CS199591A3 - Mechanical tab fastener element and process for producing thereof - Google Patents

Description

W 1ΜΓ-<Μ &amp; , je/'' <*/>0*9 žE£gg^^£gklLgg£t?gSŽ£b4ME£ž£toíSgLg^5ggí?gÍ^o}jě.g£ÍLL'yr!rgvyrobená*· ·“ ·* A CS. Ci. »“» fea t·» ·« Jk

. c-s 3 C3I C3oo

Oblast^techniky

Vynález se týká upevň

"» ’ W , 1 ·< rn _^ w ϊ >váBet$ýc ·> mechanických upevňovacíchsystémů a zejména způsobu výroby upevňovacího systému mají-cí zlepšené konstrukční a upevňovací vlastnosti.

Stav^techniky

Opětovně upevňovatelné mechanické upevňovací systémyjsou v oboru dobře známy, v typickém případě takové upevňo-vací systémy zahrnují dvě hlavní složky, a to výběžek, kterýje připojen k podkladu a zachycuje doplňkovou druhou složku,t.j. přijímací plochu* Přijímací ploch? v typickém případěobsahuje jednu nebo více vrstev pramenů nebo vláken,

Vybíhající část výběžku mechanického upevňovacího sys-tému, typicky označovaná jako zechyccveci prostředek* proni-ká do přijímací plochy a zachycuje prameny nebo vlákna při-jímací plochy. Výsledné mechanické zachyceni a fyzické pře-kážky brání snímání výběžku z přijímací plochy, dokud oddě-lovací síly nepřesáhnou bu3 pevnost upevňovacího systému vodlupovéní nebo ve smyku. Často si odborník v oboru přeje zvolit nebo zhotovit namíru upevňovací vlastnosti mechanického upevňovacího systétnupro požadované použití* V určitých aplikacích se pevnostupevňovacího systému ve smyku stává důležitou /ne-li rozho-dující/ a návrhář může požadovat upravit přesně na mírusmykovou pevnost výběžku pro mechanické upevňováni podlepotřeb takového použití.

Například mohou být mechanické upevňovací systémy*schopné opakovaného upevňováni* použity ve spojeni s absor-bčnimi výrobky pro vyhozeni po použiti, jako jsou pleny*Patentový spis USA č. 4 846 815 popisuje plenu opatřenouupevňovací ústrojí schopné opětovného upevnění, které pos-kytuje odolnost vůči běžně se vyskytujícím smykovým námáhá-níro a která je pohodlné a šetrná vůči kůži osoby, které jinosí. Patentový spis USA č. 4 869 724 popisuje absorbčni vý-robek k vyhozeni po použití s lepivými páskovými příchytka- - 2 - mi a mechanickými sponkami pro ppětovné přichycení, použitéve spojení Jedna s druhou pro umožnění opětovného upevněniabsorbčního výrobku pro vyhození po použití okolo nositelea pro vhodné odstranění pleny po té, co byla znečištěna. □estliže se použije mechanický upevňovací systém s opě-tovným zapínáním ve spojeni s absorbčním výrobkem k vyhozenípo použiti, jako je plena, je zapotřebí určité minimálnípevností ve smyku pro minimalizování možností toho, že semechanický upevňovací systém rozpojí během nošenir takžeumožní, aby se textilie oddělila nebo odpadla od nositele.Tento jev zvyšuje pravděpodobnost toho, že absorbční výrobeknebude náležitě zachycovat tělesné výměšky, které jim majíbýt absorbovány. □e-li absorbční předmět inkontinenční ochranný prostře-dek pro dospělé, mohou být rovněž výhodně používány systémys opětovným zapínáním, jek je popsáno v patentovém spiseUSA č. /patentové přihláška č. 07/382 157 z 1607 1969/, Naproti potřebě upevňovacích systémů vykazovat urči-tou minimální pevnost ve smyku, jek je popisováno v uvedenémspisu, může být u inkcntinenčního produktu pro dospělé po-žadováno, aby mechanický upevňovací prostředek s nim použitývykazoval pouze určitou maximální pevnost v® smyku. Rozdílvyplývá z toho, že nositel může mít omezenou manuální silunebo zručnost a jestliže je pevnost ve smyku upevňovacíhosystému příliš velká, nositel nemusi být schopný podle pot-řeby vyjmout absorbční výrobek po použití pro prohlícku,zda je znečištěna, nebo pro rútinnl výměnu výrobku,

Oeště v další aplikaci může být žádoucí mít mechanickýupevňovací systém, který dovoluje určitý pokluz výběžkuvzhledem k přijímací ploše ve směru všeobecně rovnoběžnéms rovinou přijímací plochy a směrem, v němž je požadovánupevňovací záběr. Takový pokluz do strany vytváří upevňova-cí systém, který je poněkud přestavitelný v reeltivní polo-ze výběžků na přijímací ploše, když jsou obě složky vzáje-mně k sobě připevněny. □iné vlastnosti, jako jsou konstrukční vlastnosti nebogeometrie mechanických upevňovacích systémů mohou být rovněž významné· Odborník v oboru si také může přát tyto vlastnos-ti přesná upravit podle požadavků· Například může být bočnívybíhání výběžků přesně upraveno na hodnotu, která činívýběžekdoplňkový vzhledem k určitá požadované přijímacíploše· Jiná konstrukční vlastnost, jako úhel svíraný výběž-kem vzhlede® k podkladu, ovlivňuje hloubku, ve které upra-vit tyto vlastnosti upevňovacího systému přiměřeně k silevrstev a vláken nebo pramenů přijímací plochy a požadovanésmykové pevnosti upevňovacího systému·

Obzvláště bylo zjištěno, ze existuje určitý vztah fsezi úhly svíranými výběžky vzhledem k rovině podkladu a pevnos-tí upevňovacího systému ve smyku· Déle existuje vztah mažiurčitými parametry výrobního procesu a úhly svíranými vý-běžky, vyplývajícími z takových procesů.

Vynález si proto klade za úkol vytvořit způsob vhod-ného seřizování upevňovacích vlastností, zejména pevnostímechanických upevňovacích výběžků ve smyku, když 3e mecha-nický upevňovací systém vyrábí. Cílem vynálezu je také vyt-vořit způsob nastavování bočního vybíhání mechanickýchupe vňovacích vpběžků a úhly svíraných mechanického upev-ňovacími výběžky vzhledem k podkladu během výroby mecha-nického upevňovacího systému· Konečně je cílem vynálezuvytvořit mechanický upevňovací výběžek, který může bočněklouzat ve směru rovnoběžném s rovinou při jímací plochypo té, co došlo k zachycení, a po dobu, co jsou upevňovacívýstupek a přijímací plocha navzájem spolu upevněny·

Charakteristika vynálezu

Podstatou vynálezu je upevňovací systém mechanickýchvýběžků, opětovně zapínatelný, pro připojování k doplňkovépřijímací ploše, a způsob výroby takového upevňovacího sys-tému· Výběžky upevňovacího systému pro opětovné zapínánímají podklad a nejméně jeden volně tvarovaný výběžek obsa-hující základnu, dřík a zachycovací prostředek. Základnavýběžku je připojenó k podkl du a dřík přiléhá k základněa vybíhá z ní směrem ven· 7achycovací prestředek je připo-jen ke dříku a vybíhá do strany za obvod dříku·

Upevňovací systém může být vytvořen způsobem při kte-rém. se použije materiálu citlivého na teplo, který se zah-řívá na teplotu tání» Použije se prostředku pro ukládánínespojitých množství zahřátého materiálu citlivého na teplona podklad a podkladu, na který může být materiál citlivýna teplo připojen»

Podklad je dopravován v prvním směru s při první rych-losti relativně vzhledem k ukládacímu prostředku» Nespojitámnožství tepelně citlivého materiálu se ukládají ve druhémsměru na dopravovaný podklad. Podklad je odtahován od uklá-daeiho prostředku v tupém úhlu a definovaném prvním a dru-hým směrem. Při odlišném provádění způsob pro výrobu mechanickéhoupevňovacího systému se zvyšuje smyková pevnost mechanic-kého upevňovacího výběžku. Tento proces obsahuje pochodydopravování zahřátého, na teplo citlivého materiálu a pod-kladu vůči sobě navzájem. Nespojitá množství zahřátého ma-teriálu a podkladu vůči sobě navzájem» Nespojitá množstvízahřátého materiálu citlivého na teplo se ukládají na pod-klad. tak:, že dochází ke kladnému rychlostnímu rozdílu mezidopravovaným podkladem a zahřátým materiálem citlivým nateplo.

Tyto postupy mohou být výhodně prováděny při použitítiskacího válce majícího větší počet buněk uspořádanýchokolo jeho obvodu» Zahřátý materiál citlivý na teplo seukládá do. buněk. Tiskací válec se axiálně otáčí okolo svéosy a podklad je dopravován v prvním směru a první rychlos-tí při dotyku; s buňkami. Zahřátý materiál citlivý na teplose potom ukládá z buněk na podklad. V případě potřeby může být vedle tiskacího válce ulo-žen opěrný válec pro vymezování štěřbiny a svěrné roviny.Podklad je čGopravován svěrnou štěrbinou v dotykovém záběrua buňkami tiskacího válce. Podklad je odtahován od štěrbi-ny v předem určeném ostrém úhlu vzhledem ke svěrné rovině.Podklad může být tažen štěrbinou při rychlosti, která vše-obecně; je různá od obvodové rychlosti tiskacího válce.

Ve způsobu pro zvyšování smykové pevnosti mechanické—

I ho upevňovacího systému je podklad odtahován od ukládacíhoprostředku rozdílnou rychlostí nebo pod tupým úhlem» Použi-jě-li se výše uvedené štěrbiny a struktury válců, toto zaří-zeni vymezuje ostrý úhel mezi podkladem a svěrnou rovinou» 2ίθ^θύ_ούΓέζ^_ηβ_ν,ν^Γθ3β£ύ.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise napříkladech provedení neomezujících jeho rozsah, s odvolánímna připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 -bočnípohled z profilu na výběžek upevňovacího systému podle vy-nálezu, obr. 2 boční schematický pohled na zařízení, kteréje možno použít pro výrobu výběžku upevňovacího systémupodle vynálezu, obr. 3 grafické znázornění účinku rychlost-ního rozdílu mezi dopravovaným podkladem a ukládacím pro-středkem na svíraný úhel dříku výběžku pro dva rozdílnéúhly mezi podkladem a svěrnou rovinou, obr. 4 grafické zná-zornění účinku sevřeného úhlu dříku výběžku na smykovoupevnost mechanického upevňovacího systému pro dva rozdílnéúhly mezi podkl dem a svěrnou rovinou, obr. 5 grafické zná-zornění účinku jak kladného tak i záporného rychlostníhorozdílu na smykovou pevnost upevňovacího systému pro dvaúhly svírané mezi podkladem a svěrnou rovinou, obr. 6A a6B schematické znázornění dvou výběžků vyrobených podle vy-nálezu, majících každý stejný rychlostní rozdíl mezi dopra-vovaným podkladem a tiskacím válcem a majících rozdílnéúhly svírané mezi dopravovaným podkladem a svěrnou rovinouzařízení z obr» 2, obr. 7A a 7B schematické znázornění dvouvýběžků podle vynálezu mající každý stejný kladný rychlost-ní rozdíl mezi dopravovaným podkladem a tiskacím válcem amající rozdílné úhly svírané mezi dopravovaným podkladem asvěrnou rovinou štěrbiny zařízení z obr. 2, obr. EA a SBschematické znázornění dvou výběžků vyrobených podle vyná-lezu majících každý stejný úhel svíraný mezi dopravovanýmpodkladem a rovinou sevření štěrbiny zařízení podle obr. 2a majících rozdílné kladné rychlostní rozdíly mezi dopravo—vyným podkladem a tiskacím válcem, a obr. 9A a 93 schema-tické znázornění dvou výběžků podle vynálezu majících každýzáporný rychlostní rozdíl mezi dopravovaným podkladem a k‘A JÍ ,r./«í/L/u ύΧ,' - 6 tiskacím válcem a majících rozdílné úhly svírané mezi dopra-vovaným podkladem a svěrnou rovinou štěrbiny zařízení z obr. 2. ?£2y£úení_vynálezu

Upevňovací systém podle vynálezu obsahuje nejméně jedenvýběžek 22 jak je znázorněný na obr. 1 a s výhodou skupinuvýběžků 22. Každý výběžek 22 může být připojen k podkladu 24v předem určené kombinaci. Každý z výběžků 22 má základnu 26dřík 28 a zachycovací prostředek 30. Základna 26 výběžků 22jsou ve vzájemném dotyku a jsou připojeny k podkladu; 24 apodporují blízké konce dříků 28. Dříky 28 vyčnívají směremven z podkladu 24 a základen 36. Dříky 28 jsou zakončeny navzdáleném konci, který je připojen k zach.ycovacímu prostřed-ku JO.

Zachycovací prostředek 30 vyčnívá radiálně do strany zdříku 28 v jednom nebo více směrech a může se podobat hákovítému hrotu. Pojem "do strany” zde znamená jako mající vekto-rovou složku všeobecně rovnoběžnou s rovinou podkladu 24 uhlavního uvažovaného výběžku 22. Vybíhání zachycovacího pro-středku 30» z obvodu dříku směrem do strany dovoluje zachy-covacímu prostředku 30, aby byl up vněn do neznázorněnédoplňkové přijímaní plochy. Zachycovací prostředek 30 je připojen a s výhodou přiléhá ke vzdálenému konci výběžku 22.Bude; patrné, že zachycovací prostředek 30 může být připojenk výběžku; 22 v poloze mezi základnou 26 a vzdáleným koncemdříku 28.

Jak je znázorněno na obr. 2, pole výběžků 22 je vytvo-řeno jakýmkoli vhodným zařízením a způsobem, včetně způsobůzahrnujících volně tvarovaný výběžek 22, jak je popsán níže.Pod pojmem “volně tvarovaný“ se zde rozumí konstrukce, kte-rá není vyjmuta z formové dutiny nebo výtlačné matrice v pe-vném nebo definovaném tvaru. Výběžky 22 jsou ukládány napodklad 24 v roztaveném, a výhodou kapalném stavu, a tuhnouochlazováním a s výhodou prudkým ochlazením pro dosaženípožadované struktury a tvaru, jaká je popisována níže.

Volně tvarovaný výběžek 22 nebo pole výběžků 22 může - 7 - být zhotoveno výrobním postupem, který je podobný způsobu,běžně známým jako hlubotisk.. Při použití tohoto způsobu senechá všeobecně rovinný podklad 24» mající dvě proti soběležící plochy, procházet mezi svěrnou štěrbinou dvou válcůvšeobecně válcovitého tvaru, a to tiskacího válce J2 a opěr-ného válce 24» jak je znázorněno na obr. 2. Válce 72 a 24mají všeobecně rovnoběžné středové čáry a jsou udržovány vdotykovém záběru s podkladem 24, když podklad prochází štěr-binou 70» Jeden z válců, obzvláště označovaný jako .tiskacíválec 22» niá pole slepých dutin s uzavřenými konci, označo-vyných jako buňky 76, odpovídající požadované kombinaci vý-běžků 22,· které se mají ukládat na podkladu 24» Druhý válec,označovaný jako opěrný válec 24» poskytuje operu a reakcivůči tiskacímu válci 22 pro ukládání podkladu 24 vzhledem ktisk čímu válci 22» když podklad 24 prochází štěrbinou 2P.*

Tepelně citlivý materiál, s výhodou termoplastický ma-teriál, ze kterého se mají výběžky 22 vytvářet, je poskyto-ván ze zahřátého zdroje, ja o je žlab £0. Tepelně citlivýmateriál jě zahříván, s výhodou na nejméně^ teplotu bodu tání.Tepelně citlivý materiál se zavádí do buněk J6, když setiskací válec J2 otáčí okolo středové čáry. Buňky obsa-hující tepelně citlivý materiál, ho transportuji, až sevytvoří kontakt s podkladem 24 a zahřátý, tepelně citlivýmateriál se ukládá na podklad 24 v požadované kombinaci. S pokračujícím posunem mezi podkladem 24 a válci 72a 74 se výběžky 22 protahují ve směru majícím postrannísložku, všeobecně rovnoběžnou s rovinou podkladu 24, čímžse vytváří dřík 28 a zachycovací prostředek 30» Konečněmůže být odpad výběžku 22 odstřižen od zachycovacího pros-tředku 30 ořezávacím prostředkem 78. Ořezávací prostředek78 však může být vypuštěn a výběžek 22 může být oddělen odjeho odpadu bez použití specielního ořezávacího prostředku78, za podmínky, že parametry na něž je upevňovací systém2Q vyráběn vyhovují odstraňování odpadu bez takového spe-cielního ořezávacího prostředku 78. Vzhledem k viskoelas-tickým vlastnostem termoplastického materiálu se výběžek22 stahuje pod vlivem gravitace a smršťování, které se obje-vují během chlazení. Výběžek 22 potom chladne a s výhodou — Q. — je zmrazován na pevnou· strukturu, v níž zachycovací pros-tředek JQ přiléhá ke dříku 28»

Upevňovací systém 20- je upevněn k doplňkové přijímacíploše- Pod. pojmem "přijímací plocha", k níž je zachycovacíprostředek: JQ výběžků- 22 upevňovacího systému 20 upevněn,se rozumí jakákoli rovina nebo plocha mající exponovanouplochu s těsně rozmístěnými otvory doplňkovou vůči zachy-covacímu prostředku JQ a definovanou jedním nebo dvěma pra-meny vláken nebo alternativně mající exponovanou plochu,která je schopná lokalizované pružné deformace, takže za—chycovací prostředek JQ může zůstat zachycen a nemůže býtvytahován bez kolize. Otvory lokalizovaných elastických de-formací umožňují vnikání zachycovacího prostředku JO doroviny přijímací plochy, zatímco prameny /nebo nedeformova-ný materiál/ přijímací plochy, vložené mezi otvory /nebodeformované plochy/ brání vytahování nebo uvolňování upev-ňovacího systému 20, pokud je to požedováno uživatelem,nebo dokud loupači nebo smyková pevnost upevňovacího systé-mu 20 se jinak překročí. Přijímací plocha může být rovinnánebo zakřivená» Přijímací plocha mající prameny nebo vlákna s e povážuje za "doplňkovou", jestliže otvory mezi prameny nebo vlák-ny mají takovou velikost, že dovolují nejméně jednomu za-chycovaeímu prostředku JO proniknout do roviny přijímacíplochy, a prameny mají takovou velikost, že jsou zachyco-vány zachycovacími prostředky JG» Přijímací plocha, kteráje lokálně deformovatelná, se nazývá "doplňková", jestli-že alespoň, jeden zachycovací prostředek JO je schopen pů-sobit lokální poruchu rovině přijímací plochy, přičemž ta-to porucha vzdoruje odnímání nebo oddělování upevňovacíhosystému 20 od. přijímací plochy»

Vhodné přijímací plochy zahrnují zesítěné pěny, úple-ty, netkané materiály smyčkové materiály s pojenými očky,jako jsou smyčkové materiály značky Velcro společnostiVelcro OSA z Manchesteru, N»£E» Obzvláště vhodné přijímacíplochy jsou tkaninový model s pojenými očky č. 970026 odMxlliken Company of Spartaburg, South Carooina, a č. ΐΛ;>:<^’^Λ<;.ν.·'.·;.·-..^./.½·<·;.-·-λ5.7..-5. - : .'--i': ::5. ,^5:55-. 1611 &amp; od Guilford Mills of Greenstoro, Korth Carollna·.

Odvoláme-li se opět na obr· X pro vyšetření složek upev-ňovacího systému 20 a jednotlivých výběžků 22 do větších po—drobností-, je třeba, aby podklad 2£ upevňovacího systému 20byl dostatečně pevný pro zabránění odtrhování a oddělovánímezi jednotlivými výběžky 22 upevňovacího systému 20-, přičemžje třeba, aby- současně byl plochou, ke které budou výběžky22 snadno lnout a budou schopné připojení k výrobku, kterýmá být upevněn jak je požadováno uživatelem. Pod porjmem"připojení” se zde rozumí stav, kde první člen nebo složkaje upevněn nebo připojen ke druhému členu nebo složce, a tobuň přímo nebo nepřímo, kde první člen nebo složka je při-pevněn nebo připojen ke. mezilehlému členu nebo složce, kte-rý sám je připevněn nebo připojen ke druhému členu nebosložce. Sdružení mezi prvním členem nebo složkou je určenok setrvání po dobu života předmětu. "Podklad” je jakákoliexponovaná plocha, k níž je připojen jeden nebo dva výběžky 22.

Podklad 24 by také měl být schopen válcování, a rovněžschopen vydržet běžné výrobní procesy, být poddajný takžemůže být ohýbán na požadovaný tvar a být schopný odolávatteplu tekutých výběžků 22, které se na něm ukládají, anižby- došlo k jeho roztavování nebo aniž by došlo ke škodlivýmúčinkům než výběžky 22 stuhnou. Podklad 24 by také měl býtk dispozici v různých šířkách. Vhodné podklady 2j zahrnujíúplety, tkané materiály, netkané materiály, pryžové, a vi—nylické folie a obzvláště polyclefinové folie a s výhodoupapír z celulózy kraft. Bílý papír kraft mající základní p hmotnost 0,08 kg/m byl shledán jako vhodný. Základna 26 výběžku 22 je obvykle rovinná část výběžku22, která je připojena k podkladu 24 a přiléhá blízkémukonci dříku 28 výběžku. Pod pojmem "základna" se zde rozu-mí ta část výběžku 22, která je v přímém dotyku s podkladem24 a podporuje dřík 28 výběžku 22. Není zapotřebí, aby bylovidět rozhraní mezi základnou 26 a dříkem 28 výběžku 22.

Je pouze důležité, aby dřík 28 se neodděloval od základny26 a základna 26 se neoddělovala od podkladu 24 během pou-žití.

Průřez 26 základny by měl zajistit dostatečnou kons-trukční celistvost a tedy plochu pro požadovanou pevnostproti odlupování a střihu upevňovacího systému 20, založe-nou na hustotě kombinace výběžků 22 a délce dříků 28 jed-notlivých výběžků 22 a dále aby zajistil přiměřenou adhezina podklad 24» Je-li použit delší dřík 28, základna 26 byměla mít obecně větší průřezovou plochu pro zajištění dos-tatečné adheze na podklad 24 a přiměřenou konstrukční ce-listvost.

Tvar paty základny 26 na podkladu 24 není důležitý amůže být rozšířen v jakémkoli směru pro zajištění většíkonstrukční celistvosti a tak větší odolnosti proto odlu—pování v tomto směru. Pod pojmem "pata" se zde rozumídotyková plocha základny 26 na podkladě 24. Poměr stranpaty by neměl být příliš velký, jinak výběžek 22 se můžestát nestabilní, když je vystaven silám rovnoběžným s kra-tší stranou paty. Poměr menší než okolo 1,5^1 je považovánza vhodný a všeobecně je považována za výhodnější kruhovápata.

Pro zde popisované provedení je vhodná základna 26mající patu zpravidla kruhového průřezu a průměr přibližněQ,76 až 1,27 mm. Je-li požadováno vytvořit upevňovací sys-tém 20 mající větší pevnost proti loupání nebo střihu vobzvláštním směru, průřezová plocha základny 26 může býtzměněna pro rozšíření velikosti v tomto směru, takže pev-nost; a konstrukční celistvost vůči ose kolmé na tentosměr vzroste. Tato obměna působí, že výběžky 22 jsou sil-nější, když jsou taženy v rozšířeném směru základny 26. Dřík 28 přiléhá k základně 26 a vybíhá směrem ven zezákladny 26 a podkladu/24» Pod pojmem "dřík"se zde rozumita část výběžku 22, která je umístěna mezilehle a přiléhák základně 26 a zachycovacímu prostředku βΟ. Dřík 28, za-jišťuje podélný odstup zachycovacího prostředku βθ od pod-kladu 24. Pod pojmem "podélný" se zde rozumí směr majícívektorovou složku směrem od podkladu 24. přičemž tentosměr zvětšuje kolmou vzdálenost k rovině podkladu 24 nazákladně 26 výběžku 22, jestliže není jinak specifikováno, aby- ae jednalo β směr mající vektorovou složku směrem ktakové rovině; podkladu 24.

Ke dříku 28 a základně 26 každého výběžku 22 je přid-ružen počátek 26» “Počátek*1 dříku 28 je bod, který můžebýt uvažován jako střed základny 26 a nachází se v typic-kém případě uvnitř paty základny 26. Počátek j6 je patrnýpři pohledu na výběžek 22 ze strany. Pohled "ze strany" jepohled v jakémkoli směru vedeném radiálně ke dříku a zák-ladná 26, který je také rovnoběžný s rovinou podkladu 24·Je-li upevňovací systém vyráběn podle dále popisovanéhopostupu, je výhodné, avšak nikoliv potřebné, aby pohledna výběžek 22 byl veden v příčném směru stroje vzhledemke dráze podkladu 24 štěrbinou 70, když se určuje počátek ne- zjistí se boční vzdálenost mezi odlehlými okraji paty základny pro obzvláštní uvažovaný boční pohled, a tatovzdálenost se rozpůlí, čímž se získá střed·základny protakový pohled. Když se půlí pata základny 26 pro obzvláš-tní uvažovaný boční pohled, nebere se zřetel na menší po-ruchy- kontinuity /jako přechody drsností vyplývající zpřipojení k podkladu 24/. Tento bod je počátek j6 dříku28. Dřík 28 svírá úhel. s rovinou podkladu 24. Pod poj-mem "rovina podkladu" se zde rozumí plochá rovinná plochapodkladu 24 na zákla^dně 26 hlavního uvažovaného výběžku 22. íhel Λ se určuje: následovně;. Na výběžefc 22 je vedenpohled z profilu. “Pohled z profilu" na výběžek 22 je bučíjeden ze dvou obzvláštních bočních pohledů a zjišťuje senásledovně;. Výběžek 22 se vizuelně prohlédne z bočníchpohledů, takže se stane zjevným směr mající maximální boč-ní vybíhání. "Boční vybíhání" je vzdálenost ve směrubočním a rovnoběžném a rovinou podkladu^ 24 ze středu zá-kladny- 26 v takovém pohledu, t.j. počátku 36 dříku 28, kprůmětu ne jvzdáleně jšího bočně odlehlého bodu na výběžkuviditelného v takovém pohledu, když je takový bod podélněa. kolmo promítán směrem dolů k rovině podkladu 24* BII· - 12 -

Bude zřejmé odborníkům v oboru, .že maximální boční vy-bíhání je to, které odpovídá největší vzdálenosti odvnějšího obvodu dříku 28 nebo zachycovacího prostředku jQ odopačné strany základny 26. Boční pohled výběžku 22, kterýmaximalizuje boční vybíhání ^8, je profilový pohled na tako-vý výběžek 22. Bude také zřejmé odborníkům v oboru, že jes-tliže se upevňovací systém 2Q vyrábí způsobem níže popiso-vaným, je maximální boční vybíhání v typickém případěrovnoběžné se směrem stroje a tedy profilový pohled je ori-entován v příčném směru stroje. Bokorys znázorněný na obr. 1 je jeden z profilových pohledů na výběžek 22. Bude dálezřejmé odborníkům v oboru, že je zde další profilový pohledzpravidla 1S0 proti znázorněnému profilovému pohledu/takže maximální boční vybíhání jS je orientováno směremdoleva od diváka/. Kterýkoli z obou profilových, pohledů sezpravidla stejně dobře hodí pro níže popisovaný způsob.

Počátek 36 dříku se nachází, jak bylo popsáno výše, svýběžkem 22 v profilovém pohledu. Při stálém udržovánídříku 22 v profilovém pohledu se pomyslná řezná rovina 40-40, všeobecně rovnoběžná s rovinou podkladu 24, potom uve-de do tečné polohy s obvodem výběžku 22 v bodě nebo segmen-tu výběžku 22 majícím největší kolmou vzdálenost od rovinypodkla du 24» Toto odpovídá části výběžku 22 mající nej—vyšší výškovou polohu. Kolmá vzdálenost od pomyslné řeznéroviny 40-40 k ploše podkladu 24, k níž jsou základny 26výběžků připojeny, vymezuje "výšku” výběžku 22. Pomyslnářezná rovina 4Q-4Q se potom uvede o jednu čtvrtinu takovénejvětší kolmé vzdálenosti blíže k podkladu od bodu nejvýš-šívýškové polohy, takže pomyslná řezná rovina zachy- cuje výběžek 22 ve výškové poloze tří čtvrtin kolmé vzdá-lenosti od roviny podkladu 24. k bodu výběžku 22 v podélnémsměru nejvzdálenějším od podkla du 24·

Pomyslné řezné roviny 4Ο-4Ο se potom použije pro urče-ní tří bodů na výběžku 22. První bod je bod, kde řeznárovina zachycuje přední hranu £2 výběžku 22 a je označová-na jako 75 0/0 přední bod 44. "Přední hrana" je vrchol ob— - 13 - voda dříku 28, který je v podélném směru orientován směremod roviny podkladu 2^· Druhý bod je uložen v úhlu 180° okolostředu výběžku 22 a je to bod, kde řezná rovina 4θ“4θ zachy-cuje zadní hranu £6 výběžku 22 a je označovaná jako 75 o/ozadní bod 48. ”Z2adní hrana” je vrchol obvodu dříku 28, kterýje v podélném směru orientován směrem k podkladu 24 a jezpravidla uložen na opačné straně vzhledem k přední hraně42» Přímka spojující tyto dva body spadá samozřejmě do řez-né roviny 42“42 a Ó® Polena pro získání středního bodu 41pomyslné řezové roviny 4Ο-4Ο· Potom je vedena přímka spoju-jící střední bod 42 pomyslné řezové roviny 40-42 s počátkem jS dříku 28 v základně 26. Sevřený úhelcL, který tato přím-ka vymezuje vzhledem k rovině podkladu 24» je úhel Λ dříku28.

Alternativně řečeno, je úhel*., který dřík 28 svírá vzhledem k rovině podkladu 24» je pravoúhlý doplněk toho úhlunejvzdálenějšího od kolmice vymezované přímkou, která senachází v kterémkoli pohledu ze strany, spojující středníbod 47 řezné roviny a počátek 36. Kejmenší úhel svíraný srovinou podkladu 24, když je tato přímka sledována v jakém-koli směru radiálně ke dříku 28, a obzvláště počátku J6,přičemž tento směr je obecně rovnoběžný s rovinou podkladu24 a je ortogonální ke kolmici, je tedy úhel*, dříku- Jetřeba si povšimnout toho, že když je výběžek 22 sledován,přibližně ve směru stroje, nebo přibližně o 180° od něj,,bude patrný úhel 0L okolo 90°- Jak bylo uvedeno výše je všakúhel λ., který má být měřen, úhel odchylující se nejvíce odkolmice a jedná se zpravidla o úhel Λ, který je určován připohledu na výběžek 22 z profilu, v typickém případě v řezunapříč, strojem* Úhel dříku 28 může být zpravidla kolmý na rovinupodkladu 24 a je s výhodou orientovaný v ostrém úhlovémvztahu vzhledem k této rovině pro zajištění požadované pev-nosti v obzvláštním směru, přičemž tento směr je všeobecněrovnoběžný s ma-gimál nim podélným vybíháním 38., Žíím se všakúhel Λ, dříku 28 vychyluje více od kolmice, tím více to máza následek specifickou střihovou pevnost ve směru do stra— ny·. Pro zde popisované provedení funguje dobře dřík 28 majícíúheloC mezi Okolo 30° a okolo 7Q°, s výhodou okolo 80°» Vkaždém případě, jestliže úhel. dříku 28 je menší než okolo 80°ae dřík 28 uvažuje jako orientovaný nikoliv kolmo vůči royi něpodkladu 24 /bez ohledu na boční orientaci/»

Průměr 49 zachycovacího prostředku 4^ se také měří zprofilového pohledu. Je to maximální průměr vydutí blízkovzdáleného konce zabíracího prostředku £0 a je zpravidla kol-mý na průmět středové čáry dříku 28 a zachycovacího-prostřed-ku·. jO. Předchozí měření se snadno provedou při použití gonio-metru Model 100-00 115 od společnosti Tame’-Hart, lne. zMountain Lake, New Jersey. Je-li požadováno přesnější měření,bude odborníkům o oboru zřejmé, že určení profilového pohle-du, počátku j6, řezné roviny 4Ο-4Ο, 75 0/0 bodů 44, 47 a 48a úhlu o(. dříku 28 může být výhodně provedeno pořízením foto-grafie výběžku 22 a odvozením přes měřítko z této fotografie.Jako dobře vhodný pro tento účel byl shledán snímací elktro—nový mikroskop model 1700 od společnosti Amray, lne. z NewBedfordu, Massachusetts. V případě potřeby může být poříze-no několik fotografií pro určení maximálního bočního vybí-hání a kteréhokoli profilového pohledu» Dřík 28 by měl v podélném směru vybíhat ze základny 26na vzdálenost dostatečnou aby zajistila odstup zachycovacíh.0prostředku 3Q °ú podkladu ve výšce, která dovoluje aby za-chycovaní prostředek ^0 snadno zachytil nebo zabral do pra-menů na přijímací ploše» Relativně dlouhý dřík 28 zajišťujevýhodu v tom, že může vniknout hlouběji do přijímací plochy,čímž se dovolí, že zachycovací prostředek může zachytitnebo zabrat do většího počtu pramenů nebo vláken. Obráceněposkytuje relativně kratší délka dříku 28 výhodu v tom, ževznikne relativně silnější výběžek 22, ale také poskytuje vodpovídající míře menší pronikání do přijímací plochy a můžebýt proto nevhodná pro přijímací plochy, jako je vlna nebovolně proplétané materiály, které mají méně hustě uloženéprameny nebo vlákna.

Jestliže se použije pleteného nebo tkaného materiálu - 15 - přijímací plochy, je vhodný relativně kratší' dřík J8 majícípodélnou délku od podkladu 2£ k bodu nebo s egmentu ne jvyššívýškové polohy okolo 0,? mm, s výhodou nejméně 0,7mm. Jest-liže se použije vysokého načechraného materiálu majícíhoměrnou velikost větší než okolo 0,9mm, je vhodnější relativ-ně delší dřík 28 mající větší podélný rozměr nejméně okolo1,2mm, s výhodou nejméně okolo 2,Q mm. Když. se délka dříku. 28 zvětšuje a pevnost ve smyku v odpovídající míře klesá,hustota výběžků. 22 upevňovacího systému 20 může býť zvýšenápro kompenzaci takové ztráty smykové pevnosti.

Jak je popsáno výše, podélná délka dříku 28 určuje po-délný odstup zachycovacího prostředku JO od podkladu 2^-*Podélný odstup** je nejmenší kolmá vzdálenost od roviny pod-kladu 24 k obvodu zachycovacího prostředku JO. Pro zachyc0-vací prostředek JO konstantní geometrie se podélný odstupzachycovacího prostředku JO od podkladu 24 zvětšuje se zvět-šující se délkou dříku 28 v podélném směru. Podélný odstupnejméně dvojnásobný než je průměr pramene nebo vlákna uva-žované přijímací plochy a s výhodou desetkrát tak velký, jakoje průměr vlákna nebo pramene, zajišluje dobré zachycovánínebo záběr a přidržování takových pramenů nebo vláken zachy-cováním prostředkem JO upevňovacího systému 20. Pro zde po-pisované provedení v typickém případě pracuje dobře výběžek20 mající podélný odstup okolo 0,2mm až okolo 0,8mm.

Tvar průřezu, dříku 28 není rozhodující. Dřík 28 takmůže mít jakýkoli požadovaný průřez, podle výše uvedenýchparametrů, týkajících se průřezu základny 26. "Průřez" je ro-vinná plocha jakékoli části výběžku; 22, vedená kolmo na dřík28 nebo zachycovací prostředek JO. Dřík 28 je s výhodou zko-sený pro snižování průřezové plochy jelikož se vzdálený konecdříku 28 a zachycovací prostředek JO výběžku 22 v podélnémsměru a do strany přibližují. Toto uspořádání zajišťuje od-povídající úbytek momentu setrvačnosti dříku 28 a zachycova-cího prostředku JO, což má za následek téměř konstantní na-pětí, když se separační síly vedou na upevňovací systém 20,a tím se zmenšuje množství nedbytečných materiálů zahrnutýchve výstupku 22. β^βΒΒ·· - 16 -

Pro udržování požadované geometrie v širokém rozmezívelikostí výběžku 22, je možné použít rovnoměrného poměruprůřezových ploch pro stanovení měřítek výběžků 22. Jedenpoměr,: který zpravidla řídí celkové zužování výběžku 22, jepoměr? plochy průřezu základny 26 k ploše průřezu výběžku 22v nejvyšší poloze výběžku 22. Jak bylo uvedeno výše, pojem"nejvyšší poloha'* se vztahuje k tomu bodu nebo segmentudříku 28 nebo zachycovacího prostředku ^0, který má největ-ší kolmou vzdálenost od roviny podkladu 24· V typickém pří-padě funguje dobře výběžek 22 mající poměr průřezové plochyzákladny 26 k nejvyšší průřezové ploše nejvyšší polohy vrozmezí od okolo 4:1 do okolo 9:1. Všeobecně kruhový dřík 28-, který se zužuje ze základnyo průměru o velikostí od okolo 0,76 mm do okolo 1,27mm, jakbylo uvedeno výše, do průměru nejvyššího místa od okolo 0,41mm do okolo 0,51 mm, se ukázal jako vhodný pro zde probíranéprovedení. Konkrétně poskytuje všeobecně průměr kruhovéhoprůřezu okolo 0,46 mm v místě nejvyšší polohy průřezovou p plochu okolo 0,17 mm . Všeobecně kruhový průřez základny 26o průměru okolo 1,0 mm poskytuje průřezovou plochu základnyokolo 0,81 mm^. Tato konstrukce má za následek poměr průře-zové plochy základny k průřezové ploše v nejvyšším místěokolo 5ti,, což je v rámci výše uvedeného rozmezí. Záchycovací prostředek ^0 je připojen ke dříku 28 a svýhodou přiléhá ke vzdálenému konci dříku 28. Zachycovacíprostředek 30 vyčnívá radiálně směrem ven a vně od obvodudříku 28 a může mít dále vektorovou složku, která podélněvybíhá, t.j. je orientována mměrem k podkladu 24 nebo odněj. Pod pojmem "zachycovatíí prostředek" se zde rozumí ja-kýkoli výběžek do strany vzhledem k obvodu dříku 28 /jinýnež malé nerovnosti na obvodě dříku 28/, který vzdorujeoddělování nebo snímání z přijímací plochy. Pojem "obvodo-vý" prostředek znamená vnější plochu výběžku 22. Pojem"radiální" znamená od kolmice na podklad 24 nebo k ní, při-čemž tato kolmice prochází počátkem ^6, který je zpravidlastředěn v patě základny 26.

Konkrétně má postranní výběžek vektorovou složku rov- - 17 - noběžnou a obrácenou k rovině podkladu 24. Jě třeba pozname-nat,: že zachycovací prostředek 22 a dřík 28 mohou mít. jakpostranní tak i podélné vektorové složky. Hení důležité, abybylo zjevné ostře vymezované zakončení vzdáleného konce dří-ku. 28, nebo aby ohraničení mezi dříkem 28 a zaehycovacím.prostředkem 22 hylo vůbec rozeznatelné. Je pouze zapotřebí,že podélně orientovaný líc obvodu dříku 28 je přerušen,takže zachycovací prostředek 22 lic s vektorovou složkourovnoběžnou s rovinou podkladu 24 a obrácenou k ní»

Zachycovací prostředek 22 může mít větší boční vybíhánínež dřík 26 nebo naopak, jak je požadováno. Jak je zná- zorněno na obrázcích, zachycovací prostředek 22 0e s výho-dou všeobecně obloukový a může mít ústupnou křivku. Jes-tliže má zaehycovací prostředek 22 zahnutou křivku, zachy-covací prostředek 22 zahrnuje segment, který se podélněpřibližuje podkladu v základně nebo v poloze s bočním od-stupem od základny 26. Tetno segment je bočně orientovánsměrem ke dříku 28, I když segment nemusí být nutně orien-tován k počátku 22»

Zachycovací prostředek 22 každého výběžku v poli výběž-ků 22 obsahujícím upevňovací systém 20 může být orientovándo strany’ve v podstatě stejném směru, jsou-li požedoványrelativně jednosměrně převládající vlastnosti upevňovacíhosystému, jako je pevnost proti loupání a pevnost ve smykurnebo může být nahodile orientován pro zajištění v podstatě:izotropních vlastností v bočních směrech» Zachycovací pro-středek 22 může být tvořen háčkovitými hroty, které vybí-hají v podstatě z jedné strany dříku 28. při vymezování vpodstatě konvexního obrysu, a pronikají do otvoru přijímacíplochy pro zachycování pramenů nebo vláken přijímací plo-chy na vnitřním poloměru zakřivení zachvcovacího prostřed-ku 22* Vzájemná kolize mezi zaehycovacím prostředkem 3Q aprameny vláken přijímacího povrchu brání uvolňování upev-ňovacího systému 20 od přijímací plochy, až se přesáhnepevnosti upevňovacího systému v odlupování a ve smyku. Za—chycovací prostředek 22 neměl radiálně vyčnívat přílišdaleko směrem do stranv neboi. jinak nemusí zachycovacíprostředek 22 proniknout do otvoru v přijímací ploše»Průřez - 18 - zachycovacího prostředku jO by měl mít takovou velikost, abypronikL do otvorů v přijímací ploše-

Průřezová plocha a geometrie zachycovacího prostředku JOnejsou rozhodující, pokud má zachycovací prostředek JQ kon-strukční celistvost, která zajišťuje dostatečné pevnosti vesmyku a ohybu pro pokrytí požadovaných pevností v odlupová—ní a ve smyku u upevňovacího systému 20 majícího pole výběž-ků 22^ dané hustoty. Pro zde popsané provedení je zde vhodnýzachycovací prostředek ^0 ve tvaru hákovitého hrotu majícímaximální boční vybíhání od středu základny k odlehlémubočnímu obvodu od okolo 0,79 mm do okolo 1,4 mm-

Jestliže se zvolí pole výběžků 22 pro upevňovací sys-tém 20, pole výběžků 22 může být uspořádáno v jakékoli kom-binaci a hustoty podle požadavků pro docílení pevností protiodlupování a smyku, požedované pro obzvláštní aplikaci upev-ňovacího systému 20- Všeobecně se zvyšováním hustoty polese zvyšuje úměrně odolnost proti odlupování a smyku lineár-ním způsobem. Jednotlivé výběžky 22 by neměly být tak těs-ně uloženy od sebe, aby kolidovaly se zachycovacími prostřed-ky jO sousedních výběžků 22 a bránily jejich zachycovánipramenů a vláken přijímací plochy- Jestliže jsou výběžky22 uloženy příliš těsně u sebe, může dojít k hutněni prame-nů nebo vláken přijímací plochy, zakrývajícímu otvory mezipramenv nebo vlákny- Obráceně by výběžky 22 neměly býtumístěny' od sebe v příliš velkých odstupech tak, aby vyža-dovaly nadměrnou plochu podkladu 24 pro poskytnutí upevňo-vacího systému 20 přiměřené pevnosti ve smyku a odlupování.

Je výhodné umístit pole výběžků 22 v řadách, takžekaždý výběžek 22 má zpravidla stejný odstup od sousedníhovýběžku 22. Řady jsou zpravidla orientovány ve směru strojea směru napříč stroje podle výrobního postupu popsaného adefinovaného níže- Všeobecně by každá řada výběžků 22 vesměru stroje a ve směru napříč stroje měla být umístěna vestejném odstupu od sousední řady výběžků 22 ve směru strojea ve směru napříč stroje pro zajištění všeobecně rovnoměrnéhonapěťového pole v upevňovacím systému 20 a přijímací ploše,když jsou aplikovány separační síly na upevňovací systém 20 - 19 - a přijímací plochu.

Pod pojmem "rozteč” se zde rozumí vzdálenost, měřenábučí ve směru s roje nebo napříč stroje, mezi středy pat zá-kladen 26 výběžků 22 v přilehlých řadách. V typickém případěje vhodný upevňovací systém 20 mající pole výběžků 22 s roz-tečí od okolo 1,02mm do okolo 5,0£mm v obou s ěrech, při-čemž rozteč okolo 2,03mm je považována za nejvýhodnější.Sousední řady ve směru napříč stroje jsou s výhodou posunu-ty o přibližně polovinu rozteče v příčném směru stroje prozdvojnásobení vzdálenosti ve směru stroje mezi sousednímiřadami napříč stroje. Výběžky 22 mohou být uvažovány jako uspořádané v maticina mřížce o velikosti jednoho čtverečního centimetru majícípole výběžků 22 s okolo 2 do okolo 10 řad výběžků 22 nacentimetr jak ve směru stroje tak ve směru napříč stroje,s výhodou okolo 5 řad výběžků 22 na centimetr v každém smě-ru. Tato mřížka bude mít za následek vytvoření upevňovacíhosystému 2Q majícího okolo 4 až 100 výběžků 22 na čtverečnícentimetr podkladu 24» Výběžky 22 upevňovacího systému £Q mohou být vytvořenyz tepelně citlivého materiálu, který je stabilní a udržujetvar vzhledem ke své pevnosti, ale není tak křehký, že bydošlo k selhání, když je upevňovací systém vystaven sepa—račním silám. Pod pojmem "tepelně citlivý” se zde rozumívlastnost materiálu, který se postupně, mění z pevného stavudo kapalného stavu při vyvíjení tepla. Jako selhání se po-važuje stav, kdy se výlžžek 22 zlomil nebo již déle nemůžeodolávat reakci v přítomnosti oddělovacích sil. S výhodoumá materiál modul, pružnosti v tahu podle AS TM D-63θ od oko-lo 24T MPa do okolo 31Q MPa. Dále by měl mít materiál výběžků dostatečně nízký bodtáni pro zajištění snadného zpracování a relativně vysokouviskozitu pro zajištění lepkavé a tuhé konzistence při tep-lotách blízkých bodu tání materiálu, takže dříky 25 mohoubýt protahovány a záběrový prostředek ^0 může být snadnotvarován podle níže popisovaného způsobu výroby. Je též dů-ležité, aby výběžky 22 byly viskoelastické, aby se umožnily - 20 - větší obměny parametrů ovlivňujících strukturu výběžku 22,a obzvláště geometrie zachycovacího prostředku ^Q. Vhodnýje materiál mající komplexní viskozitu od okolo 20 do oko-lo 100 Paskalsekund při teplotě aplikace podkladu 24» Vískozita může být měřena mechanickým spektrometremRheometrics Model· £00 při použití dynamického operačníhomodu při vzorkovací frekvenci 1 0 Hz a 10 0/0 materiálovémnamáhání. Je dávána přednost kotoučovité nebo deskovitégeometrii, obzvláště s kotoučem majícím poloměr okolo 12,5mm a mezerou okolo 1,0mm mezi kotoučem a deskou. Výběžky 22 jsou s výhodou vytvořeny z termoplastické-ho materiálu. Pod pojmem “termoplastický" se rozumí nezesítěné póly mery tepelně citlivého materiálu, který teče přiaplikaci tepla nebo tlaku. Adhezivní termoplasty tavitelnéza horka se obzvláště dobře hodí pro výrobu upevňovacíhosystému; 20 podle vynálezu, zejména podle níže popisované-ho a definovaného postupu. Pod pojmem adhezivní a tavitel-né za horka se rozumí viskoelastický termoplast, který sipodržuje zbytkové napětí při ztuhnuti z kapalného stavu.Polyesterové a polyamidové adhezivní termoplasty tavitelnéza horka jsou obzvláště vhodné. Pod pojmem "polyestery” a"polyamidy* se zde rozumí řetězce mající opakující se es-terové a amidové jednotky. ZVolí—li se polyesterový adhezivní materiál tavitelnýza tepla,, ukazuje se, :že dobře pracuje adhezivum majícíkomplexní viskozitu okolo 23-2 Paskalsekund při teplotěokolo 194°C. Zvolí-li se polyamidové adhezivum tavitelnéza horka, ukázalo se jako dobře fungující adhezivum ma-jící komplexní viskozitu okolo 90—10 Pascalsekund přiteplotě okolo 204°C. Bylo zjištěno, že dobře funguje poly-amidové adhezivum tavitelné za horka, dodávané společnos-tí Henkel Company of Kankakee, Illinois, pod obchodníznačkou Macromelt 6300. Výše popsané výběžky 22 mohou být vyráběny způsobemzahrnujícím ukládání diskrétních množství zahřátého, te-pelně citlivého materiálu na podklad 24, který je trans-portován relativně vůči zvolenému prostředku pro ukládání - 21 zahřátého tepelně citlivého materiálu» Konkrétněji procesobsahuje kroky spočívající ve vytvoření tepelně citlivéhomateriálu, jak je popsán výše, a jeho zahřátí na nejméněbod tání tak, že zahřátý tepelně citlivý materiál je vefluidním tekutém stavu.

Podklad 24 je přiváděn a dopravován relativně vzhledemk prostředku pro ukládání tohoto zahřátého materiálu. Pou-žije se prostředek pro ukládání diskrétních množství zah-řátého, tepelně citlivého materiálu. Nespojitá množství za-hřátého, tepelně citlivého materiálu, se ukládají na podkla-dě; 24 od ukládacího prostředku. Odborníkovi v oboru budezřejmé, že ukládací prostředek pro ukládání nespojitéhomnožství tepelně citlivého materiálu může být dopravován apodklad 24, může být držen nepohyblivý nebo s výhodou pod-klad je dopravován a ukládací prostředek je držen nepohyb-livý, pro zajištění relativní dopravy mezi podkladem 24 auklédacím prostředkem. Během dopravy podkladu 24 a ukládání nespojitých množ-ství tepelně citlivého materiálu, který tvoří výběžek 22,jsou definovány dva směry. První směr je směr dopravy pod-kladu vzhledem k prostředku pro ukládání tepelně citlivéhomateriálu. Druhý směr je směr ukládání takového materiáluna dopravovaný podklad 24 v době ukládání. Sevřený úhel βjě definován mezi prvním směrem dopravy a druhým směremukládání.

Pro zajištění požadovaných vlastností v pevnosti vesmyku definovaných níže, je sevřený úhel/3 s výhodou tupý.Všeobecně se tupý úhel β více blíží hodnotě okolo 100°,buď od větších nebo menších úhlů, což má v typickém přípa-dě; za následek upevňovací systém 20 mající relativně vět-ší pevnost ve smyku. Je třeba přiznat, že výhodný úhelokolo 100° se může poněkud měnit s prostředkem 7)5 zvole-ným pro ukládání zahřátého tepelně citlivého materiálu napodklad 24. Během procesu ukládání zahřátého, tepelně citlivéhomateriálu na podklad 24 s výhodou vzniká rychlostní roz-díl mezi dopravovaným podkladem 24 a ukládaným tepelně cit-livým materiálem. Takový rychlostní rozdíl se považuje za - 22 "kladný", jestliže rychlost podkladu, v prvním směru je větší,než je rychlost jakéhokoli prostředku, jako jsou buňky J6 vtiskacím válci použitém pro ukládání horkého tepelně citli-vého materiálu v bodě ukládání takového materiálu na podklad24* Obráceně je rychlostní rozdíl považován za "záporný”,jestliže rychlost dopravovaného podkladu 24 je menší, než jerychlost prostředku J6 pro ukládání tepelně citlivého mate-riálu v bodě ukládání takového materiálu na podklad 24.

Bude zřejmé odborníkem v ohoru, že jestliže prostředek proukládání zahřátého tepelně citlivého materiálu je držen ne-pohyblivě 0 podklad 24 je dopravován, vždy vzniká kladnýrychlostní rozdíl. Vytvořením kladného rychlostního rozdílumohou viskoela stické Theologické vlastnosti tepelně citli-vého materiálu umožňovat protahování materiálu do strany apožadované upevňovací vlastnosti, obzvláště požadované vý-slédné vlastnosti v pevnosti ve smyku.

Qdvoláváme-li se dále na obr. 2, upevňovací systém 20podle vynálezu může být vyráběn při použití modifikovanéhohlubotiskového procesu. Hlubotisk je dobře znám v oboru,jak dokládá patentový spis USA č. 4,643 130, na který sezde odvoláváme.

Jak je znázorněno na obr. 2, podklad 24 může být posou-ván. štěrbinou JO vytvořenou mezi proti sobě ležícími válci,tiská círn válcem J2 a opěrným válcem J4. Válce J2 a 74mají v podstatě vzájemně rovnoběžné středové čáry uloženév podstatě rovnoběžně s rovinou podkladu 24. Každý z válcůJ2 a J£ ?e otáčí okolo své příslušné osy, takže válce 72a 74 mají v podstatě stejnou plochu a směr ve štěrbině 70* V případě potřeby mohou mít válce 72 a J4 v podstatě vzáje-mně shodné obvodové rychlosti také v bodě štěrbiny JO. V případě potřeby jak tiskací válec 72, tak i opěrnýválec J4 mohou být poháněny vnější neznázorněnou hnací si-lou nebo jeden válec může být. poháněn vnější hnací siloua druhý válec může být poháněn třecím záběrem s prvním vál-cem. Ukázalo se, že elektrický motor na střídavý proud svýstupním výkonem 1500 Wattů poskytuje přiměřenou hnacísílu. Otáčením válce 72 a J4 aktivují ukládací prostředek - 23 - pro ukládání ohřátého, tepelně citlivého materiálu na pod-klad. 24 pro tv.orbu výběžků. 22» Válce J2 a J4 se mohou otá-čet při stejné nebo různých obvodových rychlostech. Je pou-ze: potřebné, aby oba válce 72 a 74 se otáčely ve stejnémsměru ve svěrném bodě TO.

Ukládací prostředek by měl být schopný zajistit teplo-tu materiálu výběžků 22 v kapalném stavu, zajistit v pod-statě rovnoměrnou rozteč mezi výběžky 22 jak ve směrustroje tak i napříč stroje a poskytnout požedovanou hustotuvýběžků 22 v rámci pole. Ukládací prostředek by také mělbýt schopen vytvářet výběžky mající různé průměry základny26 a výšky dříku 28. Tiskací válec 72 konkrétně vytváříukládací prostředek pro ukládání výběžků 22 na podkladě 24v požadovaném poli, popisovaném výše, nebo jiné kombinaci,podle výrobního způsobu podle vynálezu.

Pojem “ukládací prostředek“ se vztahuje na zařízení,které dopravuje kapalný materiál výběžku z volného objemo-vého množství na podklad 24 v dávkováních odpovídajícíchjednotlivým výběžkům 22. Pojem “ukládat” znamená dopravo-vat materiál výběžků z volně ložené formy a jeho dávkovánína podkladd24 ▼- jednotkách odpovídajících jednotlivé výběž-ky 22.

Jedním vhodným ukládacím prostředkem pro ukládání ma —teríálu výběžků na podklad 24 je pole jedné nebo více bu-něk 76 v tiskacím válci J2· Pod pojmem "buňka" se zde ro-zumí jakákoli dutina nebo jiná složka tiskacího válce J2,která přenáší materiál výběžků ze zdroje na podklad 24. aukládá tento materiál na podklad 24 v nespojitých jednot-kách.

Průřezová plocha buňky 76, uvažovaná v povrchu, tis-kacího válce J2, zpravidla odpovídá tvaru paty základny26 výběžku 22. Průřez buňky 76 by měl být přibližně rovnýpožadovanému průřezu základny 26. Hloubka buňky 76 částeč-ně: určuje délku výběžku 22 v podélném směru, konkrétněkolmou vzdálenost od.základny 26 k bodu nebo segmentu nej—vyšší polohy. Zatímco však $ hloubka buňky 76. zvětšuje navíce než přibližně 70 procent průměru buňky 76, podélný - 24 - rozměr výběžku 22 v podstatě zůstává konstantní. K tomu do-chází proto, že nikoliv všechen kapalný materiál výběžku jevytažen z buňky 75 a uložen na podklad 24. Vzhledem k povr-chovému napětí a viskozitě kapalného materiálu výběžku je-ho část zůstane v buňce 75 a nebude přenášena do podkladu24·

Pro zde popisované provedení je přiměřená slepá, všeo-becně válcovitě tvarovaná buňka J5 mající hloubku mezi oko-lo 50 a okolo 70 procenty průměru. V případě potřeby můžebýt buňka poněkud zešikmena do tvaru komolého kužele provyhovování běžnému výrobním procesům, jako je chemickéleptání. V případě tvarování do tvaru komolého kužele by sevře-ný úhel zešikmení buňky 76 neměl být větší než okolo 45pro získání výhodného zešikmení dříku 2c a pro poskytnutípoměrů základny k nejvyšší poloze uvedených výše. Ká-lizešikmení buňky 75 větší sevřený úhel, může to mít za nás-ledek výběžek 22 mající příliš velké zešikmení. Je-li sev-řený úhel příliš malý nebo je-li buňka 76 válcová, může tomít za následek dřík. 2S všeobecně stejnoměrného průřezu atedy plochy většího napětí. Pro provedení zde popsanéposkytuje vhodný výběžek 22 buňka J6 mající sevřený úhel.okolo 45°r průměr obvodu válce okolo od 0,89mm do okolo1,22mm a hloubku v rozpětí od okolo O,25mm do okolo 0,51mm.

Tiskací válec J2 a opěrný válec J4 by měly být stla-čovány v rovině spojující osy válců pro vytlačování lepidlaa buněk: 75 v tisk cím válci 72 na podklad 24 a pro posky-tování dostatečného třecího zátě zni. pro pohánění protileh-lého válce, pokud není zevně poháněn. Opěrný válec by mělbýt poněkud měkčí a poddajnější než tiskací válec 72 prozajištění pružného podkládání materiálu výběžků, když jeukládán na podkladu 24 z tiskacího válce 72. Vhodný jeopěrný válec 74 mající pryžový povlak s tvrdostí podleShora A od okolo 40 do okolo 60.

Teplota tiskacího válce 72 není rozhodující, ale tis-kací válec 72 by měl být zahříván pro bránění tuhnutí vý-běžků 22 během přenosu ze zdroje ukládáním na podklad 24· - 25 ~ Všeobecně je požadována teplota blízká teplotě zdroje mate-riálu?. ^ylo zjištěno,že dobře funguje teplota tiskacíhoválce 72 okolo 197°C.

Je třeba poznamenat, že může být zapotřebí chladicíhoválce, je—li podklad 24 negativně ovlivňován teplem přená-šeným z materiálu výběžků. Je-li požadován ehladicí válec,může být vřazen do opěrného válce 74 při použití prostředkůdobře známých v oboru. Toto uspořádání je často potřebné,použije-li se polypropylenu, póly etylenu nebo jiného po-lyolefinového podkladu 24.

Materiál použitý pro vytváření jednotlivých výběžků22 musí být udržován ve zdroji, který zajišťuje potřebnouteplotu pro nanášení výběžků 22 na podklad 24. V typickémpřípadě je požadována teplota lehce nad bodem tání materi-álu. Materiál se považuje jako na nebo nad bodem tání,jestliže je materiál, částečně nebo zcela v kapalném stavu.

Je-li zdroj materiálu výběžků udržován na příliš vy-soké teplotě, nemůsí být materiál výběžků dostatečně vis-kózní a může vést ke tvorbě zachycovacích prostředků 30,které se směrem do strany spojují s výběžky 22 přilehlýmive směru stroje. Jestliže je teplota materiálu velmi vy-soká, výběžek 22 bude téci do malé, poněkud půlkulovitětvarované kapky, a zachycovací prostředek 30 se nevytvoří.Obráceně, je-li teplota zdroje příliš nízká, materiál· vý-běžku? se nepřenese ze zdroje k. prostředku pro ukládánímateriálu nebo následně se nemusí správně přenášet zukládacího prostředku 76 na podklad 24 v požadovaném polinebo kombinaci. Zdroj materiálu by také měl poskytnoutvšeobecně rovnoměrný teplotní profil materiálu, být vespojeni s prostředkem pro ukládání adhezního materiálu napodklad 24 a být snadno doplňován, když se materiál výběž-ků vyprázdní.

Vhodný zdroj je žlab 80, v podstatě společně roztaživýs tou částí rozměru napříč tiskacího válce 72 stroje,která má buňky- 76, a přilehlou k ní. Žlab £0 má dno zuzavřeným koncem, vnějšístranu a konce. Vrch může býtotevřený nebo uzavřený. Vnitřní strana žlabu 80 je otevřená, - 26. - dovolující kapalnému materiálu, který se ve žlabu £0- nachá-zí, volně se dotýkat a komunikovat s obvodem tiskacíhoválce 72, a vstupovat do buněk 75 nebo komunikovat a jaknm—koli jiným požadovaným prostředkem pro ukládání tepelněcitlivého materiálu na podklad 24·

Zdroj je zevně zahříván známými neznázorněnými pro-středky pro udržování materiálu výběžků v kapalném stavua na vhodné teplotě. Výhodná teplota je nad bodem tání, alepod hodnotou, při které dochází k význačné ztrátě viskoe-lasticity. V případě potřeby může být kapalný- materiáluvnitř žlabu CO smíchán nebo recirkulován pro podporováníhomogenity a rovnoměrného rozdělení teploty.

Proti dnu žlabu 80 je umístěn stěrač 82, který ovládámnožství materiálu výběžku vedené k tiskacímu válci 72,Stěrač 82 a žlab £0 jsou udržovány nepohyblivé, když setiskací válec 72 otáčí, což dovoluje stěrači 82 otíratobvod válce 22 a oškrabovat jakýkoli materiál výběžků,který není uložen v jednotlivých buňkách 75, z válce 72,a dovoluje takovému mate?:'iálu, aby byl recyklován. Totouspořádání dovoluje materiálu výběžku aby byl ukládán zbuněk 76 na podklad 24 v požadovaném poli podle geometriebuněk 76 na obvodu tiskacího válce 72. Jak je patrné naobr. 2, leží stěrač 82 s výhodou ve vodorovné rovině,obzvláště vodorovný vrchol tiskacího válce J2, který ležípředl svěrným bodem JO z hlediska otáčení.

Po té, co byly uloženy na podklad 24, mohou být vý-běžky 22 odříznuty z tiskacího válce J2 a ukládacího pro-středku 76* V případě potřeby může být ořezávání dokonče-no jako samostatný pochod ve způsobu pro ořezávání výběž-ků 22 na zachycovací prostředek ^0 upevňovacího systému aodpad. Pod pojmem "odpad” se zde rozumí jakýkoli materiáloříznutý z výběžku 22, který netvoří část upevňovacíhosystému 20. V závislosti na seřízení různých parametrů,jako je úhel mezi podkladem 24 a ukládacím prostředkem76, rozdíl rychlosti, viskozita zahřátého, tepelně citli-vého materiálu, buňka J5, nemusí být samostatný ořezávacíkrok potřebný. Ořezávání může nastávat přirozeně jako j«-L;;ý.>: .·.- „.?;'. ·.' λ - 27 - fUnkee podkladu. 24» trans p ort ováného směrem od bodu; uklá-dání-

Je—li použit, měl by ořezávací prostředek 78 být nas-tavitelný pro poskytování různých: velikostí výběžků 22 abočních, vybíhání ^8 zachycovacího prostředku a také za-jistit rovnoběžnost v poli v příčném směru stroje. Pod po-jmem “ořezávací prostředek** se rozumí jakékoli zařízenínebo složka, která v podélném směru odděluje odpad odupevňovacího systému 20. Pojem “ořezávat'* se týká pochoduoddělování odpadu od upevňovacího systému 20, jaký je po-psán výše. Ořezávací prostředek 78 by měl také být čistýa neměl by korodovat, oxidovat nebo přenášet korozní lát-ky a kontaminující látky /jako je materiál odpadu/ na vý-běžky 22_. Vhodný ořezávací prostředek je drát 78 uloženývšeobecně rovnoběžně se středovou osou válců 72 a 74 aumístěný s odstupem od podkla du 24, který je poněkud větší,než je kolmá vzdálenost od nejvyšší polohy ztuhlého výběž-ku 22 k podkladu 24. S výhodou je drát 78 elektricky zahřívaný pro zabrá-nění tvorby shromažďování roztaveného materiálu výběžků22_ na ořezávacím prostředku 78, pro pokrytí jakéhokoliochlazování výběžků 22, ke kterému dochází mezi okamžikem,kdy materiál výběžki opustí zahřátý zdroj a okamžikem, kdydochází k ořezávání, a pro podporování protahování zachyco—vacího prostředku směrem do stran. Zahřívání ořezávací—ho prostředku J8 by také mělo zajistit rovnoměrné rozděle-ní teploty ve směru napříč stroje, takže se vytvoří polevýběžků 22 mající v podstatě rovnoměrnou geometrii. Všeobecně může být s tím, jak stoupá teplota materi-álu výběžků, použit relativně chladnější teplota drátu 78ořezávacího prostředku. Jak rychlost podkladu 2j klesá,dochází k. méně čóstému chlazení horkého drátu 78 při oře-závání každého výběžku 22 a odpadu, což umožňuje většíproveditelnost použití horkého drátu 78 při stejných tep-lotách s nižším příkonem. Je třeba poznamenat, že když seteplota horkého drátu 78 zvyšuje, bude to mít za následekvýběžek 22 mající relativně kratší dřík 28. Obráceně dél- re {"Eíwi^wtíKíayťUťTíjf.oai-uii Λί·\\ - 28 - ka dříku 28 a boční délka zachycovacího prostředku 30 se bude zvyšovat v obráceném poměru, když bude klesat teplota horkého drátu 78. Není zapotřebí, aby ořezávací prostředek JS se skutečně dotýkal výběžku 22 k tomu, aby mohlo dojít k ořezávání. Výběžek 22 může být ořezáván vyzařovaným te- plem vysílaným ořezávacím prostředkem 78.

Pro zde popisovaná provedení byl shledán jako vhodnýchromniklový drát 78, mající průměr okolo 0,51 mm zahřívanýna teplotu od okolo 343°C do okolo 416°C. Bude zřejmé, ženůž, laserový řezací nebo jiný ořezávací prostředek 75může nahrazovat výše popsaný horký drát 78.

Je důležité, aby ořezávací prostředek 78 byl uloženv poloze, která dovoluje aby došlo k protahování materiáluvýběžků před tím, než je výběžek ořezáván od odpadu. Je-liořezávací prostředek 78 uložen příliš daleko od rovinypodkladw 24, materiál výběžku bude procházet pod ořezávacímprostředkem 78 a nebude jím zachycován, čímž se vytvořívelmi tenký zachycovací prostředek 30, který nebude umístěnv řádném odstupu od podkladu 24 nebo přilehlých výběžků 22.

Obráceně, jestliže ořezávací prostředek 75 je uložen, příliš í blízko k rovině podkladu 24., bude ořezávací prostředek J8 e krátit dřík 28 a zachyc ovací prostředek 3P se nevytvoří. i; Ořezávací prostředek 78 z horkého drátu, uložený při- í bližně 14mm až 22 mm, s výhodou okolo 18mm ve směru stroje i od švárného bodu JO, přibližně 4»8mm až 7,9mm radiálně — # směrem ven od opěrného válce 74 a přibližně 1,5mm až při- bližně 4,8mm radiálně směrem ven od tiskacího válce 72, í je přiměřeně uložen pro zde popisovaný způsob výroby. ' £

Za chodu je podklad 24 dopravován v prvním směru rela- í tivně vzhledem k ukládacímu prostředku 76. Konkrétněji je β podklad 24 dopravován mezerou 70 a s výhodou je odtahován ž neznázorněným odtahovacím válcem. To poskytuje čistou ? £ plochu podkladu 24 pro kontinuelní ukládání výběžků 22 a í odstraňuje části podkladu 24 mající na sobě uložené výběž— í ky 22. Směr všeobecně rovnoběžný s hlavním směrem dopravy podkladu 24, když. prochází mezerou 70, je označován jako "směr stroje". Směr stroje, jak je vyznačeno šipkou 7j> na

- 29 - obr. 2, je všeobecně kolmý na osu tiskacího- válce 72 a opěr-ného válce TA* Směr všeobecně kolmý ke směru stroje a rov-noběžný s rovinou podkladu 2^ je označován jako "příčnýsměr stroje”. “Svěrná rovina” je rovina obsahující přímkushodnou se štěrbinou a tečná k tiskacímu válci J2 a opěr-nému válci 75.

Po uložení materiálu výběžků. 22 z buňky 75 na podklad 24 válce 72 a 74 pokračují v otáčení ve směrech vyznačenýchšipkami J5 na obr. 2. To má za následek periodu relativní-ho posunu mezi dopravovaným podkladem 24 a buňkami 75,během které /před ořezáváním/ materiál výběžku přemosťu-je podklad a tiskací válec 72. Relativní posun pokračuje,materiál výběžků se protahuje až dojde k oříznutí a výbě-žek 22 je oddělen od buňky 75 tiskacího válce 72. Pod poj-mem "protahovací” prostředek se zde rozumí zvětšování vlineárním rozměru, kde alespoň část přírůstku se stane vpodstatě trvalou pro životnost upevňovacího systému 20.

Jak je uvedeno výše, může být také potřebné ořezávatjednotlivé výběžky 22 od tiskacího válce 72 jako část pro-cesu, kterým se tvoří zachycovací prostředek ^0. Když jeoříznut, je výběžek 22 v podélném směru rozdělen na dvěčásti, v dálený konec a zachycovaeí prostředek ^0, kterýzůstane s upevňovacím systémem 20 a neznázorněný odpad,který zůstává s tiskacím válcem 72 a může být podle pot—řáhgr recyklován. Po té, co jsou výběžky 22 oříznuty ododpadu, je upevňovacímu, systému 20 dovoleno ztuhnou dří-ve než dojde k dotyku výběžků 22 s jinými předměty. Poztuhnutí výběžků 22 může být podklad 24 svinut do svitkupro ukládání podle potřeby.

Podklad 2£ může být dopravován štěrbinou 70 v prvnímsměru při okolo 3 až 31 metrech za minutu. Podklad 2£ mů-že být tažen štěrbinou JO při rychlosti od přibližně o 25 o/o větší do přibližně o 15 o/o menší, než je obvodovárychlost uvedeného tiskacího válce 72, čímž se získává 25 procentní kladný rychlostní rozdíl až po 15 procentnízáporný rychlostní rozdíl. S výhodou se použije kladnéhorychlostního rozdílu nejméně 2 o/o. Použije-li se zařízení ti.-· - 30 - z obr. 2, rychlost dopravovaného podkladu 24, je proto nej-méně okolo 2 o/o větší, než je povrchová rychlost tiska-cího válce 72.

Upevňovací vlastnosti, zejména pevnost ve smyku upev-ňovacího systému 2CT nebo jednotlivého výběžku 22, může býttaké ovlivňována sevřeným úhlem svíraným mezi dvěma smě-ry vyskytujícími se v dynamických pochodech tohoto procesu,přičemž první směr je hlavní směr dopravy podkladu 24 adruhý směr je směr ve kterém je zahřátý tepelně citlivýmateriál aplikován na dopravovaný podklad 24». Odborníkůmv oboru bude zřejmé, že jestliže se toto zařízení použijepro ukládání zahřátého tepelně citlivého materiálu napodklad 24» v době ukládání bude sevřený úhel Z přibližně90°, jelikož první směr dopravy podkladu 24 štěrbinou 70je všeobecně, kolmý na druhý směr, ve kterém je zahřátý,tepelně citlivý materiál vytahován z buňky 76 v obvodutiskacího válce 72»

Jak bylo uvedeno výše, podklad 24 může být tažen zesvěrné roviny tiskacího válce 72 pod obzvláštním úhlem 97který je ostrý vzhledem k rovině sevření 70 a tupý vzhle-dem ke směru ukládání zahřátého tepelně citlivého materi-álu na dopravovaný podklad 24» V typickém případě sezmenšováním sevřeného úhlu mezí směrem dopravy podkladupo průchodu štěrbinou 70 a svěrnou rovinou /nebo obecnějiúhlu £>/ mezi prvním směrem dopravovaného podkladu 24 adruhým směrem ukládání zahřátého tepelně citlivého mate-riálu / na dopravovaném podkladu 24 bude mít výslednýupevňovací systém 20 relativně vysokou pevnost ve smyku,jak je znázorněno podrobněji na dále uváděných obrázcích;a jak je dále podrobněji popisováno».

Tento vztah všeobecně platí, bez ohledu na relativnírozdíl rychlosti mezi dopravovaným podkladem 24 a pros-tředkem pro ukládání ohřátého, tepelně citlivého materi-álu na dopravovaný podklad 24» Tento vztah také platíjak pro kladné rychlostní rozdíly, tak i pro záporné ry-chlostní rozdíly. Proces, při kterém je dopravovaný pod-klad 24 tažen v tupém úhlu p> vzhledem ke směru ukládání - 31 zahřátého tepelně citlivého materiálu na dopravovaný pod-klad o velikosti okolo 100° do okolo 110° a konkrétněji kdeje dopravovaný podklad 2£ odtahován od roviny svěrné rovinyatěrbiny JQ v sevřeném úhlu 9~ od okolo 5 do okolo 40°, jeshledáván jako dobře fungující.

Ba obr. 3 je všeobecně patrné, že když vzrůstá kladnýrychlostní rozdíl, klesá sevřený úhelvýběžků 22 vzhledemk podkladu 24 a výběžky 22 se stávají více orientované dostrany a více se blíží směru rovnoběžnému se směrem pod-kladu 24. Tento vztah platí a je v podstatě lineární prodva zvolené sevřené úhly 15° a 35° mezi rovinou sevření70 a směrem ve kterém je podklad 24 tažen od sevření 70, azahrnuje rozmezí od záporného 11 procentního rychlostníhorozdílu do kladného 16 procentního kladného rychlostníhorozdílu.

Jak je patrné z obr. 4, měří se pevnost ve smyku me-chanického upevňovacího systému v gramové síle vzorku upev-novacího systému 20 majícího plochu okolo 4,84 cm . Tatovzorková velikost byla zvolena proto, že je dostatečněvelká a je typická pro velikosti použité při výše zmíněnéaplikaci. Smyková pevnost se zkouší při použití modelovéhomateriálu δ. 16Ί10 dodávaného společností Guilforď LoopCorporation jako přijímací plochou. Smyková sila může býtměřena tažením upevněného upevňovacího systému 20 a při-jímací plochy do opačných směrů, přičemž tyto směry jsouvšeobecně rovnoběžné s rovinami odpovídajícího podkladu24 a rovinou přijímací plochy. Během měření jé sevřenýúhel výběžků 22 všeobecně orientován ve stejném směru,jako ve kterém je podklad 24 tažen tažným strojem /výběžek22_ z obr. 1 je tažen doprava/. Způsob použitý pro určeníodolnosti upevňovacího systému 20 vůči smykovým silám jepodrobněji stanoven v patentovém spisu USA č. 4 699 622,na který se zde odvoláváme z hlediska popisu vhodné tech-niky pro měření smykových sil.

Podle obr. 4 je patrné, že smyková síla upevňovacíhosystému 20 je vztažena k sevřenému úhludříků 28 výběž-ků 22 a tedy k rychlostnímu rozdílu, a to na základě . 1 V- /.·-.-/-Λ' - 32 - vztahu vyznačeného na obr. 3- Jak. je znázorněno na obr. 4, je výhodné, aby úhel mezi dříky 28 a podkladem 2£ byt menší než okolo 70° a s výhodou menší než okolo 85°, pro udržování pevnosti ve smyku alespoň okolo 1000 g na 4,82 cm r protože je patrné, že pevnost ve smyku rychle klesá,čím více se dříky 28 stávají kolmo orientovanými vzhledemk podkladu než okolo 65 až 70°. Také z obr. 4 je patrné,že pro všechny zaznamenané hodnoty sevřených dříkovýchúhlů se získávají větší pevnosti ve smyku, jestliže pod-klad 2£ se odtahuje od roviny sevření 72 při úhlu 9^15°než při úhlu větším než 35°- Z obr. 4 je patrné, že všeobecně je požadováno abyúhel Λ- mezi dříkem 28 výběžku 22 a podkladem 24 byl menšínež 70°. Obzvláště je žádoucí úhel Λ- od okolo 20° do okolo65°» Tento vztah opět platí pro oba svírané úhly Τ' mezisvěrnou. rovinou štěrbiny 72 a rovinou, v jejímž směru jepodklad 24 odtahován po opuštění štěrbiny 72*

Obr. 5 znázorňuje vztah mezi rychlostním rozdílem do-pravovaného podkladu 24 a pevností ve smyku mechanickéhoupevňovacího systému 20 dosahovanou takovým rychlostnímrozdílem. Jak kladný, tak i záporný rychlostní rozdíljsou- znázorněny na tomto obrázku. Obr. 5 však všeobecnéznázorňuje, že je žádoucí kladný rychlostní rozdíl okolo2 až 18 procent. Tento vztah opět platí jak pro popisova-né svírané úhly mezi svěrnou rovinou štěrbiny 70 a. ro-vinou v jejímž směru je odtahován podklad dopravovaný poopuštění štěrbiny 72*

Jiný faktor, který může být zvážen odborníky v oboru,je poloměr zakřivení tiskacího válce 72 a jeho vztah krychlostnímu rozdílu a úhlu. mezi podkladem 2£ a svěrnourovinou štěrbiny 70. Když klesá poloměr zakřivení tiska-cího válce J2, jsou odpad a dřík 38 výběžku 22, který setvoří, odtahovány od podkladu 24 v úhlu, který v blíz-kosti štěrbiny 72 3e více kolmý na svěrnou rovinu štěrbi-ny 72* tuhnutí bude mít takový výběžek 22 typicky re-lativně větší úhel Λ než výběžek 22 vyrobený v podmínkáchkteré jsou podobné, kromě použití většího poloměru zakři- - 33 - vení tiskacího válce 72^

Pro odstranění výskytu poklesu smykové síly, založe-ním na vztahu z obr. 4, měly by být při poklesu poloměruzakřivení tiskacího válce 72 buň rychlostní rozdíl neboúhel T~ svíraný mezi dopravovaným podkladem 24 a svěrnourovinou štěrbiny 70 nebo obojí také nižší. Jestliže se po-loměr zakřivení tiskacího rálce 72 zvětšuje nebo zmenšujebez odpovídající kompenzace rychlostního rozdílu nebo sví-raného úhlu 7", úhel (X- výběžku 22 a tak i smyková pevnostupevňovacího systému 20 nemusí mít smykovou pevnost po-žadovanou pro použití. Zejména jestliže rychlostní rozdíla svíraný úhel neodpovídá poloměru zakřivení tiskacíhoválce 72, odpad výběžku 22 může být orientován příliškolmo vzhledem k podkladu 24 a při tuhnutí může být sví-raný úhel oL výběžku 22 větší, než je požadováno, což máza následek upevňovací systém 20 s menší pevností ve smyku,než je požadováno.

Pro zajištění zlepšeného upevňovacího systému 20 pod-le vynálezu je důležité použít se zařízením pro výrobuupevňovacího systému 20 prostředku udělujícího vektorovouorientaci, která není ortogonální /více než okolo 10° mi-mo osu v jakémkoli směru/ k rovině podkladu 24 v základná26 výběžku 22, diskrétně nanášeným množstvím ukládanéhotepelně citlivého materiálu. Jestliže se použije zařízeníz obr· 2, dva prostředky pro udělování neortogonální vek-torové orientace k podkladu 24 nespojitě ukládanému ma-teriálu citlivému na teplo zahrnují výše uvedený rych-lostní rozdíl a ostrý úhel 9^ mezi svěrnou rovinou štěr-biny 70 a dopravovaným podkladem 24·

Jsou proveditelné různé odchylky popisovaného zaří-zení a způsobu v rámci vynálezu. Použije-li se v případěpotřeby relativně silný podklad 24 a dostatečné napětí,může být vypuštěn opěrný válec 74 zařízení z obr. 2. Mís-to toho, jak je známé odborníkům v oboru, může podklad2£ obalovat tiskací válec 72 použitím sledovacích válců,které vytvoří oblouk ve tvaru písmene S okolo tiskacíhoválce 72^. V tomto uspořádání neexistuje svěrné štěrbina - 34 - JQ> jaká je patrná na obr· 2, ale místo toho umožňuje na-pětí podkladu 24 ukládání zahřátého materiálu citlivéhona teplo z buněk 76 tiskacího válce 72. Je však třeba poz-namenat že jestliže se uvolí tato tvarová varianta prozařízení a prostředek 76 pro ukládání zahřátého materiálucitlivého na teplo na podklad 24, podklad musí mít dosta-tečnou pevnost v tahu pro zabránění trhání a pro udržová-ní napětí potřebného pro správné ukládání zahřátého mate-riálu. citlivého na teplo. Dále budou uvedeny čtyři názorné, neomezíjící pří-klady ukazující, jak různé parametry výrobního procesumohou být kombinovány, měněny, udržovány konstantní a po-užívány pro výrobu opětovně upevňovatelných upevňovacíchsystémů 2Q majících požadovanou strukturu, geometrii apevnost v tahu. Reprezentativní výběžek 22 pro upevňova-cí systém 20 každého příkladu je znázorněn na obr. 6A až9B.

Uvažujeme—li nejprve parametry udržované konstantníve všech čtyřech příkladech, každý z následujících pří-kladů používá výše uvedené adhezivum tavitelné za horkana bázi polyesteru 7199 Bostik.. Adhezivum je udržovánona teplotě 179 až 1B1°C a je nanášeno na 0,13 až 0,1 Emmtlustý podklad 24 z běleného papíru kraft, dopravovanýpři konstatntní rychlosti' okolo 6,31 metrů za minutu.

Zařízení zvolené pro ukládáni zahřátého materiálucitlivého na teplo je podobné tomu, jaké je znázorněnéna obr. 2 a má přibližně tiskací válec 72 s 16cm v průmě-ru: a opěrný válec 74 s přibližně 15,2cm v průmětu. Tiska-cí válec J2 má pole slepých báněk 76 ve tvaru komoléhokužele, každá okolo 1,0mmv průměru, na obvodu tiskacíhoválce 72^ okolo 0,46mm hlubokých a uložených v maticiokolo 75 buněk na čtverečný centimetr.

Každý příklad používá ořezávací prostředek 76, ob-zvláště horký drát 7§ o průměru 0,76mm a dloubý okolo 61cm. Horký drát 7S je vodorovně uložen okolo 5,1 mm od tis-kacího válce 72 a okolo 22,9mm od opěrného válce 74 prokaždý příklad. Horký drát JS je elektricky zahřívaný. X:U<\.'..-j'/:V '- '.'.V· . ·; J-i i.‘.‘<;·.Λ' ‘ \r.·>,,, > ..i-.S}. 1.7:, .;Λ'/’Ϊ< - 35 -

Uvažujeme-li dále parametry obměňované v příkladech.,elektrická energie přiváděná do horkého drátu 7S je nasta-vována podle vzdálenosti od horkého drátu JB k podkladu 24a rychlosti tiskacího válce 72 pro zohlednění chlazenírke kterému dochází mezi obvodem horkého drátu; 78 a povrchyvýběžků 22 vytvořených podle různých příkladů. Úhel &amp;mezi ukládacími prostředky 76 a podkladem 24 je obměňovánpro ukázání účinku dvou rozdílných úhlů/3 . Konkrétně pří-klady používají úhly y 15° a 35° mezi dopravovaným*podkla-dem 24 a svěrnou rovinou štěrbiny 70· Také rychlostní roz-díl mezi ukládacím prostředkem 76 a dopravovaným podkladem24 byl měněn a zahrnuje jak kladné, tak i záporné rychlos-tní rozdíly. Pro každý příklad se buď udržoval konstantnírychlostní rozdíl a úhel f byl nastavován nebo naopak,takže oba parametry nejsou nastavovány ve stejném příkla-dě..

PŘÍKLAD I S odvoláním na obr. 6A a 6B se výběžek 22 z obr. 6Avyrábí podle parametrů tabulky 1A a výběžek 22 z obr. 6Bse vyrábí podle parametrů z tabulky ΓΒ. Oba výběžky bylyvyrobeny s kladným 2 0/0 rychlostním rozdílem, ale lišíse ve svíraném úhlu mezi svěrnou rovinou štěrbiny 70 adopravovaným podkladem 24 od ostrého úhlu 15° do ostréhoúhlu; 35°. Jinak jsou parametry použité ve způsobu výrobyvýběžků z obr. 6A a 6H stejné.

Ze spodní části tabulek IA a IB je možno pozorovat,že v souladu se znázorněními na obr. 4 a 5, poskytuje vý-běžek 22 mající 15° úhel /“pevnost ve smyku téměř o 35 0/0větší,než je pevnost výběžku 22 z obr. 6B mající úhel T~35°. Výběžek 22 z obr. 6B je však téměř o 25 0/0 štíhlej-ší a má menší boční průmět.

Operační parametry Tab. IA Tab.IB rychlostní rozdíl + 2 0/0 + 2 0/0 Uhel mezi rovinou podkladu a svěrnou rovinou 15° 35° Energie horkého drátu /W/ 95,2 95,2 - 36 -

Vlastnosti výběžků Tab.IA Tab.IB p Pevnost ve střihu / g/4,S cm / 6,600 5/1 QQ Svíraný úhel- cL· 66° 60° Maximální boční vybíhání 2,14 1,45 /0,025 cm/ Výška /0,025 cm/ 2,23 2,78 Průměr zachycovacího prostředku 6 7 /0,0025 cm/ PŘÍKLAD H

Obr. TA a TB znázorňují výběžky vyrobené podle para-metrů z tabulek IIA a IIB a jsou zaměřeny na výběžky mají-cí 6,6 o/o ní rychlostní rozdíl, ale velmi malý, úhelsevřený svěrncu rovinou štěrbiny 70 a směrem dopravovanéhopodkladu od okolo 15”° do okolo 35°· Zachycovací prostředek výběžku 22 z obr. 7B má výraznou orientaci zpět směremk počátku ^6 základny 26. V souladu s obr. 4 a 5 však vý-běžek 22 z obr. 7A vykazuje přibližně o 7 o/o větší pev-nost ve smyku výběžků 22^ z obr. 7B. Jedno vysvětlení prozvětšenou pevnost ve smyku výběžků 22 z obr. 7 je to, žezpětná orientace zachycovacích prostředků 30 brání pod-statnému množství vláken přijímacího povrchu, aby byla za-chycena upevňovacím systémem 20, a taková nezachycená vlá-kna nezajištují dostatečnou odolnost proti smykovým silám..

Operační parametry Tab.IIA

Rychlostní rozdíl +6,6 o/o Úhel r- mezi podkladem 1 5° a svěrnou rovinou

Energie horkého drátu /W/ 80,0

Vlastnosti výběžků p

Pevnost ve smyku / g/4,8 cm / 5,900

Svíraný úhel 55°

Maximální boční vybíhání 1,94 /0,025 cm/

Tab.IIB +6,6 o/o35° 95,2 5,500 58° 2,28 - 37 -

Tab.IIA Tab.HB Výška /0,025 cm/ 2,24 2,45

Průměr zachycovacího prostředku 6 5 /0,0025 cm/ PŘÍKLAD ΙΠ V příkladě III se obměňuje rychlostní rozdíl mezi dvě-ma výběžky 22, majícími každý stejný úhel Z* mezi svěrnourovinou a rovinou dopravovaného podkladu 24» Konstantníuhel· T~pro oba výběžky 22 z obr. 8A a 8B je přibližně 35°.Výběžek 22 z obr. 8A má kladný rychlostní rozdíl okolo16 o/o, zatímco výběžek z obr. 8B je výběžek 22 majícíkladný 2 o/o rychlostní rozdíl. Odborníkům v oboru budezřejmé, že zachycovací prostředek 30 výběžku 22 z obr. 8Amá velmi velký maximální boční průmět JE, téměř o 71 o/ovětší než z obr. 6B. Výběžek 22 z obr. 8A má tak velkýboční průmět J8, že výběžek 22 může sklouznout do stranyrovnoběžně s; rovinou podkladu 24, když je zachycen do při-jímací plochy, samozřejmě za podmínky, že takové sklouzá-véni odpovídá orientaci profilu výběžku 22. Výběžek z obr. 8A má také pevnost ve smyku téměř o1Q o/o větší, než výběžek z obr. 8B. Tento výsledek odpo-vídá1 grafům na obr. 3j 4 a 5» Když se zvětšuje rychlostnírozdíl, svíraný úhel A- se zmenšuje podle obr. 3 a tedy sezvyšuje pevnost ve smyku podle obr. 4» Také když se zvět-šuje rychlostní rozdíl, zvětšuje se pevnost ve smyku pod-le obr. 5.

Operační parametry Tab.IHA Tab.IIIB Rychlostní rozdíl. +16 o/o +2 o/o Úhel Τ' mezi podkladem a 35° 35° svěrnou rovinou Energie horkého drátu /W/ 128 95,2

Vlastnosti výběžků

Pevnost ve smyku / g/4,8 cm^/ 5,600 5,100 - 38 -

Svíraný úhel Λ. Tab.IIlA. 45° Maximólní boční vybíhání 4,15 /0,.025 cm/ Výška /0,025 cm/ 1 ,97 Průměr zachycovacího prostředku 3 /0,0025 cm/

Tab-ΠΙΒ 60° 1 ,.45 2,7ε 7

Ze srovnání výsledků příkladů 1 a III je patrné, žejak nejvyšší, tak i nejnižší hodnoty pevnosti ve smyku sevyskytují ve výběžcích. 22 z příkladu I majícím kladný2 o/o rychlostní rozdíl·» Tento rozdíl v pevnosti ve smykuznamená, že při nižších kladných rychlostních rozdílechje výrobní proces citlivější na změny v úhlu /"sevřenémmezi podkladem 24 a svěrnou rovinou štěrbiny 70»

PŘÍKLAD IV Výběžky 22 znázorněné na obr. 9A a 9B, vyrobené pod-le parametrů z těchto obrázků, mají každý záporný rych-lostní rozdíl 11 o/o a vykazují podstatně snížené pevnos-ti ve smyku ve srovnání s výběžky 22^ z předchozích, pří-kladů. V souladu s obr.. 4 a 5 však výběžek 22 z obr» 9A,mající úhel V"svíraný mezi dopravovaným podkladem 24 asvěrnou rovinou štěrbiny 70 o velikosti 15°, vykazuje té-měř o 27 o/o větší pevnost ve smyku než výběžek z obr· 9B mající úhel Τ’ svíraný mezi dopravovaným podkladem 24a svěrnou rovinou štěrbiny 70 o velikosti 35°»

Operační parametry

Rychlostní rozdílÚhel Tmezi podkladem asvěrnou rovinouEnergie horkého drátu /W/

Tab.IVA -11 0/015°

Tab-IVff -11 0/0 35° 80,0 80,0

Vlastností výběžků p

Pevnost ve smyku / g/4,8 cm / 3,300 Úhel Λ- 87° 2,600 £6° - 39 -

Tab.IVA Tab.IVH Maximální boční vybíhání T,85' 2,05" /0,025 cm/ Výška /0,025 cm/ 2,¼ 2,52 Průměr zachycovacího prostředku 6 5 /0,0025 cm/

Odborníkům v oboru bude zřejmé, že je možné použítrůzných jiných obměn a kombinací, například může být nas-tavováno několik parametrů, včetně různých teplot horké-ho drátu 7g, a jsou proveditelné různé prostředky proukládání zahřátého tepelně citlivého materiálu na dopra-vovaný podklad 24. Všechny takové kombinace a obměny jsouv rámci vynálezu definovaného následujícími patentovýminároky. JUSr.

Claims (10)

1 . Způsob výroby volně tvarovaného výstupku mechanic-kého upevňovacího systému* vyznačený tím, že se použijea připraví materiál citlivý na teplo, uvedený materiálcitlivý na teplo se zahřeje na teplotu nejméně bodu tání,připraví se podklad, připraví se prostředek pro ukládánínespojitých množství uvedeného tepelně citlivého materiá-lu na uvedený podklad ve druhém směru, připraví se “pro-středek pro udělování vektorové rientace uvedenému uklá-danému materiálu, která není ortogonální k podkladu, uve-dený podklad se dopravuje v prvním směru a při první ry-chlosti relativně vzhledem k uvedenému ukládacímu pros-tředku, na uvedený dopravovaný podklad se ukládají nespo-jitá množství uvedeného materiálu citlivého na teplo vedruhém směru, a uvedeným nespojitým množstvím uvedenéhoukládaného materiálu se uděluje vektorová složka, neorto-gonální k uvedenému podkladu.

2. Způsob výroby volně tvarovaného výstupku mechanic-kého upevňovacího systému, vyznačený tím, že se připravímateriál· citlivý na teplo, uvedený materiál citlivý nateplo se zahřeje na teplotu nejméně bodu tání, připraví apřivede se podklad , podklad se dopravuje v prvním směrupři první rychlosti, připraví se první válec uzpůsobenýpro otáčení okolo jeho osy, která je všeobecně rovnoběžnás rovinou uvedeného podkladu a všeobecně kolmá k uvedené-mu prvnímu směru dopravy, připraví se buňka na obvoděuvedeného prvního válce, uloží se uvedený materiál citlivý na teplo do této buňky,’uveděný první válec se axiálněotáčí při rychlosti obvodového povrchu různé od uvedenéprvní rychlosti uvedeného podkladu, a ukládají se nespo-jitá množství uvedeného materiálu citlivého na teplo nauvedený dopravovaný podklad, přičemž uvedená obvodovárychlost uvedeného dopravovaného podkladu je s výhodouokolo 25 0/0 větší, než je uvedená první rychlost uvedeného prvního válce.

3. Způsob podle nároku 2 vyznačený tím, že se dále - 41 - jřřipraví opěrný válec mající osu všeobecně rovnoběžnou sosou prvního válce, uvedený první válec a opěrný válec seuloží vedle sebe pro vymezování svěrné roviny štěrbinymezi sebou, prvním válcem a uvedeným opěrným válcem se otá-čí při v podstatě vzájemně různých rychlostí obvodovéhopovrchu v uvedené štěrbině, uvedený podklad se dopravujeuvedenou .štěrbinou v uvedeném prvním směru, a uvedený pod-klad se táhne v úhlu odkloněném od uvedené svěrné roviny,přičemž s výhodou se uvedený podklad odtahuje od uvedenésvěrné roviny v úhlu od okolo 5° do okolo 40 .

4. Způsob zvyšování pevnosti ve smyku volně tvarova-ného mechanického upevňovacího výběžku, vyznačený tím, žese připraví materiál citlivý na teplo, uvedený materiálcitlivý na teplo se zahřeje na nejméně bod tání, připravíse podklad, připraví se prostředek pro dopravování uvedenéhopodkladu v prvním směru, připraví se prostředek pro ukládání uvedeného materiálu citlivého na teplo na uvedenýpodklad ve druhém směru,- přičemž pro ukládání nespojitýchmnožství uvedeného materiálu citlivého na teplo se připra-ví první válec uzpůsobený pro otáčení okolo jeho osy,která: je všeobecně rovnoběžná s rovinou uvedeného podkla-dů; a všeobecně kolmá na první směr dopravy, připraví sebuňka na obvodě uvedeného prvního válce, připraví seopěrný válec mající středovou osu všeobecně rovnoběžnous uvedenou středovou čárou uvedeného prvního válce, uvede-ný první válec a uvedený opěrný válec se přiloží k soběpro vymezování štěrbiny a svěrné roviny mezi sebou, uve-deným prvním válcem a uvedeným opěrným válcem se otáčí vuvedeném prvním směru v uvedené štěrbině, uvedený materi-ál citlivý na teplo se uloží do uvedené štěrbiny, nespo-jitá množství uvedeného materiálu citlivého na teplo seukládají na uvedený dopravovaný podklad, uvedený podkladse dopravuje uvedenou štěrbinou v uvedeném prvním směru,uvedený podklad se odtahuje od svěrné roviny uvedenéštěrbiny pod ostrým úhlem, uvedený úhel mezi podkladem asvěrnou rovinou se nastaví na menší hodnotu než okolo 5°,uvedený podklad se dopravuje v prvním směru a při první - 42 - rychlosti relativně vzhledem k uvedenému ukládacímu prostředku nespojitá množství uvedeného materiálu citlivého nateplo se ukládají na dopravovaný podklad ve druhém směru,přičemž s výhodou je úhel mezi uvedeným prvním směrem do-pravy a druhým směrem ukládání okolo 90° v okamžiku uvede-ného ukládání, a uvedený dopravovaný podklad se odtahujeod uvedeného ukládacího prostředku pod tupým úhlem, přičemžuvedený tupý úhel je s výhodou od okolo 100° do okolo 110°.

5· Způsob zvyšování pevnosti ve smyku volně tvarované-ho výběžku, vyznačený tím, že se připraví materiál citlivýna teplo, uvedený materiál citlivý na teplo se zahřeje nanejméně bod tání, připraví se podklad, uvedený podklad sedopravuje v prvním směru při první rychlosti, připravíse prostředek pro ukládání nespojitých množství uvedenéhotepelně citlivého materiálu na uvedený dopravovaný podklada nespojitá množství uvedeného materiálu citlivého na tep-lo se ukládají na uvedený dopravovaný podklad pro vytváře-ní mechanicky upevňovacího výběžku tak, že dochází kekladnému rychlostnímu rozdílu mezi uvedeným dopravovanýmpodkladem a ukládaným materiálem.

6. Způsob podle nároku 5 vyznačený tím, že ukládánínespojitých množství materiálu zahrnuje, že se připravíprvní válec uzpůsobený k otáčení okolo své osy, která jevšeobecně rovnoběžná s rovinou uvedeného podkladu a vše-obecně kolmá k prvnímu směru dopravy, připraví se buňkana obvodě uvedeného prvního válce, uloží se materiál cit-livý na teplo do této buňky, uvedeným prvním válcem sesxiálně otáčí při rychlosti obvodového povrchu různé oduvedené první rychlosti uvedeného podkladu, nespojitámnožství uvedeného materiálu citlivého na teplo se uklá-dají na uvedený dopravovaný podklad, otáčí se prvním vál-cem okolo jeho středové osy, dopravuje se uvedený podkladuvedenou štěrbinou v uvedeném prvním směru v dotykovémzáběru s uvedenou buňkou uvedeného prvního válce a zvyšu-je se uvedená první rychlost uvedeného dopravovanéhopodkladu vzhledem k uvedené obvodové rychlosti uvedenéhoprvního válce, takže uvedená první rychlost uvedeného do- pravováného podkladu je větší, než je uvedená obvodovárychlost povrchu uvedeného prvního válce.

7. Způsob podle nároku 5 vyznačený tím, že uvedenýdopravovaný podklad se dopravuje v dotykovém záběru· s uve-denou buňkou při první rychlosti nejméně okolo o 2 o/o v větší, než je uvedená rychlost uvedené otáčené buňky,takže výsledkem je kladný rychlostní rozdíl nejméně okolo2 o/o.

S. Způsob zmenšování sevřeného úhlu volně tvarovanéhovýběžku pro mechanické upevňování, vyznačený tím, že sepřipraví materiál citlivý na teplo, uvedený materiál cit-livý na teplo se zahřeje na nejméně bod tání, připraví sepodklad, uvedený podklad se dopravuje v prvním směru připrvní rychlosti, připraví se první válec uzpůsobený prootáčení okolo své osy, která je všeobecně rovnoběžná s ro-vinou uvedeného podkladu a všeobecně kolmá k uvedenémuprvnímu směru dopravy, připraví se buňka na obvodě uvede-ného prvního válce, do uvedené buňky se uloží materiálcitlivý na teplo, uvedeným prvním válcem se axiálně otáčípři obvodové rychlosti různé od uvedené první rychlostiuvedeného podkladu, nespojitá množství uvedeného materiá-lu· citlivého na teplo se ukládají na dopravovaný podklad,připraví se opěrný válec mající osu všeobecně rovnoběžnous uvedenou osou uvedeného prvního válce, uvedený prvníválec se uloží vedle uvedeného opěrného válce pro vymezo-vání štěrbiny a svěrné roviny mezi sebou, uvedeným prvnímválcem a uvedeným opěrným válcem se otáčí ve stejném smě-ru v uvedené štěrbině, uvedený podklad se dopravuje uve-denou štěrbinou v uvedeném prvním směru, uvedený podkladse odtahuje od roviny uvedené Štěrbiny v odklonovém úhlu,zvyšuje se uvedená první rychlost uvedeného dopravovanéhopodkladu vůči uvedené obvodové rychlosti uvedného prvníhoválce, takže uvedená první rychlost uvedeného dopravova-ného podkladu je větší, než uvedená rychlost obvodovéhopovrchu uvedeného prvního válce, a uvedený podklad sedopravuje uvedenou štěrbinou při rychlosti povrchu od oko-lo 2 do okolo 16 procent větší, než je uvedená obvodová - 44 - rychlost uvedeného prvního válce.

9- Mechanická příchytka vyrobená podle kteréhokoli znároků 1 až 8. vyznačená tím, že obsahuje dřík /25/ připo-jený k uvedenému podkladu. /24/ v základně /26/, přičemždřík má blízký konec přilehlý k uvedené základně /26/ a.vybíhá směrem ven z podkladu /24/, přičemž dřík vymezujesevřený úhel vzhledem k uvedenému podkladu /24/, a dále:zachycovací prostředek /30/ připojený k uvedenému dříku/28/ a vybíhající do strany za obvod uvedeného dříku /28/.

10. Výstupek pro mechanické upevňování podle nároku9 vyznačený tím, že sevřený úhel uvedeného dříku /28/ jeod okolo 20° do okolo 70°.