CZ51796A3

CZ51796A3 - Glass for motor car

Info

Publication number: CZ51796A3
Application number: CZ96517A
Authority: CZ
Inventors: Claude Ing Morin; Andre Ing Beyrle
Original assignee: Saint Gobain Vitrage
Priority date: 1995-02-21
Filing date: 1996-02-21
Publication date: 1996-09-11
Also published as: US5796071A; DE69607405T2; FR2730724B1; BR9600758A; ES2145981T3; DE69607405D1; CN1141249A; EP0728711B1; JPH08239243A; PL180396B1; KR960031179A; FR2730724A1; IN186328B; EP0728711A1; PL312878A1; KR100404811B1

Description

Vynález se týká skla pro automobilové vozidlo, které může být použito pro zasklení zadního nebo postranního okna při současném zajišťování zvýšeného komfortu pro osádku vozidla, zvýšené bezpečnosti a kromě toho nového vzhledu.

Dosavadní stav techniky

Zasklený plocha má u nových modelů automobilových vozidel tendenci se stále zvětšovat. Toto zvětšování povrchu přináší řadu problémů. Jedním z problémů je zvýšený ohřev prostoru pro osádku vozidla vzhledem ke skleníkovému efektu v případě silného oslunění. Dalším problémem je odstranění orosení a/nebo jinovatky na površích.

Pro zmenšení skleníkového efektu již bylo navrženo například používat jako automobilového skla sklo obsahující nejméně jeden plošný díl z probarveného skla, majícího protisluneční schopnosti. Protislunečními schopnostmi se zde rozumí poměr mezi faktorem světelné propustnosti TL_A a faktorem energetické propustnosti TE takový, že poměr TL_A/TE je větší než 1. Navrhované probarvené sklo může být sklo mající složení popsaná například v evropském patentovém spisu EP-A-0 353 140.

Toto sklo obsahuje oxidy železa v podílech 0,55 až 0,95 hmotn.% celkového Fe₂°3 ^{a od} °,H do 0,22 hmotn.% FeO, což vede k poměru FeO/celkový Fe₂O₃ od 0,19 až 0,35. Má faktor světelné propustnosti TL_A větší než 70% a poměr TL_A/TE větší než 1,3.

Jiné složeni probarveného skla, mající protisluneční schopnost, má hmotnostní podíly 9,75 až 1,4 celkového železa, vyjádřeného ve formé Fe₂0₃, a od 0,25 do 0,32 % železa

-2v železnaté formě jako FeO. Toto sklo má při tloušťce od 3 do 3,3 mm faktor světelné propustnosti TL_A nejméně rovný 70% a faktor celkového energetického přenosu TE nižší než okolo 46%.

Probarvené sklo může být také sklo s nižším faktorem světelného přenosu TL_A, jehož složení jsou popsána například v patentovém spisu EP-A-0 536 046. Toto sklo obsahuje jako barvicí látky od 0,45 do 2,5% Fe₂0₃ vyjádřeného jako celkové železo, od 0,001 do 0,02 % CoO, od 0 do 0,0025 % Se a od 0 do 0,1 % Cr₂0₃. Toto sklo má při tloušťce 3,85 mm faktor světelné propustnosti TL_A od 20 do 60% a faktor celkové energetické propustnosti TE od 10 do 43%, přičemž poměr TL_a/TE je vyšší než 1.

I když výše popsané poměry jsou uspokojivé pokud jde o snižování faktoru energetické propustnosti, vyžadují značně nákladnější složení skla, nebo se dají obtížněji vytvářet (obtížnější tavení), než běžné sodnovápenaté sklo.

Pro řešení problému odstraňování orosení a/nebo jinovatky na automobilovém skle bylo již navrženo opatřovat sklo topnou sítí. Tato topná siř, jaká je popsána například ve francouzském patentovém spisu FR-A-1 464 585, je tvořena úzkými pásy s odporem na bázi elektricky vodivého složení, uloženými spolu rovnoběžně s odstupy okolo 2 až 3 mm a probíhajícími mezi dvěma sběracími pásy. Odporové pásy a sběrací pásy jsou zpravidla uloženy přímo na skleněný podklad sítovým tiskem, a vypálenými během tepelného zpracování předcházejícího ohýbání a tvrzení skla. Elektrovodivá kompozice je vytvořena z pastovité suspenze v pojivu, a to na bázi kompozice metalického stříbra a skleněné frity. Odporové pásky tvořící siř v zorném poli skla jsou relativně jemné, přičemž jejich šířka je obecné v rozmezí od 0,2 do 0,8 mm, aby nepřekážely viditelnosti skrz sklo.

..^κ=^·^^·^^τ5ί»κ55Εϊ;!ί!858ϊ(·^β^Β!Ιββ —3Že spisu FR-A-2 497 731 je znám také známo topné sklo, v němž je topná sít ve formě sítě s očky, kde otvory vodivých oček mají maximální rozměr 19 mm a s výhodou od 2 do 6 mm, a jednotlivé linie tvořící očka mají šířku menší nebo rovnou 0,5 mm a s výhodou menší než 0,3 mm, aby nebránily vidění. Přednostní vodivý materiál se volí ze skupiny hliník, nikl a měd¹.

I když dovolují odstranění orosení a jinovatky uspokojivým způsobem, nezajišťují výše popsané topné sítě snížení skleníkového efektu v automobilovém vozidle.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit nové sklo pro automobilové vozidlo, které by mohlo být používáno pro zasklení zadního a postranních oken, a které by přinášelo řešení různých výše popsaných problémů se současným zajištěním zvýšeného komfortu pro osádku vozidla, zlepšenou bezpečnost a dále nový vzhled.

Sklo podle vynálezu obsahuje plošný skleněný díl povlečený na povrchu určeném k orientování směrem do vnitřního vozidla sítí na bázi kompozice typu smaltu (emailu), opakní nebo v podstatě opakní, se slabou emisivitou a/nebo elektricky vodivou, uspořádanou po v podstatě celém povrchu plošného skleněného dílu odpovídajícím zornému poli, s mírou krytí kompozici od 20 do 90% a s výhodou od 25 do 80% povrchu, na kterém je uložena sít.

Pod pojmem slabá emisivita se rozumí podle vynálezu vrstva, jejíž emisivita je nižší, než je emisivita holého plošného skleněného dílu.

Kompozici typu smaltu (emailu) se ve smyslu vynálezu rozumí kompozice na bázi pastovité hmoty, která se může nanášet zejména sítovým tiskem na plošný skleněný díl a která

-4může být následně vypalována během tepelného zpracování předcházejícího ohýbání a tvrzení plošného skleněného dílu. Tato kompozice může obsahovat kovové oxidy a/nebo kovy a popřípadě skleněnou fritu.

Podle vynálezu je síť, obsahující nejméně jeden opakující se prvek, uložena v podstatě po celém povrchu plošného skleněného dílu odpovídajícím zornému poli. To znamená, že síť může ležet až na 90% povrchu plošného skleněného dílu, který již není pokryt například obvodovým pásem. S výhodou se síť rozprostírá po celém povrchu odpovídajícím zornému poli.

Pod pojmem v podstatě opakní se rozumí vrstva smaltové kompozice, u které je faktor světelného přenosu TL_A nižší než přibližně 5% pro nanesenou tlouštku. Tato nanesená tlouštka se může pohybovat například od 1 do 20 μπι v tvrzeném stavu a s výhodou od 3 do 10 μπι.

Podle provedení vynálezu je povlak tvořící síť typu smaltu na bázi kompozice obsahující nejméně jednu složku vytvářející vrstvu se slabou emisivitou. Taková složka může být volena mezi oxidy kovů, jako jsou oxidy železa, ohromu, kobaltu, titanu, hliníku, cínu, mědi, ruthenia, india nebo mezi kovy, jako je stříbro, zlato, platina nebo mezi směsemi těchto kovů a/nebo oxidů, přičemž emisivita složky nebo složek se volí tak, že je nižší než je emisivita skla, t.j. nižší než 0,867 a s výhodou nižší než 0,6. Je vhodné připomenout, že emisivita 1 odpovídá emisivitě ideálně černého tělesa.

Podle jednoho ze znaků vynálezu obsahuje kompozice tvořící síť typu smaltu nejméně jeden elektricky vodivý kov. Tento kov je s výhodou stříbro, takže kompozice má současně vlastnosti vodiče elektrického proudu a slabou emisivitu.

Když se do kompozice určené pro vytváření sítě vpraví kov, jako je stříbro, je tak možné přeměnit tuto síť na topnou sít pokrývající v podstatě celý povrch odpovídající zornému poli. Za tímto účelem se připojují ke smaltové vodivé síti dva napájecí elektrické rozdělovači a sběrací pásky, přičemž sít má kontinuitu hmoty v jejím základním prvku zajišťující průchod elektrického proudu mezi napájecími pásky.

Vodivá síť může obsahovat jeden nebo více velmi různých základních prvků a může být tvořena například souborem vzájemně se křižujících čar nebo pásků vytvářející určitý druh mřížky, nebo může být tvořena s děrovým vzorkem, přičemž se vychází z toho, že povrch krytý hmotou tvořící síť představuje od 20 do 90% povrchu plošného skleněného dílu krytého sítí a s výhodou od 25 do 80%. Když se jedná o děrový vzorek, mohou být tyto díry kruhové, čtvercové, obdélníkové, ve tvaru kosočtverce nebo jiném geometrickém tvaru, jako je oválný nebo eliptický tvar.

Počet děr a jejich velikosti mohou být určeny podle požadované míry pokrytí sítí. S výhodou zůstává střední šířka prostorů krytých kompozicí tvořící základní prvek, například zde prostory kryté mezi sousedními děrami, větší než okolo 0,5 mm, zejména pro zajištění spolehlivosti topné sítě.

Vzhledem k důležitosti krytí povrchu skla kompozicí tvořící vodivou síť může být vytvořena na bázi kovů s velmi proměnlivými rezistivitami podle koncentrace kovu nebo kovů v kompozici a také tloušťky vodiče uloženého na povrchu skla, přičemž se vychází z toho, aby celkový odpor topného obvodu, který se má získat, byl například od 0,5 do 1 Ohmu pro topné zadní sklo automobilového vozidla.

Složení kompozice tvořící vodivou síť se tak přizpů-6sobuje povrchu pokrytému kompozicí. Toto přizpůsobování se děje volbou složky nebo složek vodiče a jeho nebo jejich koncentrace v kompozici. Požaduje-li se zvýšit elektrický odpor kompozice, je možné například zavést do této kompozice kovy a/nebo oxidy kovů, které jsou méně vodivé, ve formě pasty nebo prášku, a/nebo přidat skleněnou fritu ve větších nebo menších podílech.

Podle jednoho ze znaků vynálezu se volí kompozice obsahující pastu z metalického stříbra v podílech zajištujících požadovaný elektrický odpor, aby se přitom s výhodou dosáhlo u skla opatřeného sítí povahy se slabou emisivitou. Stříbrné pasty mají rezistivity, které se mohou samozřejmě měnit podle jejich koncentrace stříbra. Stříbrné pasty mohou být používány samotné, pokud jsou jejich rezistivity přizpůsobené nebo v případě, kdy mají příliš malé rezistivity, ve směsi s nejméně jednou pastou na bázi kovu s vyšší rezistivitou, jako je zinek, nikl, měd atd. a/nebo jinými prostředky, uvedenými výše, například přidáním oxidu nebo oxidů kovů a/nebo skleněné frity a/nebo pigmentů ve větších nebo menších množstvích.

Pro vytvoření skla podle vynálezu se vytvoří sít na bázi kompozice smaltového typu sítovým tiskem. Když musí sít tvořit topnou sít, může být sít ukládána současně s oběma napájecími pásky, pokud pásky obsahují alespoň jednu vrstvu též kompozice smaltového (emailového) typu. Po té, co byla sít uložena na sklo, je vystavena tepelnému zpracování předcházejícímu ohýbání a tvrzení skla. Během tohoto tepelného zpracování se provádí vypalování kompozice tvořící sít.

Když je sít vytvořena na bázi kompozice se střední rezistivitou vyšší, než je rezistivita obvykle používaná pro známou topnou sít z jemných pásků na bázi stříbrné pasty, může být vhodné ukládat druhou vrstvu kompozice s nižší rezistivitou na napájecí pásky, zejména pro snižování ohřevu «ssw

v úrovni napájecích rozdělovačích a sběracích pásků a/nebo pro zlepšené přivařování koncových svorek pro elektrické napájení .

Alternativně mohou být rozdělovači a sběrací pásky vytvářeny samostatným nanášením přizpůsobené vodivé pasty.

Když má sklo obvodový smaltovaný pásek, což je obvyklé v případě, kdy je sklo osazeno lepením do otvoru v karosérii, provádí se ukládání sítě pokrývající zorné poloze skla podle vynálezu po nanesení toto obvodového pásku.

K vypalování naneseného smaltu tedy dochází současně během tepelného zpracování pro ohýbání a tvrzení.

Podle dalšího znaku vynálezu může být topná sít, tvořená sítí podle vynálezu, modulována pro přednostní vyhřívání určitých topných oblastí. Toto modulování může být dosaženo tím, že se působí na procentuelní podíl plochy kryté hmotou tvořící sít, takže se vytvoří proměnlivá sít vzhledem k celkové ploše skla a/nebo sít s proměnlivou tloušťkou podle polohy.

Sít podle vynálezu může být tvořena na bázi základního prvku s pravidelným a kontinuálním opakováním po celé tlouštce skla. Alternativně se může jednat o proměnlivé opakování základního prvku podle požadovaných oblastí. Sít může být dále vytvořena ve formě násobné síté, t.j. síté vytvořené z více sítí oddělovaných od sebe pásy holého skla, t.j. nepokryté kombinací základních prvků, přičemž tyto pásy holého skla jsou úzké. Zejména když je sít topná sít, může být vytvořena ze dvou nebo více částí (nebo sítí), oddělovaných od sebe holými skleněnými pásky, uspořádanými mezi dvéma napájecími rozdělovacími a sběracími pásky.

Pro zlepšení schopnosti skla chránit proti slunečnímu

-8záření a tedy i komfortu je skleněný podklad výhodně vytvořen na báze probarveného skla, pro které je poměr TL^/TE vyšší než 1, jako je tomu u výše uvedených skel.

Sklo podle vynálezu může být použito s výhodou jako zadní topné sklo a/nebo postranní sklo, zejména zadní postranní sklo automobilového vozidla. Kromě komfortu vyplývající z nízkého slunečního faktoru a dobrého poměru TL^/TE je možné získat kryvý efekt nebo efekt soukromí.

Je vhodné připomenout, že sluneční faktor je součet faktoru TE a energie absorbované sklem a znovu vysílané do nitra vozidla.

Sklo podle vynálezu může mít monolitní strukturu, kdy je vytvořeno z jediného plošného skleněného dílu ze skla s povlakem tištěné sítě. Může také mít vrstvenou strukturu s více vrstvami nebo plošnými skleněnými díly a/nebo z plastické hmoty. Plošný skleněný díl ze skla s povlakem tištěné sítě může tak být sdružen s jiným plošným skleněným dílem pomocí mezivrstvy, například z polyvinylbutyralu. Může být také sdružen s jednou nebo více vrstvami z plastické hmoty pro vytváření asymetrické sestavy skla a plastu. Tak například může být potištěný plošný skleněný díl opatřen povlakem jedné nebo více vrstev nebo plošných dílů majících jednu nebo více vlastností, jako jsou odolnost povrchu proti poškrábání a odéru, proti roztrhání, absorpční schopnosti energie atd. Vhodné asymetrické vlastnosti mohou používat například vrstvy polyuretanu, jaké jsou popsány zejména v patentových spisech FR-A-2 480 669, FR-A-2 546 810, FR-A-2 398 606, EP-A-0 389 354, EP-A-0 190 517 nebo JP-A-86 177 241 a JP-A-36 281 118, z nichž může odborník v oboru odvodit potřebné informace.

V těchto asymetrických sestavách používá sklo podle vynálezu vrstvu nebo vrstvy z plastické hmoty na povrchu

-9plošného skleněného dílu s povlakem tištěné sítě.

Potištěný plošný skleněný díl může být sdružen s jiným plošným skleněným dílem, který je oddělován vhodným distančním prostředkem pro vytváření dvojitého zasklení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l schéma automobilového vozidla opatřeného skly se sítí podle vynálezu pro zadní sklo a zadní postranní skla, obr.2 schéma zadního skla podle vynálezu, obr.3 detail sítě tištěné na zadním skle z obr.2 a obr.4 alternativní provedení sítě natištěné na zadní sklo podle vynálezu.

Příklady provedeni vynálezu

Sklo 1 podle vynálezu, jak je znázorněno na obr.l a osazené na automobilovém vozidle 2, může být použito jako zadní topné sklo 2 nebo jako zadní postranní sklo (zadní postranní okénko 4 nebo sklo zadních dveří 5). Je opatřeno sítí typu smaltu pokrývající zorné pole, uloženou na vnitřní ploše plošného skleněného dílu a mající ochrannou protisluneční schopnost a/nebo elektrickou vodivost. Sklo má faktor TL_Aprostupu slunečního světla, který se může měnit podle použití skla jako zadního okna, nebo jako postranního okna, přičemž hodnota TL_A je obecné nižší pro zadní sklo než pro postranní sklo.

V provedení jako topné zadní sklo, jaké je znázorněno na obr.2, může být sklo 2 podle vynálezu opatřeno sítí 6 typu smaltu na bázi vodivé elektrické kompozice, uspořádanou po v podstatě celém povrchu zorného pole 13 zadního skla vytvořeného z jednoho plošného skleněného dílu 25, t.j. až k obvodovému smaltovanému pásku 7a až ke dvěma napájecím rozdělovacím a sběracím páskům 8, 9. Na obrázku je znázorněna pouze část 14 kombinace základních prvků.

-10Sít používá vzorek se souvislým opakováním, přičemž míra krytí hmotou tvořící vzorek je okolo 68%.

Obr.3 znázorňuje podrobněji vzorek pokrývající sklo z obr.2. Vzorek 6 je vzorek s opakujícími se dírami. Tyto díry 10, mající průměr okolo 0,9 mm, jsou uspořádány podél rovnoběžných čar, přičemž středy čtyř sousedních děr jsou umístěny ve čtyřech vrcholech čtverce, jehož diagonály měří okolo 2 mm. Tímto vzorkem se získá pokrytí 68% po vrchu, na kterém se rozprostírá sít.

Při výrobě topného zadního skla se postupuje následovně. Po vyříznutí a úpravě skla se na plochu plošného skleněného dílu, určenou k tomu, aby byla uložena směrem k vnitřnímu prostoru vozidla, nanese pasta čelného smaltu, způsobilá vytvářet obvodový pás. Faktor TL_A plošného skleněného dílu, který má tlouštku okolo 4 mm, je přibližně 71% a faktor TE je přibližně 0,44.

Pasta černého smaltu má antiadhezivní vlastnosti pokud jde o styk s nástroji na tvarování skla, a opacitu vyplývající z přítomnosti stříbra. Tato smaltová pasta je vytvořena na bázi skleněné frity na podkladě borokřemičitanu olova, pigmentů a metalického železa. Nanášení této černé smaltové pasty se provádí tištěním sítovým tiskem.

Po vyschnutí tohoto prvního nánosu se sítovým tiskem znovu nanáší vodivá pasta typu smaltu, určená pro vytváření elektricky vodivé síté, uspořádané po celém povrchu plošného skleněného dílu až k obvodovému pásu, přičemž sít zasahuje přes uvedený obvodový pás.

Použitá vodivá pasta typu smaltu obsahuje směs stříbrné pasty s 55 hmotn.% stříbra a zinkové pasty s 67,5 hmotn.% zinku. Použije se 83 hmotnostních dílů stříbrné pas-11ty na 17 dílů zinkové pasty. Vodivá pasta kromě toho obsahuje 12 dílů skleněné frity na bázi borokřemičitanu olova. Rezistivita vodivé pasty je okolo 100 μΟίπη.οιη (rezistivita měřená po vypálení), přičemž cílem je dosáhnout topné sítě+ s výkonem okolo 200 W při elektrickém napětí okolo 13 V.

Po nanesení vodivé šité se provede sítovým tiskem nanesení třetího nánosu pasty s obsahem 75% stříbra, určené pro vytváření dvou napájecích rozdělovačích a sběracích pásků, které přicházejí do styku s vodivou smaltovanou sítí. Vodivější pasta dovoluje snížit odpor rozdělovačích a sběracích pásků a dovoluje přivaření neznázorněných přípojných svorek pro elektrické napájení.

Sklo povlečené topnou sítí je dále podrobeno tepelnému zpracování pro sušení a vypalovacímu tepelnému zpracování, předcházející ohýbáni a tvrzeni skla. Po vypálení má vodivá sít tlouštku okolo 5 μιη.

Nakonec získané zadní topné sklo má faktor TL_A 19% a faktor TE 11%.

Sluneční faktor skla je 29%. Tuto hodnotu je možno srovnat s hodnotou získanou pro podobné sklo, používající stejný vzorek, ale na bázi známé kompozice černého smaltu typu obvodového pásu. V tomto případě je sluneční faktor 32,5%. Sklo podle vynálezu vykazuje snížení slunečního faktoru o více než 10%. Toto snížení je z hlediska komfortu velmi významné. Pokud jde o vytápění, přináší sít zcela uspokojivé výsledky a ne nejméně tak účinná, jako sít s úzkými odporovými pásky.

Obr.4 představuje variantu tištěné sítě pro zadní sklo podle vynálezu. Sít 11 zde používá opakující se vzorek s děrami 12 eliptického tvaru. Hlavní osa elipsy, která měři okolo 2,8 mm, je uložena ve sméru výšky zadního skla, a men-12ší osa měří okolo 1,1 mm. Středy 4 sousedních otvorů jsou umístěny do vrcholu kosočtverce, jehož výšková úhlopříčka b měří 3,5 mm a šířková diagonála c měří 2,5 mm. Tímto vzorkem se dosáhne vypočítaná míra pokrytí 33,5% plochy, na níž se sít rozprostírá.

Pro výrobu zadního skla, které používá tento vzorek, se postupuje výše popsaným způsobem až na to, že se pro vytváření sítě použije vodivé pasty, která je směsí 84 dílů stříbrné pasty s 55 hmotn.% stříbra a 16 dílů zinkové pasty se 75 hmotn.% zinku. Přidá se okolo 10 dílů skleněné frity na bázi borokřemičitanu olova. Rezistivita vodivé pasty je okolo 52 ^Ohm.cm. Cílem je zde dosáhnout topné sítě s výkonem okolo 200 W při elektrickém napětí okolo 13 V. Nakonec získané zadní sklo má sluneční faktor TL_A okolo 45% a faktor TE okolo 28%. Pokud jde o vytápění, ukazuje se sít jako účinná.

Ve dvou dalších provedeních skel podle vynálezu se používají složení vodivých past A a B, obsahující následující složky v množstvích vyjádřených v hmotnostních dílech:

A B stříbro 15 20 oxid rutheničitý RuO₂ 4 2 Pigment (CuCr₂Q₄) 3 26 frita na bázi PbO 78 52

Rezistivity past jsou v prvním případě 70 pOhm.cm a ve druhém případě 140 μΟίιιη.οϊη.

Když je sklo podle vynálezu použito jako postranní zadní sklo bez vytápěni, může být vyrobeno popsaným způsobem samozřejmé bez sítotiskového nanášení rozdělovačích a sběracích pásků.

tf..ÍitlH*!fc^a!aiBRg

-13V jeho- použití jako zadní sklo přináší sklo podle vynálezu kromě výše uvedených výhod i omezení oslnění zejména světly vozidel při nočním provozu.

Claims

1. Sklo pro automobilové vozidlo, zejména sklo pro zadní nebo postranní zasklení, vyznačené tím, že obsahuje plošný skleněný díl povlečený na povrchu určeném k orientování směrem do vnitřního prostoru vozidla sítí na bázi kompozice typu smaltu, opakní nebo v podstatě opakní, se slabou emisivitou a/nebo elektricky vodivou, uspořádanou po v podstatě celém povrchu plošného skleněného dílu odpovídajícím zornému poli, s mírou krytí kompozicí od 20 do 90% a s výhodou od 25 do 80% povrchu, na kterém je uložena siř.

2. Sklo podle nároku 1 vyznačené tím, že kompozice typu smaltu obsahuje nejméně jednu složku vytvářející vrstvu se slabou emisivitou, zvolenou z nejméně jednoho oxidu kovu, a/nebo kovu a/nebo směsi oxidu a kovu, s emisivitou nižší než je emisivita skla.

3. Sklo podle nároku 2 vyznačené tím, že emisivita kompozice je nižší než 0,6.

4. Sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3 vyznačené tím, že kompozice obsahuje nejméně jeden kov, který je dobrým elektrickým vodičem.

5. Sklo podle nároku 4 vyznačené tím, že kompozice obsahuje stříbro.

6. Sklo podle nároku 4 nebo 5 vyznačené tím, že kompozice obsahuje v podstatě alespoň stříbrnou pastu nebo alespoň směs stříbrné pasty a pasty jiného kovu, který je méně dobrým elektrickým vodičem.

7. Sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 6 vyzná čené tím, že kompozice dále obsahuje skleněnou fritu.

-158.

čené tím,

Sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 7 vyznaže kompozice dále obsahuje nejméně jeden pigment.

9. Sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8 vyznačené tím, že sít má vzorek s plynule se opakujícím základním prvkem.

10. Sklo podle nejméně jednoho z čené tím, že sít je topná sít sdružená rozdélovacími a sběracími pásky.' nároků 4 až 9 vyznase dvěma napájecími

11. Sklo podle nejméně jednoho z nároků 4 až 10 vyznačené tím, že šířka prostorů krytých kompozicí je větší než v průměru 0,5 mm.

12. Sklo podle nároku 10 nebo 11 vyznačené tím, že sít má modulace pro přednostní účinnost určitých topných oblastí.

13. Sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12 vyznačené tím, že poměr TL_A/TL je větší než 1.

14. Sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 13 vyznačené tím, že plošný skleněný díl je z probarveného skla s protisluneční schopností.

15. Sklo podle nejméně jednoho z nároků 1 až 14 vyznačené tím, že plošný skleněný díl je sdružený s nejméně jedním dalším plošným skleněným dílem a/nebo vrstvou skla nebo plastické hmoty.