CZ45999A3

CZ45999A3 - Pás na výrobu papíru

Info

Publication number: CZ45999A3
Application number: CZ1999459A
Authority: CZ
Inventors: Glenn David Boutilier
Original assignee: The Procter & Gamble Company
Priority date: 1997-07-30
Filing date: 1997-07-30
Publication date: 2000-04-12

Abstract

Upásu na výrobu papíru každá z vazbových přízí (300) prochází přes nejménějednu z {říčných přízí (120) horní vrstvy (12) a pod nejménějednou příčnou přízí (220) spodní vrstvy (20), každá z vazbových přízí (300) se oboustranně střídá kolemnejménějedné z nosných přízí (110) horní vrstvy (12) nebo nejménějedné z nosných přízí (210) spodní vrstvy (20) ve směru uvedených příčných přízí (120,220), přičemž každá z vazbových přízí (300) vytváří zvlněnou linii, procházející zcela pod nejménějednou z nosných přízí (110) horní vrstvy (12) nebo zcela nejméně přesjednu z nosných přízí (210) spodní vrstvy (20) v intervalech s roztečemi mezi dvěma sousedními maximy oboustranného střídání zmíněné vazbové příze (300).

Description

Pás na výrobu papíru mající oboustranně se střídající vazbové příze

Oblast techniky

Tento vynález se týká pásů na výrobu papíru, které se dají použít.—to—stroj íčh—ω—výrobu—papíru k—výrobo—pevných,—měkkých absorpčních papírových výrobků. Zejména se tento vynález týká pásů složených ze dvou vrstev.

Dosavadní stav techniky

Výrobky z papíru se používají k řadě účelů. V moderní společnosti se trvale používají papírové ručníky, ubrousky, toaletní papíry a podobné výrobky. Velká poptávka po těchto papírových výrobcích vytvořila poptávku po vylepšených provedeních těchto výrobků.

Proces výroby papíru zahrnuje obecně několik kroků. Disperse vláken tvořících papír ve vodě se vytvaruje do zárodečného papírového pásu na děrovaném členu jako je Fourdrinierevo síto nebo papírenském stroji se dvěma síty, kde dochází k 'počátečnímu odvodnění a přeskupení vláken*.

Při procesu sušení pásu vzduchem procházejícím skrz pás se po počátečním odvodnění zárodečný papírový pás dopravuje na sušící pás, kterým prochází vzduch, který zahrnuje průhybový člen prostupný pro vzduch. Průhybový člen může zahrnovat vzorovaný rám z pryskyřice mající množinu průhybových žlábků Skrz které může při tlakovém rozdílu proudit vzduch. Rám z pryskyřice je připojen k tkané vyztužujici struktuře a vyčnívá z ní ven. Vlákna tvořící papír v zárodečném pásu jsou prohýbána do průhybových žlábků a voda se odstraňuje přes průhybové žlábky tak, že se vytvoří polotovar papírového pásu. Tento polotovar papírového pásu se potom suší v koncovém sušícím stupni podobně jako u běžné výroby papíru, popsané výše. V koncovém sušícím stupni může být část pásu, která je ve styku s rámem z pryskyřice, podrobena vytlačování, aby se vytvořila struktura s více oblastmi.

Pásy-papíru-3 úžené-vzduchem-procházej ícím-skrz—-»ě-j sou vyráběny tak jak je to popsáno v patentu USA 4 514 34 5, uděleném Johnsonovi a kol. 30. dubna 1985, patentu USA 4 528 239 uděleném Trokhanovi 9. července 19-85, patentu USA 4 529 480 uděleném Trokhanovi 16. července 1985, patentu USA

637 859 uděleném Trokhanovi 20. ledna 1987 a patentu USA

334 28 9 uděleném Trokhanovi a kol. 2. srpna 1994. Tyto výše uvedené patenty se tímto zahrnují do popisu formou odkazu za účelem ukázání upřednostňovaných konstrukcí vzorovaného rámu z pryskyřice a pásů majících vyztužujici strukturu a sušených vzduchem, který procházejí skrz něj. Tyto pásy se používaly k vytvoření obchodně úspěšných výrobků jako jsou papírové ručníky Bounty a toaletní papír Charmin Ultra, přičemž oba výrobky prodávala firma na kterou byly převedeny.

Tkaná vyztužovací struktura pásů skrz které prochází sušící vzduch stabilizuje a“ zpevňuje rám z pryskyřice a snižuje' permeabilitu pásu na výrobu papíru. Proto musí mít ztužuj-ící struktura vhodnou projektovanou otevřenou oblast, aby se umožnilo zařízení na odvodňování s pomocí vákua, které se používá při procesu výroby papíru, aby náležitě plnilo svoji funkci spočívající v odstraňování vody z polotovaru pásu a aby umožňovalo vodě, která se odstranila z pásu, aby procházela skrz pás na výrobu papíru. Proto by měla být vyztužujici

9 9 « • · «

I 9· · ·· struktura vysoce permeabilní pro plyny jako je vzduch a kapaliny jako je voda.

Vyztužující struktura má současně důležitou funkci v tom, že podpírá vlákna celulózy a nedovoluje jim, aby se od sebe zcela oddělily nebo aby byly profouknuty skrz pás na kterém se vyrábí papír účinkem vakua. Tyto jevy způsobují, že v papírovém pásu jsou malé otvory jako od špendlíku. Velký počet těchto malých otvorů snižuje kvalitu pásu papíru a může negativně ovlivnit vnímání výrobku z papíru zákazníkem. Proto má míra—v—jaké—vyztužující struktura podpírá vlákna prvořadou důležitost.

Obecně existuje kompromis mezi permeabi.1itou pro vzduch a v tom do jaké míry pás na výrobu papíru podpírá vlákna. Tento kompromis jé zvláště citlivý u pásů, kterými prochází sušící vzduch napříč, který musí mít náležitou otevřenou plochu pro odstraňování vody z pásu papíru přes pás na výrobu papíru. Zlepšení opory pro vlákna pásu tím, že se sníží jeho projektovaná otevřená . plocha snižuje permeabilitu pásu pro vzduch nebo naopak zlepšení permeabilily pro vzduch u pásu zvýšením vstupující jeho projektované otevřené oblasti snižuje oporu pro vlákna u pásu.

Aby se zmírnily negativní důsledky tohoto kompromisu mezi permeabi1 i tou pro vzduch a oporou pro vlákna u pásu na výrobu papíru, měly dříve pasy, kterými procházel napříč vzduch, vyztužující prvek s jemnými oky. Zatímco takto malá oka poskytovala přijatelnou oporu pro vlákna, bylo to obecně nepraktické, protože to nezabezpečovalo potřebnou pevnost vazby a odolnost vůči vysokým teplotám, které se vyskytují při výrobě papíru.

— 4 > · · ·

Nová generace pásů na výrobu papíru se vzduchem procházejícím skrz něj na to reagovala. U těchto pásů vyztužovací struktura ze dvou vrstev podstatně zlepšila pevnost vazby a trvanlivost pásů. U některých dvouvrstvých vyztužóvacích konstrukci jediný systém příze ve směru napříč strojem svazuje dohromady dvě vrstvy příze ve směru podél stroje s tím výsledkem, že pak jsou příze ve směru podél stroje ve vertikálním směru položeny na sobě.

Použití trojvrstvého pásu dále zlepšuje oporu pro vlákna u vyztužovací konstrukce. Trojvrstvý pás zahrnuje dvě zcela nezávislé tkané vrstvy, horní vrstvu á spodní vrstvu, přičemž každá má své vlastni příze, které směřuji ve směru podél stroje, které jsou protkány s vlastními přízemi směřujícími ve směru napřič strojem. Tyto dva nezávislé tkané prvky jsou spolu provázány vazbovými přízemi.

Vrchní vrstva trojvrstvého pásu, tj . ta která je obrácena k pásu papíru, má jemnější oka než spodní vrstva, která je obrácena ke stroji. Jemnější oka zabezpečují lepší oporu pro vlákna a minimalizují množství malých otvorů. Spodní vrstva využívá hrubší příze k zvýšení tuhosti a zlepšení pevnosti vazby.

U trojvrstvého pásu sě dají vazbové příze přidávat specificky tak, aby zabezpečovaly funkci vzájemného spojení dvou nezávislých vrstev, aniž by byly přitom přítomny v některé z těchto vrstev jako součást její vnitřní struktury. vazbové příze mohou být alternativně integrální příze, které vytvářejí horní a nebo spodní vrstvu vyztužovací struktury. V obou případech mohou být vazbové příze orientovány buď ve směru poděl stroje nebo ve směru napříč strojem. Dává se přednost vazbovým přízím probíhajícím ve směru podél stroje, protože poskytují zvýšenou pevnost vazby.

• · ·

9 9 • 99 999

9 » · · 9

Evropský patent WO 91/14813 udělený Wrightovi 3. října 1991 a postoupený firmě Asten Group, lne. popisuje dvouvrstvou tvářecí tkaninu mající horní vrstvu nesoucí papír, zahrnující dvakrát tolik přízí ve směru napříč strojem než má spodní ke stroji obrácená vrstva. Systém přízí probíhajících ve směru podél stroje je protkán ve zvoleném vzoru tak, že se na spodní straně tkaniny vytvoří účinek klikatění a tak se zlepší dřenáž..

Patent USA 5 454 405 vydaný Hawesovi 3. října 1995 a postoupený firmě Albany International Cotp. popisuje trojvrstvou tkaninu na výrobu, papíru mající systém horních útkových přízí a systém spodních útkových přízí protkaný spárovanými přízemi první a druhé osnovy. Vlákna druhé osnovy mají relativně malé zvlnění, které zvyšuje odolnost tkaniny proti vytahování.

I když použití struktur s dvojvrstvou a Lro j vrstvou napomáhá Vyvážit u pásu kompromis mezi Oporou pro vlákna a permeabi1itou pro vzduch, použití struktur s dvojvrstvou a tro j vrstvou nemůže samo o sobě od sebe oddělit tyto vnitřně propojené parametry.

Proto je cílem tohoto vynálezu poskytnout vylepšený pás na výrobu papíru, který u pásu podstatně sníží negativní důsledky kompromisu mezi permeabi 1 itou pro vzduch 'a oporou pro vlákna.* Účelem tohoto vynálezu je zvýšit dostupnou permeabilitu pro vzduch u pásu při konstantní opoře pro vlákna nebo zvýšit u pásu dostupnou oporu pro vlákna při konstantní permeabi]i tě pro vzduch.

V-

— 6

Podstata vynálezu

Tento vynález se týká pásu na výrobu papíru, který je složen ze tří primárních prvků: horní vrstvy z navzájem protkaných přízí horní vrstvy, spodní vrstvy z navzájem protkaných přízí spodní vrstvy a množiny vazbových přízí. ϋ zvláště výhodného provedení je pás na výrobu papíru na plocho tkaný nekonečný pás, který má stranu pásu obrácenou k papírovému pásu a stranu pásu obrácenou ke stroji, která je na opačné straně než je strana, obrácená k papírovému pásu.

Pás na výrobu papíru podle tohoto vynálezu může mít také rám z pryskyřice, spojený s pásem na výrobu papíru a vyčnívá směrem ven z té strany horní vrstvy pásu, která je obrácená k papírovému pásu tak, aby vytvářel povrch pásu na výrobu papíru, který je ve styku s papírovým pásem.

Příze horní vrstvy zahrnují množinu nosných vláken horní vrstvy protkaných v tkanině s množinou příčných přízí horní vrstvy. Nosné příze horní vrstvy jsou v podstatě kolmé k příčným přízím horní vrstvy. Množina nosných přízí horní vrstvy je orientována s výhodou ve směru podél stroje. Alternativně může být množina nosných přízí horní vrstvy orientována ve směru napříč strojem.

Příze spodní vrstvy zahrnují množinu nosných přízí spodní vrstvy .protkaných do tkaniny s množinou příčných přízí spodní vrstvy. Nosné příze spodní vrstvy jsou v podstatě kolmé k příčným přízím spodní vrstvy. Mnoho nosných přízí spodní vrstvy je s výhodou orientováno ve směru podél stroje.

Horní vrstva a spodní vrstvy jsou spolu svázány v podstatě rovnoběžně a na rozhraní množinou vazbových přízí majících stejný obecný směr jako množina nosných přízí horní vrstvy.

·»

Vazbové příze mohou zahrnovat pomocné vazbové příze. Pomocné vazbové příze nejsou součástí tkaniny horní vrstvy nebo spodní vrstvy a používají se jenom pro účely spojení horní vrstvy a spodní vrstvy. Vazbové příze mohou alternativně zahrnovat integrální vazbové příze. Integrální vazbové příze jsou v osnově horní vrstvy a nebo spodní vrstvy. Integrální vazbové příze mohou být horní integrální vazbové příze, spodní integrální vazbové příze nebo horní a spodní integrální vazbové příze. Vazbové příze procházejí přes příčné příze horní vrstvy a pod příčnými přízemi spodní vrstvy v opakujícím se schématu tak, že každá z množiny vazbových přízí prochází v intervalu určitých roztečí přes nejméně jednu příčnou přízi z horní vrstvy a pod nejméně jednou z příčných přízí spodní vrstvy.

Tak jak vazbové příze procházejí přes horní vrstvu příčných přízí a pod spodní vrstvou příčných přízí, každá z vazbových přízí se oboustranně střídá kolem nejméně jedné nosné příze horní vrstvy a nebo nejméně jedné nosné příze spodní vrstvy. Každá z vazbových přízí se střídá ve směru příčných přízí horní vrstvy. Výsledkem tohoto oboustranného střídání je, že každá z vazbových přízí vytváří vlnící se linii procházejíci zcela pod nejméně jednou z nosných přízí horní vrstvy, kolem které se tato vazbová příze střídá v určitých roztečích mezi dvěma sousedními maximy oboustranného střídání každé z vazbových přízí.

Obr. 1 je částečný půdorysný pohled na pás podle nárokovaného vynálezu, mající pomocné vazbové příze a rám a je znázorněn kvůli přehlednosti v částečném řezu. Kvůli přehlednosti není zobrazena spodní vrstva.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. IA je půdorysný pohled na pás, podobně jako na obr. i, ale pás má homogennější rozdělení maxim oboustranného střídání než má pás znázorněný na obr. 1.

Obr. 2 je svislý pohled v řezu, vedeném podél roviny 2-2 z obr. 1. Ukazuje prvek rámu a pomocné vazbové příze vytvářející vlnící še linie, procházející zcela pod horní vrstvou nosných přízí a spodní vrstvou nosných přízí.

Obr. 3 je svislý příčný řez podél roviny 3-3 z obr. 1.

Obr, 2 a 3 znázorňují rám z pryskyřice jako naznačený..

Obr. 4 je svislý příčný řez pásem podle nárokovaného vynálezu, znázorňující pomocné vazbové příze vytvářející vlnité linie procházející zcela jen pod nosnými přízemi horní vrstvy.

Obr. 5 je vertikální příčný řez pásem podle nárokovaného vynálezu,’ majícím méně nosných přízí u spodní vrstvy než je nosných přízí u horní vrstvy.

Obr. 6 je vertikální příčný řez pásem podle nárokovaného vynálezu, znázorňující vazbové příze, integrované do spodku.

Obr. 7 je vertikální příčný řez kolmo k pohledu znázorněnému na obr. 2, znázorňující pomocné vazbové příze vytvářející

9_^_ 4 4 · 4 » 4 « 4 4 4 « 4 444« »4» « 4 4 4 4 4444 4 444 4«

4 4 4 4 4

444 4444 44 4 44 4« vlnité linie procházející zcela pod nosnými přízemi horní vrstvy a nosnými přízemi spodní vrstvy.

Obr. 8 je vertikální příčný řez podobný řezu z obr. 3, znázorňující dospodu integrované vazbové příze, procházející zcela pod nosnými přízemi horní vrstvy a vytvářející opakující se schéma jednou přes/sedmkrát pod u vazbových vrstev protkaných s horní vrstvou.

Obr. 9 je vertikální příčný řez podobný řezu znázorněnému na obr. 8 a ukazujícímu jiné provedení vazbové příze integrovaně do spodku.

Obr. 10 je vertikální příčný řez podobný řežu znázorněnému na obr. 8, ukazující jiné provedení vazbové příze integrovanédo spodku, vytvářející opakující se schéma jednou přes/pětkrát pod vazbových vrstev protkaných s horní vrstvou.

Obr. 11 je vertikální příčný řez podobný řezu znázorněnému na obr. 10, ukazující ještě další provedení dospod integrované vazbové příze, vytvářející opakující se schéma jednou přes/třikrát pod vazbových vrstev protkaných s horní vrstvou.

Obr. 12A je schematický příčný řež pásem majícím vazbové příze integrované do vršku i spodku.

Obr.' 12B je pohled podobný obr. 12A, ukazující jiné provedení pásu majícího vazbové příze integrované do vršku i spodku.

Obr. 13 je půdorysný pohled na pás na výrobu papíru podle známého stavu techniky, znázorňující nestřídající se vazbové příze.

« · · · · · · · · ··· • 9 9 9 9

9999 99 9 ·· · ·

Příklady provedení vynálezu

S odkazem na obrázky 1 až 11 je pás na výrobu papíru 10 podle tohoto vynálezu s výhodou naplocho tkaný nekonečný pás, který nese pás celulózových vláken z tvářecího síta k sušícímu aparátu, zpravidla vyhřívanému bubnu, jako je sušící buben Yankee (který není znázorněn). I když je upřednostňované provedení pásu na výrobu papíru 10 ve tvaru nekonečného pásu, ·' může být zabudován do četných jiných tvarů, které zahrnují například stabilní desky pro použití při výrobě ručních archů ·· · nebo rotujících bubnů pro použití s jinými typy kontinuálních nebo dávkových procesů.

Pás na výrobu papíru 10 podle tohoto vynálezu zahrnujé tři primární prvky: horní vrstvu 12 protkaných přízí 100 horní vrstvy, spodní vrstvu 20 protkaných přízí 200 spodní vrstvy a množinu vazbových přízí 300. Horní vrstva 12 pásu je vrstva, která je přivrácena k papírovému pásu a spodní vrstva 20 pásu je vrstva pásu přivrácená ke stroji. Jak to bude podrobně ji probíráno níže, termíny a číselné vztahově znáčky příze horní vrstvy 100, příze spodní vrstvy 200, vazbové příze 300 jsou generické termíny a číselné vztahové značky, které zahrnují a označují odlišné typy přízí horní vrstvy, přízí spodní vrstvy a vazbové příze.

Podle obr. 1 až 3 má horní vrstva 12 stranu 14, která je přivrácená ’ k papírovému pásu 'á spodní vrstvu 20,* která má stranu 24 přivrácenou ke stroji. Pás 10 může zahrnovat rám 40 připojený k pásu 10 a vyčnívající ven ze strany 14, přivrácené k papírovému pásu, horní vrstvy 12, aby se vytvořil povrch 44 pro styk s papírovým pásem. Rám 40 je s výhodou odlit na horní vrstvu 12. z fotocitlivé pryskyřice.

-ii

Když je vyroben z fotocitlivé pryskyřice, proniká rám £0 strukturu pásu 10 a je zesíťován v jakémkoliv žádoucím schématu tím, že se kapalná pryskyřice ozáří aktinidovou radiací přes binární masku mající odrazivé části a transparentní části. Na rám 40 lze použít řadu vhodných pryskyřic. Výše zmíněné patenty USA 4 529 480, USA 4 514 345,

USA 4 528 349 a USA 5 334 289, popisující rám 4 0 podrobněji, se tímto zahrnují do popisu formou odkazu.

Příze 100 horní vrstvy pásu na výrobu papíru 10 se skládají z množiny nosných přízí 110 horní vrstvy, protkaných v tkanině s množinou příčných, přízí 120 v horní vrstvě. Nosné příze 110 horní vrstvy jsou v podstatě kolmé k příčným přízím 120 v horní vrstvě. Obr. 1 ukazuje upřednostňovanou pravoúhlou tkaninu typu jedna příze 100 horní vrstvy nahoře/jedna dole. Je ale třeba si uvědomovat, že mohou být využity i jiné tkaniny. Příklady vhodných schémat tkanin zahrnují, ale nejsou omezeny na plný kepr, přerušovaný kepr, polokepr a několikaprošlupové satény.

Podobně jako u přízí 100 horní vrstvy se i příze 200 u spodní vrstvy skládají z množiny nosných přízí 210 spodní vrstvy, protkaných v tkanině s množinou příčných přízí 220 spodní vrstvy, přičemž jsou nosné příze 210 spodní vrstvy v podstatě kolmé k příčným přízím 220 spodní vrstvy. S výhodou, ale ne nutně, má spodní vrstva 20 čtvercovou vazbu tkaní, aby se maximalizovala pevnost vazby. Jak je to použito' zde, je příze 100 horní vrstvy generický termín, který zahrnuje nosné příze 110. horní vrstvy a příčné příze 120 horní vrstvy. Analogicky příze 200 spodní vrstvy je generický termín zahrnující nosné příze 210 spodní vrstvy a příčně příze 220.

Dává se přednost tomu, aby nosné příze 110 horní vrstvy a nosné příze 210 spodní vrstvy byly ve směru poděl stroje.

* 9 • 99 99 · _— 1 O · · · · · · ·

-LZ. £ 99 999 999· • 9 · · · 9999 9 ··· ··· • 9 · 9 9 9 9

999 9999 99 9 99 99

Nosné příze 110 horní vrstvy a nosné příze 210 spodní vrstvy mohou mít alternativně směr napříč stroje. Jak bude patrné pro odborníky v oboru, výraz ve směru poděl stroje se týká toho směru, který je rovnoběžný s principiálním pohybem pásu papíru v zařízení na výrobu papíru. Směr napříč strojem je kolmý na směr podél stroje a leží v rovině pásu 10. Směr podél stroje je u nosných přízí 110 a 210 upřednostňován, aby se maximalizovala pevnost vazby pásu 10, ale uspořádání mající nosné příze 110 a 210 ve směru napřič strojem se dají také využít.

Jak je t.o patrné z obrázků 2-11, horní vrstva 12 a spodní vrstva 20 jsou spolu spojeny vztahem, který je v podstatě paralelní a prolínající se, pomocí množiny vazbových přízí 300. Horní vrstva 12 a spodní vrstva 20 jsou spolu s výhodou svázány do vztahu, že se dotýkají. Je-li to žádoucí, jak to ukazuje obr. 2, každá nosná příze 110 horní vrstvy je ve vertikálním směru položena nad jednou nosnou přízí 210 spodní vrstvy a vyrovnána a jak to ukazuje obr. 3, každá příčná příze 120 horní vrstvy je položena nad jednu příčnou přízi 220 ve spodní vrstvě a vyrovnána. I když je provedení s vertikálním vyrovnáním upřednostňováno, není nutné. Například jenom nosné příze 110 a 210 mohou být položeny na sebe vertikálně vyrovnané, zatímco příčné příze 120 a 220 vyrovnány nejsou a nebo opačně. Horní vrstva 12 a spodní vrstva 20 mohou být také lehce navzájem posunuty mimo vertikální vyrovnání ve směru nosných přízí 110 a 210 nebo ve směru příčných přízí 120 a 220. Horní vrstva 12 může mít příze 100 horní vrstvy, které jsou rozmístěny blíže k sobě než příze 200 spodní vrstvy, aby se zabezpečila dostatečná opora pro vlákna. Obr. 9 představuje provedení, u kterého je každá druhá příčná příze 120 horní vrstvy vertikálně vyrovnána a položena na jednu příčnou přízi 220 spodní vrstvy.

Jak j e	«—13	• • 1 a	«· · • · · · · • · · · ♦ • · · ····· « · · · ···«<· ·· · IA, mají A	• 9 9 • · · • · · • · · · · • • · 9 ^ra zbové
to	nejlépe znázorněno na obr
příze	300	stejný obecný směr jako	nosné	příze 110	horní
vrstvy.	Bude patrné, že u obrázků 1-	11 a	13 byly za	účelem

znázornění příze 300 vystínovány. Jak to ukazuje obr. 1, vazbové příze 300 přecházejí v Opakujícím se schématu přes některé příčné příze 120 horní vrstvy. Opakující se schéma je vytvořeno množinou vazbových přízí 300 tak, že každá vazbová příze 300 prochází v určitých roztečích přes nejméně jednu z příčných přízí 120 horní vrstvy a pod nejméně jednou příčnou .přízí 220 spodní vrstvy. (Příčně příze spodní vrstvy nejsou na obrázku 1 znázorněny, aby byl přehledný. ) Co se týče horní vrstvy 1_2, interval rozteče znázorněný na obr.. 1 a IA zahrnuje osm příčných přízi 120 horní vrstvy. Jinými slovy, do té míry na kolik se to týče jednotlivé vazbové příze 300, opakující se schéma znázorněné na obr. 1 a IA je vytvořeno každou jednotlivou vazbovou přízí 300, která prochází přes jednu příčnou přízi 120 horní vrstvy, potom prochází pod sedmi příčnými přízemi 120 horní vrstvy, potom prochází přes jednu příčnou přízi 120 horní vrstvy, potom opět prochází pod sedmi příčnými přízemi 120 horní vrstvy atd. (tj. schéma jednou přes/sedmkrát pod). Jak je to nejlépe patrné z obr. 3, když vazbová příze 300 prochází pod sedmi příčnými přízemi 120 horní vrstvy, tak vazbová příze 30.0 také prochází pod nejméně jednou příčnou přízí 220 spodní vrstvy, čímž spoji dohromady horní vrstvu 12 a spodní vrstvu 12.

Odborník v oboru pozná, že schéma jednou přes/sedmkrát pod u tkaní vazbových přízí 300 s horní vrstvou 12 je

upř e dn o s t ňované, a.	Le ne nutné	provedení pásu 1.0	podle	tohoto
vynálezu. Například obr.		10 ukazuje schéma	jednou
přes/pětkrát pod	a obr.	11	ukazuje schéma tkaní	jednou
přes/třikrát pod,	použité	k	protkání vazbových	přízí	300 s
horní vrstvou 12.	Příklady	znázorněné na obr. '	L a ž 1	.2 jsou

4

44 — 14

4444 * 44 4 • 4 4 · 4444 4 444 444

4 4 4 4 4

4 4 4 44 4 44 44 předkládány jen pro účely znázornění a ne kvůli tomu, že by představovaly meze.

Jak bylo poznamenáno výše, upřednostňované provedení pásu 10 je ve formě nekonečného pásu. Proto by se mělo chápat, že termíny zde použité přes, nad, pod vespod jsou relativní termíny, jejichž popisné významy, souladu s popisnými významy termínů horní které jsou vrstva 12 spodní vrstva 20 pásu 10 tak jak je to znázorněno v příčných řezech znázorněných v obrázcích 2 až 11 a jak se používají u normální a řádné polohy v papírenském stroji.

Z odkazem opět na obr. 1 tak jak každá vazbová příze 300 prochází nebo je dbetkávána přes nejméně jednu z příčných přízí 120 horní vrstvy, každá vazbová příze 300 se oboustranně střídá kolem nejméně jedné nosné příze 110 horní vrstvy. Jak to ukazuje obr. 1, každá vazbová příze 300 se oboustranně střídá kolem jedné odpovídající nosné příze 110 horní vrstvy ve směru příčných přízí 120 horní vrstvy. U upřednostňovaného provedení v bodě kde vazbová příze 300 prochází přes příčnou přízi 120 horní vrstvy dosáhne vazbová příze 300 svého maxima oboustranného střídání. Termín maximum oboustranného střídání, tak jak je zde používán, označuje největší odchylku vazbové příze 300 od podélné osy odpovídající nosné příze 110, tak jak je to měřeno v rovině pásu 10. Odpovídající nosná příze (nebo prostě odpovídající příze) je nosná příze kolem Mělo by může být vrstvy 20 20. Jako výsledek oboustranného střídání vytváří každá vazbová příze 300 vlnící se řadu, procházející zcela pod nosnou přízí 110 horní vrstvy v intervalech s roztečí mezi dvěma sousedními maximy oboustranných střídání teto vazbové příze 300. Je třeba ktere se střída vazbova prrze 300 v rovině pasu 10. být pečlivě vnímáno to, že odpovídající příze inherentním prvkem tkaniny horní vrstvy 12, spodní nebo obou, tj . horní vrstvy 12 a spodní vrstvy

. 15 • · · · « • · · ···»· Λ • * · · ···· ·· · • ··*· podotknout, že když vazbové příze 300 procházejí přes příčné příze 120 horní vrstvy, vazbové příze 300 s výhodou nezasahují nad nosné příze 110 horní vrstvy a tudíž neinterferují s upřednostňovaným napločho tkaným charakterem strany 14 pásu 10 přivrácené k papírovému pásu.

Obr. 1 a 1A ukazují dvě rozdílná celková schémata rozdělení maxima oboustranného střídání vazbové příze 300. Obr. 1 představuje celkové schéma mající koncentrované zóny maxima oboustranného střídání (probíhající diagonálně vzhledem ke směru stroje na obr. 1). Obr. 1A znázorňuje celkové schéma mající maximum oboustranného střídání, které je méně koncentrované než je schéma znázorněné na obr. 1. Celkové schéma obr. 1A je upřednostňované, protože poskytuje rovnoměrnější a homogennější distribuci ok 1udováných oblasti, vytvořených v bodech a kolem bodů maxima oboustranného střídání vazbových přízí 300.

Celkové schéma znázorněné na obr. 1A je zastoupeno pro účely ilustrace a nikoliv pro účely vymezení. Odborník v oboru snadno pochopí, že lze využít i jiná celková schémata distribuce maxima oboustranného střídání vazbových přízí 300 poskytující rovnoměrné rozdělení maxima oboustranného střídání vazbových přízí 300 v pásu 11. Například lze použít nerovnoměrné celkové schéma (není znázorněno), u kterého jsou maxima oboustranného střídání rozdělena neopakujícím se nebo nesystematickým způsobem.

Každá vazbová příze 300 je s výhodou v přímém kontaktu s jí odpovídající nosnou přízí 110 v bodě kde vazbová příze 300 dosáhne svého maxima oboustranného střídání. Odpovídající nosné příze 110 tudíž nedovolí vazbovým přízím 30 0, aby se natáhly do zcela rovné linie a aby se staly rovnoběžnými s nosnými přízemi 110 mezi dvěma sousedními maximy oboustranného • · • · střídání i když jsou vazbové příze 300 předem nataženy ve směru stroje. Specifická tkanina pásu 10 podle tohoto vynálezu vede k tomu, že vazbové příze 300 vytvářejí zvlněné linie a proto není potřeba specifické předúpravy vazbových přízí 300 (například chemické úpravy nebo tepelné fixace) pro účely úpravy vazbových' přízí 300 k tomu, aby vytvářely zvlněné linie.

Zatímco vazbové příze 300 nejsou s výhodou nikdy rovnoběžné s odpovídajícími osnovními přízemi 110 horní vrstvy mezi dvěma sousedními maximy oboustranného střídání, je třeba si pečlivě všimnout toho, že vazbové příze 300 mají stejný obecný směr jako nosné příze 110 horní vrstvy, jak to bylo .indikováno zde výše a ukázáno na obr. 1. Zde je termín obecný směr užíván tak, že označuje směr vazbové příze 300, který se vyskytuje v sériích nejméně čtyř po sobě následujících maxim oboustranného střídání.

Co se týče spodní vrstvy 20, obr. 3, 7, 8, 9, 10 a 11 představují rozdílná provedení pásu 10 podle tohoto vynálezu. Především je třeba poznamenat, že vazbové příze 300 mohou zahrnovat pomocné vazbové příze 330. Alternativně mohou vazbové příze 300 zahrnovat integrální vazbové příze 350. Jak je to používáno zde, vazbová příze 300 je považována za pomocnou vazbovou přízi 330 pokud není obsažena ve tkáni

vybraném	buď	pro horní vrstvu 12 nebo	pro spodní	vrstvu	20.
Chce se	tím	říci.,“ že horní vrstva 11	2 a spodní	vrstva	'20
existuj í	j ako	nezávislé struktury protkaných přízí	100 horní
vrstvy,	resp.	protkané příze 200 spodní	vrstvy, bez	ohledu	na

existenci pomocných vazbových přízí 330. Pomocné vazbové příze 330 se používají jenom pro účel spojování horní vrstvy 12 a spodní vrstvy 20 dohromady a mohou dokonce narušovat řádné tkaní této horní vrstvy 12 a spodní vrstvy 20. Pomocné vazbové *17 • · · · 4 příze 330 jsou co do plochy příčného průřezu s výhodou menší než příze 100 horní vrstvy a příze 200 spodní vrstvy.

Vazbová příze 300 tak jak se zde používá se považuje za integrální vazbovou přízi 3 50 pokud je inherentním prvkem tkaní horní vrstvy 12, spodní vrstvy 20 nebo jak horní vrstvy 12, tak i spodní vrstvy 20. Integrální vazbová příze 350 je do spodku integrovaná vazbová příze pokud je inherentním prvkem tkaní spodní vrstvy 20 a jenom příležitostně prochází přes horní příčné příze 120. Integrální vazbová příze 300 je vazbová příze integrovaná do horní vrstvy pokud je inherentním prvkem tkaní horní vrstvy 12 a jenom* příležitostně prochází pod spodními příčnými přízemi 220. Obr. 8 a 9 ukazují dvě provedení pásu 10 podle tohoto vynálezu, mající upřednostňované do spodku integrované vazbové příze 352. U obou provedení, znázorněných na obr. 8 a 9, se spodní vrstva 20 skládá z vazbových přízí 350 integrovaných do spodku, které jsou protkány s příčnými přízemi 220 spodní vrstvy. U obou provedení, znázorněných na obr. 8 a 9 působí do spodku integrované vazbové příze 350 také jako nosné příze 210 spodní vrstvy (a také jimi ve skutečnosti jsou).

Pro odborníka v obořu budě zřejmé, že u pásu 10, majícího nahoru integrované vazbové příze 350, se vrchní vrstva 12 skládá z nahoru integrovaných vazbových přízí 350 protkaných s příčnými přízemi 120 horní vrstvy. V tomto případě nahoru integrované vazbové příze 350 také*působí jako nosná příze 120 horní vrstvy. Druhé provedení není znázorněno, ale lze si ho snadno představit obrácením obrázků 8, 9 horní stranou dolů. V tomto případě tak jak každá nahoru integrovaná vazbová příze 350 prochází pod nebo přes nejméně jednu z příčnou přízí 220 spodní vrstvy, každá nahoru integrovaná vazbová příze 350 se bilaterálně střídá kolem nejméně jedné z útkových přízí 210 spodní vrstvy. Výsledkem tohoto oboustranného střídání je, že • · · · · • · · · · φ · · · · • · · · · · · • 9 9 9

•.18 každá nahoru integrovaná vazbová příze 350 vytváří vlnitou linii procházející zcela přes nebo pod útkovou přízí 110 spodní vrstvy v intervalech s roztečí mezi dvěma sousedními maximy oboustranného střídání nahoru integrované vazbové příze 350.

Odborník v oboru si uvědomí, že se dá použít řada různých možných schémat vazbových přízí 300 protkaných s horní vrstvou 12 a spodní vrstvou 20 pásu IQ. Některá z těchto schémat jsou znázorněna na obr. 3, 7, 8, 9, 10 a 11. Obr. 3 a 7 představují pás 10 mající pomocné vazbové příze 330, zatímco obr. 8 až 11 představují pás 10 mající integrální vazbové příze 350. Obr. 3 ukazuje typické provedení pásu 10 zahrnující pomocné vazbové příze 330. U pásu 10, znázorněného na obr. 3 je pomocná vazbová příze 330 protkána s horní vrstvou 12 podle schématu jedna přes/sedm pod, popsaného výše. Pomocná vazbová příze 330 je protkána se spodní vrstvou 20 podle podobného schématu sedm přes/ jedna pod. Příčné příze 2 2 0 spodní vrstvy pod kterými prochází pomocná vazbová příze 330, když prochází pod sedmi příčnými přízemi .120 horní vrstvy, je umístěna mezi dvěma sousedními příčnými přízemi 120 horní vrstvy přes kterou prochází pomocná vazbová vrstva 330. Jak je to znázorněno na obr. 3, většina délky pomocné vazbové příze 330 je umístěna mezi horní vrstvou 12 a spodní vrstvou 20.

Proveditelná jsou i jiná provedení pásu 10 podle tohoto vynálezu, daná různými kombinacemi horní a spodní vrstvy vůči pomocným/integrovaným vazbovým přízím a permutace předchozích vysvětlení. Popisované kombinace nejsou zamýšleny jako vymezující pro tento vynález jen na ta provedení, která jsou uvedena výše.

Například obr. 12A a 12B schematicky popisují dvě provedeni pásu 10, ve kterých vazbové příze 300 zahrnují nahoru i dolů • · — 19 integrovanou přízi 390 Jak tento výraz napovídá, je vazbová příze 390 integrovaná nahoru i dolů inherentním prvkem tkaní jak horní vrstvy 12, tak i spodní vrstvy 20. V tomto případě zahrnuje množina nosných přízí 110 horní vrstvy a množina nosných přízí 210 spodní vrstvy množinu vazbových přízí 390 integrovaných nahoru a dolů. Když.jsou nosné příze 110 a 210 orientovány ve směru podél stroje, jsou vazbové příze 390 integrované nahoru i dolů vazbovými přízemi 390 integrovanými nahoru i dolů ve směru podél stroje, tak jak je to znázorněno na obr. 12A a 12B. Analogicky pokud jsou nosné příze 110., 210 orientovány ve směru napříč Stroje, jsou vazbové příze 390 integrované nahoru i dolů vazbovými přízemi 390 integrovanými nahoru i dolů ve směru napříč stroje (není to znázorněno).

Jak to ukazují obr. 12A a 12B, horní vrstva 12 a spodní vrstva 20 jsou spolu Spojeny do vztahu, kdy jsou v podstatě rovnoběžné a na rozhraní, pomocí vazbových přízí 39.0 integrovaných nahoru či dolů ve směru stroje. Tyto vazbové příze 390 integrované nahoru i dolů ve směru podél stroje prochází přes některé z příčných přízí 120 horní vrstvy a pod některými z příčných přízí 220 spodní vrstvy v Opakujícím se schématu a v určitých roztečích tak, že jak každá z vazbových přízí 390 integrovaných nahoru či dolů ve směru poděl stroje prochází přes nejméně jednu z příčných přízí 120 horní vrstvy a pod nejméně jednou z příčných přízí 220 spodní vrstvy, každá z vazbových přízí 390, integrovaná nahoru či dolů ve směru podél stroje, se bilaterálně střídá ve směru napříč stroje kolem nejméně jedné (odpovídající) příze 110 horní vrstvy ve směru podél stroje a kolem nejméně jedné (Odpovídající) příze 210 spodní vrstvy ve směru podél stroje. (Příze 110 a 120 nejsou na obr. 12A a 12B pro zřetelnost znázorněny.) Výsledkem tohoto oboustranného střídání je, že každá z těchto vazbových přízí 390 integrovaná nahoru či dolů v podélném směru stroje vytváří vlnitou linii mající obecný směr podél stroje a — 20 • · · · · • · procházející ve směru podél stroje zcela pod přízí 110 horní vrstvy a ve směru podél stroje zcela nad odpovídající přízí 210 spodní vrstvy v intervalech s roztečemi uprostřed dvou sousedních maxim oboustranného střídání všech vazbových přízí 390 integrovaných do vršku/spodku procházejících ve směru podél stroje.

Je důležité, zejména v případě sušení vzduchem, aby pás 10 tohoto vynálezu průtok vzduchu kolmo k rovině pásu 10.

napříč procházejícím •umožňoval dostatečný Permeábilita pásu 10 pro vzduch (nemajícího na sobě žádný rám 40 z pryskyřice) je u tohoto vynálezu vyšší než 151 normálních krychlových metrů za minutu na čtvereční metr (Nm³/m²) svého povrchů (500 cu ft/sq ftjpři tlakovém spádu 100 Pascalů. Ještě výhodněji má pás 10 (nemající na sobě žádný rám) permeabilitu pro vzduch vyšší než 241 Nm³/m² (800 cu ft/sq ft) při 100 Pascalech.

Bez úmyslu vázat se na nějakou teorii existuje domněnka, že pás 10 tohoto vynálezu má bilaterálně se střídající vazbové příze poskytuje zvýšenou permeabilitu ve srovnání s podobným pásem majícím nestřídající se příze. Obr. 13 znázorňuje známý stav techniky a ukazuje pás 700 mající nestřídající se vazbové příze 800. Jak to ukazuje obr. 13, nestřídající se vazbové příze 800 podle známého stavu techniky podstatně snižují průmětné otevřené plochy pásu mezi vzájemně kolmými protkanými přízemi 100, 200. U tohoto vynálezu příze 300 díky svému oboustrannému střídání 'minimalizují sníženi otevřené plochy pásu 10 a tím minimalizují interferenci s tokem vzduchu přes pás 10.

Srovnávají se dva dvouvrstvé pásy, první, což je pás 10 podle tohoto vynálezu, mající střídající se vazbové příze a druhý, pás 700 podle známého stavu techniky, mající nestřídající se vazbové příze. Oba pásy 10 a 700 mají následující parametry:

— 21 průměr nosných přízí horní vrstvy je 0,15 mm, počet nosných přízí horní vrstvy je 17,7 přízí/cm (45/in), průměr příčných přízí horní vrstvy je 0,15 mm, počet příčných přízí horní vrstvy je 18,9/cm (48/in), průměr nosných přízí spodní vrstvy (vazbových přízí integrovaných do spodku) je 0,15 mm, počet nosných přízí spodní vrstvy (vazbových přízi integrovaných se spodkem) je 17,7 přízí/cm (45/in), průměr příčných přízí spodní vrstvy je 0,20 mm, počet příčných přízí spodní vrstvy je 9,4 přízí/cm (24/in).

Oba pásy 10 a 7Q0 mají horní a spodní vrstvu tkanou systémem jedna přes/jedna pod a jedna přes/sedm pod při tkaní spodních integrálních vazbových přízí, které jsou popsány výše. Oba pásy 10 a 7 00 mají podobné celkové schéma míst, kde vazbové příze přecházejí přes příčné příze horní vrstvy, tak jak je to znázorněno na obr. 1 resp. 13 (v případě pásu 10 podle tohoto vynálezu tato místa zahrnují maxima oboustranného střídání přízí).

Předpokládá se, že protože se u obou pásů používají stejná vlákna a schémata tkaní, poskytují oba pásy zhruba stejnou oporu pro vlákna. Existuje přesvědčení, že použití střídajících se vazbových přízí u prvního pásu 10, provedené podle tohoto vynálezu, zvyšuje průmětnou otevřenou plochu nejméně o 15 % ve srovnání s průmětnou otevřenou plochou druhého pásu 700, majícího nestřídající se vazbové příze podle známého stavu techniky.

Současně použití střídajících se vazbových přízí 300 podle tohoto vynálezu poskytuje potřebnou oporu vláknům. Zde používaně termíny opora pro vlákna a zejména jeho fyzikální parametr Index opory pro vlákna je definován v publikaci Robert L. Beran, Vyhodnocení a výběr tvarovacích tkanin, Tappi/duben 1979, Vol. 62, No.4, která se tímto zahrnuje do • · u pasu na pro vzduch a 700 na základě •22 — ·:·:::

• · · · I • · · <

·· · · · · · · · popisu formou odkazu. Jak to bylo ukázáno výše, výrobu papíru existuje kompromis mezi permeabilitou a oporou pro vlákna a proto jestliže jsou pásy předvídavě utkána jinak tak, aby se dala porovnat (nebo stejné průmětně otevřené plochy), se přízí v pásu 10 podle tohoto vynálezu pro vlákna o více něž asi 20 % ve podle známého stavu, kde existuje zhruba stejná otevřená průmětná plocha, ale nejsou zde střídající se vazbová vlákna.

stejné permeability použití střídajících zvyšuje index opory srovnání s pásem 700

Vlákna 100, 200, 300 mohou mít řadu tvarů svých průřezů, včetně ale nikoliv s omezením na kruhy, ovály, pravoúhelníky a jiné polygony. Například příze 100 horní vrstvy a příze 200 spodní vrstvy mohou mít plochy průřezu tvarovány jako kruhy stejného nebo nestejného průměru, zatímco vazbové příze 300

mohou být ploché.	V každém	případě	plocha	příčného	průřezu
spodních přízí 200	může být	větší než	plocha	příčného	průřezu
hor n í ch přízí 100.	Vyplývá z	toho, že	plocha	příčného	průřezu
horních přízí 100	může být	větší než	plocha	příčného	průřezu

vazbových přízí 300.

Obecně příze 100, 200, 300 pásu na výrobu papíru podle tohoto vynálezu mohou být vyrobeny ze širokého spektra syntetických pryskyřic. Pokud se používají v pásu se sušením pomocí napříč procházejícího vzduchu, je upřednostňovaným materiálem přízi 100, 200, 300 pásu 10 polýetyléntereftalát.

Zatímco se pojednávalo o tomto vynálezu a o obr. 1 až 12 v tom smyslu, že se jedná o monofilové příze, odborník v oboru pozná, ze příze 100, 200, 300 mohou zahrnovat i příze z vícero vláken a vrstvy monofilových přízí.

P/459- 99

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY horní vrstvy protkaných přízí horní vrstvy, přičemž tyto příze horní vrstvy zahrnují množinu nosných přízí horní vrstvy protkaných do tkaniny s množinou příčných přízí horní vrstvy, přičemž tyto nosné příze horní vrstvy jsou v podstatě kolmé k příčným přízím horní vrstvy, spodní vrstvy protkaných přízí spodní vrstvy, přičemž tyto příze spodní vrstvy zahrnuji množinu nosných přízí spodní vrstvy protkaných do tkaniny s množinou příčných přízi spodní vrstvy, přičemž tyto nosné příze spodní vrstvy jsou v podstatě kolmé k příčným-přízim spodní vrstvy, přičemž tato horní vrstva a tato spodní vrstva jsou spolu spojeny do v podstatě rovnoběžného a stýkájícrho se vztahu množinou vazbových přízí majících obecný směr v podstatě rovnoběžný k těmto nosným přízím horní vrstvy, a těmto osnovním přízím spodní vrstvy, přičemž tyto vazbové příze procházejí přes tyto příčné příze horní vrstvy a pod těmito příčnými přízemi spodní vrstvy v intervalech s roztečemi v opakujícím se schématu vyznačuj ícím se tím, že tak jak každá z těchto vazbových přízí (300) prochází přes nejméně jednu z těchto příčných přízí (120) horní vtstvy (12) a pod nejméně jednou příčnou přízí (220) spodní vrstvy (20), každá z těchto vazbových přízí (300) se oboustranně střídá kolem nejméně jedné z těchto nosných přízí (110) horní vrstvy (12) nebo nejméně jedné z těchto nosných přízí (210) spodní vrstvy (20) ve směru uvedených příčných přízi, přičemž každá z těchto vazbových přízí (300) vytváří zvlněnou linii procházející zcela pod nejméně jednou z těchto nosných přízí (110) horní vrstvy (12) nebo zcela nejméně přes jednu z těchto nosných přízí (210) spodní vrstvy (20) v intervalech s roztečemi mezi dvěma sousedními maximy oboustranného střídání zmíněné vazbové příze (300).

— 24 ·· ·· ► · · « ► · · i
2. Pás na výrobu papíru skládající se z:

horní vrstvy protkaných přízí horní vrstvy, přičemž tyto příze horní vrstvy zahrnují množinu přízí horní vrstvy ve směru podél stroje protkaných do tkaniny s množinou přízí horní vrstvy ve směru napříč stroje, přičemž tyto příze horní vrstvy ve směru napříč stroje jsou v podstatě kolmé k těmto přízím ve směru podél stroje horní vrstvy, spodní vrstvy protkaných přízí spodní vrstvy, přičemž tyto příze spodní vrstvy zahrnují množinu přízí ve směru podél stroje spodní vrstvy, protkaných do tkaniny s množinou přízí ve směru napříč stroje spodní vrstvy, které jsou v podstatě kolmé k těmto přízím ve směru poděl s.troje spodní vrstvy, přičemž tato horní vrstva a tato spodní vrstva jsou spolu spojeny do v podstatě rovnoběžného a stýkajícího se vztahu pomocí množiny vazbových přízí ve směru poděl stroje procházejících přes tyto příze ve směru napříč stroje horní vrstvy a pod těmito přízemi ve směru napříč stroje spodní vrstvy v intervalech s -roztečemi v opakujícím se schématu, vyznačující se tím, že tak jak každá z těchto vazbových přízí (300) jdoucích ve směru podél stroje prochází přes nejméně jednu z těchto přízí (120) ve směru napříč stroje horní vrstvy a pod nejméně jednou z těchto přízí (220) ve směru napříč stroje spodní vrstvy, každá z těchto vazbových přízí (300) ve směru podél stroje se oboustranně střídá kolem nejméně jedné z těchto přízí (110) ve směru’ podél stroje horní vrstvy a nejméně jedné z těchto přízí (210) ve směru podél stroje spodní vrstvy ve směru napříč stroje, přičemž každá z těchto vazbových přízí (300) ve směru podél stroje vytváří zvlněnou linii procházející zcela pod nejméně jednou ze zmíněných přízí (110) ve směru poděl stroje horní vrstvy v intervalech s roztečemi mezi dvěma sousedními maximy oboustranného střídání každé z těchto přízí ve směru podél stroje.

• Β · Β· · ΒΒ ΒΒ

Ο C. · Β β · · · · · · * ₉

Β ΒΒΒΒ· Β Β Β Β

Β Β Β Β Β ΒΒΒΒ Β ΒΒΒ ΒΒΒ • Β Β Β · Β «

Β··ΒΒΒ· Β · · ·· Β ·.
3. Pás na výrobu papíru skládající se z:

horní vrstvy protkaných přízí horní vrstvy, přičemž tyto příze horní vrstvy zahrnují množinu přízí horní vrstvy ve směru podél stroje protkaných do tkaniny s množinou přízí ve směru napříč stroje horní vrstvy, přičemž tyto příze ve směru napříč stroje horní vrstvy jsou v podstatě kolmé k těmto přízím horní vrstvy ve směru podél stroje, spodní vrstvy protkaných přízí spodní vrstvy, přičemž tyto příze spodní vrstvy zahrnují množinu vazbových přízí ve směru podél stroje protkaných do tkaniny s množinou přízí ve směru napříč stroje spodní vrstvy, přičemž tyto příze ve směru napříč stroje spodní vrstvy jsou v podstatě kolmé k těmto vazbovým přízím ve směru podél stroje, přičemž tato horní vrstva a Lato spodní vrstva jsou spolu spojeny do v podstatě rovnoběžného a stýkajícího se vztahu pomocí této množiny vazbových přízí ve směru podél stroje procházejících přes tyto příze horní vrstvy ve směru napříč stroje v intervalech s roztečemi v opakujícím se schématu, vyznačující se tím, že tak jak každá z těchto vazbových přízí (300) ve směru podél stroje prochází přes nejméně jednu z těchto přízí (120) ve směru napříč stroje horní vrstvy (12) každá těchto vazbových přízí (300) ve směru podél stroje se oboustranně střídá kolem odpovídající příze (110) ve směru podél stroje v horní vrstvě (12) ve Směru napříč stroje, přičemž každá z těchto vazbových přízí (300) ve ' směru podél stroje vytváří 'zvlněnou linii procházející zcela pod odpovídající přízí (110) ve směru podél stroje horní vrstvy (12) v intervalech s roztečemi mezi dvěma sousedními maximy oboustranného střídání každé z těchto vazbových přízí (300) ve směru podél stroje.

— 26 • • · · • ···· ·· *· » · ♦ ι > · · <

··· ··«
4. Pás na výrobu papíru skládající se z:

horní vrstvy protkaných přízí horní vrstvy, přičemž tyto příze horní vrstvy zahrnují množinu přízí horní vrstvy ve směru podél stroje protkaných do tkaniny s množinou přízí ve směru napříč stroje horní vrstvy, přičemž tyto příze ve směru napříč stroje horní vrstvy j sou v podstatě kolmé k těmto přízím horní vrstvy ve směru podél stroje, spodní vrstvy protkaných přízí spodní vrstvy, přičemž tyto příze spodní vrstvy zahrnují množinu přízí ve směru poděl stroje spodní vrstvy protkaných do tkaniny s množinou přízí ve směru napříč strojem spodní vrstvy, přičemž tyto příze ve směru napříč strojem spodní vrstvy jsou v podstatě kolmé k těmto přízím ve směru podél stroje horní vrstvy, přičemž tato množina přízí ve směru podél stroje horní vrstvy a tato množina přízí ve směru poděl stroje spodní vrstvy zahrnují množinu vazbových přízí ve směru podél stroje integrálních s vrškem/spodkem, přičemž tato horní vrstva a tato spodní vrstva jsou spolu spojeny ve vztahu, že jsou v podstatě rovnoběžné a stýkající se, touto množinou vazbových přízí ve směru podél stroje, integrálních s vrškem/spodkem, procházejících nad těmito přízemi horní vrstvy a pod těmito přízemi spodní vrstvy v intervalech s roztečí v opakujícím se schématu, vyznačující se tím, že tak jak každá z této množiny vazbových přízí (300) ve směru poděl stroje, integrálních s vrškem/spodkem prochází přes nejméně jednu z těchto přízí ve směru napříč strojem horní vrstvy nebo pod nejméně jednou touto přízí ve směru napříč strojem spodní vrstvy, každá z těchto vazbových přízí (300) ve směru podél stroje integrálních s vrškem/spodkem, se bilaterálně střídá ve směru napříč stroje kolem odpovídající příze ve směru podél Stroje horní vrstvy nebo kolem odpovídající příze ve směru podél stroje dolní vrstvy, přičemž každá z těchto vazbových > · · · ··· «»· přízí ve směru podél stroje integrovaných s vrškem/spodkem, vytváří vlnitou linii procházející zcela pod touto odpovídající přízí ve směru podél stroje horní vrstvy nebo zcela přes tuto odpovídající přízi ve směru podél stroje spodní vrstvy, v intervalech s roztečemi mezi dvěma sousedními maximy oboustranného střídání vazbových přízí ve směru podél stroje vrškem/spodkem.

Pás podle nároku 1, v y z n a č u j í c í s e množina vazbových přízí (300) zahrnuje každé z těchto integrálních s t í m , že tato sousední vazbově příze.

Pás podle nároku 1, vyznačující se tím, že tato množina vazbových přízi (300) zahrnuje integrální vazbové příze.

Pás podle nároku 6, vyznačující se tím, že tato množina vazbových přízí (300) zahrnuje tyto příze spodní vrstvy.

Pás podle nároku 6, vyznačuj ící se tím, že tato množina vazbových přízí (300) zahrnuje tyto příze horní vrstvy.

Pás podle nároků 1-8, vyznačující se tím, že u něj není. plocha příčného průřezu větší než plocha příčného průřezu těchto přízí horní vrstvy.

Pás na výrobu papíru podle nároků 1-9 vyznaču j í cí se t ím, že dále zahrnuje rám spojený s tímto pásem a zasahující ven z čelní strany pásu horní vrstvy tak, že vytváří povrch pro kontakt s papírovým pásem,'přičemž tento rám s výhodou zahrnuje fotosenzitivní pryskyřici.