CS197240B2 - Fungieidní prostředek se systemickým účinkem - Google Patents

Description

Vynález se týká fungicidního prostředku se systemickým účinkem.

Britský patentový spis číslo 1 109*937 popisuje fungicidy sestávající ze směsi Zinebu nebo Manebu obsahující bazickou sůl mědi. Příprava a vlastnosti Zinebu a Manebu jsou popsány podrobně v US patentových spisech č. 2 504 404 a 3 085 042.

Jak je známo, hydroxid mědi, oxychlorid mědi a oxysulfát mědi jsou nejčastěji užívanými chemikáliemi pro boj s révovou perenosporou. V případě použití jsou tyto látky prakticky nerozpustné a jsou tudíž velmi stabilní, ale mají nevýhodu pomalého a postupného rozpouštění při různých atmosférických účincích, čímž se vyvolávají fytotoxické účinky. Tyto íytotoxické vedlejší účinky vedou k tvoření nekros a žloutnutí nebo červenání listů.

Je také známo, že jisté dithiokarbamáty se mohou použít jako fungieidní prostředky. Tak například ethylen-bis-dithiokarbamát zinku (Zineb) se rozsáhle používá pro potírání plísňových chorob pěstovaných rostlin, například pro potírání révové perenospory. Tato látka má příznivý vliv na růst rostlin, ale jeho stabilita je nedostatečná, protože se relativně rychle rozkládá.

Některé komerčně dostupné ochranné prostředky rostlin obsahují jako účinný základ kombinaci výše uvedených dvou chemikálií. Protože tyto chemikálie vzájemně zvyšují účinky jedna druhé, většina těchto komerčně dostupných ochranných prostředků obsahuje 50 až 8 % hmotnostních sloučeniny mědi a 20 až 50 o/ο hmotnostních dithiokarbamátového derivátu. Tyto kombinace mohou ovšem také způsobit zhoubné fytotoxické vedlejší účinky.

Protože rychlost rozkladu dithiokarbamátů se zvyšuje podstatně v přítomnosti sloučenin mědi, známé fungieidní směsi obvykle obsahují 1 až 10 % hmotnostních ferrokyanidu kovu pro potlačení rozkladu dithiokarbamátových sloučenin. Takto se značně sníží rychlost rozkladu a může se zajistit prodloužené fungieidní působení.

Další nevýhodou fungicidních směsí, obsahujících prakticky ve vodě nerozpustné sloučeniny mědi, je, že mají obsahovat relativně vysoké podíly sloučenin mědi, to je relativně mnoho kovové mědi. Aby se zajistil požadovaný fungieidní účinek, tyto kombinace musí obsahovat příležitostně 20 až 40 % hmotnostních kovové mědi.

Nedostatek hořčíku, který se objevuje ve vinné révě při intenzívním použití draselných hnojlv jako důsledek iontového antagonismu, uvolňuje rostlinnou tkáň a způsobuje, že rostlina je extrémně vnímavá k plísňovým chorobám, čímž se snižuje účinnost fungicidních směsí. Podle současné praxe se lze tomuto vlivu vyvarovat postřikem rostlin, v odděleném stupni, vodným roztokem síranu hořečnatého. Tento postup zvyšuje ovšem značně náklady na ochranu rostlin.

Uvedené nedostatky jsou z převážné části odstraněny u fungicidního prostředku podle vynálezu.

Podstata fungicidního prostředku se systemlckým účinkem podle vynálezu je v tom, že jako účinnou látku obsahuje hmotnostně 0,1 až 99,8 % směsi ethylen-bis-dithiokarbamátu hořčíku, soli alkalického kovu a/nebo kovu alkalické zeminy glycyl-N,N-bis-2-hydroxy-5-sulfobenzyl-chelátu mědi a nefytotoxického železitoželeznatého nebo železnatoželezitého komplexu, v přítomnosti 0,1 až 99,9 % inertního ředidla a popřípadě 0,1 až 1 % povrchově aktivní látky, přičemž hmotnostní poměr chelátu mědi ku dithiokarbamátu a ku železitoželeznatému nebo železnatoželezitému komplexu je 5 až 94,5 : 5 až 94,5 : 0,5 až 5.

Hlavní výhoda chelátů mědi je, že jsou, na rozdíl od dosud používaných sloučenin mědi, dobře rozpustné ve vodě, ale neuvolňují ionty mědi do vodného roztoku a tak se nemohou objevit žádné vedlejší fytotoxické účinky. Vzhledem k dobré rozpustnosti chelátů mědi ve vodě se může získat požadovaná fungicidní aktivita u směsí, které obsahují mnohem méně kovové mědi než obvyklé směsi.

Cheláty mědi jsou vedle své dobré rozpustnosti ve vodě stabilní sloučeniny a tudíž zajišťují prodloužený fungicidní účinek.

Dále je důležitou výhodou chelátů mědi, že existují také jejich hořečnaté soli, to je sloučeniny obsahující podstatná množství hořčíku kromě mědi, která se mohou uvolnit. Vzhledem k obsahu aminokyselin a rozpustnosti ve vodě, hořčík obsahující cheláty mědi penetrují do tkání listů a tam ionty hořčíků vytvářejí zpevňovací účinek ve tkáních, čímž se zvyšuje přirozená odolnost rostlin k houbám a tak se zvyšuje účinek fungicidních směsí.

Při venkovních zkouškách prováděných se směsemi podle vynálezu bylo zjištěno, že obsah chlorofylu v listech podstatně vzrůstá a na rozdíl od zkoušek prováděných se známými směsemi obsahujícími obvyklé ve vodě nerozpustné sloučeniny mědi, neobjevuje se žádný fytotoxický účinek.

V paralelních zkouškách se směsemi obsahujícími buď oxychlorid mědi, nebo cheláty mědi, bylo zjištěno, že rostliny ošetřené chelátem mědi mají temnější zelenou barvu než rostliny ošetřené podobnou dávkou oxichloridu mědi a neobjevuje se „měděný šok“ obecně známý a nežádoucí jev, který se vždy objeví, když se použijí nerozpustné sloučeniny mědi.

U chelátů ve vodě rozpustných se požadovaný fungicidní účinek zajišťuje úplně v koncentracích odpovídajících obsahu kovové mědi 2,5 až 8 % hmotnostních.

Ve směsích podle vynálezu se mohou měnit relativní podíly tří druhů účinné látky (to je dithiokarbamátové složky, složky chelátu mědi a železitoželeznatého nebo železnatoželezitého komplexu užitého jako stabilizačního činidla) uvnitř rozsáhlých hranic.

Celkový obsah účinné látky směsi podle vynálezu se může měnit hmotnostně mezi 0,1 až 99,8 %. Zvlášť výhodné směsi obsahují 5 až 94,5 o/_o organického chelátu mědi, 5 až 94,5 °/o dithiokarbamátové složky a 0,5 až 5 % stabilizačního komplexu. Vedle účinných látek může směs obsahovat obvyklé přísady, jako jsou povrchově aktivní látky, plnidla, ředidla, adhezíva atp.

Vynález je vysvětlen podrobně pomocí následujících neomezujících příkladů. Díly a procenta jsou míněny hmotnostně, pokud není jinak uvedeno.

Příklad 1

a)

Směs obsahující 48 dílů 80% Zinebu, 50 dílů hořečnaté soli glycyl-N-dimethylamino-bis-2-hydroxy-5-sulfobenzyl chelátu mědi a 1 díl kyanoželeznatanu se jemně umele a 1 díl pevného sulfátu mastného alkoholu se smísí s výše uvedenou směsí, aby se získaly lepší adhezní vlastnosti.

b)

Směs 70 dílů 80% Dlthanu H45 (ethylen-bis-dithiokarbamát zinečnatohořečnatý), 27 dílů hořečnaté soli glycyl-N-dimethylamino-bis-2-hydroxy-5-sulfobenzyl chelátu mědi, 2 díly kyanoželeznatanu železitého a 1 díl pevného sulfátu mastného alkoholu (látka zvyšující adhezí) se homogenizuje jemným mletím.

Takto získané směsi se mohou rozpustit ve vodě na požadovanou koncentraci a vodné směsi se mohou přímo stříkat na rostliny.

Příklad 2

Porovnávací venkovní zkoušky byly prováděny se směsemi podle vynálezu a se známými směsemi následujícím způsobem:

a)

0,4% vodná suspenze byla připravena ze známé fungicidní směsi obsahující 15 % Zinebu a množství oxychloridu mědi odpovídající 37,5 % kovové mědi. Tato suspenze byla stříkána na rostliny v množství 800 litrů/ha a toto ošetření se opakovalo šestkrát během vegetačního období.

b)

O,40/o vodná suspenze byla připravena z nové fungicidní směsi obsahující 48 % Zinebu, 2 '% kyanoželeznatanu železitého a hořečnaté soli glycyl-N-dimehylamino-bis-2-hydroxy-5-sulfobenzyl chelátu mědi v množ197240

S ství odpovídajícímu 5 % kovové mědi. Tato suspenze se nastříkala na rostliny v množství 800 litrů/ha a toto ošetření se opakovalo šestkrát během vegetačního období.

Během pozorovacího období bylo zjištěno, že rostliny ošetřené novou směsí, obsahující chelát mědi [to je směs bj] mají lepší růstový vzhled než rostliny ošetřené známou směsí obsahující anorganickou sloučeninu mědi.[to je směs a)].

Měděný šok nemohl být zjištěn na rostlinách ošetřených směsí bj. Listí bylo stejnoměrně zeleně zbarveno, neobjevilo se žádné uvolnění tkání, charakteristické pro rostliny ošetřené sloučeninami dithiokarbamátu kovu.

Rostliny ošetřené směsí b) dostaly dostatečnou dávku hořčíku, a tak nemohlo být zjištěno žádné žloutnutí listí, charakteristický to symptom nedostatku hořčíku a pozorovatelný na rostlinách ošetřených směsí aj. Dále paralýza svazkových úponků, která je dalším charakteristickým symtomem nedostatku hořčíku, se také objevila méně často u rostlin ošetřených směsí bj než u rostlin ošetřených směsí aj.

Na révových keřích ošetřených směsí bj zůstávaly listy na podzim zelené, před vinobraním, po delší dobu než na keřích ošetřených směsí a) a nekrosa se objevila mnohem méně často. Tak jako výsledek prodloužené fotosyntézy i obsah cukru ve zralých hroznech získaných po ošetření směsí b) byl vyšší, než obsah získatelný po ošetření směsí a).

Výsledky výše uvedených zkoušek jsou shrnuty v tabulce 1.

TABULKA 1

Směs použitá pro postřik Paralýza svazčitých úponků Obsah cukru v moštu

	20. 7. 1972	27. 8. 1972	mg/1
směs aj	0,8 %	18 %	16
směs bj	0,9 '%	4 %	19
voda	0,75 %	19 %	14

Příklad 3

Při venkovní zkoušce révové keře (odrůda: „Kadarka“} byly ošetřeny proti prachové plísni. Ošetření bylo provedeno postřikem na rostliny v množství 800 1/ha 0,4procentní vodnou suspenzí příslušných fungicidních směsí.

aj

V porovnávacím pokusu směs obsahovala jako účinnou látku 15 % Zinebu a oxychlorid mědi odpovídající 37,5 % kovové mědi.

bj

Ve zkušebním pokusu směs obsahovala jako účinnou látku 48 % Zinebu, 2 o/₀ kyanoželeznatanu železitého a hořečnatou sůl glycyl-N-dimethylamino-bis-2-hydroxy-5-sulfobenzyl chelátu mědi v množství odpovídajícím 5 % kovové mědi.

Zkoušky ukázaly, že poměr infekčnosti rostlin ošetřeným směsí bj navzdory nízkému obsahu mědi, byl nižší, než u rostlin ošetřených směsí a). To se může zčásti přičíst přítomnosti hořčíku, který zvyšuje účinnost fungicidní směsi zpevněním listových tkání a zčásti použití ve vodě rozpustné sloučeniny mědi.

Výsledky těchto pokusů jsou shrnuty v tabulce 2.

TABULKA 2

Směs užitá		Infekční	stupeň ošetřených	parcel, %
pro postřik	10. 7.	20. 7.	27. 7.	7. 8.	16. 8.	27. 8.
směs a)	2,0	3,8	4,0	3,2	6,0	2,5
směs b]	1,8	4,0	3,5	3,0	5,0	1,0
voda	2,5	10,0	18,0	20,0	65,0	70,0

Systemická povaha směsi podle vynálezu byla zjištěna odebráním vzorků listů z ošetřených rostlin v různých obdobích a určením jejich obsahu hořčíku, mědi a glycinu. Bylo zjištěno, že navzdory nízkému obsahu mědi ve směsi listy odebrané z rostlin ošetřených směsí obsahující chelát mědi obsahovaly sotva méně mědi, než listy odebrané z rostlin ošetřených směsí obsahující nerozpustnou sloučeninu mědi ve větším množství. Tento zjev ukazuje jednoznačně, že chelát mědi se absorbuje listy rostliny.

Podobně rozdíl v obsahu hořčíku ukazuje, že hořčík vázaný k organické molekule se také absorbuje listy. Pozorovaný rozdíl v obsahu glycinu vede k podobnému závěru.

Výsledky těchto zkoušek jsou shrnuty v tabulce 3. Označené číselné údaje (ppm pro kovy, mg/g pro glycinj se týkají suchého listového materiálu.

TABULKA 3

Směs použitá pro postřik	Obsah kovů a glycínu ve vzorcích listů
10. 7.	7. 8.	27. 8.
Mg	Cu	Mg	Cu	Mg	Cu	Gly
směs aj	3650	12	7200	40	1300	92	32
směs b)	3540	15	3500	43	6500	100	14
voda	3700	14	3800	22	7000	19	12

Příklad 4 střik, se připraví homogenizací 0,5 dílů směsi o složení uvedeném pod a) a/nebo b) z

Prášková směs, vhodná pro práškový po- příkladu 1 a 99,5 dílů talku.

Claims (1)

1. Fungicidní prostředek se systemickým účinkem vyznačený tím, že jako účinnou látku obsahuje 0,1 až 99,8 % hmotnostních směsi ethylen-bis-dithiokarbamátu hořčíku, soli alkalického kovu a/nebo kovu alkalické zeminy glycyl-N,N-bis-2-hydroxy-5-sulfobenzylchelátu mědi a nefytotoxického železitoželeznatého nebo železnatoželezitého

   VYNALEZU komplexu, v přítomnosti 0,1 až 99,9 % hmotnostních inertního ředidla a popřípadě 0,1 až 1 % hmotnostní povrchově aktivní látky, přičemž hmotnostní poměr chelátu mědi k dithiokarbamátu a k železitoželeznatému nebo železnatoželeznatému komplexu je 5 až

   94,5 : 5 až 94,5 : 0,5 až 5.