CS199367B1 - Equipment for analysis of oxygen content in the flue gases - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro analýzu obsahu kyslíku v kouřových plynech za pomoci galvanického Slánku, který sestává z pevného elektrolytu v podobě trubky po obou stranách otevřené a vnitřní elektrodou obklopenou vzduchem a s vnější elektrodou obklopenou analyzovaným plynem, přičemž ten konec' trubky z pevného elektrolytu, který je obrácen k ^an^al^yzov^an^ému ^pl^ynu, je o^pa^třen tepHárním otvorem, a galvan^{* i}cký čl^ánek je uložen v peci s otvory pro průchod· vzduchu v průlinčitém tělese·

Podtlak ve, spalovacím prostoru nasává do článku vzduch přes kapilární otvor· Toto zařízení., které se stručně nazývá sondou s pevným elektrolytem, je určeno k plynulé analýze obsahu kyslíku v proudu horkých průmyslových plynů· Nejjednoduššším způsobem pracuje toto zařízeni, je-li tlak analyzovaného plynu nižší než tlak vzduchu· Zejména může toto zařízení sloužit k plynulému měření parciálního tlaku kyslíku v kouřových plynech·

Z postupu popsanému v NDR pat· spisu č· 21 673 byla v NDR pat· spisech č· 48 Ο83,

980 a 11 248 navržena zdokonalení, jakož i zařízení k prováděni tohoto postupu·

ZvlášE výhodné se ukázalo provedení popsané v NDR pat· spisu 11 248, s galvanickým článkem z pevného elektrolytu, vedoucího ionty kyslíku, majícím tvar trubky po obou stranách otevřené, s vnitřní elektrodou obklopenou vzduchem a s vnější · elektrodou obklopenou analyzovaným plynem, přičemž ten konec trubky z pevného elektrolytu, který je otevřen

199 367 . ' 2

199 397 ' směrem k analyzovanému plynu,' je - . zúžen až na kapilární otvor a Slánek je obklopen komorou s průchozími otvory pro' plyn - v průlinSitém keramickém tělese' ' Souměrné uspořádání Slánku, zahřívací'komory a průlinčitéh· tělesa zaruSuje příznivé podmínky' pro otápění Slánku a pro výměnu plynu s oko]±··' Napětí Slánku , není u tohoto uspořádáni, - u kterého slabý proud vzduchu proudící přes vnitřní elektrodu nevyvolává žádné znatelné ochlazování nakresleno termoelektrickými napětími a může být proto bez cejchování vyhodnoceno podle termodynamických zákonů·' Pro potřeby v elektrárnách a teplárnách je rychlost reagování zařízení bez jakéhokoliv nasáváni analyzovaného plynu postačující a korekce naměřených hodnot na základě nepatrných tlakových rozdílů mezi - vzduchovou el«K№<rteu a ' měřici elektrodou je zb^ytečná· Proud vzduclhu ⁽5 až 20 1/h) vyc^házejici. od re^feren^Snⁱ etaktrody z Slánku je zanedbatelný oproti proudu analyzovaného plynu v topeništích· Kolísání teploty Slánku až * 10 K je bez významu při nároctah na p^řesnos^t v teplárnách a elektaárnách·

Jiná známá zařízení k měření- kyslíku v kouřových plynech bez odběru vzorků za pomoci kyslíkatých pevných elektrolytů jsou oproti uspořádání podle HER pat· spisu S· 111 248 v různém ohledu nevýhodná nebo jsou znaSně nákladnější· U Slánků s pevnými referenSuími systémy mění se pozvolna potenciál referenSní elektrody v.důsledku propustností materiálu pevného elektrolytu pro kyslík a tím způsobeného okysliSování referenSnihc systému· Použiti referenSnich plynů, u nichž parciální tlak-.kyslíku se nastaví na stanovenou hodnotu nebo se přizpůsobuje parciálnímu tlaku kyslíku v ' analyzovaném plynu, vede sice k signálům, jež mohou být pohodlně vyhodnoceny bez respektování teploty, vyžaduje však citlivé a poruchové systémy pro preparaci -plynu·

Použiti malých těles z pevného elektrolytu na -kovových - nebo keramických nosiSích vyžaduje specializované postupy pájení natvrdo nebo spojování a je spojeno s nebezpeSím nalomení při změně teploty·- Jestliže se měříoí elektroda bez keramické povlakové vrstvy nebo s tenkou keramickou povlakovou vrstvou vystaví - přímo analyzovanému - plynu, musí být požítáno s poměrně -rychlými- změnami v důsledku působení neSistot· Použije-li se kovových vrstev na pevném elektrolytu - jako - potenciálových . svodů,- působí tyto vrstvy v horkých sondách samy jako elektrody, rozměry Slánků se zkreslí a neexistuje již urSitá teplota Slánku a urSité místo měřeni plynu· Kromě toho zbývá u vrstvových svodů konec konců stále problém kontaktování vrstvy, který v horkých sondách nění řešitelný pouhým stykem s opaluvzdornými slitinami, jelikož tyto slitiny vytvářejí elektricky isolující vrstvy· Z toho důvodu nelze také mezi Slánkem a přívody pro horké sondy provést žádná jednoduchá, levná a spolehlivá zástrSková spojení·

Uspořádání s otápěním trubky z pevného elektrolytu zevnitř a s úpravou kovové trubky přímo na měřicí elektrodě, přiSemž tato trubka má otvory pro průchod plynu a souSasně má sloužit jako potenciálový svod, vede s největší pravděpodobností k velkým poruchám v důsledku termoelektMcký^ napě^ která se p^řekrývaj^í přes napě^{tí Slá}nku· Drátěná s^ka kolem topné komory s Slánkem z pevného elektrolytu poskytuje nedostateSnou ochranu proti nárazům a neSistotě a snadno koordujep jako ochrana proti explozi působí také opláštění

199 397 jemně průlinčitým keramickým tělesem·' Druhý Slánek'v sondě je při pečlivém provedeni článku zbytečný· * .

U uspořádání podle MR - pat· spisu č·' 111 248 působí ovšem nesnáze utěsněni nosné trubky, naplněné vzduchem, vůči prostoru s analyzovaným plynem na místech k izolovanému průchodu elektrických vedení a k průchodu plynového vedení. Je možné, avšak zdlouhavé provádět zastavení se skly o vysoké teplotě tání nebo zabudovat vedení do ucpávek z azbes tu·' Jednoduché tmely s obsahem alkálii silně snižuji alektrické isolačni odpory v horkém uspořádání, keramické tmely zůstávají většinou průlinčité· Vzduch vznikající od nosné trubky do prostoru s analyzovaným plynem zkresluje naměřené hodnoty·

Problematické je - dále upevnění elektrických 'vedení na článku s pevným elektrolytem· V důsledku tahu působícího na vedení při montáži se snadno odtrhne vnitřní síťka článku a uvolni se elektrický kontakt·¹ Provrtávání trubky z pevného elektrolytu v -důsledku uloženi potenciálového vedení vnější elektrody, přeložené z vnějšku dovnitř, do skla, je mláto, na kterém se trubka z pevného elektrolytu při zatížení nejsnadněji zlomí·

Pro dlouhodobou stabilitu článků jsou nejpříznivější vrstvy pokryté jemnou platinovou mřížkou z platinového prášku, naneseného spékáním· Použití platinových vedení a' termočlánků PtRh/Pt v dlouhých analyzačních'sondách je však příliš drahé pro rozsáhlejší použití zařízeni v topeništích všeho druhu·

Konečně záleží nevýhoda uspořádání podle NDR pat· spisu 111 248 v tom, že pro zavedeni referenčního nebo zkoušecího plynu do vnitřní ' elektrody musí být propláchnuta celá nosná trubka·

Úč^el^em vynálezu je zdokonali-t zařízení к potenciomete^tó analýze průmyslových ^plynů a zjednodušit je do té míry, aby se dalo snadno vyrobit, mělo spolehlivou funkci - a mohlo být ve velkém rozsahu používáno ke kontrole a regulaci průmyslových závodů· í

Vynález vychází z úlohy udat jednoduché řešeni pro problémy spojené s utěsněním, ja♦ · kož i pro problémy upevněni, elektrické isolace a takového vytvoření elektrických vedení, aby byla pokud možná prosta vzácných kovů· • Y

Podle vyhálezu je trubka z pevného elektrolytu svým koncem odvráceným od analyzovaného plynu upevněna na trubce pro vedení' vzduchu, která je vytvořena z kovu, skla nebo keramické hmoty a která je uspořádána pro vedeni okolního vzduchu k referenční elektrodě uvnitř trubky z pevného elektrolytu, kterou jsou vedena elektrická vedení k článku a na které jsou zvenčí umístěna isolovaná elektrická vedení pro topnou pec článku a plynové vedení, a která je obklopena ochrannou trubkou·

Podle výhodného provedení vynálezu je v oblasti přechodu od trubky z pevného elektrolytu na trubku pro vedení vzduchu umístěn středící kotouč, na kterém je uložena topná

198 397 pec a který je upevněn na společné patioi pro ochrannou trubku a filtrační těleso· Elektrická věděni topné komory, isolované ve skleněné nebo keramioké trubičce, a pc·.— případě vedení, termočlánku, jakož i plynové vedeni se těsně zalícuji, avšak nejsou středícím kotoučem bezpodmínečně vedena plynotěsně· Středící kotouč tlačí při zasunutí vnitřní stavební jednotky na . konci proti kotouči z těsnicího materiálu na vysokou teplotu ve spodní části filtračního tělesa· ^Úplně utěsněni mezi ochrannou taubkou a teubkou pro. vedeni vzduchu se ^provede vně prostoru s analyzovaným plynem při normálních teplotách známými prostředky· Ochranné trubka se naplní kouřovým plynem· Pro zamezeni poruch na měřioi elektrodě v důsledku vzduohu nebo analyzovaného plynu odlišného složeni, který vznikne do středícího kotouče přes neutěsněné průchozí spoje,jspu podle dalšího provedení vynálezu v obklopující ochranné trubce provedeny otvory pro průchod analyzovaného plynu·

Podle jiného provedení vynálezu trubka z pevného elektrolytu s kapilárou pro výstup vzduchu vyčnívá vinutím nebo ucpávkou z azbestu.a filtračním vlkem do trubky s postraní nimi otvory, na kterou dosedá koncová deska·

Pro měřeni teploty je term o článek, . s výhodou typu nikl chrom/nlkl s horkým pájením místem v oblasti článku s pevným elektrolytem, umístěn vně na truboe pro vedeni vzduohu nebo je zabudován . uvnitř trubky pro vedení vzduohu·

Na^pě^ňové veden^í upevněné na vnějšⁱ elektaodě je v ob^ti. průchodu trubky z pevného elektrolytu středícím kotoučem účelné upraveno na vnější stčně trubky z pevného elektrolytu nebo je uloženo ve žlábku ve vnější stěně trubky z pevného elektrolytu zatavením sklem·

Podle dalšího provedeni vynálezu je na konci trubky z,pevného elektrolytu, který směruje do trubky pro vedeni vzduchu, kapilárový trubkový díl j spékaného korundu, v jehož kapiláreoh jsou jednotlivě uložena elektrická vedení článku . s pevným elektrolytem a jsou upevntaa sklenkou taveninou a který je bu& p^římo s^kleněnou taveninou,/' / nebo nepřímo přes jeden z vodicích drátů pevně spojen s trubkou z pevného elektrolytu·

Mezi trubkou z pevného elektrolytu a mezi kapilárním trubkovým dílem nebo v kapi^lár ovém trubkovém d^u je fóetaě um^ístěn a^leepon jeden vý^řez pro průohod vzduchu od trubky pro vedení vzduchu do trubky z pevného elektrolytu·

Podle dalšího provedeni vynálezu jsou na obou vrstvách, kontaktech nebo vedeních ze vzácného kovu, například článku z pevného elektrolytu, na místech stejné teploty upevněna s výhodou navařením, elektrická vedení z opaluvzdorné slitiny·

Přechod od; vzácného kovu na opaluvzdornou slitinu může být upraven přímo na síňkách na průliničitých kovových vrstvách elektrody, které jsou například z platiny nebo ^palladia, ne^bo na drbech ze vzácnéta kovu, které jsou na ^tyto s^íňky navařeny, a můte , 199 397 být od elektrod Bálo vzdálen nebo.proveden teprve za trubkovým úsekem s kapilárami· Pro zabráněni teplných sil jsou použité dráty ze vzácného' 'kovu nebo . z opaluvzdorné slitiny vždy pro obé elektrody ze stejného materiálu a přechodová místa se umisti blízko u sebe v ' bodě vyrovnané teploty·' Jako spojeni mezi dráty ze vácného kovu a mezi dráty z opalu7zéorné slitiny slouží nejúčinněji navlečené trubkové díly z opaluvzdorného kovu, které jsou elektricky navařeny·' Opaluvzdorné slitinové dráty sestávají například z chromniklové slitiny nebo z Kanthalové slitiny·¹

Podle výhodného provedení vynálezu má trubka pro vedeni vzduchu na konci určeném pro vstup vzduchu plynotěsnou Objínúcou, na které je umístěna přívodní trubka pro plyn s ro^tametrem (přístrojem se suspendovaným kašlem)·

Na rotametru lze pozorovat rychlost proudění vzduchu nasávaného přes referenční elektrodu·' Za účelem 'zkoušení'může být sonda z pevného elektrolytu, stojící ve vzduchu, zásobována přes rotametr a přívodní trubku libovolnými zkušebními plyny· Má-li sonda pracovat v analyzovaném plynu s tlakem, který je vyšší než tlak vzduchu, slouží přívodní trubka pro vtlačování proudu referenčního plynu·

Zařízení podle vynálezu má pro výrobu, montáž a demontáž oproti známým zařízením tu výhodu, že je složeno z jednotlivých stabilních stavebních jednotek. Stavební díly tvořené článkem z pevného elektrolytu, topnou komorou, středícím kotoučem a trubkou pro vedení vzduchu, dávají s příslušenstvím vnitřní stavební jednotku, kterou lze zasunout do vnější stavební jednotky, skládající z filtrační hlavy, ochranné trubky a závěrného dílu· Vadná topná komora může být po vyjmutí z vnitřní stavební jednotky odříznita od přívodů a madno nahrazena· Také vadný článek s pevným elektrolytem může být po uvolněni spojeni mezi trubkou pro vedení vzduchu a středícím.kotoučem odříznut od přívodů·' článek s pevným elektrolytem a jeho přívody jsou stabilní pro dlouhodobý provoz a jsou vytvořeny s co nejmenším obsahem vzácných kovů za účelem umožnění rozsáhlého používání·¹

Přívod k vnější elektrodě je keramickými isolačními trubičkami a skleněným zatavením oddělen od pevného elektrolytu» tento přívod může ostatně být v kontaktu s kostrou sondy·' Přívod k vnitřní elektrodě je celý uložen do keramické trubičky, čímž je zaručena elektrická izolace· Proud vzduchu přes referenční elektrodu lze na vstupním místě snadno kontrolovat a také regulovat· Zkoušení článku s pevným elektrolytem je v zabudovaném stavu možné . přívodem zkušebního plynu jak k vnější elektrodě, tak i k vnitřní elektrodě·

Popsaná sonda s pevným elektrolytem pracuje bez plynového čerpadla· Je ' třeba jen připojit elektrická vedení, která jsou vedena k dozorně· Tam může být otápěcí proud v nejjednodušším případě odebírán z regulačního transformátoru a napětí článku, jakož i termoelektrická napětí mohou být například registrovány motorovými kompensátory se stupnicemi pro objemová procenta kyslíku a pro stupně Celsia a současně mohou být po6

199 387 užita pro regulační účel;·' Vynález bud· nyní blíže vysvětlen na příkladech provedení, v souvislosti s výkresy·

Obr. 1 znázorňuje průřez sondou s pevným elektrolytem 8 termočlánkem na vnější elektrodě·

Obr. 2 znázorňuje řez kolmý k průřezu podle obr. 1, avšak s termočlánkem na vnitřní elektrodě a s pozměněným vytvořením okolí místa pro výstup vzduchu·

Obr. ? je schéma sondy s pevným elektrolytem použité pro měření kyslíku v kouřovém plynu. .

Do trublty' ⁱ s ^pevným ele^ktro^lytem, otevřen^é na obou stoanách, je za . pomocí keramici hmoty nebo skla g vsazena keramická kapilára 5·' Vnitřní referenční elektroda £ z průlině ité platinové vrstvy a platinové sítky je spojena se svodovým drátem £· Oú vnější elektrody £ sestávající rovněž z průlinčité platinové vrstvy a platinové sítky, vede svodový drát 2» který je ze stejného materiálu jako svodový drát £, skleněným zataveným místem £ ve žlábků ' trubky X z pevného elektrolytu, která je upevněna v uopávce £' vyplněné asbestem· Ucpávka 2 sedl na středícím kotouči ' 10 společně s vedením Ц. do kterého je zabudována elektrická pec J2 s úchytkami 15· Elektrická pec sestává z keramického tělesa s otvory 14 pro propuštění plynu a s dutinami 15. které obsahuji elektrioká vinuti topného drátu a jsou zatmeleny. Elektrické přípoje 1£ pece 12 procházejí středícím kotoučem 10 v keramických isolačních trubkách 12 a jsOU přes trubičky 1£ z opaluvzdorného materiálu spojeny s vedením 12 topného proudu. Přívody 12 jsou chráněny v keramických trubkách 22 a j Středící kotouč 10 leži nad asbestovýrn kotoučem 22 na patioi 2j.

Patice 22' nese průlinčitou filtrační trubku 24» která je za pomoci držáků 25 uzavřena filtračním víkem 26*' Filtračnívíko 20 obsahuje trubku 22 ⁸ postranními otvory 28. přičemž trubka 22 ^může být otevřené nebo může být uzavřena koncovou deskou 22· Mezera mezi trubkou 1 z pevného elektrolytu a filtračním 'víkem 26 uzavírá vinuti 20 z asbestové šňůry nebo asbestová ucpávka 51·' Patice 22 3® upevněna na ochranné trubce 52» obsahující otvory 52 pro průchod plynu. Otvory 52 v ochranné trubce 32 a otvory 28 v trubce 22 jsou překryty jemnou drátěnou síťkou 54 za účelem ochrany proti explozi. Na asbestové ucpávce je plynotěsnl umístěna trubka 35 pro vedeni vzduchu.

Na druhé straně je před otevřeným koncem trubky 1 z'pevného elektrolytu umístěn kapilárový trubkový díl 5£. Na tomto konci trubky 1 z pevného elektrolytu je proveden výřez 52 pro průchod vzduchu, přičemž výřez protilehlý k výřezu 37 obsahuje svodový drát Z, ' zatavený do skla· Elektrioká vedení £ a 2 článku z pevného elektrolytu jsou skleněnou taveninou 5£ upevněna v trubkovém kapilárovém dílu 34 a jsou přes trubičky'jQ z opaluvzdorného materiálu ' spojena s dráty (£0, rovněž z cpalnvzdcrnéhc materiálu. Termo^článe^k 41 typu . ^NiCr^/Ni je umíněn buď zevně na tauboe 50 ^pro vedeni vzduchu v ke^rami^cké ' kapiláře £2, oebo je uložon do trubky 1 z pevného elektrolytu a veden trubkovým kapilárovým dílem 56. jakož i trubkou 52 Pro vedeni vzduchlu Kromě toho probíhá podél trubky ££ pro vedení vzduchu středícím kotoučem 10 opaluvzdorná ocelová kanula 43·

199 397 Společně β keramickými trubkami 21 a 42 Je ocelová kanula 5£ upevněna ba trubce 52 pro vedení vzduchu opaluvzdornýrni kovovými dráty ' 44· Zavedením zkušebního plynu ocelovou kanulou £2 ee dosáhne toho, že zkušební plyn proudí kolem vnější elektrody £, čímž vznikne tak zvaný zkušební signál* Tento zkušební signál a Jeho časová chování.dává informaci o dynamice a - stárnutí článku s pevným elektrolytem·

Obr· J znázorňuje instrukci sondy s ^pevným elektrol^ytem, umístěným-^pro měř^eni kyslíku v kouřovém plynu v prostoru topeniště·

Spnda s pevným elektrolytem Jo obklopena ochrannou trubkou 22, která je vně stěny £2 prostoru topeniště plynotěsně spojena s.trubkou 52 Pro vedení vzduchu, která má objímku 46·· Na druhém konci sondy, který vyčnívá do prostoru topeniště, je článek s pevným ele^ktrol^ytem· ^Čás^t ^i^ov^o p^lynu g přta^zii. ^pro měření kysHku do článku s pevným elektrolytem, popřípadě část kouřového plynu — proudí mimo článek s pevným elektrolytem, přičemž veškerý kouřový plyn odchází ke komínu g· Referenční plyn, například vz^duch, pMchází. p^řes vedení £ s rotametrem ££ (průtokoměr) do ^přívodní trubky ⁴⁷ a objimkrnu 46 k vnitřní elektrodě článku s pevným elektrolytem· Referenční vzduch £ proudí přes kapiláru do spalovacího prostora a je od sondy s pevným elektrolytem odvá^děn ^kou^řovým ^plynem Rj* V ^bod^ě £ může bý^t . odebráno na^pětí č^nku . od ^- elektrod (vnittaí a vnějš^í e^ktrody^ na m^ís^tě £ m^ůže ^bý^t odebráno termoele^r^W napětá a v místě ^£ může být připojen topný proud pro pec.

Claims (10)

1· Zařízení pro analýzu obsahu kyslíku v kouřových plynech'za pomoci . galvanického článku, který sestává z pevného elektrolytu v podobě trubky po obou stranách otevřené, s vnitřní elektrodou obklopenou vzduchem a s vnější elektrodou obklopenou analyzovaným plynem, přičemž ten konec trubky z pevného elektrolytu, který je obrácen k analyzovanému plynu, je opatřen kapilárním otvorem a galvanický článek je uložen v peci s otvory pro průchod vzduchu v průlinčitém tělese, vyznačující se tím, že trubka (1Q z pevného elektrolytu je svým koncem odvráceným od analyzovaného plynu.upevněna na trubce (35) pro vedení vzduchu, která je vytvořena z kovu, skla nebo keramické hmoty, a která je uspořtó^a pro vedenⁱ otol^ho vzduchu к re^feren^čn^í e^laktrodě ⁽4⁾ uvnitř trubky ⁽1⁾ z pevného el^ektrolytu,^{6 k}terou jsou vedena etattr^fó veden^í (5, 7) ^{k člá}nku a na které jsou zven^dí umístěna isolovaná e^^rta^ vedení. ⁽¹6) pro topnou pec (12) článku ^{a p}l^ynov^é vedenⁱ (43^ a kter^á je oblk^pena ochrannou touhou ⁽32⁾·

2· Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že v oblasti přechodu od trubky'(1) z pevného elektrol^ytu na trub^ku (35) pro veden^í vzduchu je uirás^těn středíš ^- kotouč (10) na ^kterém je u^žena ^to^pn^{á p}ec ⁽12⁾ a ^který Je upevněn na spo^lečn^é pa^tic^{i (}23⁾ pro ochrannou trub^ku (32^{) a} f^íitrαčn^í' ^- tě^so ⁽24⁾·

198 3Β7

3·' Zařízeni podle bodů 1 a 2, vyznačující se tim, že.obklupujíux ochranná trubka (32⁾ má otvory (33) pro průchod analyzovaného plynu.'

4· Zař^ízen^{i p}odle bodů 1 až 3, vyznačují.cií se tam, ^že trubka (1⁾ z pevného eta^rclytu a kapilárou (3) pro výstup vzduchu v^yčnⁱvá vinutLm (30) nebo uc^pávkou ⁽31) z asbeatu ^a filtr^ačn±m víkem (26⁾ do trubky ⁽27⁾ a postrann^ími otvory ⁽2S⁾ _I na ^kterou dosedá. ^koncová ' dea^ka ⁽29⁾·

5. Zařtaoní. podle bod^{ů 1} až 4, vyznačuji.^ ' ae ^tím, že termo^článe^{k (}41), a výhodou typu nikl chrom-nikl a horkým ^pájeným mtatem v o^blas^ti ^čl^áhku ⁽1) a pevným e^ktroJytam, j umístěn vně na trubce (35^{) p}ro'vedení vzduchu ne^bo je zabudován uvn^itř trubky ⁽35⁾ pro vedení vzduchu·

6·’ Za^řízen^í podta bodá. ^{1 až} 5* vyznačující, se ^tím, ^že na^pěťové vedení. ⁽7) u^pevněné na vnější elektrodě (6ú je v oblasti průchodu trubky (1) z pevného elektrolytu středícím kotoučem ⁽l⁰⁾ upraveno na vněj^ší staně tru^{bky (}1⁾ z ^pevn^ého. ele^ro^ta ne^bo je u^ženo ve ^žlábku ve vnější. stěně ' trubky ⁽1) z ^pevn^ého eta^ro^Lytu zatavením sklem ⁽8⁾.

7· ' Zař^ení. ^pod^le bodů. ¹ až § vyznačuj-ta se t^ím, že na ^konci trubky ' ⁽1) - z ^pevné^ho elektrolytu, který směřuje do trubky (35) pro vedení vzduchu, je kapilárový trubkový díl (36) z^e a^pékan^ého' korundy v je^hož ^ka^pilárech jsou jednotHvě uložena ele^ktric^ká vedení. (5* 7) článku ⁽1⁾ a pevným e^ktaoíytem, upevněná skleněnou taveninou (38^ ^a který je buď přínc skleněnou taveninou (3S), ne^bo ne^př^ímo p^řes je^den z vodic^íc^h ďr^{átů (}5 n^ebo 7) pevně spojen a trubkou (1) z pevného elektrolytu*

8· Zatazení podle bodu 7* v^yzna^čuj^íc^í ae tam, ^že mez^í trubkou ⁽¹⁾ z ^pevného ele^ktrolytu ^a mezi kapilárnto trubkovým dttem ⁽36⁾ uebo v ^kap^ilárovém trubtovém dHu ⁽36⁾ je uitastěn ^ales^pou jeden vý^řez ⁽37⁾ pro průchod vzduchu od tru^bky (35) pro vedení, vzduchu do trubky (¹⁾ z pevn^ého elektroljrtu·

9·' Zařízení podle bodů 1 až 8, vyznačuje! ae tím, že na obou vrstvách, kontaktech nebo veden^ích ⁽5 a 7) ze vzácn^ého ^kovu, např^íklad čl^án^u (1) z pevn^ého e^ktrolytu, jsou na místech stejné teploty upevněna, a výhodou navařením, elektrická vedení (40) z op^aluvzdorn^é slitin^y (39)·

10·' Zařízení podle bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že trubka (35) pro vedeni vzduchu má na konci ur^čen^ém pro vstup vzducta plynotěenou objhnku na kter^é je umtatěna ^přivodn^{í t}ru^bka (47) pro ^pl^yn, a . rotametrem (4^)^