CS195499B1 - Způsob spřádáni vláken systémem s volným koncem příze, zakrucovaným dvojicí protiběžné působících třecích sil a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Description

(54) Způsob spřádáni vláken systémem s volným koncem příze, zakrucovaným dvojicí protiběžné působících třecích sil a zařízení k provádění tohoto způsobu

Vyxiález se týká způ'sobu spřádání vláken dopravovaných sběrným prostředkem v příčném směru k rotujícímu volnému konci příze, a také zařízení k provedení tohoto způsobu. Jsou známy technologické způsoby spřádání vláken, u nichž se ojednocená vlákna shromažďují v přípravné poloze na sběrném prostředku a jsou jím poté dopravována k místu, kde přicházejí na rotující volný konec příze. Zejména je znám způsob, u něhož vlákna po ojednocení jsou účinkem elektrostatických sil napřímena ,a orientována ve směru siločar a v tomto stavu sdružena na sběrném prostředku, jímž jsou dopravována k rotujícímu volnému konci příze, na nějž se kontinuálně napojují, načež je vznikající příze odtahována a navíjena. U tohoto známého způsobu je rotace volného konce příze způsobena vřetenem nebo jiným krutný.m mechanismem, které působí na vytvořenou přízi za úsekem napojování vláken.

Rovněž je znám způsob a zařízení ke spřádání vláken, u něhož jsou ojednocená vlákna zachycena v přípravné poloze účinkem podtlaku na povrchu prodyšných válců nebo pásů, jejichž pohyb je navzájem protisměrný v místě, kde jsou vlákna zakrucována a spřádána v přízi. Rotace volného konce příze je znásobena dvojicí sil působící na něj v místě napojování vláken účinkem tření o povrch těchto válců nebo pásů.

Je znám i způsob spřádání vláken, u něhož jsou vlákna orientována mezi dvěma elektro'* rtami a v paralelní poloze transportována k rotující jehle, která vlákna snímá ze sběrné plochy a zakrucuje, načež je kontinuálně vyrobená příze odtahována a navíjena. Rovněž je znáni způsob spřádání, u něhož jsou ojednocená vlákna přiváděna bezprostředně do místa, v němž účinkem tření rotuje volný konec příze kolem své osy. Třecí síly jsou vyvozeny příčným pohybem mechanických součástí vzhledem k ose volného konce příze.

Jsou známa i četná zařízení k udílení zákrutů vláknu nebo vlákennému útvaru třením o vnitřní nebo vnější povrch rotačního tělesa. Tato zařízení jsou určena k udílení nepravého zákrutu nekonečnému vláknu pro účely tvarování.

Stávající známé způsoby spřádání vláken systémem s volným koncem příze a zařízení k jejich realizaci mají některé nevýhody, které zabraňují dalšímu zvyšování jejich výrobnosti, nebo které jsou příčinou horších nebo speciálních vlastností vyráběných přízí .

Je známo, že u spřádací komory je zvyšování obrátek spojeno s nárůstem odstředivých sil, které namáhají přízi na tah a jsou příčinou vyšší přetrhovosti, jakož i s rostoucí spotřebou energie, kromě dalších obtížně řešitelných, nepříznivě působících jevů.

U známých způsobů, spřádání, u nichž zůstává volný konec příze v ose rotace a je zakrucpván mechanismem, který dodává přízi zákrut za úsekem napojování vláken, působí okolní prostředí na rotující volný konec příze pasivními brzdnými silami. Je to například tření o povrch různých součástí a zejména tření o vzduch. Důsledkem toho je potom ovlivněna struktura vláken v přízi a z toho vyplývající i její vlastnosti. U způsobu zakrucování volného konce příze třecími silami, na nějž jsou vlákna přiváděna bezprostředně po ojednocení, nelze podstatnějším způsobem ovlivňovat polohu vláken vůči rotujícímu konci příze a tím způsobem jejich zapřádání.

Z toho potom plyne malá přizpůsobivost tohoto způsobu předení jednotlivých druhů vláken, jakož i požadavkům na vlastností příze.

U některých způsobů spřádání vláken v proudu vzduchu působí aerodynamické síly aktivním krutným momentem nejen na procházející přízi, ale i na rotující volný konec příze.

Je ovšem známo, že použití tohoto způsobu zakrucování příze je spojeno s obtížně řešitelným problémem kolísání zákrutu v přízi a zejména s vysokou náročností na spotřebu energie.

Uvedené nevýhody si klade za cíl odstranit způsob spřádání vláken systémem s volným koncem příze zak-rucovaným dvojicí protiběžně třecích sil podle vynále-zu, jehož podstata spočívá zejména v tom, že rotující volný konec příze se zakrucuje v klínovitém sevřeni mezi vzájemně přečnívajícími pracovními plochami třecích těles, přičemž prostřednictvím alespoň jednoho z nich se do klínovítého sevření přivádějí vlákna.

Podstata zařízení k prováděni způsobu podle vynálezu spočívá zejména v tom, že proti přívodu ojednocených vláken je umístěno alespoň jedno ze dvou třecích těles, jejíchž pracovní plochy vzájemně částečně přečnívají a vytvářejí klínovitý prostor, v němž je umístěn volný konec.příze.

Další význaky způsobu a zařízení podle vynálezu jsou patrny z popisu příkladného provedení a z přiložených výkresů, znázorňujících příkladná provedení podle vynále-

z u ,	kde	značí
obr ,	1	příkladné provedení zařízeni podle vynálezu v osovém řezu;
obr .	. 2	vzájemný přesah pracovních ploch třecích těles v provedení podle obr. 1 v čelním pohledu ;
obr.	. 3	vnější třecí těleso v provedení podle obr. 1 v osovém řezu;
obr .	. 4	schéma dalšího možného uspořádání třecích těles; a
ob r	. 5	schéma uspořádání třecích těles, v provedení podle obr. 1 v čelním pohledu.

U zařízení podle vynálezu v provedení podle obr. 1 je třecí těleso £ upevněno na hřídeli 2, který je prostřednictvím valivého ložiska 3, uložen v pouzdře 3 z nevodivého materiálu, které je uloženo v neznázorněném rámu stroje. Na vnějším obvodu má třecí těleso £ drážku £ pro vedení neznázorněného hnacího řemene. Na dne vnitřního prostoru třecího tělesa £ je upevněn vnitřní pól 6 a na vnějším obvodě pól 7_. Vnitřní pól £ je vodivé spojen se zdrojem vysokého napětí 8, vnější pól 2 3^e uzemněn. K okraji vnějšího pólu 7 směřuje přídavné krutne vřeténko 9, uložené ve známém, neznázorněném mechanismu pro zakrucování vláken nepravým zákrutem. Tohoto přídavného vřeténka 9 a mechanismu je možno použít v případě nutnosti, netvoří však stálou součást zařízení podle vynálezu. Uvnitř třecího tělesa 1 jé vytvořena pracovní plocha 10 o vysokém součiniteli třeni, která je přerušována obvodovými drážkami 11 . Třecí těleso 1 2, umístěné v tomto provedení uvnitř třecího tělesa £, má pracovní plochu £3, která je rovněž přerušována obvodovými drážkami 14. Třecí těleso 12 je uchyceno na hřídeli £5 uloženém ve valivém ložisku 16, které je umístěno na neznázorněném rámu stroje.

Třecí tělesa £ a 12 jsou vyrobena z elektricky nevodivého materiálu a jsou k sobě přisazena tak, že pracovní plocha 10 třecího tělesa 1 a pracovní plocha 13 třecího tělesa £ a pracovních plocha 13 třecího tělesa 1 2 zapadají do obvodových drážek 1 4 třecího tělesa 12 , resp. do obvodových drážek 1 1 třecího tělesa £. Volný konec 17 příze 18 je v dotyku s oběma pracovními plo chámi, tj, jak s pracovní plochou 10 třecího tělesa £, tak i s pracovní plochou 1 3 třecího tělesa 12.

Na obr. 2 je v čelním pohledu znázorněna plnou kružnicí jak pracovní plocha 10 třecího tělesa £, tak 1 pracovní plocha 1 3 třecího tělesa 12 , zatímco čárkované kružnice znázorňují obvodové drážky 11 třecího tělesa £ ^a 1A třecího tělesa 1 2 . Vzájemný nejvyšší přesah pracovních ploch 1 0, 13 obou třecích těles 1, 12 je označen pTTmenem p. Volný konec 17 příze 18 je umístěn v klínovitém sevření 21 pracovními plochami .!£» 15. třecích těles 1, 1 2 , jejichž směr pohybu je označen Šipkami A, B.

Na obr. 3 je znázorněno v řezu zařízení podle vynálezu v provedení podle obr.

1, jehož třecí těleso 1 je uloženo na hřídeli 15 s valivým uložením 16 a opatřeno vnitřním pólem 6. a vnějším polem _7, ² nichž alespoň jeden je vodivě spojen s neznázorně ným zdrojem vysokého napětí. Pracovní plocha 10 třecího tělesa £ je přerušena obvodovými drážkami 1 1 . Poloha klínovítého sevření 21 volného konce £7 příze 18 je označena čerchovanou čarou a je odkloněna o uhel cč od průměru osy třecího tělesa £. Příze 18 je odtahována a navíjena známým ne znázorněným zařízením. Vlákna 19 jsou ulo žena paralelně na pracovní ploše 10 a směr jejich pohybu od klínovítého sevření 2 1 je označen šipkou C.

Jiné možné provedení zařízení podle vynálezu je znázorněno na obr. 4, kde jsou plnými kružnicemi znázorněny válcové pracovní plochy 1 0, 101 třecích těles £, 1A umístěných vedle sebe a čárkovanými kružni cemi obvodové drážky 1 1 , JJ 1 ·

Proti pracovní ploše 10 směřuje kanál 20_ pro přívod vláken £9. U tohoto provedení se obě třecí tělesa £, 12 otáčejí ve stejném směru, jak vyznačeno šipkami S.

Na obr. 5 je znázorněno zařízení v provedení podle obr. 1, opatřené třecím tělesem £ s pracovní plochou £0 ^a obvodovou drážkou ££, uvnitř něhož je umístěno tře-, cí těleso £2 s pracovní plochou £3 a obvodovou drážkou 14 . Do prostoru mezi třecími tělesy 2’ JA směřuje kanál 20 pro přívod vláken £2· V tohoto provedení se třecí tělesa £, otáčejí ve vzájemně opačných směrech, jak naznačeno tipkami A₄ B - viz též obr. 2,

Činnost zařízení podle vynálezu u kteréhokoliv z popsaných provedení, jímž se provádí způsob podle vynálezu, spočívá v zakrucování volného konce 17 příze 18 navzájem protisměrně se pohybujícími pracovními plochami £0, £3 čtecích těles £, 12 účinkem tření v klínovitém sevření 21

Pro dosažení plynulého průběhu zpracování je třeba, aby součinitel tření pracovní plochy £0 třecího tělesa S_ o vlákna byl menší nebo nejvýše roven součiniteli tření na pracovní ploše £3 druhého třecího tělesa £2 „ Třecí síly, které rotující volný konec £7 příze 18 vynášejí -směrem ven z klínovítého sevření 2J, musí být alespoň tak velké, jako je třecí síla pilsobící opáč ným směrem. Vlákna £9 přiváděná na pracovní plochu £0, resp, Γ3 alespoň jednoho z třecích těles 1, 12 a dále k rotujícímu volnému konci £7 příze 18 jsou s výhodou podrobena účinku elektrostatického pole mezi póly £, £, na třecím tělese £, jímž jsou paralelízována a napřimována.

Napřímená vlákna £9 jsou rotujícím koncem 17 příze 18 kontinuálně snímána z pracovních ploch £0, 13 třecích těles 1, 12, přičemž plocha konce 17 příze 18 vůči přiváděným vláknům £9 může být bTTJ rovnoběžná. nebo různoběžná. tfhel mezi vlákny 19 a volným koncem 17 příze podstatnou měrou ovlivňuje způsob zapřádání vláken.

Na obr. 3 je znázorněna plocha vláken 10, která způsobuje, že jsou zapřádána ve směru od šišky volného konce 17 příze 18.

Při odklonění volného konce J7 příze £8 na opačnou stranu se budou vTakna 19 zapřádat rovněž nejprve svým opačným koncem. Přidržování vláken 19 na pracovní ploše 10, resp. £3 třecích těles £, £2 může být provedeno nejen působením elektrostatických sil, ale i jiných prostředků, např. účinkem sárií nebo adhezních a podobných prostředků.

Vzájemný přesah £ pracovních ploch 10, ££ třecích těles £, 12 /obr. 2/ ovlivňuje uhel klínovítého sevření 21 volného konce 1£ příze 18 /obr. 3/ a tím i velikost třecích sil, kterými je tento volný konec £7 příze £8 zakrucován. Přesah £ lze seřídit např. posunutím osy Oj třecího tělesa £ nebo osy On třecího tělesa 12 /obr, 2/.

Rovněž je možno osy Oj , £2 vůči sobě naklonit, což znamená, že místo paralelního uspořádání jsou v poloze různoběžné, nebo i mimoběžné. Rozsah seřízení je závislý na tvaru a hloubce obvodových drážek 11 třecího tělesa 1_ a obvodových drážek 14 třecího tělesa 1 2 . Posunutí nebo natočení os 2.1» 2.2 způsobuje změnu polohy volného konce

PŘEDMĚT

Claims (18)

1. Způsob spřádání vláken systémem s volným koncem příze, zakruc.ovaným dvojicí protiběžně působících třecích sil, vyznačující se tím, že rotující volný konec příze se zakrucuje v klínovitém sevření mezi vzájemně přečnívajícími částmi pracovních ploch třecích těles.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že rotující volný konec příze spolu s ojednocenými vlákny se natahuje účinkem elektrostatických sil, Jimiž se přidržují vlákna v paralelní poloze.

3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že vzájemný poměr protisměrných třecích sil, jimiž se působí na rotující volný konec příze, udržuje jeho rovnovážnou polohu v klínovitém sevření mezi třecími tělesy tím, že výslednice protisměrných třecích sil při vzrůstu napětí v odtahované přízi směřuje z tohoto klínovítého sevření ven.

4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím., že rotující volný konec příze se vede rovnoběžně se směrem vláken přiváděných do klínovítéhc sedření mezi třecí tělesa.

5. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že rotující volný konec příze se klínovitým sevřením mezí třecími tělesy odkloní od směru rovnoběžného s vlákny přiváděnými do klínovítého sevření.

6. Způsob podle bodu 1 a kteréhokoliv z bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že přízi za úsekem napojování vláken na rotující volný konec příze, se uděluje přídavný zákrut.

7. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že přídavný zákrut, který se uděluje přízi za úsekem napojování vláken na rotující volný konec příze, má stejný smysl & velikost jako zákrut udělovaný třecími tělesy.

8. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že přídavný zákrut, který se. uděluje přízi za úsekem napojování vláken na rotující volný konec příze, má opačný smysl než

17 příze £8, čímž je možno ve zvoleném rozsahu měnit úhel klínovítého prostoru 21 , případně uhel alfa mezi vlákny £9 a volným koncem příze 18.

K vytvoření vhodné struktury vláken £9 v přízi 18 je možno použít vysokoobrátkového přídavného kruthého zařízení 9, které je nastavitelné na vhodný poměr počtu obrátek k obrátkám volného konce 1 7 , příze 18, způsobeným třecími silami na pracovních plochách £0, 13 třecích těles £, 12 Přídavným krutným zařízením £ lze zajistit konstantní zákrut· příze 18 nezávisle na druhu zpracovávaných vláken 19 a sortimentu vyráběné příze 1 8 . Výhody způsobu spřádání vláken a zařízení k provedení tohoto způsobu podle vynálezu spočívají v tom, že pracovní plocha, kterou jsou k rotujícímu volnému konci příze přiváděna vlákna, působí zároveň jako 2ákrutotvorný orgán, u něhož je předpoklad velmi vysokých výkonů. Podstatnou výhodou je rovněž schopnost tohoto zařízení vytvořit záměrně vhodnou polohu vláken připravených ke spřádání na pracovní ploše vůči volnému konci příze, a tím ovlivňovat způsob jejich zapřádání. Rovněž je výhodné, že ve volném konci příze směrem od špičky postupně narůstá osové napětí, způsobené jeho třením o příčně se pohybující pracovní plochy. Způsob zakrucování příze podle vynálezu umožňuje dódáhnout i při vysokých výkonech velmi názké spotřeby energie.

VYNÁLEZU zákrut udělovaný třecími tělesy.

9. Způsob podle bodu 6, vyznačující se tím, že přídavný zákrut, který se uděluje přízi za úsekem napojování vláken na rotující volný konec příze, je vyšší než zákrut udělovaný třecími tělesy.

10. Zařízení k provedení způsobu podle bodu 1 a kteréhokoliv z bodů 2 až 9, vyznačující se tím, že proti přívodu /20/ ojednocených vláken /19/ je umístěno alespoň jedno ze dvou třecích těles /1,12/, jejichž pro.co/ní plochy /10, 13/ vzájemně částečně přečnívají a vytvářejí klínovitý prostor /21/, v němž je umístěn volný konec /17/ příze /18/.

11. Zařízení podle bodu 10, vyznačující se tím, že třecí tělesa /1, 12/ vytvářejí vzájemným přečníváním pracovních ploch /10, 13/ klínovitý prostor /21/.

12. Zařízení podle bodu 10, vyznačující se tím, že klínovitý prostor /21/ je rovnoběžný se směrem vláken /19/ k němu přiváděných .

13. Zařízení podle bodu 10 až 12, vyznačující se tím, že vzájemná poloha os /01,

02/ třecích těles /1, 12/ je stavitelná posunutím, nebo vzájemným natočením v rozsahu od nulového aŽ do maximálního vzájemného přesahu /p/ pracovních ploch /10, 13/.

14. Zařízení podle bodů 10 až 13, vyznačující se tím, že pracovní plochy /10, 101/ třecích těles /1, 12/ se nachází na jejich vnějším povrchu.

15. Zařízení podle bodů 10 až 13, vyznačující se tím. že třecí těleso /12/ s pracovní plochou /13/ r.a vnějším povrchu je uloženo uvnitř třecího tělesa /1/, které má pracovní plochu /10/ na vnitřním povrchu.

16. Zařízení podle bodů 10 až 13 a 15, vyznačující se tím, ze. proti třecímu tělesu /1/ s pracovní plochou /10/ na vnitřním povrchu je umístěn přivou /20/ vláken.

17. Zařízen· podle bodů 10 až 16, vyznačující se tím, z i 11 τei tělesa /1, 12/ mají rotační t v « ·'.

18. Z a ř 1 c *: \: i po d i .? b < ·.; ň 10 až 16, vyzná-