CS203120B2 - Method for the pyrometallurgical production of copper - Google Patents

Method for the pyrometallurgical production of copper Download PDF

Info

Publication number
CS203120B2
CS203120B2 CS762508A CS250876A CS203120B2 CS 203120 B2 CS203120 B2 CS 203120B2 CS 762508 A CS762508 A CS 762508A CS 250876 A CS250876 A CS 250876A CS 203120 B2 CS203120 B2 CS 203120B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
copper
bath
added
slag
refining
Prior art date
Application number
CS762508A
Other languages
English (en)
Inventor
Mihaly Stefan
Tibor Nagy
Sandor Daroczi
Original Assignee
Csepeli Femnue
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Csepeli Femnue filed Critical Csepeli Femnue
Publication of CS203120B2 publication Critical patent/CS203120B2/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C22—METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22B—PRODUCTION AND REFINING OF METALS; PRETREATMENT OF RAW MATERIALS
    • C22B15/00—Obtaining copper
    • C22B15/0026—Pyrometallurgy
    • C22B15/006—Pyrometallurgy working up of molten copper, e.g. refining
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C22—METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22B—PRODUCTION AND REFINING OF METALS; PRETREATMENT OF RAW MATERIALS
    • C22B15/00—Obtaining copper
    • C22B15/0026—Pyrometallurgy
    • C22B15/0028—Smelting or converting
    • C22B15/005—Smelting or converting in a succession of furnaces

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Metallurgy (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Manufacture And Refinement Of Metals (AREA)
  • Processing Of Solid Wastes (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu pyrometalurgické výroby médi o vysoké čistotě, a to pyrometalurgickou rafinací surové mědi a měděného odpadu v běžném zařízení na p^iro^eet^J.uírgi^c^k^ou . rafinaci mědi.
Je známo, že velmi jadrná měň, 99,99% měcň, se může vyrábět opakovanou elektrolýzou nebo vícenásobným pásmovým tavením, ale ani tak nejsou železo a nikl zcela odáděltelné. Rovněž není v dostatečné míře oddělitelné stříbro, chrom a křemík (G. Haussler: Neue Hutte 14, 12/1969). '
Je známa pyrometalurgická rafinace mědi, zpravidla ve velkorozměrných plamenných pecích se zásaditou vyzdívkou o kapacitě 100 až 400 tun, přičemž hlavní technologické postupy se skládají ze vsázky, tavby, oxidace, ‘ redukce a odlévání.
Obbíže spojené s výrobou jadrné mědi je možno vyvozovat již z té skutečnoosi, že určité nečistoty, jako je nikl, jsou při pyromeealurgické rafinaci mědi pouze do určité1 ho stupně. . Takovými prvky například nikl (H. Neesler: Neue Htllte g, 627/1964/) a olovo (R. Kahn: Neue Hutte 11. 666/1966/). Telur, selén, stříbro, platina a zlato nejsou úplně oddilittloé ani z mě<áné lázně (J. Geriach a kol: Metli, 21» 1111/1196/).
iUrčité nečistoty, jako je arsén a antimon, jsou oddiěittloé zpracováním alkaiccýým kovem nebo kovem alkalických zemin (sovětské autorské osvědčení č. 269 489). Pro odsíření a odplynění mědi se doporučuje zpracování hydroxidem sodným (britský patent č. 698 758).
Měďná lázeň se může odplynřt produkováním inertními plyny a může být vyčištěna od těkavých nečistot vakuem nebo opětným .tavením ' svazku elektronových paprsků (F. N. Streltzov a J. М. Leibev: Cvetnue metallů, červenec 1973, sv. č. 7, str. 67 až 72). V poslední době se stala významnou elektrolytická rafinace mědi v solné tavenině (Z. Horváth: Metali. 27 761/1973/). Tento postup vedle toho, že je mimořádně náročný na energii, je spojen s požadavkem na speciální žáruvzdorné materiály, protože vyžaduje ohnivzdorný materiál, který není smáčen mědí.
Byl vypracován způsob kontinuální rafinace, mědi (Metal Bulletin Monthly, Merch 1972, sešit 15, str. 12 až 13,), kde se používá šesti kaskádově uspořádaných pecí pro zpracování vytavené mědi. V prvé peci se měděná tavenina zpracovává s kyslíkem a pak se uklidní při vzniku sirníku měáněho CUgS, na jehož povrchu se část nečistot shromáždí jako struska. Prchavé nečistoty - olovo, zinek, vizmut - jsou v druhé peci propláchnuty dusíkem. Oddělení ostatních nečistot pak probíhá v dalších pecích. Tento způsob byl dosud realizován pouze v laboratorním měřítku. Vzhledem к požadavkům na speciální vybavení nebyl tento postup dosud realizován v širokém měřítku.
Společnou nevýhodou známých způsobů pyrometalurgické rafinace mědi je, že potřebují více výrobních stupňů pro oddělení těchto nečistot, což má za následek prodloužení doby výrobního pos.tupu. Navíc u těchto známých způsobů je nutno používat nákladných kovů a chemikálií. Tím se umožňuje výroba jadrné mědi pouze tam, kde je к dispozici skutečně velmi jakostní měděná ruda nebo měděný odpad.
Takovéto suroviny jsou však dosažitelné pouze ve zcela omezeném množství a jejich cena je přitom vysoká. Proto výroba vysoce kvalitní hutnicky rafinované mědi je velmi nákladná.
Další nevýhodou známých postupů je, že část nečistot oxiduje na povrchu tavby a při ulpívání na vyzdívce konvertuje v redukční fázi zpět na kov. Přitom vzrůstá v rafinované mědi množství nečistot. U známých pyrometalurgických rafinací mědi je to právě redukce nečistot, která určuje rozsah čištění. Čištění je dále omezováno faktem, že určité nečistoty, jako je například kysličník nikelnatý, jsou schopné setrvávat v měďné lázni v roztaveném stavu.
Elektrolytické čištění a pásmové vytavování jsou obdobně nákladné, protože jadrná měd je výrobitelná pouze opakovatelnou elektrolýzou nebo několikanásobným pásmovým vytavováním.
Dosud nebyl znám žádný postup, který by umožňoval výrobu ušlechtilé mědi v běžných pyrometalurgických rafinačních zařízeních, a to ze surové mědi nebo z měděného odpadu obsahujícího několik nečistot.
Cílem vynálezu je navrhnout takový postup, který by neměl nevýhody dosud známých postupů, a umožnit výrobu elektrolyticky čisté mědi v jediném pyrometalurgickém rafinačním postupu ze surové mědi obsahující několik nečistot nebo ze silně znečištěných měděných odpadů, a to v běžných zařízeních na pyrometalurgickou rafinaci mědi. Znamená to výrobu bez použití speciálního vybavení a bez nákladných a zdlouhavých postupů při současném snížení ztrát na mědi, vznikajících během rafinace, a pfi zkrácení výrobní doby.
Při vývoji.a zkouškách týkajících se pyrometalurgické rafinace mědi bylo zjištěno, že s výjimkou drahých kovů byly všechny nečistoty konvertovány na kysličníky po 5 až 10 minutách oxidace již na počátku oxidace. Takto vzniklé kysličníky se objevily v měáné lázni jako pevné nebo kapalné částice o vysokém stupni disperse. Bylo také zjištěno, že doba nutná к jejich usazení je 5 až 10 dnů. Proto, během oxidace, která z ekonomických důvodů nemá překročit 8 hodin, nejsou tyto nečistoty oddělitelné žádným běžným způsobem.
Vynález je založen na zjištění, že tyto nečisté kysličníky o vysokém stupni disperse mohou být z měďné lázně odděleny během krátké doby a ze surové mědi a měděného odpadu se může získat elektrolyticky čistá měď běžnou pyrometalurgickou rafinací, jestliže se současně použijí syntetické struskotvorné látky specifického složení a specifické rafinační slitinové komoonentv.
Vynález se tedy týká způsobu výroby velmi čisté médi ze, surové mědi a měděného odpadu v běžných zařízeních na pyrometalurgickou rafinaci mědi vytavováním výchozí látky při současné nebo následné oxidaci, s následným odstraněním strusky redukcí vzniklé . předrafinované měáné lázně a odlitím takto získané rafinované mědi do požadované·formy.
Podstata způsobu pyrometalurgické výroby mědi o vysoké čistotě ze surové mědi a měděných odpadů vytavováním při současné nebo následné oxidaci, s nás^dným Odstrαněníe strusky, redukcí vzniklé předrafinované měáné lázně a odlitím takto získané rafinované mědi do požadované formy podle vynálezu spočívá v tom, že se mezi stažením strusky a redukcí přidá do předrafinované měáné lázně struskotvorná rafi^nační směs kysličníku alespoň jednoho prvku vybraného ze skupiny tvořené křemíkem fosforem a bórem a kysličníku alespoň jednoho prvku vybraného ze skupiny tvořené tit^em, hliníkem,vápníkem, stronciem, baryem, hořčíkem, sodíkem, draslíkem a litheem v celkovém moožtví od 0,4 do 5,5 % hmoonnotního, počítáno na hmotnost vsázky, načež alespoň dva z uvedených prvků spolu rozpustných v tavenině se přidají do předrafinované měáné lázně jako rafinační slitinové komponenty v celkovém moožtví od do 25 % hmoonootních, počítáno na moožtví nečistot ve vsázce, měáná lázeň se promíchá po dobu alespoň 30 sekund a po ustátí po dobu alespoň dalších 15 minut se struskový povlak odstrtoí.
Rafinační sliinnové komponenty se s výhodou přidávají do předrafinované měáné lázně alespoň ve dvou dávkách, přičemž se nejdříve přidá křemík, fosfor a bór, a přidávají se postupně v pravidelných intervalech · do kontinuálně přidávané předrafinované měáné lázně.
Rafinační sliinnové komponenty se mohou přidávat postupně jednotlivě v intervalech od do 15 minut, mohou se rovněž přidávat do měáné lázně ve formě slitiny s mědí a též ke dnu předrafinované měáné lázně.
Struskotvorná rafinační slitina se výhodně přidává ve dvou dávkách na povrch měáné lázně.
Hlavní výhody způsobu podle vynálezu jsou následnici. Ummoňuje py^^ee^^^^u výrobu vysoce vodivé mědi s nízkým obsahem nečistot z laciné surové mědi a měděných odpadů přidáváním laciné syntetické struskotvorné látky a obdobně laciných rafií-iačních slitin v malém ooožsvv. Umo0ňňjt značné zkrácení jak doby oxidace, tak doby redukce. MěÓ o čistotě 99,99 je možno získat jedinou elektrolýzou z mědi vyrobené způsobem podle vynálezu. Umožňuje kontinuální rafi-naci mědi i v průmyslovém měřítku.
Poioocí způsobu podle vynálezu může být rovněž prováděna kontinuální rafinace mědi. Pro tento účel může být například použito zařízení, které je schteoticky znázorněno na připojeném výkresu, který představuje výhodné uspořádání zařízení použžtelného v případě kontinuální rafinace mědi způsobem podle vynálezu.
Měděný odpad nebo surová měá se vytaví v plynové nebo olejové šachtové peci £. Vytavená měá je vedena stjioomřrtým tokem do oxidační otáčivé pece 2, kde probíhá oxidace pomoci vzduchu nebo kyslíku vháněného do pece potrubím J. Zoxidovaná měď se pak nechá protéci do dvoukomorové pece £, v jehož první komoře 4a se přidávají do vsázek rafi-nační sli^nové komponenty podle vynálezu grafioovou trubkou £. Syntetický struskový povlak 6 podle vynálezu se tvoří na horní části měáné lázně v první pecní komoře £2· Odstraňování a nahrazování struskového povlaku 61 se provádí ve vsázkách strykovým otvorem £.
Redukce probíhá v druhé komoře 4b dvoukomorové pece £, a to jakýmkoli vhodným postupem o sobě známým. Redukovaná méá pak odtéká výpustním otvorem 8. Způsob podle vynálezu je dále blíže osvětlen v příkladech, které neomšelí rozsah vynálezu. Všechna uváděná procenta jsou hmootnosní.
Přikladl
850 kg měděného odpadu následujícího složeni bylo vsazeno do 15tunové otáčivé pece válcového typu:
203120 4
Cu 92,2 % Sb 0,2 %
Fe 0,6 % Zn 0,5 %
Ni . o,3 % Sn 0,6 %
Pb 0,8 % Cd 0,1 %
As 0,3 % zbytek 1,4 %
Měď byla vytavena plynovým plamenem, potom zoxidována profukováním vzduchem,' až dosáhla 7 procent kysličníku měáného Cu2O, načež byla struska odstraněna. Poté bylo přidáno 100 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
SiO2 45,3 % P2O5 39 %
CaO 6 % B2O3 9,7 %
Dále bylo ke dnu lázně vtlačeno grafitovým hrdlem 100 kg rafinačních sliiinových komponent následujícího složení:
Si 33,3 % ' B 33,4 %
P 333 %
Po desetiminuoovém promíchání následovalo stažení. strusky a potom se do lázně přidalo kg 'syntetické struskntoorié látky násled^ícího složení:
CaO 71 ,4 % P2°5 15,1 %
SiOg 10,5 « B2°3 3 %
Poté bylo na dno lázně přidáno dalších 48,5 kg rafinační sli^ny následnici ho složení
AI 97,5 % P 1 %
Si 1 % B 0,5 %
Předtím však rafinačni slitna byla vytavena s čistou mědí, takže vznikla slitina, která obsahovala 90 % . mědi a 10 % rafinačních sUt^ových knmppnent.
Po dasetimtnutóvém promíchání následovalo odstranění strusky a poté redukce - dřevem o sobě známým způsobem. Bylo tak získáno 13 900 kg mědi následujícího složení:
Cu 99,85 . « Sb 0,002 as
Fe 0,005 as Zn 0,002 as
Ni 0,03 ' % Sn 0,006 %
Pb 0,008 % O 0,06 as
As 0,006 %
Příklad 2
380 kg měděného odpadu bylo vsazeno do pece obdobně jako v příkladu 1. Odpad obsahoval:
Cu 97,6 % Sb 0,5 as
Fe 0,3 % Zn 0,5 %
Ni 0,05 % Sn 0,4 as
Pb 0,15 % zbytek 0,4 %
As OJ %
i
Do vsázky se přidalo 1 500 kg zoxiínv8né cementové-mědi o obsahu 62 kg kyslíku, pak se - vsázka vytavila a zlidověla, až obsah kysličníku měďného CUgO dosáhl 7 %· Po odstranění strusky bylo přidáno 70 kg syntetické struskotvorné látky násled^ícího složení:
slitiny obsahující 30 kg rafinačních slitiSi02
CaO
28,5 % P2O5 % B203
31,5 % %
Potom bylo do lázně vneseno 300 kg měděné nových komponent následujícího složení:
Si P 66,8 % 26,6 % В 6,6 %
Po desetiminutovém promíchání následovalo stažení strusky. Pak bylo do lázně přidáno
dalších 40 kg struskotvorné látky následujícího složení:
A12°3 25 % r2o 21 %
CaO 25 % ví 14 %
Si02 15 %
Pak bylo ke dnu lázně vpraveno dalších 36 kg rafinační slitiny následujícího složení:
Ca 5 % P 30 %
AI 45 % В 5 %
Si 15 %
Po desetiminutovém promáchání následovalo odstranění strusky a redukce dřevem. Bylo
tak získáno 13 500 kg mědi následujícího složení:
Cu 99,88 % Sb 0,002 %
Fe 0,001 % Zn 0,001 %
Ni 0,005 % Sn 0,005 %
Pb 0,003 % 0 0,04 %
As 0,005 %
Příklad 3
13 220 kg měděného odpadu bylo vsazeno do pece obdobně jako v příkladu 1. Odpad měl
následující složení:
Cu 98,7 % Sb 0,05 %
Fe 0,4 % Zn 0,3 %
Ni 0,01 % Sn 0,05 %
Pb 0,05 % zbytek 0,39 %
As 0,05 %
300 kg měděných okují s obsahem 40 kg kyslíku bylo vsazeno do vsázky, která pak byla vytavena zahříváním zemním plynem, zoxidována vzduchem , “až obsah kysličníku měžného CugO dosáhl 6 %, a pak byla zbavena strusky. Poté bylo vsazeno 60 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
SiO2 35 % P2O5 25,4 %
CaO 10 % B2O3 29,6 %
Další fází bylo vnesení 8,3 kg rafinační slitiny následujícího složení:
Si 33,3 % В
P 33,3 %
33,4 %
Tyto rafinační slitinové komponenty byly přidány, po korekci vzniklé ztrátami při pá203120 lení, slitím do 200 kg mědi. Po desetiminutovém promíchání byla stažena struska a obsah lázně redukován dřevem. Bylo získáno 12 850 kg mědi následujícího složení: ·
Cu 99,86 % Sb 0,004 %
Fe 0,001 % Zn 0,001 %
Ni 0,001 % Sn 0,005 %
Pb 0,002 % 0 0,05 %
As 0,002 %
Příklad 4
950 kg nečisté mědi v blocích bylo vsazeno do jednot umové sklopné pece vylhřívané ply-
nem. Měň měla následnicí složení:
Cu. 98,0 % As 0,5 % *
Fe 0,06 % Sb 0', 5 %
Ni 0,01 % Sn 0,4 %
Pb 0,03 % zbytek 0,5 %
Vsázka byla vytavena spalováním plynu, zoxidována profukováním vzduchem, až obsah kysličníku měrného CUgO'dosáhl 10 % načež bylo vsazeno po odstranění strusky 10 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
SiO2 Ю % ₽205 20 %
CaO 50 % B^ 20 %
Poté byla přidána rafinačni slitina, zapaketovaná v měděných destičkách, mající následující složení:
CaC2 3,1 kg P 0,53 kg
Si 1,34 kg B 0,13 kg
Po desetm^^^r^uo^v^t^m promícháná následovalo stažení strusky a redukce dřevem. Složení takto získané rafinované mědi o hmoonnoti 910 kg bylo následnici:
Cu 99,93 % As 0,005 %
Fe 0,001 % . Sb 0,01 %
Ni 0,003 % Sn 0,01 %
Pb 0,001 % 0 0,04 %
Příklad 5
Koonvrtorová měň byla vytavena v ěachtové peci rychlostí 1 th. Měla následnicí složení ;
Cu 99,1 % Sb 0,1 % ♦
Fe 0,05 % Zn 0,05 %
Ni 0,07 % Sn 0,1 %
Pb 0,1 % zbytek 0,38 %
As 0,05 % *
Vytavená ocel protékala kanálem do jednotunové otočné šachty, v níž ' bylo průběžně udržováno 5 % kysličníku měáného CUgO profukováním vzduchem. Odtud odtékala měň stálou rychlosti do ’ dvoukomorové pece Á .zařízení znázorněného na obrázku. Do její prvé komoory 4a bylo přidáno 10 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
% %
SiO2 CaO
P2O5 25 %
B2O3 20 %
Struskotvorný povlak se po jedné hodině odstranil a pak se přidalo na povrch lázně dalších 10 kg syntetické struskotvorné látky téhož složení jako předtím. Rafinační slitina dále uvedeného složení byla přidávána po vsázkách, každá 0,5 kg, v patnáctiminutových intervalech na dno měňné lázně v prvé komoře dvoukomorové pece pomocí grafitové trubky £ a pístu:
Si 27,5 % AI 30 %
P 17,5 % Ca 20 %
В 5 %
Redukce v druhé komoře 4b dvoukomorové pece £ se prováděla pomocí krakovaného Čpavku. Takto získaná měň měla následující složení:
Cu 99,88 % As 0,001
Fe 0,01 % Sb 0,002
Ni 0,005 % Zn 0,002
Pb 0,001 % 0 0,03
Příklad 6
Odpadní měň byla kontinuálně vytavována v šachtové peci rychlostí 4 th-í. Měla následující složení:
Cu 98,8 % Sb 0,15
Fe 0,2 % Zn 0,3
Ni 0,01 % Sn 0,05
Pb 0,1 % zbytek 0,38
As 0,01 %
Vytavená měň odtékala do pece obdobně jako v příkladu 5, kde byla podrobena oxidaci až obsah kysličníku měňného CuO2 v mědi dosáhl 6 %. Odtud se měň nechala odtékat stálou rychlostí do dvoukomorové pece £ znázorněné na obrázku, do jejíž první komory 4a byla přidávána syntetická struskotvorná látka rychlostí 50 kg h L Měla následující složení:
SiO2 45 % P2O5 25 %
CaO 10 % B2O3 20 %
Struska byla odstraňována každou hodinu. Jako rafinační slitinové komponenty byly pod lázeň přidávány následující látky v pětiminutových intervalech způsobem popsaným v příkladu 5: 1:0,5 kg křemíku, 2:0,5 kg fosforu, 3:0,5 kg bóru, 4:0,5 kg karbidu vápníku. Poté se opakovalo opět přidávání křemíku, pak fosforu a tak dále, až se přidalo celé množství 6 kg rafinačních slitinových komponent do spodní části lázně každou hodinu.
Redukce probíhala v druhé komoře 4b dvoukomorové pece £ pomocí zemního plynu.
Cu 99,92 % Sb
Fe 0,01 % Zn
Si 0,02 % Sn
Pb 0,01 % 0
As 0,001 %
Získaná měň měla následující složení:
0,002 %
0,001 %
0,002 %
0,04 % β
Příklad 7
Do plynem ohnívané plamenné pece laboratorního provedení bylo vsazeno 100 kg nečistých mědětych bloků následujícího složení: .
Cu 97,2 % Sb . 0,55
Fe 0,5 % Zn 0,4
Ni 0,05 % Sn 0,4
Pb 0,25 % zbytek 0,5
As 0,15 %
Měň byla redukována přidáním 10 kg kysličníku měňného CuO2, načež následovalo odstranění strusky. Poté bylo přidáno 1,5 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
TiO2 . . 15,8 % Si02 25 . % .
BaO ' 20,2 % ' ' 7,5 %
Na2Ó 31,5 %
Ke dnu lázně byly přidány pod tlakem 0,3 kg rafinační slitiny, . uzavřené za vakua v měděné kapsli. Slitina měla následnici složení:
Ti 0,1 kg Na 0,15 kg
Ca 0,05 kg
Slitina se grafitovou tyčí'promíchala po dobu pŮL m.nuty a pak byla udržována na teplotě 1 210 °C po dobu 15 minut. po odstranění strusky a red^ci plyrnýfa čpavkem tylo získáno 103,5 kg mědi následuuícího složení:
Cu 99,85 % Sb 0,003 %
Fe 0,002 % Zn 0,001 %
Ni 0,006 % Sn 0,007 %
Pb 0,005 % O 0,03 %
As 0,004 %
PPíklad 8
Do plamenné pece laboratorního typu a vyhřívané plynem tylo vsazeno 100 kg nečistých mědětych bloků následuuícího složení:
Cu 97,2 % Sb 0,55 *
Fe 0,5 « Zn 0,4 %
Ni 0,05 % Sn 0,4 %
Pb 0,25 % zbytek 0,5 *
As 0,15 %
<
Měň zoxidovala přidáním 10 kg kysličníku měrného Cu02, načež po odstranění strunky byly přidány 2 kg syntetické struskotvorné látky následuuícího složení:
TiO2 13 % SrO 5 »
P2°5 47,8 % κ2ο 2,5
b2°3 15,2 % w2o 8,5 %
MgO 8 %
Ke dnu lázně tylo vneseno 0,5 kg rafinační .přísady uzavřené za vakua v měděné kappH.
Přísada měla následnici složení:
Ti 0,1 kg Mg 0,1 kg
P 0,1 kg К 0,06 kg
В 0,1 kg Li 0,04 kg
Lázeň se promíchala po dobu 1 minuty grafitovou tyčí a pak byla udržována na teplotě 1 230 °C po dobu 20 minut. Následovalo odstranění strusky a redukce plynným čpavkem. Bylo získáno 103,4 kg rafinované mědi následujícího složení:
Gu 99,91 % Sb 0,003 »
Fe 0,001 % Zn 0,002 %
Ni 0,004 % Sn 0,005 %
Pb 0,005 % 0 0,02 %
As 0,005 %
Příklad 9
Do plamenné pece laboratorního typu vyhřívané plynem bylo vsazeno 100 kg nečistých měděných bloků následujícího složení:
Cu 97,2 % Sb 0,55 %
Fe 0,5 % Zn 0,4 %
Ni 0,05 % Sn 0,4 %
Pb 0,25 % zbytek 0,5 %
As 0,15 %
Měď zoxidovala přidáním 10 kg kysličníku měďného Cu20 a pak po odstranění strusky byly na povrch lázně přidány 2 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
SiO2 20 % CaO 10 %
P2°5 15 % k2o 15 %
MgO 20 % lí2q 20 %
Do lázně bylo přidáno pod tlakem 0,7 kg rafinační přísady uzavřené v měděné kapsli. Přísada měla složení:
Si 0,1 kg Ca 0,1 kg
P 0,4 kg К 0,1 kg
Mg 0,2 kg Li 0,1 kg
r Směs se promíchávala grafitovou tyčí po dobu 1 minuty a pak byla udržována při teplotě 1 250 °C po dobu 15 minut. Po odstranění strusky a redukci plynným čpavkem bylo získáno
103,2 kg mědi následujícího složení:
Cu 99,93 %
Fe stopy
v Ni 0,003 %
Pb 0,005 %
As 0,002 %
Sb 0,002 %
Zn stopy
Sn 0,004 %
0 0,02 %
Příklad 10
Do patnáctitunové otáčivé plamenné bloků následujícího složení:
pece válcového typu bylo vsazeno 13 450 kg měděných
Cu 96',3 % Sb 0,05 %
Fe 0,5 % Zn 1,6 %
Ni 0,2 % Sn 0,1 %
Pb 0,2 % Cd 0,5 %
As 0,05 % zbytek 0,5 ϊ
Směs se vytavila vyhříváním zemním plynem a zoxidovala profukováním vzduchem, až obsah kysličníku měiáného Cu20 dosáhl 7 %. Po odstranění strusky bylo vsazeno do lázně 200 kg syntetické struskotvorné látky následujícího'složení:
B2°3 15 % TiO2 10 %
SiOg 5 % SrO 15 %
P2°5 20 % MgO 10 %
AL2°3 10 % LÍ2O 15 %
Ke dnu lázně pak bylo pod tlikcem přidáno 100 kg rafinační slitiny následujícího slo-
žení :
B 5,1 % Ti 8,7 %
Si 25,2 % Sr 5,5 %
P 12,3 % Mg 22,5 %
AL 20,5 % Li 0,2 %
Po SeltiminuSovém promíchání se lázeo nechala po dobu 15 minut ur^dnit, stáhla se
struska a provedla se redukce dřevem. Bylo získáno 12 500 kg mědi následujícího složení
Cu 99,85 % Sb 0,002 %
Fe 0,003 % Zn 0,001 %
Ni 0,02 % Sn 0,008 %
Pb 0,006 % 0 0,05 %
P Pík 1 a d 11
Měděné bloky byly průběŽně vytavovány v Saclhtové peci rychlostí 4 th-1.'Bloky mály
následujcí složení:
Cu 98,1 % Sb 0,25 «
Fe 0,4 % Zn 0,5 %
Ni 0,01 % Sn 0,05 %
Pb 0,2 % zbytek 0,39 %
As 0,1 %
Vytavená měň protékala kanálem do dvanáctitirnové otáěivé pece - válcového typu, přičemž kontinuální oxidací profukováním vzduchu se udržoval obsah kysličníku měďného Cu^ na 6 %. Odtud protékala měň stálou'ryclhLossí do dvoukomorové pece 1 zařízení znázorněného na obr. Do první komory 4a pece £ bylo přidáno 70 kg syntetické struskotvorné látky násled^ícího složení:
SiO2 25 % TiO2 10 % 9
B2°2 20 % Na20 15 %
BaO 15 % Li2Q 5 %
SrO 10 %
Struska se každou hodinu obměnoovaa. Do prvé'komory 4a dvoukomorové pece £ ke dnu měděné lázně se v pětiminutových intervalech při dávaly násseduuící prvky, každý samossatně uzavřený v měděné kapsli: 1:0,8 kg křemíku, 2:1,1 kg boru, 3:0,5 kg barya a stroucia, 4:0,4 kg titanu, 5:1 kg sodíku, 6:0,2 kg lithia. Přidávání se opakovalo v tomtéž pořadí. Tak bylo do lázně vneseno 8 kg rafinačních sliiinových komponent za hodinu.
Re dikce krakovaným amoniakem probíhala v druhé komoře 2b dvoukomorové měď měla následující složení:
pece 4· Získaná
Cu 99,92 % As 0,001 %
Fe 0,005 % Sb 0,002 %
Ni 0,002 % Zn 0,002 %
Pb 0,001 % 0 0,04 %
Příklad . 12
Měděné bloky byly nepřeeržitě vytavovány v ěachtové peci rych.ostí 4 t h-'. BLoky měly
následuUící složení:
Cu 99,1 % Sb 0,05 %
Fe 0,2 % Zn 0,01 %
Ni 0,01 % Sn 0,02 %
. Pb 0,1 % zbytek 0,46 %
As 0,05 %
Vytavená měď protékala kanálem do dvíoiáctitunové otáěivé pece válcového typu, kde se oxidací profukováním vzduchem o stálé rychlosti udržova obsah kysličníku měďného CugO na 5 %· Odtud měď odtékala stálou ryclhestí do dvoukomorové pece zařízení znázorněného na obr·, do jehož první komory se přidávála i^chlootí 60 kg h-' . s^ite^cká stouskotvorrá látka následujícího složení:
B2O3 55 % LigO 45 %.
Struska se vyměnoovla každou hodinu. Ke dnu měďné·lázně v prvé komoře 4a dvoukomorové pece 4 byly přidávány v patnáctiminutových intervalech následující prvky v·měděných kapslích: 1:1,2 kg boru; 2:0,8 kg lithia; pak byly alternativně přidávány .opět bor a lithium. Rafinační sliiinové komponenty byly přidávány do lázně rychlostí 4 kg h~\ Redukce krakovarým amoniakem probíhala v druhé komoře 4b dvoukomorové pece 4· Získaná měď měla následující složeni :
Cu 99,95 % Sb 0,001 % ,
Fe . stopy Zn stopy
Ni 0,001 H Sn stopy
Pb. 0,001 % 0 0,02 %
As 0,001 %
Příklad 13
Do plamenné pece laboratorního typu olhřívané plynem bylo vneseno 100 kg nečistých mě-
děných bloků následujícího složení:
Cu 98,9 % Sb 0,05 %
> Fe . 0,3 % Zn 0,3 %
Ni 0,02 % Sn 0,05 %
Pb 0,06 % zbytek 0,3 %
As 0,02 %
Měď byla zoxidována přidáním 1,7 kg kysličníku měďného C^0, načež, po stažení strusky, bylo přidáno 0,5 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
₽2θ5 75 % Ti0 2 25 %
Pod lázeň bylo za tlaku přidáno 0,15 kg rafinační přísady, uzavřené v měděné kapsli. Přísada měla následující složení:
P 60 % TI 40 %
Lázeň se promíchávala po dobu 30 minut grafitovou tyčí, pak se nechala Uckidnit po dobu 15 minut. Po odstranění strusky byla redukována plynným čpavkem. Bylo tak získáno 104,6 kg mědi následujícího složení:.
Cu 99,87 % Zn 0,0^1
Fe 0,001 % Sn 0,002
Ni 0,001 . % 0 0,03
Pb 0,002 %
Příklad 14
Do plamenné pece laboratorního typu, vyhřívané plynem, bylo vsazeno 100 kg nečistých měděrých bloků následujícího složení: <
Cu 98,9 % Sb 0,05
Fe 0,3 % Zn 0,3
Ni 0,02 % Sn 0,05
Pb 0,06 % zbytek 0,3
As 0,02 %
Měá zoxidovala přidáním 7 kg kysličníku měrného CUgO, načež po stáhnutí strusky bylo přidáno 0,5 kg syntetické struskotvorné látky následuuícího složení:
Si02 50 % Na20 50 %
Pod tlakem bylo do lázně přidáno 0,15 kg rafinační přísady., uzavřené pod vakuem v měděné kappH. Posada měla následující složení:
Si 55 %
AI 45 %
Lázeň se - promíchávala po dobu půl minuty grafioovou tyčí a nechala se 15 m.nut uklidnit. Po stažení strusky a redukci plynným čpavkem bylo získáno 104,3 kg mědi následujícího složení:
Cu 99,86 % Sb 0,002
Fe 0,001 % Zn 0,001
Ni 0,001 % Sn 0,002
Pb 0,002 % 0 0,04
As 0,001 %
PPíklad 15
Do plamenné pece laboratorního typu, vyhřívané plynem-, bylo vsazeno 100 kg nečistých měděiných bloků následujcího složení:
Cu 98,9 % Sb 0,05
Pe 0,3 % ' Zn 0,3
Ni 0,02 % Sn 0,05
Pb 0,06 % zbytek 0,3
As 0,02 %
Měď zoxidovala přidáním 10 kg kysličníku mědného Cu2O, načež po odstranění strusky bylo přidáno 0,5 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
B2°3 55 % CaO 45 %
Poté bylo do spodní části lázně přidáno pod tlakem 0,5 kg rafinační přísady následujícího
složení:
В 40 % CaC2 60 %
Lázeň se míchala půl minuty grafitovou tyčí, pak se nechala uklidnit 15 minut. Po
odstranění strusky byla lázeň redukována plynným čpavkem . Byly získány 104,1 kg mědi násle-
dujícího složení:
Cu 99,88 % Sb 0,001 % .
Fe 0,001 % Zn stopy
Ni 0,001 % Sn stopy
Pb 0,001 % 0 0,05 %
As 0,001 %
Příklad 16
Do patnáctiminutové otáčivé plamenné pece válcového typu, vyhřívané plynem, bylo vneseno 14 200 kg nečistých měděných bloků následujícího složení:
Cu 97,5 % Sb 0,01 %
Fe 0,5 % Zn 0,8 %
Ni 0,3 % Sn 0,1 %
Pb 0,05 % Cd 0,1 %
As 0,01 % zbytek 0,63 %
Měň byla vytavena, zoxidována do dosažení obsahu kysličníku měáného Cu20 6,5%» poté po odstranění strusky bylo přidáno 150 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
SiO2 30 % B203 20 %
Na20 30 % A12O3 20 %
Do dolní části lázně pak bylo přidáno pod tlakem 150 kg slitiny AISi následujícího složení:
AI 65 % Si 35 %
Lázeň se míchala po dobu 3 minut a pak se nechala po dobu 20 minut uklidnit. Odstranila se struska a lázeň se redukovala dřevem. Získalo se tak 13 300 kg rafinované mědi následujícího složení:
Cu 99,68 % Sb 0,002 %
Fe 0,002 % Zn 0,001 %
Ni 0,01 % Cd 0,001 %
Pb 0,005 % Sn 0,002 %
As 0,005 %
Příklad 17
Do patnáctitunové otáčivé pece válcového typu, vyhřívané plynemj bylo vsazeno 13 500 kg
měděných bloků následujícího složení:
Cu 97,2 % Sb 0,1 %
Fe 0,4 % Zn 1,3 %
Ni 0,1 % Sn 0,1 %
Pb 0,1 % Cd 0,4 %
As 0,05 % zbytek 0,25 %
Měň se vytavila a pak zoxidovala profukováním vzduchem, až obsah kysličníku měňného CugO dosáhl 6,8 %. Po odstranění strusky bylo přidáno 160 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
SiOg . 50 % Na20 50 %
Poté byly do dolní části lázně vpraveny následující rafinační slitinové komponenty:
Si 20 kg CaC2 20 kg
Li 10 kg
Lithium bylo před vsázkou uzavřeno pod vakuem do měděných kapslí. Otáčením pece se lázeň po dobu 5 minut promíchávala a poté nechala uklidnit po dobu 15 minut. Odstranila se struska a lázeň se redukovala dřevem. Bylo získáno 12 700 kg mědi následujícího složení:
Cu 99,97 % Sb 0,005 %
Fe 0,001 % Zn 0,001 %
Ni 0,002 % Sn 0,001 %
Pb 0,005 % 0 0,02 %
As 0,001 %
klad 18
V ěahhtové peci byly kontinuálně vytavovány rychlostí 4 t h’1 měděné bloky následují-
složení: *
Cu 98,1 % Sb о.25 %
Fe 0,4 % Zn 0,5 %
Ni 0,01 % Sn 0,05 %
Pb 0,2 % zbytek 0,39 %
As 0,1 «
Vytvořená měň protékala kanálem do dvanáctitunové otáčivé pece válcového typu, v níž sa udržoval obsah kysličníku měňného Cu?0 na 7 %, stálou rychlostí oxidace vzduchem. Odtud měň odtékala stálou rychlostí do dvoukomorové pece zařízení znázorněného na obr. Do prvé komory této pece byl přidáván rychlostí 70 kg h”1 syntetická struskotovrná látka následujícího složení:
I
%
BaO 10 % %
Struska se každou hodinu vyměňovala. V desetiminutových intervalech byly přidávány na dno lázně následující rafinační prvky: 1:1,5 kg fosforu; 2:1,2 kg hliníku; 3:1,3 kg vápníku; poté byl opět přidáván fosfor, hliník a vápník a vsázení pokračovalo v témže pořadí. Celé moožtví 8 kg rafinačních látek bylo přidáno za hodinu. Vápník byl přidán ve formě karbidu vápníku. Redukce probíhala v druhé komoře pece zemním plynem. Získaná měď měla následující složení:
Cu 99,87 % Sb 0,002
Fe stopy Zo stopy
Ni 0,001 % Sn 0,001
Pb 0,001 % 0 0,04
As 0,001 %
V šachtové peci byly rychlostí 4 th“' vytavovány měděné bloky následujícího složení:
Cu 98,5 % Sb ’ 0,2
Fe 0,3 % Zn 0,5
Ni 0,1 % Sn 0,01
Pb 0,1 % zbytek 0,19
As 0,1 %
Vvtavení měň odtékala do daanáctittmvaé otáčivé pece válcového typu, v níž se soustavně zajištuje oxidací vzduchem obsah kyslíku na 0,7 %. Odtud měď odtékala stálou rychlostí do dvoukomorové pece £znázorněné na připojeném výkresu. Do prvé komory 4a pece £ se přidávala rychlost 70 kg.h~' syntetl.cká struskvtvvroá látka následu j^ího složení:
SiO, 25 % ' P?05 35 % . Li20 40 %
Struska se obměňovala každou hodinu. Do dolní části lázně se v 7,5 minutových, intervalech přidávaly následující prkvy: 1:0,5 kg křemíku; 2:1,2 kg sodíku; 3:1,1 kg fosforu; 4:0,5 kg lithia. Přidávání pak pokračovalov tomtéž poradí. Celkem bylo přidáno každou hodinu 6,6 kg rafinačních prvků. Před použitím byly lihhim a sodík každý zaláět uzavřeny pod vakuem do kapssí.
Složení získané mědi bylo následnici:
Cu , 99,88 % Sb 0,002 %
Fe 0,002 % Zn stopy
Ni 0,001 % Sn 0,001 %
J Pb 0,002 % O 0,03 %
As 0,001 %
Příklad 20 »
Do patnáctiiunvvé otáčivé pece válcového typu bylo vsazeno 14 500 kg měděného odpadu následujícího složení:
Cu ‘ 95,1 % Sb 0,2 %
Fe 0,8 % Zn 0,6 - %
Nl 0,2 % Sn 1 ,0 %
Pb 0,9 % Cd 0,3 %
As 0,2 % zbytek 0,7 %
Měň byla -vytavena zahříváním plynem a poté zoxidována profilováním vzduchem, až obsah kysličníku měňného Cu20 dosáhl 7. %. P stažení strusky bylo přidáno 150 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení: ' ,
SiO2 45,3 % P2°5 39,0 -%
CaO 6 % B2°3 9,7 %
Poté bylo ke dnu lázně přidáno pod tlakem 220 kg rafinační přísady následujícího slo- 4
žení:
Si 33,3 % B < 33,4 %
P 33,3 %
Po 10 minutách promíchání se struska stáhla. Poté bylo na lázeň přidáno 80 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
CaO 71,4 % P2°5 15,1 %
SiO2 10,5 % B2O3 3,0 %
Dále bylo ke dnu lázně přidáno dalších 130 kg rafinační slitiny následujícího složení:
AI 97,5 % , P 1,0 %
Si . 1,0 % B 0,5 %
Předtím se rafinační slitina vytavila s čistou mědí tak, že obsah mědi ve vzniklé slitině činil 90 % a obsah rafinační slitiny 10 %. Po desetiminuoovém promíchání se struska stáhla a provedla se redukce dřevem. Bylo získáno 13 885 kg mědi následujícího složení:
Cu 99,86 % Sb 0,002 %
Fe 0,005 % Zn 0,002 %
Ni 0,04 % Sn - 0,006 %
Pb 0,008 % 0 0,05 %
As 0,006 %
Příklad 21
Do patnáctitunové otáčivé pece válcového typu bylo vsazeno 14 500 kg měděného odpadu
o složení:
Cu 95,4 % Sb 0,3 %
Fe 0,7 % Zn 0,8%
Ni 0,2 % Sn 0,8 %
Pb 0,8 % Cd 0,1 %
As 0,2 % zbytek 0,7 % -
Měň se vytavila zahříváním plynem a pak zoxidovala profilováním vzduchem, až obsah
kysličníku měňného CugO dosáhl 7 %. Po stažení strusky bylo přidáno 500 kg syntetické strus-
kotvorné látky následujícího složení:
Si02
CaO
45,3 %
6,0 %
39,0 %
9,7 %
Poté bylo pod tlakem do dolní části lázně přidáno 100 kg rafinační přísady následujícího složení:
Si
P
33,3 %
33,3 %
33,4 %
Po desetiminutovém míchání se stáhla struska a na lázeň se přidala syntetická struskotvorná látka následujícího složení:
CaO 71,4 % P2°5 15,1 %
Si°2 10,5 « b2o3 3,0 %
Poté se do spodní Jásti lázně vneslo 56 kg rafinační slitiny následujícího složení
AI 97,5 % P 1,0 %
Si 1 ,0 % В 0,5 %
Rafinační slitina se předtím vytavila s čistou mědí tak, že obsah mědi ve vzniklé slitině činil 90 % a obsah rafinační slitiny Činil 10 %. Po desetiminutovém promíchání se stáhla struska a provedla redukce dřevem. Bylo tak získáno 13 080 kg mědi o složení:
Cu 99,86 % Sb 0,002
Fe QtQQ5 % Zn 0,002
Ni 0,03 % Sn 0,006
Pb 0,007 % 0 0,06
As 0,005 %
Příklad 22
Do patnáctitunové otáčivé pece válcového typu bylo vneseno 15 000 kg měděného odpadu následujícího složení:
Cu 94,8 % Sb . 0,3
Fe 0,9 % Zn 1,0
Ni 0,3 % Sn 1,0
Pb 0,7 % Cd 0,1
Ás 0,2 % zbytek 0,7
Směs se vytavila zahříváním plynem a poté zoxidovala profukováním vzduchem, až obsah kysličníku měďného Cu20 dosáhl 7 %. Stáhla se struska a přidalo se 520 kg syntetické struskotvorné látky o složení:
) Si02 45,3 % P2°5 39, ,0 %
CaO 6,0 % B2°3 9, ,7 %
Poté se pod tlakem přidalo ke dnu lázně 250 kg rafinační přísady 0 složení
)
Si 33,3 % В 33, ,4 %
P 33,3 %
Po desetiminutovém promíchání se stáhla struska a do lázně bylo vsazeno 230 kg syntetické struskotvorné látky následujícího složení:
15,1 %
3,0 %
СаО 71,4% Р2О5
SiO2 10,5 % В2О3
Poté se přidalo ke dnu lázně dalších 130 kg rafinační slitiny o složení:
AI
Si
97,5 % ,0 % ,0 %
0,5 %
Předtím se rafinační slitina vytavila s čistou mědí tak, že obsah mědi ve vzniklé slitině činil 90 % a obsah rafinační slitiny činil 10 %. Po desetiminutovém míchání se stáhla
struska a obsah lázně se redukoval dřevem. Bylo ní: ó získáno 13 950 kg mědi následujícího slože-
Cu . 99,84 % Sb 0,002 %
Fe 0,004 % Zn ο,οοι %
Ni 0,03 % Sn 0,006 %
Pb 0,007 % 0 0,05 %
As 0,006 %
i

Claims (7)

1· Způsob pyrometalurgické výroby mědi ze surové mědi a měděných odpadů vytavováním při současné nebo následné oxidaci, s následným odstraněním strusky, redukcí vzniklé předrafinované mě čí né lázně a odlitím takto získané rafinované mědi do požadované formy, vyznačující se tím, že se mezi stažením strusky a redukcí přidá do předrafinované měáné lázně struskotvorná rafinační směs kysličníku alespoň jednoho prvku vybraného ze skupiny tvořené křemíkem, fosforem a bórem a kysličníku alespoň jednoho prvku vybraného ze skupiny tvořené titanem, hliníkem, vápníkem, stronciem, baryem, hořčíkem, sodíkem, draslíkem a lithiem v celkovém množství od 0,4 do 5,5 % hmotnostního, počítáno na hmotnost vsázky, načež alespoň dva z uvedených prvků spolu rozpustných v tavenině se přidají do předrafinované měčíné lázně jako rafinační slitinové komponenty v celkovém množství od 4 do 25 % hmotnostních, počítáno na množství nečistot ve vsázce, měčíná lázeň se promíchala po dobu alespoň 30 sekund a po ustátí po dobu alespoň dalších 15 minut se struskový povlak odstraní.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se rafinační slitinové komponenty přidávají do předrafinované měčíné lázně alespoň ve dvou dávkách, přičemž se nejdříve přidá křemík, fosfor a bór. . ч
3* Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že se rafinační slitinové komponenty přidávají postupně v pravidelných intervalech do kontinuálně přidávané předrafinované měáné lázně.
4· Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že se rafinační slitinové komponenty postupně jednotlivě přidávají v intervalech od 5 do 15 minut.
5· Způsob podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že se rafinační slitinové komponenty přidávají do měáné lázně ve formě slitiny s mědí.
6. Způsob podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že se rafinační slitinové komponenty přidávají ke dnu předrafinované měáné lázně.
7. Způsob podle bodů 1 a 5, vyznačující se tím, že se struskotvorná rafinační slitina přidává ve dvou dávkách na povrch měáné lázně.
CS762508A 1975-04-16 1976-04-15 Method for the pyrometallurgical production of copper CS203120B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
HUCE1040A HU169980B (cs) 1975-04-16 1975-04-16

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS203120B2 true CS203120B2 (en) 1981-02-27

Family

ID=10994216

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS762508A CS203120B2 (en) 1975-04-16 1976-04-15 Method for the pyrometallurgical production of copper

Country Status (18)

Country Link
US (1) US4055415A (cs)
JP (1) JPS51133125A (cs)
AT (1) AT357776B (cs)
BE (1) BE840780A (cs)
CS (1) CS203120B2 (cs)
DD (1) DD124259A5 (cs)
DE (1) DE2616653A1 (cs)
FI (1) FI65809C (cs)
FR (1) FR2307881A1 (cs)
GB (1) GB1507759A (cs)
HU (1) HU169980B (cs)
IN (1) IN143749B (cs)
IT (1) IT1059114B (cs)
LU (1) LU74754A1 (cs)
NL (1) NL7604034A (cs)
RO (1) RO75066A (cs)
SE (1) SE422596B (cs)
YU (1) YU39961B (cs)

Families Citing this family (11)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS5481121A (en) * 1977-12-13 1979-06-28 Sumitomo Electric Ind Ltd Process for refining electroconductive copper
US4315775A (en) * 1979-11-28 1982-02-16 Southwire Company Continuous melting and refining of secondary and/or blister copper
LU82970A1 (fr) * 1980-11-28 1982-06-30 Metallurgie Hoboken Procede pour collecter de metaux non-ferreux contenus dans des dechets ferres
JPS61231128A (ja) * 1985-04-03 1986-10-15 Dowa Mining Co Ltd 銅の精製方法
HU209327B (en) * 1990-07-26 1994-04-28 Csepel Muevek Femmueve Process for more intensive pirometallurgic refining primere copper materials and copper-wastes containing pb and sn in basic-lined furnace with utilizing impurity-oriented less-corrosive, morestaged iron-oxide-based slag
JP2515071B2 (ja) * 1991-10-28 1996-07-10 株式会社神戸製鋼所 銅の溶解法
EP0548363B1 (en) * 1991-07-15 1999-06-09 Kabushiki Kaisha Kobe Seiko Sho Process for refining raw material for copper or its alloys
US6395059B1 (en) 2001-03-19 2002-05-28 Noranda Inc. Situ desulfurization scrubbing process for refining blister copper
US6478847B1 (en) 2001-08-31 2002-11-12 Mueller Industries, Inc. Copper scrap processing system
DE10231228B4 (de) * 2002-07-11 2004-09-30 Guido Koschany Rückgewinnung von Wertstoffen aus Zündkerzen und Glühkerzen
CN102212705B (zh) * 2011-05-24 2013-12-04 江西稀有稀土金属钨业集团有限公司 一种用于紫杂铜火法精炼的组合炉系统

Family Cites Families (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US1945074A (en) * 1930-11-11 1934-01-30 United Verde Copper Company Recovery of selenium
DE594650C (de) * 1932-06-08 1934-03-20 Electrochimie D Electrometallu Verfahren zur Herstellung von sauerstoffarmem Kupfer
BE401227A (cs) * 1933-03-13
BE421815A (cs) * 1936-06-16
BE628812A (cs) * 1962-02-22
DE1181921B (de) * 1963-02-21 1964-11-19 Ver Deutsche Metallwerke Ag Verfahren zum Behandeln von Schmelzen aus hochkupferhaltigen Legierungen
JPS5223969B1 (cs) * 1966-12-28 1977-06-28
US3561952A (en) * 1968-02-05 1971-02-09 William B Greenberg Copper-refining method
US3682623A (en) * 1970-10-14 1972-08-08 Metallo Chimique Sa Copper refining process

Also Published As

Publication number Publication date
SE7604406L (sv) 1976-10-17
DD124259A5 (cs) 1977-02-09
HU169980B (cs) 1977-03-28
DE2616653A1 (de) 1976-10-28
FR2307881B1 (cs) 1980-08-01
NL7604034A (nl) 1976-10-19
US4055415A (en) 1977-10-25
AT357776B (de) 1980-07-25
GB1507759A (en) 1978-04-19
YU39961B (en) 1985-06-30
JPS51133125A (en) 1976-11-18
ATA276276A (de) 1979-12-15
DE2616653C2 (cs) 1987-07-23
YU93776A (en) 1982-06-30
SE422596B (sv) 1982-03-15
LU74754A1 (cs) 1976-11-11
IN143749B (cs) 1978-01-28
FI761015A (cs) 1976-10-17
IT1059114B (it) 1982-05-31
FI65809C (fi) 1984-07-10
FI65809B (fi) 1984-03-30
BE840780A (fr) 1976-08-02
FR2307881A1 (fr) 1976-11-12
RO75066A (ro) 1981-03-30

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US4581064A (en) Treatment of anode slimes in a top blown rotary converter
CN100392123C (zh) 从锌渣中回收非铁金属的方法
RU2722840C1 (ru) Способ получения обогащенного мпг сплава
CS203120B2 (en) Method for the pyrometallurgical production of copper
CN102634653A (zh) 一种侧吹化料的生产方法
US4571260A (en) Method for recovering the metal values from materials containing tin and/or zinc
RU2391420C1 (ru) Способ огневого рафинирования меди
EP4061972B1 (en) Improved copper smelting process
US4244733A (en) Method of producing blister copper from copper raw material containing antimony
CN101403040B (zh) 用于阳极泥熔炼工艺的高铅锑渣型及其使用方法
US4614541A (en) Method of continuous metallurgical processing of copper-lead matte
US4397686A (en) Method for refining precious metals
CN1029242C (zh) 含低硫化亚铁锑金矿的冶炼方法
US1896807A (en) Process for the recovery of platimum and its bymetals from mattes
EP0185004B1 (en) A method for processing of secondary metallic copper-containing smelt materials
EP0176491B1 (en) A method for recovering precious metals
US4333762A (en) Low temperature, non-SO2 polluting, kettle process for the separation of antimony values from material containing sulfo-antimony compounds of copper
EP0053594A1 (en) The manufacture of lead from sulphidic lead raw material
JP2024062451A (ja) 銅製錬転炉の操業方法
PL101509B1 (pl) A method of producing high-grade copper by pyrometallurgical refining the converter copper and the copper scrap
RU2174155C1 (ru) Способ извлечения благородных металлов из серебросодержащих концентратов и устройство для его осуществления
SU730822A1 (ru) Способ выплавки ферровольфрама
CA1333664C (en) Method for softening lead bullion
RU2123536C1 (ru) Способ переработки плавов щелочного рафинирования свинца
RU2100458C1 (ru) Способ переработки цинковых осадков, содержащих благородные металлы