CS199741B2

CS199741B2 - Herbicide

Info

Publication number: CS199741B2
Application number: CS785016A
Authority: CS
Inventors: George Levitt
Original assignee: Du Pont
Priority date: 1977-08-01
Filing date: 1978-07-28
Publication date: 1980-07-31
Also published as: PH16124A; HU181423B; IT1097594B; IL55252A0; ATA558078A; DK279578A; AU3849678A; AR223962A1; IE781549L; IT7826325A0; BR7804894A; AT362187B; BG30012A3; TR20205A; GT197853433A; IE47218B1; JPS5444683A; AU519709B2; US4190432A

Description

Vynález se týká herbicldních prostředku obsahujících jako účinnou látku heterocyklickým zbytkem substituované N-(aminokarbonyljarylsulfonamidy obecného vzorce I

V/ _/ II N=\ R_rSO_zNHCNH-\\ /.A Ň—\ (I) Z ve kterém

Ri značí zbytek vzorce

Rj. p

R2 a R3 značí nezávisle na sobě atom vodíku, fluoru, chloru nebo bromu, nebo methylovou skupinu, methoxyskupinu, nitroskupinu nebo trifluormethylovou skupinu,

W představuje atom kyslíku nebo síry,

X značí skupinu vzorce —NHCH3 nebo —N(CH₃)2,

Z značí methylovou skupinu nebo methoxyskupinu a &-'·

A značí skupinu CH nebo atom dusíku, s podmínkou, že značí-li R2 nitroskupinu nebo- trifluormethylovou skupinu, nesmí R₃představovat nitroskupinu nebo trifluormethylovou skupinu, nebo jejich zemědělsky vhodné soli, a způsobu výroby uvedených substituovaných arylsulfonamidů obecného' vzorce I. Vynález se dále týká způsobu použití uvedených chemických prostředků jednak jako selektivních a jednak jako· povšechných herbicidů s preemergentní i postemergentní účinností.

Přítomnost nežádoucí vegetace způsobuje velké škody na porostech kulturních rostlin, zvláště na porostech zemědělských plodin, které zabezpečují základní potřebu lidské potravy, jako jsou například sójové boby, pšenice a podobné. Současná populační exploze a s ní spojený celosvětový nedostatek potravin si vyžadují zlepšení efektivnosti pěstování uvedených kulturních plodin. Jednou z cest zlepšování zmíněné efektivnosti je zamezení nebo minimalizace ztrát těchto cenných kulturních rostlin tím, že se vyhubí nebo potlačí růst nežádoucí vegetace.

К hubení nežádoucí vegetace nebo k inhibici jejího růstu je k dispozici velké množství látek; takové látky se obvykle nazývají herbicidy. Avšak stále existuje potřeba ještě účinnějších herbicidů, které by ničily nebo. zpomalovaly růst plevele, aniž by signifikantně poškozovaly kulturní rostliny.

Substituované. ^: arylsulfonamidy obecného vzorce I jsou vysoce účinnými herbicidy, kterých lze obzvláště používat k . potlačování růstu plevele v pšenici.

Některé . substituované arylsulfonamidy strukturálně blízké sloučeninám. obecného vzorce I jsou známé.

Ve francouzském patentu č. 1 468 747 jsou popsány para-substituované fenylsulfonamidy obecného vzorce

ve kterém R značí atom vodíku nebo halogenu, nebo trifluormethylovou nebo alkylovou skupinu, které mají antidiabetickou účinnost.

Logemann a spolupracovníci, Chem. Abstr. 53, 18052g (1959), popisují řadu sulfonamidů, zahrnující též deriváty uracilu, obecného vzorce

..... o

II SOWHCNWtf ve kterém R značí butylovou nebo fenylovou skupinu nebo zbytek obecného vzorce

ve kterém Ri značí atom· vodíku nebo methylovou . skupinu. Při testování těchto látek na hypoglykemickou účinnost u . krys (v . orálních dávkách 25 mg/100 g) byla nejúčinnější sloučenina, ve které R značí butylovou nebo .fenylovou skupinu. Ostatní látky vykazovaly nižší účinnost nebo byly inaktivní.

Wojciechowski, · J. Acta Foton. Pharm. 19, 121 . až 125 (1962) (Chem. Abstr. 59,1633e) popisuje syntézu N-[ [2,6-dimethoxypyrimidin-4-yl) aminokarbonyl ] -4-methylbenzensulfonamidu vzorce

ve kterém

Ri a. Rž značí nezávisle na. sobě alkylovou skupinu s . 1 až 4 atomy uhlíku, a

Rs a Rá značí nezávisle na sobě atom vodíku nebo chloru, nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, a jejich použití jako povšechných nebo selektivních herbicidů.

V časopisu J. Drug. Res. 6, . 123 (1974) jsou popsány sloučeniny obecného . vzorce (ii)

S^SONHCNHR

A* (Li) ve kterém R značí pyridylovou skupinu, a jejich použití jako antidiabeticky účinných látek.

Ze substituovaných .arylsulfonamidů obecného vzorce I . podle . vynálezu jsou pro vysokou herbicidní účinnost . nebo příznivé výrobní náklady, .nebo z obou uvedených důvodů, výhodné ty sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

Ri značí zbytek obecného vzorce

ve kterém, nezávisle na sobě,

Rž značí atom fluoru,, chloru . nebo bromu, methylovou skupinu nebo nitroskupinu, a

Rs značí atom. vodíku, fluoru, chloru nebo bromu nebo methylovou skupinu.

Ještě výhodnější pro jejich vyšší herbicidní účinnost nebo příznivější výrobní náklady, nebo z obou uvedených důvodů, . jsou ty. sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

Ri značí zbytek obecného· vzorce

ve kterém

Rž značí atom chloru, methylovou skupinu nebo nitroskupinu, a

Rs značí atom vodíku nebo. chloru, nebo methylovou skupinu.

Nejvýhodnější pro· jejich vynikající herbicidní účinnost nebo; pro jejich ještě přízni-

Vzhledem k podobnosti se známými látkami předpokládá autor u zmíněné sloučeniny hypoglykemickou účinnost.

V holandském patentu č. 121 788 je popsána příprava sloučenin obecného vzorce (i) vější výrobní náklady, nebo z obou uvedených důvodů, jsou ty sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

Ri značí zbytek obecného vzorce

ve kterém

R2 značí atom chloru, methylovou skupinu nebo nitroskupinu,

R3 značí atom vodíku nebo chloru nebo methylovou skupinu, a

W značí atom kyslíku.

Specificky jsou pro vynikající herbicidní účinnost nebo pro vysoce příznivé výrobní náklady, nebo z obou uvedených důvodů, výhodné následující konkrétní sloučeniny:

2-chlor-N- [ (4-methoxy-6-methylamino-l,3,5-triazin-2-yl) aminokarbonyl ] benzensulfonamid, t. t. 224 až 228 °C;

2-chlor-N-[ (4-dimethylamino-6-metho>xy-l,3,5-triazin-2-yl)aminokarbO!nyl] benzensulfonamid, t. t. 200 až 206 °C;

N-[ (4-dimethylamino-6-methoxy-l,3,5-triazin-2-y 1) aminoikarbonyl ] -2-methylbenzensulfonamid, t. t. 194 až 198 ^CC;

N-[ (4-methoxy-6-methylamino-l,3,5-triazin-2-yl) aminokarbony 1 ] -2-methy lbenzensulfonamid, t. t. 199 až 202 °C;

X ^IU> <1111

N-[ (4-dimethylamino-6-methoxypyrimidin-2-y 1) aminokarbony l]-2-methylbenzensulfonamid, t. t. 238 až 239 °C;

N-[ (4-dimethylamino-6-methoxy-l,3,5-triazin-2-yl) aminokarbony 1 ] -2-nitrobenzensulfonamid, t. t. 212 až 213 ^CC, a N- [ (4-methy lamino-6-methoxy-l,3,5-triazin-2-yl) aminokarbonyl ] -2-nitrobenzensulfonamid.

Sloučeniny obecného vzorce I mají vedle vynikající herbicidní účinnosti vůči širokému spektru rostlin rovněž významnou selektivní účinnost na potlačování růstu kukuřice vzešlé z přirozeně zasetých semen v kulturách sójy, na inhibici růstu plevele v pšenici, na inhibici růstu křovin, a tropických vodních hyacintů. Sloučenin obecného vzorce I lze kromě toho používat též ja.ko> regulátorů růstu rostlin, jak-o například ke zvyšování obsahu cukru v cukrové třtině a v čiroku а к potlačování tvorby semen u trav, jako u tropické prosovité obilniny druhu Paspalum notatum.

Substituované arylsulfonamidy obecného vzorce I lze podle vynálezu vyrábět tím způsobem, že se příslušná 2-aminosubstituovaná heterocyklická sloučenina obecného: vzorce III uvede do reakce s příslušně substituovaným sulfonylisokyanátem nebo sulfonylisothiokyanátem obecného vzorce II podle níže uvedené reakční rovnice

H H * a (I) Z ve které Ri, W, X, Z a A mají shora uvedený význam;

Reakce se s výhodou provádí v inertním aprotickém organickém rozpouštědle, jako v methylenchloridu, tetrahydrofuranu nebo acetonitrilu, při normálním tlaku a za teploty místnosti. Způsob přidávání reakčních komponent není kritický, avšak většinou je účelné přidávat sulfonylisokyanát nebo sulfonylisothiokyanát za míchání к suspenzi aminoheterocyklické sloučeniny. Vzhledem к tomu, že isokyanáty a isothiokyanáty jsou obvykle kapaliny, dá se jejich přidávání snadno; kontrolovat.

Reakce je obvykle ex-otermická. V některých případech jest žádaný produkt nerozpustný v teplém reakčním prostředí a vykrystalizuje z něho v čisté formě. Produkty rozpustné v reakčním prostředí se izolují tím způsobem, že se rozpouštědlo odpaří, pevný odparek se rozetře s malým množstvím vhodného rozpouštědla, jako s 1-chlorbutanem, ethyletherem nebo¹ pentanem, a produkt se odfiltruje.

Výchozí sulfonylisokyanáty obecného· vzorce II (ve kterém W značí atom kyslíku) se dají připravit reakcí příslušných sulfonamidů s fosgenem v přítomnosti n-butylisokyanátu při teplotě varu vhodného rozpouštědla, jako chlorbenzenu, způsobem popsaným H. Ulrichem a A. A. Y. Sayighem v příručce o novějších metodách preparativní organické chemie [Newer Methods of Preparative Organic Chemistry, svazek VI, str. 223 až 241, Academie Press, New York and London, vydavatel W. Foerst). V případech, kdy příprava žádaného sulfonylisokyanátu uvedeným způsobem je nesnadná, lze podle shora uvedeného odkazu postupovat tím způsobem, že se působí fosgenem na sulfonylmočovinu vzniklou reakcí butylisokyanátu s příslušným sulfonamidem.

Příprava sulfonamidů působením· hydroxidu amonného· na sulfonylchloridy jest podrobně popsána v literatuře, viz například Crossley a spolupracovníci, J. Am. Chem. Soc. 60, 2223 (1938).

Některé sulfonylchloridy se nejlépe připravují chlorsulfonací substituovaného' benzenu nebo thiofenu způsobem popsaným H.

T. Clarkem a spolupracovníky, Org. Synth., kolektivní svazek 1, druhé vydání, 1941, str.

85. Jiné ' benzensulfonylchloridy se s výhodou připravují diazotací příslušného· anilinu dusitanem sodným v prostředí kyseliny chlorovodíkové a následující reakcí vzniklé diazoniové soli s kysličníkem siřičitým· v přítomnosti chloridu měďného v prostředí kyseliny octové, způsobem podle H. L. Yaleho a F. Sowinskiho, J. Org. Chem. 25, 1824 (1960).

Sulfonylisothiokyanáty lze připravit působením sirouhlíku a hydroxidu draselného· na příslušný sulfonamid a následující reakcí vzniklé dvojdraselné soli s fosgenem, způsobem popsaným K. Hartkem, Arch. Pharm. 229, 174 (1966).

Syntéza heterocyklických aminoderivátů jest popsána v monografiích „The Chemistry of Heterocyclic Compo-unds“, sérii publikované nakladatelstvím Interscience Publ., New York a Londýn. 2-Aminopyrimidiny jsou popsány D. J. Brownem ve svazku XVI. shora uvedené řady „The Pyrimidines“.

2--^imrn^^l,3,5-^t^]riaziny lze syntetizovat způsoby popsanými Ε. M. Smolinem a L. Rapaportem ve svazku XIII. téže řady „s-Triazines and Derivatives“.

Zemědělsky vhodné soli sloučenin obecného* vzorce I mají rovněž herbicidní účinnost a lze je připravovat různými způsoby, které jsou odborníkům· dobře známé. Napři klad soli s kovy lze připravit tím způsobem, že. se na sloučeniny obecného· vzorce I působí roztokem soli alkalického- kovu nebo kovu alkalických zemin, která má dostatečně basický anion (například hydroxidem, alkoxidem, uhličitanem nebo· hydridem kovu). Soli s kvartérními aminy lze vyrábět podobnou pracovní technikou.

Soli sloučenin obecného vzorce I lze rovněž připravit výměnou jednoho· kationtu za jiný. Výměnu kationtů lze uskutečnit přímým působením vodného roztoku soli sloučeniny obecného· vzorce I (například soli s alkalickým kovem nebo· kvartérní amoniové soli) na roztok soli kationtu, který má být vyměněn. Tato metoda je nejúčinnější tehdy, když žádaná sůl obsahující vyměněný kation je nerozpustná ve vodě a lze ji oddělit filtrací.

Výměnu kation,tů lze rovněž provádět tak, že se vodný roztok soli · sloučeniny obecného· vzorce I (například soli s alkalickým· kovem nebo kvartérní amoniové soli) nechá protékat přes sloupec katexové pryskyřice obsahující kation, který se má vyměnit. Při tomto způsobu se kation vázaný v pryskyřici vymění za kation v původní soli sloučeniny obecného vzorce I a žádaný produkt se pak ze sloupce eluuje. Tato metoda je zvláště výhodná tehdy, je-li žádaná sůl rozpustná ve vodě.

Adiční soli sloučenin podle vynálezu s kyselinami lze získat reakcí sloučeniny obecného vzorce I s vhodnou kyselinou, například s kyselinou p-toluensulfonovou, kyselinou trichloroctovou a podobnými.

Způsob výroby sloučenin obecného· vzorce I je blíže objasněn v následujících příkladech provedení, ve kterých je teplota udána ve stupních Celsia (°C) a díly značí, pokud není uvedeno· jinak, hmotnostní díly.

Příklad 1

2-Chlor-N-[ (4-methoxy-6-methyIamino-l,3,5-triazin-2-yl) · aminokarbonyl ] benzensulfonamid

K roztoku 2,1. g 2-amino-4-methoxy-6-methylamino-l,3,5-triazinu v 60 ml horkého acetonitrilu se přikape za míchání roztok 3,3 g 2-chloгbenztnsulfonyiisokyaπátu ve 20 mililitrech acetonitrilu. Reakční směs se míchá 18 hodin při teplotě místnosti a pak se vyloučený produkt odfiltruje; získá se shora uvedená sloučenina o teplotě tání 224 až 228 °C.

Způsobem podle příkladu 1, ale za použití ekvivalentních · množství příslušného- derivátu amino-l,3,5-triazinu a sulfonylisokyanátu nebo sulfonylisothiokyanátu, lze připravit sloučeniny uvedené v tabulce I.

Tabulka I

Sloučeniny obecného vzorce /=(¹ мЦ

R₃ z

R2	Из	W	X	Z	t.t. (°С)
Cl	Н	0	N(CH3)2	ОСНз	200 až 206
Cl	5-С1	0	N(CH3)2	ОСНз	204 až 206
Cl	5-С1	0	NHCH3	ОСНз	- 219 až 228
СНз	5-СНз	0	NHCH3	ОСНз	192 až 195
СНз	н	0	NHCH3	ОСНз	199 až 202
Η	н	0	ЫНСНз	ОСНз	281 až 286
Η	н	0	N.(CH3)2	ОСНз	210 až 213
F	н	0	NHCH3	ОСНз	195 až 202
ОСНз	5-С1	0	NHCH3	ОСНз	198 až 203
Cl	6-С1	0	И(СНз)2	ОСНз	211 až 213
Cl	5-СНз	0	N(CH3)2	ОСНз	215 až 216
F	н	0	N(CH3)2	ОСНз	183 až 186
ОСНз	5431	0	N(CH3)2	ОСНз	225 až 230
сш	5-СНз	0	N(CH3)2	ОСНз	193 až 196
ОСНз	5-ОСНз	0	N(CH3)2	ОСНз	195 až 200
N02	н	0	М(СНз)2	ОСНз	212 až 213
N02	н	0	NHCH3	ОСНз
Cl	5-NO2	0	N(CH3)2	ОСНз
СНз	5-NO2	0	М(СНз)2	ОСНз
Cl	3-С1	0	N(CH3)2	ОСНз
ОСНз	5-ОСНз	0	NHCH3	ОСНз
CF3	Н	0	N(CH3)2	ОСНз
СНзО	Н	0	N(CH3)2	ОСНз
н	3-С1	0	NHCH3	ОСНз
н	3-F	0	NHCH3	ОСНз
н	3-СНз	0	NHCH3	ОСНз
н	З-Вг	0	Ní(CH3)2	ОСНз
н	3-NO2	0	N.(CH3)2	ОСНз
F	6-F	0	N.(CH3)2	ОСНз
F	5-F	0	N(CH3)2	ОСНз
С1	5-CF3	0	N.(CH3)2	ОСНз
С1	5-NO2	0	Ní(CH3)2	ОСНз
С1	5-СНз	0	N(CH3)2	ОСНз
С1	5-С1	S	N(CH3)2	ОСНз
С1	Н	S	N(CH3)2	СНз
CI	5-С1	S	N(CH3)2	СНз
С1	3-F	0	NHCH3	СНз
Вг	5-Вг	0	N(CH3)2	СНз
С1	6-С1	S	М(СНз)2	СНз
СНз	5-Вг	0	N(CH3)2	СНз
СНз	5-С1	0	NI(CH3]2	СНз
СНз	5-F	0	N(CH3)2	СНз
ОСНз	5-С1	S	N(CH3)2	СНз
ОСНз	5-С1	0	М(СНз)2	СНз
н	Н	0	М(СНз)2	СНз
С1	н	0	N(CHs)3	СНз
С1	5-С1	0	Ni(CH3)2	СНз
ОСНз	5-ОСНз	0	N(CH3)2	СНз
1СНз	5-СНз	0	N(CHs)2	СНз
С1	6-С1	0	N(CH3)2	СНз
Вг	Н	0	N(CHs)ž	СНз
СНз	Н	0	N(C№)2	СНз
CF3	Н	0	N(CH3)2	СНз
N02	Н	0	N(CH3)2	СНз

Rz	9 R3	W
F	H	0
F	6-F	0
Cl	6-C1	0
H	H	0
Cl	H	0
Br	H	0
СНз	H	0
CFs	H	0
NOz	H	0
F	H	O

10
X	Z	.t.t. (^СС)
N(CHs]2	СНз
N(CH3)z	СНз
N(CH3]2	CH3
NHCHs	СНз
NHCHs	CH3
NHCHs	СНз
NHCH3	СНз
NHCH3	CHs.
NHCHs	СН3
NHCH3	CHs

Příklad 2

N-[ (4-Dimethylamino-6-methoxy-l,3,5-triazin-2-yl) aminokarbonyl ] -2-methylbenzensulfonamid

K roztoku 0,85 g 2-amino“4-dimethylamino-6-methOxy-l,3,5-triazmu ve 40 ml methylenchloridu se za míchání přikape roztok 1,0 g . 2-methylbenzensulfonylisokya.nátu v 10 ml methylenchloridu. Reakční směs se míchá 24 hodin při teplotě místnosti, ze vzniklého· roztoku se oddestiluje rozpouštědlo a pevný odparek sě překrystalizuje ze směsi benzenu s hexanem. Získá se v nadpisu uvedený produkt o· teplotě tání 194 až 198 °C.

Příklad 3

N-[ (4-Dimethylamino-6-methoxy-l,3,5-tr iazin-2-y 1) aminokarbonyl ] -2-thiofensulfonamid

K roztoku 1,7 g 2-amino'-4-dimethllamin’(> -6-methoxy-l,3,5-triazinu v 50 ml horkého acetonitrilu se za míchání přikape roztok

1,9 g thiolensulíonylisokyanátu v 10 ml acetonitrilu. Reakční směs se míchá 18 hodin a vyloučený produkt se odfiltruje. Získá se 2,0 g v nadpisu uvedeného produktu o t. t. 192 až 195 °C.

Způsobem popsaným· v příkladu 3 se získá rovněž N-[ (4-methoxy-B-methyla'mmo-l,3,5-ta4i^zi.n-2l^ ] aminokarbonyl ]-2-thlofensulfonamid o teplotě tání 208 až 210 °C.

Příklad 4

N-[ (4-Methoxy-6-methylamino-l,3,5-triazin-2-yl] aminokarbonyl ] -2-thiof ensulfonamid, sodná sůl

K suspenzi 2,5 g N-[ (4-methoxy-6-methylamiiio-l,3,5-triazm-2-yl] aminokarbonyl]-2-thiofe.nsulfooa.midu v 50 ml vody se přidají 3 ml 10% hydroxidu sodného. Získaný roztok se zfiltruje a filtrát se ochladí, přičemž se vyloučí bezbarvý krystalický produkt. Po- odfiltrování se získá 1,1 g shora uvedené sodné soli o· teplotě tání 297 až 298 °C.

Příklad 5

N- [ (4-Dimethylamino-6-methylpy rimidin-2-y1) aminokarbonyl] bezzezsulfozamid

K suspenzi 15,2 g 2-amino-4-dimethylamino-6-methylpyrimidi.nu ve · 400 ml methylenchloridu se při teplotě místnosti pomalu přidá 18,3 g benzensulfonylisokyazátu. Reakční směs se míchá 4 · hodiny, pak se rozpouštědlo oddestiluje za sníženého¹ tlaku a bezbarvý polotuhý odparek se rozmíchá s ethyletherem. Pevná látka se odfiltruje, nasuspenduje do· acetonu, suspenze se ochladí a produkt se odfiltruje. Získá se v nadpisu uvedená látka, která se rozkládá při 180 až 182 °C.

Příklad 6

2-Chlor-N- [ (4-dimethylamino'-6-methoxypyr imidiz-2-yl ] aminokarbonyl ] benzensulfonamid

K roztoku 25 g 2-amizo-4-dimethyaammo--6-methoxypyrimidinu v 700 m.l acetonitrilu se při teplotě místnosti přikape 32,5 g 2-chlorbenzensulfozybisokyanátu. Směs se zahřeje na 40 ^CC a pak se míchá pět hodin při teplotě místnosti. Vyloučený produkt se odfiltruje a promyje malým množstvím chladného ethyletheru. Získá se v nadpisu uvedená látka o teplotě tání 224 až 22б °C.

Způsobem podle příkladu 6, ale za použití ekvivalentních množství příslušného' derivátu 2-aminopyrimidinu a sulfonylisokyanátu se připraví sloučeniny uvedené v následující tabulce II.

Tabulka II

Sloučeniny obecného vzorce

R2	R3	W	X	Z	1.1. (°С)
. H	Η	0	N(CH3)2	ОСНз
H	Η	S	Ы(СНз)2	ОСНз
СНз	Η	0	N(CH3)2	ОСНз	238 až 239
Cl·	Η	0	N(CH3)2	ОСНз	224 až 226
F	Η	0	N(CH3)2	ОСНз
Br	Η	0	М(СНз)2	ОСНз
N02'	Η	0	N(CH3)2	ОСНз
ОСНз	Η	0	N(CH3)2	ОСНз
CF3	Η	0	N(CH3)2	ОСНз
Cl	Η	’ S	N(CH3)2	ОСНз
СНз	Η	S	Ы(СНз)2	ОСНз
F	Η	S	N(CH3)2	ОСНз
Cl	6-С1	0	NHCH3	ОСНз
Cl	5-СНз	0	NHCHs	ОСНз
Cl	5-CF3	0	N(CH3)2	ОСНз
Cl	5-Вг	0	NHCH3	ОСНз
Cl	3-С1	0	N-НСНз	ОСНз
Cl	3-F	0	NHCHs	ОСНз
ОСНз	5-ОСНз	0	NHCH3	ОСНз
H	3-С1	0	NHCH3	ОСНз
H	3-F	0	NHCH3	ОСНз
H	3-ΝΟ2	0	N[CH3)2	ОСНз
Cl	5-С1	S	N(CH3)2	ОСНз
Cl	3-С1	S	N(CH3)2	ОСНз
Cl	5-F	S	N(CH3)2	ОСНз
Cl	5-ОСНз	S	N(CH3)2	ОСНз
H	Η	0	N(CHs)2	СНз
Cl	Η	0	N(CH3)2	СНз
Br	Η	0	N(CH3)2	СНз
F	Η	0	N(CH3)2	СНз
СНз	Η	0	N(CH3)2	СНз
CF3	Η	0	N(CH3)2	СНз
N02	Η	0	N(CH3)2	СНз
ОСНз	Η	0	N(CH3)2	СНз
Cl	5-С1	0	N(CH3)2	СНз
Cl	6-С1	0	N(CH3)2	СНз
Br	5-Βγ	0	N(CH3)2	СНз
ОСНз	5-ОСНз	0	N(CH3)2	СНз
СНз	5-СНз	0	N(CH3)2	СНз
Cl	3-С1	0	N(CH3)2	СНз
СНз	5-ΝΟ2	0	N(CH3)2	СНз
ОСНз	5-C1	0	NHCH3	СНз
Cl	5-NO2·	0	N(CH3)2	СНз
Cl	5-F	0	NHCH3	СНз
H	3-СНз	0	N(CH3)2	СНз
H	3-Br	0	N(CH3)2	СНз
H	Η	0	NHCH3	СНз
Cl	Η	0	NHCHs	СНз
Br	Η	0	NHCHs	СНз
F	Η	0	NHCH3	СНз
СНз	Η	0	NHCH3	СНз
CF3	Η	0	NHCH3	СНз
NOz	Η	0	NHCHs	СНз
ОСНз	Η	0	NHCH3	СНз

12

Rž	R3	w	X	Z
Cl	5-C1	0	NHCH3	СНз
Cl	6-C1	0	NHCH3	СНз
Br	5-Br	0	NHCH3	СНз
ОСНз	5-ОСНз	0	NHCH3	СНз
СНз	5-СНз	0	NHCH3	СНз
Cl	3-C1	0	NHCH3	СНз
СНз	5-NO2	0	NHCH3	СНз
N02	H	0	NHCHs	ОСНз

Herbicidní prostředky podle vynálezu, obsahující jako· účinnou látku substituované arylsulfonamidy obecného vzorce I, lze vyrábět obvyklými způsoby. Lze je připravovat ve formě poprašů, granulí, pelet, roztoků, suspenzí, emulzí, smáčivých poprašků, emulgovatelných koncentrátů a podobných přípravků. Mnohé z nich lze aplikovat přímo. Postřikové přípravky lze rozředit ve vhodném prostředí a zředěného roztoku používat v množství od několika litrů na hektar až do několika stovek litrů na hektar. Vy sokoproicentní koncentráty jsou především určeny jako meziprodukty proⁱ výrobu dalších přípravků. Herbicidní prostředky podle vynálezu obsahují obecně asi 0,1 až 99 hmotnostních procent účinné sloučeniny, resp. sloučenin, a alespoň jednu z následujících pomocných látek: asi 0,1 až 20 °/o povrchově aktivní látky (látek), a b) asi 1 až

99,9 o/o pevného nebo kapalného ředidla (ředidel). Specificky mohou uvedené herbicidní prostředky obsahovat zmíněné složky v následujících přibližných množstvích:

TABULKA III

Přípravek Složky (hmotnostní procenta) účinná látka ředidlo (a) povrchově účinná látka (y)

smáčivé poprašky	20 až 90	0 až 74	1 až 10
olejové suspenze, emulze,
roztoky (včetně emulgovatel-
ných koncentrátů)	3 až 50	40 až 95	0 až 15
vodné suspenze	10 až 50	40 až 84	1 až 20
poprašky	1 až 25	70 až 99	0 až 5
granule a pelety	0,1 až 95	5 až 99,9	0 až 15
vysokoprocentní koncentráty	90 až 99	0 až 10	0 až 2

V herbicidních přípravcích mohou být samozřejmě přítomny účinné složky v nižším nebo vyšším množství, v závislosti na předpokládaném použití a na fyzikálních vlastnostech použité sloučeniny. Někdy je žádoucí vyšší obsah povrchově aktivní látky vzhledem к účinné látce; toho lze dosáhnout buď přimíšením povrchově aktivní látky přímo do přípravku, nebo jejím- přidáním do- cisterny před postřikem.

Typická pevná ředidla vhodná pro herbicidní prostředky jsou popsána v příručce Watkinse a spolupracovníků „Handbook of Insecticide Dust Diluents and Carriers“, 2. vydání, Dorland Books, Caldwell, New Jersey. Pevná ředidla s vyšší nasáklivostí jsou vhodnější pro- smáčivé poprašky, a hutnější ředidla jsou vhodnější pro poprašky.

Typická kapalná ředidla a rozpouštědla jsou popsána v Marsdenově příručce „Solvents Guide“, 2. vydání, Interscience, New York, 1950. Rozpustnost pod 0,1 % je vhodná pro suspenzní koncentráty; koncentrované (vysokoprocentní) roztoky se nemají rozdělovat při teplotě 0 °C na jednotlivé fáze. V příručce „McCutcheorfs Detergents and Emulsifiers Annual“, MC Publishing Corp.,

Ridgewood, New Jersey, a rovněž v encyklopedii autorů Siselyho a Wooda „Encyclopedia of Surface Active Agents“, Chemical Publishing Co., Inc., New York (1964), jsou uvedena vhodná povrchově aktivní činidla a jejich doporučené použití. Všechny uvedené herbicidní prostředky mohou dále obsahovat minoritní množství dalších přísad, jako látek snižujících pěnivost, spékání, korozi, mikrobiální růst a podobně.

Způsoby výroby herbicidních prostředků jsou o sobě dobře známé. Roztoky se připravují pouhým mícháním složek až do rozpuštění. Jemně práškovité pevné přípravky se vyrábí smícháním složek a obvykle mletím směsi, na příklad v kladivovém mlýnu nebo ve fluidním mikronizéru. Suspenze se připravují mletím za vlhka (viz například Littler, USA patent 3 060 084). Granule a pelety lze vyrábět na příklad nastříkáním roztoku účinné látky na předem vyrobený granulovaný nosič, nebo různými běžnými aglomeračními pracovními postupy, viz například J. E. Biroiwninig „Agglomeratiion“, časopis Chemical Engineering, 4. proisintec 1967, strana 147 a další, a příručku „,Perry’s Chemical Engineer’s Handbook“, čtvrté vydání, McGraw-Hill, New York (1963), str, 8 až 59 a následující.

Další informace týkající se způsobu formulování herbicidních prostředků viz například:

Η. M. Loux, USA patent č. 3 235 361, 15. února 1966, sloupec 6, řádek 16, až sloupec 7, řádek 19, a příklady 10 až 41.

R. W. Luckenbaugh, USA patent 3 309 192, 14. března 1967, sloupec 5, řádek 43, až sloupec 7, řádek 62, a příklady 8, 12, 15, 39, 41, 52, 53, 58, 132, 138 až 140, 162 až 164, 166, 167, 169 až 182.

H. Gysin a E. Knusli, USA patent 2 981 855,

23. června 1959, sloupec 3, řádek 66, až sloupec 5, řádek 17, a příklady 1 až 4.

G. C. Klingman, „Weed Control as a Science“, John Wiley & Sons, Inc., New York, 1961, str. 81—96.

J. D. Fryer a S. A. Evans: „Weed Control Handbook“, 5. vydání, Blackwell Scientific Publications, Oxford, 1968, str. 101 až 103.

V následujících příkladech značí všechny díly a procenta, pokud není uvedeno· jinak, hmotnostní díly a hmotnostní procenta.

P ř í к 1 a d 7

Smáčivý poprašek

2-chlor-N- [ (4-methoxy-6-methy IaminO'-l,3,5-triazin-2-yl)aminokarbonyljbenzensulfonamid 80' % alkylnaftalensulfonan sodný 2 % ligninsulfonan sodný 2 °/o syntetický amorfní silikagel 3 % kaolinit 13 %

Jednotlivé složky se smíchají, směs se rozemele na kladivovém mlýnu tak, aby průměr všech částeček byl menší než 50 mikronů, směs se znovu promísí a plní do· obalů.

Příklad 8

Smáčivý poprašek

2-chlor-N- [ (4-dímethylamino-6-methoxy-l,3,5-triazln-2-yl) ami nokarbonyljbenzensulfonamid 50 % alkylnaftalensulfonan sodný 2 % methylcelulóza o nízké viskozitě 2 % infusorlová hlinka 46 °/o

Jednotlivé složky se smísí, směs se rozemele nejprve v kladivovém mlýnu a pak se mikronizuje v tryskovém mikronizéru tak, aby průměr v podstatě všech částeček byl menší než 10 mikronů. Směs se znovu promísí a plní do obalů.

Příklad 9

Granule

Smáčivý poprašek z přikladli 8 ,5 % granulovaný attapulgit 95 % (U. S. S. 20 až 40 mesh; průměr

0,84 až 0,42 mm).

Suspenze smáčivého poprašku obsahující asi 25 % pevných látek se nastříká na povrch granulí attapulgitu za míchání v dvoukuželové míchačce. Granule se vysuší a plní do obalů.

Příklad 10

Vytlačované pelety

N- [ (4-dimethy lamino-6-methoxypyrimidin-2-y 1) aminokarbonyl J -2-methylbenzensulfonamid 25 % bezvodý síran sodný 10 % surový ligninsulfonan vápenatý 5 % alkylnaftalensulfonan sodný 1 % vápenato-hořečnatý bentonit 59 %

Jednotlivé složky se smísí, směs se rozemele v kladivovém, mlýnu a .pak se ovlhčí asi 12 % vody. Zvlhčená směs se vytlačuje ve formě válcových tyčí o· průměru asi 3 mim., které se rozřežou na pelety asi 3 mm dlouhé. Získané pelety se vysuší a buď je lze používat přímo, nebo se rozdrtí tak, aby získaná drť prošla U. S. S. sítem číslo 20 (otvory o průměru 0,84 mm). Získaný materiál se znovu třídí na sítech, a granule zadržené na sítu U. S. S. číslo 40 (otvory 0,42 mm) se plní do obalů pro použití a jemnější granule, které prošly, se recyklují.

Příklad 11

Olejová suspenze

2-chlor-N-[ (4-dimethylamino-6-methoxy-l,3,5-triazin-2-yl)aminokarbonyljbenzensulfonamid 25 % hexaoleát polyoixyethylensorbitolu 5 % olej na bázi vysokých alifatických uhlovodíků 70 °/o

Jednotlivé složky se smísí a směs se rozemele v mlýnu na písek tak, aby se průměr částeček snížil asi pod 5 mikronů. Získanou suspenzi lze aplikovat buď přímo, nebo· výhodně po zředění vhodnými oleji, nebo po emulgování ve vodě.

Příklad 12

Smáčivý poprašek

Jednotlivé složky se navzájem smísí, směs

N- [ (4-dimethy iamino-6-methoxy-l,3,5-triazin-2-yl J aminokarbonyl ] -2-methylbenzensulfonamid 20 % alkylnaftalensulfonan sodný 4 % ligninsulfonan sodný 4 % methylcelulóza o nízké viskozitě 3 % attapulgit 69 % se rozemele v kladivovém mlýnu tak, aby průměr prakticky všech částeček byl menší než 10 mikronů, získaný materiál se znovu promíchá, prošije U. S. S. sítem číslo 50 (otvory o průměru 0,3 mm) a plní do· obalů.

Příklad 13

Olejová suspenze

2-chlor-N-[ (4-methoxy-6-methylamino-l,3,5-triazin-3-yl jaminokarbonyl ]benzensulfonamid 35 % směs esterů polyalkoholů s karbo-xlovými kyselinami a v oleji rozpustných sulfomátů ropných uhlovodíků 6 % xylen 59 %

Jednotlivém složky se navzájem smísí a směs se rozemele v mlýnu na písek tak, aby průměr prakticky všech částeček byl menší než 3 mikrony. Získaný přípravek se dá používat buď přímo·, nebo po zředění oleji, nebo- po emulgování ve vodě.

Příklad 14

Vysioikoprocentní 'koncentrát

N-[ (4-dimethylamino-6-mⁱethoixypyrimidin-2-ylj aminokarbony 1 ] -2-methylbenzensulfonamid 99 % silika-aerogel 0,5 % syntetický amorfní silikagel 0,5 '%

Jednotlivé složky se navzájem smísí a směs se rozemele v kladivovém mlýnu tak, aby se získal materiál, který prakticky všechen projde U. S. S. sítem číslo 50 (otvory o průměru 0,3 mm). Koncentrátu se dá použít pro přípravu dalších přípravků.

Příklad 15

Nízkoprocentní granule

N- [ (4-dimethylamino-6-methO'xy-1,3,5-triazin-2-yl Jaminokarbonyl ] -2-methylbenzensulfonamid 1 %

N,N-dimethylformamid 9 % granulovaný attapulgit (U. S. ,S. 20 až 40 mesh) 90 %

Účinná látka se rozpustí v rozpouštědle a roztokem se postříkají odprášené granule v rotační míchačce. Po nastříkání roztoku se nechá míchačka ještě krátkou dobu běžet a pak se granule naplní do; obalů.

Příklad 16

Vodná suspenze zahušťovač na bázi kyseliny polyakrylové 0,3 % polyethylenglykolether dodecylfenolu 0,5 % hydrogenfosforečnan sodný 1,0 °/o dihydrogenfosforečnan sodný 0,5 % polyvinylalkohol 1,0 % voda 56,7 °/o

Jednotlivé složky se smísí navzájem a směs se rozmělní v mísícím kolovém mlýnu na písek tak, aby v podstatě všechny částečky byly menší než 5 mikronů.

Příklad 17

Roztok sodná sůl N-[ (4-methoxy-6-methylamino-l,3,5-triazin-2-yl jaminokarbonyl ] -2-methy lbenzensulfonamidu 5 % voda 95 %

Sůl se vnese za míchání ^přímo do vody a po rozpuštění se roztok plní do obalů. Přípravek je určen к postřiku.

P ř í к 1 a d 18

Granule

2-chlor-N- [ (4-methoxy-6-methylamino-l,3,5-triazin-2-yl jaminokarbonyl] benzensulfonamid 80 % smáčecí prostředek 1 '% surová sůl kyseliny ligninsulfonové (obsahující 5 až 20 % přírodních cukrů) 10 % attapulgitová hlinka 9 %

Jednotlivé složky se smísí a směs se rozemele tak, aby prošla stíem 100 mesh.Rozemletá směs se vnese do f luidního granulátoru, proud vzduchu se seřídí tak, aby materiál živě vířil a vířící směs se zkrápí jemným postřikem vody. Ve fluidizaci a postřikování vodou se pokračuje tak dlouho·, až se utvoří granulky žádané velikosti. Přidávání vody se skončí, ale směs se fluidizuje dále, popřípadě za zahřívání, tak dlouho, až se obsah vody sníží na žádanou hladinu, obvykle na méně než 1 °/o. Zgranulovaná směs se vyjme, prošije sítem na žádanou velikost, obvykle 14 až 100 mesh (1410 až 149 mikronů) a plní do obalů.

Příklad 19

Granule s nízkým obsahem

N-[ (4-methoixy-6-methylaminol,3,5-triazin-2-yl) aminokarbony 1 ] -2-methylbenzensulfonamid 0,1 % granulovaný attapulgit (U. S. S. 20 až 40 mesh) 99,9 %

N- [ (4-dimethylamim>6-methoxy-l,3,5-triazin-2-yl jaminokarbonyl]-2-methylbenzensulfonamid 40 % %

0,1 %

4,9 o/o

Účinná látka se rozpustí ve vhodném rozpouštědle a roztokem se za míchání ve dvoukuželové míchačce postříkají granule attapulgitu zbavené prachových podílů. Po skončení postřiku se granule zahřejí, aby se odpařilo rozpouštědlo, pak se nechají zchladnout a plní do obalů.

Příklad 20

Smáčivý poprašek

N-[ (4-dimethylamino-6-methoxypyrimidin-2-yl) aminokarbony 1 ] -2-methylbenzensulfonamid sodná sůl djoktylsulfosukcinátu syntetický jemný silikagel

Jednotlivé složky se navzájem smísí a směs se rozemele v kladivovém mlýnu tak, aby prakticky všechny částečky byly menší než 100 mikronů. Rozemletá směs se prošije U. S. S. sítem číslo 50 a plní se doi obalů.

Příklad 21

Smáčivý poprašek

N- [ (4-methoxy-6-methylamino-l,3,5-triazin-2-yl]aiminokarbOinyl]-2-methylbenzensulfonamid 40 % ligninsulfonan sodný 20 % montmorillonitová hlinka 40 ;%

Jednotlivé složky se navzájem smísí, směs se rozemele nejprve na hrubo v kladivovém mlýnu a pak se mikronizuje tak, aby prakticky všechny částečky byly menší než 10 mikronů. Rozemletý materiál se znovu promísí a plní do vhodných obalů.

Způsoby popsanými v příkladech 7 až 21 lze formulovat všechny sloučeniny obecného vzorce I do příslušných herbicidních přípravků.

Herbicidní prostředky obsahující jako účinnou látku substituované arylsulfonamidy obecného· vzorce I lze aplikovat buď preemergentně, nebo postednergentně, jednak к hubení nežádoucí vegetace na plochách nepoužívaných к pěstování kulturních rostlin, a jednak к selektivnímu hubení plevele v porostech některých kulturních rostlin, například pšenice a sóji. Za použití vhodné dávky a vhodné doby к aplikaci lze herbicidních prostředků podle vynálezu používat rovněž к prospěšnému modifikování růstu rostlin.

Přesné množství sloučeniny obecného' vzorce I, které je třeba použít v dané situaci, závisí na žádaném konečném účinku, na očekávaném použití ošetřených rostlin, na druhu plevele, který se má hubit, na druhu půdy, na použité formě herbicidního prostředku a způsobu jeho aplikace, na povětrnostních podmínkách a podobných faktorech. Vzhledem к tomu, že při aplikaci herbicidního prostředku hrajou roli tak četné pro měnné faktory, není možné přesně určit aplikační dávku vhodnou pro všechny situace. Obecně řečeno, lze sloučeniny obecného vzorce I aplikovat v dávce v rozmezí asi 0,1 až 20 kg/ha, výhodně v rozmezí 0,1 až 10 kg/ha. Nižší dávky v uvedených rozmezích se obyčejně volí pro aplikaci na lehčí půdy, pro selektivní hubení plevele v kulturách užitkových rostlin, nebo v situacích, kdy není žádoucí dlouhodobé setrvávání preparátu. Některých sloučenin obecného' vzorce I lze používat ve velmi nízkých dávkách к regulaci růstu rostlin, avšak někdy se dají aplikovat i vyšší dávky, v závislosti na takových faktorech, jako je druh kulturní rostliny, která má být ošetřena, doba ošetření a další.

Substituované arylsulfonamidy obecného vzorce I se dají rovněž kombinovat s jinými herbicidy. Zvláště vhodné jsou kombinace na příklad s 3-(3,4-dichlorfenyl )-l,l-dimethylmočovinou, s triaziny, jako^ s 2-chlor-4-

- (ethylamino) -6- (isopropylamino) -s-triazinem, s uráčily, jako s 5-brom-3-sek.butyl-6-methyluracilem, dále s N-(fosfonomethyl) glycinem, 3-cyklohexyl-l-methyl-6-dimethylamino-s-triazin-2,4 (1H,3H) -dionem, N,N-dimethyl-2,2-difenylacetamidem, s kyselinou 2,4-dichlorfenoxyoctovou (a látkami blízce příbuznými), >s 4-chlor-2-butinyl-3-chlorfenylkarbamátem, s esterem 2,3-dichlorallylalkoholu s kyselinou diiso-propylthiokarbamovou, s S-(2,3,3-trichlorallyl) esterem kyseliny diisopropylthiokarbamové, s ethyl-N-benzoyl-N-

- (3,4-dichlorfenyl) -2-aminopropionátem, s l,2-dimethyl-3,5-difenylpyrazolium-methylsulfátem, s methyl-,2- [ 4- (2,4-dichlorf enoxy) fenoxyjpropanoátem, se 4-amino-6-terc.butyl-3- (methylthio) -l,2,4-triazin-5 (4H) -oněm, s 3- (3,4-dichlorfenyl) -1-methoxy-1-methylmočovinou, s 3-isopropyl-lH-2,l,3-benzothiodiazin- (4) -3H-on-2,2-dioxidem, s a,a,a-trifluor-2,6-dinitro-N,N-dipropyl-p-toluidinem, s l,l‘-dimethyl-4,4‘-bipyridiniovým iontem, s methanarsonátem monosodným, s 2-chlor-2‘,6‘-díethyl (methoxymethyl Jacetanilidem a s l,l-dimethyl-3-

- (α,οτ,α-trif luor-m-tolyl) močovinou.

Herbicidní účinnost sloučenin obecného vzorce I byla stanovována pomocí testů prováděných ve skleníku. Uvedené testy a nalezená data jsou uvedeny níže.

Test A

Semena rosičky (Digitaria sp.), ježatky kuří nohy (Echinochloa crusgalli), ovsa planého (Avena fatua), kasie (Cassia tóra), povíjnice (Ipomoea sp.), řepeně (Xanthium sp.), čiroku, kukuřice, sóji, rýže, pšenice a ostřice byla pěstována v živném prostředí a ošetřena preemergentně v tabulce uvedeným chemickým prostředkem rozpuštěným v rozpouštědle nepůsobícím fytotoxicky. Ve stejné době byly herbicidní sloučeninou postříkány rostlinky bavlníku ve stadiu pěti listů (včetně děložních), bobů ve stadiu třetího rozvíjejícího· se trojčetného listu, rosničky krvavé ve stadiu dvou listů, ježatky kuří nohy ve stadiu dvou listů, ovsa planého· ve stadiu jednoho· listu, kasie ve stadiu tří listů (včetně děložních], povíjnice ve stadiu čtyř listů (včetně děložních), čiroku ve stadiu tří listů, kukuřice ve stadiu tří listů, sóji ve stadiu dvou děložních listů, rýže ve stadiu dvou listů, pšenice ve stadiu jednoho listu a ostřice ve stadiu 3 až 5 listů. Ošetřené rostliny a kontrolní rostliny byly pěstovány ve skleníku po dobu 16 dnů, pak byly všechny druhy ošetřených rostlin srovnány s kontrolami a vizuálně zhodnocena odezva na ošetření.

Dávky · uvedeným způsobem testovaných sloučenin obecného· vzorce I jsou uvedeny v tabulce III.

Stupnice, použitá k hodnocení stupně poškození rostlin:

= žádný účinek · - maximální účinek (zahubení rostliny)

C = chlorosa nebo nekrosa

E = inhibice emergence

G = zpomelní růstu

H = účinek na tvar rostliny

S = albinismus

U = neobvyklé pigmentování

6Y = opadávání pupenů nebo květů.

TABULKA III

A = N

X = N(CH3)2 Z = OCH3

Dávka kg/ha	2,0	2,0	2,0	0,4	0,4	0,4
		Postemergentní aplikace
keříčkový bob	3S	8G	6Y	3S	7G	6Y
bavlník	40	7G		20	3H	8G
čirok	2U	8G		2U	8G
kukuřice	5U	9G		8G
sója	2C	3H	8G	30	8G
pšenice	30	8G		2)0	9G
oves planý	7G			8G
rýže	3C	7G		4C	8G
ježatka	20	8H		7G
rosička	20	7G		5G
povíjnice	20			20	7G

Preemergentní aplikace

čirok	2U	9G	2U	9G
kukuřice	9G		10E
sója	5H		8H
pšenice	9G		9G
oves planý	9G		20	8G
rýže	10E		10E
ježatka	9H		9H
rosička	9G		9G
povíjnice	90		90
řepeň	9H		9G
kasie	8G		10	9G
ostřice	9G		8G

Dávka kg/ha

A = N

X = NHCH3

Z = ОСНз

0,40,4

A = N

X = Ы(СНз)2

Z = ОСНз

0,40,4

A = N

X = N(CH3)2

Z = ОСНз

0,40,4

		Postem	ergentní a]	plikace
keříčkový bob	4C	9G	6C	9G	9C
bavlník	5C	9G	5C	9G	2C	9G
čirok	5U	9G	2U	9G	2U	9G
kukuřice	5C	9G	IC	9G	9G
sója	3H	9G	3C	9G	2C	9G
pšenice	2C		2C	7G	8G
oves planý	2C	8G	IC	8H	IC	8G
řýže	5C	9G	5C	8G	5C	8G
ježatka	9H		2C	9H	6C	9H
rosička	8G		2C	6G	5C	9G
povíjnice	10C		10C		10C

Preemergentní aplikace

čirok	9H	9H	9H
kukuřice	10E	10E	9G
sója	8H	9H	8H
pšenice	9H	9H	2C	8G
oves planý	8G	8G	2C	8G
rýže	10E	10E	10E
ježatka	9H	9C	9H
rosička	6G	8G	2C	9G
povíjnice	9G	9G	8G
řepeň	9G	8G	8G
kasie	9G	9G	7G
ostřice	8G	5G	9G

o N^Z fCrSO-NHCNH—fi А N^\

Z

Dávka kg/ha

Cl

A = N

X = NHCH3

Z = ОСНз

0,4

CH,

...

CH₃

A = N

X = NHCH3

Z = ОСНз

0,4

A - N

X = NHCH₃

Z = ОСНз

0,4

Postemergentní aplikace

keříčkový bob	4H	7G	5C	4G 6Y	5C	4G 6Y
bavlník	5H	4G	5C	3G	4C	2G
čirok	6G		3G		3C	2G
kukuřice	5G		0		1G
sója	5C	5G	3C	5G	2C	2G
pšenice	4G		2G		2G
oves planý	4G		0		2G
rýže	4C	4G	4G		5G
ježatka	8C		2C		IC
rosička	7C		2C		IC
povíjnice	8C		10C	2C

Preemergenítní aplikace

čirok	10E	5G	5G	5C
kukuřice	8G		2G	2G
sója	7C	3G	1G	1G
pšenice	3G		1G	2G
oves planý	3G		2G	3G
rýže	10E		8G	9C
ježatka	6G		2G	3C
rosička	10E		1G	1G
povíjnice	8G		3G	3G
řepeň	10E		2G	10E
kasie	4G		3G	2G
ostřice	5G		3G	2G

Dávka kg/ha

A = N

X = N(CHs)2

Z = ОСНз

0,4

A = N

X = NHCH3

Z = ОСНз

0,4

A = N

X = N(CHs)2 Z = ОСНз

0,4 keříčkový bob bavlník čirok kukuřice sója pšenice oves planý rýže ježatka rosička povíjnice čirok kukuřice sója pšenice oves planý rýže ježatka rosička povíjnice řepeň kasie •ostřice

5C

Postemergentní aplikace

6Y 4C	3G 6Y	8C
3G	2C	2C
IC	0
0	0
IC	0	2C
0	0
0	0
4G	0	IC
IC	0	3C
0	0	2C
1G	0

Preemergentní aplikace

5G	3C	6G
2C	2C	3G
IC	2C	2G
4G		IC
2G		2C
10E		10E IC
2C		ЗС 2C
0		0
5C		7C
3C		2C
2C		2C
0		0

9G

7G

5G

4G

7G

3G

5G

7G

5G

10C

3C

3G

5G

7G

9H

6G

7G

5G

Dávka kg/ha keříčkový bob bavlník čirok kukuřice sója pšenice oves planý rýže ježatka rosička povíjnice čirok kukuřice sója pšenice oves planý rýže ježatka rosička povíjnice řepeň kasie •ostřice ct

Cl

A = N

X = N(CH3)2 Z = ОСНз

0,4 ct

A = N

X = N(CH3)2

Z = ОСНз

0,4 ct

A = N

X = Ы(СНз)2 Z = ОСНз

0,4

5C 2H 3C	Postemergentní aplikace
9G 9G	3C 3C	8G 6Y 6G	3C 6C	9G 9G
7C	9G	8H ·		3H		8G
5C	9G	5G		50		9G
5C	9G	3H		4C		8G
9C		3G		2C		7G
6C	8G	2G			7G
9C		8G			9C
9C	9G	2C	8H	30		9H
2C	8G	3G			9C

9C 10C 10C

Preemergentní aplikace

9H	9G	9G
IC		8H	IC	5G	2C	8G
	8H		0		IH
	9H		6G		7G
2C		6G	7G		7G
	10E		10E		10E
	9H		9H		9C
2C		7G	0		5G
	9C		9G		5G
	10E		8G		7G
	7G		0		6G
	10E		5G		8G

Dávka kg/ha

A = N

X = Ы(СНз)2 Z = ОСНз

0,4

A = N

X = N(CH3)ž Z = ОСНз

0,4

A = N

X = N(CH3)2 Z = ОСНз

0,4

Postemergentní aplikace

keříčkový bob	3C	4H 6F	2H	8G 6Y	3C
bavlník	2C	6G	4C	7G	3C
čirok	2C	8G	2C	6G	2C
kukuřice	4G		9H		7H
sója	3H		4C	8G	5C
pšenice	4G				5G
oves planý	3G		1C	3G '	4G
rýže	6G		2C	8G	1C
ježatka	3C		7C	4G	2C
rosička	1C		1C		3G
poví j nice	1C		3C	9G	50

Preemergentní aplikace

čirok	1C	7G	2C	8G	1C
kukuřice	0		1C	7G	2C
sója	0			0	2H
pšenice	3C	6G		3G	4G
oves planý	6G			6G	6G
rýže	9H			: 10E	9H
ježatka	3G			9H	9H
rosička	4G		1C	7G	2G
povíjnice	7G			9G	7G
řepeň	0			7G	7G
kasie	1C			5H	3H
ostřice	0			9G	5G

8G

7G

F

А = CH

X = N(CH3)2 Z = ОСНз Dávka kg/ha 2,0

A = N	A = N Na®
X = NHCH3	X = NHCH3
Z = ОСНз	Z = ОСНз
0,4	0,4

keříčkový bob		Postem	ergentní	aplikace
2S	5G 6Y	3C	8G 8Y	3C 8G	6Y
bavlník	3C	3H	3C	8G	4C	8G
čirok	2U	9G	2C	7G	2C	8G
kukuřice	2U	8G	8H	5G	3U	8G
sója	3C	3H	2C		5C	7G
pšenice	4C	9G	4G		2G
oves planý	2C	8G	3G		6G
rýže	3C	6G	2C	5G	5C	7G
ježatka	3C	9H	IC	5G	3C	7G
rosička	3C	7G	6G		3C
povíjnice	2C		2C	3H	2C	6G

Preemergeritní aplikace

čirok	2C	9G	9G	9H
kukuřice	IC	9G	9G	2C	9G
sója	2C	6H	1H	2H
pšenice	9G		5G	IC	8G
oves planý	2C	8G	6G	2C	5G
rýže	10E		10E	10E
ježatka	9H		9H	9H
rosička	2C		8G	2C	9G
povíjnice	9G		9G	9G
řepeň	8G		10E	9C
kasie	8G		7G	8G
ostřice	10E		10E	9G

Dávka kg/ha

A = N

X = N(CH3)2

Z = 0CH3

0,4

		Postemergentní aplikace
keříčkový bob	9C
bavlník	9C
čirok	5U	9G
kukuřice	9C
sója	3C	9G
pšenice	7C	8G ·
oves planý	9C
rýže	9C
ježatka	10C
rosička	10C
povíjnice	10C
		Preemergenltní aplikace
Čirok	2U	9G
kukuřice	10E
sója	9G
pšenice	9G
oves planý	3C	9H
rýže	. 10E
ježatka	9C
rosička .	5C	9G
povíjnice .	9G
řepeň	9G
kasie	5C	9G ,
ostřice	10E

Použitelnost sloučenin· obecného· vzorce I pro selektivní hubení plevele v porostech pšenice a sójy byla nejprve ověřena· zkouškami prováděnými ve skleníku. Použitý test B je popsán níže.

Test B

Dvě kulovité misky z plastické hmoty o průměru 25 cm byly naplněny hnojenou a vápněnou Fallsingtonskou hlinito-písčitou půdou. Jedna miska byla oseta kukuřicí, širokém a několika druhy plevelných trav. Druhá miska byla oseta sójou, šáchorem jedlým (Cyperus rotundus) a několika druhy širokolistých plevelů. K testování bylo použito následujících druhů plevelných trav a širokolistých plevelů: -rosička (Digitaria sanguinalís), ježatka kuří noha (Echinochloa crusgalli), oves planý (Avena fatua), čirok halebský (Sorghum halepense), bér obrovský (Setaria faberii), lipnice luční (Poa pratensis), sveřep -obilní (Bromus secalinus), hořčice rolní (Brassica arvensis), řepeň (Xanthium pennsylvanicum), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), aeschynomena (Aeschynomene vlrginica), povíjnice (Ipomoea hederacea), kasie (Cassia · tóra), sida (Sida spinosa), mračňák Theoprastův (Abutilon theophrasti) a durman- (Datura stramonium). Dále byly preparovanou půdou naplněny dva papírové hrnečky o průměru

12,5 cm a jeden byl oset rýží a pšenicí- a druhý řepou cukrovkou. Shora uvedeným osázené čtyři nádoby byly ošetřeny preemergentně, tj. testované sloučeniny obecného vzorce I byly nastříkány na povrch půdy před vyklíčením semen.

Za 28 dnů po· ošetření byl zhodnocen stav rostlin. Získaná data jsou -shrnuta v následující tabulce IV. Z tabulky vyplývá, že pšenice snáší lépe testované sloučeniny obecného· vzorce I než většina použitých druhů plevele.

Tabulka IV

RySOgNH

Dávka kg/ha rosička ježatka čirok oves planý čirok halebský bér obrovský lipnice luční sveřep obilní kukuřice hořčice rolní řepeň laskavec šáchor aeschynomene povíjnice kasie sida mračňák durman sója rýže pšenice cukrovka Paspalum

A =	N			A =	N			A = N
X =	NHCH3		X =	N(CH3]2		X = Ы(СНз)2
Z =	ОСНз		Z =	ОСНз		Z = ОСНз
1/16	1/4		1/16	1/4		1/16	1/4
0		4G		2G		4G		5G	7G	3H
5G		8G	5H	4G		6G	3H	4G	7G	5H
6G		8G	5H	2G		5G	3G	5G	10C
	2G	6G		0		6G		0	5G
4G	3H	3G	3H	0		3G		3G	5G	3H
4G		6G		3G		6G		5G	7G	5H
5G		8G		2G		6G		6G	8G	5H
5G		8G	5H	4G		6G		6G	7G	5H
5G		6G		0		5G		2G	5G	5H
0		C		0		7G	5H	7G 5C	9G	9C
0		—		0		4G		—	0
10C		10C		10C		10C		10C	10C
0		0		0		0		0	0
6G		2G		0		2G		0	6G	3H
0		0		0		0		10C	10C
8G		6G		0		7G		0	C
5G		5G	5H	0		3G	5H	0	3G	3C
0		5G		0		4G		0	6G	3C
0		0		0		2H		0	0
6G	7H	9G	8H	6G	. 5H	10C		10H	—
0		4G		0		5G		5G	—
4G	3H	8G	5H	0		6G	3H	5G	8G	8C
—		—		—		—-		5G	6G

Dávka kg/ha	A = N X = NHCH Z = ОСНз 1/16	3 1/4	A = N X = N(CH3)ž Z = OCHs
1/16	1/4
rosička	6G		8G	50	2G	3G
ježatka	5G	5H	7G	5H	0	0
čirok	6G	3H	10C		0	0
oves planý	4G		7G	3H	0	3G
čirok halebský	6G	5H	7G	5H	0	0
bér obrovský	7G	5H	10C		0	2G
lipnice luční	8G		8G		0	3G
sveřep obilní	7C		8G	5H	0	3G
kukuřice	7G	5H	8G	5H	0	0
hořčice rolní	7G	30	8G	5C	6G	8G
řepeň	0		0		0	4G
laskavec	10C		10C		10E	10E
šáchor	0		5G		0	5G
aeschynomene	—		—		—	—
povíjnice	4G		10C		0	5G
kasie	—		—		0	5G
slda	—		—		0	6G
mračňák	—		—		0	7G
durman	5G		7G	5C	0	0
sója	0		0		0	2H
rýže	10C		10C		5G 5H	8G
pšenice	2G		5G		2G	56
cukrovka	7G		10C		0	3G
Paspalum	5G	5H	3G	5H	0	0

Test C

Misky z plastické hmoty o průměru 25 cm naplněné Fallsingtonskou hlinitopísčitou půdou byly osety sójou, bavlníkem, vojtěškou, kukuřicí, rýží, pšenicí, čirokem, mr-ačňákem (Abutilon theophrasti), sesbanií (Sesbania exal-tata), kasií (Cassia tóra), povíjnicí (Ipomoea sp.), durmanem (Datura stramonium), řepení (Xanthium pennsylvanicum), rosičkou (Digitaria sp.), šáchorem (Cyperus rotundus), ježatkou kuří nohou (Echinochloa crusgalli), bérem obrovským (Se.taria faberii) a ovsem planým (Avena fatua). Asi za

2,5 týdne po zasetí byly mladé rostlinky a půda kolem nich postříkány po celé ploše roztokem testované sloučeniny obecného vzorce I v nefytotoxickém rozpouštědle. Za 14 dnů po postřiku byly všechny ošetřené druhy rostlin srovnány s neošetřenými kontrolními rostlinami, a byla visuálně zhodnocena reakce na ošetření. Zjištěná data jsou . uvedena v tabulce V.

Z výsledků tohoto testu je zřejmá použitelnost sloučenin obecného vzorce I jakoi obecných postemergentních herbicidů.

as

Tabulka V

Aplikace postřiku na list a povrch půdy

Cl

A = N,

X = N(CH3)a Z = ОСНз

Dávka kg/ha 1/16 1/4

sója	10c	5C	10G	5C
mračňák	5G	2H	7G	5H
sesbanie	10C		10C	6C
kasie	10C		—
bavlník	10G	5C	10G	7C
povíjnice	10G		10G
vojtěška	10G	3C	10G	6C
durman	10G	2C	10G	4C
řepeň	10G	5C	10G	8C
kukuřice	7G	3U	8G	4U
rosička	0		3G
rýže	8G	3C	8G	4C
šáchor	5G		6G
ježatka	7G	3C	9G	3C
pšenice	10G		10G	3H
bér	4G		6G	2C
oves planý	8G		10G	3C
čirok	6G	4U	9G	6U

Claims

1. Herbicidní prostředek určený к hubení nežádoucí vegetace, vyznačující se tím, že obsahuje povrchově aktivní činidlo a/nebo pevné nebo kapalné ředidlo a jakoi účinnou látku substituovaný N-(aminokarbonyl)arylsulfonamid obecného vzorce I

II N^=\

R-SO-NHCNH-^ ,A N-\ (I) Z kde znamená

Ri zbytek vzorce

Rž a R3 nezávisle na sobě atom vodíku, fluoru, chloru nebo bromu, methylovou skupinu, methoxyskupinu, nitroskupinu nebo trifluormethylovou skupinu,

W a,tom kyslíku nebo síry,

X skupinu vzorce —NHCH3 nebo -N(CH3)2,

Z methylovou skupinu nebo methoxyskupinu, a

A skupinu CH nebo atom dusíku, s podmínkou, že značí-li R2 nitroskupinu nebo- trifluormethylovou skupinu, nesmí R3 znamenat nitroskupinu nebo- trifluormethylovou skupinu, nebo- jeho- zemědělsky vhodnou sůl.

2. Herbicidní prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že obsahuje jako· účinnou látku obecného vzorce I N-[ (4-methoxy-6-methylamino-l,3,5-triazin-2-yl)aminokarbony 1 ] -2-chlorbenzensulf onamid.

3. Herbicidní prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že obsahuje jako' účinnou látku obecného vzorce I N-[ (4-dimethylamino-6-methoxy-l,3,5-triazin-2-yl}ammokarbonyl ] -2-chlorbenzensulf onamid.

4. Herbicidní prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že obsahuje jako¹ účinnou látku obecného vzorce I N-[ (4-dimethylamino-6-methoxy-l,3,5--riazin-2-yl)aminokarbonyl ] -2-methylbenzensulf onamid.

5. Herbicidní prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že obsahuje jako· účinnou látku obecného» vzorce I N-[(4-methoxy-6-methylamiIlCol,3,5-ΐгiazin-2-y-laminokarbonyl]-2-methylbenzensulfonamid.

6. Herbicidní prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že obsahuje jako¹ účinnou látku obecného- vzorce I N-[ (4-dimethylamino-6-methoixypyrimidin-2-yl) aminokarbonyl ] -2-methylbenzensulf onamid.

7. Herbicidní prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že obsahuje jako· účinnou látku obecného vzorce I N-[ (4-methoxy-6-methylamino-l,3,5-triazin-2-yl lammol^a^rbony 1 ] -2-nitrohenzensulf onamid.

8. Herbicidní prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že obsahuje jako· účinnou látku obecného· vzorce I N-[ (4-dimethylamino-6-methoxy-l,3,5-triazin-2-yl) aminokarbony 1 ] -2-ni.tr obenzensulfonamid.