CZ89295A3

CZ89295A3 - Method of treating mould for producing eye lenses and apparatus for making the same

Info

Publication number: CZ89295A3
Application number: CZ95892A
Authority: CZ
Inventors: Jonathan P Adams; Edmund C Rastrelli; John C Heaton; Kenneth J Weber; Thomas J Wagner
Original assignee: Johnson & Johnson Vision Prod
Priority date: 1994-04-08
Filing date: 1995-04-07
Publication date: 1996-09-11
Also published as: JPH08146359A; AU1636895A; DE69513872T2; US5573715A; AU709518B2; ATE187679T1; CA2146486C; JP3942659B2; CA2146486A1; ZA952908B; US5679385A; EP0677373B1; IL113272A0; EP0677373A1; BR9501512A; DE69513872D1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zlepšeného způsobu vyjímání tvářených očních čoček z formy, ve které jsou vyrobeny, a zařízení určeného pro tento způsob. Vynález je zejména vhodný pro tvářené očních čoček, jakými jsou hydrogelové kontaktní čočky, ale je stejně tak vhodný i pro další malé, velmi přesné oční čočky, jakými jsou intraokulární čočky.

Měkké kontaktní čočky, které se umisťují na rohovku nebo dovnitř oka, jakými jsou kontaktní čočky nebo měkké intraokulární čočky, lze vyrobit různými způsoby. Kontaktní čočky lze vyrobit rotačním litím monomerního materiálu v rotační formě a následným zpolymerováným takto vytvarovaného monomeru. Dalším způsobem použitým pro výrobu, jak kontaktních čoček, tak intraokulárnich čoček, je přesné soustruženi kousků materiálu, které jsou následně leštěny a použity jako čočka.

··»

V poslední době se dostává do obliby tváření měkkých kontaktních čoček a měkkých intraokulárnich čoček. Výhodami tohoto způsobu oproti známým způsobům výroby čoček je opakovatelnost á čoček lze nalézt rychlost. Způsoby úspesneho tvárem ta kovycn v patentech US 4 495 313 a 4 64G 433 (Larsen) a 4 339 664, 4 630 336 a 5 039 459 (Larsen a kol.). Tyto patenty zvláště popisuji použití ředidla, materiálu, který nahrazuje v průběhu tváření vodu, a které se po ukončeni tváření nahradí vodou. Výhodou tohoto způsobů je to že se velikost, tvar a

‘ ί. \ «?·· j. */· .. Λ. - .... ·.. .A -«·*„.. .. :· , .«t · Si · ^? .-· ..· ?'' - ·+¼ - -,· . '.

’ '·'.· · ’ .'. .· ;/.< f' ’··' ?· ...v · ] /=·.· ·' * · · . -f :**' ·*· ' optické vlastnosti takto vyrobené čočky nemění tak radikálně jako při způsobech, které nepoužívají takové rozpouštědlo.

Rovněž je v daném oboru známo, že pro tváření takových - očních čoček* vyrobených tvářením - monomeru nebo^monomerní ' * · směsí v tvářecí formě se používá například polystyrénová nebo polypropylenová forma.

Přiklad takového způsobu lze nalézt v patentu US 4 565 348 (Larsen). Tento patent popisuje požadavky týkající se materiálu, chemie a způsobů regulace, které by měly být dodrženy, aby nebylo třeba vyvinout nadměrnou sílu při oddělováni spojených dílů formy, nebo formy od v ní obsažené čočky.

Kromě výše uvedené polystyrénové formy lze použít rovněž polypropylenové nebo polyethylenové formy, jaké jsou popsány v patentu US 4 121 896 (Shepherd).

Nicméně určitým problémem zůstává to, že se do konkávní části formy dodává monomerní směs v přebytku. Potom, co jsou uvedené formy zkompletovány tak, že definují tvar uvedené čočky, je přebytek monomeru nebo monomem! směsi vytlačen z dutiny uvedené formy a zbytek na nebo mezi obrubu jedné nebo obou části formy tvoří kruhový přetok okolo tvářené čočky.

Po odděleni jednotlivých dílů dvoudílné formy, zůstane 'zp ra vi dl a “o bvtfd b vy' pře tbk”“n ý ri Γ žp ό I ý m'ě'rPv á7Těhb“p fě byte ch eh b“ “ materiálu zpravidla na vnějším díle formy, který přidržuje rovněž vytvarovanou čočku. Aby se mohla uvedená takto vyrobená čočka dále zpracovat, tj. podrobit hydrataci, kontrole, zabalit, sterilizovat atd., je nezbytné odstranit uvedený přetok zpolymerovanéno materiálu z vnějšího dílu formy. Pokud přetok t*'/'Λ ‘ ' ·$?

ft' rV-i

1> l) zůstane na vnějším díle formy spolu s čočkou, je třeba ho odstranit ručně pomocí prstů.

í

Cílem vynálezu by proto mělo být poskytnutí prostředku pro vyjímání oční čočky z formy, ve které je přidržována spolu s přetokem, který ji obklopuje, bez lidského zásahu. Tento vynález by tedy značně zjednodušil tuto část výrobního procesu tím, že sníží výrobní náklady, zvýší výkonnost a umožní její automatizaci.

Přesněji by cílem vynálezu měl být způsob oddělení oční čočky od přetoku pokud se jednotlivé díly formy odděií a zařízení určené pro tento způsob.

Podstata vynálezu

Výše uvedených cílů se dosáhne zavedením způsobu vedení urychlených elektronů alespoň na část jednoho povrchu jednoho z dílu tvářecí formy na výrobu čoček a to před tím, než se tato forma naplní monomerem a čočka zpolymeruje, a zavedením zařízení, které toto vedení urychlených elektronů umožňuje. Díly tvářecí formy tvoří na jednom dílu hranu, která tvoří čárový dotyk s druhým dílem, takže pokud jsou oba dva díly sestaveny, vytvoří meži sebou'dutinu , ve které”se uvedená čočka tváří.' Zejména se zjistilo, že generování ionizovaného kyslíku pomocí koronové elektrody značně zvyšuje přilnavost polymeru k takto ošetřenému dílu tvářecí formy. U výhodného provedení, se pomocí kórony ošetři obruba okolo vypouklého, vnitřního dílu tvářecí formy na výrobu čoček, takže v případě, že se jednotlivé díly formy po ukončeni poiymerace čočky oddělí, přilne přetek přebytečného

KO:.

ζ$έ # zpolymerovaného materiálu obklopující dutinu formy k obrubě tohoto vnitřnímu vypouklého dílu, zatímco čočka se vyjme spolu s vnějším, konkávním dílem. Za účelem zajištění vhodného plynného prostředí na částech formy v průběhu jejich ošetření pomocí-••korónyrj e> provozním plyn novým -potrubím pří váděn^d usík* a vzduch, za současného podtlakového odtahu, který v průběhu korónového ošetření zajišťuje pokrytí jednotlivých částí tvářecí formy vhodným piynem.

Stručný popis obrázků

Obr. 1 ukazuje charakteristiku vzájemného působeni kapalného a suchého povrchu modifikovaného způsobem podle vynálezu a prostředek určený k měřeni této charakteristiky, obr. 2 znázorňuje zvětšený řez elektrodami podle vynálezu spolu s vnitřní pracovním dílem tvářecí formy, obr. 3 znázorňuje řez zařízením podle vynálezu obsahujícím elektrody, které jsou znázorněné na obr. 2, pro ošetření množiny vnitřních dílů tvářecích forem, obr. 4 znázorňuje řez párem sestavených dílů formy, __obr 5_znázorňuje řez potrubi_m._i<tsrým_se ΡΧίνζ^^ρχοχοζηχ plyn, použitým v určitých aplikacích podle vynálezu.

-'i . · -' ' Z&-' ; f ^t'^í- ”

Λ,’ :..

Zjistilo se, že adheze zpolymerovaného monomerního materiálu k uvedené tvářecí formě, ve které se tento materiál tváří a polymeruje, je závislá na povrchové energii materiál·.! uvedené tvářecí formy. Povrchová energie, vlastnost materiálu analogická s povrchovým napětím tekutiny, určuje smáčivost uvedeného materiálu a měří se v dynech na centimetr.

Povrchovou energii materiálu lze stanovit měřením uhlu dotyku. Povrchovou energii lze určit měřením úhlu dotyku kapičky kapaliny na pevném povrchu za použití goniometru. Čím menší je naměřený úhel dotyku, tím smáčivější je uvedený povrch.

Co se týče obr. 1a, znázorňuje typickou goniometrickou stupnici 10 indikující úhel 12 dotyku tvořený kapičkou 14 tekutiny. Obr. 1b ukazuje kapičku 14 kapaliny na povrchu 16, který má špatnou povrchovou smáčivost vůči této určité kapalině, a úhel dotyku 12 v tomto případě je mnohem větší než 90’. Obrázek 1c ukazuje rovněž kapičku 14 kapaliny a podíozku l o, která má v tomto případě dobrou smáčivost vůči uvedené tekutině. Na rozdíl od obrázku 1b je zde úhei dotyku menší než 60⁴, což indikuje materiál, který má povrchovou energii přesahující povrchové napětí smáčecích kapalin alespoň ό 10 dynů na centimetr (10 10 ³ N/m).

Protože smáčivost kapaliny na povrchu podložky není přesně funkcí povrchové energie substrátu, ale spíše výsledkem rozdílu mezi uvedeným substrátem a smáčecí kapaliny, ačkoliv samotná povrchová energie indikuje smáčivost, nelze ji použít kapaliny.

·^Λ ' · r ~ ' · · * ·_ ’ ; ' '*'ΤΧ· ' ·'“Íí/';·'¹.*'·;.*»”' -''· — ^f ·' ·*>'ΐ •Λ£·.,?·'·^Λ’ΐ-·-A^Ž ·. /'- ‘ .-*'· ·· . i. Γ/,-:·'. T? ' -- ' * *·'&

U výhodného provedení podle vynálezu, ve kterém jsou polystyrénové formy použity k tváření hydrogelové kontaktní čočky s 58% vodním obsahem z etafilkonu A, přičemž polystyren má povrchovou energii 40 dynů na centimetr (Ί0 10'³ N/m). Experimentálně bylo zjištěno, že předpoiymer .etafilkonu- A. (v * kombinaci s esterem kyseliny borité, ředidlem, které v průběhu tvářecího procesu nahrazuje vodu) ve styku s polystyrénovým povrchem má úhel dotyku mezi 28°a 30’.

trimethy lolprop a ntr i methakry lát (T Μ P T M A)

Mezi způsoby, jak zvýšit povrchovou energii polystyrenu a dalších plastických materiálů, patří ošetření plamenem, chemické leptání nebo plazmové leptání a elektrické ošetření povrchu. Způsobem používaným u výhodného provedení je elektrické ošetření povrchu, jinak označené jako korónové ošetření. Zjistilo se, že monomer zpolymerovaný na povrchu,, na který se působilo urychlenými elektrony, se nalepí na ošetřený povrch. Zejména monomer zahrnující hydroxyethylmethakrylát (HEMA). kyselinu methakrylovou (MMA), ethylenglykolmeíhakrylát (EGDMA) a v n ř i η λ H &

zpoly vzniku iontového h y d r o cj ο I o v é h o

IV.skupiny s obsahem vody 58%, který je znám jako etafilcon A, který přilne k povrchu formy vyrobené z vysoce kvalitního polystyrenu, na nějž byly zavedeny pomocí korónového ošetření urychlené elektrony. Dá se předpokládat, že vznik této adheze je nepřímo způsoben elektrony ionizujícími kyslík, který následně reaguje s polymerní formou.

Zařízení zahrnuje sadu elektrod, které přilnou k ploše, jejíž ošetření je žádoucí, vysokonapěťový transformátor a •vysokofrekvenční generátor s elektricky přizpůsobenou impedancí. Provozní frekvence je nařízena v závislosti na

M/e *' '1.4* . s» - . f

-. -w-tí impedanci maximálně na 25 kHz a provozní napětí od 14 do 50 kV. Při použití této kombinace vysoké frekvence a vysokého napětí je možné generováním vysoce intenzivní plazmy mezi elektrodami udržovat vzdálenost přibližné 3,81 cm a relativně krátkou dobu působení kořenového pele.

úhel dotyku mezi takto modifikovaným monomerem Etafiiconem A a polystyrenem je 6° až 12°. To odpovídá zvýšení povrchové energie polystyrenu v rozmezí od 65 do 70 10'³ N/m.

Obrázek 2 znázorňuje vlastní aplikaci uvedeného zařízení podle vynálezu na díly polystyrénové formy, jejíž konstrukce spadá do známého stavu techniky. Obrázek 2 znázorňuje vnější * vypouklý díl 20 tvářecí formy, který má být ošetřen. Tento vnější díl 20 tvářecí formy je přidržován na místě částí podpěry 22. Tato podpěra 22 , která je vyrobena z nevodivého materiálu, jakým je napříkíad poly(ethylentereftaiát) a ma obecné válcovitý tvar. Vně uvedené nosné desky je umístěna elektroda 24, přičemž tato elektroda 24 leží v bezprostřední blízkosti dílu 20 tvářeo i formy ale n e d o t ý k á ss ho

Na protilehlé straně vnějšího dílu 20. formy, vzhledem k elektrodě 24. je umístěna protieiektroda 26. Tato protielektroda je rovněž obecně válcovitého tvaru, aie s dutou vnitřní částí. Tato protieiektroda se dotýká plochy obruby vnějšího dílu 20 uvedené tvářecí formy a má povrch, který vybíhá do vnitřní části vypouklého povrchu dílu 20 uvedené formy, do bezprostřední blízkosti zadního povrchu vnějšího dílu 20 tvářecí formy, obvykle v bodě protilehlém vzhledem k umístěným elektrodám 24, přičemž se tohoto povrchu přímo nedotýká.

V důsledku toho je ošetřená, neboli modifikovaná plocha označená vztahovou značkou 28.

Vzdálenost mezi elektrodou a modifikovanou plochou se pohybuje v.rozmezL od 0,0. do 0,127 cm, zatímco mezera mezi protielektrodou a zadním povrchem vnějšího dílu 20 formy v místě modifikované plochy se pohybuje ed 0 (ve styku) do přibližně 0,1 905 cm.

Obrázek 3 znázorňuje množinu elektrod a protielektrod v sestavě používané k ošetření množiny dílů forem. Tento obrázek stejně jako obr. 2 znázorňuje podpěru 22, elektrodu 24 a protielektrodu 26. Neukazuje díl formy, který má být ošetřen neboli modifikován.

Uvedené zařízení dále zahrnuje elektrolyticky pokovovaný díl 30, který dodává společné napětí do elektrod , jakož i izolační nosič 32 upevněný k montážní desce 34. Protielektrody 26 jsou neseny nosníkem 36 a tato sestava je nesena vodícími tvčeml 33. Pohybem vodících tyčí 3S, může nosník protielektrodami 26 směrem cd uvedených elektrod 24 deska 22 umožňuje snadné zavádění a vyjímám jednotlivých dílu formy.

Při prováděni samotného ošetřeni formy jsou elektrody umístěny^ve vzdálenosti 0,25 až 0,5 mm od povrchu ošetřovaného diíu tvářecí formy.

Přestože doposud nebyl zjištěn přesný mechanizmus, který Způsobuje přilnuti zpolymerovaného materiálu ke korónou ošetřenému polystyrenu, byla účinnost elektrické povrchové oxidace, vodíkové vazby a tvorba elektretů. I když tento mechanizmus není zcela jasný, bylo zjištěno, že jedním z parametrů, který má vliv na pevnost adheze mezi polystyrenem a polymerem čočky, je množství přítomného kyslíku před ošetřením povrchu formy a v jeho průběhu. Obecně platí, čím nižší hladina kyslíku, tím nižší množství vázaného kyslíku k povrchu a menši adheze me2Í polystyrenem a polymerem čočky. Z tohoto důvodu je vhodné, množství kyslíku, které přichází do kontaktu s polystyrénovou formou před jejím ošetřením, minimalizovat.

Dalšími parametry, které mají vliv na pevnost adheze, jsou výkon elektrod a doba jejich působeni, stejně jako frekvence a napětí použité při jejich působení.

Nejlepších výsledků podle vynálezu bylo dosaženo v případě, kdy elektrody působily při napětí 10 kV a frekvenci 20 kHz až 30 kHz, přičemž výkon činil 10 až 30 wattů, výhodně 30 wattů, po dobu nejméně přibližně 0,2 sekundy, a 100% odstraněni přetokového lemu spolu s vnějším vypouklým dílem 20 tvářecí formy bylo dosaženo po ošetření části povrchu tvářecí formy pomocí elektrody s průměrem 2,00 cm, výkonem 22 wattů a dobou působení 0,3 sekundy v okolní atmosféře, kdy je vnějším dílem 20 přidrženo pouze 0,5 % materiálu čočky.

Obrázek 4 znázorňuje sestavene nepojí spojene díly tvářecí formy, jejichž jedním dílem je vydutý, vnitřní di! 40, Mezi tímto párem spojených dílů formy je umístěna čočka 42 a na vnější straně čočky, tedy poděl jejího obvodu a mezi obrubami dílů 200 a 40 tvářecí formy je patrný přetokový lem 44. Relativní poloha ošetřené plochy 28 zřejmá.

hledem lem;

,4 4

Jak lze předpokládat ze známého stavu techniky, nadměrné zvýšeni kteréhokoliv z těchto parametrů způsobuje migraci působeni korónového pole elektrod· na povrch vypouklého

-vnějšího dílu formy, výsledkem čehož je přilnavost čočky -k™ vnějšímu dílu formy.

Bylo zjištěno, že při nepřítomnosii kysiíku během výboje elektrody na cílený povrch, nelze ani prodloužením doby působení koróny, ani zvýšením výkonu elektrod dosáhnout přilnutí přetokového lemu k cílenému povrchu. Ve stručnosti se lze domnívat, že Kořenové ošetření zoůsobuje ionizaci kysiíku a jeho vázání na určitou plochu vnějšího vypouklého dílu tvářecí formy a tím i chemickou změnu povrchu tohoto dílu.

Avšak za určitých výrobních podmínek je výhodné udržovat možnou měrou okolo tvářecí formy a monomeru bezkyslíkové prostředí. Z tohoto důvodu, se výrobní proces až do okamžiku zpolymerování čočky provádí v prostředí inertního plynu, výhodně dusíku. Aby byl splněn tento požadavek je třeba výše uvedené zařízení opatřit speciálním vybavením.

Obrázek 5 znázorňuje potrubí, kterým proudí provozní plyn, použité v rámci vynáiezu pro vytvoření bezkyslikových podmínek. Toto potrubí dodává plyn nesoucí kyslík, tj. vzduch, do oblasti, která má být ošetřena a současně zabraňuje kyslíku, abv kontaminoval oblast tvářecích forem, ve které se vyrábí čočka, nebo naředědil dusíkovou atmosféru oblastí d alšího zpracováni čočky.

Díl 49 tvářecí formy dosedá na horní část pouzdra 50 vyráběného firmou Lexan, který obsahuje tři soustředné prstence. Plynný dusík je dodáván do zásobního prostředku, jakým je například středový prstenec 52 , proudí délkou pouzdra a oplachuje část díiu tvářecí formy, ve které se tváří uvedená čočka, pomocí dusíkového šáiku 54. Dusík, jako nereaktivní plyn, umožňuje uvedené části formy, ve které dochází k tváření čočky, zůstat neovlivněnou výše uvedeným korónovým ošetřením. Vzduch obsahující kyslík se zavádí skrze přívodní prostředek, jakým je například vnější prstenec 56 krytu a proudí pouze přes oblast obruby, u níž je výše uvedené ošetření žádoucí.

Ve středním prstenci 58 se odsáváním vytváří podtlak, který zajišťuje, aby plynný N₂ a O₂ proudily přes požadované oblasti, ale nemísily se. Proudění plynů se udržuje v rovnováze vhodným zvolením otvorů 60. Uvedený postup se provádí v následujícím sledu: Pohyblivé potrubí se uvede do záběru s dílem 49 tvářecí formy, přičemž jak proudí dusík, tak se odtahuje středním prstencem 58 vakuum. Plyn nesoucí kyslík, jakým je například vzduch, se potom zavádí potrubí 56. Korónové ošetření se in 62 aplikuje napětí při současném d o v π ě i š * h i' i 11 i a p. tz s i za c h ova ni prstence skrze se na elektrodu proudění plynu.

Zdroj kyslíku se odpojí a plyn nesoucí kyslík se odstraní odsáváním a je nahrazen proudem dusíku N₂ proudícím potrubím

52.. Konečné, potom co je ošetřovací cyklus ukončen (přibližné 0,2 sekund), je proud plynu zastaven, pohyblivé potrubí je odtaženo a díl tvářecí formy je odstraněn a nahrazen dalším dílem.

Po tomto ošetřeni a polymerace monomeru, která naplněni monomerem proběhne je iniciována chemicky, tepelné nebo ultrafialovým zářením. Po ukončení polymerace se vnitřní a vnější díl uvedené tvářecí formy oddělí a uvedená čočka se ’Ά'γ·

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob oddělení tvářené polymerní čočky, vyrobené ve formě, která zahrnuje alespoň dva díly, a to vnitřní vydutý díl a vnější vypouklý díl, které pokud se spojí, mezi sebou vytvoří dutinu, a aiespoň jeden z těchto dílů má okolo sebe obrubu, od přebytečného přetokového materiálu obklopujícího čočku , na vnější straně dutiny formy, vyznačený t í m , že zahrnuje zavedení proudu plynu nesoucího plyn alespoň přes část povrchu obruby jednoho dílu tvářecí formy, zavedení proudu inertního plynu přes oblast dílu tvářecí formy určené pro výrobou uvedené čočky, zvýšení povrchové energie alespoň části povrchu obruby dílu tvářecí formy vystavené působení kyslíku, naplnění vnitřního vydutého dílu uvedené formy monomerem, spojeni vnějšího vypouklého dílu uvedené tvářecí formy s vnitřním vydutým dílem tvářecí formy obsahujícím monomer a vytlačeni přebytečného monomeru z dutiny tvářecí formy a do kontaktu s tou částí formy, jejíž materiál má zvýšenou povrchovou energii, polymerace uvedeného monomeru, a oddělení dílu tvářecí formy, přičemž při vyjmuTi 'uvedené čočky z dílu tvářecí formy zůstane zpoíymerovaný přetokový monomer na povrchu obruby se zvýšenou povrchovou energii.

’ ’ ' ‘ .’*?Ζ· i ^{r ?}J •Λ»· j·.^- *«.-«<£<>ή£>ί * íjW·:··. ' B* •.•/«'--•ι'Ά - ··-,'·.' A
2. Způsob podle nároku 1, v y z n a č e n ý t í m , že zvýšení povrchové energie povrchu dílu tvářecí formy se provádí tak, že se k jednomu dílu tvářecí formy nasměrují urychlené elektrony.
3. Způsob podle nároku 1, v y z načený tím , že se urychlení elektronů ve směru k povrchu uvedeného dílu tvářecí formy provádí tak, že se na jeden z dílů uvedené tvářecí formy aplikuje korónové pole.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačený tím , že uvedené korónové pole vystavuje uvedený povrch působení ionizovaného kyslíku.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačený tím , že se na jeden z dílů tvářecí formy aplikuje uvedené korónové pole, tak, že se mezi dvěma elektrodami vytvoří elektrický výboj.

o. Způsob podie nároku 5, v y z n a č e n ý tím , že aplikované korónové pole má výkon aiespoň přibiižně 10 wattů.

Způsob podle nároku 1, v y z n a č e n ý tím , že zahrnuje plnění vnitřního vydutého dílu uvedené formy směsí monomerů, která je tvořena hydroxyethylmethakrylátem (HEMA), kyselinou methakrylovou (MAA), eíhylenglykolmethakryiátem (EGDMA) a trimethylolpropantrimethakrylátem (TMPTMA).
8. Způsob podle nároku 6, vyznačený tím , že se korónové pole aplikuje po dobu 0,2 sekundy.
9. Způsob podle nároku 1,vyznačený tím , že uvedeným inertním plynem je dusík.
10. Zařízení pro ošetření formy na výrobu očních čoček za účelem oddělení uvedené čočky od připojeného přetoku, které se

- výhodně provádí tak, že přetok zůstane na obrubě ošetřeného dílu uvedené tvářecí formy, vyznačené t í m , ze zahrnuje:

prostředek pro generování urychlených elektronů pro uvedenou obrubu a prostředek pro nasměrování uvedených elektronů směrem k ' obrubové části povrchu uvedeného dílu tvářecí formy.

*
11. Zařízení podle nároku 10, vyznačené t í m , že dále zahrnuje :

kyslíkový přívodní prostředek přivádějící na obrubu dílu tvářecí formy pSy-n-nesoucí kys!ík< a ~ - ...

prostředek přivádějící dusík zavádějící inertní plyn do oblasti dílu tvářecí formy, kde se uvedená čočka tváří.
12. Zařízeni podle nároku 10, vyznačené tím , že uvedený prostředek pro generováni urychlených elektronů a

16 .

prostředek pro usměrnění uvedených elektronů směrem k povrchů formy zahrnuje:

elektrodu umístěnou do blízkostí povrchu formy, který má být modifikován, protielektrodu umístěnou na povrch nacházející se na protilehlé straně vzhledem k ošetřovanému povrchu nebo do jeho blízkosti, a

----zdroj -elektrické—energie—s—napětím—10kV~~přrfrekvenci' ~ nejméně 20 kHz, přičemž uvedený zdroj je elektricky připojen k uvedené elektrodě a uvedené protielektrodě.