CS198153B2 - Weft inserting gripper shuttle for weaving looms - Google Patents

Description

ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ

REPUBLIKA (ísj

POPIS VYNÁLEZU

KPATENTU 198153 (11) (B2)

ÚŘAD PRO VYNÁLEZYA OBJEVY (22) Přihlášeno 16 10 74 (21) (PV 7103-74) (32) (31) (33) Právo přednosti od 23 10 73(14 908/73) Švýcarsko (51) Int. Cl3B 03 D 47/24D 03 J 5/03 (40) Zveřejněno 31 08 79(45) Vydáno 15 03 83 (72)

Autor vynálezu PFARRWALLER ERWIN, WINTERTHUR (Švýcarsko) (73)

Majitel patentu GEBRÚDER SULZER AKTIENGESELLSCHAFT, WINTERTHUR(Švýcarsko) (54) Skřipcový Člunek pro zatkání útků na tkacích strojích 1

Vynález se týká skřipcového člunku prozatkání útků na tkacích strojích, se zásob-ní cívkou útku, zůstávající mimo prošlup,se svorkou útku, jejíž svěrací ramena jsouvzájemně spojena jhem, jehož konec hlavymá osazení, o něž se opírá přední díra ob-jímkového tělesa skřipcového člunku, jehožboční stěny obklopují svorku.

Známé skřipcové člunky uvedeného druhumají normované rozměry přibližně 90 xx 14 x 6 mm a váží asi 30 až 60 g. Skládajíse v podstatě ze tří částí: svorky útku, hla-vy a objímkového skřipcového člunku, kte-ré obklopuje svorku. Svorka útku tvaru pís-mena U je opatřena pružícími, předepjatý-mi svěracími rameny, vzájemně spojenýmina svých předních koncích jhem, pozorová-no ve směru útku. Na svých zadních, vol-ných koncích jsou svěrací ramena opatře-na svěracími čelistmi k zachycení útku, je-jichž pružností jsou na sebe přiťlačována.Aby se svorka v provozu otevřela, zaltlačí sena vhodném místě mezi svěrací ramena klí-novitý nebo kuželovitý otvírač svorky. Za-vede-ll se nyní, například podobnou svor-kou, vytvořenou jako podavač útkové niti,konec útku mezi otevřená ramena svorkya stáhne-li se otvírač svorky opět zpátky,přebírá svorka skřipcového člunku ko,nec 3 niti vnášené do prošlupu při dalším prohozuútku.

Hlava pozůstává obvykle z masívního ko-vového dílu, zhotoveného zpravidla z oceli.Vpředu — pozorováno ve směru proletu —má tupý, zaoblený břit, usnadňující průchodskřipcového člunku vodícími zuby tvořícímidráhu skřipcového člunku a vstup do· brzdyskřipcového člunku n,a chytové straně. Urůzných známých· skřipcových člunků jsoujho svorky a hlavy vytvořeny z jednoho· ku-su, anebo z různých materiálů a spojenyelektronovým svařením, nýtováním nebojiným způsobem.

Ve většině případů je ale hlava svařenas předním· koncem těla skřipcového člunku,anebo dokonce vytvořena z jednoho kusu.Při montáži skřipcového člunku zavede sepak zpravidla svorka napřed jhem zezadudo těla skřipcového člunku a s ním, popří-padě také s hlavou, se svaří, snýtuje nebojinak spojí. Tělo většiny známých skřipcových čluníkůsestává z ploché, hladké kovové objímkypřibližně pravoúhlého nebo osmiúhlovéhoprůřezu. Je na svém zadním konci otevřenéa má v každé široké boční stěně štěrbinu,do níž vjeide podavač útku při otevřené svor-ce čluinku, aby shora popsaným způsobem 198153 198153 zavedl konec útku mezi otevřené čelistisvorky. V oblasti zadního konce těla skřip-cového člunku jsou dále vytvořeny v širo-kých bočních stěnách dvě protilehlé díry,jimiž se otvírač svorky zavede mezi obě ra-mena svorky, aby se svorka Otevřela. Namístech styku mezi otvírači svorky a jejímirameny jsou na těchto ramenech vytvoře-na zesílení nebo desky z tvrdokovu, aby sezmenšilo opotřebení svorky. U známého provedení skřipcového člun-ku, popsaného například ve švýcarském pa-tentovém spisu č. 4Θ6 829, jsou hlava a svor-ka skřipcového člunku vytvořeny z jednohokusu. Tělo skřipcového člunku, které mástejné vnější rozměry jako popsané celoko-vové provedení, je ale zde zhotoveno z leh-ké houževnaté a na ráz odolné plastickéhmoty, například polyetylénu nebo tetra-fluoretylénu a. je na svém předním konciotevřené. Při montáži skřipcového člunkuzavede se svorka útku zpředu do objímky,až tato spočívá na osazení pro tento účelupraveném na hlavě a přečnívajícím svislek ose člunku. Hlava pak uzavírá přední dí-ru těla skřipcového člunku, které se nynísnýtuje se jhem svorky. Tento skřipcovýčlunek z plastické hmoty má ve srovnání sestaršími celokovovými provedeními značnévýhody. Následkem menší váhy tohoto* skřip-cového člunku lze zvýšit útkovou rychlost,ťj. rychlost, s* jakou se útek prohodí do pro-šlupu, a to* při stejné prohazovací rychlosti.Dobré kluzné vlastnosti plastické hmoty naoceli nebo1 jiných materiálech vylučují znač-nou měrou, ba dokonce i zcela, potřebumazat člunek, bez nebezpečí znečištění tka-niny kapkami oleje nebo kovovým oděrem.Těžiště skřipcového; člunku leží znatelněvpředu, ve směru prohozu, a tato tíživostna hlavu zlepšuje chování skřipcovéhočlunku při průběhu vodícími zuby jeho* drá-hy. U moderních tkaních strojů dosahují seprohazovací rychlosti řádu až asi 30 m/s apořadí útků až přes 300 prohozů za minu-tu. Skřipcový člunek se musí tedy běhemněkolika tisícin vteřiny urychlit na plnourychlost a na cíhytové straně opět1 zabrzdit.To* vyžaduje i při malé váze skřipcovéhočlunku velkých sil. Délka života takovéhoskřipcového člunku, několik miliónů proho-zů, se omezuje, nehledě na výpadky, kterémohou vzniknout zlomem svorky útku, mi-mo* jiné také deformacemi těla skřipcovéhočlunku objevujícími se časem při provozu,ať už na jeho zadním k*o*nci, vystavenémuúderům prohozního členu útkového ústrojí,nebo účinkem čelistí záchytné brzdy. Proto-že tloušťka hlavy skřipcového člunku je utohoto* provedení stejně veliká jako u vlast-ního těla skřipcového člunku, přijde kovo-vá hlava skřipcového člunku při průběhudo styku s vodícími zuby jeho dráhy, alepředevším s brzdovými čelistmi záchytnébrzdy. Vznik kovového oděru se zcela ne- vylučuje a ve svorce se projeví nežádoucíkmitové jevy, i když silně utlumené objím-kou z plastické hmoty. Tyto kmitové jevysnižují svěrací sílu svorky a mohou véstke ztrátě niti. Na místě styku mezi objím-kou z plastické hmoty a. uložením hlavyskřipcového člunku nepřechází už povrchhlavy po delším provozu často hladce dopovrchu těla skřipcového člunku, protože seobjeví buď zduření plastické objímky, nebomezera mezi objímkou a opěrnou plochou.Vzniká proto nebezpečí, že se osnovní nitiv této* mezeře zachytnou.

Aby se tělo skřipcového člunku vyztužiloa zabezpečila jeho provozní spolehlivost podelší dobu, bylo dále navrženo vytvořit vevolném prostoru mezi oběma rameny svor-ky alespoň po* část délky těla skřipcovéhočlunku, můstkovitou přepážku. Tím bylo*možno dosáhnout podstatného zlepšení cho-vání takového skřipcového člunku při vbě-hu do záchytné brzdy. Ale splnění požadav-ku, aby i po delší provozní době zůstal pře-chod s’ povrchem hlavy člunku na povrchtěla člunku ještě hladký a plynulý, bez zdu-ření nebo vytvoření mezery, naráží na ně-které potíže.

Jiný návrh snaží se tuto potíž odstranittím, že vynechává zcela zesílení na hlavěa že profil jha svorky zůstává po celé jehodélce v podstatě stejný. Objímkové těloskřipcového člunku se spojí se jhem snýto-váním, sešroubehím, lepením, lisovánímza tepla nebo nasazením za tepla. Protožeprůřez jha je menší než průřez těla člunku,zabrání se bezpečně přímému styku mezikovovými díly člunku a vodícími zuby, ane-bo brzdicími čelistmi, ale stále bezvadnýspoj mezi objímkou a jhem představuje těžkořešitelné problémy, zejména má-li se ob-jímka zhotovit z plastické hmoty. Úkolem vynálezu je odstranit nevýhodyznámých konstrukcí uvedeného druhu. Vy-nález navrhuje objímkové tělo člunku jakorychle opotřebitelnou část, jejíž výroba jelevná. Lze ji nejjednoduššími prostředky vy-měnit a trivale upevnit na jhu svorky, popří-padě na jeho* hlavě. Upevnění je takovéhodruhu, že malé tečení materiálu, které ne-lze zcela vyloučit ani u ocelových částí pomiliónkrát opakovaném, střídavém namá-hání, nemá škodlivých následků na chová-ní člunku v provozu.

Vynález spočívá v tom, že osazení* koncehlavy jha svorky skřipcového člunku mánejméně ve svých opěrných plochách, slou-žících k podepření bočních stěn těla skřip-cového článku, přivrácených při otevřenémprošlapu k soustavám osnoviních nití, vždyzásekovitou plochu skloněnou zevnitř, vena* šikmo* zpátky, na níž doléhá přední hranapříslušné boční stěny. Šikmým umístěním-opěrné plochy upevníse přední hrana těla skřipcového* člunkutrvale ve své poloze. Malé deformace ná-sledkem tečemi hmoty lze samočinně vyrov- 198153 nat předpětím. Zachycení osnovních nití nana tomto místě už není možné. Tělo skřipcového· člunku mezi vnějšímistranami bočních stěn, připrácených přiotevřeném proelupu k soustavám osnovníchnití a spolupracujících při zabrzdění člun-ku se,záchytnou komorou, je v části obklo-pující ramena svorek vytvořeno, s tloušť-kou, která je větší než ve stejném směruměřená tloušťka hlavy svorky skřipcovéhočlunku, přičemž vnější plochy bočních stěnjsou zúženy ke svým předním koncům při-léhajícím klínovitě na opřené plochy namíru odpovídající nejvýše největší tloušťcehlavy svorky skřipcového· člunku.

Toto provedení vynálezu bezpečně vylu-čuje přímý styk mezi hlavou svorky s vodí-cími zuby dráhy skřipcového člunku, anebobrzdicími čelistmi záchytné brzdy. I kdyžse časem následkem tečení materiálu vy-tvoří na předním konci těla skřipcovéhočlunku malé zduření, nemění se nikterakvnější profil, který je jedině směrodatný probezvadnou funkci skřipcového člunku. Jakvodicí zuby, tak také záchytná brzda ucho-pí skřipcový člunek pouze v oblasti jehonejvětší tloušťky, tj. v jeho· zadní části ob-klopující svorku, bez dotyku s hlavou svor-ky. Opotřebení nebo trvalé deformace, na-příklad následkem působení záchytné brz-dy, projeví se pouze na povrchu těla brzdya ovlivní funkci skřipcového člunku zna-telně pouze po delší době provozu. Jestližeopotřebení už pokročilo talk daleko, že ne-lze nafpříklad už bezvadně provést brzdění,pak je možno nahradit jednoduchými pro-středky tělo skřipcového· člunku jako· celek.

Podle jiného provedení předmětu vyná-lezu má jho svorky útkové niti díru a· bočnístěny těla svorky mají příslušné díry vzdá-lené od opěrných ploch hlavy svorky skřip-cového člunku, kterýmižto třemi děrami jeprostrčen čep, přičemž přední konec před-ních stěn těla skřipcového člunku je držená zajištěn s předpětím mezi čepem a opěr-nými plochami. • Tímto· provedením lze dosáhnout vyměni-telnost skřipcového člunku podle vynálezu.Jak prokázaly dlouhodobé pokusy, stačí kvytvoření bezvadného· a trvalého spojení,aby se díra ve jhu přiblížila o· desetinu mili-metru nebo' o několik desetin milimetru ví-ce k opěrným plochám než díra bočních stěnležících na vnější straně. Při montáži ob-jímky a jha nasouvá se za tím účelem ob-jímka od svého zadního konce přes svorkua přitlačí se tak daleko na opěrné plochya stlačí se s nimi, až díry ve jhu a v boč-ních stěnách objímky jsou vzájemně v zá-krytu, takže spojovací čep lze snadno· pro-strčit. Následkem vlastmi pružnosti objímkyzůstává pák přední konec objímky mezi če-pem a opěrnými plochami po povolení vněj-šího· fialku trvale předepjatý a přitlačený našikmé opěrné plochy, i když v tom po delšídobě prdvozu může nastat únava a předpě-tí poněkud slábne.

Tento· způsob upevnění mezi tělem skřip-cového člunku a svorkou má další výhoduv tom, že následkem opření o pevnou, vpodstatě vodicí, popřípadě opěrnou plochu,zůstává svorka přesně vyřízena vzhledemk ploše souměrnosti těla skřipcového člun-ku, i když se časem vytvoří malá vůle mezijhem- a vnitřními stěnami objímky. Takovéstředění svorky je nutné, aby předepsanápoloha svěracích čelistí svorky skřipcovéhočlunku v Okamžiku předání útkové niti moh-la být přesně zachována.

Opěrné plochy nemusejí však být bez-podmínečině ploché a nemusejí po· své ce,lédélce probíhat svisle k ose svorky. Podledalšího· provedení vynálezu· mohou opěrnéplochy také být například směrem k svýmvnějším koncům, popřípadě směrem k úz-kým stranám jha svorky a její hlavy zakři-veny dozadu, tj. od špičky hlavy. Toto pro-vedení má tu výhodu, že upevňovací čeppro spojení mezi jhem a tělem skřipcovéhočlunku může se posunout blíže k hlavě svor-ky než u-rovných opěrných ploch. Přitommůže se při stejných vnějších rozměrechskřipcového· člunlku .jho zkrátit a ramenasvorky mohou se znatelně . prodloužit. Jeznámo, že při konstantních maximálníchnapětích v ohybu, projevujících se při ote-vřené svorce v jejím kritickém průřezu, lze. tímto způsobem.. při zavřené svorce pro-dloužením ramen svorky dosáhnout zvýše-ní svěrací síly měřené na čelistech. Tatovýhoda je ale spojena s nevýhodou, že ztě-žuje shora uvedené vystředění svorky vzhle-dem k rovině souměrnosti, takže při tomtozpůsobu provedení se doporučuje provéstZvláštní opatření pro přesné vyřízení svorky v těle skřipcového' člunku.

Tento· účel lze dosáhnout dalším provede-ním předmětu vynálezu, vyznačený tím, žena vnitřní straně bočních stěn. těla skřip-cového člunku je upraven nejméně jedendoraz, o nějž se v případě nepřípustného po-sunutí svorky opírají zesílení nebo dorazyumístěné na ramenech svorky. Je-li uvníitřtěla skřipcového· člunku pro· jeho· zpevněníumístěna o sobě známým způsobem opěrnástěna, může takový doraz být součástí tétoopěrné stěny, která se táhne ve volném pro-storu mezi rameny svorky a spojuje na oboustranách svorky ležící boční stěny. Přitomnení bezpodmínečně nutno, aby při zavře-né svorce obě ramena, popřípadě jen jednoz nich, skutečně ležela na dorazu těla skřip-cového člunku. Protože stačí, aby vyřízenísvorky bylo zachováno· jen v předem urče-ných tolerančních mezích, lze mezi dorazyupravit příslušnou vůli, takže dojde pouzek dotyku nebo uložení jednoho ramena·, jest-liže svorka vykazuje nepřípustný posuvoproti teoretické střední poloze. U dalšího výhodného· provedení předmětuvynálezu je doraz součásltí opěrné stěny,vedeme ve volném prostoru mezi ramenysvorky a 'vzájemně, spojující boční stěny tě-la svorky ležící po obou stranách svorky. 198153 7

Objímkové tělo skřipcového člunku semůže zhotovit z jakéhokoliv vhodného ma-teriálu, majícího^ dostatečnou pevnost apružnost, aby vyhovoval předpokládanýmnamáháním a stačí připevnit přední konectěla svorky shora popsaným způsobem spředpětím mezi upevňovacími čepy a opěr-nými plochami hlavy skřipcového^ člunku.Objímku lze tedy, jako u většiny známýchskřipcových člunků uvedeného druhu, vy-tvořit z ocele, hliníkové slitiny nebo slinu-tého materiálu. V takovém případě se do-poručuje pro vytvoření postačujícího před-pěti použít houževnaté, pružné vložky umís-těné o sobě známým způsobem buď v ulo-žení upevňovacího^ čepu, anebo na přednítělo skřipcového člunku, ležící na opěrnýchplochách, aby se kompenzovala menší pod-dajnost použitého základního materiálu. Výhody vynálezu uplatňují se obzvláštětehdy, když jsou vnitřní stěny objímkovéhotěla skřipcového člunku vytvořeny z tuhéplastické hmoty odolné proti úderům. Osvěd-čil se polyetylén nebo tetrafluoretylén, vý-hodně ztužený skleněnými vlákny nebO’ pro-stoupený malými skleněnými kuličkami. Ta-kový materiál má potřebnou pevnost a pruž-nost a velmi výhodné třecí, popřípadě kluz-né vlastnosti, které mají velký význam prochování skřipcového člunku v záchytné brz-dě, popřípadě při průběhu vodícími zubydráhy skřipcového člunku.

Vynález bude blíže vysvětlen s pomocípřipojených výkresů znázorňujících příkla-dy provedení. Stejné nebo· analogické dílyjsou na všech obrazech označeny stejnýmivztahovými značkami.

Na výkresech značí obr. 1 první příkladprovedení skřipcového člunku podle vyná-lezu v pohledu shora na jednu z jeho širo-kých bočních stěn, obr. 2 řez skřipcovýmčlunkem podle roviny II—II na obr. 1, obr.3 pohled na skřipcový člunek podle oibr. 1,v pohledu z úzké strany, obr. 4 pohled nakonec hlavy skřipcového člunku podle ro-viny IV—IV ná obr. 3, obr. 5 druhý příkladprovedení v (podobném pohledu jako na obr.1, ale částečně v řezu, obr. 6 řez skřipco-vým člunkem podle roviny VI—VI na obr.5, obr. 7 řez podle roviny VII—VII na obr.1 ve zvětšeném měřítku a obr. 6 řez analo-gický k řezu na obr. 7 pro jiný příklad pro-vedení vynálezu.

Podle vynálezu má svorka útku dvě pru-žící ramena 1, Γ, která svou pružností tlačík sobě svěrací svorky umístěné nia nich, po-zorováno ve směru letu, na jejich zadním,volném konci. Tím zachycuje konec 3 útkusevřený mezi svěracími čelistmi. Přední ko-nec ramen 1, 1* svorky jsou vzájemně pevněspojeny jhem 4. Toto jho má díru 5 proupevnění objímkovitého těla skřipcovéhočlunku, které má dvě úzké boční stěny 6,6‘ a dvě široké boční stěny 10, 10‘, obráce-né při průletu skřipcového člunku prošlu-pem k soustavám osnovních nití, v nichž a jsou provedeny příslušné upevňovací díry 5‘, 5“.

Boční stěny 8, 8‘, 10, 10‘ těla skřipcové-ho člunku jsou výhodně vytvořeny z tuhéplastické hmoty odolné proti úderům.

Upevňovací čep 7, například z houževna-té plastické hmoty, je prostrčen nehybnýmuložením děrami 5, 5‘, 5“ a spojuje těloskřipcového člunku se jhem 4 svorky, kteréje ná Svém předním konci vytvořeno jakohlava 8 skřipcového člunku. Jho 4 a hlava8 mohou se také zhotovit jako zvláštní díly,které se spolu pevně spojí dodatečně, na-příklad elektronovým svářením nebo jinýmzpůsobem.

Na zadním konci hlavy 8 jha 4 svorkyskřipcového! člunku, která je tlustší nežvlastní jho, nachází se Osazení, které mápro podepření předních konců každé z ši-rokých bočních stěn 10, 10‘, přivrácenýchk soustavám osnovních nití, vždy zásekovévytvořenou opěrnou plochu 9, 9‘, skloněnouzevnitř ven a šikmo zpátky, v úhlu asi 135°vzhledem k směru proletu skřipcovéhočlunku. O tuto. opěrnou plochu 9, 9‘ opírá se spředpětím přední, zúžený konec bočníchstěň 10, 10‘.

Toto) předpětí vzniká tím, že díra 5 vejhu 4 je umístěna o desetinu milimetru ne-bo o několik desetin milimetru blíže ik opěr-né ploše 9, 9‘ než díry 5‘, 5“ v bočních stě-nách 10, 10*. Při montáži bylo tělo skřipco-vého člunku s bočními stěnami 6, 6‘, 10, 10‘nasunuto zezadu, tj. na obrazech zleva přessvěrací ramena 1, 1‘ a bylo přitlačeno) vněj-ší silou působící ve stejném směru tak sil-ně na opěrné plochy 9, 9‘, že přední konecobjímky se stlačil takovou silou, že upev-ňovací čep 7 se dal prostrčit všemi třemiděnamř 5, 5‘, 5“. Z obr. 7 je zřejmá vzájem-ná poloha dílů po· smontování pro případ,že tělo skřipcového člunku bylo< zhotovenoz dostatečně pružného poddajného materiá-lu, například plastické hmoty vyztuženésklem. Je-li tělo skřipcového člunku zhoto-veno z ocele nebo jiného, málo poddajné-ho materiálu, umístí se podle obr. 8, napří-klad v děrách 5, S‘, pružné prstence nebotrubky 22, 22‘, a/nebo se umístí na opěr-ných plochách 9, 9* pružné mezivrstvy 23,23‘, jejichž pomocí je tělo skřipcového člun-ku rovněž drženo a zajištěno pod předpě-tím mezi upevňovacím čepem 7 a opěrnýmiplochami 9, 9‘. Následkem pružné deforma-ce těla skřipcového člunku znázorněnéhona obr. 7, popřípadě prstenců 22, 22‘ zná-zorněných na obr. 8, přiléhá upevňovacíčep 7 v děrách 5, 5‘, 5“ jednostranně podvlivem předipětí. Tělo skřipcového člunku je zhotoveno ja-ko zahazovací díl, který se po opotřebeníprostě vymění. Stačí, když se upevňovacíčep 7 ze svého uložení vytlačí neboi vyvrtá.Pak se skřipcový člunek může rozložit amůže se znovu smontovat s novým tělem.

Claims (7)

198153 10 Na zadním konci těla skřipcového· člun-ku je boční stěna 10, 10* opatřena štěrbino-vým vybráním 11, 11‘, do> něhož zavede ne-znázorněný podavač útkové niti konec pře-dávaného, útku, když ramena 1, 1* svorkybyla rozevřena natlačením neznázorněnéhoklíndvitéhO' otvírače svorky děrami 12, 12*a mezi zesíleními 13, 13‘. Analogické zesí-lení 14, 14* jsou provedena v oblasti .vy-brání 11, 1Γ pro ramena svorky, která poprovedeném zanesení útku jsou ovládánaotevínačem svorky na chytové straně. Úzké boční stěny 6, 6* těla skřipcovéhočlunku mají na svém zadním konci, na mís-

ústrojí narazí při prohozu na skřipcový člu-nek, obrubová zesílení 16, 16‘ vytvořená osobě známým způsobem. Obr. 4 ukazuje jednoduše a názorně, žecelková tloušťka skřipcového člunku, tj.vzdálenost mezi vnějšími1 plochami tělaskřipcového člunku spolupracujími s vodi-cím! zuby a záchytnou brzdou, je větší nežrcjvětší tloušťka hlavy 8. případně vnějšíhrany opěrné plochy 9, 9‘. Nemůže dojít kpřímému styku med hlavou svorky a vodící-mi zuby nebo čelistmi brzdy. Opěrné plochy 9, 9‘ v provedeních zná-zorněných na obr. 1 až 4 jsou vytvořenyjako ploché, úzké plošné pásy, jejichž dél-ka je vedena kolmo na osu skřipcovéhočlunku. Svorka se pevně upne mezi upev-ňovacím čepem 7 a opěrnými plochami 9, pRedmEt

1. Skřipcový člunek pra zatkání útků natkacích strojích, se zásobní cívkou útku, zů-stávající mimo prošlup, se svorkou útku,jejíž svěrací ramena jsou vzájemně spoje-na jhem, jehož konec hlavy má osazení, oněž se opírá přední díra objímkového, tělačlunku, jehož boční stěny obklopují svorku,vyznačený tím, že osazení konce hlavy (8)jha (4) svorky skřipcového člunku má nej-méně ve svých opěrných plochách (9, 9‘),sloužících k podepření bočních stěn (8, 6‘,10, 10*) těla skřipcového člunku, přivráce-ných při otevřeném prošlapu k soustavámosnovních nití, vždy zásekovitou plochuskloněnou zevnitř ven a šikmo zpátky, naniž doléhá přední hrana příslušné bočnístěny (10, 10*).

2. Skřipcový člunek podle bodu 1, vyzna-čený tím, že tělo skřipcového, člunku mezivnějšími stranami bočních stěn (10, 10*),přivrácených při otevřeném prošlupu k sou-stavám osnovních nití a spolupracujícíchpří zabrzdění člunku se záchytnou brzdou,je v části obklopující ramena (1, 1‘) svorekvytvořeno s tloušťkou, která je větší nežve stejném směru měřená tloušťka hlavy(8) svorky skřipcového člunku, přičemžvnější plochy bočních stěn (10, 10‘) jsouzúženy ke svým předním koncům přiléhají-cím klínovitě na opěrné plochy (9, 9‘) na 9* a udržuje se s postačující přesností vesprávné poloze v těle skřipcového· člunku,v níže svěrací čelisti 2, 2* mohou správněuchopit přiváděný konec 3 útku. Naprotitomu ukazuje obr. 5 provedení, u něhožopěrné plochy 9, 9* jsou zakřivené a naobou stranách jsou směrem ven zahnuté do-zadu. To umožňuje, aby čep 7 byl uloženblíže k hlavě. Jho 4 je oproti provedení naobr. 1 zniačně zkrácené. Při stejných vněj-ších rozměrech skřipcového, člunku jsouramena 1, 1* svorky na obr. 5 značně delšínež u provedení podle obr. 1, takže při stej-ném maximálním namáhání ramen svorky íIiq dosáhnout o. boM Qnampfíi StofesK zvýšení svěrací síly při uzavřené svorce.Dále má tělo skřipcového člunku podle obr.5 a 6 o sobě známou opěrnou stěnu 15, 15a,provedenou podle dřívějšího návrhu jakovnitřní vyztužení ve volném prostoru mezibočními stěnami 10, 10*. Doraz 15a, kterýv dianém případě tvoří součást opěrné stě-ny, ale může zřejmě také být na ní nezá-visle uspořádaný mezi rameny 1, Γ svorky,omezuje případně posunutí svorky z jejínormální polohy souměrně vzhledem k oseskřipcového člunku. Na vnitřní straně ra-men 1, 1* svorky je vždy umístěno· zesílenínebo destička 21, 21‘ z tvrdokovu, doléha-jící na doraz 15a, má-li nastat nepřípustnéposunutí svorky. V případě potřeby lzeskřipcový člunek opatřit opěrnou stěnou 15podle obr. 1. VYNÁLEZU míru odpovídající nejvýše největší tloušťcehlavy (8) svorky skřipcového člunku.

3. Skřipcový člunek podle bodu 1 nebo· 2,vyznačený tím, že jho (4) svorky útkovéniti má díru (5) a boční stěny (10, 10*) tě-la svorky mají příslušné díry (5‘, 5“) vzdá-lené od opěrných ploch (9, 9‘J hlavy (8)svorky skřipcového· člunku, kterýmižto tře-mi děrami (5, 5‘, 5“) je prostrčen čep (7),přičemž přední konec předních stěn (10,10*) těla skřipcového člunku je držen a za-jištěn s předpětím mezi čepem (7) a opěr-nými plochami (9, 9‘).

4. Skřipcový člunek podle některého zpředchozích bodů 1 až 3, vyznačený tím,že opěrné plochy (9, 9‘j jsou směrem kesvým vnějším koncům, popřípadě úzkýmkoncům jha (4j svorky a její hlavy (8) za-křiveny dozadu, tj. od špičky hlavy.

5. Skřipcový člunek podle bodu 4, vy-značený tím, že na vnitřní straně bočníchstěn (.6, 6*, 10, 10*) těla skřipcového člunkuje upraven nejméně jeden doraz (15a), onějž se v případě nepřípustného· posunutísvorky opírají zesílení nebo· dorazy (21, 21*)umístěné na ramenech (1, l‘j svorky.

6. Skřipcový člunek podle bodu 5, vy-značený tím, že doraz (15a) je součástí•opěrné štěpy (15, 15a), vedené ve volném 198153 11 prostoru mezi rameny (1, 1‘) svorky a vzá-jemně spojující boční stěny (10, 10‘) tělasvorky ležící po. obou stráních svorky.

7. Skřipcový člunek podle některého z 12 předchozích boidů 6, vyznačený tím, že boč-ní stěny (6, 6‘, 10, 10‘) těla skřipcovéhočluniku jsou vytvořeny z tuhé plastickéhmoty odolné proti úderům. 2 listy výkresů - · j- - | Severografia, n. p., závod 7, Most