CZ9241U1 - Zařízení pro vřetenové předení - Google Patents

Description

Zařízení pro vřetenové předení

Oblast techniky

Technické řešení se týká zařízení pro vřetenové předení nebo skaní podle úvodní části nároku 1.

Dosavadní stav techniky

Výše uvedené zařízení je známo z WO 97/32065. Na vodícím povrchu balónového omezovače se nachází obvodové náběhové místo pro přechod příze z tohoto náběhového místa přímo na dutinku, přičemž příze působením odstředivé síly zaujímá tvar rotující otevřené smyčky, která se radiálně omezuje nehybnou omezovači stěnou, na kterou přibližně v radiálním směru naráží. Radiální vzdálenost vratného ohybu rotující otevřené smyčky od osy vřetena je vždy větší než io radiální vzdálenost obvodového náběhového místa vodícího povrchu, ze kterého se příze do rotující otevřené smyčky rozpíná. Toto řešení umožňuje zvýšit rychlost předení charakterizovanou otáčkami vřetena až nad hodnotu 40 000 . min¹. Při kontaktech příze s omezovači stěnou však taková rychlost předení vede k vzniku vysokých teplot, které mohou poškodit přízi, a to zejména tehdy, když příze obsahuje termoplastická vlákna s relativně nízkým bodem tavení. Pokud by byla použita vyšší rychlost předení, tj. až nad hodnotu otáček vřetena 50 000 ot. min'¹, což je jinak fyzikálně možné, byly by tyto teploty škodlivé téměř pro všechny příze. Určitou nevýhodou uvedeného zařízení je také jeho energetická náročnost vyplývající z použití dvou na zdroj energie připojených pohonů a sice jednoho pro vřeteno a jednoho pro balónový omezovač.

Z DE-PS 3 400 327 je známo zařízení, které rovněž umožňuje, alespoň podle údajů v tomto dokumentu uvedených, vysokou provozní rychlost vřeten. Balónový omezovač je zde tvořen otočně uloženým zvonkem, který je unášen přízí navíjenou na dutinku. Při provozu vytváří příze, vystupující z průtahového ústrojí a vyvedená ze zvonku radiálním vodícím otvorem na plášť zvonku, na tomto plášti šroubovicový ovin, ze kterého se příze kontinuálně odtahuje a přes spodní okraj zvonku se navíjí na dutinku. Proměnná navíjecí rychlost v průběhu předení se vyrovnává velikostí šroubovicového ovinu a jeho stoupáním. Zvonek je ale třeba na začátku předení roztočit na provozní otáčky, které jsou o navíjecí otáčky nižší než otáčky vřetena. K roztočení zvonku se používá pohonu elektromotoru, který je po roztočení odpojen od příkonu a nebo použit k brzdění zvonku v některých fázích procesu předení.

U jiného zařízení podle US 4 862 687 vstupuje příze axiálně do dutiny zvonku, potom z něho vystupuje radiálním vodícím otvorem ven a pak zase vstupuje druhým radiálním vodícím otvorem zpět, načež je vedena podél vnitřní stěny zvonku a přes drátěný přízový vodič, umístěný v oblasti spodní části zvonku, navíjena na dutinku. V průběhu navíjení se proměnné napětí příze vyrovnává odpovídající polohou místa lomu příze přes příčku přízového vodiče, která je orientována šikmo k ose vřetena.

Na zařízeních podle DE-PS 3 400 327 a US 4 862 687 vzniká mezi přízí a zvonkovými částmi, se kterými příze přichází do kontaktu, značné tření, zejména při průchodu příze radiálními vodícími otvory, které je určitým omezením pro dosažení vysokých výrobních rychlostí při zpracování některých druhů přízí. Uvedené nedostatky jsou zřejmě důvodem, proč o těchto zařízeních nejsou dosud obecné informace o provozním využití.

Podstata technického řešení

Úkolem technického řešení je vytvořit zařízení úvodem zmíněného druhu a provedení (WO 97/32065) tak, aby byla umožněna provozně spolehlivá výroba v podstatě všech druhů přízí při extrémně vysokých výrobních rychlostech a při nižší energetické náročnosti.

Tento úkol je vyřešen podle technického řešení tím, že balónový omezovač, jemuž je přiřazen pohon s programovým vypínáním, má na svém vodícím povrchu, v oblasti spodní části

- 1 CZ 9241 U1 balónového omezovače, alespoň jeden přízový vodič otevřený proti smyslu rotace balónového omezovače pro zachycení příze po vypnutí pohonu balónového omezovače a jeho unášení touto přízí, navíjenou na dutinku.

Po spuštění spřádacího místa, při zapřádacím procesu, vytváří příze na spodní části aktivně poháněného balónového omezovače rotující otevřenou smyčku, ze které se příze odtahuje a navíjí na dutinku. Po navinutí příze na dutinku se programově vypne aktivní pohon balónového omezovače, čímž dojde v důsledku působení pasivních odporů k poklesu rychlosti balónového omezovače do té míry, že jeho pohon přebírá sama, stále stejnou rychlostí na dutinku navíjená příze, zachycená v dosud nečinném přízovém vodiči umístěném na vodícím povrchu balónového omezovače.

Přízový vodič otevřený proti smyslu rotace balónového omezovače a umístěný v oblasti jeho spodní části, zajišťuje spolehlivé zachycení příze po programovém vypnutí balónového omezovače, přičemž nebrání pohybu příze po jeho vodícím povrchu při aktivním pohonu balónového omezovače.

Přízový vodič je umístěn na vodícím povrchu uvnitř balónového omezovače nebo alternativně na čelní ploše spodního konce balónového omezovače, popř. na přechodu vodícího povrchu do čelní plochy spodního konce balónového omezovače.

Podle výhodného provedení je přízový vodič tvořen tvarovou vodící stěnou, která přechází proti smyslu rotace balónového omezovače z jeho vodícího povrchu do volného konce, a dnem vybrání provedeného pod vodící stěnou, přičemž přechod tohoto dna do vodícího povrchu na čelní stěně balónového omezovače a volný konec vodící stěny vymezují vstup do přízového vodiče.

Podle výhodného provedení vodící stěny je na její vnější hraně proveden vodící žlábek pro přízi, přičemž přechody vnější hrany vodící stěny do vodícího žlábku a přechod vnější hrany do vnitřní hrany vod ící stěny j sou účelně zaobleny.

Důležité je, aby k vypnutí pohonu balónového omezovače došlo až po navinutí příze na dutinku. Okamžik vypnutí pohonu musí proto být optimální jednak z hlediska spolehlivosti zapřádacího procesu a jednak pro zajištění časově minimálního kontaktu příze s omezovači stěnou pro vyloučení nežádoucího nadměrného zahřívání příze. Pro indikaci optimálního množství návinu příze na dutince, které je signálem pro vypnutí pohonu balónového omezovače, lze využít známé techniky zapojení snímačů.

Minimální namáhání, kterému je příze vystavena v úseku mezi zákrutovou brzdou a dutinkou umožňuje vypřádat extrémně vysokou výrobní rychlostí jakostní příze prstencového typu a vyrábět jakostní skané příze. Omezovači stěna zajišťuje spolehlivost zapřádacího procesu a tím i plynulý průběh předení. Přínosem je i energetická úspora, protože elektromotorický pohon balónového omezovače je aktivní pouze při zapřádacím procesu.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladná provedení zařízení pro vřetenové předení nebo skaní podle technického řešení jsou schematicky znázorněna na přiložených výkresech, kde značí:

obr. 1 boční pohled na spřádací místo v částečném axiálním řezu, obr. 2 detail A z obr. 1 - ve zvětšeném měřítku, přičemž je ukázán provozní stav na zařízení při zapřádacím procesu, obr. 3 detail A z obr. 1 - ve zvětšeném měřítku, přičemž je ukázán provozní stav na zařízení při spřádacím procesu a zároveň alternativní provedení přízového vodiče, a obr. 4 řez podle čáry IV - IV na obr. 3.

-2CZ 9241 U1

Příklady provedení

Podle obr. 1 a 2 je zařízení podle technického řešení, resp. spřádací místo, uspořádáno na rámu l neznázoměného vřetenového spřádacího stroje. Jeho podstatné části tvoří přiváděči ústrojí 2 vlákenného útvaru 3 a krutné a navíjecí ústrojí 4 s předřazenou zákrutovou brzdou 5. Přiváděči ústrojí 2 je tvořeno obvyklým, částečně znázorněným průtahovým ústrojím 6 s výstupními válečky 7.

Průtahové ústrojí 6 je běžného provedení, takže není blíže popisováno. Jeho účelem je, aby zpracovalo předkládaný vlákenný pramen nebo přást tak, aby na výstupu z průtahového ústrojí 6 byl k dispozici vlákenný útvar 3 ve formě vlákenné stužky, jejíž délková hmotnost odpovídá délkové hmotnosti vypřádané příze.

Zákrutová brzda 5 je vytvořena na povrchu jednoho z výstupních válečků 7 průtahového ústrojí 6 v oblasti jejich stisku. Toto uspořádání zákrutové brzdy umožňuje, aby vytvářená příze P vystupovala z průtahového ústrojí 6 bez obvyklého přízového vodiče přímo do krutného a navíjecího ústrojí 4.

Krutné a navíjecí ústrojí 4 zahrnuje vřeteno 8, které je obklopeno balónovým omezovačem 9. Pohon 10 vřetena 8 zajišťuje elektromotor uložený na vřetenové lavici JT spřádacího stroje, která je součástí známého neznázoměného ústrojí pro vyvození programového vertikálního pohybu vřetena 8 ve smyslu dvojité šipky 12. Vřeteno lze alternativně pohánět i jiným obvyklým hnacím prostředkem, například řemínkovým převodem.

Na vřetenu 8 je nasazena dutinka 13 pro návin 14. Program pohybu vřetenové lavice 11 ve smyslu dvojité šipky 12 je určen volbou typu návinu 14. Při alternativním neznázoměném kinematicky obráceném uspořádání vřetena 8 a balónového omezovače 9 je vřeteno 8 uchyceno na rámu 1 nehybně, zatímco balónový omezovač 9 vykazuje programový vertikální pohyb podél vřetena 8.

Balónový omezovač 9, který je vytvořen jako duté rotační těleso, v příkladném provedení zvonkového tvaru, je svým vstupním hrdlem 15 otočně uložen v neznázoměných aerostatických nebo valivých ložiskách elektromotoru, který tvoří pohon 16 balónového omezovače 9, uchycený na rámu 1. Smysl rotace balónového omezovače 9 ve směru šipky 17 je shodný se smyslem rotace vřetena 8 ve směru šipky 18. Balónový omezovač 9 má vnitřní vodící povrch 19 pro styk s přízí P, vymezený vstupním okrajem 20 a výstupním okrajem 21 pro přízi P. Vodící povrch 19 je ta část vnitřního povrchu dutiny balónového omezovače 9, na které je příze P při jeho rotaci vystavena účinku odstředivé síly a která tuto přízi unáší. Výstupní okraj 21 je vymezen na vodícím povrchu 19 v jeho největším průměru, kde ještě dochází kjeho styku s přízí. Pro účely technického řešení jsou vhodné i jiné tvary vodícího povrchu 19. Například je vodící povrch 19 ve střední části tvarován do válcové plochy, ze které se rozšiřuje kuželovou plochou do výstupního okraje 21.

Balónový omezovač 9 je s výhodou proveden jako tenkostěnné duté těleso z lehké kovové slitiny nebo z vhodné umělé hmoty. Je žádoucí, aby vodící povrch 19 měl povrstvení vhodného materiálu pro zajištění žádoucího nízkého tření vůči přízi a vysoké odolnosti proti opotřebení.

Na vodícím povrchu 19 je vymezeno obvodové náběhové místo 22 pro přechod příze P z vodícího povrchu 19 do rotující otevřené smyčky 23 vytvářené odstředivou silou, jak bude ještě v dalším vysvětleno. Obvodové náběhové místo 22 je v případě přímkové plochy vodícího povrchu 19 nejmenším průměrem vodícího povrchu 19 a v případě členitého tvaru vodícího povrchu 19, je posledním nejmenším průměrem tohoto vodícího povrchu 19, ve smyslu pohybu příze P balónovým omezovačem 9.

Spodní část 24 balónového omezovače 9 je obklopena v radiálním odstupu prvním prstencem 25, který je nehybně umístěn na rámu 1 a opatřen vnitřní omezovači stěnou 26, která se směrem ke spodnímu okraji prvního prstence 25 kuželovité rozšiřuje /obr. 1, 2/. Omezovači stěna 26 přechází ve směru k vrchní, mu konci prvního prstence 25 do válcové stěny 27. K balónovému

-3 CZ 9241 U1 omezovači 9 je axiálně přisazen druhý prstenec 28 s vodící hranou 29 pro přízi P, který je rovněž upevněn na rámu L Vodící hrana 29 vymezuje s čelní plochou 30 na spodní části 24 balónového omezovače 9 štěrbinu 34, která směřuje proti omezovači stěně 26. Jejím účelem je radiální omezení rotující otevřené smyčky 23, vedené štěrbinou 31. Omezovači stěna 26 a vnější stěna 32 druhého prstence 28 vymezují odváděči kanál 33 nečistot.

Na vodícím povrchu 19, uvnitř balónového omezovače 9 a v oblasti jeho spodní části 24, je umístěn alespoň jeden přízový vodič 34 otevřený proti směru rotace balónového omezovače 9 ve smyslu šipky T7/obr. 1,2/.

Přízový vodič 34 /obr. 2/je tvořen jednak tvarovou vodící stěnou 35, která přechází proti smyslu rotace balónového omezovače 9, znázorněného šipkou 17, zjeho vodícího povrchu 19 do volného konce 36, a jednak neznázoměným dnem vybrání, provedeným pod vodící stěnou 35. Neznázoměný přechod dna do vodícího povrchu 19 balónového omezovače 9 a volný konec 36 vodící stěny 35 vymezují vstup do přízového vodiče 34.

Na obr. 3, 4 je znázorněno alternativní provedení přízového vodiče 34 na čelní ploše 30 spodní části 24 balónového omezovače 9. Tvarová vodící stěna 35 vybíhá do volného konce 36 z vodícího povrchu 19 čelní plochy 30. Přechod 37 dna 38 vybrání pod vodící stěnou 35 do vodícího povrchu 19 čelní plochy 30 a volný konec 36 vodící stěny 35 vymezují vstup do přízového vodiče 34. Na vnější hraně 39 vodící stěny 35 /obr. 4/je vytvořen vodící žlábek 40 pro přízi P, přičemž přechody vnější hrany 39 vodící stěny 35 do vodícího žlábku 40 a přechod vnější hrany 39 do vnitřní hrany 41 vodící stěny 35 jsou pro snadný pohyb příze účelně zaobleny.

Pro účely technického řešení jsou reálná i jiná provedení přízového vodiče 34, která splňují podmínku, že přízový vodič, otevřený proti smyslu rotace balónového omezovače 9, na jedné straně nebrání přízi v pohybu po vodícím povrchu 19 při jeho aktivním pohonu a na druhé straně umožňuje zachycení příze po odpojení pohonu 16 balónového omezovače 9. Například může být volný konec 36 vodící stěny 35 nepatrně od dna 38 vyhnut.

Rovněž je reálné neznázoměné provedení přízového vodiče 34 na zaobleném přechodu vodícího povrchu 19 do čelní plochy 30. V tomto případě je nutné, aby dno vybrání pod vodící stěnou 35 přecházelo do vodícího povrchu balónového omezovače plynule, čímž se zajistí klidný pohyb příze v rotující otevřené smyčce 23 při jejím pohybu přes oblast přízového vodiče.

Principem programového vypínání pohonu 16 balónového omezovače 9 je, že k odpojení pohonu od zdroje napětí dochází vždy po navinutí příze na dutinku. Z DE-PS 34 00 327 je již známo vypínat pohon zvonku po jeho motorickém rozběhu. Pro zařízení podle technického řešení je však žádoucí, aby rozběh balónového omezovače 9 byl časově minimální pro vytvoření dostatečného návinu příze na dutince, který je signálem pro odpojení pohonu 16. Pro zajištění tohoto požadavkujsou vhodná některá řešení.

Příze P se začíná navíjet na dutinku 13 po kontaktu rotující otevřené smyčky 23 s omezovači stěnou 26, který vyvolává zpožďování rotace rotující otevřené smyčky 23 za rotací vřetena 8. Tento kontakt je proto indikován snímačem, jehož výstupní signál pohon 16 balónového omezovače 9 vypíná. Snímač, založený například na kapacitním principu je umístěn pod povrchem omezovači stěny 26. Podobně lze signál pro odpojení balónového omezovače 9 od pohonu 16 získat vhodným fotoelektrickým snímačem uspořádaným v oblasti paty dutinky 13, který indikuje navinutí příslušného počtu ovinu příze na dutinku 13. Z hlediska pořizovacích nákladů je však k danému účelu dostačující například odvodit signál pro vypnutí pohonu 16 od okamžiku dosažení plného chodu průtahového ústrojí 6 s určitou časovou konstantou, která například odpovídá době pro navinutí předem dané délky příze dané jemnosti na dutinku 13. Například při předení příze jemnosti 10 tex, při rychlosti vřeten 48 000 ot.min'¹ a výrobní rychlosti 48 m. min¹ činí taková časová konstanta 1,25 sekundy. Spřádací místo je proto opatřeno snímačem rychlosti výstupního válečku 7 průtahového ústrojí 6. Jakmile snímač zaregistruje, že hodnota rychlosti výstupních válečků 7 je totožná s nastavenou hodnotou odpovídající jmenovité výrobní rychlosti příze, odstartuje odpočítávání času časové konstanty

-4CZ 9241 U1 nastavené pro daný výpřed, po jejímž uplynutí je vyslán signál k odpojení pohonu. Odpovídající schéma zapojení snímačů na pohon 16 nejsou znázorněna ani blíže specifikována, protože se jedná o známá, pro odborníka z oboru zřejmá technická opatření.

Spřádací místo podle obr. 1, 2 pracuje následovně:

Neznázoměná zapřádací příze, která je uchycena na dutince 13 a prochází dutinou balónového omezovače 9, se zavleče, například ručně mezi výstupní válečky 7, načež se programově zapíná pohon 10 balónového omezovače 9, vřetena 8 a průtahového ústrojí 6. Vlákenný útvar vřetena 8 a jednak přídavnými zákruty, které vznikaj í otáčkami balónového omezovače 9, po jehož pracovním povrchu 19 se příze jím unášená pohybuje. Důsledkem poměru otáček vřetena 8 ío a balónového omezovače 9 je zvýšení zákrutu příze v jejím úseku mezi zákrutovou brzdou 5 a výstupním okrajem 21 vodícího povrchu 19.

Za obvodovým náběhovým místem 22 vodícího povrchu 19 balónového omezovače 9 se rotující příze účinkem rovnováhy mezi odstředivou silou, vyvolávanou hmotností příze, reakční třecí silou při pohybu příze po vodícím povrchu 19 a reakcí síly v přízi, uchycené na dutince 13.

rozpíná do rotující otevřené smyčky 23, která se s vřetenem 8 pohybuje sousměmě, přičemž mezi přízí a vodícím povrchem 19, při dané vyšší rychlosti balónového omezovače 9 vůči vřetenu 8, vzniká radiální prokluz, kterým se vyrovnává rozdíl otáček mezi přízí a vodícím povrchem 19.

Za výstupním okrajem 21 balónového omezovače 9 začíná rotující otevřená smyčka 23 radiálně vstupovat do prostoru. V této fázi se ještě příze na dutinku 13 nenavíjí. Jakmile se však rotující otevřená smyčka 23 rozepne až k omezovači stěně 26, začíná se na ní vytvářet vratný ohyb 42 /obr. 2/. Působení třecí síly mezi omezovači stěnou 26 a přízí vyvolává zpožďování rotující otevřené smyčky 23 za rotací vřetena 8, při kterém se příze začíná na dutinku 13 navíjet. V této fázi navíjení příze na dutinku 13 se vypíná pohon 10 balónového omezovače 9. Po vypnutí pohonu 10 klesají působením ventilace a dalších pasivních odporů, např. v ložiskovém uložení, otáčky balónového omezovače 9, takže kruhová frekvence příze P se začíná postupně přibližovat kruhové frekvenci balónového omezovače 9, jinými slovy, příze unášená vřetenem 8 dohání frekvenčně se zpomalující balónový omezovač 9. Tento proces lze účelně zkrátit například časově omezeným zpomalováním rotace balónového omezovače 9, které se vyvolá krátkým zapojením pohonu 16 na zpětný chod. Přízový vodič 34, který byl do vypnutí pohonu 10 míjen, se nyní stává záchytným místem pro uvolněnou rotující přízi. Zpomalením rotace balónového omezovače 9 se spotřebovává zásoba příze v rotující otevřené smyčce 23 navíjením na dutinku 3 se bezprostředně za zákrutovou brzdou 5 zpevňuje zákruty, vytvářenými jednak otáčkami 13, načež přebírá příze funkci unášení balónového omezovače 9 /obr. 3, 4/. Spřádací proces nyní probíhá plynule. Regulace napětí příze při navíjení na různé průměry návinu 14 na dutince 13, zejména při vytváření kuželových vrstev návinu probíhá nadále automaticky. Příze při urychlení balónového omezovače 9, které je důsledkem okamžitého nárůstu jejího napětí při navíjení na větší průměr návinu £4, se při následujícím navíjení na menší průměr návinu v přízovém vodiči 34 uvolňuje a snaží se vytvářet vyrovnávající otevřenou smyčku, samozřejmě menší než je rotující otevřená smyčka 23 při zapřádajícím procesu. Popřípadě se příze z přízového vodiče 34 uvolňuje a zachycuje v dalším na vodícím povrchu J9 umístěném přízovém vodiči 34. Z tohoto důvodu, ale i z důvodu technických, jako je vyvážení hmoty balónového omezovače 9, je výhodné použití více přízových vodičů 34 symetricky uspořádaných na obvodě vodícího povrchu 19. Je reálné zařadit v průběhu spřádacího procesu proti pohybu balónového omezovače 9, v mezích nízkého napěťového zatížení příze, stálý odpor zajišťovaný známými magnetickými nebo jinými prostředky, který zmíněné uvolňování příze okamžitě vyrovnává, aniž by došlo k jejímu vysmeknutí z přízového vodiče 34. Obr. 4 znázorňuje silnou čarou průběh navíjení příze P na menší a slabou čarou na větší průměr návinu 14, která je zachycena ve vodícím žlábku 40 přízového vodiče 34, uspořádaného na čelní ploše 30 spodního konce 24 balónového omezovače 9.

-5CZ 9241 Ul

Z uvedeného je zřejmé, že uspořádání alespoň jednoho přízového vodiče 34 na balónovém omezovači 9 vyřešilo optimálně pohon balónového omezovače 9 a účinnou regulaci napětí příze v průběhu navíjení na dutinku 13.

Obdobně, jak bylo popisováno zapředení příze na začátku spřádacího procesu, se postupuje i při přetrhu příze, požadavku opakovaného zapředení příslušného spřádacího místa a při přerušení spřádacího procesu, například při výměně plných dutinek. V tomto posledním případě je zapřádací příze již zajištěna v průtahovém ústrojí 6. Pokud jsou instalovány individuální elektromotory pro pohon balónových omezovačů 9, lze je samostatně zapojit do činnosti a po zapřádacím procesu opět vypnout.

ío Výhodnou, avšak nikoli nevyhnutelnou součástí spřádacího místa je druhý prstenec 28 s vodící hranou 29, která zajišťuje vedení příze P při navíjení na dutinku 13 a vymezuje spolu s protilehlou čelní plochou 30 spodního konce 24 balónového omezovače 9 štěrbinu 31, která usměrňuje rotující otevřenou smyčku 23 na omezovači stěnu 26 /obr. 2, 3/. Současně tvoří vodící hrana 29 a čelní plocha 30 první odstředivý ventilátor, který vyrábí intezivní vzduchový proud, znázorněný šipkou 43, který směřuje radiálně od dutinky 13 štěrbinou 31 proti omezovači stěně 26, která ho usměrňuje do odváděcího kanálu 33. Tento první vzduchový proud jednak účinně chladí spodní část 24 balónového omezovače 9, omezovači stěnu 26 a přízi, která je s těmito součástmi v třecím styku a jednak odvádí během předení uvolňované nečistoty z příze do odváděcího kanálu 33. Důležitou výhodou je i silový účinek odstředivé a pneumatické síly na vznik rotující otevřené smyčky 23, který je zárukou spolehlivého zapředení příze.

Pro zvýšení chladícího a čistícího účinku se s výhodou využívá druhého odstředivého ventilátoru, který je tvořen válcovou stěnou 27 a protilehlou částí pláště 44 balónového omezovače 9. Při provozu vytváří druhý odstředivý ventilátor druhý vzduchový proud znázorněný šipkou 45, který směřuje do odváděcího kanálu 33.

Je reálné, aby prostředek pro rozbíhání balónového omezovače 9 byl součástí jednoduché objížděcí automatické jednotky. Takové automatické jednotky lze například instalovat na určité úseky spřádacího stroje s určitým počtem spřádacích míst. V tomto případě nemají balónové omezovače individuální pohon. Individuální pohon balónových omezovačů lze též nahradit centrální hnací transmisí, která se po hromadném zapřádacím procesu vyřadí z funkce například přemístěním napínací kladky hnacího řemene a následným odpojením centrálního hnacího elektromotoru od přívodu energie.

V případě centrálního pohonu balónového omezovače je reálné, aby obsluha stroje byla vybavena roztáěecí jednotkou balónového omezovače pro zapředení příze na kterémkoliv spřádacím místě již popisovaným postupem, tj. pro roztočení balónového omezovače při zapřádacím procesu. Pochopitelně, že po dobu úkonů spojených například s likvidací přetrhu příze je vřeteno v klidu a uvádí se do rotace až bezprostředně před dosažením potřebné úrovně otáček balónového omezovače. Vřeteno lze brzdit mechanicky nebo mechanicky dočasně odpojit od pohonu.

Důležitým faktorem je i zastavení spřádacího stroje po navinutí dutinek tak, aby bylo možné provést výměnu plných dutinek za prázdné, přičemž příze u plných dutinek tvoří zapřádací přízi pro prázdné dutinky. Je nutné, aby příze byla do zastavení vřeten udržována v kontaktu s přízovým vodičem 34 balónového omezovače 9. Pro zamezení přetrhu je třeba zároveň s odpojením vřetena 8 od pohonu 10 a zavedením jeho řízeného brzdění, zajistit odpovídající řízené brzdění balónového omezovače 9.

Znázorněné krutné a navíjecí ústrojí 4 je vhodné i pro proces skaní přízí. V tomto případě je přiváděči ústrojí 2 tvořeno podávacími válečky, kterým je předřazena cíveěnice s předlohovými cívkami.

Claims (7)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Zařízení pro vřetenové předení nebo skaní, zahrnující

   - vřeteno pro dutinku opatřené pohonem,

   - balónový omezovač, který obklopuje vřeteno, má vnitřní vodící povrch pro styk s přízí a pohon pro stejný smysl rotace jako vřeteno a

   - omezovači stěnu, která v radiálním odstupu nehybně obklopuje spodní část balónového omezovače pro radiální omezení rotující otevřené smyčky, ve které přechází příze při aktivním pohonu balónového omezovače z jeho vodícího povrchu přímo na dutinku, vyznačující se tím, že balónový omezovač (9), jemuž je přiřazen pohon (10) s programovým vypínáním, má na svém vodícím povrchu (19), v oblasti spodní části (24) balónového omezovače (9), alespoň jeden přízový vodič (34) otevřený proti smyslu rotace balónového omezovače (9) pro zachycení příze po vypnutí pohonu (10) balónového omezovače (9) a jeho unášení přízí, navíjenou na dutinku (13).
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že přízový vodič (34) je umístěn na vodícím povrchu (19) uvnitř balónového omezovače (9).
3. 3. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že přízový vodič (34) je umístěn na vodícím povrchu (19) a na přechodu mezi vnitřkem balónového omezovače (9) a čelní plochou (30) spodní části (24) řečeného balónového omezovače.
4. 4. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že přízový vodič (34)je umístěn na čelní ploše (30) spodní části (24) balónového omezovače (9).
5. 5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že přízový vodič (34) je tvořen tvarovou vodící stěnou (35), která přechází proti smyslu rotace balónového omezovače (9) z jeho vodícího povrchu (19) do volného konce (36), a dnem (38) vybrání provedeného pod vodící stěnou (35), přičemž přechod (37) tohoto dna (38) do vodícího povrchu (19) na čelní ploše (30) spodní části (24) balónového omezovače (9) a volný konec (36) vodící stěny (35) vymezují vstup do přízového vodiče (34).
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že na vnější hraně (39) vodící stěny (35) je proveden vodící žlábek (40) pro přízi (P).
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že přechody vnější hrany (39) vodící stěny (35) do vodícího žlábku (40) a přechod vnější hrany (39) do vnitřní hrany (41) vodící stěny (35) jsou zaobleny.