CZ9240U1 - Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení - Google Patents

Description

Technické řešení se týká vřetenového spřádacího nebo skacího zařízení, které obsahuje

- vřeteno pro dutinku opatřené pohonem,

- balónový omezovač, který obklopuje vřeteno, má vnitřní pracovní povrch pro styk s přízí a je rovněž opatřen pohonem, a

- nehybnou omezovači stěnu, která v radiálním odstupu obklopuje spodní konec balónového omezovače.

Dosavadní stav techniky

Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení výše uvedeného provedení je známo z WO 97/32065. Jeho principem je, že příze přechází z pracovního povrchu balónového omezovače přímo na dutinku vřetena v rotující otevřené smyčce, vytvářené odstředivou silou v přízovém úseku mezi pracovním povrchem a dutinkou, přičemž délka rotující otevřené smyčky se redukuje nehybnou omezovači stěnou, ke které příze přibližně v radiálním směru vybíhá a se kterou se stýká.

Nedostatek je v tom, že při vysoké provozní rychlosti příze dochází k nadměrnému zahřívání příze a součástí, které sní přicházejí do styku. Toto nadměrné zahřívání, které se projevuje hlavně v oblasti rotující otevřené smyčky, může negativně ovlivnit jakost příze, zejména příze z termoplastických chemických vláken, která jsou tavitelná již při relativně nízké teplotě, a také stabilitu spřádacího nebo skacího procesu.

Podstata technického řešení

Úkolem technického řešení je navrhnout u zařízení úvodem zmíněného druhu a provedení jednoduchá konstrukční opatření, která odstraňují uvedený nedostatek.

Tento úkol je vyřešen v podstatě tím, že alespoň na části omezovači stěny je vytvořena skluzová plocha, která se z oblasti prvního dotyku příze ve směru k spodnímu konci omezovači stěny od osy vřetena oddaluje.

V důsledku tohoto opatření příze při příchodu na omezovači stěnu kluzným způsobem mění svůj směr ve prospěch pohybu podél omezovači stěny a vyhýbá se tak tzv. tvrdému dopadu. To se příznivě projevuje tím, že mezi přízí a omezovači stěnou vznikají menší třecí síly, které již nejsou schopny způsobit nežádoucí nadměrné zahřívání ani odírání příze a/nebo omezovači stěny.

Podle technického řešení je pak výhodné, když je skluzová plocha tvořena kuželovou skluzovou plochou, konkávní skluzovou plochou nebo konvexní skluzovou plochou, neboť jejich pomocí lze vytvořit vhodné podmínky pro zpracování širokého sortimentu vlákenného materiálu včetně termoplastických chemických vláken.

Skluzová plocha může být také účelně vytvořena z alespoň dvou na sebe navazujících dílčích kuželových ploch. Toto provedení má v podstatě stejné účinky, jako konkávní plocha nebo konvexní plocha, je však oproti těmto zhotovitelné pomocí jednodušších výrobních postupů.

Podle technického řešení je dále výhodné, když skluzová plocha přechází vmiste svého největšího průměru do zadržovací plochy, jejímž účelem je udržet rotující otevřenou smyčku, respektive její vratný ohyb, v každém případě na skluzové ploše. Přitom může mít tato zadržovací plocha v celé své délce stále stejnou vzdálenost od osy vřetena, takže má prakticky

-1 CZ 9240 U1 válcový tvar. Nebo může být tato zadržovací plocha také účelně vytvořena tak, že se ve směru od skluzové plochy přibližuje k ose vřetena, a potom je výhodné její kuželovité provedení.

U dalšího vytvoření technického řešení je proti skluzové ploše nasměrován výstup štěrbiny pro vedení rotující otevřené smyčky. Přitom je tato štěrbina vymezena první oběžnou ventilační plochou upravenou na spodním konci balónového omezovače a protilehlou první usměrňovači stěnou pro vzduch, která je uspořádána na nehybném prstenci axiálně přisazeném k spodnímu konci balónového omezovače, přičemž první usměrňovači stěna pro vzduch současně tvoří vodicí hranu pro přízi. Při rotaci balónového omezovače tím vzniká ve štěrbině vzduchový proud, který směřuje ven ke skluzové ploše a zajišťuje tak účinné chlazení a čištění příze a součástí, které přicházejí do třecího styku s přízí, tak jako orientované odvádění nečistot uvolněných z příze a těchto součástí.

Účinky vzduchového proudění lze potom zvýšit a proud vzduchu lépe usměrnit pomocí přídavného foukacího ústrojí, jehož výstup je vymezen omezovači stěnou a spodním okrajem balónového omezovače. Toto foukací ústrojí potom podle technického řešení sestává z druhé oběžné ventilační plochy, která je upravena na vnějším obvodě balónového omezovače tak, že se směrem kjeho spodnímu konci rozšiřuje, a z druhé usměrňovači stěny pro vzduch, která je nehybná a v radiálním odstupu obklopuje druhou oběžnou ventilační plochu. Přitom je podle technického řešení účelné, když druhá usměrňovači stěna pro vzduch je tvořena prodloužením omezovači stěny.

Pro dosažení velmi nízkých hodnot vzájemného tření mezi přízí a skluzovou plochou je podle technického řešení výhodné, když omezovači stěna má alespoň na skluzové ploše menší povrchovou drsnost než R_a= 0,4 μ.

Pro žádoucí rychlý odvod tepla z oblasti kontaktu příze s omezovači stěnou je podle technického řešení výhodné, když omezovači stěna má alespoň na skluzové ploše tepelnou vodivost alespoň

0,15 cal. cm'¹. s'¹. °C'’ - měřeno při teplotě 18 °C.

Přehled obrázků na výkresech

Další znaky a výhody technického řešení vyplývají z následujícího popisu příkladů provedení, které jsou schematicky znázorněné na připojených výkresech, kde značí: obr. 1 vřetenové spřádací zařízení v částečném osovém řezu - pohled z boku, obr. 2 a 3 vždy detail A z obr. 1 ve zvětšeném měřítku, obr. 4 a 5 dvě varianty provedení zadržovací plochy, vždy na částečně a v osovém řezu znázorněné omezovači stěně, a obr. 6 až 8 tři varianty provedení skluzové plochy, vždy na částečně a v osovém řezu znázorněné omezovači stěně.

Příklady provedení

Vřetenové spřádací zařízení podle obr. 1 zahrnuje přiváděči ústrojí 1 vlákenného útvaru 2, krutné a navíjecí ústrojí 3, které je tvořeno vřetenem 4 pro dutinku 5 pro navíjení příze P a balónovým omezovačem 6 zvonkového tvaru, který koaxiálně obklopuje vřeteno 4 mající vertikální osu 7. Vřeteno 4 je zároveň rotorem vřetenového elektromotoru 8, který je prostřednictvím nosného ramene 9 uchycen na neznázoměné vřetenové lavici, která probíhá všemi spřádacími zařízeními spřádacího stroje a která se známým způsobem pohybuje nahoru a dolů ve směru dvojité šipky 10 za účelem výstavby přízového návinu N.

Zúžená hřídelová část 11 balónového omezovače 6 je naproti tomu rotorem, který je součástí jeho hnacího elektromotoru 12, přičemž smysl otáčení balónového omezovače 6 (viz šipku 13) ie shodný se smyslem otáčení vřetena 4 (šipka 14). Tento hnací elektromotor 12 ie prostřednictvím

-2CZ 9240 U1 svého nosného ramena 15 uspořádán na neznázoměné nehybné rámové konstrukci spřádacího zařízení resp. spřádacího stroje.

Samozřejmě je také možné takové uspořádání vřetenového spřádacího zařízení resp. vřetenového spřádacího stroje, u něhož je hnací elektromotor 12 balónového omezovače 6 je uspořádán na lavici, která se pohybuje nahoru a dolů za účelem výstavby přízového návinu N namísto vřetenové lavice. Toto uspořádání však není znázorněno.

Přiváděči ústrojí I je tvořeno výstupními válci 16 dále blíže neznázorněného průtahového ústrojí. Stisková linie těchto výstupních válců 16 leží vose 7 vřetena 4 a tvoří tak kontrolní místo začátku tvorby přízového balónu B, takže zde není nutný žádný další přízový vodič.

ío Balónový omezovač 6 má pracovní povrch 17 pro styk s přízí P na svém vnitřním obvodě. Ve shodě s WO 97/32065 přechází příze P z tohoto pracovního povrchu 17 přímo na dutinku 5 jako tzv. rotující otevřená smyčka 18, která zde vzniká následkem rotačního pohybu příze P kolem osy 7 vřetena a odpovídajícího působení odstředivé síly.

Na spodním konci balónového omezovače 6 (obr. 1 a 2) je upravena první oběžná ventilační plocha 19a. která je kolmá na osu 7 vřetena 4. K balónovému omezovači 6 je pak axiálně přisazen prstenec 20, který je prostřednictvím svého nosného ramena 200 uchycen na neznázoměné rámové konstrukci spřádacího zařízení resp. spřádacího stroje. Na horní části prstence 20 je protilehle vzhledem k první oběžné ventilační ploše 19a upravena první usměrňovači plocha 21a pro vzduch, která současně tvoří vodicí element pro přízi P a přechází do vnitřní nálevkovité části prstence 20. První usměrňovači plocha 21a a první oběžná ventilační plocha 19a zároveň vymezují štěrbinu 22 pro rotující otevřenou smyčku 18, která má vstup 23 umístěn blíže k ose 7 a výstup 24 dále od osy 7 vřetena 4.

Omezovači stěna 25 je prostřednictvím svého nosného ramena 250 uchycena rovněž na neznázoměné nehybné rámové konstrukci spřádacího zařízení resp. spřádacího stroje. Přitom je uspořádána koaxiálně s balónovým omezovačem 6 tak, že s radiálním odstupem obklopuje spodní konec balónového omezovače 6 a tento zároveň axiálně přesahuje.

Na omezovači stěně 25, která má rotační tvar, je v oblasti prvního dotyku příze P vytvořena skluzová plocha 26, která se z této oblasti ve směru ke spodnímu konci omezovači stěny 25 od osy 7 vřetena 4 oddaluje. V příkladu provedení podle obr. 1 a 2 je skluzová plocha 26 tvořena kuželovou skluzovou plochou 26a, přičemž úhel a, který svírá její površka s osou 7 vřetena 4, s výhodou činí 10°.

Proti skluzové ploše 26 je nasměrován výstup 24 štěrbiny 22. Omezovači stěna 25 a vnější stěna 27 prstence 20 vymezují odváděči kanál 28 pro nečistoty, který může být pneumaticky napojen na neznázoměné sběrné ústrojí pro nečistoty.

Během provozu jsou vřetenu 4 udíleny otáčky, jejichž počet je podstatně vyšší než 25 000 . min'¹. Ve stejném smyslu a přinejmenším stejně rychle je poháněn balónový omezovač 6. První oběžná ventilační plocha 19a, která má v případě takové lychlosti otáčení balónového omezovače funkci oběžného kola ventilátoru, způsobuje rychlý pohyb vzduchu ve směru z balónového omezovače 6 ven. Tento pohyb vzduchu je však usměrňován první usměrňovači plochou 21a, takže vzniká první vzduchový proud 29a, který proudí přes štěrbinu 22 ve směru od vstupu 23 k výstupu 24. Po průchodu štěrbinou 22 se první vzduchový proud 29a dostává na skluzovou plochu 26, která ho odklání do odváděcího kanálu 28 pro nečistoty.

Příze P běží od přiváděcího ústrojí 1 přes pracovní povrch 17 balónového omezovače 6 a štěrbinu 22 k přízovému návinu N na dutince 5. Přitom na ni stále působí odstředivá síla. Při příchodu do oblasti vstupu 23 štěrbiny 22 tedy nejdříve vybíhá ven z balónového omezovače 6 do polohy rotující otevřené smyčky 18 a teprve odtud je, v důsledku působení navíjecího tahu, přiváděna k přízovému návinu N. Když se však příze P dostane ven z balónového omezovače 6, narazí přibližně v radiálním směru na omezovači stěnu 25, která vymezuje délku rotující

-3 CZ 9240 U1 otevřené smyčky 18. Tím dochází k náhlé změně pohybové rychlosti příze P a tedy i její hybnosti, která je spojena s vytvářením impulzní síly.

Kdyby měla nyní omezovači stěna válcový tvar, byla by změna rychlosti pohybu příze v radiálním směru absolutní, což znamená, že by došlo k úplnému zastavení pohybu příze a impulzní síla by dosáhla maximální velikosti. Následný pohyb příze ve smyslu rotace rotující otevřené smyčky by potom byl doprovázen vznikem třecích sil o nežádoucí velikosti.

Avšak ve skutečnosti je zde výše uvedená skluzová plocha 26, takže v místě prvního kontaktu příze P s omezovači stěnou 25 dochází k rozkladu pohybové rychlosti V příze P a impulzní síly F (obr. 3) na tangenciální složku Vt resp. Ft a normálnou složku Vn resp. Fn, přičemž pro velikost třecích sil je rozhodující velikost normálné složky Fn impulzní síly F. Z tohoto rozkladu potom vychází velikost normálné složky Fn impulzní síly F vždy menší než je velikost impulzní síly F, takže také třecí síly a odpovídající zahřívání příze a/nebo omezovači stěny jsou o to menší.

Tangenciální složka Ft impulzní síly F uvádí přízi do pohybu podél skluzové plochy 26 a umožňuje tak její plynulý přechod do tvaru rotující otevřené smyčky 18.

K omezení nadměrného zahřívání příze a součástí přicházejících do styku s touto přízí účelně přispívá také první vzduchový proud 29a, který proudí v oblasti skluzové plochy 26. Jeho účinek pak může být ještě zvýšen pomocí druhého vzduchového proudu 29b. který přichází shora do oblasti podél skluzové plochy 26, aby pak spolu s prvním vzduchovým proudem 29a tuto oblast opustil přes odváděči kanál 28 (obr. 3). Tento druhý vzduchový proud 29b je přitom vyráběn pomocí zvláštního foukacího ústrojí 30, které sestává z druhé oběžné ventilační plochy 19b, která je upravena na vnějším obvodě balónového omezovače 6 tak, že se směrem kjeho spodnímu konci rozšiřuje, a z druhé usměrňovači plochy 21b pro vzduch, která s radiálním odstupem nehybně obklopuje druhou oběžnou ventilační plochu 19b. Přitom druhá usměrňovači plocha 21b je tvořena prodloužením omezovači stěny 25 v odpovídajícím směru a výstup 3J_ foukacího ústrojí 30 je vymezen druhou usměrňovači plochou 21b pro vzduch a protilehlou obvodovou částí spodního konce balónového omezovače 6.

Přítomnost prvního vzduchového proudu 29a, podporovaného druhým vzduchovým proudem 29b, má navíc výhodu v tom, že tento první vzduchový proud 29a pomáhá odstředivé síle, která působí na přízi P, ve vybíhání příze P z balónového omezovače 6 za účelem vytvoření rotující otevřené smyčky 18 na začátku spřádacího procesu a následně v napínání rotující otevřené smyčky 18 před navíjením příze. Je-li to přitom žádoucí, může být také účelně přizpůsobena rychlost proudění prvního vzduchového proudu 29a, a sice prostřednictvím změny velikosti štěrbiny 22, což lze snadno udělat tím, že se prstenec 20 posune v axiálním směru do odpovídající vzdálenosti od spodního konce balónového omezovače 6 (není znázorněno). Mimo to vzduch strhává a odvádí nečistoty.

Podle obr. 4 může být provedeno to, že skluzová plocha 26 přechází v místě svého největšího průměru do zadržovací plochy 30a, která má v celé své délce stejnou vzdálenost od osy 7 vřetena 4. Naproti tomu podle obr. 5 může být provedeno, že skluzová plocha 26 přechází v místě svého největšího průměru do zadržovací plochy 30b, která se ve směru od skluzové plochy 26 přibližuje k ose 7 vřetena 4. Účelem těchto zadržovacích ploch je udržet přízi, resp. vratný ohyb rotující otevřené smyčky 18, v každém případě na skluzové ploše 26. K tomuto účelu se hodí různé tvary zadržovací plochy. Z výrobních důvodů je však nejvhodnější, válcová plocha nebo kuželová plocha, jak také na obr. 4 a 5 znázorněno.

Skluzová plocha 26, kterou je vidět na obr. 1 až 5, je vždy tvořena kuželovou skluzovou plochou 26a. V praxi však přichází v úvahu také jiné tvary, a sice hlavně tvořící křivka, jejímž průběhem lze ovlivňovat podmínky pro určité technologické potřeby spřádacího systému.

Tak například na obr. 6 je znázorněna skluzová plocha 26 ve tvaru konkávní skluzové plochy 26b, která je výhodná pro spřádání zejména hrubších bavlněných přízí nebo přízí ze směsi bavlny a chemických vláken, popřípadě přízí jen z chemických vláken, takže se jedná o příze, které mají v rotující otevřené smyčce vyšší délkovou hmotnost a také přízí, jejichž vlákenný materiál je

-4CZ 9240 U1 teplem snadno tavitelný. Výhodná je například konkávní skluzová plocha 26b. jejíž tvořící křivka má tvar části paraboly, která probíhá tak, že úsek nacházející se v místě prvního styku příze P se skluzovou plochou 26 má nejmenší spád. Z rozkladu sil na obr. 6 je zřejmé, že je podstatně menší normálná složka Fn, čímž je i v místě prvního styku příze s konkávní skluzovou plochou 26b výhodně menší odpovídající třecí síla. Tangenciální složka Ft ale převádí přízi v rotující otevřené smyčce 18 po příchodu na skluzovou plochu 26 do míst vzdálenějších od osy

7. Tím, že se spád tvořící křivky od místa prvního styku příze s konkávní skluzovou plochou 26b velmi rychle zvětšuje, pohyb příze po skluzové ploše 26 se zastaví, takže dále neroste délková hmotnost rotující otevřené smyčky 18 a tudíž ani navíjecí napětí. Na základě toho lze jednak účelně ovlivnit třecí poměry v oblasti prvního styku příze se skluzovou plochu 26 a jednak vyladit optimální poměry tahových sil při navíjení příze. To je velmi důležité zejména u přízí s velkou délkovou hmotností, u nichž se větší hmota promítá do větší odstředivé síly, která na přízi v rotující otevřené smyčce 18 působí.

Tvar konkávní skluzové plochy 26b je dobře využitelný také u jemných přízí obsahujících podíl chemických vláken, pokud by měl spřádací proces probíhat při velmi vysokých rychlostech, například při větším počtu otáček vřetena než 50 000 . min'¹.

Obr. 7 potom ukazuje příkladné provedení skluzové plochy 26 ve tvaru konvexní skluzové plochy 26c. Tento konvexní tvar je výhodný pro spřádání zejména jemných bavlněných přízí, které mají v rotující otevřené smyčce 18 velmi malou délkovou hmotnost a v důsledku toho na ně také působí přiměřeně malá odstředivá síla. Je-li potom tvořící křivkou konvexní skluzové plochy 26c například část paraboly, je tato uspořádána tak, že úsek nacházející se v místě prvního styku příze se skluzovou stěnou 26 má největší spád. Příze může být proto po příchodu na konvexní skluzovou plochu 26c zatížena větší normálnou složkou Fn impulzní síly F (obr. 7), protože její velikost nebude nežádoucně velká. Tangenciální složka Ft impulzní síly F převede přízi do míst s menším spádem, kde tato tangenciální složka Ft již progresivně narůstá. To je doprovázeno zvětšováním hmotnosti příze v rotující otevřené smyčce 1_8 a tím výhodnějším zvýšením navíjecího napětí.

Skluzová plocha 26 nemusí mít v podélném směru nutně plynulý průběh. Na obr. 8 je znázorněno příkladné provedení skluzové plochy 26, která sestává ze dvou na sebe navazujících dílčích ploch 26d, 26e.

Podstatné je, aby odpor povrchu skluzové plochy 26 proti pohybu příze P byl co nejmenší, a to jak v obvodovém, tak i v podélném směru. Z tohoto důvodu je nutné, aby povrch omezovači stěny 25, který přichází do styku s přízí, tzn. alespoň v oblasti skluzové plochy 26, měl vždy menší drsnost než R_a = 0,4 μ.

Pro žádoucí rychlý odvod tepla z míst kontaktu příze s omezovači stěnou 25 je výhodné, když má tato stěna alespoň v oblasti skluzové plochy 26 tepelnou vodivost alespoň 0,15 cal. cm'¹. s'¹. ^OC'' - měřeno při 18 °C. Tuto podmínku splňuje například ocel nebo mosaz. Výhodnější však je, zejména pro vysoké rychlosti předení přízí z termoplastických vláken, která mají relativně nízký bod tavení, když jsou tyto materiály ještě v oblasti vykazující skluzovou plochu 26 povrstveny materiálem o ještě vyšší tepelné vodivosti, například stříbrem. V tom případě bude totiž teplo odváděno až 7krát rychleji. Je však také možné použít hliník, který tvoří základní materiál a který je opatřen tenkou vrstvou vhodného tvrdého kovu, např. chrómu.

Je samozřejmé, že výše popsané vřetenové spřádací zařízení může pracovat také jako skácí zařízení. V tom případě jsou vlákenným útvarem 2 jednotlivé příze, které jsou přiváděny přiváděcím ústrojím 1 z příslušných, neznázoměných předlohových cívek. Skácí proces potom probíhá podobně jako spřádací proces, avšak jeho výsledkem je skaná příze.

Claims (13)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení, obsahující

   - vřeteno pro dutinku opatřené pohonem,

   - balónový omezovač, který obklopuje vřeteno, má vnitřní pracovní povrch pro styk s přízí a je

   5 rovněž opatřen pohonem, a

   - nehybnou omezovači stěnu, která v radiálním odstupu obklopuje spodní konec balónového omezovače, vyznačující se tím, že alespoň na části omezovači stěny (25) je vytvořena skluzová plocha (26), která se z oblasti prvního styku příze (P) ve směru k spodnímu konci omezovači ío stěny (25) od osy (7) vřetena (4) oddaluje.
2. 2. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že skluzovou plochu (26) tvoří kuželová skluzová plocha (26a).
3. 3. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že skluzovou plochu (26) tvoří konkávní skluzová plocha (26b).

   15
4. 4. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že skluzovou plochu (26) tvoří konvexní skluzová plocha (26c).
5. 5. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že skluzová plocha (26) sestává z alespoň dvou na sebe navazujících dílčích kuželových ploch (26d, 26e).

   20
6. 6. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že skluzová plocha (26) přechází v místě svého největšího průměru do zadržovací plochy (30a), která má v celé své délce stejnou vzdálenost od osy (7) vřetena (4).
7. 7. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že skluzová plocha (26) přechází v místě svého největšího průměru do zadržovací plochy (30b),

   25 která se ve směru od skluzové plochy (26) přibližuje k ose (7) vřetena (4).
8. 8. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že proti skluzové ploše (26) je nasměrován výstup (24) štěrbiny (22) pro vedení rotující otevřené smyčky (18), přičemž tato štěrbina (22) je vymezena jednak první ventilační oběžnou plochou (19a), která je upravena na spodním konci balónového omezovače (6), a jednak protilehlou první

   30 usměrňovači stěnou (21a) pro vzduch, která je uspořádána na nehybném prstenci (20), který je axiálně přisazen k balónovému omezovači (6) a současně tvoří vodicí hranu pro přízi (P).
9. 9. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že omezovači stěna (25) a spodní konec balónového omezovače (6) vymezují výstup (31) foukacího ústrojí (30).

   35
10. 10. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 9, v y z n a č u j í c í se tím, že foukací ústrojí (30) sestává z druhé oběžné ventilační plochy (19b), která je upravena na vnějším obvodě balónového omezovače (6) tak, že se směrem k jeho spodnímu konci rozšiřuje, a z druhé usměrňovači stěny (21b) pro vzduchu, která je nehybná a s radiálním odstupem obklopuje druhou oběžnou ventilační plochu (19b).

    -6CZ 9240 Ul
11. 11. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že druhá usměrňovači stěna (21b) je tvořena prodloužením omezovači stěny (25).
12. 12. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že omezovači stěna (25) má alespoň na skluzové ploše (26) povrchovou drsnost menší než

    5 R_a=0,4p.
13. 13. Vřetenové spřádací nebo skácí zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že omezovači stěna (25) má alespoň na skluzové ploše (26) tepelnou vodivost alespoň 0,15 cal. cm'¹. s'¹. °C'' - měřeno při teplotě 18 °C.