CS196100B1 - Zařízeni pro frikfini předení příze - Google Patents

Description

Předmětem vynálezu je zdokonalení zařízení pro frikcní předení s otevřeným koncem, vytvořené jednak přiváděčím ústrojím pro přívod ojednocených vláken, jednak dvojicí spolupracujících třecích ploch upravených na obíhajících nosících, přičemž protisměrně se pohybující třecí plochy, z nichž na jedné perforované je vytvořena nasávací oblast pro přiváděná vlákna, jsou k sobě bezdotykově přisazeny tak, ře vytvářejí klínovitou štěrbinu, v jejímž ústí jsou vlákna frikcí s oběma třecími plochami skrucována, a konečně odtahovým ústrojím pro odtah vytvářené příze, uspořádaným pro zabránění šíření zákrutu, v podstatě ve směru bočním vzhledem k pohybu třecích ploch, přičemž jedna třecí plocha je konkávní a druhá konvexní vzhledem k místu vytváření příze v ústí klínovité štěrbiny.

U shora uvedeného zařízení je sací účinek na povrchu perforované plochy·vnitřního nosiče, a tím i v oblasti klínovité štěrbiny konstantní.

Bylo zjištěno, že se příznivě ovlivní tvórb-a vypřádané příze vytvořením oblastí s proměnným sacím účinkem na perforované ploše vnitřního nosiče, zejména v oblasti klínovi-té štěrbiny.

Účelem vynálezu je tedy navrhnout prostředky pro vytváření příslušného režimu sacího účinku na perforované ploše vnitřního nosíce, který by zajistil výhodné podmínky pro vypřádání příze principem předení s otevřeným koncem podle druhu, staplu a jemností vlákenného materiálu.

Zařízení podle vynálezu se vyznačuje tím, že ve vnitřním nosiči, v jehož dutině je vytvářen podtlak, projevující se sacím účinkem na perforovaném povrchu vnitřního nosiče, je uložena clona pro místní vymezení sacího účinku na tomto perforovaném povrchu.

Clona vymezuje na perforovaném povrchu vnitřního nosiče před ústím klínovité Štěrbiny úzké pole se sacím účinkem.

Podle jednoho z výhodných provedení je clona vytvořena trubkovitým tělesem s axiální štěrbinou ohraničenou přední hranou a zadní hranou, které vymezují na perforovaném povrchu vnitřního nosiče před ústím klínovité štěrbiny úzké pole se sacím účinkem, přičemž stěna trubkovitého tělesa se od místa začátku úseku ukládání přiváděných vláken na perforovaný povrch vnitřního nosiče k přední hraně tohoto tělesa oddaluje od vnitřní stěny perforovaného povrchu tak, že sací účinek se na odpovídajícím úseku perforovaného povrchu zvyšuje až na hodnotu sacího účinku, která je menší než hodnota sacího účinku úzkého pole upraveného před ústím klínovité štěrbiny.

Podle jiného z výhodných provedení je clona vytvořena segmentem přisazeným k vnitřní stěně perforovaného povrchu vnitřního nosíce tak, že sací účinek na perforovaném povrchu je od ústí klínovité štěrbiny ve směru k jejímu vrcholu nulový.

Použití clony lze výhodně kombinovat s velikostí a roztečí otvorů vnitřního nosiče.

Podle jednoho provedení perforovaný povrch vnitřního nosiče je rozdělen na dvě příčná pole s odlišnou hustotou otvorů, přičemž hustota otvorů prvého pole, které odpovídá úseku ukládání a družení vláken na perforovaném povrchu vnitřního nosiče, se postupně zvětšuje na hodnotu, která je konstantní ve druhém poli, odpovídajícímúseku vlastního skrucování příze.

Hustota otvorů prvého pole se může zvyšovat lineárně nebo v postupných vlnách.

Podle alternativního provedení perforovaný povrch vnitřního nosíce je rozdělen na dvě příčná pole se stejnou roztečí otvorů, přičemž velikost otvorů prvého pole, které odpovídá úseku ukládání a družení vláken na perforovaném povrchu, se postupně zvyšuje na hodnotu, která je konstantní ve druhém poli, odpovídajícím úseku vlastního skrucování příze.

Příkladné provedení zařízení podle vynálezu je schematicky znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 spřádací jednotku v částečném vertikálním řezu vedeném podélnou osou vnějšího nosiče, obr. 2 zvětšený detail částečného příčného řezu spřádacím místem s použitím clony, obr. 3 zvětšený detail částečného příčného řezu spřádacím místem s jiným provedením clony, obr. 4 zvětšený detail částečného příčného řezu spřádacím místem s dalším provedením clony a se znázorněním grafu sacího účinku, obr. 5 vnitřní nosič se znázorněním různé velikosti a rozteče otvorů, v bočním pohledu, obr. 6 vnitřní nosič se znázorněním tvarované clony v bočním pohledu, obr. 7 řez podle roviny VII-VXI z obr. 6 a obr. 8 řez podle roviny V1II-VII1 z obr. 6.

Spřádací jednotka /obr. 1/ se skládá z ojednocovacího ústrojí 1, upraveného v tělese 2_, z vlastního spřádacího ústrojí 2» umístěného v tělese £, které je spojeno s tělesem 2_ a z neznázorněného odváděcího a navíjecího ústrojí.

Funkčními členy ojednocovacího ústrojí ]_» které je v podstatě shodné s ojednocovacím ústrojím bezvřetenové spřádací jednotky se spřádacím rotorem, jsou vyčesávací váleček 5__f upravený ve vybrání 2 tělesa 2_ a podávači ústrojí 7_ předřazené vyčesávacímu válečku 2» umístěné ve vybrání 2 tělesa 2_.

Podávači ústrojí 2 3^e vytvořeno naháněným podávacím válečkem 2 ^a k němu pružně přitlačovaným podávacím stolkem jednostranně uchyceným šroubem 10 ke stěně tělesa 2_. Rýhovací podávači váleček 2 a podávači stolek 2 vytvářejí svěrný stisk pramene 11 odtahovaného z neznázorněné pramenové konve a přiváděného k vyčesávacímu válečku 2·

Směr rotace vycesávacího válečku 5 je označen Šipkou 12 a podávacího válečku 2 šipkou 13 .

Čelní stěna tělesa 2» ^ve které jsou upravena vzájemně propojená vybrání £, A » je opatřeno těsnicí krycí deskou 14 z průhledného materiálu, připevněnou k tělesu 2 Šrouby 15 ♦

Z tělesa 2 vybíhá přiváděči kanál 16, jehož vstup navazuje na vybrání 2 vyčesávacího válečku 2· Přiváděči kanál 16 ústí do pouzdra 17, které je pevně spojeno s tělesem přiváděcího kanálu 1 6 . Přiváděči kanál 16 ústí hrdlem 18 v pouzdru 1 7, vymezeném čelními stěnami 1 9, 20 a dnem 21.

Z tělesa 2 vybíhá jednak vodicí část 22, která je suvně uložena rybinou 23 na tělese 2» jednak nosná stěna 24 kolmá na vodicí Část 2 2 . Těleso 2 J^e neznázorněným prostředkem připevněno k rámu 25 spřádací jednotky.

Těleso 4 vykazuje válcovou část 26, která přechází do hrdla 2 7 . K otevřené čelní stěně válcové části 26 přiléhá přes těsnící kroužky 28 nosná stěna 24 . Ve válcové dutině 29 tělesa 2 je otočně uložen vnější nosič 30, vytvořený dutým válcem 3 1 , jehož čelní otevřená strana je bezdotykově přisazena k nosné stěně 24. Dutina 32 válce 31 je utěsněna labyrintem 33, vytvořeným mezi přilehlými plochami válce 31 a nosné stěny 24.

Válec 31 je upevněn na hřídeli 34 otočně uloženém rozšířenou částí 35 v hrdle 27.

Na neznázorněném konci hřídele 34 je upevněna řemenice pro pohon vnějŠího 'nosiče 30.

Ve válcové dutině pouzdra 17 j£ otočně uložen vnitřní nosič 36, vytvořený dutým válcem 37 , jehož plást je po celé délce opatřen otvory 38. Dutina válce 37 přechází do dutého hřídele 3 9 otočně uloženého v ložisku upraveném v nosné stěně 24. Dutý hřídel 22» ^{na nam}z je upevněna neznázorněné řemenice pro pohon vnitřního nosiče 36, je napojen na neznázorněný kanál připojený na sběrné potrubí jednotlivých spřádacích jednotek, probíhající podél stroje a napojené na zdroj podtlaku.

Dutý válec 37 je přisazen těsně, avšak bezdotykově k vnitřní stěně dutého válce 31, přičemž válcová dutina pouzdra 17 přechází do podélného bočního výřezu 40, z něhož vystupuje část dutého válce 37. Stěny 41 , 41 ^pouzdra 17 , upravené po obou stranách bočního výřezu 40, jsou těsně, avšak bezdotykově přisazeny ke vnitřní stěně dutého válce 31 /obr. 2/.

Vnější nosič 22.» rotující ve směru šipky

42, je opatřen třecí plochou 43. Druhá třecí plocha 44 je vytvořena vnějším pláštěm vnitřního nosiče 22» jehož rotační pohyb, znázorněný šipkou 45, je protisměrný vzhledem k pohybu vnějšího nosiče 30.

Obě třecí plochy 43 , 44 vytvářejí po obou stranách místa nejblížší vzdálenosti mezi těmito třecími plochami klínovité štěrbiny £2» ££» z nichž pro účel vynálezu je určena klínovitá štěrbina 46, v jejímž ústí £2 je vytvářena znázorněná příze P. V této klínovité štěrbině 46 se třecí plocha 44 pohybuje směrem k vrcholu klínovité štěrbiny a třecí plocha 43 od tohoto vrcholu, přičemž tyto určené pohyby třecích ploch

43, 44 jsou určující z hlediska vytváření příze 2· Poloha ústí 47 klínovité štěrbiny 46 je mezi třecími plochami 43 , 44 vymezena průměrem příze 2» takže se mění podle jemnosti vypřádané příze.

Vzhledem k místu vytvářeni příze P je třecí plocha 43 konkávní a třecí plocha 44 konvexní /obr. 2/.

V nosné stěně 2j£., proti klínovité štěrbině 4 6, je upraven neznázorněný odváděči otvor, na který navazuje odváděči trubice 48 /obr. 1/.

Těleso 2 je uloženo suvně, ve směru dvojité šipky 49 vodicí částí 22 na tělese 4 mezi znázorněnou zadní polohou /obr. 1/, ve které nosná stěna 24 uzavírá dutinu tělesa £ s neznázorněnou přední polohou, ve které je pouzdro 17 odkryto. Těleso 2 je v obou polohách zajistováno pružícím kolíkem 50 uloženým v otvoru Upraveném ve vodicí části 22 a pružinou 5 1 , přitlačovaným proti tělesu £, v němž jsou upraveny dva důlky 52» 5 2 ' vymezující krajní polohy tělesa 2·

Pohony vycesávacího ústrojí £, podávacího ústrojí 7 a obou nosičů 22.» 3 6 nejsou znázorněny, jsou pouze vyznačeny jejich smysly otáčení, což je pro pochopení funkce těchto hlavních uzlů zařízení dostačující.

Spřádací jednotka pracuje takto:

Pramen 11, odtahovaný z neznázorněné pramenové konve, je přiváděn do svěrného stisku podávacího válečku 2 ^a podávacího stolku 2 a odtud postupuje kanálem k vyčesávacímu válečku 2» jehož vyčesávací prostředky vy196100 česávají z chvostku vláken jednotlivá vlákna 22» která jsou unášena povrchem vyčesá' vacího válečku 5. až k místu, kde vybrání 2 přechází do přiváděcího kanálu 16. V tomto místě jsou vlákna odstředivou silou z vyčesávacího válečku 2 vymrŠtována a dále svojí setrvačností a působením pracovního podtlaku, který se projevuje sacím účinkem v přiváděcím kanálu 1 6, v napřímeném stavu přiváděna do pouzdra 1 7.

Technologický vzduch nasávaný z vnějšího prostředí přes podávači ústrojí 7. a proudi» cí přiváděcím kanálem 16 od vyčesávacího válečku 5 k perforovanému povrchu vnitřního nosiče 3 6, expanduje ve válcové dutině pouzdra 17, čímž se snižuje jeho rychlost. Expanzí vzduchu se přiváděná vlákna rozptylu• jí do celého prostoru hrdla £2» takže se ukládají na perforovanou plochu vnitřního nosiče 3 6 v celém úseku mezi čelními stěnami 1 9, 20 a dnem 21 . Vlákna vstupují do dutiny hrdla 18 svými předními konci a jsou k perforované třecí ploše 44 vnitřního nosiče 36 přichycována podtlakem vytvářeným uvnitř tohoto nosiče 3 6. Vytvářený rozptyl vláken zajištuje, že vlákna dopadají náhodně v různých místech třecí plochy 44, přičemž některá vlákna na této ploše již zachycená jsou překrývána vlákny přiváděnými, čímž dochází k účelnému družení vláken.

Vlákna jsou ve formě poměrně stejnoměrné pavučinky přiváděna třecí plochou 44 do ústí 47 klínovité štěrbiny 46, kde jsou kontinuálně nabalována na tzv. otevřený konec příze P, rotující odvalováním po obou třecích plochách 43, 44 a jsou přetvářena v přízi P odtahovanou z klínovité štěrbiny 46 odváděcím ústrojím a navíjenou v navíjecím ústrojí na cívku.

Prostředky pro kontrolu vypřádané příze, zapřádání příze po individuálním nebo hromadném přetrhu při spouštění stroje, jakož i tyto operace nejsou znázorněny ani popsány, protože přímo nesouvisí s předmětem vynálezu a jsou široce objasněny v základním vynále zu.

Bylo zjištěno, že se tvorba vypřádané příze příznivě ovlivní vymezením oblastí se sacím účinkem na perforované ploše vnitřního nosiče 36» zejména v oblasti klínovité štěrbiny 46.

Pro proces odvalování příze 2 ^v ústí 47 klínovité štěrbiny 46 je výhodné, zejména při vypřádání hrubších přízí, vymezit před ústím 47 sací účinek na úzké pole 54 a zvětšit krutný moment působící na přízí 2 ^v místě jejího skrucování. Zvětšení tohoto krutného momentu se dosáhne negací sacího účinku na přízi 2 ^v oblasti za ústím 47 ve směru k vrcholu klínovité štěrbiny 46.

V dutině vnitřního nosiče 36 /obr. 1, 2/ je uložena clona 55 pro místní vymezení sacího účinku na perforovaném povrchu vnitřního nosiče 36. Tato clona 55’je příkladně vytvořena trubkovitým tělesem 56, uloženým v dutině vnitřního nosiče 22» jehož příruba 57 je šrouby 58 připevněna k boční části pouzdra 17. V trubkovitém tělese 22» které je částí válcové plochy, je upravena axiální štěrbina 22» vymezená přední hranou 60 a zadní hranou 22» které vymezují na perforovaném povrchu vnitřního nosiče 22» před ústím 47 klínovité štěrbiny 46 úzké pole 22 se sacím účinkem /obr, 2/.

Zadní hrana 22 trubkovitého tělesa 56 je v místě, které odpovídá na perforovaném povrchu ústí 47 klínovité štěrbiny 22' Pracovní šířka axiální štěrbiny 59 činí asi 20° středového úhlu. Boční stěny 62, 63 axiální štěrbiny 59 se ve směru k vnějšímu povrchu trubkovitého tělesa 56 účelně sbíhá j í.

Na obr. 3 je znázorněno jiné příkladné provedení clony 22» vytvořené Segmentem 67 bezdotykově přisazeným k vnitřní stěně 66 perforovaného povrchu vnitřního nosiče 22 tak, že sací účinek na této ploše je od ústí 47 klínovité štěrbiny 46 ve směru k jejímu vrcholu 68 nulový. Sací účinek se však v tomto případě projevuje v plné míře v celém úseku perforované plochy odpovídajícím ústí hrdla 18 pouzdra 1 7 , ve kterém jsou přiváděná vlákna ukládána a družena.

Rovněž je výhodné, aby i v zóně ukládání a družení vláken po obvode vnitřního nosiče 22 sací účinek postupně narůstal od místa začátku ukládání vláken až k úzkému poli 54 s plným sacím účinkem. Tento faktor zajištuje, že i jemná a krátká vlákna se dobře uloží na perforovaný povrch vnitřního nosiče 22» ^takže nedochází k úletu těchto vláken otvory 22» protože v místě perforovaného povrchu vnitřního nosiče 22» kde se nejdříve začínají vlákna ukládat, je sací účinek malý. Jak postupně družením vláken na perforovaném pcvrchu narůstá jejich vrstva, je žádoucí tuto vrstvu více poutat k perforovanému povrchu zvýšeným sacím účinkem, přičemž úlet vláken již nehrozí, nebot vrstva vláken úletu zabraňuje.

Příkladné znázornění clony 55 k uvedenému účelu je znázorněno na obr. 4, Trubkovité těleso 5 6' vytvořeno stěnou 64 válcové plochy, která přechází do stěny 22» ^sm®“· řující obloukem dovnitř trubkovitého tělesa 56'. Axiální štěrbina 59 je vymezena přední hranou 60' a zadní hranou 61'. Stěna 65 se od začátku úseku ukládání a družení vláken na perforovaném povrchu vnitřního nosiče 22 směrem k přední hraně 60'oddaluj e od vnitřní stěny 22 perforovaného povrchu tak, že sací účinek se na odpovídajícím úseku perforovaného povrchu zvyšuje až na hodnotu sacího účinku, která je však menší než hodnota plného sacího účinku úzkého pole 54 vytvořeného před ústím b7_ klínovité štěrbiny 46.

Na obr. 4 je rovněž znázorněn průběh sacího účinku 2 ^na příčném řezu vnitřním nosičem 22 ^a clonou 55 v úseku a. a v úseku 2» který odpovídá úzkému poli 54.

Pro zpracování různých vlákenných materiálů vzhledem k délce staplu a jemnos ti ..vláken je výhodné, aby sací účinek podél perforovaného povrchu vnitřního nosiče 3 6 nebyl stejnoměrný, ale aby se ve směru odtahu příze zvyšoval.

Je proto účelné, aby se sací účinek podél perforovaného povrchu zvyšoval na určitou hodnotu, která zůstává nadále konstantní.

Pro některá vlákna, zejména však pro jemná vlákna, je výhodné za účelem dosažení lepší struktury příze, aby narůstání sacího účinku po délce probíhalo ve vlnách.

Na obr. 5 je schematicky znázorněno příkladné provedení vnitřního nosiče 3 6 k uvedenému účelu.

Podle jedné varianty je perforovaný povrch vnitřního nosi če 3 6 o délce L rozdělen napříč na dvě pole £, d s různou hustotou stejných otvorů 32» znázorněných v dolní přerušené části perforovaného povrchu vnitřního nosiče 36y Hustota otvorů 38 prvého pole £, jehož délka odpovídá úseku ukládání a družení vláken na vnitřním nosiči 3 6, se rovnoměrně zvyšuje na hodnotu, která je konstantní ve druhém poli d, jehož délka odpovídá úseku vlastního skrucování příze na perforovaném povrchu vnitřního nosiče 36.

Na obr. 5 dole je grafické znázornění velikostí sacího účinku 2 ^na perforovaném povrchu vnitřního nosiče 36 v místě neznázorněné povrchové přímky, ze kterého je zřejmý lineární průběh zvyšování sacího účinku 2 v poli £. Sací účinek 2 ^{se v} poli £ zvyšuje na hodnotu 2c> která je konstantní v druhém poli d.

96100

Kvalitativně shodného účinku lze dosáhnout podle druhé varianty různou velikostí otvorů 38 při jejich stejné rozteči tak, že v prvém poli c_ se velikost otvorů 38 postupně zvětšuje až na hodnotu, která je v celém poli £ konstantní. Otvory 38 uvedeného charakteru jsou znázorněny v horní přerušené části perforovaného povrchu vnitřního nosiče 3 6.

Na obr. 6 je znázorněn vnitřní nosič 3 6 s clonou 55 ve formě znázorněné na obr. 4, upravené pro zvyšování sacího účinku £ v postupných vlnách. Clona 55 je v oblasti úseku £ opatřena zářezy 69 , jejichž působením se sací účinek £ zvyšuje v postupných vlnách.

Na obr. 6 dole je grafické znázornění velikostí sacího účinku £ na perforovaném povrchu vnitřního nosiče 36, v místě povrchové přímky £ procházející zářezy ££. /

Na obr. 7, 8 jsou znázorněny příčné řezy VII-VII a VIII-VIII z obr. 6, vedené vnitřním nosičem 3 6 v úseku £, ze kterých je zřejmý proměnný průběh sacího účinku S*. Pro jednoduchost jsou řezy vedeny mimo otvory perforace.

Představítelnost clony 55 ve směru dvojité šipky 70 /obr. 2, 3/ umožňuje příslušné nastavení její polohy pro zpracování příze £ různých jemností. Je nasnadě, že místo skrucovárd jemnější příze je blíže k vrcholu ££ klínovité štěrbiny 46 než u příze hrub š í.

Při spřádacím procesu jsou vlákna, uchycená sacím účinkem £ na třecí ploše 44 vnitřního nosiče 3 6, unášena k místu tvorby příze, kde jsou skrucována do příze P, na kterou působí v tomto místě, v ústí 77 klínovité štěrbiny 4 6 > různé síly /obr. 2T, Třecí plocha 43 působí na přízi £ třecí silou £l. Na přední část příze £, tj. na přední

Claims (9)

1. Zařízení pro frikČní předení příze na principu předení s otevřeným koncem, vytvořené jednak přiváděcím ústrojím pro přívod ojednocených vláken, jednak dvojicí spolupracujících třecích ploch upravených na obíhajících nosičích, přičemž protisměrně se pohybující třecí plochy, z nichž na jedné perforované je vytvořena nasávací oblast pro přiváděná vlákna, jsou k sobě bezdotykově přisazeny tak, že vytvářejí klínovitou štěrbinu, v jejímž ústí jsou vlákna fríkcí s oběma třecími plochami skrucována, a konečně odtahovým ústrojím pro odtah vytvářené příze, uspořádaným pro zabránění šíření zákrutu, v podstatě ve směru bočním vzhledem k pohybu třecích ploch, přičemž jedna třecí plocha je konkávní a druhá konvexní vzhledem k místu vytváření příze v ústí klínovité štěrbiny, vyznačující se tím, že ve vnitřním nosiči /36/, v jehož dutině je vytvářen podtlak, projevující se sacím účinkem.na perforovaném povrchu vnitřního nosiče /36/, je uložena clona /55/ pro místní vymezení sacího účinku na tomto perforovaném povrchu.

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že clona /55/ vymezuje na perforovaném povrchu vnitřního nosiče /36/ před ústím /47/ klínovité štěrbiny /46/ úzké pole /54/ se sacím účinkem.

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že clona /55/ je vytvořena trubkovitým tělesem /56“/ s axiální štěrbinou /59/ ohraničenou přední hranou /60“/ a zadní hranou /61'/, které vymezují na perforovaném povrchu vnitřního nosiče /36/ před ústím /47/ klínovité štěrbiny /46/ úzké pole /54/ se sacím účinkem, přičemž stěna /65/ trubkovičást příze vystupující z ústí 47 klínovité štěrbiny ££, působí sací ÚSinek £ vytvářený podtlakovým technologickým vzduchem. Protilehlá zadní strana příze není již vystavena tomuto sacímu účinku, nebot je anulován clonou 55. Navíc působí na vlákna skrucovaná do příze v radiálním směru .od vnitřního nosiče 36 odstředivá síla F.

Vlákna se pohybují po kruhové dráze společně s aktivním povrchem vnitřního nosiče 3 6 od místa jejich uložení na perforovaný povrch až do místa tvorby příze, přičemž na tomto povrchu setrvávají působením sacího účinku £, který je od místa tvorby příze zrušen clonou 55, takže se působení odstředivé síly v tomto místě může plně uplatnit. Třecí plocha 44 analogicky působí na přízi £ třecí sílou F2.

Na přízi působí kroutící moment, který je součtem momentů všech uvedených sil a všechny řečené momenty působí stejným směrem.

Moment lze vyjádřit vztahem

M. = /F^ + F2 + S + F /, kde £ je průměr příze. Spřádací systémy, které nejsou opatřeny clonou pro negaci sacího účinku za místem vytváření příze, mohou prakticky pracovat pouze s momentem vyjádřeným vztahem

M - y /F, + F₂/..

Výhodou opatření k negaci sacího účinku za místem vytváření příze je i faktor, že například účinek sací síly £ lze poměrně snadno zvětšit úpravou podtlaku technologického vzduchu, a tím optimalizovat technologický proces předení pro různé vlákenné materiály.

YNÁLEZU tého tělesa /56 / se od místa začátku úseku ukládání přiváděných vláken na perforovaný povrch vnitřního nosiče /36/ k přední hraně /60’/ tohoto tělesa oddaluje od vnitřní stěny /66/ perforovaného povrchu.

4. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že clona /55/ je vytvořena segmentem /67/ přisazeným k vnitřní stěně /66/ perforovaného povrchu vnitřního nosiče /36/ v oblasti od ústí /47/ klínovité štěrbiny /46/ ve směru k jejímu vrcholu /68/.

5. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že perforovaný povrch vnitřního nosiče /36/ je rozdělen na dvě příčná pole /c, d/ s odlišnou hustotou otvorů /38/, přičemž hustota otvorů /3«8 / prvého pole /c/, které odpovídá úseku ukládání a družení vláken na perforovaném povrchu vnitřního nosiče /36/, se postupně zvětšuje na hodnotu, která je konstantní ve druhém poli /d/, odpovídajícím úseku vlastního skrucování příze. .

6. Zařízení podle bodu 5, vyznačující se tím, že hustota otvorů /38/ prvého pole /c/ se zvyšuje lineárně.

7. Zařízení podle bodu 5, vyznačující se tím, že hustota otvorů /38/ prvého pole /c/ se zvyšuje v postupných vlnách.

8. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že perforovaný povrch vnitřního nosiče /36/ je rozdělen na dvě příčná pole /c, d/ se stejnou roztečí otvorů /38/, přičemž velikost otvorů /38/ prvého pole /c/, které odpovídá úseku ukládání a družení vláken na perforovaném povrchu vnitřního nosiče /36/, se postupně zvyšuje na hodnotu, která je konstantní ve druhém poli /d/, odpovídajícím úseku vlastního skrucování příze.

9. Zařízení podle bodu 3 a alespoň jedno196100 ho z bodu 5 a 8, vyznačující se tím, že stěna /65/ clony /55/ je v oblasti prvého pole /c/ perforovaného povrchu vnitřního nosiče /36/ opatřena zářezy /69/ pro zvyšování sacího účinku na odpovídající ploše perforovaného povrchu vnitřního nosiče /36/ v postupných vlnách.