CS199531B2

CS199531B2 - Fungicide and process for preparing effective compounds

Info

Publication number: CS199531B2
Application number: CS783506A
Authority: CS
Inventors: Helmut Timmler; Wolfgang Kraemer; Karl H Buechel; Wilhelm Brandes; Paul-Ernst Frohberger
Original assignee: Bayer Ag
Priority date: 1977-06-04
Filing date: 1978-05-30
Publication date: 1980-07-31
Also published as: TR19791A; DE2725314A1; EP0000017A1; EP0000017B1; ES470458A1; IT7824171A0; CA1100976A; DK248378A; BR7803551A; DD137658A5; JPS543070A; ZA783176B; IL54840A0; IL54840A; PL109267B1; AU3684878A; PT68100A; PL207336A1; DE2861233D1

Description

Vynález se týká nových l-(2-fenylethyl)triazollovýčh solí, způsobu jejich výroby a jejich použití jako fungicidů.

Je již známo, že l-[/3-aryl-/8-(R-oxy)ethyljimidazoly, jako například l-[/3-butoxy-/Š-(4‘-chlorfenyl)ethyl] imidazol, a l-[/3-aryl-/3-(R-oxy)ethyl]triazoly, jako například

1- (/?-allyloxy-/3- (4‘-chlorf eny 1 ] ethyl ] -1,2,4-triazol, vykazují dobrou fungicidní účinnost (viz DOS č. 2063 857 a 2 640 823). V určitých oblastech indikací však účinek těchto látek, zejména při jejich aplikaci v nižších množstvích a koncentracích, není vždy zcela uspokojivý. Dále je již delší dobu obecně známo, že ethylen-l,2-bis-dithiokarbamát zinečnatý je dobrým prostředkem pro potírání houbových chorob rostlin [viz Phytopathology 33, 1113 (1963)]. Použití té!to látky jako mořidla osiva je však možno pouze v omezené míře, protože zmíněná r sloučenina je při aplikaci v nižších množ- stvích a konceritračích málo účinná.

I Nyní bylo zjištěno, že nové l-(2-fenyl- ethyljtriazoliové soli obecného vzorce I ve kterém

R znamená atom' chloru, fenoxyskupinu nebo chlorfenoxyskuplnu, n má hodnotu 1 nebo 2,

R^{* 1 * * *} představuje oxybenzylovou skúpinu, popřípadě substituovanou 1 až 3 atomy Chloru, allyloxyskupinu, acetoxyskupinu nebo terc.butylkarbonyloxyskupinu,

R⁵ znamená methylovou skupinu, popřípadě substituovanou benzoylovou skupinou, která sama může být substituována 1 až 3 atomy chloru, nebo terc.butylkarbonylovou skupinou, nebo znamená dichlorbenzylovou skupinu,- a

Z představuje atom halogenu, mají silné fungicidní vlastnosti.

Dále bylo zjištěno, že l-(2-feňylethyl·)triazoliové soli shora uvedeného obecného vzorce I se získají tak, že se l-fenyl-2-ttiazolylethylderiváty obecného vzorce II

ve kterém , R, R^l a n mají shora uvedený význam, nechají reagovat s halogenidy obecného vzorce III

R5—X , (III) ve kterém .

R⁵ má shora uvedený význam, a

X představuje atom halogenu, v přítomnosti ředidla.

V četných případech se ukázalo jako výhodné použití příslušného reaktivního esteru, získaného reakcí odpovídajícího alkoholu s příslušnou kyselinou, namísto halogenldu obecného vzorce III.

l-(2-fenylethyl)triazoliové soli podle vynálezu překvapivě vykazují značně vyšší

Jak. vyplývá z údajů jaderné rezonance, váže se při této reakci alkylové část s výhodou na dusíkový atom v poloze 4 1,2,4-třiazol-l-ylového zbytku. V závislosti na reaktivitě alkylhalogenidu a výchozí látky obecného vzorce II však může dojít 1 к alkylaci na dusíkovém atomu v poloze 1 1,2,-

4-třiazoÍ-l-yIového zbytku. Oba tyto typy napojení alkylové skupiny, jakož i směsi vznikající při shora zmíněné alkylaci spadají do rozsahu vynálezu.

Výchozí látky obecného vzorce II jsou zčásti známé (viz DOS č. 25 47 953 a DOS č .26 40 823). Dosud neznámé výchozí látky obecného vzorce II je možno získat například některým z následujících postupů:

fungicidní účinnost, zejména proti různým druhům rzí a padlí, než z dosavadního stavu techniky známé l-[/?-aryl-jS-(R-oxyethyl]imidazoly a -triazoly, například l-[i/í-butoxy*/J- (4‘-chlorfeny 1) ethy 1 ] imldazol, které představují z chemického hlediska a z hlediska účinnosti příbuzné látky, a než ethylen-l,2,-bis-dithiokarbamát zinečnatý, který je známou látkou stejného zaměření účinku. Účinné látky podle vynálezů představují tudíž obohacení dosavadního stavu techniky.

Použijí-li se jako výchozí látky [1-(2,4-dlchlorfenyl) -2- (1,2,4-triazol-l-yl) ethyl ] -(2,4 dichlorbenzyl) ether a monochlorpinakolin, je možno průběh reakce podle vynálezu popsat následujícím reakčním schématem:

ve kterém

R a n mají shora uvedený význam a ;

M představuje alkalický kov, s výhodou lithium, sodík nebo draslík, kvartérní amoniovou nebo fosfonlovou skupinu, s halogenidem obecného vzorce V

Hal—R¹ (V),

a) reakcí alkoxidů odvozených od derivátů l-hydroxy-l-fenyl-2-triazolylethanu, obecného vzorce IV ve kterém

R¹ má shora uvedený význam a

Hal představuje chlor nebo brom, v přítomnosti organického rozpouštědla, na199531 přiklad dioxanu nebo Chloroformu, pří teplotě riiezí 20 a 120 *0.

К izolaci výsledného produktu se reakční směs zbaví rozpouštědla a zbytek se rozmíchá s vodou a organickým rozpouštědlem. Organická fáze se oddělí, obvyklým způsobem se zpracuje a vyčistí.

V šoúhlase s výhodným provedením sě účelně postupuje tak, že se vyjde z derivátu l-hydroxy-l-fenyl-2-tríazolylethanu, ten se ve vhodném inertním rozpouštědle převede působením hydridu nebo amidu alkalického kovu na alkoxld alkalického kovu odpovídající shora uvedenému obecnému vzorci IV, který se pak bez , izolace ihned podrobí reakci s halogenidem obecného vzorce V, přičemž se za vzniku halogenidu alkalického kovu získají v jediném pracovním stupni sloučeniny obecného vzorce II.

Podle dalšího výhodného provedení se jak příprava alkoxidu obecného vzorce IV, tak reakce s halogenidem obecného vzorce V účelně provádí ve dvoufázovém systému, jako například ve směsi vodného louhu sodného či draselného á toluenu nebo methylenchloridu, za přídavku katalyzátoru

fázového přenosu, jako například amoniové nebo fosfoniové sloučeniny.

Výchozí látky obecného vzorce II lze získat rovněž tak, že se

b) příslušné l-hydroxy-l-fenyl-2-triazolylethany odpovídající alkoxidům obecného vzorce IV, nechají reagovat s odpovídajícími anhydridy kyselin o sobě známým způsobem, například v molárních množstvích, v přítomnosti inertního organického rozpouštědla, jako acetonu, nebo za použití nadbytku anhydridu kyseliny v přítomnosti kyselého nebo zásaditého katalyzátoru, například octanu sodného, při teplotě mezi 0 a 150 ^CC, načež se sloučeniny obecného vzorce II obvyklým způsobem izolují.

l-Hydroxy-l-fenyl-2-triazolylethanové deriváty, od nichž se odvozují alkoxidy obecného vzorce IV, jsou známé (viz DOS čís. 24 31 407 a DOS č. 25 47.953).

Jako příklady l-fenyl-2-triazolylethylderivátů obecného vzorce II,· používaných při práci způsobem podle vynálezu jako výchozí látky, se uvádějí sloučeniny shrnuté v následujících tabulkách 1 a 2.

TABULKA 1

Rn

Teplota tání (°C) nebo index lomu

2,4-012	^<W£\O/~^CI	84
2,4-012	—CH2—CH = CH2	n_D ²⁰ = 1,545
	Cí
4-C1		78
4-C1		111

Teplota tání (^eC) nebo index lomu

R²

4-Cl

2,4-CL·

Ct

Cl

ct

225 (rozklad) . (x——— NĎS)

По^{22 w} 1,570

200 (X—y-NDS)

213 (x—NDS ) £

145 (rozklad) (x—|-NDS)

237 (s—NDS) £

124

140 (x HC1)

108

89—91

165

107

103

135

4-0 o

Cl

212 (x—l—NDS) £

Legenda: NDS = 1,5-naftalendisulfonová kyselina

212 (x—l—NDS] £

203

TABULKA -2

• . Rⁿ	R4	Teplota - tání (°C)
2,4-012	С(СНз)з	149—151 (xHNOs)
2,4-Cb	CHs	92—96
	CH3	123 .
Q-^Cl	CH3	150 (x HN03)
—(C“Cí	C(CH3)3 '	121
4-C1	CH3	90—92
4-C1	C(CH3)3	135—136

ethery, jako diethylether a tetrahydrofuran, jakož i chlorované uhlovodíky, jako methylenchlorid a chloroform.

Reakční - - teploty - při práci způsobem podle vynálezu se mohou pohybovat - v širokém rozmezí. ' Obecně se pracuje při - teplotě zhruba mezi 0 až 120 °C, s výhodou při - teplotě -20 až 90 cc, popřípadě za varu použitého - rozpouštědla - pod zpětným chladičem.

Při práci způsobem podle . -vynálezu se výVýchozí látky obecného vzorce III ' jsou obecně známými sloučeninami v organické chemii, popřípadě je lze získat o- sobě známým běžným způsobem.

Jako ředidla pro práci způsobem - podle vynálezu přicházejí v úvahu s výhodou polární - organická rozpouštědla, k nimž náležejí výhodně nitrily, - jako acetonitril, sulfoxidy, jako- dímethylsulfoxid, formamidy, jako dimethylformamid, ketony, jako aceton,

199631 chozí látky s výhodou používají v molárních množstvích. Izolace sloučenin obecného· vzorce· I se provádí obvyklým· - způsobem.

Účinné látky podle vynálezu vykazují silný fungitoxický- účinek. Zmíněné látky v koncentracích potřebných k potírání hub nepoškozují kulturní rostliny. Z uvedených důvodů jsou tyto látky vhodné k upotřebení jako činidla k ochraně rostlin proti houbovým chorobám. Fungitoxické prostředky se při ochraně rostlin nasazují k potírání hub z tříd - Plasmodiophoromycetes, Óomycetes, Chytridiomycetes, - Zygomycetes, Ascomycetes, Basidiomycetes a Deuteromycetes.

Účinné látky podle vynálezu mají široké spektrum účinku a lze je používat proti parazitickým houbám napadajícím nadzemní částí rostlin, .napadajícím rostliny z půdy, jakož i proti původcům houbových chorob přenosným semenem. Zvlášť dobrou účinnost vykazují popisované účinné látky proti parazitickým houbám na nadzemních částech rostlin.

Jako činidla k ochraně rostlin je možno účinné látky podle vynálezu se zvlášť dobrými výsledky používat k potírání druhů Venturia, jako proti původci strupovitosti jabloní (Fusicladium dendriticumj, k potírání pravého padlí, například padlí jabloňového (Podosphaera leucotricha) a padlí obilního, jakož i proti jiným chorobám obilovin.

Zvlášť výhodný je dílčí systemický účinek sloučenin podle vynálezu, který umožňuje chránit rostliny proti napadení houbami přívodem účinných látek do nadzemních částí rostlin prostřednictvím půdy a kořenů.

Jako činidla k ochraně rostlin je možno účinné látky podle vynálezu používat k ošetřování osiva nebo půdy a k ošetřování , nadzemních částí rostlin.

Účinné látky podle vynálezu je možno převádět na^ obvyklé prostředky, jako roztoky, emulze, suspenze, prášky, pasty a granuláty. Tyto prostředky se připravují známým způsobem, například smísením účinné látky s plnidly, tedy kapalnými rozpouštědly, zkapalněnými plyny, nacházejícími se pod tlakem a/nebo pevnými nosnými látkami, popřípadě za použití povrchově aktivních činidel, tedy emulgátorů a/nebo dispergátorů, a/nebo zpěňovacích činidel. V případě použití vody jako plnldla je možnojako pomocná, rozpouštědla používat například také organická rozpouštědla. Jako kapalná rozpouštědla přicházejí v podstatě v úvahu: aromáty, jako xylen, toluen, benzen nebo· alkylnaftaleny, . chlorované aromáty nebo chlorované alifatické uhlovodíky, jako chlorbenzeny, chlorethyleny nebo methylenchlorid, alifatické uhlovodíky, jako cyklohexan nebo parafiny, například ropné frakce, alkoholy, jako butanol nebo glykol, jakož i jejich ethery a estery, dále ketony, jako aceton, methylethylketon, methylisobutylketon nebo cyklohexanon, silně polární roz10 pouštědla, jako dimethylformamid a dimethylsulfoxid, jakož i voda. Zkapalněnými plynnými plnidly nebo nosnými látkami se··. míní takové kapaliny, které jsou za normální teploty a normálního tlaku plynné, například aerosolové propelanty, jako dichlordifluormethan nebo trichlorfluormethan. Jako pevné nosné látky přicházejí v úvahu: přírodní kamenné moučky, jako kaoliny, aluminy, mastek, křída, křemen, attapulgit, montmorillonit nebo křemelina, a syntetické kamenné moučky, jako vysoce disperzní kyselina křemičitá, kysličník hlinitý a křemičitany. Jako emulgátory přicházejí v úvahu neionogenní a anionické emulgátory, jako polyoxyethylenestery mastných , kyselin, polyoxyethylenethery mastných alkoholů, například alkelarelpoleglykolether, alkelsulfonáty, alkylsulfáte, arylsulfonáty, jakož i hydrolyzáty bílkovin a jako dispergátory například lignin, sulfitové odpadní louhy a methylcelulóza.

Účinné látky podle vynálezu mohou být v příslušných prostředcích obsaženy ve směsi s jinými účinnými látkami, jako fungicidy, insekticidy, akaricidy, nematocidy, herbicidy, ochrannými látkami proti ožeru ptáky, růstovými látkami, živinami pro rostliny a činidly zlepšujícími strukturu půdy.

Koncentrace podle vynálezu obsahují obecně mezi 0,1 a 95 % hmotnostními účinné látky, s výhodou mezi 0,5 a 90 % hmotnostními.

Účinné látky podle vynálezu je možno' aplikovat jako takové, ve formě koncentrátů nebo z nich dalším ředěním připravených aplikačních forem, jako přímo použitelných roztoků, emulzí, suspenzí, prášků, past a granulátů. ' Aplikace se provádí obvyklým způsobem, například zálivkou, postřikem, popráškováním a pohazováním, mořením za sucha, .za. vlhka, za . mokra nebo v suspenzi, nebo inkrustací.

Při použití účinných látek jako listových fungicidů se mohou jejich koncentrace v aplikovaných prostředcích pohybovat v širokém rozmezí. Tyto koncentrace obecně' leží mezi 0,1 a 0,00001 % hmotnostních, s výhodou mezí 0,05 a. 0,0001 % hmotnostních.

Při ošetřování osiva je obecně zapotřebí na každý kilogram ' .osiva použít 0,001 až 50 g, s výhodou 0,01 , až 10 g účinné látky.

K ošetření půdy; je potřeba použít na každý m³ půdy 1 až 1000 g s výhodou 10 až 200 g účinné látky.

Mnohostranná použitelnost látek podle vynálezu vyplývá z následujících příkladů.

Příklad A ;

Protektivní test na padlí jabloňové (Podosphaera)

Rozpouštědlo: 4,7 hmotnostního dílu acetonu

Emulgátor: 0,3 hmotnostního dílu alkylarylpolyglykoletheru .

Voda: 95,0 hmotnostních dílů

19'9 5 31

Množství účinné látky, · potřebné pro dosažení žádané koncentrace účinné látky v· postřiku, se · smísí s · uvedeným' · · množstvím rozpouštědla a koncentrát se zředí udaným' množstvím vody, která obsahuje shora uvedené přísady. ...

Postřikem se až do orosení postříkají mladé jabloňové semenáčky mající 4 'až 6 listů. Rostliny se ponechají 24 hodiny ve skleníku ' pří · 20 ^CC a relativní vlhkosti · vzduchu 70 · %, načež se inokulují poprášením . sporami houby Podosphaera leucotricha. (padlí jabloňové)· a umístí se· do skleníku s teplotou 21 až · 23 ^C'C a relativní vlhkostí vzduchu asi · 70 ®/o·. .......

dnů po inokulaci se zjistí napadení ošetřených semenáčků. Získané hodnoty se přepočtou na . %· napadení.

% · znamená, · že nedošlo k napadení, 100 procent představuje· úplné napadení rostlin.

Účinné látky, · koncentrace účinných látek, · jakož i dosažené výsledky vyplývají z následující · tabulky:

TABULKA A ' Protektivní test · na padlí jabloňové (Podosphaera)

Účinná látka Napadení · v ·%· při koncentraci účinné · látky 0,0025 %

	’ ; Cl ' ' /3 · N _z \—/ \|
4	Br®	1
	O
	1
	M)

Účinná látka

Napadení v'% při koncentraci účinné látky 0,0025 %

Postřikem se až do orosení postříkají mladé jabloňové semenáčky ve stadiu 4 až Θ listů. Rostliny se ponechají 24 hodiny ve skleníku při teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu 70 %, načež se lnokulují vod- » nou suspenzí spor houby Fusicladium dendrltlcum (strupovltost jabloní) a lnokulují se 18 hodin ve vlhké komoře při teplotě 18 až 20 °C a 100% relativní vlhkosti vzduchu. «

Rostliny se pak znovu přenesou na 14 dnů do skleníku.

dnů po inokulaci se zjistí napadení semenáčků. Získané hodnoty se přepočtou na napadení v %.

P ř í к 1 a d В

Protektivní test na strupovitůst jabloní (Fusicladium)

Rozpouštědlo: 4,7 hmotnostního dílu acetonu Emulgátor: 0,3 hmotnostního dílu alkylarylpolyglykoletheru

Voda: 95 hmotnostních dílů

Množství účinné látky, potřebné pro dosažení žádané koncentrace účinné látky v kapalném postřiku, se smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a koncentrát se zředí udaným množstvím vody, která obsahuje shora uvedené přísady.

198531

11

O o/o znamená žádné napadení, 100 % . tek a dosažené výsledky jsou uvedeny v náznamená úplné napadení rostlin, sledující tabulce:

Účinné látky, koncentrace účinných láTABULKA В

Protektivní test na strupovitost jabloní (Fusicladium)

Účinná látka Napadení v % při koncentraci účinné látky 0,0025 % a

CH-CH-I

I ^Z

O

Cfy *1/2' IQ

H j (ZOUM,}

7'4·

Příklad C (ošetření výhonků) na Eryvar. hordei (mýkóža ničící kaný koncentrát se pak zředí vodou na žádanou konečnou koncentraci.

Ke stanovení protektivního účinku se mladé rostlinky ječmene (druh Amsel) ve stadiu jednoho listu postříkají do zvlhčení připraveným účinným prostředkem a po oschnutí se popráší sporami Erysiphe graminis var. hordei.

Po šesti dnech, kdy se rostliny pěstují při teplotě 21 až 22 ^eC a 80 až 90% vlhkosti vzduchu, se vyhodnotí rozsah choroby na rostlinách. Stupeň napadení se vyjadřuje v

Protektivní test siphe graminis listy)

К přípravě vhodného účinného prostředku se 0,25 hmotnostního dílu účinné látky rozmíchá ve 25 hmotnostních dílech dimethylformamidu a 0,06 hmotnostního dílu alkylarylpolyglykoletheru jako emulgátoru a přidá se 975 hmotnostních dílů vody. Zís199931 v

procentech napadení neošetřených kontrolních rostlin, přičemž 0 % znamená žádné napadení a 100 % stejné napadení jako u neošetřených kontrolních rostlin. Testova ¹⁹ ná látka je tím účinnější, čím nižší je stupeň napadení.

Účinné látky, koncentrace účinných látek v postřiku a rozsah choroby vyplývají z následující tabulky:

TABULKA C

Protektlvní test (ošetření výhonků) na Erysiphe graminls var. hordei

Účinná látka Koncentrace účinné Napadení v .% napadení látky v postřiku neošetřených (hmot. '%) kontrolních rostlin neošetřeno íoo

l

CHg-NHCS^ I Za ch-iwcs' II S, (zfZAtTiA)

Cí

0,025

100

25,0

B® ť

O C ,025

16,3

42,5

0,0 к

И

Účinná látka

Koncentrace účinné látky v postřiku (hmot. %)

Napadení v % napadení neošetřených * kontrolních rostlin

0,025

0,0

Příklad D

Test systemlckého účinku na padlí (Eryšiphe gramlňts var. hordel) — houbová choroba výhonků

Účinná látka se používá ve formě práškového mořidla osiva. Toto mořidlo se připraví tak, že se příslušná účinná látka promísí se směsí stejných hmotnostních dílů mastku a Křemeliny na jemně práškovou směs obsahující účlnhou látku v žádané koncentraci.

JeČmenné osivo se ošetří protřepáním s připraveným mořidlem v uzavřené skleněné nádobě. Osivo se pak zašije (3 x 12 zrn) 2 cm hluboko do květináčů obsahujících směs jednoho objemového dílu standardní rašelínné půdy 'á 1 objemového dílu křemenného písku? Klíčení a vzcházení rostlin

0,025 12,5 se uskutečňuje za příznivých podmínek ve skleníku. 7 dnů pó zasetí, kdy rostliny ječmene rozvinou svůj první list, popráší se čéřstvými sporami houby Eryslphe graminis var. hordei a dále se kultivují při teplotě 21 až 22 °C a 80 až 90% relativní vlhkosti vzduchu při šestnáctihodinovém osvětlování denně. Během 6 dnů se na listech rostlin vytvoří typické skvrny padlí.

Stupeň napadení se vyjadřuje v procentech napadení neošetřených kontrolních rostlin, přičemž 0 % znamená žádné napadení a 100 % stejné napadení jako u neošetřených kontrolních rostlin. Účinná látka je tím účinnější, čím nižší je rozsah choroby.

Účinné látky, koncentrace účinných látek v mořidlech, spotřeby mořidel a procenticky vyjádřený rozsah choroby jsou uvedeny v následující tabulce:

TABULKA D

Test systemického účinku na padlí Erysiphe gřaminis var. hordei

Účinná látka	Koncentrace	Spotřeba	Napadení v %
	účinné látky	mořidla '	napadení
	v mořidle	v g/kg '	neošetřených
	(hmot. %)	osiva	kontrolních rostlin

100

- * ' nemořeno

S CHf-NHCS. I CH*NHCS (zním*)

(8)

CH^CH-CH

18,3

Příklad E

Test účinku na růst mycelia

Použitá živná půda:

2Q hmotnostních dílů agar-agarU

200 hmotnostních dílů bramborového ' vývaru hmotnostních · dílů , sladu hmotnostních dílů dextrózy , 5 hmotnostních dílů peptohu hmotnostní díly ' sekundárního fosforečnanu sodného ·

0,3 hmotnostního dílu ' dusičnanu vápenatého · poměr ' rozpouštědlové ' směsi k ' živné půdě:

hmotnostní díly ' rozpouštědlové

100 ' hmotnostních dílů agarové živné půdy · složení rozpouštědlové směsi:

0,19 hmotnostního dílu dimethylformamidu

0,01 hmotnostního ' dílu alkyíarylpolyglykoletheru jako ' emulgátoru

1,80' 1^0^03^^0 dííu vody ' hmotnostní díly rozpouštědlové směsi děném hmotnostním poměru důkladně ' promíchá s kapalnou živnou půdou ochlazenou na 42 °C a směs se rozlije do Petriho ' misek o průměru 9 cm. Dále se připraví kontrolní desky bez příměsi účinného preparátu.

Po vychladnutí a ' ' ztuhnutí živné půdy se desky naočkují jednotlivými druhy hub uvedenými v následující tabulce a inkubují se při teplotě cca 21 °C.

Vyhodnocení se provádí na ' základě rychlosti růstu hub po 4 ' až 10 dnech. Při vyhodnocování se srovnává radiální růst mycelia ' na ošetřených ' živných půdách s růstem na kontrolních živných půdách. Růst hub se hodnotí za pomoci následující 'stupnice: ' ,» žádný růst houby.

až 3 velmi silné potlačení · růstu až 5 středně silné zbrzdění růstu.

až. 7 mírné zbrzdění růstu růst ' stejný jako u neošetřených ' kon trolních desek ..

Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou uvedeny v následující ' tabulce.>

Pokusné houby jsou v tabulce označovány římskými čísly ' s následujícími významy:

Množství účinné látky, potřebné pro dosažení žádané koncentrace účinné látky v živné půdě, se smísí s uvedeným množstvím rozpouštědlové směsi. Koncentrát se v · uve-

I =» CoUetotrichum coffeanum

II = Vertlcillium _ alboatrum

III = Helmlnthosporium gramineum

IV = '' Phytopthora cactorum

Pokusné houby

198531

TABULKA E

Test účinku na růst mycelia (koncentrace účinné látky 10 ppm) Účinná ' látka (<S)

(Zna. та.)

Přípravu účinných látek podle vynálezu ilustrují následující příklady provedení, jimiž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje.

'Příklad 1

Cl .........

Příprava výchozí látky

Ct

C-ZO^cCH-CHrN

20,7 g (0,05 mol) [1-(2,4-dichlorfenyl )-2- (1,2,4-tr'iazol- 1-y 1) ethyl ] - · (2,4-dichlorbenzyl) etheru a 6,7 · g (0,05 mol) monochlorpinakolinu se v 50 ml acetonitrllu 12 · hodin vaří pod zpětným chladičem, načež se reakční směs nechá . zchladnout, vyloučený pevný produkt se odsaje· a po promytí' acetonem se vysuší. Získá se · 10,9 g (40 ·% teorie ) 1-(2-( 2,4-dic hlorbenzy loxy) -2- (2,4-dichlorfenyl ) ethyl ] -terc.butylkarbonylmetyhl-l,2,4-triazoliniumchloridu ' o teplotě tání 216 až 218 ^CC.

. CH

25,8 g (0,1 mol) l-hydroxy-l-(2,4-dichlorfěnyl)-2-(l,2,4-triazol-l-yl)ethanu se rozpustí ve 125 ml dioxanu a roztok se za míchání přikape ke směsi 4 g 80% natriumhydridu a 100 ml dioxanu. Výsledná směs se 1 hodinu zahřívá · k varu pod zpětným chladičem a po ochlazení se k takto získané sodné soli přikape při teplotě místnosti 20 g , (0,1 mol) 2,4-dichlorbenzylchloridu. · Reakční směs se několik hodin vaří pod zpětným chladičem a po ochlazení se rozpouštědlo oddestiluje. Ke zbytku se ' přidá ' · methylenchlorid a· voda, organická · fáze se oddělí ' a ' po vysušení síranem · sodným se · odpaří. . Po překrystalování pevného zbytku ž ligroinu se získá 29 · g · (70 · % · teorie) [l-( 2,4_;dichlorfenyl) -2- (1,2,4-triazolll-yl) ethyl ] - (2,4-dichlorbenžyl) etheru ó teplotě tání· 84 =C.

. 7 шш

Cí

...... Он .....

25,6 g (0,1 mol) ω-( 1,2,4-triazol-l^-yl )-2,4-dichloracetofenonu se rozpustí ve . 300 ml methanolu a k roztoku se při teplotě 5 až 10 '^:C za míchání po částech přidají 4 g (0,1 mol) natriumborohydridu. Reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti, pak se 1 hodinu varu, rozpouštědlo se oddestiluje a zbytek se krátce zahřeje s 200 ml vody a 40 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Po_:zalkalizování reakční směsi louhem sodným je možno pevný ' reakční produkt '' odfiltrovat. Po . překrystalování ze směsi ligroinu a isopropanolu se získá 21,3 g (82 o/₀ teorie) l-hydroxy-l-(2,4-dichlorfenyl)-2-[l,2,4-triazoll-.-yl)ethanu o teplotě tání 90 =C.

Cl

269 g (1 .mol) w-b.rom-2,4-dichloracetofenonu se rozpustí ve 250 ml acetonitrilu a tento roztokt se přikape k suspenzi 69 g· (1 mol) 1,2,4-triazolu a 150 · g uhličitanu draselného . ve · 2 litrech acetonltrilu, vroucí pod zpětným chladičem. Po ' dvacetihodinovém zahřívání k . varu pod zpětným chladičem se ochlazená suspenze zfiltruje, z filtrátu . se odpaří rozpouštědlo a zbytek se vyjme · ethylacetátem. Roztok ' se promyje . . vodou, vysuší se síranem sodným a rozpouštědlo .se oddestiluje. Zbytek po ' oddestilování · 'ethylacetátu zkrystaluje po přidání isopropanolu. Po . překrystalování ze směsi ligroinu ' a isopropanolu se získá. 154 g .(60 .% teorie) ω- (1,2,4-triazol-l-yl) t2,4tdichloгacetof enonu o teplotě tání 117 °C. '

Příklad 2

20,7 g (0,05. mol) .) l-(2,4-dichlorfenyl)-2- (1,2,4--г1аго14-у1) ethyl) - '(2,6-dichlort benzyl)etheru a 13,4 .' g (0,05 mol) 2,4-dichlorbenzoylm.éťhylbromidu se ve 250 ml chloroformu' 15 .' hod-in ' ' vaří pod zpětným chladičem. Reakční ' ' směs . ' se nechá zchlad-nout, rozpouštědlo se oddestiluje ve vakuu a zbytek se krátce ' povaří s . acetonem. Po ochlazení se krystalický zbytek odsaje, .promyje se . acetonem a vysuší se. Získá se 5,6g (16,5 teorie) 1-(2-(2,6-dichlorbenzyloxy)t -2- (2,4-dichlor fenyl) ethyl) t2,4-dlchlort benzoylnieíhyl-l,2,4-triazoliumbromidu o teplotě tání 202 cq.

Příklad 3

20,7 ‘g:(0,05 .mol) .[l-(2.4-fflchlortenyl)-2- (1,2,4-triazol-l-yl) ethyl) - (2,6-dichlorbenzyl)etheru a 7,1 g' (0,05 mol) methyljodidu ve .. 100 ' ml acetonitrilu se .12 hodin vaří pod zpětným . ' chladičem. Reakční směs ' se nechá zchladnout, vyloučený . pevný materiál . se odsaje,'a . po' promytí acetonem se vysuší.

Získá .. se 26,7 g (96,7 % . teorie ) l-[2’(.2,e-di chlorbenzylpxy )-2- .(2,4--Ú£jNlotenyl )ethyl ] ?

methyltl,2,4-trl.a.zollumjodldu tajícího za rozkladu při 228 .až 230 °C.

Analogickým . .způsobem se . připraví rov něž '' sloučeniny v dalších '.příkladech shrnutých do následující tabulky 4:

TABULKA 4

I

111331

TI

Claims

1. Fungiqidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje alespoň jednu l-(2-fenylethyl)triazoliovou sůl obecného vzorce I

R ’ « ' = (I) ve ktérém

R znamená atom chloru, fenoxyskupinu nebo chlorfenoxyskuplnu, n má hodnotu 1 nebo 2,

R¹ představuje oxybenzylovou skupinu, popřípadě substituovanou 1 až 3 atomy chloru, allyloxyskuplnu, acetoxýskupinu nebo terc.butylkarbonyloxyskupinu,

R⁵ znamená methylovou skupinu, popřípadě substituovanou benzoylovou skupinou, která sama může být substituována 1 až 3 atomy chloru, nebo terc.butylkarbonylovou skupinou, nebo znamená dichlorbenzylovou skupinu a

Z představuje atom halogenu.

2. Způsob výroby účinných látek podle bodu 1 vyznačující se tím, že se l-fenyl-2-triazolylethylderiváty obecného vzorce II

n. R¹

- () ve kterém

R, R¹ a n mají shora uvedený význam, nechají reagovat s halogenidy obecného vzorce III

R⁵—X

.. ....... (И1), ve kterém

R⁵ má shora uvedený význam a

X představuje atom halogenu, v přítomnosti ře,didla.