CS195273B2

CS195273B2 - Method of producing monohalogene acylhalogenides by halogenation of ketenes

Info

Publication number: CS195273B2
Application number: CS745034A
Authority: CS
Inventors: Virgil W Gash; Donald E Bissing
Original assignee: Monsanto Co
Priority date: 1973-07-16
Filing date: 1974-07-15
Publication date: 1980-01-31
Also published as: IL45270A; BG21205A3; NL7409443A; RO73277B; DK152647C; BR7405806D0; HU169590B; RO73277A; NL181578C; FR2237874A1; CA1024525A; IT1017169B; BG24793A3; DE2433943C3; IL45270A0; DK379474A; DE2433943B2; JPS5052023A; FR2237874B1; DD112120A5

Description

Vynález se týká způsobu výroby monohalogenacylhalogenidů halogenací ketenův kapalné fázi, zejména pak halogenací· ketonů v přítomnosti rozpouštědla nebo- reakčního prostředí, jež zpomaluje nebo zabraňuje vznik polyhalogenacylhalogenidů a omezuje - na nejmenší míru vznik acylhalogenidů. Termín „halogenační činidlo”, jak je v popise používán, Zahrnuje chlor, brom, jod a halogenhalogenidy - jako jodmonochlorid, jodmonobromid, - brommonochlórid a podobně. '

Halogenace ketonu v kapalné fázi je dobře známá, avšak dosud - známé způsoby provádění této metody vedou ke - vzniku monohalogenacetylhalogenidů znečištěných značným množstvím dihalogenaoetylhalogenidů a poylhalogenovaných vedlejších produktů. Při těchto dřívějších metodách se používá takových rozpouštědel jako jsou chlorované benzeny, - nitrobenzen, tetrachlorid uhličitý, chloracetylchlorid, - acetylchlorid, 1,2-dichlorethan, - acetonitril, benzonitril, nitromethan a různá jiná rozpouštědla. Každé z těchto rozpouštědel má obvykle jistý nedostatek, to je, všechna vedou ke vzniku značného množiství dihalogenacetylhalogenidu,- - spolu s požadovaným produktem, monohalogenacetylhalogenidem. V - některých z těchto rozpouštědlech se tvoří též nežádoucí trihalogenacetylhalogenidy. Dihalogenderiváty nemají - žádné - obchodní zužitkování a jejich oddělení od monohalogenderivátů je nákladné a zdlouhavé. Například, dichloracetylchlorid má teplotu varu přibližně 107 stupňů Celsia, zatímco . . monochloracetylchlorid - má teplotu varu asi .105 °C. - Tato blízkost teplot - varu těchto dvou sloučenin činí jejich dělení nadmíru obtížným a též předpokládá zařazení - nákladného a neekonomického stupně- k halogenačnímu pochodu, používá-li dosud- známých rozpoštědel.

Monohalogenacylh-alogenidy vyráběné postupem podle tohoto vynálezu jsou cenuými meziprodukty při výrobě herbicidních alfa-halogenacetanilidů a jiných produktů. Náopak, příslušné di- a trihalogenacylhalogenidy nemají žádný obchodní význam. Jinými slovy řečeno, jsou přítomny více jako zřeďovadla, která snižují účinnost komerčně cenných monohalogenacylhalogenidů. Důležitost problému vyplývá ze skutečnosti, že všechen komerčně dostupný chloracetylchlorid je znečištěn značnými množstvími dichloracetylchloridu a v některých případech obsah dichloracetylchloridu dosahuje až šesti procent.

Uvedené nedostatky jsou z převážné části odstraněny u postupu podle vynálezu. Podstata vynálezu je v - tom, že se halogenace

I ketonů provádí chlorem nebo bromem v přítomnosti rozpouštědla, jímž je sulfon obecného vzorce I

O

R—S—R¹

II o (i), v němž R a R¹ znamenají jednotlivě alkyl s 1 až 8 atomy uhlíku, popřípadě substituovaný atomem halogenu nebo fenylem, cykloalkyl s'5 až 6 átomy uhlíku, fenyl, popřípadě substituovaný 1 až 3 atomy halogenu, trlhalogenmethyly, kyanoskupinaml, nitroskupinami, Ci_5alkyly nebo Ci_5alkoxyly, nebo R a R¹ tvoří spolu alkylen empirického vzorce CnH_2n, v němž n znamená celé číslo 3 až 10 a počet uhlíkových atomů je 3 až 8 v nepřetržitém řetězci, nebo terciární fosforečný ester obecného vzorce II

O '

II

R2—O—P—O—R²

I o I R² (П), v němž R² znamená CLsalkoxy-C^salkyl, Ci_₅alkyl, popřípadě substituovaný atomem halogenu nebo fenylem, fenyl, popřípadě substituovaný 1 až 3 atomy halogenu, trihalogenmethyly, kyanoskupinami, nitroskuplnami, Ci-5 alkyly nebo Ci_₅alkoxyly, nebo dvě R² tvoří dohromady alkylen empirického yzorce CnHan, v němž n znamená celé číslo 2 až 8 a počet atomů uhlíkuje 2 až 4 v nepřetržitém řetězci.

Výhodně substituovaná alkylová skupina má vzorec —C_xH₂x__y+iR³y, v němž R³ znamená halogen, fenyl nebo substituovaný fenyl, x je celé číslo 1 až 8 а у je celé číslo 1 až 8 а у je celé číslo 1 až 3. Je výhodnější, aby v případě, kdy R³ je fenyl, у bylo rovno 1 a v případě, kdy x je 1 а у je 3, aby R³ znamenalo halogen.

Výhodně substituovaná fenylová skupina má vzorec “Ο-ζ_Λ v němž Z znamená atom halogenu, trihalogenmetyl, kyanoskupinu, nitroskuplnu, nižší alkyl nebo nižší alkoxyl a m je celé číslo 1 až 3, za předpokladu, je-li Z nitroskupina, m nemůže být větší než 2. Výhodnými substituenty Z jsou atom halogenu, nitroskupina, nižší alkyl, trifluormethyl a nižší alkoxyl.

Výhodnými alkoxyly jsou ty, jež mají přímý iiebo rozvětvený alifatický řetězec a mají celkem 2 až 8 atomů uhlíku, Výhodným alkylem je přímý nebo rozvětvený řetězec s 1 až 8 atomy uhlíku.

Použité názvy „nižší alkyl” a „nižší alkoxyl” znamenají takové skupiny, v nichž je alifatický řetězec přímý nebo rozvětvený a má 1 až 5 atomů uhlíku.

Termín „halogen” znamená fluor, chlor, brom a jod.

Postup podle tohoto vynálezu zahrnuje halogenaci ketenů, to je СНг=С=О, jakož i substituovaných ketenů, jako je metylketen, dimetylketen, etylketen, dietylketen, fenylketen, difenylketen a podobně.

Při provádění postupu podle vynálezu se keteny a halogenační činidlo uvádějí do prostředí rozpouštědla, kde reagují za vzniku monohalogenacylhalogenidů, které se oddělí z reakčního prostředí obvyklými prostředky, jako je destilace, s výhodou za sníženého tlaku. Pochod je uskutečnitelný bud Jako plynulý a nebo po dávkách. Podmínky postupu, za nichž se reakce provádí, nejsou rozhodující, doporučuje se však udržovat je ve stanovených mezích, aby se dosáhlo maximálního výtěžku monohalogenacylhalogenidů. V podstatě je třeba toliko toho, aby reakční hmota byla za reakčních podmínek kapalná. Z praktických důvodů se však reakce obvykle provádí v rozsahu teplot — 50 až 150 °C, s výhodou 0 až 150 stupňů C, při tlaku 6,7 až 200 kPa. Ve většině případů je však výhodnější postupovat kontinuálním způsobem při teplotě 0 až 110 stupňů C a tlaku asi 13 až 100 kPa. Při postupu po dávkách je při uvedené teplotě výhodnější tlak 6,5 až 100 kPa. Reakce halogenačního činidla a ketenů probíhá hlavně к čistým monohalogenacylhalogenidům bez ohledu na molární poměr. reakčních složek. Výhod způsobu podle vynálezu se však více využije, je-li molární poměr halogenačního činidla ke ketenů udržován mezi asi 0,81 : 1 až 2,0 : 1 a optimálních výsledků se dosahuje při molárních poměrech halogenačního činidla ke ketenů mezi asi 1 : 1 a 1,3 : 1. Přítomností rozpouštědla podle vynálezu se v reakční hmotě zmenšuje podstatně vznik nežádoucích acylhalogenidů a zejména zmenšuje tvorbu dlhalogenacylhalogenidů a Jiných polyhalogenovaných vedlejších produktů.

Při postupu způsobem podle vynálezu rozpouštědlo může nahradit v podstatě všechno nebo pouze malou část reakčního prostředí. Výhody postupu podle vynálezu jsou rozhodně větší, je-li poměr rozpouštědla vysoký, avšak značných výhod se dosahuje i když je rozpouštědlo přítomno poměrně v malých dávkách. Nežádoucí póly halogenované ačylhalogenidy se tvoří pouze v nepatrných množstvích, i když reakční hmota obsahuje malý poměr rozpouštědla, a jsou v podstatě zcela vyloučeny při vyšších poměrech. Hmotnostní poměr rozpouštědla к

195ЙЗ celkovému množství rozpouštědla a produktu, to je hmotnostní poměr rozpouštědla, může se pohybovat od-asi 0,05 : 1 až 0,99 ku 1. Během normálního průběhu reakce, provádí-li se po dávkách, se však hmotnostní poměr suli onu zmenšuje se vznikajícím produktem, který se mísí s rozpouštědlem a tvoří reakční hmotu. Klésne-li hmotnostní poměr rozpouštědla, lze snížit teplotu reakční hmoty pod teplotu tání sulfonu, avšak za stálého udržování reakční mhoty v kapalném stavu. Při praktickém provádění postupu kontinuálním způsobem lze hmotnostní poměr .rozpouštědla udržovat konstantním nebo měnit v požadovaných mezích. Oprava hmotnostního poměru rozpouštědla umožňuje pružnost při výběru reakční teploty v požadovaném rozmezí i při použití sulfonů s vysokou teplotou tání.

Vynález je blíže objasňován na následujícím podrobném popisu jeho zvláštních příkladů. V příkladech a v celém popise jsou všechny poměry vyjadřovány v hmotnostních poměrech, není-li udáno jinak.

Přikladl

169 dílů (MNOŽSTVÍ ROZPOUŠTĚDLA) 1,4-tetrametylensulfonu (ROZPOUŠTĚDLO) se dá do vhodné, reakční nádoby, opatřené vývodem pro plyn, přístrojem pro záznam teploty a dvěma rozdělovači plynu pod hladinou sulfonu. Do reakční nádoby při tlaku 9,2 kPa (TLAK) a do reakčního prostředí udržovaného při teplotě přibližně 28 až 30 stupňů C (TEPLOTA) se zvláštními, rozdělovači uvádějí keten (ΚΈΤΕΝ) a chlor (HALOGEN) konstantními a v podstatě ekvimolárními poměry, přičemž chlor je v dostatečném nadbytku, aby byly zjistitelné slabé stopy chloru v odtahu z vakuové soustavy. Asi po 45. minutách-sě reakční teplota v reaktoru sníží na asi. 14 až 16 °C. Po asi 3 hodinách a 15 minutách se přidávání reakčních Složek ukončí. Při zkončení reakce je poměr rozpouštědla к celkovému množství rozpouštědla a produktu asi 0,52. Reakční směs obsahuje v podstatě sulfon, chloracetylchloríd - (HALOGENACYLCHLORID) a cetylchlorid. Reakční- směs obsahuje o něco méně než 2 % dichloracetylchloridu (DIHALOGENACYLHALOGENID) a jiných polychlorovaných vedlejších produktů. Analýzou frakcionované reakční směsi se zjistí, že je přítomno 169 g rozpouštědla, Tato celková návratnost rozpouštědla poukazuje na to, že chlorace sulfonu nebo jiné vedlejší reakce, jež mají za následek ztrátu rozpouštědla, během reakce neprobíhají. Po destilaci prováděné к tomu účelu, aby se získal čistý chloracetylchloríd, zjistí se, že molární procentový výtěžek chloracetylchloridu je 93 % spolu s asi 5 .í°/o acetylchloridu. Ačkoliv se v tomto příkladě reakční směsí nemíchá, je míchání ponecháno na vůli a lze ho používat v případě, potřeby, což závisí od tvaru reaktoru a volby reakčních složek, to je ketenu a halogenačního činidla. Je-li halogenačním činidlem brom, je vhodné míchat reakční směs, avšak dobrých výsledků se dosáhne také bez míchání.

Při postupu podle příkladu 1, avšak za podmínek a materiálů volených jak je uvedeno v tabulce I, byly získány uvedené produkty. Názvy jednotlivých řádků tabulky I jsou uvedeny v závorkách v popisu příkladu’1 na příslušných místech;

V příkladech 3 až 5 jsou výtěžky halogehacylhálogenidů velké, to je okolo 90 procent a množství dihalogenacylhalogenidu je minimální, čímž se získá čistota halogenacylhalogenidu větší než 95 %. V příkladu 2 je výtěžek jodaCetylchloridu asi 80 až 90 procent. Dijodacetylchlorid je výjimečně nestálý a proto se nedá zjistit v reakční hmotě podle příkladu 2.

Protože některé sulfony podle vynálezu jsou tuhé látky, mající teplotu tání při požadované reakční teplotě nebo nad ní, je v takových případech třeba, pracuje-li se V jednotlivých dávkách, iniciovat halogenační pochod při teplotě, která je dostatečná, aby se reakční hmota udržela v kapalném stavu. Jakmile, je reakce zahájena, dovoluje přítomnost' monohalogenačylhalogenidu snížit teplotu v reaktoru na požadovanou hodnotu. Toto je ilustrováno v příkladech i až

3. Při kontinuálním způsobu provádění postupu zajišťuje přítomnost monohalogěnacylhalogenidu v reakční směsi její kapalnost i za operačních teplot, jež mohou být pod teplotou tání sulfonu.

Ί

195 273

Tabulka I

PŘIKLAD č.	2	' 3.	4 · /./б·
ROZPOUŠTĚDLO	1,4-’tetramethy-	1,5-penta-	l,4rtétramethy-	1,4-tetra-
1 . . .	lensulfon	methylensulfon	lensulfon	méth.yleηsulfon
tlak kPa	13	40	atmosférický	atmosférický
teplota °C	5—10¹)	202),	30	• 50
keten	keten	keten	metylketen
halogen	jodmonochlorld	chlor	chlor	chlor
množství rozpouštědla, dílů	200	100	150	32
množství halogenu, dílů	179	85	148	22
množství ketenu, dílů	42	48	100	36 a-chlorfenylaCéty.lchlorld
halogenacylhalogenid	jodacetyl, chlorid	chloracétylchíorid	a-chlorpropicr- nylchlorid
dihalogenacylhalogenid		dichloracetylchlorid	a, a-dichlorpropionylchlorid	α,α-dichlorf énylacetylchlorid

X] Počáteční teplota aši 25 °C se sníží na tuto teplotu · během krátké doby ' ' po započetí reakce. .

2) Počáteční teplota· asi 100 · °C se sníží na tuto teplotu během, krátké doby po započetí reakce.

1,4-TTtramethylensulfon použitý v příkladu 1 jako · rozpouštědlo lze nahradit · 1,6-hexamethylensulfonem, di-n-propylsulfonem, di-teobutylsulfonem, methylethylsulíonem, fenylisopropyísulfonem, - · .cyklohexylisobutylsulfonem, oktylisopropylsulfonem, dibenzyl· sulfonem a methylchloгethylsulfoném, · ‘čímž se získají podobné výsledky, v případě · potřeby s úpravou počáteční teploty, aby se reakční hmota udržela v kapalném stavu.

Příklad 6

149 dílů (MNOŽSTVÍ ROZPOUŠTĚDLA) triethylfosfátu (ROZPOUŠTĚDLO) se dá ··do vhodné reakční nádoby opatřené- odvodem plynu, přístrojem pro záznam teploty -a dvěma rozdělovači · plynu pod hladinou rozpouštědla.· Do reakční nádoby se· při. tlaku 9 kPa (TLAK) a · · do reakčního · prostředí · · udržovaného · při teplotě přibližně 14 až 16 · °C (TEPLOTA) · uvádí keten · (KETEN) a ·chlor (HALOGENACNI ČINIDLO) zvláštními rozdělovači v· konstantních a v podstatě · evkimolárních · poměrech s dostatečným· přebytkem chloru, aby v odtahu z vakuové soustavy byly zjistitelné slabé · . stopy chloru. Po · asi 3 hodinách je přidávání reakčních složek skončeno. Po ukončení reakce je poměr rozpouštědla k celkovému množství rozpouštědla a produktu aši 0,5. Reakční směs obsahuje hlavně rozpouštědlo, chloracetylchlorid (HALOGENACYLCHLORID) · a acetylchlorid. Reakční směs obsahuje toliko · stopy, to je méně než 0,1 %, dichloracetylchloridu. (DIHALOGENACYLHALOGENIDU) a · jiných · polychlorovaných vedlejších produktů. PO destilaci, aby se oddělil čistý chloracetylchlorid, je molární procentový výtěžek chloracetylchlořidu 97 % spolu s asi 3 % · acetýlchloridu. Analýzou rozpouštědlového podílu · se ukazuje, že je přítomno asi · 146 gramů rozpouštědla. Tato · vysoká hodnota návratnosti · rozpouštědla ukazuje na to, že nastala zanedbatelná chlorace ' nebo jiné pobočné reakce vyžadující rozpouštědlo během reakce, · vedoucí ke ztrátě · rozpouštědla. .

Ačkoliv · se v tomto · příkladě · reakční hmota nemíchá, ponechává se míchání na vůli a· lze ho použít · v případě· potřeby, což závisí· na tvaru reaktoru a výměru reakčních složek, to je ketenu a halogenačního činidla. · Je-li halogénačním činidlem brom, je vhodné reakční hmotu míchat, avšak dobrých výsledků se dosahuje 1 béz míchání.

.Při postupu podle · příkladu · 6, · avšak · za podmínek a materiálů volených · jak je · uvedeno v tabulce · II získají se uvedené · · produkty. Názvy jednotlivých řádků tabulky · II jsou uváděny v závorkách v · popise příkladu. 6 na příslušných místech. t

V příkladech · 8 . až 10 je výtěžek · halogenacylhalogenldu vysoký, to Je asi 90 procent, a množství dihalogenacylhalogénidu je minimální, takže · halogenacylhalogenid se získá· v čistotě větší než 95 procent. V příkladě 7 je výtěžek · jodacetylchloridu ási 80 · až 90 procent. Dijodacetylchlorid je · velmi nestálý a proto se nenalézá v reakční hmotě podle příkladu 7.

Tabulka II

PŘIKLAD č. . 7 8 9 10

---- · ._________________________________________________________________________________________;____________________:____________________________________

ROZPOUŠTĚDLO	Triethylfosfát	Tris-(2-chlorethyl) fosfát	Triethylfosfát	Triethylfosfát
tlak kPa	13	13 ¹	atmosférický	atmosférický
teplota °C	5—10	20	30	50
keten	keten	keten	metylketen	fenylketen
halogenační činidlo	jodmonochlorid	chlor	chlor	chlor
množství rozpouštědla, · dílů	200	100	150	32
množství · halogenu,· dílů	179	85	148	22
množství ketenu, dílů	42	48	100	36
halogenacylhalogenid	jodacetylchlorid	chloracetylchlorid	a-chlořpropionylchlorid	a-chlorfenylacetylchlorid
dihalogenacylhalogenid		dichloracetylchlorid	a, propionylchlorid	a, a-dichlorfenylacetylchlorid

Triethylfosfát . jako rozpouštědlo v příkladu '6 lze nahradit trimethylfosfátem, trifenylfosfátem, tri-2-methoxyethylfosfátem, diethylpropylfosfátem, tris-2-fenylethylfosfátem, tri-para-tolylfosfátem a ethylethylenfosfátem, přičemž se dosáhne podobných výsledků.

Příklad 11

Do řeaktoru vybaveného rozdělovači .a teploměrem se přidá 158, dílů tri-n-butylfosfátu. Do reaktoru se uvádí chlor a keten při tlaku 9,6 kPa a za · udržování teploty asi 20 °C přibližně 3 hodiny. Chlor ' uváděný do reaktoru během této doby má být ve slabém přebytku vzhledem ke ketenu. Analýzou produktu se získají · tyto výsledky:

Výtěžek · chloracetylchloridu, %89,7

Čistota, %99,4

-Výtěžek acetylchloridu, % ·9,8

Výtěžek dichloracetylchloridu, %0,4

Regenerované rozpouštědlo, g153,2

Aby se prokázaly výhody rozpouštědel . používaných při postupu způsobem podle vynálezu, postupy podle uvedených příkladů 1, 6 a 11 se v zásadě opakují, přičemž se použije jiných rozpouštědel v rozsahu reakčních tlaků. Takto získané výtěžky v procentech spolu s výsledky typických · příkladů podle tohoto· vynálezu jsou shrnuty v tabulce III. Regenerované rozpouštědlo je množství rozpouštědla přítomné při analýze po skončení reakce.

Tabulka III

Rozpouštědlo	Chloracetyl- chlorid výtě- čis-	Acetylchlorid Dlchloracetyl-	Regenerované rozpouštědlo, %	Reakční tlak kPa
výtěžek %	chlorid výtěžek %
žek %	tota o/o
Příklad 1	93	97	5	1,9 .	100	9,2
Příklad 6	97	99,9	3	0,1	98,4	9,0
Příklad 11	89,7	99,4	9,8	0,4	97	9,6
Ethylacetát	88	97,8	11	1,5	84	9,6
Ethylacetát	92	96	5	3	78	atmosférický
Tetrachlorid	42	69	43	15	75	atmosférický
uhličitý
1,2-Dichlor-	35	53	41	24	90 .	atmosférický
ethylen
Methylacetát	91	94	4	4	88	atmosférický
Acetonltril	46	83	47	7	66 '	. atmosférický
Nitromethan	48	74	39	13	75	atmosférický
n-Butylacetát	82	95	15	3	84	atmosférický
n-Hexylacetát	81	99	15	4	83	atmosférický
Benzoniťril	87	94	9	4	92	atmosférický-

5

Při srovnání stejného postupu za, použití jiných rozpouštědel je zřejmé, že rozpouštědla používaná pří postupu ' podle tohoto vynálezu silně potlačují tvorbu polychloracetylchlorldů a zmenšují tvorbu acetylchloridu. Oddělení čistého chloracetylchloridu od acetylchloridu a rozpouštědla írakční destilací nečiní problémy, protože teploty varu těchto sloučenin jsou značně rozdílné.

Zlepšení dosahované použitím sulfonů podle vynálezu je též patrné ' z téměř úplného znovuzískání rozpouštědla , pro účely recyklizace. Tím se dosahuje značně zlepšené ekonomie , postupu. Z vysokého procenta ' regenerace rozpouštědel je též zřejmé, že užitečný účinek, jež tato rozpouštědla mají, je

7'3 nutno přičíst vlastní povaze chemické struktury rozpouštědla.

Dobré výsledky při způsobu podle vynálezu se získají obdobným způsobem -s jinými rozpouštědly podle tohoto ’ ' vynálezu jakož i · s ostatními dříve uvedenými halogenačními činidly. Brom lze uvádět do soustavy jako kapalinu, ' kombinovanou s rozpouštědlem v roztok, anebo v plynném stavu pod povrch reakční hmoty. Ve většině případů se dává přednost provádět bromaci způsobem podle vynálezu za použití roztoku bromu v rozpouštědle. Používá-li se jodmonochloridu jako halogenačního , činidla, může se přidávat do reaktoru rozpuštěný v rozpouštědle, takže se do reakční soustavy přidá výsledný roztok.

PREDMET vynalezu

Claims

1. Způsob výroby monohalogenacylhalogenidů halogenací ketenů vyznačující se tím, že se halogenace ketenu provádí chlorem nebo bromem v přítomnosti rozpouštědla, jímž je sulfon obecného vzorce I

O 'II

R—S—Rl

II o (i), v němž R a R1 znamenají jednotlivě alkyl s 1 -až 8 atomy uhlíku, popřípadě ' substituovaný atomem halogenu nebo fenylem, cykloalkyl s 5 až 6 atomy uhlíku, fenyl, popřípadě substituovaný 1 až 3 atomy halogenu, trihalogenmethyly, kyanoskupinami, nitroskupinami, Ci—salkyly nebo Ci_₅alkoxyly, nebo R a R¹· tvoří spolu alkylen empirického vzorce CnH2n, v němž n znamená celé číslo 3 až 10 a počet uhlíkových atomů je 3 až 8 v nepřetržitém řetězci, nebo terciární fosforečný ester obecného vzorce II

O

II

R2—O—P—O—R2

I o

I

R2 (II), v němž R2 znamená Ci-salkoxy-Cj-salkyl, Ci_5 alkyl, popřípadě substituovaný atomem halogenu neboi , fenylem, fenyl, popřípadě substituovaný 1 až, 3 atomy halogenu, trihalogenmethyly, kyanoskupinami, · nitroskupinarni, Cj—5 alkyly nebo Ci_₅alkooyly, nebo dvě R2 tvoří dohromady alkylen empirického vzorce CnH2n, v němž n znamená celé číslo 2 až 8 a počet atomů uhlíku je 2 až 4 v nepřetržitém řetězci. .

2. Způsob' podle bodu 1 vyznačující se tím, že se reakce provádí v přítomnosti sulfonu obecného vzorce I, v němž R a R¹ znamenají , jednotlivě' n-propyl, isobutyl nebo isopropyl.

3 Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že - se reakce provádí v přítomnosti sulfonu obecného vzorce I, v němž R znamená methyl a R1 znamená ethyl.

4. Způsob podle , bodu 1 vyznačující se tím, že se reakce provádí v přítomnosti sulfonu obecného vzorce I, v němž R znamená fenyl a R1 znamená isopropyl.

5. Způsob podlé· bodu 1 vyznačující se tím, že se jako sulfonu používá 1,6-heoa_ methylensulfonu.

6. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že se reakce provádí v přítomnosti terciárního · fosforečného esteru obecného vzorce II, v němž jeden substítuent R2 znamená Ci—salkyl a další dva substituenty R²znamenají dohromady C3__&alkylen.

7. Způsob podle bodu 1 vyznačující ' se tím, že se reakce provádí .· v · přítomnosti tri-n-butylfosfátu.