 5,0

Poté se textilie zcela vysušila při 160 °C za 2 min. v tunelové sušárně.

Rubová strana textilie se postříkala roztokem změkčovadla kůže o následujícím složení:

hmotové díly sulfonovaný živočišný a rostlinný tuk, obsah' SO3 2,5 % až 5 :% 12,0 voda 88,0

Změkčovadlo kůže se naneslo v množství asi 33,3 g/m². Změkčovadlo kůže zlepšuje omak textilie a dává jí také vůni kůže.

Textilie se mechanicky změkčila kadeřením v obvyklém stroji na zvlnění kůže čelným stykem válečku stroje.

Výsledný produkt byl pružný s omakem, kresbou, barvou a strukturou kůže. Hustota materiálu byla přibližně 460 kg/m³. V ohybu bylo 18 vrásek na 2,54 cm, což na značuje, že osa ohybu byla velmi blízko к povrchu. Gradient měrné hustoty cd rubové strany к líci byl asi 1 : 2,5. Materiál se zpracoval na několik párů svršků bot stejným způsobem jako kůže a zkoušky opotřebení ukázaly, že materiál měl funkční vlastnosti alespoň stejné, jako kožené svršky.

Příklad 2

Postup podle příkladu se opakoval vyjma toho, že počáteční mykání vláken vytvořilo 2 skladby vláknitých vrstev, které mají po 3 rozdílných vrstvách vláken. První vrstva měla průměrný denier 4 a průměrnou délku vláken 57,1 mm. Druhá vrstva měla průměrný denier vlákna asi 3 a průměrnou délku vlákna 38,1 mm. Výsledný produkt měl podobné vlastnosti jako výrobek podle příkladu 1 vyjma toho, že odstupňování hustoty bylo 1 : 3.

Claims (28)

1. Vpichované textilie z několika navzájem spojených vláknitých vrstev, přičemž vlákna jsou spolu soudržně propletena, vyznačená tím, že má objemovou hmotnost alespoň 128 kg/m³ a osa popřípadě rovina ohybu je uvnitř 0,3 vzdálenosti cd lícní к rubové straně vpichované textilie.

2. Vpichované textilie podle bodu 1, vyznačená tím, že má gradient objemové hmotnosti vzrůstající od rubové к lícní straně.

3. Vpichované textilie podle bodu 2, vyznačená tím, že má odstupňované zachycení jehlou, které klesá od rubové к lícní straně.

4. Vpichované textilie podle bodu 2 nebo 3, vyznačená tím, že gradient objemové hmotnosti je vytvořen množstvím vpichovaných vrstev vláken a průměrný denier vláken vrstev klesá od rubové к lícní straně a je roven od 0,5 do 8,0.

5. Vpichované textilie podle bodu 4, vyznačená tím, že obsahuje střížová vlákna o nenapjaté délce od 0,635 cm do 10,16 cm.

6. Vpichované textilie podle bodů 4 a 5, vyznačená tím, že vpichované vrstvy mají vlákna o nenapjaté délce alespoň 1,9 cm a alespoň 1 vrstva vláken, položená na lícní stranu struktury, a do ní vpichované, má délky nenapjatých vláken menší než 1,9 cm, takže je zvýšena objemová hmotnost v lícní straně a u ní.

7. Vpichované textilie podle bodů 1 až 6, vyznačená tím, že obsahuje množství hustě vedle sebe uložených v podélném směru vpichované textilie probíhajících řad spletenin vláknových řetízků.

8. Vpichované textilie podle bodů 3 až 7, vyznačená tím, že má gradient délky vláken, který klesá od rubové strany к lícní straně.

9. Vpichované textilie podle bodů 2 až 8, vyznačená tím, že vlákna jsou na lícní straně a u ní vysrážena a vysrážením je vytvořena zhuštěná oblast.

10. Vpichované textilie podle bodu 9, vyznačená tím, že alespoň část vláken na lícní straně a u ní je tepelně vysrážena.

11. Vpichované textilie podle bodů 1 až 10, vyznačená tím, že obsahuje částice plniva, které jsou uspořádány ve formě trsů.

12. Vpichované textilie podle bodu 11, vyznačená tím, že trsy jsou s vlákny spojeny volně.

13. Vpichované textilie podle bodu 12, vyznačená tím, že hmota elastomeru, přidaného do struktury, je rovna od 10 do 200 hmotových % hmoty vláken.

14. Vpichované textilie podle bodů 11 až

13, vyznačená tím, že objemová hmotnost materiálu napuštěného elastomerem je rovna od 320 kg/m³ do 721 kg/m³.

15. Vpichované textilie podle bodů 11 až

14, vyznačená tím, že má na lícní straně nanesen materiál pro zpracování kůže a/nebo· materiál pro zpracování textilie, např. voskový ester, disperze polyetylénu nebo sulfonový olej nebo tuk, lněný olej, semenový olej, akrylpolymery a polyuretany.

16. Vpichované textilie podle bodu 15, vyznačená tím, že má na rubové straně naneseno obvyklé změkčovadlo kůže.

17. Vpichované textilie podle bodů 9 až 16, vyznačená tím, že modul materiálu ve vysrážené oblasti na lícní straně a u ní je větší než modul ve zbývající oblasti materiálu.

18. Způsob výroby vpichované textilie podle bodů 1 až 17 s lícní stranou a s rubovou stranou vytvořením pavučiny z volně ležících vláken a vpichováním těchto vlá- ken do jednolité struktury sestávající ze spolu soudržně spletených vláken, vyznačený tím, že pro vytvoření osy, popřípadě roviny ohybu přesunuté к lícní straně a gradientu objemové hmotnosti se použije pavučiny z volně ležících vláken s odstupňovaným zachycením jehlou a provede se vpichování v pavučině až do objemové hmotnosti rovné alespoň 128 kg/m³, gradientu objemové hmotnosti zvětšujícímu se od rubové strany к lícní straně v poměru alespoň 1:2a ose, popřípadě rovině ohybu, ležící uvnitř alespoň 0,3 vzdálenosti od lícní к rubové srané vpichované textilie.

19. Způsob podle bodu 18, vyznačený tím, že pro vytvoření gradientu objemové hmotnosti se pavučina vyrobí z vrstev vláken ležících nad sebou, z nichž alespoň dvě vrstvy obsahují vlákna, která vzhledem к vláknům ostatních vrstev mají odlišný průměrný denier, takže průměrný denier vláken vrstev klesá od rubové к lícní straně.

20. Způsob podle bodu 18 nebo 19, vyznačený tím, že pavučina к vytvoření gradientu objemové hmotnosti se vytvoří položením na sebe vrstev vláken, z nichž alespoň dvě obsahují vlákna odlišné střední délky, takže střední délka vláken vrstev klesá od rubové strany к lícní straně.

21. Způsob podle bodů 18 až 20, vyznačený tím, že pavučina se v prvním kroku vpichování uvede na objemovou hmotnost alespoň 96 kg/m³ a potom se na lícní straně přiloží alespoň jedna vrstva poměrně krátkých, volných vláken a tato se ve druhém kroku vpichování vpracuje do pavučiny, takže materiál má objemovou hmotnost alespoň 128 kg/m³.

22. Způsob podle bodu 21, vyznačený tím, že dvakrát vpichovaný materiál se ve třetím kroku vpichování zpracuje na objemovou hmotnost alespoň 224 kg/m³.

23. Způsob podle bodu 22, vyznačený tím, že před třetím krokem vpichování se materiál napustí vpichovací kapalinou, např. vhodným roztokem soli kokosového oleje nebo klovatiny svatojánského chleba.

24. Způsob podle bodu 22 nebo 23, vyznačený tím, že po třetím kroku vpichování se materiál zbaví pnutí к nastavení modulů.

25. Způsob podle bodu 24, vynzačený tím, že na lícní straně a u ní se vlákna vysráží.

26. Způsob podle bodu 25, vyznačený tím, že vlákna se vysráží teplem a pro další zhuštění se lícní strana ohřeje a rubová strana se ochladí.

27. Způsob podle bodu 26, vyznačený tím, že se materiál naimpregnuje plnivem v množství od 5 do 200 hmot. % hmoty vláken pro' zvýšení objemové hmotnosti na 320 kg/m³ až 720 kg/m³.

28. Způsob podle bodů 18 až 27, při kterém se vpichuje struktura ze střížových vláken, vyznačený tím, že propichování povrchu vpichované textilie odvráceného od vstupního povrchu, se provádí nejvýše 25 proč, z počtu použitých jehel.