CS198690B1 - Způsob aerobní kultivace kva&inek - Google Patents

Způsob aerobní kultivace kva&inek Download PDF

Info

Publication number
CS198690B1
CS198690B1 CS215478A CS215478A CS198690B1 CS 198690 B1 CS198690 B1 CS 198690B1 CS 215478 A CS215478 A CS 215478A CS 215478 A CS215478 A CS 215478A CS 198690 B1 CS198690 B1 CS 198690B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
medium
yeast
cultivation
dry matter
addition
Prior art date
Application number
CS215478A
Other languages
English (en)
Inventor
Johanna Rybarova
Frantisek Stros
Karel Pecka
Miloslav Rut
Original Assignee
Johanna Rybarova
Frantisek Stros
Karel Pecka
Miloslav Rut
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Johanna Rybarova, Frantisek Stros, Karel Pecka, Miloslav Rut filed Critical Johanna Rybarova
Priority to CS215478A priority Critical patent/CS198690B1/cs
Publication of CS198690B1 publication Critical patent/CS198690B1/cs

Links

Landscapes

  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)

Description

Vynález se týká aerobní kultivace kvasinek a především pak způsobu přídavku stopových prvků do kultivačního média.
Při aerobních kultivacích kvasinek je pro dosažení optimálních výsledků nutné, aby kultivační médium obsahovalo nejen potřebné množství biogenních prvků, ale i nepatrné množství některých dalších, tzv.. stopových prvků. Význam stopových prvků neboli mikroelementů spočívá v tom, že jsou složkami některých koenzymů nebo se uplatňují jako aktivátory enzymů. Mezi nejvýznamnější stopové prvky patří například zinek, mangan, železo, kobalt, měň a další.
Při kultivacíoh kvasinek na klasických surovinách jako jsou melasa, melasové výpalky, sulfitové výluhy a podobně, nebyl přídavek stopových prvků do kultivačního média nutný, protože dostatečná množství těchto prvků obsahoval výchozí zdroj uhlíku, ředicí voda, popřípadě minerální živiny technické čistoty. Některé stopové prvky se do média dostávají i následkem koroze fermentačního zařízení. Přechod na netradiční, například petrochemické suroviny, vyvinutí účinných větracích systémů umožňujících kultivace při vysokých koncentracích kvasničné sušiny a stále častější uplatňování kultivačních postupů s recirkulací odstředěného média způsobují, že množství stopových prvků, přecházejících do kultivačního média z přirozených zdrojů nedostačuje a musí být doplňováno.
V britském patentu č, 1 206 466, který chrání kultivace kvasinek na uhlovodících, se doporučuje přídavek soli zinku, manganu a železa. Při kultivacích kvasinek na etanolu se doporučuje v USA patentu č. 3 865 691 dávkováni solí železa, manganu, zinku, molybdenu,
198 .690 z
jódu a kobaltu, v USA patentu 2, 3 868 305 přídavek solí sodíku; železa, manganu a vápníku v patentu SSSR 2. 448 219 sodíku, vápníku, železa, zinku a manganu.
Stanovení optimálních dávek stopových prvků je velmi obtížné, protožeu některýoh prvků jé důležitý nejen jejich obsah v médiu, ale i poměr k jiným mikroelementům. .Obtížné bývá i zjištění potřebnosti stopových prvků, které musí být v médiu přítomny ve velmi nízkých prahovýoh koncentracích.
Tyto nevýhody odstraňuje způsob aerobní kultivace kvasinek podle vynálezu, při němž se do kultivačního média jako zdroj stopovýoh prvků přidává potašárenské Sáma v množství 20 až 500 mg sušiny na 1 litr kultivačního média.
Před přídavkem do média je vhodné rozpustit Sámu v kyselině, a výhodou v kyselině fosforečné nebo chlorovodíkové,
Petašárenská Sáma. neboli černý kal je ve vodě nerozpustný odpad, který se v potašáraáeh při rozpouštěni výpalkevého uhlí odděluje od louhů filtrací nebo sedimentaci. Podstatná část sušiny Sámy je tvořena slouěeninami vápníků, hlavně uhliěitanem, a ve větších koncentracích jsou přítomny i sloučeniny draslíku a hořčíku. Kromě toho však šáma obsahuje v menších koncentracích celou řadu dalších prvků, mezi nimiž je většina nejdůležitějších mikroelementů. Vzhledem k tomu, že jde o směs prvků, získanou v podstatě'z popela organického materiálu, odpovídá poměr hmot většiny přítomných mikroelementů požadavkům optimálního biologického účinku. Příklad složení potašárenské Sámy je uveden v tabulce 1. Prvky jsoi v šámě přítomny ve formě uhličitanů, kysličníků, fosforečnanů, případně křemičitanů.
Tabulka 1
Prvek % v sušině Prvek % v sušině
K 4,06 Μη 0,176
Na 0,94 AI 0,162
Ca 57,50 Ce 0,009
Mg 3,64 Pb 0,016
Fe 1,73 Ni 0,034
Zn 0,18 Cr 0,038
Cu 0,174
Výhodou postupu podle vynálezu je skutečnost, že potašárenské šáma je prozatím bezcen ným odpadem a že dávkování jediného zdroje stopových prvků je podstatně jednodušší a méně pracné než přidáváni solí jednotlivých mikroelementů. Další výhodou je již zmíněný výhodný vzájemný poměr stopovýoh prvků.
Postup podle vynálezu je objasněn, nikoliv však omezen, následujícími příklady.
Přiklad 1
V laboratorním fermentoru o obsahu 30 litrů a užitečném plněni 17 litrů byla piOvedena série srovnávacích kultivaci kvasinky Candida utilis CCY 29-38-64 na syntetickém eta3 nolu. Fermentor je opatřen samonasávacím michadlem a cirkulačním válcem a dosahovaný přenos kyslíku odpovídá siřičitanovému číslu 190 mmol 02,1-^.^^-.
Při všech kůltivacíoh bylo použito totéž základní médium, které v 1 litmt obsahovalo tyto živiny:
0,8 g (nhu)2som
1,0 g H3POu - 85 % hmot.,
0,45 g KOH
0,45 g MgSO^.7 H20.
K rozpuštění živin byla použita vodovodní voda.
Kultivace byly vedeny při 30 °C, pH kultivačního média se udržovalo na hodnotě 4,0 automatickým dávkováním čpavkové vody. Společně se čpavkovou vodou používanou jako zdroj N a k regulaci pH se podle čš. autorského osvědčení č, 158954 do média dávkoval i etanol. Použitá směs etanolu a amoniaku obsahovala 4 objemové díly syntetického, lihu 90 % hmotových a jeden objemový díl čpavkové vody (21 % hmot,. NHj). Při věech kultivacích bylo takto do média přidáno shodné množství syntetického lihu, které odpovídalo 348,6 g absolutního etanolu. Na počátku kultivací se přidávalo inokulum odpovídající počáteční koncentraci kvasničné sušiny 1,9 g/1.
První kultivace sloužila jako kontrolní pokus a byla vedena na základním médiu. Při dalších kultivačních pokusech se k základnímu médiu přidávala odstupňovaná množství potašárenské Sámy, rozpuštěné v kyselině fosforečné.
Výsledky srovnávaoioh kultivací jsou shrnuty v tabulce 2 a vyplývá z nich, že přídavek Sámy zvyšoval výtěžnostní koeficient o 3 až 13 % a ve dvou případech zkrátil dobu kultivace, Optimální výsledky byly dosaženy při dávkách šámy 60 až 120 mg/l média.
Tabulka 2
Pokus číslo 1 2 3 4 . 5 8
Přídavek šámy v mg sušiny na litr média - 0 30 60 120 180 300
Doba kultivace (minut ,320 320 300 290 320 330
Přírůstek kvasničné sušiny (g) 222 230 243 255 232 231
Y x/s - g/g 0,638 0,660 0,6.97 0,732 .0,666 . 0,663
Přiklad 2
Ve fermentoru popsaném v příkladu 1 byla opakována série srovnávacích kultivaci kvasinky Candidá utilis CCY 29-38-64 na syntetickém etanolu. Pro modelování podmínek kontinuální kultivaoe s récirkulaoí odstředěného média a s vracením kondenzátu z odparky kvasnicného mléka do fermentoru byla k rozpuštění minerálních živin .použita destilovaná, voda a jako inokulum se používaly kvasinky, v nichž byl obsah stopových prvků snížen pětinásobným pasážováním v médiu připraveném z destilované vody,' Jinak byly metodika pokusů i podmínky kultivaoí stojné jako v příkladu 1. Výsledky srovnávacíoh kultivaci jsou uvedeny v tabulce 3.
Tabulka 3
Pokus číslo 9 10 11 12
Přídavek šámy v mg sušiny na litr média 0 120 240 360
Doba kultivace (minut) 470 360 36Ο 36Ο
Přírůstek kvasničné sušiny (g) 180 230,5 222,5 222,5
Yx/s - g/g 0,516 0,661 0,638 0,638
Přídavek Sámy ke kultivačnímu médiu zkrátil ve všech případeoh podstatně dobu kultivace a zvýšil výtěžnostni koeficient. Optimální zvýšení výtěžnostního koeficientu o 28 % bylo dosaženo při přídavku 120 mg Sámy na litr média.
Příklad 3
V laboratorním fermentoru popsaném v příkladu 1 byly provedeny srovnávaoi kultivace kvasinky Candida lipolytica CCY 29-26-14 na izolovaných n-alkánech. Použitá surovina obsa·. hovala 99,5 % látek tvořicioh adukt s močovinou, převážně n-alkány s až C^, a měla specifickou hmotnost 0,77 kg/m3.
Základní médium mělo stejné složení jako v příkladu lak. jeho přípravě byla použita vodovodní voda. Před zahájením kultivaoí se do média přidávalo najednou 220 ml izolovanýcl n-alkánů (169,4 g). Přidané inokulum odpovídalo počáteční koncentraci kvasničné sušiny 2,1 g/1. Při kultivacích se udržovala teplota 30 °C a pH se přídavkem čpavkové vody regulovalo na hodnotu 4,5. Jednotlivé kultivační: pokusy se od sebe lišily pouze přídavkem potašárenské šámy k základnímu-médiu. Výsledky kultivaci jsou shrnuty v tabuloe 4.
Tabulka 4
Pokus číslo 13 - 14 15 16
Přídavek šámy - mg suš, na litr média 0 30 120 240
Doba kultivaoe (minut) 450 420 *05 460.
Přírůstek kvasničné sušiny (g) 157,5 166,0 174,5 171,0
Y x/s - g/β 0,93 0,98 1,03 1,01
Přídavek, Sámy k základnímu médiu zkracoval dobu kultivace a zvyšoval výtěžnostni koeficient, Při dávce 120 mg sušiny Sámy na litr média se výtěžnostni koeficient zvýšil až o 11 %,

Claims (2)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    1, Způsob aerobní kultivace kvasinek, vyznačený tím, že se jako zdroj stopových prvků do kultivačního média přidává potašárenská šáma v množství 20 až 500 mg sušiny na litr kultivačního média,
  2. 2, Způsob podle bodu 1, Vyznačený tím, že se před přidáváním do média šáma rozpustí v kyselině, s výhodou v kyselině fosforečné nebo chlorovodíkové.
CS215478A 1978-04-04 1978-04-04 Způsob aerobní kultivace kva&inek CS198690B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS215478A CS198690B1 (cs) 1978-04-04 1978-04-04 Způsob aerobní kultivace kva&inek

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS215478A CS198690B1 (cs) 1978-04-04 1978-04-04 Způsob aerobní kultivace kva&inek

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS198690B1 true CS198690B1 (cs) 1980-06-30

Family

ID=5357843

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS215478A CS198690B1 (cs) 1978-04-04 1978-04-04 Způsob aerobní kultivace kva&inek

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS198690B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Zinder et al. Production of methane and carbon dioxode from methane thiol and dimethyl sulphide by anaerobic lake sediments
Schindler Carbon, nitrogen, and phosphorus and the eutrophication of freshwater lakes 1
Hammouda et al. Microalgae and wastewater treatment
Waris The Significance for Algae of Chelating Substances in the Nutrient Solutions.
JPS6229994A (ja) 微生物によるl−アスコルビン酸の製造法
US4439525A (en) High methionine content Pichia pastoris yeasts
Martin et al. The cellulose-utilizing capability of the fungus cultured by the attine ant Atta colombica tonsipes
CN113307377A (zh) 一种利用活性微藻耦合处理发酵排放废气与废水的方法
Ivanchenko et al. Improved agro-industrial waste utilization in biogas and fertilizer production ensuring CO2 sequestration
CS198690B1 (cs) Způsob aerobní kultivace kva&inek
US4220720A (en) Manufacture of fatty acids having straight and long carbon chains using a microorganism
US3272714A (en) Method of producing ribonucleic acid
SU952956A1 (ru) Питательна среда дл выращивани дрожжей
RU2092560C1 (ru) Способ получения биомассы
US3902965A (en) Method for production of citric acid
US4275158A (en) Manufacture of fatty acids having straight and long carbon chains using a microorganism
Hofsten The effect of copper on the growth of Escherichia coli
Kevin et al. Growth and nutrient uptake rates of duckweed cultivated on anaerobically digested dairy manure
Vuori et al. Fermentation of poultry manure for poultry diets
US3366550A (en) Method for the fermentative production of 5-fluorouracil ribotide
JPS605279B2 (ja) 微生物の生産法
JPS60156379A (ja) グルタチオン高含有酵母の製造方法
DE2005848C (de) Gewinnung von Zitronensäure und Isozitronensäure
US3996106A (en) Chemical process
CN121160572A (zh) 一种新型耐低温同步脱氮除磷菌及其筛选、应用