CZ385999A3 - Způsob dokvašování piva - Google Patents

Abstract

Kontinuální způsob dokvašování piva po hlavnímkvašení, při němžmladé pivo po odstranění kvasinek atepelném zpracování prochází bioreaktoremvyplněnýmnosičem, na němžjsou imobilizovány kvasinky. Kontinuální reaktor pro dokvašování pívaje vyplněn nosičem, kteiýje tvořen převážně dřevěnými částicemi a/nebo podobnými částicemi.

Description

Způsob dokvašování piva

Oblast techniky

Tento vynález se týká kontinuálního způsobu dokvašování piva po hlavním kvašeni, v kterémžto způsobu se mladé pivo po odstranění kvasinek a tepelném zpracování přetáčí do bioreaktoru vyplněného nosičem, na němž jsou imobilizovány kvasinky. Vynález se též týká kontinuálního reaktoru pro dokvašování a zrání, což je svislý průtokový reaktor válcového tvaru obsahující dvě nebo více sít, mezietáže a vodorovné prstencové přepážky vyplněný nosičem, na němž jsou kvasinky imobilizovány.

Výroba piva obvykle zahrnuje následující stupně: sladování zrna (obvykle ječmene) klíčením, drcení sladovaného zrna za vzniku sladového šrotu, přidání vody do šrotu za vzniku rmutu, rmutování za účelem rozkladu škrobu na fermentovatelný cukr oddělení takto vzniklé sladiny od rmutu (resp. mláta) vaření sladiny s chmelem za vzniku správné chuti a vůně a pro zastavení enzymatické aktivity, vyčeření a ochlazení mladiny, zakvašení mladiny s kvasinkami s cílem konvertovat glukózu a maltózu na ethanol a oxid uhličitý (hlavní kvašení) tím vytvořit mladé pivo, dokvašení mladého piva (sekundární fermentace) a filtrace a stabilizace piva a jeho stáčení do vhodných nádob.

Dokvašování a zrání piva je důležitá operace, již se pivu dodává měkkost a homogenní chuť a vůně.

Dosavadní stav techniky • · ·· • ·· · ···

Tradičním způsobem pivo dokvašuje a zraje skladováním mladého piva po hlavním kvašeni po několik týdnů za nízkých teplot. Znamená to vysoké náklady skladování, což bylo příčinou vývoje rychlého kontinuálního způsobu dokvašování piva, který by nahradil skladování. V tomto způsobu se po obvyklém hlavním kvašení odstraní kvasinky z mladého piva, mladé pivo se tepelně zpracuje (například při 80-90 °C po dobu 5 až 15 minut), načež se pivo ochladí (například na 10 až 15 °C) a potom se dokvašuje v reaktoru, v němž jsou na nosiči imobilizovány kvasinky. Nakonec se pivo podrobí závěrečným úpravám, to znamená stabilizuje a Ifiltruje běžnými způsoby. Retenční doba v kontinuálním reaktoru je řádově například 2 hodiny.

Při tepelném zpracování se α-acetolaktát obsažený v mladém pivu konvertuje na diacetyl a částečně též na acetoin. Chuť diacetylu je v pivu znát i když koncentrace acetylu je jen 0,05 mg/1. Je to výrazná cukrová nebo karamelová chuť a vůně, charakteristická pro mladé nebo čerstvě uvařené pivo. V reaktoru kvasinky redukují diacetyl na acetoin. Současně se redukují určité další karbonylové sloučeniny a výsledkem je chutné pivo. Acetoin má mírnější chuť a vůni a prahová koncentrace (50 až 1000 mg/1), nad níž je jeho chuť v pivu patrná, je podstatně vyšší než v případě diacetylu.

Dříve známé způsoby jsou popsány například v následujících článcích: Monograph XXIV of the European Brewery Convention, E.B.C. - Symposium o použití imobilizovaných kvasinek v pivovarnictví, Espoo, Finsko, říjen 1995 (ISBN) 3-418-00749-X); E. Pajunen: Zrání ležáku na imobilizovaných kvasinkách: DEAE-celulóza a Sinebrychoff (str. 24-40) a I. Hyttinen: Použití porézního skla v pivovaru Hartwall při dokvašování piva s imobilizovanými kvasinkami

(str, 55-56) . V dřívějších aplikacích se jako nosiče pro imobilizované kvasinky používala DEAE celulóza s příměsí oxidu titaničitého a polystyrenu; tutéž aplikaci popisuje patentová přihláška USA 4 915 959; v této aplikaci však je nosičem porézní sklo. Při výrobě piva obsahujícího jen málo alkoholu nebo žádný alkohol se používá kolona obsahující kvasinky imobilizované na celulóze DEAE (H.Lommi; Imobilizované kvasinky pro dokvašování a nealkoholické pivo, Brewing and Distilling International, V. 1990, sír, 2223) .

Tyto aplikace se technicky dobře osvědčují a vyrobené pivo je dobré kvality, stejné jako pivo které dokvašovalo tradičním způsobem. U známých aplikací jsou však problémem vysoké náklady za materiál nosiče. Nákup materiálu nosiče je významnou investicí a vzhledem k vysoké ceně se nosič musí po určité době používání regenerovat, aby jej bylo možno znovu použít.

Při tradičním způsobu dokvašování v tanku se do ležáckého tanku vkládají dosti velké dřevěné pásky dlouhé například 400-500 mm a široké 40 - 50 mm. Jejich úkolem je vázat kvasinky a tak přispět k vyčeření a do jisté míry k sekundární fermentaci piva. Toto je běžný pomalý vsádkový způsob. Některé pivovar y dosud tento způsob používají, hlavně kvůli dodržování tradic.

Ve výrobě ethanolu kontinuálním kvasným způsobem se imobilizace kvasinek děje za použití částic dřeva, například buku (M. Moo-Young, J. Lamptey a C.W. Robinson: Imobilizace buněk kvasinek při výrobě ethanolu na různých nosičích, Biotechnology Letters 2 (1980) č. 12, sV'. 541-545) a břízy (M.A.Gencer a R.Mutharasan: Fermentace ethanolu ve válcovém fermentoru s imobilizovánými kvasinkami, Biotechnology and Bioengineering 25 (1983), sty. 2243 - 2262). Výroba ethanolu • · se však od výroby piva zásadně liší: při výrobě ethanolu je cílem co nej účinnější fermentačni způsob, zatímco při výrobě piva je hlavním cílem řermentačního procesu přispět k tvorbě dobré chuti a vůně.

Při výrobě piva se však rovněž provedly maloobjemové pokusy s použitím dřevěných štěpin pro imobilizaci kvasinek při hlavním kvašení: J. Kronlof a V.V. Máátta: Imobilizované kvasinky při hlavním kvašení ve výrobě piva, Mallas ja 01 ut 1993, č. 5, str. 133-147).

Cílem tohoto vynálezu je odstranit výše zmíněné nedostatky.

Cílem vynálezu je popsat rychlý kontinuální způsob dokvašováni piva, při němž kvasinky imobilizované na nosiči účinně snižují koncentraci diacetylu na úroveň pod chuťově přijatelným koncentračním prahem, a který je použitelný ve spojení se známými způsoby dokvašování mladého piva v pivovarnictví.

Dalším cílem vynálezu je popsat rychlý kontinuální způsob zrání piva, v němž je použitý nosič bezpečný a levný materiál.

Dalším cílem vynálezu je popsat kontinuální reaktor pro dokvašování piva pro provedení tohoto způsobu.

Způsob zrání piva podle vynálezu je charakterizován v nároku 1.

Reaktor pro dokvašování piva podle vynálezu je charakterizován v nároku 13.

Vynález je výsledkem výzkumné práce, jejímž cílem bylo použít techniku imobilizace kvasinek při sekundární fermentaciA dokvašování piva. Neočekávaně bylo zjištěno, že dřevěné částice a/nebo podobné částice se znamenitě hodí pro použití jako nosič pro imobilizaci kvasinek.

Při kontinuálním způsobu dokvašování a zrání piva podle • · ·· · ·· · ··· · vynálezu se mladé pivo po odstranění kvasinek a tepelném zpracování stáčí do bioreaktoru vyplněného převážně dřevěnými částicemi a/nebo podobnými částicemi na kterých jsou imobilizovány kvasinky. Podstata tohoto způsobu podle vynálezu je stejná jako v průmyslovém způsobu za použití celulózy DEA.E nebo porézního skla jako nosiče. Odstranění kvasinek a ostatní stupně sekundárního zpracování se provádějí jako ve známých způsobech.

Způsob podle vynálezu je použitelný pro výrobu různých druhů piva, to znamená piva spodně kvašeného i svrchně kvašeného. Vhodnými surovinami jsou slad a ostatní zdroje škrobu a cukru, jak je známe v pivovarech. Vyráběné pivo může mít obsah alkoholu mezi 0 a 10 % a obsah extraktu zakvašené mladiny mezi 5 a 20 % nebo více, i

%.

Při způsobu podle vynálezu může nosič sestávat z dřevěných částic a/nebo podobných částic jakéhokoliv tvaru a velikosti, výhodně nařezaných do dosti malých štěpin, tyčinek nebo do tvaru kteréhokoliv pravidelného nebo nepravidelného tělesa přibližně stejnoměrné velikosti. Největší rozměr částic je většinou 1 až 100 mm, výhodně 1 až 50 mm a nejvýhodněji 2 až 20 mm.

Použitelné dřevěné částice lze vyrobit z kteréhokoliv listnáče, například osiky, buku, palmy a podobně. Lze je však vyrobit i z jehličnanů. Použité druhy dřeva mohou být zvoleny tak, aby obsažené aromatické látky měly žádoucí účinek na chuť a vůni vyráběného piva. Částice lze též vyrobit z tropických travin, na příklad bambusu, rátánu a podobně.

V kontinuálním reaktoru se část kvasinek imobilizuje na nosiči a část zůstane volně suspendována. Běžně známé pivovarské kvasnice se pro použití v takovém • · · · · · · · • ·· · ········ • · · · · · ···· ···· ··· ··· ·· ·· reaktoru velmi dobře hodí. Když se. však použije vysoce aglutinujících kvasinek, rychle se v reaktoru dosáhne vysoké koncentrace kvasinek a tato vysoká koncentrace kvasinek se také dlouho udržuje a tím zlepšuje účinnost reaktoru.

Imobilizace kvasinek se může provést kterýmkoliv známým způsobem, například tím, který popisuje patentová přihláška US 4 915 959.

Množství imobilizovaných kvasinek v reaktoru může kolísat, jak je v oboru známo, přičemž se za vhodné množství považuje 10⁶ až 10⁹ kvasinkových buněk na 1 cm³ částic výplně. Životnost dřevěných částic použitých pro ímobilizaci dřeva je několik měsíců, například 1 až 6 měsíců, ale může být i jeden rok a více.

Rychlost, kterou mladé pivo protéká reaktorem a jeho retenční doba v reaktoru má vliv na obsah diacetylu v pivu. Průtoková rychlost mladého piva se proto upravuje na hodnotu, při níž se v reaktoru na acetoin redukuje dostatečné množství diacetylu, aby zbylé množství diacetylu ve zralém pivu nepřekračovalo chuťově přijatelný koncentrační práh. Průtoková rychlost mladého piva v reaktoru může odpovídat 0,05 až dvojnásobku objemu reaktoru za hodinu. Preferuje se průtoková rychlost mladého piva řádově odpovídající polovině až 1 objemu reaktoru za hodinu. Teplota v reaktoru je 5 až 22 °C, výhodně 5-20 °C. Lze použít i vyšších teplot.

Reaktor pro dokvašování může být pod tlakem, aby se oxid uhličitý udržel v reaktoru v rozpuštěném stavu. Volný oxid uhličitý by mohl vést k závadám v provozu reaktoru. Provozní tlak lze zvolit podle použité teploty, požadované chuti a kvality piva.

Po dokvašení se pivo může ochladit na požadovanou stabilizační teplotu a lze provést závěrečné úpravy piva

• · ·· · jako je stabilizace, filtrace a dekantace a to běžně známými způsoby.

Dřevěné částice a/nebo podobné částice použité jako výplň lze vzhledem k jejich nízké ceně po použití převést do odpadu. Skládkování částic je snadné a bez rizika. Výplň lze však po použití také regenerovat, například působením horké vody nebo páry, praním nebo některým jiným vhodným zpracováním.

Podle potřeby lze dřevěné částice a/nebo podobné částice použité jako výplň před imobilizací upravovat. Částice se například mohou mýt nebo podle přání upravovat jakýmkoliv jiným způsobem.

Kontinuální reaktor pro dokvašování piva podle vynálezu je svislý válec, v němž kapalina proudí ode dna vzhůru nebo opačným směrem. Průměr reaktoru je řádově 1,5 ± 1 až 2,5 ± 1 m a jeho výška je řádově 2,5 až 10 m. Kolonu lze vybavit jedním nebo více síty, mezietážemi nebo vodorovnými prstencovými přepážkami pro udržení částic výplně v reaktoru. Kolona má výplň z převážně dřevěných částic a/nebo podobných částic s kvasinkami na nich imobilizovanými.

Ve srovnání se starší technikou je výhodou vynálezu použití nosiče z levnějšího materiálu, s nímž se dosahuje stejných výsledků jako s nosiči z dražších materiálů.

V důsledku nižší ceny dřevěných částic a/nebo podobných částic je zbytečné částice regenerovat. Když se používá dražších nosičů je regenerace nutná pro prodloužení životnosti nosiče. Regenerace však znamená dodatečné přímé nebo nepřímé náklady.

Dřevo a/nebo podobné materiály mají též tu výhodu, že jako přírodní materiály nejsou rizikové.

Vynález bude nyní podrobně popsán v následujících příkladech.

Příklady provedení

PŘÍKLAD I

Příprava testu

Bukové štěpiny KLI od firmy Ráuchergold (5 litrů) se hodinu vařily v 5,5 1 deionizované vody. Po slití vody se štěpiny vařily 4 hodiny v ethanolu obsahujícím 10 % objemových alkoholu. Roztok alkoholu se odstranil a štěpiny se nakonec vařily 1 hodinu v deionizované vodě.

Reaktor se naplnil mokrými štěpinami do značky 5,1 1. Potom se smontoval s přípojkami a hadicemi a pod tlakem uvedl do varu při 121 °C na 21 minut. Po ochlazení se pomocí peristaltické pumpy do reaktoru během 6 hodin přečerpaly 3 litry suspenze kvasinek. Do reaktoru se vháněl vzduch rychlostí 50 ml/min a mladé pivo se čerpalo přes noc rychlostí 100 ml/hod při 20 °C. Poté se přívod materiálů zastavil a reaktor se ochladil na 10 °C.

Mladé pivo čerpané do reaktoru bylo mladé pivo vyrobené pomocí imobilizovaných kvasnic v hlavním kvašení, jehož obsah vicinálních diketonů byl asi 0,8 až 0,3 mg/ml. Po hlavním kvašení se mladé pivo přečerpalo přes filtr K firmy Seitz do autoklávované (121 °C během 20 minut) transportní nádoby, jež se použila jako zásobník sekundárního fermentačního reaktoru (pro dokvašování).

Popis způsobu

Způsob zahrnuje tepelné zpracování mladého piva, jeho ochlazení na 10 °C, sekundání fermentaci (dokvašování) pomocí imobilizovaných kvasinek a stáčení produktu do přetlačného tanku.

Mladé pivo se čerpá ze zásobníku membránovým čerpadlem (Prominent Mini Gama) do procesu tepelného zpracování. K ·· ·· * · Μ ·· ·«·· ·· ·· <9·· « · · · · · · · • φ 9 9 9 4 499494 · · · · * * 9 ···· ··#· ··· ··· ·· ·· tepelnému zpracování (80 °C asi 60 minut) dochází v tenkostěnném kovovém průtokovém pasteru ponořeném ve vodní lázni při asi 80 °C. Po tepelném zpracování se pivo ochladí v duplikátorovém plášti ze skla na teplotu sekundární fermentace 10 °C. Ochlazené pivo stoupá reaktorem ode dna do horní části. V hlavě reaktoru pivo stéká přes dělicí nálevku do přetlačného tanku. Používaný přetlačný tank je 50 1 transportní nádoba.

Rozbory

Analyzovala se celková množství vicinálních diketonů (celkové VDK), volné diketony (volné VDK), aromatické látky a koncentrace zdánlivého extraktu v přiváděném mladém pivu, v mladém pivu zpracovaném tepelně a v dokvašeném pivu. Retenční doba v reaktoru byla odhadnuta na základě průtokové rychlosti. Kromě toho se dvakrát během zkušební periody analyzovala barva piva.

Výsledky

Retenční doby v reaktoru ukazuje Tabulka 1. Když byl reaktor naplněn po značku 5,1 1, byl objem kapaliny v reaktoru 3,6 litrů. Do toho nebylo započítáno množství kapaliny uvnitř štěpin, jež je velmi malé, protože štěpiny jsou po celou dobu vlhké, stejně jako se nepočítala kapalina ulpělá na povrchu štěpin.

Tabulka 1

Průtok.	Retenční doba na	Retenční doba	Doba
rychlost	objem nosiče	podle množství kapaliny	ohřevu
ml/h	hod/objem nosiče	hodin	minut
200	25,5	18,0	65
300	17,0	12,0	43
400	12,8	9,0	32

• 9 « 9 φ ·

999 99 99

999

999 999

Tabulky 2 až 4 ukazují stupně konverze vicinálních diketonů při různých průtokových rychlostech.

Tabulka 2. Koncentrace vicinálních diketonů v xng/dm³ a jejich konverze v % při průtokové rychlosti 200 ml/hod.

1. Stanovení	Mladé pivo	Po ohřevu	Dokvašené	Konverze %
veškerý diacetyl	0,77	0,70	0,02	97,4
volný diacetyl	0,54	0,75	0,02	96,3
veškerý pentandion	0,20	0,18	0,01	95,0
volný pentandion	0,14	0, 17	0,00	100, 0
veškeré vicinální diketony	0, 97	0, 98	0,03	96, 9
2. Stanovení
veškerý diacetyl	0, 41	0,39	0,02	95, 1
volný diacetyl	0,23	0, 36	<0,01
veškerý pentandion	0,13	0,11	<0, 01
volný pentandion	0,08	0,10	<0, 01
veškeré vicinální diketony	0, 54	0,50	<0, 03
volný pentandion	0,07	0, 10	0,01
veškeré vicinální diketony	0,32	0,33	0,03	90, 6

Tabulka 3. Koncentrace vicinálních diketonů v mg/dm³ a jejich konverze v % při průtokové rychlosti 300 ral/hod.

1. Stanovení	Mladé	Po	Dokvašené	Konverze
	pivo	ohřevu		%

• · « φ · • · φ φφ φ φ φ φ φ • ΦΦ φφφ φφ φφ

veškerý diacetyl	0,28	0,27	0,01	96,4
volný diacetyl	0,17	0,27	0,01	94,1
veškerý pentandion	0,14	0,13	0,01	92,9
volný pentandion	0,07	0,12	<0,01
veškeré vicinální diketony	0, 42	0, 40	0,02	95,2
2. Stanovení
veškerý diacetyl	0,39	0, 37	0,02	94, 9
volný diacetyl	0,23	0,39	0,02	91,3
veškerý pentandion	0,22	0,19	0,01	95,4
volný pentandion	0,11	0,18	<0,01
veškeré vicinální diketony	0, 61	0,56	0,03	95,1

Tabulka 4. Koncentrace vicinálních diketonů v mg/dm³ a jejich konverze v % při průtokové rychlosti 400 ml/hod.

	Mladé pivo	Po ohřevu	Dokvašené	Konverze %
veškerý diacetyl	0,46	0,41	0,07	84,8
volný diacetyl	0,27	0,38	0,06	77,8
veškerý pentandion	0,19	0,16	0,01	94,7
volný pentandion	0, 09	0,14	0, 01	88, 9
veškeré vicinální diketony	0, 65	0, 57	0, 08	87,7

Tabulka 5 ukazuje průměrné změny aromatických látek při popisovaném způsobu jako procentuální podíl počáteční hodnoty. Tabulka 5 ukazuje, že se při popisovaném způsobu podstatně změnila jen koncentrace acetaldehydu. To je ve skutečnosti příznivá změna, protože nadměrný obsah acetaldehydu by pivu dodal aroma podobné rozpouštědlu.

·· ·· » · · ·

I · · · ··· ··· • ·

Výsledkem jsou průměrné hodnoty pro tři stanovení při různých průtokových rychlostech.

Tabulka 5

	Mladé pivo	Po ohřevu	Dokvašené
Vonná složka	%	%	%
ethylacetát	100	97	99
3-methylbutylacetát	100	69	80
propanol	100	101	102
2-methylpropanol	100	100	102
3-methylpropanol	100	99	101
2-methylbutanol	100	99	101
acetaldehyd	100	103	68

Tabulka 6 ukazuje výsledky stanovení koncentrace a barvy zdánlivého extraktu. Koncentrace a barva zdánlivého extraktu piva se stanovily dvakrát, aby se zajistilo, že při fermentaci nedošlo k žádným změnám a že tmavší barva dřeva neovlivnila barvu piva.

Tabulka 6

	Mladé pivo	Po ohřevu	Dokvašené
Koncentrace extraktu 200 ml/hod (%)	2,28	2,26	2,22
Koncentrace extraktu 300 ml/hod (%)	1,91	1, 98	1, 98
Barva 200 ml/hod. (EBC)	26	28	26
Barva 300 ml/hod. (EBC)	22	23	22

Vynález se neomezuje na výše popsané příklady φ φ φ φφφ φφφ φ φ φφ φφ

ΦΦ φφ φ · φ φ φ φ φ φ φ φφ φ φφ φφφ φφφ provedení, ale naopak, v rozsahu vynálezecké invence popsané patentovými nároky jsou možné mnohé varianty.

Claims (14)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Kontinuální způsob dokvašování piva po hlavním kvašení, v kterémžto způsobu mladé pivo po odstranění kvasinek a po ohřevu prochází bioreaktorem vyplněným nosičem na němž jsou kvasinky imobilizovány, vyznačuj ící se tím, že materiál nosiče sestává převážně z dřevěných částic a/nebo podobných částic.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedené částice mají charakter štěpin nebo tyčinek nebo částic tvarovaných jako kterákoliv pravidelná nebo nepravidelná tělesa, jejichž rozměry jsou řádově v rozmezí od 1 do 100 mm, s výhodou 1 až 50 mm, nejlépe 2 až 20 mm.
3. 3. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 2, vyznačující se tím, že dřevěné částice jsou vyrobeny ze dřeva listnáčů.
4. 4. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 2, vyznačující se tím, že dřevěné částice jsou vyrobeny ze dřeva jehličnanů.
5. 5. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 2, vyznačující se tím, že dřevěné částice jsou vyrobeny z tropických trav.
6. 6. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že kvasinky použité v reaktoru jsou běžné pivovarské kvasnice a/nebo vysoce aglutinující kvasinky.

   • 9

   9 9

   9 9 vysoce aglutinující kvasinky.
7. 7. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že množství kvasinek v reaktoru je 10⁶ až 10⁹ buněk/1 cm³ částic.
8. 8. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že teplota v reaktoru je 5 až 25 °C, s výhodou 5 až 20 °C.
9. 9. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že průtoková rychlost mladého piva reaktorem řádově odpovídá 0,05 až 2násobku objemu reaktoru/hod, výhodně polovině až jednomu objemu reaktoru/hod.
10. 10. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že částice se regenerují, výhodně za použití horké vody nebo vodní páry.
11. 11. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že částice jsou před imobilizaci vhodně upravovány, výhodně povařením ve vodě nebo extrakcí ethanolem.
12. 12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že se částice perou.
13. 13. Kontinuální reaktor pro dokvašování piva, kterým je vertikální kolonový průtokový reaktor obsahující jedno nebo více sít, mezietáží nebo vodorovných prstencových přepážek a který je vyplněn nosičem, na němž jsou imobilizovány ·· ·· • · · · * 9 99 99 • · 9 9 9 9 9 » • · « · · 9

    9 9 9 ·99 999

    9 9 9 9

    9 9 9 9 99 9 9 9 9 kvasinky, vyznačující se tím, že nosič sestává převážně z dřevěných částic a/nebo podobných částic
14. 14. Reaktor pro dokvašování piva podle nároku 13, vyznačující se tím, že uvedené částice jsou částice typu štěpin nebo tyčinek nebo částice tvaru jakýchkoliv pravidelných nebo nepravidelných těles, jejichž rozměr je převážně řádu 1 až 100 mm, výhodně 1 až 50 mm.