CS202560B2 - Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině - Google Patents

Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině Download PDF

Info

Publication number
CS202560B2
CS202560B2 CS78478A CS47878A CS202560B2 CS 202560 B2 CS202560 B2 CS 202560B2 CS 78478 A CS78478 A CS 78478A CS 47878 A CS47878 A CS 47878A CS 202560 B2 CS202560 B2 CS 202560B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
tetrazole
formula
methyl
benzimidazole
alkyl
Prior art date
Application number
CS78478A
Other languages
English (en)
Inventor
Charles J Paget
James W Chamberlin
James H Wikel
Original Assignee
Lilly Co Eli
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Lilly Co Eli filed Critical Lilly Co Eli
Priority to CS78478A priority Critical patent/CS202560B2/cs
Publication of CS202560B2 publication Critical patent/CS202560B2/cs

Links

Landscapes

  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)

Description

Výskyt virových onemocnění horních dýchacích cest je v současné době veliký, bylo stanoveno, že jen ve Spojených státech dochází téměř k bilionu onemocnění ročně. Statistiky, prováděné ve Velké Britanii (Tyrell a Bynoe, Lancet 1, 16, 1966) ukazují, že 74 % osob s infekcí horních cest dýchacích bylo infikováno rhinoviry. protože je známo již více než 80 kmenů rhinovirů, je téměř neproviditelné očkování vakcínou, takže chemoterapie bude pravděpodobně jediným možným řešením.
Schopnost chemických látek potlačovat růst virů in vitro je možno prokazovat použitím tkáňových kultur, na nichž při použití účinných látek nedochází ke tvorbě skvrn a plaků, vyvolaných viry, tak jak bylo popsáno v publikaci Siminoff, Applied Microbiology, 9(1), 66 (1961).
Některé l-dimethylaminosulfonyl-2 aminobenzimidazoly s antifugálním účinkem byly popsány v US patentu č. 3 853 908.
Vynález se týká způsobu výroby nových benzimidazolových sloučenin, které inhibují růst virů, zejména rhinovirů, poliovirů, virů Coxsackie, echo a Mengo.
Předmětem vynálezu je způsob výroby nových 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině, obecného vzorce I
(I) kde
R znamená alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku nebo skupinu —NR3R4 v níž R3 a R4 stejné nebo různé, znamenají alkyl o 1 až 3 atomech uhlíku,
R2 znamená l-( alkyl )tetrazol-5-yl o 1 až 3 atomech uhlíku v alkylové části v poloze 5 nebo 6, vyznačující se tím, že se uvede v reakci sloučenina obecného vzorce II
H
(II) kde
R2 znamená alkyltetrazol-5-yl o 1 až 3 atomech uhlíku v alkylové části, se sulfonylchloridem obecného vzorce III , RSO2CI (III), kde
R má shora uvedený význam, za přítomnosti organického rozpouštědla při teplotě místnosti až teplotě varu pod zpětným chladičem.
Termín „tautomerní benzimidazol” se vztahuje na benzimidazol, který může být substituován na kterémkoli atomu dusíku atomem vodíku. Benzimidazol, nesubstituovaný na atomu dusíku a substituovaný v poloze 5 benzenového jádra má odpovídající tautomerní formu, v niž tentýž substituent se nachází v poloze 6. Směs těchto isomerů je možno označit 5(6). V důsledku této tautomerie vede reakce 5(6)-substituovaného benzimidazolu se sulfonylchloridem obecného vzorce III ke vzniku isomerní směsi 5(6)-substituovaných sulfonylbenzimidazolů.
Termín „l-(alkyl)tetrazol-5-yl” se vztahuje na Ι-methyl-, 1-ethyl- nebo 1-propyltetrazolový zbytek, vázaný v poloze 5.
Termín „alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku” se vztahuje na alifatické zbytky o 1 až 4 atomech uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, a to na methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, isobutyl, sek.butyl a terc.butyl. Termín „alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku” v sobě zahrnuje termín „alkyl o 1 až 3 atomech uhlíku”.
Termín „alkylkarbinol o 1 až 4 atomech uhlíku” se vztahuje na alifatický alkohol o 1 až 4 atomech uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, odvozený od alkylové skupiny o 1 až 4 atomech uhlíku ve svrchu uvedeném významu.
Výhodnými reakčnimi složkami jsou benzimidazolové deriváty s 5(6)-substituenty, které za reakčních podmínek nereagují se sulfonylchloridem. Benzimidazolové deriváty a sulfonylchlorid se obvykle užívají v přibližně ekvimolárním množství, přestože je možno užít malého přebytku kterékoli z těchto látek. Reakci je možno provádět v celé řadě nereaktivních rozpouštědel, jako jsou aceton, tetrahydrofuran, terciární amidy, jako Ν,Ν-dimethylformamid a chlorované uhlovodíky jako dichlormethan, dichlorethan, a chloroform. Reakční prostředí může také obsahovat zásadu jako činidlo, které váže kyselinu. Příkladem vhodné zásady pro toto použití je pyridin, trimethylamin, N-methylmorfolin, hydrogenkarbonát sodný a hydrid sodíku. Výhodným rozpouštědlem je aceton s obsahem triethylaminu nebo tetrahydrofuran s dimethylformamidem a s obsahem hydridu sodíku jako zásady.
Reakce se provádí při teplotě místnosti až při teplotě varu užitého rozpouštědla pod zpětným chladičem. S výhodou se reakce provádí při teplotě varu pod zpětným chladičem, protože v tomto případě trvá pouze 1 až 48 hodin.
Produktem reakce je 1-sulfonylbenzimidazolový derivát, který bude dále nazýván pouze sulfonylbenzimidazolový derivát. Produkt je možno izolovat filtrací reakční směsi a zahuštění filtrátu k dosažení krystalizace. Reakční směs je možno také odpařit do sucha a odparek rozpustit ve vhodném rozpouštědle, jako acetonu nebo methanolu k oddělení a odstranění nerozpustného materiálu. Roztok s obsahem sulfonylbenzimidazolového derivátu se zahustí k dosažení krystalizace nebo se znovu odpaří do sucha a tento druhý odparek se pak rozpustí například v methanolu, z něhož se výsledný produkt získá krystalizaci.
Reakcí tautomerního benzimidazolového derivátu a sulfonylchloridů vzniká obvykle směs 5- a 6substituovaného sulfonylbenzimidazolu, přičemž poměr isomerů je obvykle 1:1. Isomery je možno oddělit frakční krystalizaci nebo sloupcovou chromatografií. Nejprve krystalizuje obvykle 6-isomer. Například v případě, že se uvede v reakci 2-amino-5benzlmidazolkarboxylát s dlmethylsulfamoylchlorldem v acetonu s obsahem triethylaminu, krystalizuje jako první z reakční směsi ethyl-l-dimethylaminosůlfonyl-2-amino-6-benzimidazolkarboxylát.
Acetonový roztok pak obsahuje převážně ethyl-l-dimethylaminosulfonyl-2-amino-5-benzimidazolkarboxylát a zbytek 6-isomery. Isomery je možno identifikovat nukleární magnetickou resonancí v oblastí protonu fenylové skupiny (7,0 až 8,3 ppm).
Některé sloučeniny vzorce I je možno vyrobit chemickými postupy jako jsou acylace, oxidace nebo redukce příslušného sulfonylbenzimidazolového prekursoru. V případě, že se reakce provádí na prekursoru, který je isomerní směsí sulfonylbenzlmidazolů, je možno isomerní produkty ód sebe oddělit frakční krystalizaci nebo chromatografií.
Je zřejmé, že jednotlivé chemické postupy je možno š výhodou provádět v určitém stupni syntézy výsledných látek. Benzimidazolová reakční složka může být chemický pozměněna a pak teprve uvedena v reakci s příslušným sulfonylchloridem za vzniku výsledného sulfonylbenzimidazolů.
Sulfonylbenzimidazolové sloučeniny, v nichž R2 znamená heterocyklickou skupinu, například tetrazol, je možno získat následujícím způsobem. Obecně je možno vyrobit 5(6)-( l-alkyltetrazol-5-yl) sulfonylbenzimidazolové deriváty obecného vzorce I a z nich pak 2-substituované 5 (6 J- (1-alkyltetrazol-5-yljbenzimidazolozé deriváty následujícím způsobem. 4-aminobenzonitril se acetyluje a nitruje na 3-nitro-4-acetamidobenzonitril. Benzonitril se uvede v reakci s azidem sodíku v dimethylformamidu za přítomnosti chloridu amonného za vzniku 5- (3-nitro-4-acetamidofenyl Jtetrazolu.
Tetrazolová skupina se alkyluje methyl202560 iodidem v acetonu a triethylaminu za vzniku 1(2) -methyl-5- (3-nitro-4-acetamidof enyl)tetrazolu ve formě směsi isomerů. Směs tetrazolu ve formě isomeru se hydrolyzuje koncentrovanou kyselinou sírovou při teplotě místnosti několik hodin za vzniku 1(2)-methyl-5- (3-nitro-5-aminofenyl jtetrazol.
Nitroskupina benzenového jádra se hydrogenuje ve směsi ethanolu a ethylacetátu při teplotě 30 °C za přítomnosti paládia na aktivním Uhlí za vzniku l(2)-methyl-5-(3,4-diaminof enyl j tetrazolu.
Diaminofenyltetrazol se uvede v reakci s bromkyanem ve směsi methanolu a vody za vzniku v podstatě jediného methylovaného isomeru, a to 2-amino-5(6)-(l-methyltetrazol-5-yl j benzimidazolu.
Tento benzimidazol se uvede v reakci s dimethylsulfamoylchloridem v acetonu za přítomnosti triethylaminu, produktem je 1-dimethylaminosulf onyl-2-amino-5 (6)-(1-tetrazol-5-yl) benzimidazol.
Při použití příslušného 2-substituovaného 5(6)-( l-alkyltetrazol-5-yl) benzimidazolu jako reakční složky a příslušného sulfonylchloridu svrchu uvedeným způsobem, je možno získat další 5(6)-(l-alkyltetrazol-5-yl)sulf ony lbenzimidazolové deriváty obecného vzorce I.
Benzimidazolové sloučeniny, které jsou výchozími látkami při provádění způsobu podle vynálezu je možno získat celou řadu známých způsobů. Příprava celé řady benzimidazolů je dobře popsána ve Weissbergerově publikaci The Chemistry of Heterocyklic Compounds, Imidazole and Its Derivatives, Interscience Publishers Co., New York, 1953.
2-Aminobenzimidazolové deriváty je možno získat cyklizáci příslušného o-fenylendiaminu bromkyanem, jak bylo popsáno v publikaci Buttle a další, Bio. J. Chem. J. 32, 1101 (1938) a v britském patentu č. 551 524.
Příprava ethyl-2-amino-5 (6) -bezimidazolkarboxýlátu je popsána v publikaci Paget a další, J. Med. Chem. 12, 1010 (1969).
Ze sulfonylchloridů, které jsou výhodnými reakčními složkami se běžně dodává methansulfonylchlorid (mesylchlorid), isopropylsulfonylchlorid, dimethylsulfamoylehlorid, benzesulfonylchlorid a 2-thiofensulfonylchlorid. Další alkylsulfonylchloridy o 1 až 4 atomech uhlíku v alkylové části je možno získat chlorací příslušného alkylthiolu nebo reakcí sulfurylchloridu s alkylsulfonátem sodíku, odvozeným od odpovídajícího karbinolu a kyseliny sírové.
Ν,Ν-Dialkylsulfamoylchloridy je možno získat způsobem podle publikace Bindely a další, J. Am. Chem. Soc. 61, 3250 (1939) reakcí soli sekundárního aminu se sulfurylchloridem. Jinak je možno tyto látky získat reakcí chloraminu vzorce
RíRiN-Cl s kysličníkem siřičitým při teplotě —5 až °C. Chloraminové deriváty se získají reakcí odpovídajícího sekundárního aminu s chloridem antimoničným, chloranem sodným nebo sulfurylchloridem.
Dalším příkladem sulfonylchloridů, kterých je možno užít k reakci s benzimidazolovými látkami, jsou ethyl-, propyl-, isopropyl-, butyl-, isobutyl-, sek.butyl-, a terc.butylsulfonylchlorid.
Další použitelné sulfamoylchloridy jsou diethyl-, dipropyl-, Ν-methyl-N-ethyl-, N-methyl-N-propyl-, Ν-ethylN-propyl-, N-methyl-Ν-isopropyl-, N ethyl N-isopropyl-, N-propyl-N-isopropyl a diisopropylsulfamoylchloridy.
Pro jednotnost názvosloví budou sulfonylbenzimidazoly nazývány sufonylovými deriváty. Například produkt reakce mezi dimethylsulfamoylchloridem a 2 amino-5-benzoylbenzimidazolem je nazýván 1-dimethylaminosulf onyl-2-amino-5 (6) -benzoylbenzimidazolem a nikoli l dimethylsulfamoyl-2-amino-5 (6 j -benzoylbenzimidazol.
Výhodnými sulfonylbenzimidazoly jsou ty látky vzorce I, v nichž R je isopropyl nebo dimethylaminoskupina a Ri znamená atom vodíku.
V následujících příkladech je popsáno praktické provedení způsobu podle vynálezu, a produkty obecného vzorce I. Termín „m/e”, užitý při charakteristice produktu znamená poměr iontů, tak jak se objevují ve hmotovém spektru produktu vzhledem k použité výchozí látce. Obvykle tyto hodnoty odpovídají molekulovým hmotnostem hlavních vrcholů.
Příklad 1
Aj 5-(3-nitro-4-acetamidofenyl jtetrazol
Roztok 10,3 g (0,05 mol) 3 nitro-4-acetamidobenzonitrilu, 3,5 g azidú sodíku á 3,9 gramu chloridu amonného a 100 ml dimethylformamidu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 16 hodin. Po zchlazení se reakční směs vlije do 50 ml IN kyseliny chlorovodíkové a zředí se 300 ml vody. Žlutý produkt, který se vysráží, se oddělí filtrací, čímž se v množství 10 g a výtěžku 81 % získá 5-(3-nitro-4-acetamidofenyl)tetrazolu o teplotě tání 210 až 213 °C za rozkladu.
B) l(2j-methyl-5-(3nitro-4-acetamidofenyl jtetrazol
31,7 g (0,13 mol) 5(3-nitro-4-acetamidofenyl)tetrazolu se rozpustí ve 200 ml acetonu. K reakční směsi se přidá 23 ml (0,17 mol) triethylaminu a směs se míchá tak dlouho, až je homogenní, načež se přidá 30 mililtrů methyljodidu a pak ještě 20 ml methyljodidu po 12 hodinách stání při teplotě místnosti. Reakce se nechá probíhat další 4 hodiny, vysrážený produkt se oddělí filtrací a filtrát se zahustí na Vá původního objemu ve vakuu. Produkt byl získán v cel202560 kovem množství 20 g a ve výtěžku 59 % jako směs isomerů l(2)-methyl-5-(3-nitro-4-acetamidof enyl) tetrazolu.
Pro CioHioNeOs (162) vypočteno: 45,80 % C, 3,84 % H, 32,05 % N; nalezeno: 45,64 % C, 3,84 % H, 32,18 % N.
C) 1(2) -methyl-5- (3-nitr o-4-aminofenyltetrazol g l(2)-methyl-5-(3-nitro-4-acetamidofenyl) tetrazolu se přidají ke 20 ml koncentrované kyseliny sírové při teplotě místnosti. Tetrazol pomalu přechází do roztoku, přičemž se směs 2 hodiny míchá, načež se opatrně vlije do 200 ml studené vody. Vysrážený produkt se oddělí filtrací, čímž se v množství 1,6 g a výtěžku 95 % získá 1(2)-methyl-5-( 3-nitro-4-amino] tetrazolu o teplotě tání 200 °C.
Pro Ce HeNeOz (220) vypočteno: 43,64 % C, 3,66 % H, 38,17 % N; nalezeno: 43,37 % C, 3,70 % H, 37,89 % N.
D) 1(2) -methyl-5- (3,4-diaminof enyl) tetrazol g l(2)-methyl-5-(2-nitro-4-aminofenyl)tetrazolu se hydrogenuje při tlaku 4,13.102 kPa působením 1 g paládia na aktivním uhlí ve 135 ml ethylacetátu a 350 ml absolutního ethanolu. Po 2 hodinách se absorbují 3 ekvivalenty vodíku. Katalyzátor se odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu, čímž se v množství 12 g ve výtěžku 98 % získá 1(2)-methyl-5- (3,4-diaminof enyl) tetrazol.
Pro CeHioNe (190) vypočteno: 50,52 % C, 5,30 % H, 44,18 % N; nalezeno: 50,79 % C, 5,57 % H, 43,95 % N.
E) 1(2) -methyl-5- (2-aminobenzimidazol-5-(6)-yl)tetrazol
3,2 g (0,03 mol) bromkyanu se přidá k suspenzi 5,7 g (0,03 mol) 1(2)-methyl-5-(3,4-diaminofenyl)tetrazolu ve 300 ml vody a 30 ml methanolu. Směs se míchá 12 hodin, pak se zfiltruje a filtrát se neutralizuje uhličitanem draselným. Vysrážený produkt se oddělí, čímž se získá v množství 5,7 g a ve výtěžku 88 % l(2)-methyl-5-(2-aminobenzimidazol-5 (6) -yl) tetrazol.
Pro C9H9N7 (215) vypočteno: 50,23 % C, 4,22 % H, 45,56 % N; nalezeno: 49,56 °/o C, 4,34 % H, 44,06 % N.
F) l-dimethylaminosulfonyl-2-amino-5(6)-(1(2) -methyltetrazol-5-yl ] benzimidazol
2,2 g (0,01 mol) l(2)-methyl-5--[2-aminobenzimidazol-5(6)-yl)tetrazolu, 50 ml acetonu, 1,5 ml triethylaminu a 1 g dimethylsulfamoylchloridu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 18 hodin. Po zchlazení se nezreagovaný výchozí materiál oddělí filtrací a filtrát se odpaří ve vakuu na červený olejovitý zbytek, který se rozetře s methanolem, čímž se získá 300 mg 1-dimethylaminosulf onyl-2-amino-5 (6)-(1(2) -methyltetrazol-5-yl ] benzimidazolu.
Pro C11H14N8O2S (322) vypočteno: 40,99 0/0 C, 4,38 % H, 34,76 % N; nalezeno: 40,72 % C, 4,38 % H, 34,51 N. Příklad 2
A) l-isopropyl-5- (3-nitro-4-aminofeny 1) tetrazol o teplotě tání 126 až 128 °C, výtěžek 71'%
Pro C10H12N6O2 (200) vypočten: 48,38 % C, 4,87 θ/o H, 33,85 % N; nalezeno: 48,19 % C, 4,93 % H, 33,61 % N.
B) l-isopropyl-5- (3,4-diaminofenyl Jtetrazol ve výtěžku 70 %
Pro CioHmNe (218) vypočteno: 55,03 % C, 6,47 % H, 38,50 % N; nalezeno: 55,23 % C, 6,27 % H, 38,73 % N.
C) l-isopropyl-5- [ 2-aminobenzimidazol-5 (6) -yl]-tetrazol o teplotě tání 232 až 233 °C ve výtěžku 7,3 g (86 %).
Pro C11H13N7 (243) vypočteno: 54,31 % C, 5,30 % H, 40,30 % N; nalezeno: 54,56 % C, 5,54 % H, 40,53 % N.
D) 1-dimethylaminosulf onyl-2-amino-5 (6) - (l-isopropyltetrazol-5-yl jbenzimidazol o teplotě tání 211 až 213 °C.
Pro C13H18N8O2S (350) vypočteno: 44,56 % C, 5,18 % H, 31,98 % N;
nalezeno: 44,83 % C, 5,33 % H, 31,77 % N.
Sloučeniny obecného vzorce I mají široké spektrum protivirové účinnosti. Jsou zvláště účinné při inhibici růstu virů echo, Mengo,
Coxsackie (A9, 21, B5), poliovirů (typ I, II, III) nebo rhinovirů (25 kmenů), ale inhibují také různé typy chřipkových virů, například Ann Arbor, Maryland B, Massachussetts B, Hong Kong A, Pr-8a a Taylor C (typy A, B). Schopnost sloučenin obecného vzorce I potlačovat růst různých virů in vitro je možno prokázat použitím testů, obdobných těm, které byly popsány v publikaci Siminoff, Applied Microbiology 9(1), 66 až 72 (1961). Specifické zkoušky budou dále podrobně popsány.
Pokusné metody
Buňky opičích ledvin (BSC-1) nebo Hela-buňky 5—3) se pěstují ve Falkonových láhvích o obsahu 25 ml při teplotě 37 °C v živném prostředí 199 a 5 % inaktivovaného fetálního séra skotu (FBS), s přísadou penicilinu v množství 150 jednotek na 1 ml a streptomycinu v množství 150 mikrogramů v 1 ml. Jakmile se vytvoří jedna souvislá vrstva buněk, odstraní se živné prostředí a do každé láhve se přidá 0,3 ml příslušného ředění zvoleného viru (echo, Mengo, Coxsackie, poliovirů nebo rhinovirů). Po absorpci, která trvá hodinu při teplotě místnosti se infikovaná vrstva buněk převrství prostředím, které sestává z 1 dílu 1% přípravku Ionagar č. 2 a 1 dílu dvojnásobně koncentrovaného prostředí 199 s přídavkem FBS, penicilinu a sterptomycinu a s obsahem účinné látky v koncentraci 100, 50, 25, 12, 6, 3 a 0 mikrogramů v ml. Láhev, která neobsahuje účinnou látku je kontrolní. Zásobní roztoky thiazolinbenzimidazolových sloučenin nebo thiazinylbenzimidazolových sloučenin vzorce I byly připraveny v dimethylsulfoxidu v koncentraci 104 mikrogramy/ml. Láhve byly inkubovány 72 hodin při teplotě 37 °C pro poliovirus a viry Coxsackie, echo a Mengo a 120 hodinu při teplotě 32 °C pro rhinovirus. Chřipkový virus Ann Arbor, Maryland B, Massachusetts B, Hong Kong A, Pr-8a a Taylor C (typy A, B) se inkubují 72 hodin při teplotě 37 °C při použití buněk MDCK (buňky psích, ledvin Madin-Darby).
V oblastech, kde došlo k pomnožení virů v buňkách bylo pozorovat plaky. Ke každé láhvi byl přidán roztok 10 % formaldehydu a 2 % octanu sodného k inaktivaci viru a k fixaci vrstvy buněk na povrch látek. Plaky, tvořené virem byly bez ohledu na svou velikost spočítány po zbarvení okolních oblastí krystalovou violetí. Počet plaků byl srovnáván s počtem plaků v kontrolní láhvi pro každou koncentraci účinné látky. Účinnost zkoumané látky byla vyjádřena jako snížení počtu plaků v procentech. To znamená, že označení koncentrace účinné látky Iso znamená tu koncentraci, která inhibuje tvorbu plaků na 50 %. Tato koncentrace je obecnou mírou účinnosti jednotlivých látek.
Výsledky pokusů jsou vyjádřeny převedením na poliovirus typ I, protože tento virus se snadno pěstuje a při jeho použití je možno získat reprodukovatelné výsledky.
Účinnost sloučenin obecného vzorce I však byla dokázána i pro další kultury virů, například pro viry Coxsackie (A9, A21, B5), echovirus (kmeny 1 až 4), virus Mengo, rhinovirus (25 kmenů), poliovirus (typ I, II, III) a chřipkové viry jako Ann Arbor, Maryland B, Massachusetts B, Hong Kong A, Pr-8a a Taylor C (typ A, B). Výsledky pro různé benzimidazolové sloučeniny obecného vzorce I jsou shrnuty v tabulce I. V prvním sloupci je uvedeno číslo příkladu, ve druhém sloupci typ isomerů, sloupce 3 až 10 uvádějí snížení počtu plaků při různém ředění účinných látek v rozmezí 0,75 až 100 mikrogramů/mh χ
o o
o
N tí
T3
N tí
Φ
X
Λ l O * Φ T a
Ui
CO
O
F-l
4tí a
>
4tí
4- J 'tí r—t '03 ’ř—4 >o 'tí
Φ o
5- i +-» tí Φ O tí o Í5tí x Ch X X
O rH
O
O rH tí
4tí i—I (tí
H a
'Š' ctí >
O s
•«—I
W
Ui
X tí w
o tí tí
I
X ř?
o ew
1—4 (Λ
O in í?
>
O ω
CZ3
Sh •rH >
o •rH i—4 o
P.
»3
3Í cd i—I ft
O
3<5
TJ
SH
K3
TJ aj r—I
3d >1—· >f-4
CU rH X
202
1-Thiazolinylbenzimidazolové sloučeniny byly zkoumány v čistém stavu i jako směs isomerů. Oba isomery inhibují růst viru, přičemž 6-isomer je obvykle účinnější než 5-isomer.
Sloučeniny vzorce I potlačují růst řady virů při přidání do prostředí, v němž virus roste. Je proto možno je užít ve vodných roztocích, s výhodou s přísadou povrchově účinné látky k dekontaminaci povrchů, na nichž je přítomen poliovirus, virus Coxsackie, rhinovirus nebo chřipkový virus, včetně skla, užívaného v nemocnicích, všech ostatních povrchů a zvláště prostředí, užívaného k přípravě potravy.
Mimoto je sloučeniny vyrobené způsobem podle vynálezu možno podávat perorálně teplokrevným živočichům, včetně člověka v dávce 1 až 300 mg/kg hmotnosti. Toto podání je možno periodicky opakovat v případě potřeby. Obvykle se účinná látka aplikuje každé 4 až 6 hodin.
Sloučeniny vzorce I se s výhodou užívají spolu s jedním nebo větším počtem pomocných látek podle zvolené cesty podání.
V případě perorálního podání se sloučeniny mísí s netoxickými ředidly nebo nosiči, jako jsou laktóza, sacharóza, škrobový prášek, celulóza, mastek, stearan hořečnatý, kysličník hořečnatý, síran vápenatý, akáciový prášek, želatina, alginát sodný, benzoát sodný a kyselina stearová. Tyto lékové formy se zpracovávají na tablety nebo kapsle. Mimoto je možno sloučeniny podle vynálezu podávat parenterálně.
Účinné látky vzorce I je možno také mísit s kapalinami a podávat jako nosní kapky nebo intranazální spraye.

Claims (1)

  1. Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině obecného vzorce I
    SCkR (I) kde
    R znamená alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku nebo skupinu —NR3R4, v níž R3 a R4 stejné nebo různé, znamenají alkyl a 1 až 3 atomech uhlíku,
    R2 znamená l-( alkyl Jtetrazol-5-yl o 1 až 3 atomech uhlíku v alkylové části, v poloze 5 nebo 6, vyznačující se tím, že se uvede v reakci sloučenina obecného vzorce II vynalezu tm kde
    R2 znamená alkyltetrazol-5-yl o 1 až 3 atomech uhlíku v alkylové části, se sulfonylchloridem obecného vzorce III
    RSO2CI (III), kde
    R má shora uvedený význam, za přítomnosti organického rozpouštědla při teplotě místnosti až teplotě varu pod zpětným chladičem.
CS78478A 1975-08-28 1978-01-24 Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině CS202560B2 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS78478A CS202560B2 (cs) 1975-08-28 1978-01-24 Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině

Applications Claiming Priority (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US60841575A 1975-08-28 1975-08-28
CS549276A CS202556B2 (cs) 1975-08-28 1976-08-24 Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
CS78478A CS202560B2 (cs) 1975-08-28 1978-01-24 Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS202560B2 true CS202560B2 (cs) 1981-01-30

Family

ID=25746178

Family Applications (7)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS549276A CS202556B2 (cs) 1975-08-28 1976-08-24 Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
CS78475A CS202557B2 (cs) 1975-08-28 1978-01-24 Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
CS78476A CS202558B2 (cs) 1975-08-28 1978-01-24 Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
CS78478A CS202560B2 (cs) 1975-08-28 1978-01-24 Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
CS78477A CS202559B2 (cs) 1975-08-28 1978-01-24 Způsob výroby l-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
CS797016A CS202561B2 (cs) 1975-08-28 1979-10-16 Způsob výroby l-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
CS797017A CS202562B2 (cs) 1975-08-28 1979-10-16 Způsob výroby l-suífonylbcnzimitlazolů, substituovaných na karbonylove skupině

Family Applications Before (3)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS549276A CS202556B2 (cs) 1975-08-28 1976-08-24 Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
CS78475A CS202557B2 (cs) 1975-08-28 1978-01-24 Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
CS78476A CS202558B2 (cs) 1975-08-28 1978-01-24 Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině

Family Applications After (3)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS78477A CS202559B2 (cs) 1975-08-28 1978-01-24 Způsob výroby l-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
CS797016A CS202561B2 (cs) 1975-08-28 1979-10-16 Způsob výroby l-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
CS797017A CS202562B2 (cs) 1975-08-28 1979-10-16 Způsob výroby l-suífonylbcnzimitlazolů, substituovaných na karbonylove skupině

Country Status (1)

Country Link
CS (7) CS202556B2 (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
CS202557B2 (cs) 1981-01-30
CS202562B2 (cs) 1981-01-30
CS202559B2 (cs) 1981-01-30
CS202556B2 (cs) 1981-01-30
CS202561B2 (cs) 1981-01-30
CS202558B2 (cs) 1981-01-30

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US4118742A (en) Carbonyl-substituted 1-sulfonylbenzimidazoles
AU741772B2 (en) Substituted benzimidazoles as non-nucleoside inhibitors of reverse transcriptase
JP4323803B2 (ja) 置換2−アニリノーベンゾイミダゾール及びnhe阻害剤としてのその使用
CA1059510A (en) Antiviral thiazolinyl or thiazinyl benzimidazole esters
US4174454A (en) Alkylidenylmethyl-substituted 1-sulfonylbenzimidazoles
CA1076582A (en) Antiviral thiazolinyl or thiazinyl ketobenzimidazoles
US4018790A (en) Substituted 1-sulfonylbenzimidazoles
EA001389B1 (ru) Антивирусные соединения
US4118573A (en) Substituted 1-sulfonylbenzimidazoles
US4230868A (en) α-Alkyl-α-hydroxybenzyl-substituted 1-sulfonylbenzimidazoles
US4401817A (en) Carbonyl-substituted 1-sulfonylbenzimidazoles
CS202560B2 (cs) Způsob výroby 1-sulfonylbenzimidazolů, substituovaných na karbonylové skupině
US4338329A (en) Antiviral method employing 1-sulfonylbenzimidazoles
US4338315A (en) Antiviral method employing thiazinyl benzimidazole derivatives
US4196125A (en) Substituted 1-sulfonylbenzimidazoles
US4289782A (en) Antiviral 1-sulfonylbenzimidazoles
US4316021A (en) Substituted 1-sulfonylbenzimidazoles
CA1079737A (en) 1-sulfonyl-5(6)-substituted-benzimidazoles
US4243813A (en) Substituted 1-sulfonylbenzimidazoles
JPH0114235B2 (cs)
KR800001138B1 (ko) 카보닐-치환-1-설포닐 벤즈이미다졸류의 제조방법
PL110143B1 (en) Method of producing new carbonyl substituted 1-sulfonylobenzimidazoles
EP1210336B1 (en) Substituted benzimidazoles as non-nucleoside inhibitors of reverse transcriptase
KR800001218B1 (ko) 티아졸리닐 케로벤즈아미다졸 및 이의 유도체의 제조방법
KR800001050B1 (ko) 티아졸리닐 케토벤즈 이미다졸 및 이의 유도체의 제조방법