CZ398992A3 - Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu - Google Patents

Abstract

Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu, sestávající z nejméně jedné zbraně s laserem a řídícím obvodem, nejméně jednoho terče nebo terčového zařízení, vyhodnocovacího zařízení a napájecích zdrojů, jejíž laser(10) s obvodem (1) řízení, obvodem (2) modulace a napájecí zdroj (27) jsou ve zbrani (9) uloženy nedestrukčně, přičemž laser (10) je uložen v její hlavni (90, 91), nebo je vložen do nábojové komory nebo závěru zbraně, přičemž obvod (2) modulace a napájecí zdroj (27) jsou uloženy ve výměnném zásobníku (92) zbraně (9), v její pažbě (93) a/nebo externím pouzdru mimo vnitřní prostor zbraně (9) a jsou s laresem (10) spojeny pomocí kontaktního pole (01) a nebo vodiče. Terč sestává z matnice, dělené na alespoň dvě opticky vzájemně izolované zásahové oblasti, z nichž každá je po druhé straně matnice ohraničena dutinou, v níž je uloženo zásahové čidlo.

Description

Dosavadní stav techniky

U zařízení, vyvinutých pro simulaci a nácvik střelby bez použití střeliva, je využíváno několik konstrukčních principů. Podstata zařízení, pracujícího na mechanickém principu, spočívá v tom, že zbraň je upnuta do mechanické konstrukce s paralelogramem, jehož pomocí jsou okamžitá poloha zbraně a směr jejího zaměření přenášeny na jehlu, perforující v odpovídajících souřadnicích papírový model cíle, čímž je definováno místo zásahu. Další konstrukční uspořádání zařízení pro nácvik střelby na cíl jsou založena na využití optoelektronických prvků. Zařízení, využívající princip tzv. “světelného pera“, obsahuje televizní přijímač nebo monitor spojený s počítačem, kde je generován obraz terče.

Zbraň použitá k nácviku střelby je opatřena objektivem s výhodným optosnímačem, které snímají a vyhodnocují při využití principu řádkového rozkladu relativně malou část plochy terče, zobrazeného na obrazovce TV přijímače nebo monitoru počítače, na níž je zbraní v reálném čase mířeno. Zařízení pracující na principu světelné střely umožňují v okamžiku stisknutí spouště cvičné zbraně vyslat ze spřaženého zařízení optický paprsek směrem k terči, jehož plocha je pokryta vhodnými fotoelektrickými čidly, event. spojenými s optickými prvky, koncentrujícími optický paprsek, vyslaný ze zbraně. Zařízení pracující na principu světelného terče je uspořádáno tak, že na svítící terč je mířeno zbraní, spojenou s fotoelektrickým snímačem, zpravidla umístěným ve zbrani, jenž předává získané signály k dalšímu zpracování do vyhodnocovacího zařízení, s nímž je zpravidla spojen vodičem. Příkladem takového řešeni, využívajícího CCD prvek jako fotoelektrický snímač, je zapojení pro vyhodnocování zamíření televizní kamery na světelný zářič zejména střeleckého trenažéru, chráněné jako čs. patent č. 276 286.

Podstata vynálezu

Popsaná známá a užívaná zařízení pro nácvik střelby bez střeliva mají několik charakteristických nevýhod, které snižují výhody plynoucí z jejich užití k danému účelu. U mechanických zařízení je to zejména pevné spojení zbraně s paralelogramem, které v podstatě znemožňuje volný pohyb zbraně dle uvážení střelce, zejména pak nácvik a uskutečnění rychlých pohybových manévrů se zbraní. Další nevýhodou takových zařízení je praktická nemožnost přímého zpracování výsledku prostředky výpočetní techniky, popř. jejich přímá archivace pomocí této techniky. Funkčnost zařízení pracujícího na principu světelného pera je limitována především maximální možnou vzdáleností zbraně od terče v okamžiku střelby, která činí cca 15 metrů, a omezenou velikostí terče. Zařízení pracující na principu světelné střely jsou rovněž limitována především omezenou vzájemnou vzdáleností zbraně a terče, vyplývající jednak z nemožnosti vyhodnotit přesně místo zásahu terče divergujícím paprskem světla, které při dopadu na terč vytváří stopu značné plošné velikosti, jednak je nutno celou plochu terče pokrýt poměrně značným počtem fbtoelektrických čidel, event. spojených s optickými systémy, koncentrujícími světlo vyslané z cvičné zbraně na plochu terče pro možnost vyhodnocení zásahu z větší vzdálenosti. Zařízení využívající princip světelného terče obsahují zbraně, spojené vodiči s vyhodnocovacím zařízením, čímž je omezena volná manipulace střelce se zbraní a jeho pohyb s ní. Uvedená zařízení, pracující s využitím popsaných optoelektronických systémů, jsou propojiteiná s vhodnými zařízeními výpočetní techniky a umožňují ve spojení s ní vyhodnocení dosažených výsledků v reálném čase i jejich snadnou archivaci na libovolných paměťových médiích. Jejich další nevýhody jsou dány omezením, vyplývajícími přímo z technických parametrů použitých součástí, zejména parametrů elektronických a optoelektronických prvků, vyhodnocujících zásah do terče, kde nejpodstatnéjším problémem je izolování vyhodnocovaného optického signálu od signálů z ostatních, rušivých zdrojů, jehož původcem může být sluneční záření (zejména jeho složky mimo viditelnou oblast spektra), umělé osvětlení místnosti, apod., a to za předpokladu, že užití takových zařízení například v denním světle není vyloučeno z uvedeného důvodu zcela. Další nevýhodou je skutečnost, že k požadovanému účelu musejí být zbraně používané k nácviku střelby uvedenými způsoby bud opatřeny zařízeními uchycenými na zbrani a event. opatřeny spojovací kabeláží s dalšími, nebo je pro tento účel daná zbraň upravena destrukčně, tzn. že po takové úpravě zbraň není schopna zčásti plnit svůj původní účel, popřípadě je funkční ostré střelby neschopná zcela.

Uvedené nedostatky v rozhodující míře snižuje cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahů dle vynálezu, jejíž podstata spočívá především v tom, že zbraň je opatřena laserovým zařízením, instalovaným nedestrukčně. Část zařízení dle vynálezu, umístěná ve zbrani, sestává z obvodu řízení laseru, obsahujícího laserovou emisní diodu, snímací fotodiodu jasu laserové emisní diody, generátor budicího proudu a modulační spínač, a dále z obvodu modulace, obsahujícího generátor předvolitelného počtu impulzů a napájecí zdroj. S přihlédnutím k rozměrům zbraně, v níž je vysílací část zařízení dle vynálezu umístěna, je několik možných způsobů jeho instalace: laser je možno po jeho umístění do pevného vložného pouzdra fixovat ve výměnné hlavni, určené zvláště k tomuto účelu, s níž je vložné pouzdro spojeno zejména pomocí prostředků rozebíratelného spojení; jinou možností, zejména pak pro zbraně s pevnou hlavní, je provedení vložného pouzdra s laserem pro jeho umístění do hlavně, například jednoranných nebo loveckých zbraní, popřípadě je možno laser ve vložném pouzdru uložit do nábojové komory nebo závěru zbraně. Obvod modulace je u automatických zbraní s výhodou vestavěn do běžného zásobníku pro danou zbraň, přičemž spojení obvodu řízení laseru s obvodem laseru s obvodem modulace je provedeno například spojovacím vodičem a/nebo pomocí pevného kontaktního pole. Pro zbraně, neobsahující výměnný zásobník, lze obvod modulace se zdrojem umístit například do otvoru v tělese pažby, popřípadě na jiné vhodné místo na zbrani, event. mimo ni, čímž je však odstraněna jedna z podstatných výhod zařízení dle vynálezu. Je však nutno uvést, že takové řešení včetně umístění a upevnění obvodu řízení laseru mimo vnitřní prostor zbraně by mohlo přicházet v úvahu zejména u ručních palných zbraní malých rozměrů a malých ráží, kde s ohledem na vzájemné rozměry zbraně a zařízení dle vynálezu by připadala v úvahu pouze destrukční montáž zařízení dle vynálezu do použité zbraně.

Obvod řízení laseru sestává z modulačního spínače, jehož výstup je připojen ke generátoru budícího proudu s limitovaným maximem, jehož výstup je spojen s laserovou emisní diodou, která svou činností ovlivňuje snímací fbtodiodu jasu laserové emisní diody a jejíž výstup je připojen ke třetímu vývodu generátoru budícího proud s limitovaným maximem. Obvod modulace sestává z napájecího zdroje, zdroje spouštěcího impulsu, jenž je svým vývodem spojen se vstupem zdroje budícího impulsu, jehož výstup je propojen se vstupem čítače, jenž je svým druhým vstupem spojen s výstupem předvolby a jehož výstup je paralelně připojen k modulátoru, svým výstupem spojeného se vstupem obvodu řízení laseru a současně je výstup čítače připojen ke generátoru zvukového impulzu, simulujícího do vhodného připojeného elektroakustického měniče zvuk, napodobující skutečnou střelbu s náboji. Čítač může být s výhodou opatřen alespoň jedním spínacím obvodem, jenž jej současně spojuje s předvolbou, a umožňuje tak aktivaci laseru pouze pod předem vymezenou podmínkou, že je předem učiněna zvolená mechanická manipulace se zbraní, například vytažení zásobníku automatické zbraně a jeho .nabití* nastavením a sepnutím čítače na požadovanou sérii sepnutí laseru, odpovídající kupříkladu skutečnému maximálnímu počtu nábojů v zásobníku; u jednoranných zbraní, resp. u zbraní kde není použit zásobník, je vhodné možnou aktivaci laseru vázat na předchozí natažení závěru a podobně, čímž jsou u střelce od počátku vytvářeny a fixovány návyky, odpovídající v převážné části manipulaci se zbraní a ostrým střelivem, například výměně vyprázdněného zásobníku za nový, novému nabití zbraně, atd.

Další součástí zařízení dle vynálezu je terč nebo terčové zařízení, opatřené optoelektronickými snímači, zásahovou signalizací a vícestavovou signalizací; terč je rozložitelný na dva nebo více funkčně samostatných dílů a současně je spojen se zařízením pro vyhodnocení zásahu, jehož zapojení je realizováno s výhodou tak, že při zásahu terče v místě styku dvou či více zásahových oblastí je takový zásah zpracován pouze v jedné, algoritmem zapojení volitelné zásahové oblasti, například tak, že v uvedeném případě bude započítán zásah s nejnižší zásahovou hodnotou. Zařízení dle vynálezu umožňuje rovněž použití projekčních terčových zařízení, promítajících na vhodnou plochu, kde velikost i tvar zásahové oblasti mohu být voleny se značnou volností.

Terč laserové střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu dle vynálezu sestává z matnice, zhotovené například z přebarveného polymerovaného organického skla, na němž jsou zpravidla barevně vyznačeny jednotlivé zásahové oblasti, které jsou od sebe vzájemně opticky izolovány. Na druhé straně matnice ja každá zásahová oblast opticky uzavřena obrysově korespondující dutinou, v jejímž dně je umístěno alespoň jedno zásahové čidlo, například fototranzistor. V případě průchodu optické přímky z laseru matnicí do dutiny je vzniklou optickou stopou aktivováno příslušné zásahové čidlo, které dále přenáší po vodiči informaci o zásahu příslušné oblasti do vyhodnocovacího zařízení. Další možné zlepšení terče dle vynálezu spočívá v tom, že v dutině zásahové oblasti je umístěna i zásahová signalizace, zejména světelná, uváděná do činnosti na základě impulzu, přeneseného z příslušného zásahového čidla.

Zásahová čidla, obsahující například fototranzistor, jsou připojena k elektronickému vyhodnocovacímu zařízení, sestávajícího z připojeného selektivního zesilovače, jehož výstup je spojen s generátorem indikačního impulzu. Výstup generátoru indikačního impulzu je paralelně spojen se vstupem generátoru blokovacího impulzu a se vstupem generátoru vyhodnocovacího impulzu, jehož výstup je připojen k prvému vstupu obvodu vyhodnocovací logiky, propojené svým prvým výstupem s čítačem, připojeným dále k indikačnímu obvodu, jenž tvoří například displejová zobrazovací jednotka. Druhý vstup i druhý výstup jsou obvodu vyhodnocovací logiky jsou připojeny ke sbémici, spojené s výstupem generátoru blokovacího impulzu a současně s druhými vstupy a výstupy obvodů vyhodnocovací logiky a výstupy generátorů blokovacího impulzu shodně zapojených kanálů vyhodnocovacího zařízení

Další variantou v provedení terče dle vynálezu je řešení, kdy terč tvoří plochá deska požadovaného tvaru, vyrobená například z proban/eného organického polymerovaného skla, jehož čelní a zadní plocha je opatřena jemným, horizontálně i vertikálně orientovaným členěním, dosaženým například broušením, takže koherentní optická přímka vyslaná ze zbraně se při styku s nerovnou deskou terče rozptýlí do většího počtu paprsků, odrážejících se pod různými úhly do hmoty terče. Zbytek paprsků z roztříštěné optické přímky je obdobně odražen zpět do hmoty desky terče od nelineárně horizontálnné i vertikálně členité zadní desky terče. Zásahová čidla, například fototranzistory, jsou zapuštěna přímo do hmoty desky terče a jeho jednotlivé zásahové oblasti jsou vzájemně opticky odděleny. Jinou možností uspořádání terče dle vynálezu je terč ve tvaru ploché desky, tvořené jednotlivými, vzájemné opticky izolovanými zásahovými oblastmi z polymerovaného organického skla, v němž jsou orientované a/nebo neorientované rozptýleny částice luminoforu, reagujícího na světlo vlnové délky, vyslané ze zbraně. I v tomto případě jsou zásahová čidla zasazena přímo do desky terče.

Větší variabilitu při volbě tvaru, velikosti a umístění jak jedné, tak i většího počtu zásahových ploch skýtá další varianta cvičné laserové střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu dle vynálezu, kde terčové zařízení tvoří vhodná rovinná nebo zakřivená projekční plocha, na níž je promítán obraz zvoleného cíle, například diapozitivní fotografie, umístěné po obvodu projekčního kotouče. Obraz terče je pomocí projekčního objektivu promítnut na projekční plochu. Takto promítaný obraz je registrován snímacím objektivem jímž je dále promítán na opticky nepropustnou masku, umístěnou na projekčním kotouči v definované poloze vzhledem k promítanému diapozitivu. Maska je vytvořena z opticky nepropustného materiálu a v místech, kde se nacházejí zvolené zásahové oblasti, je opatřena otvory odpovídajícího tvaru a velikosti. Část obrazu tvořící zvolené zásahové plochy je témito otvory vedena dála a promítá sa na zásahové čidlo, připojené k již popsanému vyhodnocovacímu zařízení.

Zařízení dle vynálezu rovněž umožňuje provádět současně střelbu ze dvou nebo více zbraní na jeden terč s připojeným vyhodnocovacím zařízením, kde pro identifikaci počtu i umístění zásahů jednotlivých střelců jsou použity zbraně s lasery, emitujícími světelné přímky o různé vlnové délce a/nebo frekvenci světelného toku. Pro zařízení využívající různou frekvenci zářeni jednotlivých laserů je vyhodnocovací zařízení uspořádáno tak, že po aktivaci zásahového Čidla je jím vyslaný impulz veden dále do širokopásmového zesilovače, odkud je po zesílení přiveden k odpovídajícímu počtu selektivních zesilovačů, z nichž každý zpracovává pouze jemu určenou část signálu, náležející jednomu z laserů. Pro zařízení používající světelné přímky o rozdílných vlnových délkách je nutné znásobení celé větve vyhodnocovacího zařízení včetně zásahových čidel v již popsaném blokovém zapojení, s výhodou dále opatřených interferenčními filtry.

Mezi nejvýznamnější výhody, dosažitelně při použití zařízení dle vynálezu, patří možnost nedestrukční aplikace laseru do jakékoli, tedy i osobní a denně používané zbraně střelce bez nutnosti opatřit ji pro cvičnou střelbu jakýmkoli přídavným zařízením, nacházejícím sa na povrchu zbraně nebo nutnosti jejího propojení s přídavným zařízením, dosud realizovaným například pomocí elektrických vodičů. Další výhodou zařízení dle vynálezu je možnost jeho užití bez ohledu na světelné podmínky v místě takového užití, a to jak v uzavřených místnostech, tak i v exteriéru. Použití laseru k uvedenému účelu sebou přináší i nešporou výhodu umožnění nácviku střelby na větší vzdálenosti, prakticky limitované spolehlivým dostřelem zbraně na uvažovanou vzdálenost a ne technickými možnostmi cvičné optoelektronické střelnice. V porovnáni s jinými optoelektronickými systémy konstrukčního uspořádání cvičných střelnic, pracujících například na principu svítícího terče a se snímacími prvky na bázi CCD, umístěnými na a/nebo ve zbrani, je rovněž vyšší využitelnost pro střelbu ze všech úhlů vzhledem k ploše terče, resp. z větších úhlů, sevřených mezi kolmicí spuštěnou na plochu terče a optickou přímkou laseru se zbraní dle vynálezu. Konstrukční řešení jednotlivých variant terčů sebou přináší rovněž vyšší situační variabilitu při nácviku střelby a fixování návyků spojených s touto činností; umožňuje rovněž modelovat při nácviku větší počet pro střelce neobvyklých nebo nestandardních situací, které mohou nastat při ozbrojeném zásahu.

Přehled vyobrazení na výkresech

Podstata vynálezu a jeho aplikační možnosti jsou dále objasněny na přiložených vyobrazeních konkrétních příkladů jeho provedení, kde na obr. 1 je v bokorysném pohledu znázorněna pistole s obvodem řízení laseru a obvodem modulace, na obr. 2 je schematický bokorysný pohled na samopal s výměnnou hlavní a instalovaným obvodem řízení laseru a obvodem modulace, obr. 3 a 4 představují schematicky znázorněné terče v axonometrickém pohledu s částečným řezem, obr. 5 představuje axonometricky zobrazené schéma prostorového uspořádání konkrétního příkladu provedení vynálezu s projekčním terčovým zařízením a maskou s otvory, obr. 6 znázorňuje blokové schéma zapojení obvodu řízení laseru a obvodu modulace, na obr. 7 je znázorněno schéma příkladu konkrétního zapojení obvodu řízení laseru, na obr. 8 je zakresleno blokové schéma zapojení jednoho zásahového čidla terče a jednoho kanálu vyhodnocovacího zařízení, obr. 9 představuje blokové schéma zapojení zásahového čidla s vyhodnocovacím zařízením pro současnou střelbu tří zbraní, na obr. 10 je schematicky znázorněn řez částí terče z opticky propustného deskovitého plošného útvaru, opatřeného vertikálné i horizontálně členitými plochami obou povrchů a po zadní straně opatřeného reflexní vrstvou, na obr. 11 je schematicky znázorněn řez částí terče ve tvaru deskovitého plošného útvaru, v jehož hmotě jsou neuspořádaně rozptýleny částice luminoforu.

Příklady provedení vynálezu

Zbraň 9 (automatická pistole), schematicky znázorněná v bokorysném pohledu na obr. 1, je v pažbě 23 opatřena zespoda vkladatelným výměnným zásobníkem 92, obsahujícím obvod 2 modulace s napájecím zdrojem 27. Do hlavně 91 je vsunuto vložné pouzdro 100 laseru 10, obsahující obvod 1 řízení a laser 10; ke vložnému pouzdru 100 laseru 10 je pevně připojeno kontaktní pole 01, zajišťující vodivý elektrický kontakt s obvodem 2 modulace, jehož je dosaženo po zasunutí zásobníku 92 do pažby 93 zbraně 9. Po boční straně je výměnný zásobník 92 opatřen spínacími prvky 99, umožňujícími nastavení požadovaného počtu možných sepnutí laseru 10 zbraně 9 v jedné sérii. Sepnutí laseru 10 je ovládáno pohybem spouště.

Na obr. 2 je v bokorysném pohledu schematicky znázorněna zbraň 9 (samopal) s výměnnou hlavní 90, v níž je uložen laser 10, spojený propojovacím vodičem s obvodem 1 řízení laseru 10 a obvodem 2 modulace, jež jsou uloženy ve výměnném zásobníku 92 zbraně 9.

Obr. 3 představuje v axonometrickém pohledu s částečným řezem terč 7, na jehož čelní ploše se nachází matnice 8, na vyobrazení znázorněná pouze do poloviny terče 7. Matnice 8 je barevně rozlišena na kontrastní barevné zásahové oblasti 80, 81, tvořící spolu část siluety lidské postavy, a na zásahovou oblast 82 mimo tuto plochu, za takto provedenou matnicí 8 se nacházejí jednotlivé opticky ohraničené dutiny 8QQ, 801, 802. 80K obrysově korespondující s obvodem jednotlivých zásahových oblastí a nevyobrazené zásahové oblasti 8X ( na pravé straně siluety v místech krajiny srdeční). V každé z konkávních dutin 800, 801, 802. 80X ie umístěno zásahové čidlo 380, 381, 382, 38X, spojené se zde nevyobrazeným vyhodnocovacím zařízením.

Obr. 4 představuje axonometrický pohled na terč Z, sestávající z mechanicky i elektricky samostatných dílů 70, 71, 12. a s nevyobrezeným zařízením pro jejich mechanické spojení, jež je realizovatelné kterýmkoli z běžně známých a užívaných konstrukčních řešení. Terč Z může být dle potřeby užíván vcelku jako kompaktní zařízení, nebo rozložený na dva, resp. na tři funkčně samostatné díly 70, 71, 72, spojené elektricky s tímtéž nevyobrazeným vyhodnocovacím zařízením. Z čelní strany je terč 7 zakryt matnicí 8 (na vyobrazení znázorněnou pouze na levé poloviné), na níž jsou kontrastně barevně vyznačeny jednotlivé zásahové oblasti 80. 81, 82, 83, 84 a zde neznázorněné zásahová oblast 8X (po pravé straně vyobrazení, v místech krajiny srdeční). Spodní díl Z2 je proveden tak, že matnice 8 tvoří jednu zásahovou oblast 84 po celé čelní ploše dílu 72- Za zásahovými oblastmi 80 až 8£ se nacházejí shodně obrysově tvarované konkávní dutiny 800, 801, 802, 803, 804 a 80K v nichž jsou umístěna jednak zásahová čidla 381, 382. 383. 384 a 38X, jednak světelná zásahová signalizace 40, 41, 42, 43, 44 a 4X. kterou po zásahu příslušné zásahové oblasti 80 až 8X světelnou přímkou aktivuje příslušné zásahové čidlo 380 až 38X a při současném zpracování takto získaného impulzu ve vyhodnocovacím zařízení je sepnut i obvod přináležející zásahové signalizace 40 až 4X, čímž je střelec uvědoměn o docíleném zásahu. Výhodnější řešení uvedené zásahové signalizace 40 až 4X je v odstranění neúčelné části přenosu informací o zásazích mimo oblasti zájmu tím, že například zásahové oblasti 80, 82 a 84 mají příslušná zásahová čidla 380, 382 a 384 zapojena tak, že po vyhodnocení signálu je sepnuta pouze zásahová signalizace 40, 42, 44 a impulz není ve vyhodnocovacím zařízení registrován a evidován. Po boku středního dílu 71 je upevněn pilot 79, sloužící k signalizaci zapnutí terče 7 do funkčního stavu, popřípadě signalizuje střelci i jednotlivé stavy rozšířené signalizace, například rozlišení stavů „pachatelVrukojmí*. Signalizace použitá na vyobrazeném příkladu provedení vynálezu a vysílaná z pilotu 79, je optická.

Na obr. 5 je v axonometrickém pohledu schematicky znázorněno příkladné provedení 25 terčového zařízení dle vynálezu, využívající princip promítaného terče. Bodový světelný zdroj 700 prosvétluje diapozitiv 702 ie promítán pomocí projekčního objektivu 704 na rovinnou projekční plochu ZQZ. Takto promítnutý obraz 705 je zpětně snímán objektivem 708 a promítán na masku 703 ze světelného izolantu, která má v místě, příslušejícím obrazu zásahové plochy 706 proveden otvor patřičné velikosti, takže uvedená část obrazu 705 je snímacím objektivem promítnuta na zásahové čidlo 380, které se nachází za maskou 703.

V případě, že je ze zbraně 9, opatřené laserem 10 umístěným v hlavní 91 a spojeným s obvodem 2 modulace, zasažena plocha obrazu 705. světelná přímka dopadne na projekční plochu 707 na vymazané ploše. Zvýšený světelný tok na ploše obrazu 705 je zaregistrován snímacím objektivem 7Q8 a v případě, že světelná přímka dopadá na zásahovou plochu 706, je tento zvýšený světelný tok přenesen přes otvor v masce 703 a dopadá na zásahové čidlo 380, spojené s vyhodnocovacím zařízením 3. Diapozitiv 702 a maska 703 jsou uloženy v přesně definované poloze na projekčním kotouči 701, jenž se při požadované výměně pootočí o stanovený úhel kolem osy 709 rotace a na projekční plochu 707 promítáme další diapozitiv 702 s odpovídající maskou 703 v požadované poloze. Nevýhodou popisovaného zařízení je nutnost střelby na zařízení se striktně vymezenou vzájemnou vzdáleností diapozitivu 702 a masky 703 na projekčním kotouči 701 nebo jiném, funkčně obdobném nosiči od projekční plochy 707 s nastavenou paralaxou obou objektivů 704, 708, vyžadující v případě nutnosti změny této vzdálenosti jejich poměrně složité a náročné přestavení do požadované plochy, odpovídající provedené změně vzdálenosti. Určitým zlepšením popsaného terčového zařízení rovněž může být rovněž vyznačení zvolených zásahových oblastí na diapozitivu 702, provedené například zesvětiením obrazu na této ploše při jeho fotografickém zpracování.

Na obr. 6 je vyobrazeno blokové schéma zapojení obvodu 1 řízení laseru a obvodu 2 modulace. Obvod 1 řízení laseru sestává z modulačního spínače 14, jehož výstup je připojen ke generátoru 13 budícího proudu s limitovaným maximem, jehož výstup je spojen s laserovou emisní diodou 11, která svou činností ovlivňuje snímací fotodiodu 12 jasu laserové emisní diody H a jejíž výstup je připojen ke třetímu vývodu generátoru 13 budícího proud s limitovaným maximem. Obvod 2 modulace sestává z napájecího zdroje 27, jenž je zakreslen jako nepřipojený z důvodů více možností jeho připojení bez potřeby jeho umístění v blokovém schématu. Zdroj 25 spouštěcího impulsu je svým vývodem spojen se vstupem zdroje 24 budícího impulsu, jehož výstup je propojen se vstupem čítače 22, jenž je svým druhým vstupem spojen s výstupem předvolby 23 a jehož výstup je paralelně připojen k modulátoru 21, jenž je svým výstupem spojen se vstupem obvodu i řízení laseru, resp. se vstupem modulačního spínače 14 a současně je výstup čítače 22 připojen ke generátoru 26 zvukového impulzu, simulujícího do vhodného připojeného elektroakustického měniče zvuk, napodobující skutečnou střelbu s náboji.

Funkce popsaného zapojení je zřejmá již z uvedeného popisu: čítač 22 s předvolbou 23 slouží k nastavení požadovaného počtu možných sepnutí laseru v jedné sérii; další možností je rovněž spojení čítače 22 a předvolby 23 prostřednictvím alespoň jednoho zde samostatně nezobrazeného spínacího obvodu, umožňující tak simulaci skutečných podmínek střelby za použití konkrétní zbraně, například vyprázdnění zásobníku s určitým počtem nábojů a nutnost jeho následné výměny.

Obr. 7 představuje schéma konkrétního příkladu provedení obvodu 1 řízení laseru. Označení jednotlivých bloků 11.. 12, 13, 14, vyznačených čárkovaně, je shodné s bloky ze schématu, zobrazeném na předchozím obr. 6. K připojovacímu místu a je připojena báze tranzistoru L, jehož emitor je spojen paralelně s prvním vývodem rezistoru R₂. s emitory tranzistorů I2,13 a s prvním vývodem rezistoru gg, jehož druhý vývod je paralelně připojen k prvnímu vývodu rezistoru g^ a k emitoru tranzistoru T^, jehož báze je spojena paralelné s kolektory tranzistorů Tj, Tjj, Tj, s prvním vývodem kondenzátoru £ a prvním vývodem rezistoru jehož druhý vývod je připojen paralelné k připojovacímu místu fe, ke katodě snímací fotodiody Qi jasu a k anodé laserové emisní diody P₂. jejíž katoda je připojena k prvnímu vývodu rezistoru R^, spojeného svým druhým vývodem s kolektorem tranzistoru Tj. Druhý vývod rezistoru gjje paralelně připojen k bázi tranzistoru Tj, ke druhému vývodu kondenzátoru pak anodě snímací fotodiody Dj jasu.

Popsané zařízení pracuje tak, že proud protékající laserovou emisní diodou a určující její světelný výkon, je řízen tranzistorem Tj tak, že jeho kolektorový proud je ovládán pomocným tranzistorem Tj, jenž je otvírán proudem snímací fotodiody Ej, spřažané s laserovou emisní diodou Qj a jenž při zajišťování světelného výkonu snižuje proud báze tranzistoru Tj a tím i proud, protékající laserovou emisní diodou D?. Tím je udržována záporná zpětná vazba a konstantní světelný výkon, jehož velikost je definována nominální hodnotou rezistoru R^, s výhodou provedeného s proměnlivou hodnotou. Aby nemohl budící proud, protékající laserovou emisní diodou P₂, překročit bezpečnou mez, je jeho velikost sledována pomocí rezistoru gg, zařazeného do bázového obvodu tranzistoru Tj a při dosažení maximálního přípustného proudu napětí na něm vzniklé otevírá tranzistor Tj, jenž omezí proud, protékající bází tranzistoru Jj Proud, protékající laserovou emisní diodou lze přerušovat spínacím tranzistorem Tj, jenž je řízen modulačním signálem, který uzavírá tranzistor Tj Kondenzátor £ zajišťuje stabilitu zpětnovazebního obvodu a rezistor Rj omezuje kolektorovou ztrátu tranzistoru Tj

Blokové schéma připojení zásahového čidla 22 k jednomu kanálu vyhodnocovacího zařízení je zachyceno na obr. 8. Zásahové čidlo 38 je spojeno se vstupem selektivního zesilovače 32, jehož výstup je připojen ke vstupu generátoru 33 indikačního impulzu. Výstup generátoru 33 indikačního impulzu je paralelné spojen s prvým vstupem generátoru 35 blokovacího impulzu a se vstupem generátoru 24 vyhodnocovacího impulzu, spojeného na výstupu s prvým vstupem vyhodnocovací logiky 36, jejíž výstup je připojen ke vstupu čítače 2Σ· Výstup čítače 2Z je spojen se vstupem indikačního obvodu 30. Současně jsou druhé vstupy a druhé výstupy vyhodnocovací logiky připojeny ke zde neznázorněné sběrnici, na níž je současně připojen í druhý výstup generátoru 25 blokovacího impulzu a druhé vstupy a výstupy zde neznázorněných vyhodnocovacích logik a generátorů blokovacích impulzů dalších připojených kanálů, společně vytvářejících vyhodnocovací zařízení.

V blocích popsané zařízení pracuje tak, že impulz zásahového čidla 2S je přiveden do selektivního zesilovače 32. kde je zesílen na úroveň, vhodnou k jeho dalšímu zpracování. Poté je zesílený impulz veden do generátoru 33 indikačního impulzu, kde je jako příchozí vyhodnocen a rozpoznán. V případě, že je jeho hodnocení vyhovující, to znamená jde-li o skutečný Impulz vyvolaný dopadem optické přímky na zásahové čidlo 22 nebo příslušnou zásahovou oblast, je z generátoru 22 indikačního impulzu vyslán impulz, postupující do paralelně připojených generátorů 25 blokovacího impulzu a generátoru 34 vyhodnocovacího impulzu. V generátoru 35 blokovacího impulzu je generován blokovací impulz, jenž je dále veden ke vzájemné propojeným vyhodnocovacím logikám 32, kde zablokuje další cestu impulzům v ostatních drahách od zbývajících, zde neznázoméných zásahových čidel. Z generátoru 33 indikačního impulzu je vyslán impulz, vzhledem k náběhové hraně uvedeného blokovacího signálu zpožděný a postupující do nezablokované vyhodnocovací logiky 36, odkud pokračuje dále do čítače 37, spojeného s indikačním obvodem 30, kde je zaznamenán a signalizován. Ve vzájemně propojených obvodech vyhodnocovací logiky 36 je podle předem stanoveného algoritmu provedena volba impulzu, který má být v připadá zásahu sousedících zásahových oblastí vyhodnocen, zpravidla podle nejvyšší dosažené zásahové hodnoty. Impulzy přivedené po paralelních drahách a k obvodu vyhodnocovací logiky 36 jsou zde zablokovány a nepokračují dále. Generátor 33 indikačního impulzu slouží k zapínání a vypínání terče se zásahovými čidly na pravidelný nebo nepravidelný časový interval ( například generací náhodných čísel ) se zvolenou, obecné pravidelnou nebo nepravidelnou periodou mezi vypnutím a následným sepnutím zásahových čidel 3§ terče. Generátor 32 indikačního impulzu je možno s výhodou provést jako vícestavový, indikující střelci prostřednictvím připojeného, výhodné integrovaného a na popisovaném schématu neznázoméného vícestavového pilotu, dva nebo více různých stavů terče, například stavy „pachatel“/“rukojmí“. V případě, že je zásahové čidlo 38 zasaženo optickou přímkou laseru v době, kdy indikuje stav „rukojmí“, jsou takové zásahy zpracovány již popsaným způsobem, ale jejich evidence a event. i jejich okamžitá indikace jsou prováděny odděleně od zásahů při stavu „nepřítel“.

Ve stavu „nepřítel“ mohou být indikovány další stavy, například „střelba nepřítele“, jenž je generován rovněž v pravidelných či nepravidelných intervalech od počátku periody indikování terče do stavu „nepřítel“. Veškerá zde uvedená stavová signalizace terče je střelci signalizována například opticky i akusticky z pilotu, umístěného po boku terče. Pro nácvik tzv. intuitivní střelby, například pro trénování ozbrojeného vniknutí střelce do místnosti jemu neznámého tvaru a/nebo obsazení, je terč dle vynálezu s výhodou sestaven ze dvou nebo více mechanicky oddělitelných částí, které zůstávají připojeny k jedinému vyhodnocovacímu zařízení a indikovat v objasněných periodách již dříve zmíněné stavy, popřípadě mohou být zapnuty trvale do jednoho stavu po celou dobu cvičného zásahu střelce.

Na obr. 9 je vyobrazeno blokové schéma jednoho zásahového čidla 38 a příslušného kanálu vyhodnocovacího zařízení, které je určeno pro zpracování výsledků činnosti tří střelců, používajících současně jeden terč, spojený s jedním vyhodnocovacím zařízením, určeným pro tři lasery, vysílající optické přímky o různých frekvencích emitovaného záření. Zásahové čidla 36 je výstupy spojeno se širokopásmovým zesilovačem 32, jehož výstup je spojen paralelně se vstupy trojice selektivních zesilovačů 112. 222. 332. Výstup každého ze selektivních zesilovačů 112. 272 332 je na svém výstupu spojen se vstupem přiřazeného generátoru 113, 223, 333 indikačního impulzu, k jehož výstupu je paralelně připojen vstup odpovídajícího generátoru 115, 225. 335 blokovacího impulzu a generátoru 114, 224, 334 vyhodnocovacího impulzu, jehož výstup je spojen s prvým vstupem příslušející vyhodnocovací logiky 116. 226, 336, spojené na prvém výstupu se vstupem odpovídajícího čítače 117, 227, 337, k jejichž výstupům je připojen indikační obvod 110, resp. 220 a 22Q. Druhé vstupy a výstupy vyhodnocovacích logik 116. 226. 336 jsou propojeny prostřednictvím sběrnice s druhým výstupem příslušejícího generátoru 115, 225, 335 blokovacího impulzu, jež je spojuje současně s druhými vstupy a výstupy zde neznázoměných generátorů blokovacího impulzu a vyhodnocovacích logik parametry zpracovávaného signálu odpovídajících částí zapojení dalších zásahových čidel, spoluvytvářejících totéž vyhodnocovací zařízení.

Je-li dosaženo zasažení příslušné zásahové oblasti optickou přímkou kteréhokoli z laserů, je impulz, vyslaný ze zásahového čidla 38, je nejprve zesílen v širokopásmovém zesilovači 32 na úroveň, potřebnou k jeho dalšímu zpracování. Z výstupu širokopásmového zesilovače 32 je. signál rozveden paralelně ke třem selektivním zesilovačům 112, 222, 332, z nichž každý zpracovává pouze frekvenci náležející jednomu z použitých laserů. Dále je signál veden do bloků již popsaných v objasnění předchozího vyobrazení, tzn. pokračuje do jednoho z generátorů 113, 223, 333 indikačního impulzu, z jehož výstupu je veden paralelné do jednoho z generátorů 114, 224, 334 vyhodnocovacího impulzu a generátorů 115, 225, 335 blokovacího impulzu. Z jednoho z generátorů 114. 224, 334 vyhodnocovacího impulzu pokračuje impulz do příslušné z vyhodnocovacích logik 116, 26, 336 a dále do jednoho z čítačů 117, 227, 337, spojených s příslušnými indikačními obvody 110, 220, 330.

Na obr. 10 je ve schematickém bočním řezu znázorněno provedení terče 7 dle vynálezu, tvořeného deskovitým plošným útvarem s vyhovující optickou propustností, jako je například polymerované organické sklo. Deska 60 má přebroušením získané vertikálně i horizontálně nepravidelně členité plochy 61, 62, jejichž vlivem je svazek paprsků § z nevyobrazeného laseru, tvořící optickou přímku, rozptýlen do hmoty desky SQ tak, že k zásahovému čidlu 380, umístěnému v otvoru uvnitř desky 60, směřuje část světelné energie světelné přímky, postačující k jeho nepřímé aktivaci. S výhodou je zadní plocha 62 desky 60 opatřena povlakem 63 z reflexního materiálu, jenž je chráněn proti mechanickému poškození ochranným krycím potahem 64.

Obr. 11 představuje schematicky provedený řez terčem 7, sestávajícím z desek 60 z opticky 30 nepropustného materiálu, například polymerované hmoty na bázi organického skla, v níž jsou neuspořádaně rozptýleny částice 65 luminoforu. Zadní plocha 62 desky 60 je opatřena s výhodou povlakem §3 reflexního materiálu, krytého zejména proti mechanickému poškození při manipulaci ochranným krycím potahem §4. Optická přímka, sestávající z paprsků 5, po průchodu přední plochou 61 desky 60 prochází její hmotou a dotuje svou energií částice 66 luminoforu, které jsou posléze uvedeny do stadia emise, jejímž účinkem je iniciováno zásahové čidlo 360, umístěné v otvoru, vytvořeném ve hmotě desky §0.

Průmyslová využitelnost

Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahů je využitelná ve střelecké přípravě v armádním, policejním či speciálním, popřípadě i ve sportovním střeleckém výcviku. Svým řešením umožňuje vytvořit střelci celou řadu doposud obdobným zařízením jen velmi těžce realizovatelných či zcela nerealizovatelných modelových situací pro jejich rutinní zvládnutí. Zařízení dle vynálezu je v porovnání s obdobnými řešeními málo náchylné na rušivé složky záření z jiných zdrojů, poměrné lehce přizpůsobitelné i užívání v libovolném exteriéru včetně vyhodnocovacího zařízení. Ve spojení s výpočetní technikou se naskýtají další možnosti zlepšení vlastností a možnosti zařízení dle vynálezu; kupř. část vyhodnocovacího zařízení dle vynálezu je možno nahradit softwarové zpracovaným zařízením provozu terčů, jakož i vyhodnocení výsledků, dosažených při nácviku střelby.

Claims (5)

_.. -re···» 11

1. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu, sestávající ze zbraně s laserem a řídícím obvodem, terče nebo terčového zařízení, vyhodnocovacího zařízení a napájecích

5 zdrojů, vyznačená tim, že laser (10) s obvodem (1) řízení, obvodem (2) modulace a napájecí zdroj (27) jsou ve zbrani (9) uloženy nedestrukčně, přičemž laser (10) je uložen v její hlavni (90, 91), nebo je vložen do nábojové komory nebo závěru zbraně, přičemž obvod ( 2 ) modulace a napájecí zdroj ( 27 ) jsou uloženy ve výměnném zásobníku ( 92 ) zbraně ( 9 ), v její pažbě ( 93 ) a/nebo v externím pouzdru mimo vnitřní prostor zbraně ( 9) a jsou s laserem (10) spojeny pomocí

10 kontaktního pole (01) a/nebo vodiče.

2. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle nároku 1, vyznačená t(m, že obvod ( 2) modulace je opatřen předvolbou (23) a čítačem (22) sepnutí laseru (10).

3. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle nároku 2, vyznačená tfm, že čítač (22) je spojen s předvolbou (23) prostřednictvím alespoň jednoho spínacího obvodu.

20

4. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 3, vyznačená tfm, že obvod ( 1 ) řízení sestává z modulačního spínače ( 14 ), připojeného svým vývodem k prvému vstupu generátoru ( 13 ) budicího proudu, jehož výstup je připojen ke vstupu laserově emisní diody ( 11 ), zatímco druhý vstup generátoru ( 13 ) budicího proudu je spojen s výstupem snímací fotodiody (12) jasu laserové emisní diody (11), přičemž obvod

25 (2) modulace sestává ze zdroje (25) spouštěcího impulzu, jehož vývod je připojen ke vstupu zdroje (24) budicího impulzu, spojeného svým výstupem k prvému vstupu čítače (22), jehož druhý vstup je spojen s výstupem předvolby (23), když výstup čítače (22) je spojen paralelně s generátorem (26) zvukového impulzu a se vstupem modulátoru (21), jehož výstup je spojen se vstupem obvodu (1) řízeni, přičemž obvod (2) modulace obsahuje současně i napájecí zdroj (27).

5. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle nároku 4, vyznačená tím, že k připojovacímu místu (a) obvodu (1) řízení je připojena báze tranzistoru (Τι), jehóž emitor je připojen paralelné k prvnímu vývodu rezistorů (R<), k emitorúm tranzistorů (T₂, T₃) a k prvnímu vývodu rezistorů (Re), jehož druhý vývod je připojen paralelně k prvnímu vývodu rezistorů (R₄) a k emitoru tranzistoru (T₄), spojeného paralelně svou bází s kolektory tranzistorů (L, T₂, T₃), s prvním vývodem kondenzátoru (C) a prvním vývodem rezistorů (Ri), jehož druhý

5 vývod je paralelné spojen s připojovacím místem (b), katodou snímací fbtodlody (D₅) jasu a anodou laserové emisní diody (D₂), jejíž katoda je připojena k prvému vývodu rezistorů (R₃), jenž je svým druhým vývodem spojen s kolektorem tranzistoru (T₄), přičemž druhý vývod rezistorů (R₄) je propojen s bází tranzistoru (T₃), zatímco k anodě snímací fotodiody (Di) jasu je připojen paralelně druhý vývod kondenzátoru (C), báze tranzistoru (T₂) a druhý vývod rezistorů (R₂).

6. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 5, vyznačená tím, že terč (7) sestává z matnice (8), dělené na alespoň dvě opticky vzájemně izolované zásahové oblasti (80, 81, 82,..., 8X), z nichž každá je po druhé straně matnice (8) ohraničena dutinou (800, 801, 802,..., 80X), v níž je uloženo zásahové čidlo (380, 381, 382,....

15 38X).

7. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 6, vyznačená tím, že terč (7) sestává z nejméně dvou mechanicky i elektricky oddělitelných dílů (70, 71, 72), spojených s jedním vyhodnocovacím zařízením (3).

8. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 7, vyznačená tím, že terč (7) sestává z nejméně dvou opticky vzájemně izolovaných desek (60), jejichž plochy (61, 62) jsou opatřeny horizontálním i vertikálním členěním, přičemž zásahové čidlo (380) je s výhodou umístěno v otvoru uvnitř desky (60).

9. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 8, vyznačená tím, že terč (7) sestává z nejméně dvou opticky vzájemně izolovaných desek (60), v jejichž hmotě jsou rozptýleny částice (66) luminoforu, přičemž zásahové čidlo (380) je s výhodou uloženo ve hmotě desky (60).

10. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle nároku 8 nebo 9, vyznačená tím, že k zadní ploše (62) desky (60) je připojena vrstva, například povlak (63) reflexního materiálu, jenž je na vnější ploše s výhodou opatřen krycím potahem (64).

11. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10, vyznačená tfm, že jeden kanál vyhodnocovacího zařízení (3) pro jedno zásahové čidlo (38) sestává ze selektivního zesilovače (32), k jehož vstupu je připojeno zásahové

5 čidlo (38) a jehož výstup je propojen se vstupem generátoru (33) indikačního impulzu, spojeného paralelné se vstupem generátoru (35) blokovacího impulzu a vstupem generátoru (34) vyhodnocovacího impulzu, jenž je svým výstupem připojen k prvému vstupu vyhodnocovací logiky (36), přičemž její první výstup je spojen s čítačem (37), připojeným dále k indikačnímu obvodu (30), zatímco druhý vstup a druhý výstup vyhodnocovací logiky (36) ja připojen ke sběrnici, spojené

10 současně s druhými vstupy a výstupy vyhodnocovací logiky (36) shodně zapojených kanálů vyhodnocovacího zařízení (3).

12. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 11, vyznačená tfm, že zásahová čidla ( 380, 381, 382, ..., 38X ) jsou k

15 vyhodnocovacímu zařízení ( 3 ) připojena prostřednictvím alespoň jednoho spínače, s výhodou samočinného.

13. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 12, vyznačená tím, ža k vyhodnocovacímu zařízení (3) je spolu se zásahovými čidly

20 ( 380, 381, 382,..., 38X) připojena zásahová signalizace (40,41, 42,..., 4X).

14. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 13, vyznačeni tfm, že k terči (7) je připojen alespoň jeden pilot (79), zejména optický.

16. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle nároku 13, vyznačená tfm, že pilot (79), zejména optický, je připojen k vývodům spínače, spojujícího zásahové čidlo (380,381,382..... 38X) s vyhodnocovacím zařízením (3).

30

17. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle nároku 16, vyznačená tfm, že pilot (79) je vícestavový.

18. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 6 a 10 až 17, vyznačeni tím, že terčové zařízení sestává z projekční plochy (707), projekčního objektivu (704) s diapozitivem (702), uloženém s výhodou v nosiči, například

5 projekčním kotouči (709), nesoucím rovněž polohově definovanou a opticky nepropustnou masku (703) s alespoň jedním polohové definovaným otvorem, když mezi projekční plochou (707) a opticky nepropustnou maskou (703) je uložen snímací objektiv (708 ), zatímco po druhé straně opticky nepropustné masky (703 ) je uloženo alespoň jedno zásahové čidlo ( 380 ), spojené svým výstupem s vyhodnocovacím zařízením (3).

19. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 18 a sestávající z nejméně dvou laserů s řídícími obvody uloženými v alespoň jedné zbrani, terče, vyhodnocovacího zařízení a napájecích zdrojů, vyznačená tim, že lasery (9) mají vzájemně frekvenčně a/nebo vlnově odlišnou emisní vlnovou délku.

20. Cvičná laserová střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle nároku 19, vyznačená tfm, že k výstupu zásahového čidla (38) je připojen vstup širokopásmového zesilovače (32), jehož výstup je spojen paralelně se vstupy alespoň dvou selektivních zesilovačů (112, 222, 332), přičemž každý z nich je svým výstupem spojen se vstupem přiřazeného generátoru

20 (113, 223, 333) indikačního impulzu, jejichž každý z výstupů je paralelně připojen ke vstupu přiřazeného generátoru (114, 224, 334) vyhodnocovacího impulzu a generátoru (115, 225, 335) blokovacího impulzu, když výstup každého z generátorů (114, 224, 334) vyhodnocovacího impulzu je spojen se vstupem přiřazené vyhodnocovací logiky (116, 226, 336), spojené svým prvým výstupem se vstupem příslušného Čítače (117,227, 337), zatímco výstup každého z nich je spojen s

25 příslušejícím indikačním obvodem (110, 220, 330), kdežto druhé vstupy a výstupy vyhodnocovacích logik (116, 226, 336) jsou připojeny ke sběrnicím, na něž jsou připojeny frekvenčně a/nebo vlnovou délkou odpovídající a shodně zapojené obvody dalších zásahových čidel (380,381, 382..... 38X).

20. Způsob ovládání cvičné laserové střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle 30 alespoň jednoho z nároků 1 až 19, vyznačený tím, že při dopadu koherentní optické přímky laseru (10) na plochu terče (7) v místě styku alespoň dvou sousedících zásahových oblastí (80, 81, 82, ..., 8X) je jako zásah vyhodnocen impulz z jediné z těchto zásahových oblastí (80, 81, 82,..., 8X), zpravidla dle předem zvoleného algoritmu, přičemž impulz ze zbývajících zasažených zásahových čidel (380, 381, 382, ..., 38X) je blokován signálem generátoru (35, 115, 225, 335) blokovacího

35 impulzu, blokujícím přiřazenou vyhodnocovací logiku (36,116,226,336).

21. Způsob ovládáni cvičné laserové střelnice s elektronickým vyhodnocením zásahu podle alespoň jednoho z nároků 1 až 19 a/nebo 20, vyznačený tim, že vyhodnocovací zařízení ( 3 ) vysílá při připojení alespoň jednoho zásahového čidla (380, 381, 382,..., 38X) k vyhodnocovacímu

5 zařízení (3) přídavný, zejména optický signál, jehož počátek je v proměnlivé časové periodě vzhledem k okamžiku sepnutí terče (7).