CZ9904004A3

CZ9904004A3 - Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla a způsob jeho výroby

Info

Publication number: CZ9904004A3
Application number: CZ19994004A
Authority: CZ
Inventors: Klaus Fieback; Michael Matthäi; Toni Haberschuss; Wolfgang Reinshagen
Original assignee: Schümann Sasol Gmbh & Co. Kg
Priority date: 1998-04-03
Filing date: 1998-04-03
Publication date: 2001-07-11

Abstract

Tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního teplaje vytvořeno s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi parafinu, který je uložen v úložných prostorech nosného materiálu (2), který sestává z jednotlivých prvků. Mezi těmito prvky nosného materiálu jsou v každém případě vytvořeny kapilární úložné prostory pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla. Tepelně akumulační těleso (1) může sestávat z dílčích tepelně akumulačních těles (84) s využitím latentního tepla, která mohou být obklopena společným pláštěm, přičemž tepelněakumulační těleso (1) s využitím latentního tepla obsahuje mikrovlnně aktivní látku. Je navržen způsob tohoto tepelně akumulačního tělesa (1) s využitím latentního tepla a různých předmětů najeho základě vyrobených.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi parafinu, který je uložen v úložných prostorech nosného materiálu, který sestává z organické umělé nebo přírodní hmoty. Vynález se dále týká způsobu výroby tohoto tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla a různých předmětů na jeho základě vyrobených.

Dosavadní stav techniky německého užitného vzoru č. materiál známa porézní pěnová hmota nelze dosáhnout strukturní pevnosti, která by vyhovovala i v ohřátém stavu tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla. Kromě toho nelze tento porézní pěnový materiál bez dalších opatření nasytit tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla. Musí se použít zvláštní opatření, například mačkání tohoto porézního pěnového materiálu.

08 966 je jako nosný

U této pěnové hmoty však

Úkolem vynálezu je s přihlédnutím k uvedenému stavu techniky nalezení konstrukce tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, které bude při jednoduché výrobě také vysoce účinné, to jest bude mít vysokou tepelněakumulační kapacitu a zároveň bude mít v ohřátém stavu dostatečnou strukturní pevnost. Dalším úkolem je, aby se nosný materiál plnil tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla pokud možno samočinně, popřípadě aby tento tepelně akumulační materiál sám nasával. Je

I

I ··· také žádoucí, aby aby se již na základě vlastností nosného materiálu dosáhlo vysokého stupně zadržováni tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla v nosném.materiálu.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky 2námých řešení tohoto druhu do značné míry odstraňuje tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi parafinu, který je uložen v úložných prostorech nosného materiálu, který sestává z organické umělé nebo přírodní hmoty, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že nosný materiál je například slepením sestaven z jednotlivých prvků nosného materiálu, přičemž mezi prvky nosného materiálu jsou v každém případě vytvořeny kapilární úložné prostory pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla.

Uvedený nosný materiál je s výhodou tvořen vláknitou deskou z celuózových vláken.

Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla je s výhodou opatřeno pláštěm, který je s výhodou z foliového materiálu.

Jiná, z hlediska tepelné vodivosti výhodná možnost spočívá v tom, že plášť je z hliníkové folie.

Jinou možností je, že plášť je z polypropylenové folie.

Nosný materiál je s výhodou tvořen rounem.

I

I • 0 0 · 0 * w

0 0 · 00000000 0 0 0 0 0 0

000 000 0*0 000 ·· 00

Nosný materiál je nasycen tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla v množství představujícím dvou až desetinásobek vlastní hmotnosti nosného materiálu.

Jedno z praktických provedení spočívá v tom, že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla je jako deska uspořádáno v tepelném výměníku.

Jiné praktické provedení spočívá v tom, že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla je jako podlahový prvek součástí topení v podlaze.

Je výhodné, jestliže tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla má tvar spirály.

Kapiláry jsou na vnějším povrchu nosného materiálu uzavřeny zabroušením nebo podobně, aby se předešlo úniku tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla

Vlákna nosného materiálu jsou s výhodou navzájem stmelena, aby se dosáhlo potřebné strukturní pevnosti.

Vláknitá deska je s výhodou tvořena ohebnou vláknitou deskou vyrobenou pod malým tlakem, aby se zachovala ohebnost této vláknité desky.

Tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla je s výhodou vybaven zahušťovací kapalinou.

Zahušťovací prostředek je s výhodou tvořen prostředkem se zpomalujícím účinkem.

«

Tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla 5 výhodou obsahuje složku minerálního oleje a polymerů, přičemž minerální olej je s výhodou tvořen. vysoce rafinovaným minerálním olejem a představuje přibližně 10 až 50 % tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla.

Hmotnostní podíl polymerů v tepelně akumulačním materiálu s využitím latentního tepla činí nejvýše 5 %,

Předmětem vynálezu je rovněž mobilní tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla s tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla, která jsou v teplosměnném styku s topným prvkem a v dalším teplosměnném styku s vnějším pláštěm.

Předmětem vynálezu je v tomto směru také transportní nádoba s tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla, která jsou ve vrstvách uspořádána mezi vnitřní nádobou a s odstupem uspořádanou vnější nádobou, a to rovnoběžně se stěnami vnější nádoby a vnitřní nádoby.

Může být výhodné, jestliže tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla obsahují tepelně akumulační materiály s vy-užitím latentního tepla s rozdílnými teplotami fázového přechodu.

Předmětem vynálezu je v tommto směru také miska pro krmení s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla, přičemž ve vnějším plášti této misky pro krmení je na jeho horní straně jako lůžko pro potravu, zejména pro psa, vytvořeno vybrání a tepelně vodivá stěna tohoto vybrání je na straně odvrácené od potravy v teplosměnném styku s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla.

• · v

-- w * v» · ·· • * * · 9 * · • · · · « 9 9«9 • 9 9 9 9 « ··* *99 ·«· «·· «* ««

- 5 Na spodním krytu této misky pro krmení s tepelnou izolací je vytvořeno vybrání pro tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla a na tomto spodním.krytu je .uspořádán horní kryt s vybráním pro potravu, která je přes tepelně vodivé dno vybrání v teplosměnném styku s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla.

Předmětem vynálezu je rovněž akumulační prvek pro tepelný výměník vzduch/voda s tepelné akumulačními tělesy s využitím latentního tepla, která jsou vedle sebe navzájem uspořádána mezi svařovacími foliemi překrývajícími tato tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla, která jsou svarovými švy zcela uzavřena mezi svařovacími foliemi, přičemž svarové švy, které probíhají mezi sousedními tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla jsou provedeny jako místa přednostní deformace.

Jiným předmětem vynálezu je také zahřívací/chladicí pokrývka s tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla, která jsou vedle sebe .navzájem uspořádána mezi v podstatě rovnoběžnými vrstvami tkaniny a jsou mezi těmito vrstvami tkaniny fixována švy.

Předmětem vynálezu jsou rovněž rukavice s tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla, která jsou zašita mezi vnitřními a vnějšími vrstvami tkaniny rukavice.

Jiným předmětem vynálezu je rovněž vkládaná podešev pro boty s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla. Obrys tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla pak s výhodou v podstatě odpovídá obrysu vkládané podešve.

Na horní a/nebo spodní straně tepelně akumulačního tělesa v* -- -- -- » · » « » · · φ · φ « · · · · * ··· ·«· • φ · φ φ φ

Φ·Φ ··· ··· ·φ« φ· ·Φ s využitím latentního tepla jsou v tomto případě s výhodou připevněny vrstvy dalších materiálů, zejména vrstvy pěnové hmoty, pryže a/nebo textilu.

Předmětem vynálezu rovněž může být vesta s tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla, která jsou všita mezi vnitřní a vnější vrstvou tkaniny vesty.

Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla může být provedeno jako akumulační prvek pro stavby a nosný materiál má pak vnější mřížovou strukturu a je propustný pro difundující vodní páru.

Předmětem vynáleezu je rovněž solární odpařovač s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla. V kapalině ve vnějším krytu solárního odpařovače je uspořádáno nejméně jedno tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, přičemž tento vnější kryt je opatřen přívodem pro kapalinu, přívodním potrubím pro plyn, výstupním potrubím pro plyn obohacený párou kapaliny a krytem, propustným pro na energii bohaté záření.

Zmíněným plynem je s výhodou vzduch a kapalinou je s výhodou voda, přičemž spotřebičem je kompostovací zařízení.

Další výhodné zdokonalení solárního odpařovače podle vynálezu spočívá v tom, že ve vnějším krytu je uspořádán bezpečnostní ventil pro udržování předem zvolené hladiny kapaliny ve vnějším krytu.

Předmětem vynálezu je rovněž chladič nápojů s pláštěm, ve kterém je uložen nápoj v nádobě, zejména v láhvi nebo v plechovce, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že v plášti je uspořádán tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla na bázi parafinu.

Otvor pláště je uzavřen folií, která je nepropustná pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla a která je svou jednou stranou ve styku s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla, přičemž na stranu folie odvrácenou od tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla přiléhá nádoba s nápojem.

Tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla je s výhodou uzavřen ve vaku z folie, která je nepropustná pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla a na jejíž od tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla odvrácenou stranu přiléhá nádoba s nápojem.

Je přitom výhodné, jestliže folie je ze snadno deformovatelného materiálu a jestliže tato folie má větší plochu než otvor pláště.

Předmětem vynálezu je dále tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, které sestává z množství dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, přičemž dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla obsahuje složku nosného materiálu, v jehož kapilárních úložných prostorech je tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla uložen.

Dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla je s výhodou obklopeno společným pláštěm podle předchozích provedení.

Poměr objemu tepelně akumulačního tělesa s využitím j latentního tepla k objemu dílčího tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla činí s výhodou nejméně 10:1.

Může být také výhodné, jestliže samotné dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla je opatřeno pláštěm ' podle předchozích provedení.

f Je také výhodné, jestliže tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla obsahuje dílčí tepelně akumulační tělesa { s využitím latentního tepla různých rozměrů.

j Jiná možná a výhodná alternativa spočívá v tom, že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla obsahuje dílčí

J tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla různých tvarů.

!

V tomto případě je pak výhodné, jestliže dílčí tepelně j akumulační těleso s využitím latentního tepla má protáhlý tvar nebo tvar vločky.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, které obsahuje

I tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla, který je uložen v úložných prostorech nosného materiálu, podle

J vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se zkapalňuje a takto předem ] zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se zavádí do samonásavných kapilárních úložných prostorů nosného materiálu.

Nosný materiál je s výhodou například slepením sestaven

4» *· • 4

4

14* *4* ·· • 4 4 *♦· ·*· z jednotlivých 'prvků nosného materiálu jsc úložné prostory.

Nosný materiál, materiálem s využitím počet dílčích tepelně tepla.

nosného materiálu, v každém případě který je nasycen latentního tepla, se akumulačních těles s přičemž mezí prvky vytvořeny kapilární tepelně akumulačním rozděluje na větší využitím latentního

Toto rozdělování provádí řezáním a/nebo nasyceného nosného materiálu krájením a/nebo trháním.

se výhodou

Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla a/nebo dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla se s výhodou lisují.

Dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla se s výhodou opatřuje pláštěm.

Jiná možná a výhodná alternativa spočívá v tom, že dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla se opatřují společně je obklopujícím pláštěm.

Lisování dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla se společně provádí v jejich společném plášti.

Dále je výhodné, jestliže tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla obsahuje mikrovlnně aktivní látku.

Mikrovlnně aktivní látka je v tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla rovnoměrně rozložena.

··· ·*· «· · * · « · • ♦ · « « • · · · ♦ ··· ··· ·· ·· t«

- 10 Výhodná je rovněž varianta, ve které prvky nosného materiálu obsahují mikrovlnně aktivní látku.

Jiná výhodná možnost spočívá v tom, že mikrovlnně aktivní látka je uložena v kapilárních úložných prostorech.

Další jiná výhodná možnost spočívá v tom, že mikrovlnně aktivní látka je uložena v prostorech mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla.

Je výhodné, jestliže mikrovlnně aktivní látka má formu prášku nebo granulátu či vláken nebo mřížky.

Jiná možnost spočívá v tom, že mikrovlnně aktivní látkou je za provozní teploty tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla -kapalina.

Zmíněná mikrovlnně aktivní látka je s výhodou tvořena jednou nebo více látkami ze skupiny obsahující skla, plasty, minerální látky, kovy, uhlí a keramiku.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, při kterém se k tepelně akumulačnímu tělesu s využitím latentního tepla přidává mikrovlnně aktivní látka.

Mikrovlnně aktivní látka se v tepelně akumulačním tělesu s využitím latentního tepla s výhodou rovnoměrně rozmisťuje.

Je výhodné, jestliže mikrovlnně aktivní látka se přidává k prvkům nosného materiálu při jejich výrobě.

·· ·· ·· ·· « · * · • · * · « · · · « · · · * · ··· ··· • · · · · « ··· ··· ··· ··· ·· ··

Mikrovlnně aktivní látka se při sestavování nosného materiálu z prvků tohoto nosného materiálu zavádí do přitom vznikajících kapilárních úložných prostorů.

Jiná výhodná alternativa spočívá v tom, že mikrovlnně aktivní látka se zavádí do prostorů mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla.

Dále je výhodné, jestliže mikrovlnně aktivní látka se přidává k tepelně akumulačnímu materiálu s využitím latentního tepla předtím, než se tento tepelně akumulačním materiál s využitím latentního tepla zavádí do kapilárních úložných prostorů nosného materiálu.

Významným znakem vynálezu je skutečnost, že i v nepřítomnosti tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla je mezi prvky nosného materiálu soudržnost, takže nosný materiál takto představuje jeden nebo více útvarů, z nichž každý je složen z množství navzájem soudržných prvků tohoto nosného materiálu. Prvky' nosného materiálu jsou podle vynálezu sestaveny takovým způsobem, že jsou mezi nimi vytvořeny kapilární úložné prostory pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla, které mohou mít tvar štěrbin. Zmíněné kapilární úložné prostory zásluhou jejich kapilárního sacího účinku na kapalinu umožňují do značné míry samočinné naplnění těchto kapilárních úložných prostorů, popřípadě nasátí kapaliny do nosného materiálu, a je takto zajištěno také spolehlivé zadržování tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla v nosném materiálu. Tento účinek se u tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu s výhodou uplatní tak, že navržený tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla na bázi parafinu, který může obsahovat jednu nebo více

• ·*· • ·« <

• · · ·

přísad, které jsou zde zmíněny, se zahřátím zkapalní natolik, dokud se nedosáhne jeho samočinného nasávání. Tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se přitom zahřívá s výhodou až na teplotu, která leží nad nejvyšší teplotou tavení jednotlivých parafinů a přísad obsažených v tepelně akumulačním materiálu s využitím latentního tepla. Tento tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se přitom zkapalni natolik intenzivně, že může být nosným materiálem samočinně přijímán až do úplného nasycení tohoto nosného materiálu. Z tohoto postupu vyplývá výhoda spočívající v tom, že mohou odpadnout náročné a tudíž nákladné technologické operace s vysokou spotřebou energie, zejména mechanické energie.

Struktura vedoucí k pevnému spojení prvků nosného materiálu navzájem je současně způsobilá k tomu, aby se mohla nastavit velikost úložných prostorů, které zůstanou mezi prvky nosného materiálu, a ovlivnit požadovaná strukturní pevnost nosného materiálu.

Zásluhou nastavitelnosti velikosti úložných prostorů vzniká dále možnost, aby se v závislosti na hraničním, popřípadě povrchovém napětí tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla nastavila taková velikost těchto úložných prostorů, která 'bude optimální z hlediska dosažení pokud možno maximální úložné kapacity nosného materiálu při současně dostatečně vysokém kapilárním účinku.

Jako nosný materiál připadají v úvahu organické materiály, jako jsou plasty nebo celuóza. Je však také výhodné, jestliže prvek nosného materiálu samotný má vlastní kapilární účinky. Příkladem může být celuózové vlákno, například dřevěné vlákno, které samo o sobě obsahuje podstatně jemnější kapilární prostory,

-- -V w w · · • · · 9 · · · • · * · 9 · 999 ·#« · · 9 9 *

9·· ·♦· ··· »99 9» ··

- 13 než jaké se vytvářejí mezi dvěma takovými vlákny. Kromě toho je přitom důležité, aby tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla samotný obsahoval homogenně, rozložené kapilární úložné prostory, které mají mimořádný význam pro výkon, popřípadě reakce tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. Takové duté prostory představují především ústupové prostory, které se uplatní v průběhu změny objemu při zahřívání nebo ochlazování. Tato změna objemu může činit řádově 10 %. Jako prvky nosného materiálu lze dále použít vlákna s velmi rozdílnými délkami a průměry. Vhodná jsou zejména také keramická vlákna, minerální vlna, vlákna z plastů a jiná účelně použitelná vlákna, například z bavlny nebo ovčí vlny. Použitá keramická vlákna sestávají s výhodou z oxidu hlinitého A1₂O_}, oxidu křemičitého SiO₂, oxidu zirkoničitého ZrO₂ a organických přísad, přičemž podíly jednotlivých složek se mohou výrazně měnit. Podle zvolených složek kolísá také měrná hmotnost keramických vláken, která se s výhodou nachází v rozsahu mezi 150 a 400 kg/m³. Co se týká minerální vlny, je výhodné použít kamennou vlnu s nebo bez přísady duroplastových syntetických pryskyřic, které dále mohou obsahovat určitý podíl skleněných vláken. Měrná hmotnost kolísá v závislosti na v jednotlivých případech zvoleném složení a nachází se s výhodou v rozsahu mezi 200 a 300 kg/m\ Jako plastová vlákna použitelná pro prvky nosného materiálu připadají v úvahu zejména vlákna na bázi polyesteru, polyamidu, polyurethanu, polyakrylnitrilu nebo polyolefinů. Kromě toho je mimořádně výhodné, jestliže tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla je tvořen parafinem, jak je toto popsáno v dokumentu DE-OS 43 07 065. Celý obsah této zveřejněné patentové přihlášky je takto součástí této předkládané přihlášky, a to i za účelem převzetí znaků této zveřejněné patentové přihlášky do nároků nyní předkládané přihlášky.

< « 4

4 4

I

I «I L i 4 4 i 4 I 4 4 4 4

- 14 Takový parafin obsahuje ve ztuhlém stavu krystalické struktury, které jsou modifikovány strukturní přísadou tak, aby vznikly duté struktury, obsahující například duté kuželovité prostory. Takto je umožněno, aby se podstatně zlepšily vlastnosti tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla při přívodu tepla. Tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla, jako je parafin, takto nabyde rovnoměrně porézní struktury. Při přívodu tepla mohou snadněji se tavící složky tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla protékat skrze duté struktury, které se nacházejí v samotném tepelně akumulačním materiálu s využitím latentního tepla. Takto se může, popřípadě také s využitím přítomných vzduchových vméstků, nastavit určitá mikrokonvekce. Dosáhne se tak také vysoké účinnosti při promíchávání. Kromě toho se také dosahuje výhod z hlediska již zmíněné prodlevy při změně fáze nebo skupenství. Strukturní přísada je v tepelně akumulačním materiálu s využitím latentního tepla rozpuštěna s výhodou homogenně. Konkrétně se osvědčily strukturní přísady na bázi polyalkylmetakrylátú (PA-MA) a polyalkylakrylátů (PAA), a to jak jako samostatné složky nebo ve vzájemné kombinaci. Jejich modifikační účinek je vyvoláván tím, že molekuly polymeru zarůstají do rostoucích krystalů parafinu a zabraňují dalšímu růstu této formy krystalů. Zásluhou přítomnosti molekul polymeru, také v associované formě, v homogenním roztoku v parafinu mohou růst také speciální associované formy parafinů. Vytvářejí se duté kužely, které již nejsou schopné vytvářet zesítěné struktury. Zásluhou synergického působení těchto strukturních přísad na průběh krystalizace parafinů se dosáhne vytváření dutých prostorů a tím ve srovnání s takto neupravenými parafiny zlepšení prostupnosti tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla, to jest parafinu, což se týká například prostupnosti pro vzduch obsažený v tepelně akumulačním tělese s využitím latentního • · · · · · · · • · · · · · ··· ·· • · · · · · ··· ··· ··· ··· ·· ··

- 15 tepla, nebo pro vodní páru, popřípadě pro již zkapalněné složky tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla, to jest parafinu samotného. Obecně jsou jako. strukturní přísady vhodné také ethylen, vinylacetátové kopolymery (E, VA) , ethylenpropylénové kopolymery (OCP) a dien-styrolové kopolymery, a to jak jako samostatné složky, tak i ve směsi. Jinou vhodnou látkou jsou alkylované naftaliny (Paraflow). Podíl strukturních přísad začíná u zlomku hmotnostního procenta, reálně přibližně na 0,01 % hmotn., a přináší znatelná zlepšení až do hodnoty kolem 1 % hmotn.

Jako další detail lze uvést výhodnou možnost spočívající v tom, že k tepelně akumulačnímu materiálu s využitím latentního tepla ze přidává přísada, která vede ke zvýšení jeho vazkosti. Pro tento účel se zde může použít obvyklý tixotropizační prostředek. Dokonce i v zahřátém stavu, ve kterém obvykle dojde ke zkapalnění tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla, je pak zajištěna vazká tekutost, to jest tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla má gelovitou strukturu. Ani při neúmyslném protržení takového tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla nedojde vůbec nebo ve větší míře k vytečení tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla.

Takto vytvořené tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla je s výhodou úplně uzavřeno v plášti, s výhodou v plastové folii. Úplným uzavřením se předejde vytečení změklého nebo zkapalněného tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla. Opláštění může být také vytvořeno například z močoviny. Deska se může ponořit do roztavené oplásťovací hmoty, tedy například do močoviny nebo také do plastu, jako je například nylon, to jest polyamid. V případě močoviny je výhoda výrazného

999

I « 9 ·

I · · 9 «»· 9·· « · «« 99

- 16 protipožárního účinku. Zabránění vytékání tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla je důležité zejména při překročení jmenovitých provozních parametrů.. Toto platí zejména pro překročení jmenovité provozní teploty.

Struktura nosného materiálu sestává s výhodou z vláknitého tělesa, které je složeno z jednotlivých vláken. K tomuto účelu se mohou použít na trhu běžné vláknité desky, přičemž výhodné jsou zejména relativně měkké vláknité desky. Tvrdé vláknité desky mohou tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla přijímat jen v malém množství. Je výhodné, jestliže nasáklivá jsou i vlastní vlákna. Při napouštění takové vláknité desky tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi parafinu se vlákna plně napustí parafinem, to jest navoskují se. Přídavně k tomu se tepelné akumulačním materiálem s využitím latentního tepla vyplní také kapilární prostory mezi vlákny. V dalším provedení vynálezu se jako nosný materiál použije rouno, například běžné nasáklivé rouno, které je na trhu běžné pro nasávání oleje, kyselin nebo jiných kapalin. Může to být zejména rouno, které celé sestává z polypropylenových vláken. Vlákna mohou být přitom také ve smyslu základní myšlenky vynálezu navzájem spojena, například svařena. Nosná struktura rouna má však význam nezávisle na tom. Zvláštní výhodou přitom je, že zmíněná vláknitá rohož a také rouno se při napuštění tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi parafinu zpevní. Struktura má pak vyšší tuhost. Například, taková vláknitá deska je takto odolnější proti tlaku a může se po ní například chodit. Kromě toho se takto zlepší také zvukověizolační vlastnosti takto vytvořeného tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. Lze pozorovat vyšší tlumení hluku při průchodu takovým tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla. Podstatně se takto utlumí průslyšnost kroků,

I

I ··· ··· * · ♦ ·· «»ι *

··

- 17 například při použití takového tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla v oblasti podlahy. V dalším výhodném provedení vynálezu se použijí takové nosné struktury, které umožňují nasycení tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla v množství činícím dvou- až desetinásobek hmotnosti vlastního nosného materiálu. U zmíněných vláknitých desek lze například dosáhnout nasycení nosného materiálu trojaž čtyřnásobným množstvím tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla. Napouštění se současně provádí pouze do takové míry, aby nedošlo k přílišnému nabobtnání nosného materiálu. Doporučuje se také, aby se kapiláry zvenčí uzavřely, například zabroušením. Toto uzavření působí přídavně k již zmíněnému plášti. Je přitom výhodné, jestliže se uzavření kapilár provede před napuštěním nosného materiálu tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla.

Další speciální myšlenka vynálezu se týká takového provedení tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla na bázi parafinu, které si i ve ztuhlém stavu zachová ještě určitou pružnost. V kombinaci s prvky nosného materiálu lze takto získat pružné a ohebné těleso, například sedací polštář nebo bandáž. Za tím účelem je použito řešení spočívající v tom, že tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla na bázi parafinu obsahuje určitý podíl minerálního oleje a/nebo polymerů, kaučuků a/nebo elastomerů. K vyšší flexibilitě vedou především kaučuky a/nebo elastomery. Jejich podíl v tepelně akumulačním materiálu s využitím latentního tepla činí nejvýše 5 % hmotn. Jestliže se v případě polymerů nejedná o elastomery, nevede jejich přísada ke zvýšení flexibility a jejich přítomnost pouze, popřípadě přídavně, zabraňuje vytékání tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla z nosného materiálu. S výhodou se jedná o vysoce rafinovaný minerální olej. Může to být například • · * *·♦ ··♦

I

I fe

I

K

I

I • · · · · * »·« *·· ··· ··· «· ·*

- 18 minerální olej, který se obvykle označuje jako bílý olej. V případě polymerů se jedná o zesítěné polymery, které jsou vyrobeny kopolymerizací. Zesítěné polymery .vytvářejí . spolu s minerálním olejem trojrozměrné zesítěné struktury nebo jejich fyzikálním smočením (hrudkovitá struktura) dochází ke vzniku gelovité struktury. Tyto gely mají vysokou flexibilitu při současné stabilitě vůči působícím mechanickým silám. Parafin je do těchto struktur napouštěn v kapalném stavu. Při fázové změně, to jest při krystalizaci, jsou vznikající krystaly parafinu obklopeny gelovou strukturou, takže vznikne flexibilní výsledná směs.

parafinu provozní

V jedné z možných aplikací může být tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla, který obsahuje parafin s teplotou tavení 50 °C a kopolymer s teplotou tavení 120 °C, zahřát až na . teplotu 125 ’C, takže se nejdříve docílí rovnoměrného promísení obou složek a vzniklá vysoce tekutá směs může být nosnými materiálem zásluhou v něm působících kapilárních sil nasáta až na hranici úplného nasycení tohoto nosného materiálu. Při následujícím ochlazováníjsou vznikající krystaly obklopovány kopolymerem. Při předpokládané horní teplotě tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla kolem 80 °C dojde ke zkapalnění pouze parafinové složky, nikoli tedy kopolymeru. S výhodou se přitom dosáhne toho, že parafin nemůže uniknout z kopolymeru a zůstane spolu s ním v nosném materiálu. Z hlediska vynálezu je podstatné, že potřebného zadržení parafinu v tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla se při použití výše popsaného nosného materiálu může docílit již při hmotnostním podílu kopolymeru v tepelně akumulačním materiálu s využitím latentního tepla činícím méně než 5 %. Přitom se může zejména záměrně vyvolaným spolupůsobením kapilárních sil v úložných prostorech nosného materiálu a/nebo pomocí strukturních přísad ovlivněných ·« ···

I

I • 9

999 999

9

999 999

- 19 krystalických struktur parafinů a/nebo zahuštění tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla pomocí tixotropizačních prostředků a/nebo popsaného uzavření kapilár a případně také opláštění tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla dosáhnout toho, že potřebného zadržování parafinu se docílí již při podstatně nižším hmotnostním podílu kopolymeru než 5 ‘i. Výhodu vynálezu lze přitom spatřovat v tom, že se snižujícím se hmotnostním podílem kopolymeru se zvyšuje hmotnostní podíl parafinu na celkové hmotnosti tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla a tím se při nezměněné celkové hmotnosti dosáhne vyšší tepelně akumulační kapacity.

V případě výše popsaného nosného materiálu se v rámci flexibility dosáhne také potřebné strukturní pevnosti. Mohou se přitom použít také jiné než dosud popsané nosné materiály. Lze použít například pěnové hmoty s otevřenými póry. Z polymerů lze použít například styrol-butaddien-styrol (SBS), styrol-izoprenstyrol (SIS) nebo styrol-ethylen/butylen-styrol (S-EB-S). V případě blokového kopolymeru styrol-ethylen/butylen lze použít materiál známý pod obchodní značkou KRATON G, nabízený firmou Shell-Chemicals. Dále lze však použít i jiné známé deriváty Kratonu. Tento blokový kopolymer je vhodný zejména jako zahušťovací prostředek ke zvýšení viskozity, popřípadě jako flexibilizační prostředek ke zvýšení elasticity. V případě Kratonu G se jedná o termoplastickou umělou hmotu, přičemž existuje více typů kopolymeru řady Kraton G, které se navzájem liší svou strukturou. Rozlišovat je přitom třeba zejména blokové a hnací blokové kopolymery, jejichž molekulová váha se mění a které mají různé poměry styrolové složky k elastomerové složce. Ze známých typů Kratonu G se mohou použít typy známé pod označením G 1650, G 1651 a G 1654.

• · * ·*« ··· ···

- 20 • · • · · »·· ♦·· ♦ · · ··· ·· *

Dále se mohou použít také kopolymery, jako například HDPE (vysokotlaký polyethylen), PP (polypropylen) nebo také HDPP (vysokotlaký polypropylen). Předmětem vynálezu je také tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla na bázi parafinu, který obsahuje přísadu v jednom z výše popsaných provedení. Jak tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, tak i tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla mohou kromě toho a v kombinaci obsahovat přísadu, která vytváří výše uvedené duté struktury.

Tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla na bázi parafinu podle vynálezu se dále může použít také bez nosného materiálu, to jest bez výztužné matrice. 2 důvodu tavení, akumulační kapacity a funkce je podíl kopolymerů vždy menší než 5 7 hmotn. Vzniklý gel je uložen v obalových pláštích, například ve vacích z folie.

Podstatné je, Že zmíněná přísada minerálních olejů a polymerů je na jedné straně v parafinu rozložena homogenně, popřípadě parafin tuto přísadu homogenně prostupuje, a na druhé straně nedochází k žádné chemické interakci mezi přísadou a parafinem. Dále je velmi důležité, že volba materiálů je provedena tak, že mezi přísadou a parafinem nejsou prakticky žádné rozdíly v měrné hmotnosti, takže také nemůže dojít k žádné fyzikální separaci daných složek.

Jak již bylo vysvětleno v úvodu, existuje ve spojení s jednotlivými nebo více výše popsanými znaky také možnost, že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle vynálezu obsahuje větší počet dílčích tepelně akumulačních těles • · · •·4 ···

- 21 44· «44 chemické a s využitím s využitím latentního tepla. V případě dílčího tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla se ve smyslu vynálezu jedná o celistvou a vymezenou část, popřípadě součást tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu, která . může spojovat veškeré fyzikální, strukturní znaky tepelně akumulačního tělesa latentního tepla nebo také libovolný výběr těchto znaků. Dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla s výhodou obsahuje složku nosného materiálu a tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla, který je uložen v kapilárních úložných prostorech tohoto nosného materiálu. Zmíněná složka nosného materiálu může vykazovat libovolnou kombinaci dosud popsaných znaků nosného materiálu. V jednom z výhodných provedení obsahuje tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla jeho tvarem a rozměry spoluurčený vyšší počet dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, která mohou být vedle sebe uspořádána pravidelně a/nebo nepravidelně. Tímto způsobem lze levně vyrobit tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla téměř libovolného tvaru, protože dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla lze nezávisle na tvaru potřebného tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla vyrábět průmyslově ve vysokém počtu, to jest hromadně. V jednom provedení tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, které je složeno z více dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, se navzájem dotýkají také části nosných materiálů, které jsou uloženy v jednotlivých dílčích tepelně akumulačních tělesech s využitím latentního tepla. Tyto části je třeba zřetelně odlišovat od prvků nosného materiálu, ze kterých je nosný materiál, jak bylo popsáno výše, sestaven například slepením. Uvnitř jednotlivých částí nosného materiálu tvoří pak prvky nosného materiálu soudržné struktury, ve kterých jsou vytvořeny kapilární úložné prostory.

··· ··· ··« ··· ·· 1«·

- 22 Také mezi sousedními dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla však může existovat soudržnost, a to například tak, že dojde k vzájemnému zaháknutí prvků nosného materiálu navzájem sousedních části nosného materiálu, to jest ke spojení sousedních struktur. Jiná forma soudržnosti mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla je umožněna tím, že dojde ke spojení tepelně akumulačních materiálů s využitím latentního tepla navzájem sousedních dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla.

Poměr objemu tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla k objemu dílčího tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla činí s výhodou nejméně 10:1, přičemž však mohou být účelné i menší nebo podstatně vyšší poměry objemů. Jednotlivé tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla může kromě toho obsahovat dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla různých rozměrů a/nebo tvarů. Kromě toho existuje také možnost, že jednotlivá dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla mají protáhlý tvar a nejméně v širším smyslu slova jsou provedeny jako pásky. Dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla může také mít tvar vločky. Dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla mohou mít kromě toho také tvar kuliček, elipsoidů, hranolků, krychliček, jehlanů, válečků nebo podobně. Volba počtu, rozměrů a tvarů dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla se přitom může řídit rozměry a tvarem požadovaného tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, jakož i požadavky tuhost a tvarovatelnost tohoto tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. V dalším provedení dílčího tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla je toto dílčí tepelně akumulační těleso

I

I i

I

I *

I

4	4	•	4	4 4 ·
•	• ·	•	•	• 44 ·
•	•	•	4	•
44 4	···	444	• 44	4«

místního slisování, akumulačních těles akumulačního těllesa s využitím latentního tepla opatřeno pláštěm, který sestává například z foliového materiálu, zejména z hliníkové folie nebo polypropylenové folie. Folie přitom nabízí výhodu snadné tvarovatelnosti, takže sousední dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla mohou na sebe navzájem těsně přilehnout a do značné míry se může předejít vzniku meziprostorů mezi sousedními dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla. Alternativně nebo ve spojení s tím existuje možnost, že také určitý počet sousedních dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla je opatřen společným vnějším pláštěm, který rovněž může být tvořen již zmíněnou folií. Dále existuje možnost, že společný vnější plášť má poměrně tuhé a obtížněji deformovatelné stěny, rozumí se ve srovnání s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla, popřípadě dílčím tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla. Pokud je takový pevný plášť proveden jako duté těleso, může být jeho vnitřní prostor i při komplikovaných geometrických tvarech společného vnějšího pláště téměř úplně vyplněn dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla, jejichž počet, tvar a rozměry lze přizpůsobit potřebě. Dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla mohou být v zájmu vyloučení větších meziprostorů mezi nimi v pevném společném plášti také stlačena, takže se dosáhne jejich nejméně U takto slisovaných dílčích tepelně s využitím latentního tepla tepelně s využitím latentního tepla může podíl objemu prostorů mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla představovat například méně než 1 ·/ celkového objemu tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. Plášť jednotlivých dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla a/nebo společné opláštění dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla ··· ·*· ··· «··

- 24 ··· ·** • · «· ·· tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla jsou přitom s výhodou provedeny tak, že jsou nepropustné pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla.

V jednom z alternativních výhodných provedení tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla toto obsahuje větší počet dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, která jsou obklopena společným, pro teplonosné médium prostupným pláštěm, ve kterém jsou s výhodou uspořádána se vzájemnými odstupy. Zásluhou vzájemných odstupů dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla se mezi nimi vytvoří prostory, které mohou být využity jako dráhy proudění teplonosného média. Je zvláště výhodné, jestliže teplonosné médium z vnějšího okolí prochází skrze pro něj prostupný plášť tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla do jeho vnitřního prostoru, kde proudí skrze prostory vytvořené mezi jednotllivými dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla a následně skrze pro něj propustný společný plášť tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla z něj opět vystupuje. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, skrze jehož vnitřní prostor takto protéká teplonosné médium, se vyznačuje mimořádně rychlým přenosem tepla z nebo do teplonosného média. Společný plášť dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla může být proveden například jako síť nebo mřížka, to jest může být proveden jak jako snadno deformovatelná struktura, tak i jako tuhá struktura. Vstupní a výstupní otvory společného vnějšího pláště dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, obsažených v tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla, jsou s výhodou dimenzovány tak, aby umožňovaly do značné míry nerušený vstup a výstup teplonosného média do, popřípadě z tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla a na

- 25 9 9 9

999

999 999 druhé straně tak, aby skrze tyto otvory nemohlo projít žádné dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla. Poměr objemů dílčích tepelně akumulačních- těles s využitím latentního tepla obsažených v plášti k objemu prostorů mezi těmito tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla může ležet v širokých mezích a číselně může ležet vysoko nad nebo pod hodnotou jedna. Pokud se jako teplonosné médium použije kapalina, může být měrná hmotnost dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla volena tak, že se v teplonosném médiu nacházejí ve vznosu. Tímto způsobem se zachovají vytvořené meziprostory, přičemž vsak zásluhou prouděním vyvolané cirkulace dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla lze docílit dalšího urychlení výměny tepla. Jako kapalné teplonosné médium je vhodná například voda nebo oleje a kromě toho s výhodou také jiné kapaliny. Také při použití plynného teplonosného média, například vzduchu lze cíleným vedením proudění působit proti resimentaci dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, obsažených ve společném plášti, protože toto proudění vede k trvalému vznosu, popřípadě cirkulaci dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla. Toto lze dále podpořit speciálním provedením dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, které spočívá v jejich poměrně velkém povrchu ve srovnání s jejich hmotnostmi. Lze si například představit provedení dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla ve tvaru vloček. Obecně mohou dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla vykazovat jednotlivé nebo více z výše popsaných znaků.

Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, které je provedeno podle předchozího popisu, může být, jak již bylo zmíněno, zabudováno jako podlahový prvek do topení v podlaze.

- 26 * * • · • · φ»« *φ· » φ φ φ φ · • φ φ φφφ φφφ φ φ φ · φφφ φφφ φφ φφ

Vynález se však týká i jiných aplikací takových tepelně akumulačních tělesech s využitím latentního tepla.

První z těchto aplikací je představována deskovým tepelným výměníkem, který jako desky obsahuje taková tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla. Deskové prvky mohou být přitom obtékány médiem z obou stran. Například, takovými tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla mohou být vybaveny také regenerační tepelné výměníky, které jsou známy například z tepelných elektráren. V konkrétním případě může být takový deskový prvek proveden také ve tvaru spirály. V zájmu vytvoření a zachování spirálového tvaru, což se však týká také rovinných deskových prvků, jsou mezi vrstvami uspořádány distanční prvky, které jsou provedeny na způsob mříží tak, aby zůstaly průchody pro proudění média.

V dalším výhodném provedení je takový deskový prvek proveden jako fasádový prvek pro stavbu budov. V tomto případě je zvláště výhodné, jestliže fasádový prvek je uspořádán s odstupem od zdi budovy. Komínový jev, který přitom vznikne mezi stěnou budovy a fasádovým prvkem, který je v tomto případě proveden jako tepelně akumulační prvek s využitím latentního tepla, může takto přinést chladicí efekt, podporovaný ještě akumulací tepla v tepelně akumulačním prvku s využitím latentního tepla. Kromě toho se takto také zlepší tepelné poměry v čase. Přibližně po západu slunce předává tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla ještě po dlouhou dobu teplo, také tepelné záření, na konstantní teplotě do zdi budovy. Zároveň představuje takové tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla prvek s poměrně vysokými tepelněizolačními schopnostmi. Výhodná je také necitlivost takového fasádového prvku na počasí. Právě impregnací parafinem se dosáhne odpuzování vody takovým fasádovým prvkem.

- 27 φ · φ φ · · · • » φ ··* ··· ·«· ··· ·ΦΦ ·· · • · ·· ·♦

Konkrétně může být v takovém tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla, a to ve všech výše popsaných aplikacích, přídavně k již popsané nosné struktuře, uspořádána také mřížová struktura, například z plastu, pro přerušování kapilár. Takto je při svislém uspořádání tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla v každém okamžiku umožněna žádoucí rovnováha kapilárních sil a gravitačních sil, působících v nasycené vláknité struktuře. Aby se umožnila difúze vodní páry, jsou v tepelně akumulačních tělesech s využitím latentního tepla vytvořeny odpovídající přepadové průchody, jako jsou štěrbiny, otvory a podobně. Přitom je zvláště důležité, že tato mřížková struktura svou tepelnou vodivostí přibližně odpovídá tepelně akumulačnímu materiálu s využitím latentního tepla. Je třeba odmítnout běžné kovové struktury, protože tyto mají příliš vysokou hodnotu tepelné vodivosti.

Ve vztahu k provedení topení v podlaze s takovými tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla je také navrženo, že nad sebou navzájem jsou uspořádána tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla s tepelně akumulačními materiály s využitím latentního tepla, které se navzájem liší svými teplotami tavení, popřípadě teplotami fázového přechodu. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, které bezprostředně navazuje na topný prvek, například odporový drát, je s výhodou nasyceno tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla s nejvyšší teplotou fázového přechodu, zatímco blíže k povrchu podlahy je uspořádáno tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla s poměrně nízkou teplotou fázového přechodu. Takové podlahové topení lze s výhodou provést jako noční akumulační topení, protože takto lze právě využít časové zpoždění, aniž by se, jak je tomu u jiných známých nočních akumulačních topení, musely akceptovat příliš vysoké teploty.

- 28 «·· ··· ··· ··· • I ·« ··

Vynález se dále týká způsobu výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi parafinu, který je uložen v úložných prostorech nosného materiálu. Způsob se provádí tak, že tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se zkapalňuje a takto předem zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla se zavádí do samonásavných kapilárních úložných prostorů nosného materiálu. Zkapalnění tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla se přitom s výhodou docílí jeho zahřátím. Při zkapalňování se sleduje dobrá tekutost tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla,' to jest v podstatě nízká viskozita a homogenní struktura bez větších vměstků pevných látek. Dobrou tekutostí je vytvořen podstatný předpoklad pro to, aby tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla mohl zásluhou samonásávacího účinku kapilárních úložných prostorů nosného materiálu proniknout do těchto úložných prostorů, jestliže je k těmto úložným prostorům přiveden. Takto může být nosný materiál například zkapalněným tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla napuštěn. Přivedení zkapalněného materiálu s využitím latentního tepla k prostorům nosného materiálu se může provést například tak, že nosný materiál se do zkapalněného tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla ponoří. Před a/nebo v průběhu ponořování lze v zájmu příznivějšího průběhu nasávání ovlivnit parametry procesu, které ovlivňují samočinné ukládání tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla v nosném materiálu. Například, do tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla lze průběžně přivádět tepelnou energii, aby se podpořilo zkapalňování. Kromě toho lze na zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla působit tlakem, čímž se rovněž podpoří samočinné nasávání tepelně akumulačního tepelně akumulačního samonásavným úložným

- 29 « ··· ··· ··· ··* materiálu s využitím latentního tepla do kapilárních úložných prostorů nosného materiálu.

Samonasávací účinek úložných prostorů nosného materiálu na kapaliny vyplývá z již zmíněného provedení těchto úložných prostorů ve tvaru kapilár. Samonasávací účinek kapilárních úložných prostorů na zkapalněný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla a jejich tendence tento tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla v sobě podržet je tím výraznější, čím menší se volí průměry těchto kapilár, popřípadě vnitřní poloměry těchto kapilár, čím vyšší je, popřípadě nastaví se, povrchové napětí tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla vůči vzduchu a čím vyšší je smáčivost zvoleného nosného materiálu tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla. Při provádění způsobu výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu se může při respektování uvedených souvislostí postupovat v zájmu dosažení žádoucího, to jest obvykle co nejvyššího samonasávacího účinku úložných prostorů na tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla, postupovat tak, že se zvolí nosný materiál s pokud možno vysokým povrchovým napětím a že jednotlivé prvky nosného materiálu obsahují kapiláry s pokud možno malými poloměry zakřivení a/nebo vnější tvary s malými poloměry zakřivení, zejména jsou opatřeny také ostrými hranami, popřípadě rohy. Výhodný je nosný materiál vytvořený složením z jednotlivých prvků, což se provede například jejich slepením, přičemž v každém případě se mezi prvky nosného materiálu vytvoří kapilární úložné prostory. Také při sestavování prvků nosného materiálu existuje tedy možnost ovlivnit samonasávací účinek, a to tak, že pro zvýšení tohoto účinku se vytvoří úzké kapiláry, zejména také kapiláry ve tvaru štěrbin. Dále, způsob výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím

- 30 • 4* ··* · * • 44 *·* *

4* *4 latentního tepla podle vynálezu lze aplikovat na veškeré nosné materiály a tepelně akumulační materiály s využitím latentního tepla s dosud popsanými znaky nebo kombinací zvolených znaků.

V jedné z výhodných variant způsobu podle vynálezu se nosný materiál, který je nasycen tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla, rozděluje na větší počet dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, přičemž toto rozdělování nasyceného nosného materiálu se provádí řezáním a/nebo krájením a/nebo trháním, popřípadě jinými známými dělicími procesy. Je zde například možnost, že jako nosný materiál zvolená vláknitá deska z celuózových vláken se napustí předtím zkapalněným tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla a napuštěný nosný materiál se rozřeže na podlouhlá, s výhodou pásková dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla. V jiné variantě se například jako nosný materiál zvolené vláknité rouno po napuštění tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla roztrhá na požadovaný pořet poměrně malých dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, přičemž tato dílčí tepelné akumulační tělesa s využitím latentního tepla mohou mít tvar vloček nebo také tvar od tohoto tvaru odlišný. V další variantě způsobu výroby podle vynálezu se tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla a/nebo dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla mohou lisovat, aby se dosáhlo jejich zahuštění nebo také potřebného tvaru. Existuje také možnost, že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla a/nebo dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla se opatřuje pláštěm, který může sestávat z folie, zejména z hliníkové nebo polypropylenové folie. Je přitom výhodné, jestliže tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, popřípadě dílčí tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla je úplně obklopeno pláštěm, který je • * » « « V « • · · · 4 ··< ♦ ·♦ • » · · · β tít ··· ··* 4·· *« ··

- 31 nepropustný pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla, a je v něm například svařením uzavřeno tak, že z tohoto pláště nemůže uniknout žádný tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla. V dalším provedení způsobu podle vynálezu mohou být dílčí tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla jsou opatřována společně je obklopujícím pláštěm, který rovněž může mít výše uvedené vlastnosti. Může se použít zejména snadno deformovatelný společný plášť, který ve spojení s větším počtem v něm obsažených menších dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla vede k dosažení požadované tvarovatelnosti tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. Alternativně lze použít společný plášť, který má ve srovnání s nasyceným nosným materiálem vyšší tuhost, popřípadě je méně deformovatelný. Takový plášť, může se jednat o pouzdra či nádoby běžných předmětů denní potřeby, může být podle jedné z variant způsobu podle vynálezu vyplněn požadovaným počtem dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, přičemž v následující výrobní operaci může následovat slisování dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla v tomto společném plášti. Způsobem podle vynálezu lze takto dosáhnout jednoduchého, časově úsporného a levného úplného vyplnění libovolných dutin v užitkových předmětech nasyceným nosným materiálem.

V další výhodné variante tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu, které nese nejméně jeden nebo více z již popsaných znaků, obsahuje tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla nejméně jednu mikrovlnně aktivní látku. V případě mikrovlnně aktivní látky se ve smyslu vynálezu jedná o takovou látku, ve které při působení mikrovlnného záření dochází k jejím vnitřnímu ohřevu, který je

- 32 9*9 * 9 9 9

9 9 9 9

9 9

999 999 999 99 založen na vybuzení pohybu jejích molekul elektromagnetickým zářením s vysokou energií. Mikrovlny představují oblast vlnových délek mezi infračerveným zářením a většími vlnovými délkami. Vychází se z minimální vlnové délky přibližně 1,4 x 10^_í m, při které se v technicky zajímavé vlnové oblasti naladěním zvolené vlnové délky na' strukturu molekul použité mikrovlnně aktivní látky může dosáhnout optimalizace jejího vnitřního ohřevu. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, které obsahuje takovou mikrovlnně aktivní látku, má pak výhodu spočívající v tom, že ve srovnání s přenosem energie zářením s kratšími vlnovými délkami jsou pro přenos určitého množství energie zapotřebí podstatně kratší doby a dosáhne se tedy podstatně rychlejšího ohřevu. Je přitom výhodné, jestliže mikrovlnně aktivní látka je v tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla rozložena rovnoměrně, takže lze pozorovat odpovídající rovnoměrný ohřev. Rovnoměrné rozložení přitom neznamená ve smyslu vynálezu to, že rozložení by bezpodmínečně muselo být homogenní, protože pro technické aplikace dostatečně rovnoměrného ohřevu tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla se zásluhou procesů vedení tepla dosáhne i tehdy, jestliže mikrovlnně aktivní látka se v dostatečně blízko navzájem se nacházejících hnízdech nachází v celém objemu tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. Kromě toho existuje také možnost, že prvky nosného materiálu obsahují mikrovlnně aktivní látku, takže mikrovlnně aktivní látka je uložena v kapilárních úložných prostorech mezi například slepenými prvky nosného materiálu, které takto vytvářejí nosný materiál, nebo v kapilárních úložných prostorech uvnitř prvků nosného materiálu, popřípadě v prostorech mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla, přičemž si lze představit i různé kombinace popsaných rozložení mikrovlnně aktivní látky. Rovnoměrné rozložení mikrovlnně aktivní látky

- 33 • · 9 • · »99 999

999 999

9 9 9 · ·

99 v tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla je podpořeno tím, že mikrovlnně aktivní látka má formu prášku a/nebo granulátu a/nebo vláken. Pokud má. dojít k uložení mikrovlnně aktivní látky v prostorech mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, mohou být konečně výhodné také větší souvislé struktury mikrovlnně aktivní látky, jejichž rozměry mohou být také srovnatelné s rozměry tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. Lze uvažovat zejména o tom, že mikrovlnně aktivní látka bude mít formu mřížky nebo pletiva z mikrovlnně aktivní látky, které budou zaintegrovány do tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla. Alternativně nebo v kombinaci s výše popsanými formami rozložení mikrovlnně aktivní látky ve formě pevného tělesa může být také účelné, jestliže mikrovlnně aktivní látkou je nejméně za provozní teploty tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla kapalina, přičemž ke kapalinám lze v této souvislosti počítat všechna tečení schopná média. Co se týká volby materiálu mikrovlnně aktivní látky, jsou v rámci vynálezu použitelné v zásadě všechny látky, u kterých dochází pod působením mikrovln k vnitřnímu ohřevu. S výhodop se přitom jedná o látky ze skupiny obsahující skla, plasty, minerální látky, kovy, zejména hliník, uhlí a keramiku. Je také možné, aby se v tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla ve vzájemné kombinaci použilo více různých mikrovlnně aktivních látek. Dosáhne se tím toho, že se docílí rychlejšího přenosu tepla do tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla na více vlnových délkách, popřípadě ve stanovitelné oblasti vlnových délek. Příkladem výhodných mikrovlnně aktivních látek mohou být skleněná tělíska ve formě granulátu, plastový granulát, keramická vlákna, uhelný prach, kovy, zejména hliníkový prášek a také s výhodou z kovu zhotovený drát, který může být zpracován do tvaru mřížkového pletiva a *

·♦· *

podobně

Při výrobě tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, které má být možno ohřát mikrovlnami, se musí k tomuto tepelně akumulačnímu tělesu s využitím latentního tepla, popřípadě jeho části, v jedné operaci výroby přidat mikrovlnně aktivní látka, přičemž při této operaci se má také dosáhnout rovnoměrného rozložení mikrovlnně aktivní látky v tomto tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla. Postupuje se přitom například tak, že mikrovlnně aktivní látka se přidává k prvkům nosného materiálu při jejich výrobě. Je také zejména možné, že prvky nosného materiálu samotné se přímo vyrobí z mikrovlnně aktivní látky. Alternativně nebo ve spojení s tím existuje také možnost, že mikrovlnně aktivní látka se při sestavování nosného materiálu z prvků tohoto nosného materiálu, například slepením, kontinuálně nebo diskontinuálně zavádí do přitom vznikajících kapilárních úložných prostorů. Může se to provést například tak, že při vrstvenné struktuře nosného materiálu se po zhotovení jedné vrstvy slepením prvnků nosného materiálu na povrch vrstvy nanese prášková mikrovlnně aktivní látka a po odstranění přebytečného prášku se na toto nanese další vrstva prvků nosného materiálu, přičemž tyto operace lze v libovolném počtu opakovat. V případě tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, které obsahuje více dílčích tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, se může mikrovlnně aktivní látka zavádět ktromě toho také do prostorů mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla. Mikrovlnně aktivní látka se přitom může zpracovávat jak ve formě prášku, tak i ve formě granulátu nebo vláken, popřípadě ve formě větších struktur, zejméně ve formě drátu nebo pletiva v podobě mřížky. Ξ výhodou se přitom postupuje tak, že nejdříve se, například ve společném plášti, vytvoří vrstva dílčích tepelně • •9 ·*·

- 35 99· ··· • 9

9« ·· akumulačních těles s využitím latentního tepla, na která a do meziprostorů mezi které se pak uloží mikrovlnně aktivní látka, na kterou se pak uloží další vrstva tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, přičemž tato operace se může libovolněkrát opakovat. V další variantě způsobu výroby podle vynálezu se mikrovlnně aktivní látka přidává k tepelně akumulačnímu materiálu s využitím latentního tepla předtím, než se tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla přivede ke kapilárním úložným prostorům nosného materiálu. Je vhodné, aby se přitom dbalo na rovnoměrné rozložení mikrovlnně aktivní látky v tepelně akumulačním materiálu s využitím latentního tepla, takže mikrovlnně aktivní látka se také s rovnoměrným rozložením nasává do kapilárních úložných prostorů nosného materiálu a nachází se tam spolu s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi parafinu rovnoměrně rozložena. Alternativně nebo v kombinaci s dosud popisovaným zpracováním mikrovlnně aktivní látky v agregovaném pevném stavu stavu existuje také možnost, aby se mikrovlnně aktivní látka přidávala k tepelně akumulačním tělesu s využitím latentního tepla v kapalné formě, přičemž se přitom mohou v zásadě použít veškeré jíž popsané metody přidávání.

mikrovlnně

Pokud se mikrovlnně aktivní látka ve svém surovém stavu nemůže použít bezprostředně při výrobě tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, je třeba při provádění způsobu výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, které se má ohřívat mikrovlnami, použít další operace, kterými se docílí požadovaných vlastností mikrovlnně aktivní látky. Mezi tyto operace patří v případě potřeby například úprava aktivní látky na prášek, mechanickými dělicími metodami, jako granulát nebo vlákna je například řezání, krájení, mletí a trhání. Pokud se mikrovlnně aktivní látka ··· ··· používá ve formě drátu nebo ve formě mřížkového pletiva, jsou součástí způsobu výroby tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, které se má ohřívat mikrovlnami, také operace vedoucí k úpravě mikrovlnně aktivní látky v takové struktury.

Patří k tomu také materiály potřebné k tažení drátu a zpracování získaných drátů na mřížkové pletivo.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále objasněna na příkladech jeho provedení, které jsou posány na základě připojených výkresů, které znázorňují:

na obr řez tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla na bázi vláknité desky;

na obr řez tepelně akumulačním zásobníkem, ve kterém jsou uspořádána tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla;

na obr fasáda s tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla;

na obr konstrukci topení v podlaze;

na obr konstrukci topení v podlaze podle obr. 4 v alternativním provedení;

na obr schematický pohled na výztužnou konstrukci pro zabudování do vláknité desky;

- 37 • · · · a · ··· ·*· • · » · * · • ·» ·♦· ··♦ ··· ·♦ ·· na obr. 7 svislý řez mobilním tepelně akumulačním tělesem, ve kterém jsou uspořádána tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla;

na obr. 8 vodorovný řez transportní nádobou pro medicínské účely s tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla;

na obr. 9 svislý řez miskou pro krmení psů s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla;

na obr. 10 na obr. 11a svislý řez miskou pro krmení koček s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla;

půdorysný pohled na akumulační prvek pro tepelný výměník vzduch/voda se zavařenými tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla;

na obr. 11b boční pohled na akumulační prvek podle obr. 11a ve složeném stavu;

na obr. 12a na obr. 12b na obr. 13 půdorysný pohled na pokrývku s topením/chlazením, ve které jsou uspořádána zavařená tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla;

boční pohled na pokrývku s topením/chlazením podle obr. 12a ve svinutém stavu;

rukavici, ve které jsou zaintegrována zavařená tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla;

999 ··· · * 9 «99 999 999 999 99 99

na obr.	14 podešev boty, ve které jsou ve folii zaintegrována zavařená tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla;
na obr.	15 vestu, ve které jsou uspořádána ve folii zavařená tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla;
na obr.	16a půdorysný pohled na tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, provedené jako tepelně akumulační prvek pro stavby, v provedení jako napuštěná síťová struktura;
na obr.	16b boční pohled na tepelně akumulační prvek z obr. 16a uspořádaný mezi dvěma stěnami;
na obr.	17 solární odpařovač pro kompostovací zařízení s te- pelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla;
na obr.	18 řez chladičem nápojů s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla, stav na počátku procesu chlazení;
na obr.	19 řez chladičem nápojů s tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla z obr. 18, stav v průběhu procesu chlazení s ponořenou nádobou s nápojem;
na obr.	20 svislý řez miskou pro krmení psů s tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla, které sestává z více částí.

·« ·♦· ··· *·♦ • · · » » ··· ··· « · • · ··

- 39 Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno tepelně akumulační těleso 1 s využitím latentního tepla, které sestává z vláknité desky 2, která je nasycena tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi parafinu, a z pláště 3. Vláknitá deska 2 sestává z měkkých vláken a je vyplněna tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi parafinu. Vyplnění je provedeno nasycením této vláknité desky 2.

V konkrétním případě se jedná o vláknitou desku 2 složenou z vláken z topolového dřeva, která je v nenasyceném stavu poměrně měkká. Mohou se však použít i jiná celuózová vlákna. Vláknitá deska 2 má v nenasyceném stavu měrnou hmotnost přibližně 200 kg/m’. Výhodné jsou vláknité desky 2 s měrnou hmotností v rozsahu 150 až 300 kg/m³. V nasyceném stavu má vláknitá deska 2 měrnou hmotnost přibližně 700 kg/m³. Výhodné jsou přitom vláknité desky 2 s měrnou hmotností v tomto stavu v rozsahu přibližně 550 až 800 kg/m³. Objemový podíl parafinu ve struktuře matrice činí přibližně 50 ·- objem., hmotnostní podíl parafinu, popřípadě tepelně akumulačního materiálu, v matrici činí přibližně 68 %.

Vláknitá deska 2 může také obsahovat protipožární přísady. Je přitom překvapivé, že nelze zjistit prakticky žádné změny rozměrů vláknité desky 2 při přechodu z pevného do zkapalněného stavu tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla a naopak. Toto platí zejména tehdy, jestliže tepelně alumulační materiál s využitím latentního tepla obsahuje přísadu, která, jak již bylo uvedeno dříve, vede k vytvoření inherentních dutých struktur. Taková vláknitá deska 2 se může použít také jako deska pro přenos tepla ze vzduchu, vody či stěny a opačně.

•	•	•	•	• · ·
•	• ·	•	•	• ··*
•	•	•	•	«
000	• •0	00 0	···	0·

Alternativně je navržena také nasycená vláknitá deska 2 na bázi rouna, která není na výkresech detailně znázorněna. V úvahu připadá zejména vysokoporézní rouno, například z polypropylenových vláken. Takové rouno má v nenasycené stavu měrnou hmotnost přibližně 100 kg/m^}, popřípadě měrnou hmotnost v rozsahu přibližně 70 až 150 kg/m³. Nasycena parafinem má taková vláknitá deska 2 na bázi rouna měrnou hmotnost přibližně 700 kg/m³, popřípadě měrnou hmotnost v rozsahu přibližně 600 až 800 kg/m³. Objemový podíl tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla v matrici činí přibližně 65 % objem., hmotnostní podíl tepelně akumulačního materiálu, v matrici činí přibližně hmotn.. Taková vláknitá deska 2 muže být provedena také jako transparentní, popřípadě odrazivá. Podstatné přitom je, že taková vláknitá deska 2 je i při tepelně akumulačním materiálu a využitím latentního tepla ve ztuhlém stavu pružná. Kromě již zmíněných aplikací může být tato vláknitá deska 2 použita například také jako izolační rohož pro skleníky.

Místo popsané vláknité desky 2 nebo v kombinaci s takovou vláknitou deskou 2 se jako napouštěné těleso může použít také rouno nebo textilie. Z textilií připadají v úvahu zejména tkaniny nebo úplety z bavlněných vláken.

Plášť 3 sestává z hliníkové folie. Může se však pro tento účel použít i polypropylenová folie.

Na obr. 2 je znázorněn první příklad použití. Jedná se o tepelně akumulační zásobník 4 s využitím latentního tepla, ve kterém jsou svisle zavěšena uspořádána tepelně akumulační tělesa 1 s využitím latentního tepla. Tepelně akumulačním zásobníkem 4 s využitím latentního tepla může procházet například vzduch. Stejným způsobem však může tímto tepelně akumulačním zásobníkem · « · · · · · • · · · · · ··· ··· • a a · a a aaa aaa aaa aaa aa aa s využitím latentního tepla procházet také voda. Teplo se přitom o sobě známým způsobem ukládá v tepelně akumulačních tělesech 1 s využitím latentního tepla a př-i průchodu relativně chladnějšího teplonosného média je toto teplo opět vydáváno.

V příkladu provedení podle obr. 3 je tepelně akumulační těleso 1 s využitím latentního tepla provedeno jako fasádový prvek. Na vnější straně 5 tepelně akumulačního tělesa 1 s využitím latentního tepla mohou být vytvořeny speciální struktury. Mohou zde být uspořádány například krycí desky z břidlice nebo podobně. Při použití jako fasádový prvek je kromě toho podstatné, aby mezi zdí 6 a tepelně akumulačním tělesem 1 s využitím latentního tepla zůstala mezera S. Tato mezera S může být, jestliže je dole a nahoře otevřena, využita k dosažení komínového jevu. Takto lze podstatně zlepšit klimatické poměry a zejména přizpůsobení dennímu cyklu. Docílí se tak fázově, to jest časově posunutého chladicího, popřípadě ohřívacího jevu. Protože ohřev tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla probíhá zpočátku pouze k teplotě fázového přechodu a pak se projeví určitá prodleva, je k tomu, aby teplo prošlo, zapotřebí delší doba. Opačně, když pak odpadne ohřev sluncem, klesá přehřátí rychle a při dosažení fázového přechodu zůstává teplota po delší dobu na stálé teplotě.

Na obr. 4 je znázorněn betonový strop 7 budovy, který je proveden jako strop mezi podlažími. Na betonovém stropu 7 je jako tepelná izolace nanesena izolační vrstva 8, například z pěnového polyurethanu. Nad izolační vrstvou 8 jsou v případě vzduchového topení uspořádány vzduchové kanály 9, které se mohou využít k předávání tepla z teplého vzduchu. Nad vzduchovými kanály 9 je pak uspořádána první vrstva tepelně akumulačního tělesa 1 s využitím latentního tepla, a to v provedení, které je zde popsáno.

999

- 42 * 9 · ·9· ·Μ

Nad touto první vrstvou je uspořádána další topná mříž 10, která může být tvořena vodními trubkami nebo topnými kabely. Nad touto topnou mříží 10 je uspořádána další vrstva tepelně akumulačního tělesa 1 s využitím latentního tepla, a to v provedení, které je zde popsáno. Na této vrstvě je konečně uspořádán suchý nátěr 11 a celá struktura je nahoře uzavřena podlahovou krytinou 12, například kobercem nebo dlaždicemi.

Provedení podlahy podle obr. 5 odpovídá provedení z obr. 4, nejsou zde však vytvořeny žádné vzduchové kanály 9. První vrstva tepelně akumulačního tělesa 1 s využitím latentního tepla je uspořádána bezprostředně na izolační vrstvě 8. Na první vrstvě tepelně akumulačního tělesa 1 s využitím latentního tepla je pak uspořádána topná mříž 10 a na ní druhá vrstva tepelně akumulačního tělesa 1 s využitím latentního tepla.

Na obr. 6 je znázorněn schematický pohled na výztužnou konstrukci 13 pro zabudování do vláknité desky. Tato výztužná konstrukce 13 je provedena jako kazetový rastr nebo mřížová struktura. Výztužná konstrukce 13 je s výhodou z plastu a má podobnou hodnotu tepelné vodivosti jako tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla.

Na obr. 7 je znázorněn svislý řez mobilním tepelně akumulačním tělesem 14, ve kterém jsou uspořádána tepelně akumulační tělesa 18 s využitím latentního tepla. Mobilní tepelně akumulační těleso 14 je opatřeno vnějším pláštěm 15 a je pojízdné na kolečkách 16. Uvnitř vnějšího pláště 15 se nachází topný prvek 17, který může být tvořen například dráty, kterými prochází elektrický proud, a po jehož obou stranách jsou uspořádána tepelně akumulační tělesa 18 s využitím latentního tepla. Teplo vydáváné při zapnutém topném prvku 17 přechází do tepelně

- 43 φ φ

• φφφ • * φ • φφφ • v* φφφ • · φ φ φφ φ φ φ φ φφφ φφφ φφ φφ akumulačních tělesa 18 s využitím latentního tepla, která jsou uspořádána s výhodou rovnoběžně s tímto topným prvkem 17. Akumulované teplo je i po vypnutí topného- prvku 17 ještě po dlouhou dobu rovnoměrně vydáváno přes vnější plášť 15 do okolí.

Na obr. 8 je znázorněn vodorovný řez transportní nádobou 19 pro medicínské účely s tepelně akumulačními tělesy 24, 25 s využitím latentního tepla. Transportní nádoba 19 je určena například pro uložení nebo přepravu krevních kozerv nebo tělesných orgánů 20 a sestává ze stabilní vnější nádoby 21, ve kterém je s odstupem uspořádána vnitřní nádoba 22, která má ve srovnání s vnější nádobou 21 menší rozměry. Vnitřní strana vnější nádoby 21 je přitom spojitě vyložena izolační vrstvou 23, v jejímž případě se může jednat o běžná izolační tělesa, například z pěnového polystyrénu. Zbylý prostor mezi izolační vrstvou 23 a vnitřní nádobou 22 slouží pro uložení tepelně akumulačních těles 24, 25 s využitím latentního tepla, v jejichž případě se ve znázorněném příkladu provedení jedná o nasycené prvky z dřevěných vláken. Také v tomto případě je zde možnost použít tepelně akumulační tělesa 24, 25 s využitím latentního tepla vyrobená z nasyceného rouna nebo tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla, která jsou v přihlášce popsána dále. Ve znázorněném příkladu provedení jsou tepelně akumulační tělesa 24, 25 s využitím latentního tepla uspořádána po dvojicích rovnoběžně navzájem, takže je jimi zcela vyplněn prostor mezi vnitřní nádobou 22 a izolační vrstvou 23. Dvojice tepelně akumulačních těles 24, 25 s využitím latentního tepla jsou přitom navzájem přesazeny. Alternativně k popsanému uspořádání lze však použít i jiná vhodná uspořádání těchto tepelně akumulačních těles 24, 25 s využitím latentního tepla. Tato tepelně akumulační tělesa 24 a 25 s využitím latentního tepla mohou být provedena s návzájem rozdílnými teplotami fázového přechodu svých tepelně

•	•	•	• 9 9 9
•	9 »	9	9	9 999
•	•	*	9	9
·· ·	···	···	999	«·

akumulačních materiálů, takže v závislosti na teplotě okolí vnější nádoby 21 a požadované teplotě uvnitř vnitřní nádoby 22 se může takto vzniklým vícestupňovým tepelným akumulátorem s nastavenými teplotami fázového přechodu docílit optimálního tepelně akumulačního účinku. Transportní nádoba 19 je dále opatřena neznázorněným dnem a například pomocí závěsů uchyceným víkem, přičemž i v oblasti tohoto dna a víka je s výhodou použita sendvičová konstrukce s izolační vrstvou 23 a tepelně akumulačními tělesy 24, 25 s využitím latentního tepla.

Na obr. 9 j-e znázorněn svislý řez miskou 26 pro krmení psů s tepelně akumulačním tělesem 30 s využitím latentního tepla, která sestává z vnějšího pláště 27, v jehož horní straně je vytvořeno vybrání 28 pro potravu 29 pro psa. Vnitřní prostor misky 25 pro krmení psů pod a stranou od vybrání 28 slouží pro uložení tepelně akumulačního tělesa 30 s využitím latentního tepla, které ve výhodné aplikaci slouží jako chladicí prvek a prostřednictvím dobře tepelně vodivého přechodu na stěnu vybrání 28 slouží k chlazení potravy 29 pro psa.

Na obr. 10 je znázorněn svislý řez miskou 31 pro krmeni koček s tepelně, akumulačním tělesem 40 s využitím latentního tepla. Miska 31 pro krmení koček sestává ze spodního krytu 32, na kterém je nasazen horní kryt 33, který je přitom vycentrován centrovacím zařízením 34. Toto centrovací zařízení 34 může být tvořeno kolíky nebo žebry na horním krytu 33 a jim odpovídajícími vybráními ve spodním krytu 32, může však být provedeno i jiným vhodným způsobem. V horním krytu 33 je vytvořeno vybrání 35 pro uložení potravy 36 pro kočku, přičemž dno 37 vybrání 25 je s výhodou vyrobeno tenkostěnné a z tepelně dobře vodivého materiálu. Spodní kryt 32 je ve svém vnitřním prostoru opatřen tepelnou izolací 38, která je na své horní straně opatřena vybráním 39 pro ·

- 45 4 * ·

4 »44 ···

4

444 444

4 4 4

444 4*4

4·· uložení tepelně akumulačního tělesa 40 s využitím latentního tepla. Jako toto tepelně akumulační těleso 40 s využitím latentního tepla jsou v této souvislosti vhodná veškerá v přihlášce popsaná provedení. Ve znázorněném provedení je použito opatření spočívající v tom, že při horním krytu 33, nasazeném na spodním krytu 32, je spodní strana horního krytu 33 v oblasti vybrání 35 v plošném styku s tepelně akumulačním tělesem 40 s využitím latentního tepla, takže je zajištěn dobrý přechod tepla mezi potravou 36 pro kočku a tímto tepelně akumulačním tělesem 40 s využitím latentního tepla. Misky 26, 31 pro krmení se kromě toho mohou použít také pro uložení jiné, zde detailně nepopisované potravy.

Na obr. 11a je znázorněn půdorysný pohled na akumulační prvek pro tepelný výměník 41 vzduch/voda se zavařenými tepelně akumulačními tělesy 42 s využitím latentního tepla. Ve znázorněném příkladu se jedná o čtyři tepelně akumulační tělesa 42 s využitím latentního tepla, která jsou zavařena ve svařovací folii 41'. Aternativně ke znázorněnému uspořádání čtyř tepelně akumulačních těles 42 s využitím latentního tepla lze však v takovém akumulačním prvku požít libovolný počet a uspořádání těchto tepelně akumulačních těles 42 s využitím latentního tepla. Pro znázorněnou aplikaci jsou použitelná všechna v přihlášce popsaná provedení tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla. Ve znázorněném příkladu provedení je použito řešení spočívající v tom, že tepelně akumulační tělesa 42 s využitím latentního tepla jsou uspořádána mezi dvěma na sobě navzájem spočívajícími svařovacíi foliemi 41' a jsou zcela obepnuta svarovými švy 43, 43'. Dále je navrženo, aby svarové švy 43' mezi sousedními tepelně akumulačními tělesy 42 s využitím latentního tepla byly provedeny jako místa ohybu, takže tepelný výměník 41 pak může být pro různé aplikace upraven do různých tvarů, aniž by přitom došlo

- 46 φφ φφ φ φ φ · • φ φφφ φφφ

Φ· φφ φ

• · φ φ φφφ *φφ • · φ φ φ φ φ · φφφ φφφ φ φ φφ φφ k poškození tepelně tepla.

Na obr. 11b je podle obr. 11a pro složeném stavu.

akumulačních těles 42 s využitím latentního znázorně boční pohled na akumulační prvek tepelný výměník 41 vzduch/voda v možném

Na obr. 12a je znázorněn půdorysný pohled na pokrývku 44 s topením/chlazením, ve které jsou uspořádána zavařená tepelně akumulační tělesa 46 s využitím latentního tepla, která jsou zde znázorněna v rozvinutém stavu. Jak vyplývá ze souvislostí s obr. 12b, který znázorňuje boční pohled na pokrývku 44 ve svinutém stavu, sestává tato pokrývka 44 ze dvou navzájem rovnoběžně uspořádaných vrstev 45, 45' tkaniny, mezi kterými je zašit větší počet detailněji neznázorněných tepelně akumulačních těles 46 s využitím latentního tepla, která jsou jednotlivě zavařena v neznázorněných ochranných pláštích.

Vrstvy 45, 45' tkaniny jsou podle obr. 12a, 12b navzájem spojeny okrajovými švy 47 a mezišvy 48 mezi jednotlivými tepelně akumulačními tělesy 46 s využitím latentního tepla, takže celek je vnitřně soudržný a nehrozí nebezpečí sklouznutí tepelně akumulačních těles 46 s využitím latentního tepla. Znázorněná pokrývka 44 se může použít například jako dětská pokrývka nebo pokrývka pro případ nehody. Použijí se proto s výhodou ohebná tepelně akumulační tělesa 46 s využitím latentního tepla, jejichž nosný materiál může být tvořen rounem. Zatímco na obr. 12a je v půdorysném pohledu znázorněn pouze výřez z rozvinuté pokrývky 44 s topením/chlazením, znázorňuje obr. 12b v bočním pohledu celou svinutou pokrývku 44. Lze si představit i jiná, od znázorněného příkladu provedení odchylná provedení s odlišným tvarem, počtem a uspořádáním tepelně akumulačních těles 46

- 47 ··» ··· ··· s využitím latentního tepla.

Na obr. 13 je znázorněna rukavice -49, ve které jsou zaintegrována zavařená tepelně akumulační tělesa 50, 50' s využitím latentního tepla, která jsou zašita mezi blíže neznázorněnou vnitřní a vnější vrstvou tkaniny. Rorvněž v tomto případě se s výhodou použijí ohebná tepelně akumulační tělesa 50, 50' s využitím latentního tepla, jejichž nosný materiál může být tvořen rounem.

Na obr. 14 je znázorněna vkládací podešev 51 boty, ve které jsou ve folii 53 zaintegrována zavařená tepelně akumulační tělesa 52 s využitím latentního tepla, přičemž na horní a/nebo spodní straně podešve 51 mohou být uspořádány další neznázorněné vrstvy této podešve 51. Na spodní straně podešve 51 se přitom mohou s výhodou použít strukturované vrstvy z materiálů jako je pěnová umělá hmota nebo pryž, kterými se předejde klouzání vkládací podešve 51 v botě. Na horní straně podešve 51 se mohou použít s výhodou textilní, například také vatované vrstvy tkaniny, které přídavně zvyšují pohodlí při chůzi.

Na obr. 15 je znázorněn půdorysný pohled na vestu 54, ve které jsou uspořádána ve folii zavařená tepelně akumulační tělesa 55, 56, 57 s využitím latentního tepla, která jsou zašita mezi blíže neznázorněnými vnějšími a vnitřními vrstvami tkaniny. Aby se dosáhlo maximálního pohodlí při nošení, použijí se s výhodou ohebná tepelně akumulační tělesa 55, 56, 57 s využitím latentního tepla, která jsou jednotlivě zavařena v pláštích. Pro tyto pláště jsou vhodné například folie a dopručují se zde zejména hliníkové nebo polypropylenové folie.

Na obr. 16a je znázorněn půdorysný pohled na tepelně

- 48 4 · · « 4 · · • 4 » · Ι·Μ···· ♦ » 4 4 · · ··· ··« 4*4 444 ·· 4· akumulační těleso 58 s využitím latentního tepla podle vynálezu, provedené jako tepelně akumulační prvek pro stavby, v provedení jako napuštěná síťová struktura. Tepelně akumulační těleso 58 s využitím latentního tepla má přitom síťovou strukturu nosného materiálu 59, který může s výhodou sestávat z textilních materiálů, lnu nebo jiných vhodných materiálů s kapilárními úložnými prostory pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla podle vynálezu. Podle znázorněného příkladu provedení je nosný materiál nasycen blíže neznázorněným tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla, přičemž nasycená síťová struktura je propustná pro vodní páru a umožňuje tudíž difúzi vodní páry ve stěnách budov.

Na obr. 16b je znázorněn boční pohled na tepelně akumulační prvek z obr. 16a uspořádaný mezi dvěma stěnami, popřípadě řez tímto tepelně akumulačním prvkem v rovině XVI-XVI z obr. 16a. Tepelně akumulační těleso 58 s využitím latentního tepla je podle obr. 16b uspořádáno ve svislé poloze mezi dvěma se vzájemným odstupem uspořádanými stěnami 60, 60'. Alternativně ke znázorněnému provedení jsou také možná odlišná provedení síťových struktur.

Na obr. 17 je jako příklad výhodného použití tepelně akumulačního tělesa 61 s využitím latentního tepla schematicky znázorněn solární odpařovač 62 pro kompostovací zařízení s tepelně akumulačním tělesem 61 s využitím latentního tepla podle vynálezu. Tento solární odpařovač 62 sestává z vnějšího krytu 63, který je nahoře' uzavřen krytem 64, například ze skla, který propouští na energii bohaté záření, například sluneční záření. Ve spodní části vnějšího krytu 63 je uspořádána izolační vrstva 65, která může být vyrobena z běžných izolačních materiálů, například pěnového polystyrénu. Je rovněž možné, aby

- 49 • ·· · ··· • · « ·♦ ·· odpovídajícími izolačními vrstvami byly opatřeny i boční stěny vnějšího krytu 63. Pomocí přívodu 66 se do vnějšího krytu 63 přivádí voda 67, přičemž požadovaný stav- naplnění, to jest hladina, se udržuje pomocí bezpečnostního ventilu 68, který je, jak je znázorněno, proveden jako plovákový ventil. Do prostoru 69 zbylého mezi krytem 64 a hladinou vody 67 se pomocí ventilátoru 70 vhání přívodním potrubím 71 vzduch, který se nad hladinou vody 67 obohacuje vodní párou a zásluhou vznikajícího přetlaku odchází výstupním potrubím 72 do spotřebiče 73, který je ve znázorněném příkladu provedení tvořen kompostovacím zařízením. Energii potřebnou pro odpařování vody 67 vnáší do vnějšího krytu 63 energeticky bohaté záření, které prochází skrze kryt 64. Znázorněné tepelně akumulační těleso 61 s využitím latentního tepla je uspořádáno pod hladinou vody 67 a je ve znázorněném příkladu provedení blíže neznázorněným způsobem pomocí běžných připevňovacích prvků připevněno na bočních stěnch vnějšího krytu 63. Alternativně je také možné, aby tepelně akumulační těleso 61 s využitím latentního tepla nepřipevněno volně ve vodě 67 plavalo. Za tím účelem je navrženo, aby na tepelně akumulačním tělese 61 s využitím latentního tepla byly podle potřeby připevněny vznosové prvky či plováky nebo zátěže, kterými je tepelně akumulační těleso 61 s využitím latentního tepla udržováno právě ve vznosu, takže nedojde k jeho vystoupání k hladině vody 67, ani k poklesnutí na dno vnějšího krytu 63, zásluhou čehož se na výměně tepla podílejí všechny plochy tohoto tepelně akumulačního tělesa 61 s využitím latentního tepla. Zátěže mohou mít libovolné provedení, jako plováky si lze představit například vzduchem naplněné komory. Výhoda solárního odpařovače 62 podle obr. 17 spočívá ve srovnání s dosud běžnými solárními odpařovači v tom, že použité tepelně akumulační těleso 61 s využitím latentního tepla při intenzivním ozařování slunečním světlem a tím vysokém přísunu tepla absorbuje větší

- 50 Β· · ► · » * ··· ··· • · ·· ·· část k odpařování aktuálně nepotřebného tepla a toto teplo pak při zatažené obloze nebo v noci, kdy je intenzita záření nízká, vydává zpět do vody 67, která ho obklopuje, takže se dosáhne zrovnoměrnění odpařovacího výkonu. Tepelně akumulační těleso 61 s využitím latentního tepla může být pro aplikaci podle obr. 17 volitelně vyrobeno z libovolných nosných materiálů a tepelně akumulačních materiálů s využitím latentního tepla, které jsou v přihlášce zmíněny. S ohledem na na zanedbatelnou mísitelnost tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla s vodou může být tepelně akumulační těleso 61 s využitím latentního tepla kromě toho volitelně použito bez pláště nebo s pláštěm. Pokud se vnější plášť tepelně akumulačního tělesa 61 s využitím latentního tepla nepoužije, mohou být kapiláry nosného materiálu na povrchu uzavřeny zabroušením nebo podobně, čímž se dosáhne přídavné ochrany proti úniku tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla do okolí.

Vynález se dále týká polštářů, podložek, svitků, bandáží, pásů, popruhů a vložek, zábalů a kompresí pro aplikaci tepla a/nebo chladu pro medicínské, ortopedické a veterinárně medicínské účely, které mohou být vybaveny tepelně akumulačním tělesem s využitím latentního tepla podle vynálezu. V této souvislosti lze uvažovat zejména o použití flexibilních tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla, jejichž nosným materiálem je pák s výhodou rouno, vláknitá deska vyrobená na bázi rouna nebo flexibilní vláknitá deska vyrobená z jiných materiálů. Tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu lze s výhodou použít v pásech či vložkách pro aplikaci tepla nebo chladu pro zdravotní účely a zejména pro využití při sportu, využití volného času a v pracovním procesu.

Kromě transportní nádoby 19 pro medicínské účely, která je

	99 9	• 9 9	99
	9 · 9	9 9
• ·	9 ·	• · ·	·

·· ·· popsána v souvislosti s obr. 8, lze uvažovat také o použití tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu s nebo bez nádoby a folii pro izolaGÍ a/nebo akumulování tepla i v jiných temperovacích, transportních a/nebo balicích prostředcích. Tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu lze využít také v termosových nádobách pro potraviny v průmyslových aplikacích a/nebo v domácnosti.

Kromě dosud popsaných využití pro stavební účely jsou v oboru stavebnictví možné i jiné aplikace, například pro opláštění plaveckých bazénů a zejména nevyhřívaných nekrytých bazénů, kde se při použití tepelně akumulačních těles s využitím latentního tepla podle vynálezu dosáhne v průběhu dne vyšší rovnoměrnosti teploty vody, na které se spolupodílí sluneční záření. Tepelné akumulační tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu lze ve stavebnictví kromě k akumulaci tepla využít i chladu. V tomto směru lze uvažovat o použití chladnicích, kde ’ mohou být tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla uspořádána například pod obložením stěn nebo také v oblasti podlahy a/nebo stropu. Při přerušovaném provozu chladicího agregátu lze takto zajistit rovnoměrnějšího snižování Lze takto snížit k akumulaci ve velkých teploty v prostoru.

frekvenci spínání kompresoru, což je obecně výhodné.

Tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla podle vynálezu se mohou jako materiál pro akumulaci tepla a/nebo chladu použít i v pozemních, vodních a vzdušných dopravních prostředcích. Lze uvažovat o jejich použití například v nákladových prostorech dodávkových vozů, letadel a lodí, kde mohou být tato tepelně akumulační tělesa s využitím latentního tepla uspořádána například v meziprostorech mezi dopravními kontejnery.

- 52 ► v ·

I · · *·· i ·· · ·· ·

V dosud popisovaných aplikacích byl tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla na bázi parafinu uložen v kapilárních prostorech nosného materiálu.' V mnoha případech však lze tento tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla použít i bez nosného materiálu. Tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla si přitom zachová svoji tepelně akumulační funkci a vyznačuje se také snadnou a téměř neomezenou tvarovatelností. Jako jeden z takových příkladů použití je v souvislosti s obr. 18 popsán chladič 74 nápojů s tepelně akumulačním materiálem 78 s využitím latentního tepla ve stavu na počátku procesu chlazení. Tímto chladičem 74 nápojů lze ve srovnání se známými chladicími zařízeními dosáhnout rychlejšího ochlazení nápoje 76, který se nachází v nádobě 75. Chladič 74 nápojů sestává ve znázorněném příkladu provedení z pláště 77, v jehož vnitřním prostoru je uložen tepelně akumulační materiál 78 s využitím latentního tepla. Povrch tepelně akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla, který není zakryt pláštěm 77, je překryt folií 79, která je s okrajem pláště 77 spojena tak, že tepelně akumulační materiál 78 s využitím latentního tepla nemůže ani ve zkapalněném stavu uniknout z chladiče 74 nápojů. Připevnění folie 79 na okraji pláště 77 může být provedeno vhodnými připevňovacími prvky 80. V provedení podle obr. 18 je jako takový připevňovací prvek 80 použit profil, který obepíná okraj pláště 77, probíhá kolem celého tohoto okraje a s folií 79 a okrajem pláště 77 je spojen například spojitými vrstvami 81, 82 lepidla nebo jiným způsobem, zajišťujícím spojení a utěsnění. Alternativně k připevňovacímu prvku 80, který je proveden jako profil a který vedle funkce těsnicí má i funkci estetickou, může být provedeno také přímé utěsnění mezi folií 79 a okrajem pláště 77. S výhodou je použito opatření spočívající v tom, že rozměry folie 79 v roztaženém stavu přesahují rozměry okraje pláště 77, takže folie 79 ve výchozím stavu spočívá na povrchu tepelně ··· ··· ··· • ♦ * · · • · ··« ··· • · · ·» ·· ··

- 53 akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla více nebo méně vlnitě, se záhyby nebo s přehyby. Na obr. 18 je jako příklad znázorněno použití folie 79 se skládacími záhyby 83. V rámci přípravy na použití se chladič 74 nápojů vloží do chladicího zařízení, například chladničky nebo mrazničky, a ponechá se tam tak dlouho, dokud se nedosáhne potřebného vychlazení tepelně akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla. Po vyjmutí chladiče 74 nápojů z chladicího zařízení se na vnější povrch folie 79 položí nebo postaví nádoba 75 s nápojem 76, například láhev piva, jak je toto rovněž znázorněno na obr. 18. Při v podstatě vodorovné orientaci chladiče 74 nápojů klesá nádoba 75 s nápojem 76 v důsledku své váhy a snadné deformovatelnosti folie 79 a tepelně akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla do vnitřního prostoru pláště 77, přičemž se dostává do stálé bližšího kontaktu s folií 79, která překrývá tepelně akumulační materiál 78 s využitím latentního tepla, a je touto obepínán, přičemž, jak je znázorněno na obr. 19, dochází také k roztahování folie 79 a stoupání tepelně akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla k rovině otvoru pláště 77.

Na obr. 19 je dosaženo stavu, ve kterém je nádoba 75 s nápojem 76 téměř úplně obklopena na ní přiléhající folií 79 a k ní přiléhajícím tepelně akumulačním materiálem 78 s využitím latentního tepla. Nádoba 75 s nápojem 76 je tedy převážnou částí svého povrchu přes folii 79 v přímém teplosměnném kontaktu s ochlazeným tepelně akumulačním materiálem 78 s využitím latentního tepla. Zásluhou takto velmi dobrého přestupu tepla z nádoby 75 s nápojem 76 do tepelně akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla se dosáhne velmi rychlého ochlazení nádoby 75 a v ní obsaženého nápoje 76. Po dosažení požadovaného vychlazení nádoby 75 a nápoje 76 v ní obsaženého se může nádoba • 9 99 • · · · · · · · ···

9 9 ·

999 ·9· 99 ·*

- 54 ··· z chladiče 74 nápojů vyjmout. Následně pak v závislosti na deformovatelnosti folie 79 a materiálových vlastnostech, zejména na povrchovém napětí a viskozitě tepelně akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla, probíhá časově závislé přeformování tepelně akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla zpět do výchozího stavu.

Výše popsaný chladič 74 nápojů lze kromě toho použít i k chlazení jiných předmětů, například pevných potravin. Obrátí-li se princip činnosti, lze si rovněž představit nejdříve zahřátí tepelně akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla v ohřívacím zařízení, například v kamnech, a po vyjmutí chladiče 74 nápojů z ohřívacího zařízení jeho použití k ohřívání předmětů, například nádob s pevnými nebo kapalnými potravinami. Kromě toho je zde možnost, že místo folie 79, která má podle obr. 18 a 19 větší plochu než otvor pláště 77, se použije folie 79, která je již v nezatíženém stavu v podstatě vypnutá a při zatížení vahou chlazeného nebo ohřívaného předmětu dovolí vnoření tohoto předmětu do vnitřního prostoru pláště 77 zásluhou své snadné protažitelnosti.

Také při použití tepelně akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla na bázi parafinu bez nosného materiálu může tento tepelně akumulační materiál 78 s využitím latentního tepla v zájmu dosažení výhodných vlastností obsahovat jednu nebo více z dosud popsaných přísad. Ξ výhodou se přitom použijí takové přísady, kterými se dosáhne gelovitých vlastností tepelně akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla. K parafinu se za tím účelem mohou přidat kopolymerizací vyrobené zesítěné polymery nebo minerální olej a podle potřeby další přísady.

V jednom z dalších provedení vynálezu je použito řešení

9	9	• 9	9 9 9
9	9 ·	9	9	9 99·
9	9	9	•	9
99 9	999	999	999	99

999 spočívající v tom, že tepelně akumulační materiál 78 s využitím latentního tepla je uvnitř chladiče 74 nápojů uzavřen ve vaku z folie nepropustné pro tento tepelně akumulační materiál 78 s využitím latentního tepla, přičemž tato folie svou od tepelně akumulačního materiálu 78 s využitím latentního tepla odvrácenou stranou přiléhá k nádobě 75 s nápojem 76 a obklopuje ji takto v tomto tepelně akumulačním materiálu 78 s využitím latentního tepla.

Na obr. 20 je znázorněn příklad možného použití tepelně akumulačního tělesa s využitím latentního tepla, které sestává z množství tepelně akumulačních těles 84 s využitím latentního tepla. V konkrétním případě se jedná o misku 26 pro krmení psů s vnějším pláštěm 27, která odpovídá misce 26 pro krmení psů z obr. 9. Odlišně od provedení podle obr. 9 je však místo jednodílného tepelně akumulačního tělesa 30 s využitím latentního tepla použito množství dílčích tepelně akumulačních těles 84 s využitím latentního tepla, přičemž objem vyplněný těmito tepelně akumulačními tělesy 84 s využitím latentního tepla je více něž desetinásobkem objemu jednotlivých tepelně akumulačních těles 84 s využitím latentního tepla. Z dalšího porovnání s obr. 9 vyplývá z obr. 20, že při tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla, které je složeno z množství menších dílčích tepelně akumulačních těles 84 s využitím latentního tepla, lze bez problému vyplnit i pláště 27 se zanutými okraji. V případě misky 26 pro krmení psů, která je znázorněna na obr. 20, lze kromě toho v oblasti sousedící s vybráním 28 dosáhnou mechanického stlačení dílčích tepelně akumulačních těles 84 s využitím latentního tepla, takže se tam dosáhne zlepšeného ohřívacího, popřípadě chladicího účinku.

Všechny popsané znaky vynálezu jsou pro vynálezu významné.

*· ·· ·* »« v * V V • » · · · · · · • t * · · · ··· ··· • » · · « * ··· ··· ··· *·· ·· ··

- 56 Mezi znaky vynálezu náleží také v plném rozsahu obsah příslušné prioritní přihlášky, a to i za účelem převzetí znaků této prioritní přihlášky do podloh předložené přihlášky.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla s tepelně , akumulačním materiálem s využitím latentního tepla na bázi parafinu, který je uložen v úložných prostorech nosného materiálu, vyznačující se tím, že nosný materiál sestává z vláken z organické umělé nebo přírodní hmoty nebo z anorganického materiálu, jako jsou keramická vlákna nebo minerální vata nebo z textilních materiálů a je je například slepením sestaven z jednotlivých prvků nosného materiálu, přičemž mezi prvky nosného materiálu jsou v každém případě vytvořeny kapilární úložné prostory pro tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla.
2. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle nároku 1, vyznačující se tím, že nosný materiál je tvořen vláknitou deskou (2) z celuózových vláken.
3. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že toto tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla je opatřeno pláštěm.
4. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, náhradní strana »·· 999

- 58 9 9 9 9 9 9 •9 99 999 999

9 9 9 9

999 999 99 99 vyznačující se tím, že plášť je z foliového materiálu.
5. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že plášť je z hliníkové folie.
6. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že plášť je z polypropylenové folie.
7. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle znaků předvýznakové části nároku 1 nebo některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že nosný materiál je tvořen rounem,
8. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že nosný materiál je nasycen tepelně akumulačním materiálem s využitím latentního tepla v množství představujícím dvou až desetinásobek vlastní hmotnosti nosného materiálu.
9. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla je jako deska uspořádáno v tepelném výměníku.

- náhradní strana

4· · • » · v v • 4 4 4 4 • 4 444 *44

4 4 4 4 4

4*4 4·· 444 ·* 44

- 59
10. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla je jako podlahový prvek součástí topení v podlaze.
11. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, Že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla má tvar spirály.
12. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že kapiláry na vnějším povrchu nosného materiálu jsou uzavřeny zabroušením nebo podobně.
13. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vlákna jsou navzájem stmelena.
14. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků,

v y z n ačující se tím, že vláknitá deska je tvořena ohebnou vláknitou deskou vyrobenou pod malým tlakem. 15. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle

některého nebo více z předchozích nároků,

- náhradní strana

000 ···

- 60 «« W» » > « • * 0 0 0 0 • · · 000 000 • » 0 0

000 000 00 00 vyznačující se tím, že tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla je vybaven zahušťovací kapalinou.
16. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zahušťovací prostředek je tvořen prostředkem se zpomalujícím účinkem,
17. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že tepelně akumulační materiál s využitím latentního tepla obsahuje složku minerálního oleje a polymerů.
18. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že minerální olej je tvořen vysoce rafinovaným minerálním olejem.
19. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že minerální olej představuje přibližně 10 až 50 % tepelně akumulačního materiálu s využitím latentního tepla.
20. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z předchozích nároků, vyznačující se tím, že hmotnostní podíl polymerů v tepelně akumulačním materiálu s využitím latentního tepla činí nejvýše 5 % hmotn.

- náhradní strana - 61 ··» ··* • « ··· ··« • · · · • ··· ·*· • · ·♦ ··
21. Mobilní tepelně akumulační těleso <14) s využitím latentního tepla s tepelně akumulačními tělesy (18) s využitím latentního tepla, vyznačující se tím, že tepelně akumulační tělesa (18) s využití latentního tepla jsou provedena podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a jsou v teplosměnném styku s topným prvkem (17) a v dalším teplosměnném styku s vnějším pláštěm (15) .
22. Transportní nádoba (19) s tepelně akumulačními tělesy (24,

25) s využitím latentního tepla, vyznačuj ící se tím, že tepelně akumulační tělesa (24, 25) jsou provedena podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a jsou ve vrstvách uspořádána mezi vnitřní nádobou (22) a s odstupem uspořádanou vnější nádobou (21), a to rovnoběžně se stěnami vnější nádoby (21) a vnitřní nádoby (22).
23. Transportní nádoba (19) podle nároku 22, vyznačující se tím, že tepelně akumulační tělesa (24, 25) s využitím latentního tepla obsahují tepelně akumulační materiály s využitím latentního tepla s rozdílnými teplotami fázového přechodu.
24. Miska (26) pro krmení s tepelně akumulačním tělesem (30) s využitím latentního tepla, vyznačující se tím, že tepelně akumulační těleso (30) s využitím latentního tepla je provedeno podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a ve vnějším plášti (27) této misky (26) pro krmení je na jeho horní straně jako lůžko pro potravu (29), zejména pro psa, vytvořeno vybrání (28) a tepelně náhradní strana v ·

- 62 * *

• ΦΦ φ φ φφφφ • · · ·»♦ φφφ • · φ φ **· *·· ·· «φ vodivá stěna tohoto vybrání (28) je na straně odvrácené od potravy (29) v teplosměnném styku s tepelně akumulačním tělesem (30) s využitím latentního tepla.’
25. Miska (31) pro krmení s tepelně akumulačním tělesem (40) s využitím latentního tepla, vyznačující se tím, že tepelně akumulační těleso (40) s využitím latentního tepla je provedeno podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a na spodním krytu (32) této misky (31) pro krmení s tepelnou izolací (39) pro tepelně akumulační latentního tepla, přičemž na uspořádán horní kryt (33) s vybráním (35) pro potravu (36) , která je přes tepelně vodivé dno (37) vybrání (35) v teplosměnném styku s tepelně akumulačním tělesem (40) s využitím latentního tepla.

(38) je vytvořeno vybrání těleso (40) s využitím spodním krytu (32) je
26. Akumulační prvek pro tepelný výměník (41) vzduch/voda s tepelně akumulačními tělesy (42) s využitím latentního tepla, vyznačující se tím, že tepelně akumulační tělesa (42) s využitím latentního tepla jsou provedena podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a tato tepelně akumulační tělesa (42) s využitím latentního tepla jsou vedle sebe navzájem uspořádána mezi svařovacími foliemi (41') překrývajícími tato tepelně akumulační tělesa (42) s využitím latentního tepla, která jsou svarovými švy (43, 43’) zcela uzavřena mezi svařovacími foliemi (41'), přičemž svarové švy (43'), které probíhají mezi sousedními tepelně akumulačními tělesey (42) s využitím latentního tepla, jsou provedeny jako místa přednostní deformace.

- náhradní strana

• 4 * * • * * * • • · • • • ··· *** • » • « • · «»· ♦* »·
27. Zahřívací/chladicí pokrývka (44) s tepelně akumulačními tělesy (46) s využitím latentního tepla, vyznačující se tím, že tepelně akumulační tělesa (46) s využitím latentního tepla jsou provedena podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a tato tepelně akumulační tělesa (42) s využitím latentního tepla jsou vedle sebe navzájem uspořádána mezi v podstatě rovnoběžnými vrstvami {45, 451’) tkaniny a jsou mezi těmito vrstvami (45, 45') tkaniny fixována švy (47, 48).
28. Rukavice (48) s tepelně akumulačními tělesy (50, 50') s využitím latentního tepla, vyznačující se tím, že tepelně akumulační tělesa (50, 50') s využitím latentního tepla jsou provedena podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a tato tepelně akumulační tělesa (50, 50') s využitím latentního tepla jsou zašita mezi vnitřními a vnějšími vrstvami tkaniny rukavice.
29. Vkládaná podešev (49) pro boty s tepelně akumulačním tělesem (52) s využitím latentního tepla, vyznačující se tím, že tepelně akumulační těleso (52) s využitím latentního tepla je provedeno podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a obrys tohoto tepelně akumulačního tělesa (52) s využitím latentního tepla v podstatě odpovídá obrysu vkládané podešve (49).

Vkládaná podešev podle nároku 29, v se tím, že na horní a/nebo akumulačního tělesa (52) s využitím připevněny vrstvy dalších materiálů, hmoty, pryže a/nebo textilu.

yznačuj ící spodní straně tepelně latentního tepla jsou zejména vrstvy pěnové

- náhradní strana * » ♦ ·· «·· • · · © · · ··· ·· ·» III ·· ··

- 64 31. Vesta (54) s tepelně akumulačními tělesy (55, 56, 57) s využitím latentního tepla, vyznačující se tím, že tepelně akumulační tělesa (55, 56, 57) s využitím latentního tepla jsou provedena podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a tato tepelně akumulační tělesa (55, 56, 57) s využitím latentního tepla jsou všita mezi vnitřní a vnější vrstvou tkaniny vesty (54).
32. Tepelně akumulační těleso (58) s využitím latentního tepla, provedené jako akumulační prvek pro stavby, vyznačující se tím, že toto tepelně akumulační 'těleso (58) s využitím latentního tepla je provedeno podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a že nosný materiál (59) má vnější mřížovou strukturu a je propustný pro difundující vodní páru.
33. Solární odpařovač (62) s jedním nebo více tepelně akumulačními tělesy (58) s využitím latentního tepla, vyznačující se tím, že akumulační tělesa (58) s využitím latentního tepla jsou provedena podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a že v kapalině (67) ve vnějším krytu (63) solárního odpařovače (62) je uspořádáno nejméně jedno tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla, přičemž tento vnější kryt (63) je opatřen přívodem (66) pro kapalinu, přívodním potrubím (71) pro

plyn, výstupním potrubím (72) pro plyn kapaliny (67) a krytem (64), propustným bohaté záření. obohacený párou pro na energii Solární odpařovač (62) podle nároku 33, vyznačující se tím, že plynem je vzduch. - náhradní strana -

- 65 • · · · · * ··· ··· • * · · 4 ·

4·4 444 444 ·· ··
35. Solární odpařovač (62) podle některého z obou nároků 33 a

34, vyz-nač ující se tím, že kapalinou (67) je voda. 36. Solární odpařovač (62) podle některého nebo více z nároků 33 až 35, v y značuj ící s e tím, že

spotřebičem (73) je kompostovací zařízení.
37. Solární odpařovač (62) podle některého nebo více z nároků 33 až 36, vyznačující se tím, že ve vnějším krytu (63) je uspořádán bezpečnostní ventil (68) pro udržování předem zvolené hladiny kapaliny (67) ve vnějším krytu (63).
38. Chladič (74) nápojů s pláštěm (77), ve kterém je uložen nápoj (76) v nádobě (75), zejména v láhvi nebo v plechovce, vyznačující se tím, že v plášti (77) je uspořádán tepelně akumulační materiál (78) s využitím latentního tepla na bázi parafinu.
39. Chladič (74) nápojů podle nároku 38, vyznačující se tím, že otvor pláště (77) je uzavřen folií (79), která je nepropustná pro tepelně akumulační materiál (78) s využitím latentního tepla a která je svou jednou stranou ve styku s tepelně akumulačním materiálem (78) s využitím latentního tepla, přičemž na stranu folie (79) odvrácenou od tepelně akumulačního materiálu (78) s využitím latentního tepla přiléhá nádoba (75) s nápojem (76) .

- náhradní strana

- 66 *· · ·«» • · · · ··♦ *·« • · · · ·· t ·· ·· »«
40. Chladič (74) nápojů podle nároku 38, vyznačující se tím, že tepelně akumulační materiál (78) s využitím latentního tepla je uzavřen ve vaku z folie (79), která je nepropustná pro tepelně akumulační materiál (78) s využitím latentního tepla a na jejíž od tepelně akumulačního materiálu (78) s využitím latentního tepla odvrácenou stranu přiléhá nádoba (75) s nápojem (76) .
41. Chladič (74) nápojů podle nároku 39 nebo 40, vyznačující se tím, že folie (79) je ze snadno deformovatelného materiálu.
42. Chladič (74) nápojů podle některého nebo obou nároků 39 a 41, vyznačující se tím, že folie (79) má větší plochu než otvor pláště (77).
43. Tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 1 až 20, vyznačující se tím, že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla sestává z množství dílčích tepelně akumulačních těles (84) s využitím latentního tepla, přičemž dílčí tepelně akumulační těleso (84) s využitím latentního tepla obsahuje složku nosného materiálu (85), v jehož kapilárních úložných prostorech je tepelně akumulační materiál (78) s využitím latentního tepla uložen.
44. Tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla podle nároku 43, vyznačující se tím, že

- náhradní strana

999 ««·

- 67 * · · ··· ··· • 9 · a

9·· 999 99 «· tepelně akumulační těleso (84) s využitím latentního tepla je obklopeno společným pláštěm, který nese znaky zejména některého nebo více z nároků 4 až 6.
45. Tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla podle některého z obou nároků 43 a 44, vyznačující se tím, že poměr objemu tepelně akumulačního tělesa (1) s využitím latentního tepla k objemu dílčího tepelně akumulačního tělesa (84) s využitím latentního tepla činí nejméně 10:1.
46. Tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 43 až 45, vyznačující se tím, že dílčí tepelně akumulační těleso (84) s využitím latentního tepla je opatřeno pláštěm (3) se znaky zejména některého nebo více z nároků 4 až 6.
47. Tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 43 až 46, vyznačující se tím, že toto tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla obsahuje dílčí tepelně akumulační tělesa (84) s využitím latentního tepla různých rozměrů.
48. Tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 43 až 47, vyznačující se tím, že toto tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla obsahuje dílčí tepelně akumulační tělesa (84) s využitím latentního tepla různých tvarů.

- náhradní strana

- 68 • φ • φφ φφφ ··· ··· *·· Φ·» • φ ·· φ«
49. Tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 43 až 48, vyznačující se tím, že dílčí tepelně akumulační těleso (84) s využitím latentního tepla má protáhlý tvar.
50. Tepelně akumulační těleso (1) s využitím latentního tepla

podle některého nebo více z nároků 43 až 49, vyznačuj ící se t í m, že dílčí tepelně akumulační těleso (84) s využitím latentního tepla má tvar vločky. Způsob výroby tepelně akumulačního tělesa (1) s využitím

latentního tepla, které obsahuje tepelně akumulační materiál (78) s využitím latentního tepla, který je uložen v úložných prostorech nosného materiálu, vyznačující se tím, že tepelně akumulační materiál (78) s využitím latentního tepla se zkapalňuje a takto předem zkapalněný tepelně akumulační materiál (78) s využitím latentního tepla se zavádí do samonásavných kapilárních úložných prostorů nosného materiálu (86) .
52. Způsob podle nároku 51, vyznačující se tím, že nosný materiál (86) se například slepením sestavuje z jednotlivých prvků nosného materiálu, přičemž mezi prvky nosného materiálu se v každém případě vytvářejí kapilární úložné prostory.
53. Způsob podle některého nebo obou nároků 51 a 52, vyznačující se tím, že nosný materiál (86),

- náhradní strana • 9

- 69 • 9 • 9 ·· · «9* •99 9·9 • 9

99 99 který je nasycen tepelně akumulačním materiálem (78) s využitím latentního tepla, se rozděluje na větší počet dílčích tepelně akumulačních těles - (84) s využitím latentního tepla.
54. Způsob podle nároku 53, vyznačující se tím, že rozdělování nasyceného nosného materiálu (86) se provádí řezáním a/nebo krájením a/nebo trháním.
55. Způsob podle některého nebo více z nároků 50 až 54, vyznačující se tím, těleso s využitím latentního tepla akumulační tělesa (84) s využitím lisuj í.

že tepelně akumulační a/nebo dílčí tepelně latentního tepla se
56. Způsob podle některého nebo více z nároků 50 až 55, vyznačující se tím, že dílčí tepelně akumulační těleso (84) s využitím latentního tepla se opatřuje pláštěm (3).
57. Způsob podle některého nebo více z nároků 50 až 56, vyznačující se tím, že dílčí tepelně akumulační tělesa (84) s využitím latentního tepla tepelně akumulačního tělesa (1) s využitím latentního tepla se opatřují společně je obklopujícím pláštěm (3).

58. Způsob podl^ nároku 57, vy z n a č u j ící s e tím, že lisování dílčích tepelně akumulačních těles (84) s vy- Užitím latentního tepla se společně provádí v j ej ich

společném plášti (3).

náhradní strana *· ·· ·· ·· · · · · • · · « · * · * * · · * * ··· «·· • · · · · · • ·· ··· ··· «·· · ··
59. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 1 až 20 a/nebo 43 až 50, vyznačující se tím, že tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla obsahuje mikrovlnně aktivní látku.
60. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle nároku 59, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka je v tepelně akumulačním tělese s využitím latentního tepla rovnoměrně rozložena.
61. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo obou nároků 59 a 60, vyznačující se tím, že prvky nosného materiálu obsahují mikrovlnně aktivní látku.
62. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 59 až 61, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka je uložena v kapilárních úložných prostorech.
63. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 59 a 62, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka je uložena v prostorech mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy (84) s využitím latentního tepla.
64. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 59 až 63, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka má formu prášku.

- náhradní strana - 71 φ

Φ·Φ • ΦΦ *

φ ··· ·»· φ

• Φ » · • Φφ
65. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 59 až 64, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka má formu granulátu.
66. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 59 až 65, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka má formu vláken.
67. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 59 až 66, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka má formu mřížky.
68. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle některého nebo více z nároků 59 až 67, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látkou je za provozní teploty tepelně akumulačního tělesa kapalina.
69. Tepelně akumulační těleso s využitím latentního tepla podle

některého nebo víc e z nároků 59 až 68, vyzná č u j í c í se t í m, že mikrovlnně aktivní látka je tvořena jednou nebo více látkami ze skupiny obsahuj ící skla, plasty, minerální látky, kovy, uhlí a keramiku.
70. Způsob podle některého nebo více z nároků 51 až 58, vyznačující se tím, žek tepelně náhradní strana *· ·· 99 9· 9 9 9 9 • · · · · 9 9 9 • 9 · 9 · · 999 ··· • * 9· 9 9 ··· 999 ·99 ·9· «9 9·

- 72 akumulačnímu tělesu s využitím latentního tepla se přidává mikrovlnně aktivní látka.
71. Způsob podle nároku 70, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka se v tepelně akumulačním tělesu s využitím latentního tepla rovnoměrně rozmisťuje.
72. Způsob podle některého nebo obou nároků 70 a 71, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka se přidává k prvkům nosného materiálu při jejich výrobě.
73. Způsob podle některého nebo více z nároků 70 a 72, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka se při sestavování nosného materiálu z prvků tohoto nosného materiálu zavádí do přitom vznikajících kapilárních úložných prostorů.
74. Způsob podle některého nebo obou nároků 70 a 73, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka se zavádí do prostorů mezi dílčími tepelně akumulačními tělesy s využitím latentního tepla.
75. Způsob podle některého nebo více. z nároků 70 až 74, vyznačující se tím, že mikrovlnně aktivní látka se přidává k tepelně akumulačnímu materiálu s využitím latentního tepla předtím, než se tento tepelně akumulačním materiál s využitím latentního tepla zavádí do kapilárních úložných prostorů nosného materiálu.

náhradní strana