CZ376698A3 - Metoda a přístroj pro předání komunikace s přerušením řízeného měřením v systému s kódovým dělením - Google Patents
Metoda a přístroj pro předání komunikace s přerušením řízeného měřením v systému s kódovým dělením Download PDFInfo
- Publication number
- CZ376698A3 CZ376698A3 CZ983766A CZ376698A CZ376698A3 CZ 376698 A3 CZ376698 A3 CZ 376698A3 CZ 983766 A CZ983766 A CZ 983766A CZ 376698 A CZ376698 A CZ 376698A CZ 376698 A3 CZ376698 A3 CZ 376698A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- base station
- base stations
- user unit
- group
- handover
- Prior art date
Links
- 238000004891 communication Methods 0.000 title claims abstract description 166
- 238000005259 measurement Methods 0.000 title claims abstract description 20
- 238000000034 method Methods 0.000 title claims description 119
- 230000008569 process Effects 0.000 title description 26
- 230000029058 respiratory gaseous exchange Effects 0.000 claims description 26
- 230000000694 effects Effects 0.000 claims description 22
- 238000001228 spectrum Methods 0.000 claims description 17
- 230000002441 reversible effect Effects 0.000 claims description 14
- 238000005516 engineering process Methods 0.000 claims description 11
- 230000009471 action Effects 0.000 claims description 3
- 230000007423 decrease Effects 0.000 claims description 3
- 230000001413 cellular effect Effects 0.000 description 22
- 230000000875 corresponding effect Effects 0.000 description 19
- 230000005540 biological transmission Effects 0.000 description 14
- 238000001514 detection method Methods 0.000 description 14
- 230000008901 benefit Effects 0.000 description 13
- 230000006870 function Effects 0.000 description 9
- 230000008859 change Effects 0.000 description 8
- 238000012545 processing Methods 0.000 description 7
- 238000013461 design Methods 0.000 description 6
- 238000012546 transfer Methods 0.000 description 6
- 230000010267 cellular communication Effects 0.000 description 5
- 230000001052 transient effect Effects 0.000 description 5
- 230000001934 delay Effects 0.000 description 4
- 230000002829 reductive effect Effects 0.000 description 4
- 230000007704 transition Effects 0.000 description 4
- 238000013459 approach Methods 0.000 description 3
- 230000037361 pathway Effects 0.000 description 3
- 238000013439 planning Methods 0.000 description 3
- 230000004044 response Effects 0.000 description 3
- 238000010586 diagram Methods 0.000 description 2
- 230000008030 elimination Effects 0.000 description 2
- 238000003379 elimination reaction Methods 0.000 description 2
- 230000000977 initiatory effect Effects 0.000 description 2
- 230000007246 mechanism Effects 0.000 description 2
- XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N water Substances O XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- 238000007792 addition Methods 0.000 description 1
- 238000006243 chemical reaction Methods 0.000 description 1
- 230000001427 coherent effect Effects 0.000 description 1
- 230000001010 compromised effect Effects 0.000 description 1
- 230000003247 decreasing effect Effects 0.000 description 1
- 230000003111 delayed effect Effects 0.000 description 1
- 238000002716 delivery method Methods 0.000 description 1
- 230000006866 deterioration Effects 0.000 description 1
- 230000007613 environmental effect Effects 0.000 description 1
- 239000000835 fiber Substances 0.000 description 1
- 230000002452 interceptive effect Effects 0.000 description 1
- 230000004807 localization Effects 0.000 description 1
- 238000007726 management method Methods 0.000 description 1
- 238000013507 mapping Methods 0.000 description 1
- 238000012986 modification Methods 0.000 description 1
- 230000004048 modification Effects 0.000 description 1
- 239000013307 optical fiber Substances 0.000 description 1
- 230000000644 propagated effect Effects 0.000 description 1
- 230000001105 regulatory effect Effects 0.000 description 1
- 230000000241 respiratory effect Effects 0.000 description 1
- 230000011218 segmentation Effects 0.000 description 1
- 230000008054 signal transmission Effects 0.000 description 1
- 230000003595 spectral effect Effects 0.000 description 1
- 230000007480 spreading Effects 0.000 description 1
- 230000009885 systemic effect Effects 0.000 description 1
- 230000002123 temporal effect Effects 0.000 description 1
- 238000012384 transportation and delivery Methods 0.000 description 1
- 230000003313 weakening effect Effects 0.000 description 1
Classifications
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04W—WIRELESS COMMUNICATION NETWORKS
- H04W36/00—Hand-off or reselection arrangements
- H04W36/24—Reselection being triggered by specific parameters
- H04W36/32—Reselection being triggered by specific parameters by location or mobility data, e.g. speed data
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04W—WIRELESS COMMUNICATION NETWORKS
- H04W36/00—Hand-off or reselection arrangements
- H04W36/0005—Control or signalling for completing the hand-off
- H04W36/0083—Determination of parameters used for hand-off, e.g. generation or modification of neighbour cell lists
- H04W36/00835—Determination of neighbour cell lists
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04W—WIRELESS COMMUNICATION NETWORKS
- H04W36/00—Hand-off or reselection arrangements
- H04W36/0005—Control or signalling for completing the hand-off
- H04W36/0083—Determination of parameters used for hand-off, e.g. generation or modification of neighbour cell lists
- H04W36/0085—Hand-off measurements
Landscapes
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Computer Networks & Wireless Communication (AREA)
- Signal Processing (AREA)
- Mobile Radio Communication Systems (AREA)
Description
Tento vynález se týká obecně celulárních komunikačních systémů, které obsahují několik základních stanic. Podrobněji, tento vynález se týká nové a vylepšené metody pro předávání komunikace mezi základními stanicemi z různých celulárních systémů.
Dosavadní stav techniky
Použití modulačních metod systémů s kódovým dělením (CDMA) je jen jednou z mnoha metod pro usnadnění komunikace, ve které vystupuje mnoho systémových účastníků. Ačkoliv jiné metody, jako např. systémy s časovým dělením (TDMA) a systémy s kmitočtovým dělením (FDMA) jsou známy, CDMA má proti těmto metodám značné přednosti. Použití metod CDMA v komunikačních systémech s mnohonásobným přístupem je popsáno v patentu U.S. 4,901,307 nazvaném Komunikační systémy s rozprostřeným spektrem s mnohonásobným přístupem využívající satelitní nebo pozemní opakovače, který je vlastnictvím vlastníka tohoto vynálezu a na nějž se zde odkazujeme.
V tomto zmíněném patentu je popsána metoda mnohonásobného přístupu, ve kterém komunikuje velký počet uživatelů mobilního telefonního systému, každý z nich má transceiver (také se označuje jako uživatelská • · ·· · · ·· β·· ·«·· «·» *·** jednotka),pomocí satelitních opakovačů nebo pozemních základních stanic (také označované jako základní stanice či buňky) při použití komunikačních CDMA signálů s rozprostřeným spektrem. Při použití komunikace CDMA může být kmitočtové spektrum využito mnohonásobně. Použití metody CDMA má za následek mnohem větší využití spektra a tím se značně zvyšuje kapacita systému pro uživatele.
Obvyklé celulární FM telefonní systémy, které jsou ve Spojených Státech využívány, jsou obvykle nazývány termínem pokročilé mobilní telefonní služby (AMPS), které jsou detailně popsány v patentu Electronic Industry Association EIA/TIA-553 Mobilní stanice - specifikace kompatibility pozemní stanice. V takovém konvenčním celulárním FM telefonním systému je využitelné kmitočtové pásmo rozděleno do kanálů obvykle s šířkou 30 kHz. Oblast, ve které jsou služby dostupné, je geograficky rozčleněna do oblastí pokrytí základní stanicí, jejichž velikost se může lišit. Kmitočtové kanály, které jsou k dispozici, jsou rozděleny do skupin. Kmitočtové skupiny jsou přiděleny oblastem pokrytí takovým způsobem, aby se minimalizovala možnost interference mezi kanály. Uvažujme například systém se sedmi kmitočtovými skupinami a oblasti pokrytí, které mají tvar rovnostranných šestiúhelníků. Kmitočtová skupina použitá v jedné oblasti pokrytí není použita v šesti nejbližších oblastech pokrytí.
V obvyklých celulárních systémech se používá systém předání pro umožnění pokračování komunikačního spoje, když jednotka překročí hranici mezi oblastmi pokrytí dvěma různými základními stanicemi. V systému AMPS je zahájeno předání z jedné základní stanice na další, když přijímač skenovací přij ímač, jednotky na kanálu, v aktivní základní stanici, která obsluhuje hovor, zjistí, že úroveň přijímaného signálu z mobilní jednotky je pod předem stanovenou prahovou hladinou. Indikace nízké hladiny znamená, že mobilní jednotka musí být v blízkosti hranice oblasti pokrytí základní stanicí. Když poklesne hladina signálu pod předem stanovenou prahovou hladinu, požádá aktivní základní stanice řadič systému aby zjistil, zda sousední základní stanice přijímá signál z uživatelské jednotky na vyšší hladině, než tato základní stanice.
Řadič systému v odpovědi na dotaz aktivní základní stanice vyšle zprávu sousedním základním stanicím s požadavkem na předání. Každá základní stanice, která sousedí s aktivní základní stanicí, využije zvláštní který vyhledá signál od uživatelské na kterém pracuje. Když jedna ze sousedních základních stanic hlásí systémovému řadiči přiměřenou hladinu signálu, je započato předání na sousední základní stanici, která bude nyní označovaná jako cílová základní stanice. Předání se zahajuje výběrem nevyužitého kanálu ze skupiny kanálů, kterou cílová základní stanice využívá. Pak se vyšle povel uživatelské stanici přepnout na nový kanál, který využívá cílová základní stanice. Ve stejnou dobu přepne řadič systému spojení hovoru z aktivní základní stanice na cílovou základní stanici. Tento proces se označuje jako předání s přerušením. V tomto typu předání se totiž před navázáním spojení s cílovou základní stanicí přeruší spojení s původní aktivní základní stanicí.
V běžných systémech je hovor přerušen (ukončen), pokud je předání na cílovou základní stanici neúspěšné. Je mnoho důvodů, proč může k neúspěšnému předání s přerušením dojít.
• · • ·
Předání je neúspěšné, pokud k dispozici volný kanál, v případě, když jedna ze • · ·«· · · · ······ ··»··« · · «··« « · Β» ··«· · · ·* není na cílové základní stanici
Předání je také neúspěšné základních stanic hlásí příjem signálu z uživatelské jednotky, kdy ve skutečnosti přijímá signál z jiné uživatelské jednotky, která používá stejný kanál pro komunikaci se vzdálenou základní stanicí. Tato chyba má za následek přenos spoje hovoru na nesprávnou základní stanici, obvykle tu, na které je síla signálu z aktuální uživatelské stanice pro zachování komunikace nedostatečná. Dále selže předání v případě, že uživatelská jednotka nepřijme povel k přepnutí kanálu. Zkušenosti s provozem naznačují, že poruchy v předání se objevují často, což znatelně snižuje spolehlivost systému.
Další běžný problém v obvyklých telefonních systémech AMPS nastává, když uživatelská jednotka zůstává v blízkosti hranice dvou oblastí pokrytí po delší časový úsek. V této situaci má hladina signálu vzhledem k oběma základním stanicím tendenci k fluktuaci při pohybu uživatelské stanice nebo v v případě, kdy odrazivé či pohltivé předměty mění svou polohu. Fluktuace hladiny signálu může mít za následek ping-pongovou situaci, kdy dochází k opakovaným požadavkům na předání hovoru tam a zpět mezi dvěma základními stanicemi. Taková nepotřebná předání zvyšují pravděpodobnost náhlého přerušení hovoru. Opakovaná předání mohou navíc, i když jsou úspěšná, mít negativní vliv na kvalitu signálu.
V patentu US 5,101,501 s názvem Metoda a systém pro zajištění hladkého předání v komunikacích v celulárním CDMA telefonním systému, vydaném 31. března 1992, který je přiznán vlastníkovi tohoto vynálezu, je popsána metoda a systém pro zajištění komunikace s uživatelskou jednotkou ···· · * · · · · · • · · « 4 · · a «·· · · ·
9 9··· · · ···· ·« ·· ···· ·· 99 pomocí více než jedné základní stanice během předání hovoru CDMA. Při použití takového typu předání není komunikace uvnitř celulárního systému při předání z aktivní na cílovou základní stanici přerušeno. Tento typ předání se může považovat za hladké, protože komunikace s cílovou základní stanicí, která se stává druhou aktivní základní stanicí, se navazuje před tím, než je spojení s první aktivní základní stanicí ukončeno.
Vylepšená metoda hladkého předání je popsána v patentu US 5,267,261 s názvem Hladké předání mobilní stanice v celulárních CDMA komunikačních systémech, vydaném 30. listopadu 1993, na který se budeme v dalším odkazovat jako na patent 261, který je též přiznán vlastníkovi tohoto vynálezu. V systému podle patentu 261 je proces hladkého předání řízeno na základně měření pilotních signálů, které v systému vysílá každá základní stanice. Tato měření síly pilotních signálů pomáhají při procesu hladkého předání zjednodušením identifikace základních stanic, na které je možné předání provést.
Podrobněji, v systému podle patentu 261 monitoruje uživatelská jednotka sílu pilotních signálů ze sousedních základních stanic. Oblast pokrytí sousedních základních stanic nemusí v podstatě hraničit s oblastí pokrytí základní stanice, se kterou je navázána aktivní komunikace. Pokud je síla měřeného pilotního signálu z jedné ze sousedních stanic nad stanoveným prahem, vyšle uživatelská jednotka zprávu o síle signálu řadiči systému přes aktivní základní stanici. Řadič systému vysílá cílové základní stanici povel k navázání komunikace s uživatelskou jednotkou a přes aktivní základní stanici dává povel uživatelské jednotce • · • · • · « · ♦ · • « · · · • * · · v · • · · · · * • a a · a · · · a a a a aa a a ···· · · ♦♦ navázat dočasné spojení s cílovou základní stanicí při současném zachování spojení s aktivní základní stanicí. Tento proces může pokračovat s dalšími základními stanicemi.
Když uživatelská jednotka zjistí, že úroveň pilotního signálu, který odpovídá jedné ze základních stanic se kterými uživatelská jednotka komunikuje, klesne pod předem stanovený práh, vyšle uživatelská jednotka zprávu o úrovni signálu příslušné základní stanice řadiči systému přes aktivní základní stanici. Řadič systému vyšle povel identifikované základní stanici a uživatelské jednotce na ukončení komunikace přes uvedenou základní stanici při současném udržování komunikace s další aktivní základní stanicí či aktivními stanicemi.
Ačkoliv jsou výše popsané metody vhodné pro přenos hovorů mezi základními stanicemi v jednom celulárním systému, které jsou řízeny stejným řadičem systému, složitější situace nastává, když se uživatelská jednotka dostane do oblasti pokrytí, která je obsluhována základní stanicí, která náleží jinému celulárnímu systému. Jedním z komplikujících faktorů v takovém mezisystémovém předání je, že každý systém je řízen jiným řadičem systému, a obvykle neexistují přímé spoje mezi základními stanicemi prvního systému a řadičem druhého systému a naopak. Takové dva systémy jsou proto vyloučeny z obsluhy simultánní komunikace uživatelské jednotky přes více než jednu základní stanici během procesu předání. Dokonce i v případě existence mezisystémového spoje mezi dvěma systémy, což zjednodušuje mezisystémové hladké předání, komplikují časté rozdílnosti vlastností obou systémů dále proces hladkého předání.
Pokud nejsou k dispozici prostředky pro provedení • ·· ···· · · * · • ·»· · · · · · · · ·»·«·» » « ··· ··· *»*··· · · «· · · · · ·· · · · · · · ♦ · mezisystémového hladkého předání, vykonání předání s přerušením spojení hovoru z jednoho systému na druhý se stává pro nepřerušenou komunikaci kritickým. Mezisystémové předání musí být provedeno v čase a místě, kdy je pravděpodobné, že předání hovorového spojení bude úspěšné. Z toho vyplývá, že předání se může např. zahájit pouze v případech:
(i) na cílové základní stanici je k dispozici volný kanál, (ii) uživatelská jednotka je v dosahu cílové i aktivní základní stanice a (iii) uživatelská jednotka je na takové pozici, kde je zaručen příjem povelu pro přepnutí kanálů
V ideálním případě by mělo být takové předání s přerušením prováděno takovým způsobem, který by zamezil vzniku ping-pongových žádostí o předání mezi základními stanicemi různých systémů.
Tato a další nevýhody stávajících metod mezisystémového předání s přerušením zhoršují kvalitu celulárních systémů a může se očekávat, že se dále zhorší činnost s dalším rozšiřováním konkurenčních celulárních systémů. Z toho důvodu je potřeba takové metody mezisystémového předání s přerušením, která umožní spolehlivé provedení předání hovoru mezi základními stanicemi různých systémů.
Podstata vynálezu
Tento vynález využívá zpoždění smyčky mezi uživatelskou jednotkou a základní stanicí, které jsou členy aktivní • · »· ·» ·» • « · · · · · • · · fc · · ···««· ♦· • · · * * ·
4··· ·· ·· «··· stanovení «4 ·· » · · * ř · · · • « · · · · • · • · fc · a kandidátské skupiny, pro stanovení polohy uživatelské jednotky. Jedním z kladů tohoto vynálezu je zjednodušení předání s přerušením z první základní stanice řízené prvním řadičem systému na druhou základní stanici řízenou druhým řadičem systému. Zpoždění smyčky mezi základními stanicemi v kandidátské skupině nejsou měřena přímo a musí být vypočtena na základě příjmu uživatelské jednotky pilotního signálu kandidátské základní stanice uživatelskou jednotkou.
Poté, co je zpoždění smyčky stanoveno, může být využito spolu s předáním s přerušením řízeného měřením uživatelskou jednotkou (MDHO) ke stanovení, zda se uživatelská jednotka nachází v oblasti pokrytí, kde je předání s přerušením jak potřebné, tak i je pravděpodobné, že bude úspěšné, a pro stanovení, na kterou základní stanici se má předání uskutečnit. Když se uživatelská jednotka dostane do stavu MDHO, vyšle aktivní komunikační řídící jednotka, která obsluhuje spojení uživatelské stanice, skupinu měření zpoždění smyčky a příslušné náležitosti základní stanice řadiči systému. Řadič systému využívá tabulku MDHO, která obsahuje posloupnost řádkových informací. Každá řádka obsahuje seznam identifikačních čísel základních stanic a příslušné rozsahy zpoždění smyčky pro identifikaci určité oblasti a příslušné úkony pro předání v každé oblasti. Pokud poloha uživatelské jednotky odpovídá některé z oblastí, která je popsána řádkem v tabulce MDHO, zahájí řadič systému činnost, která je specifikovaná v tabulce MDHO.
Parametry, které řídí proces hladkého předání mohou být přidány pro zvýšení počtu členů kandidátské a aktivní skupiny. Dýchání základní stanice může být také pro správnou činnost zvětšeno. Myšlenka MDHO může být spojena • a a· • · · • · ·· • · « a · « « a a a a a s konfiguracemi fyzických oblastí pokrytí, což zabezpečuje jak vnitrosystémovou, tak i mezisystémovou prostorovou hysterezi. Může být také kombinována s dalšími konfiguracemi plánování sítí, aby se co nejlépe využily v předání z CDMA na CDMA při různých kmitočtech.
Přehled obrázku na výkrese
Vlastnosti, cíle a výhody tohoto vynálezu budou zřejmé z dalšího detailního popisu při uvážení výkresů, kde:
obr. 1 znázorňuje celulární systém WLL, PCS nebo bezdrátový PBX, obr. 2 ukazuje celulární komunikační sít, která se sestává z prvního, resp. druhého celulárního systému, které jsou řízeny první (MSC-I) a druhou (MSC-II) mobilní ústřednou, obr. 3 ukazuje celulární komunikační systém, který je spojen se směrovým mikrovlnným mikrovlnnými anténami, obr. 4A ukazuje značně oblasti předání s přerušením FM obr. 4B ukazuje značně oblasti předání s přerušením systému, obr. 4C ukazuje značně oblasti předání odpovídající odlišném kmitočtu, obr. 5 ukazuje skupinu přechodných a druhého systému funkce tabulky měření řízei spojem mezi dvěmi směrovými idealizovanou reprezentaci systému, idealizovanou reprezentaci a hladkého předání v CDMA idealizovanou reprezentaci předání z CDMA na CDMA na základních stanic vnitřních, a je použit pro znázornění ého předání s přerušením
44 » 4 4
444 uživatelské stanice, obr. 6 ukazuje anténní obrazec pro třísektorovou základní stanici, obr. 7 znázorňuje použití detekčního pravidla v předání z CDMA na CDMA na stejných kmitočtech, obr. 8 znázorňuje použití detekčního pravidla v předání z CDMA na CDMA na odlišných kmitočtech, obr. 9 znázorňuje dvě sousední základní stanice v nastavení pro provádění předání z CDMA na CDMA při odlišném kmitočtu, obr. 10 znázorňuje předání z CDMA systému na systém zajištující služby při použití rozdílné technologie, obr. 11 znázorňuje alternativní konfiguraci zajištění předání z CDMA na CDMA při odlišných kmitočtech využitím multisektorové základní stanice, obr. 12 je blokový diagram dosavadní základní stanice která má možnost diverzifikovaného příjmu, obr. 13 je blokový diagram hraniční základní stanice, která vykazuje nerovnoměrnou směrovou charakteristiku pro zajištění členitost v drahách signálu, obr. 14 reprezentuje využití sousedních základních stanic pro provedení předání s přerušením, obr. 15 reprezentuje využití blízkých základních stanic, jejichž oblasti pokrytí se značně překrývají, při provádění předání s přerušením, obr. 16 znázorňuje využití kužele ticha v CDMA systému, který je protnut směrovým mikrovlnným spojem a obr. 17 znázorňuje využití kužele ticha v CDMA systému, který je protnut směrovým mikrovlnným spojem, kdy oblast pokrytí kužele ticha a oblasti pokrytí směrového • · · · * · · · • · · · • · · * · · • · » » · t mikrovlnného spoje jsou v podstatě shodné.
Příklady provedení vynálezu
Na obr. 1 je znázorněn příklad provedení celulárního telefonního systému, bezdrátové soukromé ústředny (PBX), bezdrátového místního okruhu (WLL), osobního komunikačního systému (PCS) či komunikačního systému. základní stanice z obr.
jiného analogového bezdrátového V alternativním provedení může být 1 na satelitu. Systém znázorněný na obr. 1 může využívat různé modulační metody vícenásobného přístupu pro usnadnění komunikace mezi velkým počtem uživatelských jednotek a několika základními stanicemi. Je známo několik metod komunikačních systémů s vícenásobným přístupem, jako např. systém s časovým dělením (TDMA), kmitočtovým dělením (FDMA), kódovým dělením (CDMA) a systémy s amplitudovou modulací (AM), jako např. s potlačeným postranním pásmem. Avšak rozprostření spektra modulační metody CDMA má znatelné výhody oproti ostatním metodám modulací s vícenásobným přístupem. Využití metody CDMA v komunikačních systémech s vícenásobným přístupem je popsáno v patentu US 4,901,307, názvem Komunikační systém s rozprostřeným spektrem využívající satelitní nebo pozemní opakovače, který je přiznán vlastníkovi tohoto vynálezu a na který se zde odkazujeme. Mnoho z myšlenek, které jsou zde popsány, mohou být využity v rozmanitých komunikačních metodách a i výhodná provedení tohoto vynálezu jsou zde popsána s odkazem na systém CDMA.
vydaného 13. února 1990 pod s vícenásobným přístupem ·· ·
4 4 fl »
Ve výše zmíněném patentu US 4,901,307 je popsána metoda vícenásobného přístupu, kde velký počet uživatelů mobilního telefonního systému má transceiver a komunikují přes satelitní opakovače a nebo pozemní základní stanice za využití komunikačních CDMA signálů s rozprostřeným spektrem. Při použití CDMA komunikace může být jedno kmitočtové spektrum využito mnohonásobně pro komunikaci několika odlišných komunikačních signálů. Využití CDMA má za následek mnohem vyšší spektrální účinnost, než je dosahovaná jinými metodami mnohonásobného přístupu a tak umožňuje zvýšení uživatelské kapacity.
V typickém CDMA systému vysílá každá základní stanice jedinečný pilotní signál. Ve výhodném provedení je pilotní signál nemodulovaná přímá sekvence, signál s rozprostřeným spektrem, která je neustále vysílána všemi základními stanicemi s využitím společného kódu pseudonáhodného šumu (PN). Každá základní stanice či sektor základní stanice vysílá společný pilotní sekvenci s časovým offsetem vzhledem k dalším základním stanicím. Uživatelská jednotka může identifikovat základní stanici z fáze kódového offsetu pilotního signálu, který přijímá ze základní stanice. Pilotní signál také poskytuje fázovou referenci pro koherentní demodulaci a základnu měření síly signálu, která se používá při předání.
Dále v odkazu na obr. 1, řadič systému a spínač 10, který je také nazýván jako mobilní ústředna (MSC), obvykle obsahují rozhraní a obvody zpracování pro zajištění systémového řízení pro základní stanice. Řadič 10 také řídí směrování telefonních hovorů z veřejné spínané telefonní sítě (PSTN) na příslušnou základní stanici pro přenos na • * ·* »« » · · • · · · ···· ·· ·· ···· · ’ ’ uživatelskou jednotku. Řadič 10 také řídí směrování hovorů z uživatelských jednotek přes alespoň jednu základní stanici na PSTN. Řadič 10 může směrovat hovory mezi uživatelskými jednotkami přes příslušné základní stanice.
Typický bezdrátový komunikační systém obsahuje některé základní stanice s několika sektory. Základní stanice s několika sektory obsahuje několik nezávislých vysílacích a přijímacích antén, stejně jako nezávislé obvody zpracování. Tento vynález se rovněž týká každého sektoru sektorové základní stanice i základní stanice s jedním sektorem. Výrazem základní stanice se tak rozumí bud jeden sektor základní stanice a nebo jednosektorová základní stanice.
Řadič 10 muže být spojen se základními stanicemi různými prostředky, jako např. telefonní linkou, optovláknovým spojem nebo směrovými mikrovlnnými komunikačními spoji. Obr. 1 znázorňuje příklad základní stanice 12, 14, 16 a uživatelské jednotky 18. Uživatelská jednotka 18 může být telefon ve vozidle, přenosná jednotka, jednotka PCS nebo pevná místní smyčka či jiné zařízení, přenos hlasu či dat. Šipky 20A-20B spojení mezi základní stanicí 12 a uživatelskou jednotkou 18. Šipky 22A-22B znázorňují možná spojení mezi základní stanicí 14 a uživatelskou jednotkou 18. Podobně znázorňují šipky 24A-24B možné spojení mezi základní stanicí 16 a uživatelskou jednotkou 18.
Umístění základní stanice je navrženo tak, aby zajistila obsluhu uživatelských jednotek v dané oblasti pokrytí. Pokud je uživatelská jednotka v nečinnosti, např. není z ní veden žádný hovor, monitoruje neustále vysílání které zabezpečuje znázorňují možné obr. 1, můžeme je uvnitř oblasti pilotního signálu ze všech blízkých základních stanic. Jak je znázorněno na obr. 1, pilotní signály jsou uživatelským jednotkám 18 vysílány základními stanicemi 12, 14 a 16 po komunikačních spojích 20B, 22B, resp. 24B. Obecně budeme rozumět pojmem přímý spoj spojení od základní stanice na uživatelskou jednotku a pojmem zpětný spoj spojení od uživatelské jednotky na základní stanici.
V příkladu, který je uveden na předpokládat, že uživatelská jednotka 18 pokrytí základní stanicí 16. To je v případě, že uživatelská jednotka 18 přijímá pilotní signál ze základní stanice 16 s vyšší úrovní, než další signály, které monitoruje. Když zahájí uživatelská jednotka komunikaci provozním kanálem (tedy telefonní hovor), je vyslána základní stanici 16 řídící zpráva. Základní stanice 16 oznámí po přijetí požadavku na hovor řadiči 10 a vyšle volané telefonní číslo. Řadič 10 pak spojí hovor přes PSTN s určeným příjemcem.
V případě, že je hovor zahájen z PSTN, vyšle řadič 10 informaci o hovoru skupině základních stanic, které se nacházejí přibližně v oblasti, kde byla naposled zachycena přítomnost uživatelské jednotky. Základní stanice pak vyšle pagingovou zprávu. Pokud uživatelská jednotka příjemce přijme tuto pagingovou zprávu, odpoví řídící zprávou, která je vyslána nejbližší základní stanici. Řídící zpráva oznámí řadiči 10, že příslušná základní stanice komunikuje s uživatelskou jednotkou. Řadič 10 nejprve trasuje hovor pro uživatelskou jednotku přes tuto základní stanici.
V případě, že se uživatelská jednotka 18 dostane z oblasti pokrytí původní základní stanice, např. základní stanice 16, je spojení přeneseno na jinou základní stanici.
• ·
Proces přenesení spojení na jinou základní stanici se označuje jako předání.
Podle normy Mobile Station-Base Station Compatibility Standard for Dual-Mode Wideband Spread Spectrum Cellular System, TIA/EIA/IS-95, který se obvykle nazývá IS-95, může být předání zahájeno i samotnou uživatelskou jednotkou. Uživatelská jednotka je vybavena vyhledávacím přijímačem, který je použit pro vyhledávání vysílaných pilotních signálů blízkých základních stanic a navíc i pro další funkce. Pokud je pilotní signál jedné z blízkých základních stanic, např. základní stanice 12, silnější než předem stanovená hladina, vyšle uživatelská jednotka 18 zprávu stávající základní stanici, základní stanici 16. Tato informace je předána přes základní stanici 16 na řadič 10. Řadič 10 po přijetí této informace může zahájit spojení mezi uživatelskou jednotkou 18 a základní stanicí 12. Řadič 10 vyžádá na základní stanici 12 přidělení prostředků pro hovor. Ve výhodném provedení tohoto vynálezu přidělí základní stanice 12 pro zpracování hovoru kanálový element a dá o takovémto přidělení zprávu zpět na řadič 10. Řadič 10 informuje uživatelskou jednotku 18 přes základní stanici 16, aby začala vyhledávat signály ze základní stanice 12 a informuje základní stanici 12 o parametrech kanálu uživatelské jednotky. Uživatelská jednotka 18 komunikuje přes obě základní stanice 12 i 16. Během tohoto procesu stále uživatelská jednotka identifikuje a měří úroveň pilotních signálů, které přijímá. Tímto způsobem se provádí předání vyvolané uživatelskou jednotkou.
Předcházející proces se může označit za hladké předání, protože uživatelská jednotka současně komunikuje
pomocí více než jedné základní stanice. Během hladkého předání může MSC spojovat nebo vybírat mezi signály, které jsou přijímány každou základní stanicí, se kterou uživatelská jednotka komunikuje. Uživatelská jednotka kombinuje signály, které přijímá ze všech základních stanic, a tak výsledek je získán souhrnem.
Při probírání procesu hladkého předání je zřejmé, že MSC provádí centralizované řízení tohoto procesu. Předání zahájená uživatelskou jednotkou bývají složitější, pokud se stane, že uživatelská jednotka se nachází uvnitř oblasti pokrytí dvou či více základních stanic, které nepatří stejnému celulárnímu systému, tzn., které nejsou řízeny stejným MSC.
Na obr. 2 je celulární komunikační sít 30, která obsahuje první a druhý celulární systém pod řízením první a druhé mobilní ústředny, MSC-I, resp. MSC-II. MSC-I a MSC-II jsou spojeny s příslušnými základními stanicemi prvního a druhého celulárního systému různými způsoby, např. speciální telefonickou linkou, optickým vláknem či směrovým mikrovlnným spojem. Na obr. 2 je znázorněno pět základních stanic BIA - B1E, které pokrývají oblasti CIA - C1E prvního systému, a pět základních stanic B2A - B2E, které pokrývají oblasti C2A - C2E druhého celulárního systému.
Pro přehlednost jsou oblasti pokrytí CIA - C1E a C2A - C2E z obr. 2 a oblasti pokrytí z obr. 3, které zde byly postupně zavedeny, znázorněny jako kruhové či šestiúhelníkové a jsou velmi zjednodušené. Za skutečných komunikačních podmínek se mohou oblasti pokrytí základní stanicí lišit velikostí i tvarem. Oblasti pokrytí základní stanicí se obvykle překrývají s hranicí oblastí pokrytí ···· ·· ·· ···· ·· ·· základní stanice a tím definují tvary oblastí pokrytí, které jsou rozdílné od ideálního kruhového či šestiúhelníhového tvaru. Navíc, základní stanice mohou být také rozčleněny např. do třech sektorů, což je známo.
V dalším budou oblasti pokrytí C1C - C1E a C2C - C2E označovány jako hraniční, nebo přechodné oblasti pokrytí, protože tyto oblasti pokrytí jsou v blízkosti hranice mezi prvním a druhým celulárním systémem. Zbylé oblasti pokrytí uvnitř každého systému budou označovány jako vnitřní oblasti pokrytí.
Zběžným pohledem na obr. 2 zjistíme, že MSC-II nemá přímý přístup ke komunikaci se základními stanicemi BIA - B1E a MSC-I nemá přímý přístup ke komunikaci se základními stanicemi B2A - B2E. Jak ukazuje obr. 2, MSC-I a MSC-II mohou spolu komunikovat. Např. EIA/TIA/IS-41 s názvem Cellular Rádio Telecommunication Intersystem Operations s následnými doplňky definují normu pro komunikaci mezi spínači různých provozních oblastí, jak je znázorněno mezisystémovým datovým spojem 34 na obr. 2. Pro uskutečnění hladkého předání mezi jednou základní stanicí B1C - B1E a jednou ze základních stanic B2C - B2E se musí uskutečnit přenos velkého množství hovorových signálů a informace o řízení výkonu mezi MSC-I a MSC-II. Zdlouhavost spojení spínačů a velké množství hovorových signálů a informace o řízení výkonu může způsobit nežádoucí zpoždění a může nepatřičně zahltit prostředky. Další potíží při provádění hladkého předání je, že architektury systémů řízeného MSC-I a systému řízeného MSC-II se mohou navzájem značně lišit. Také metody pro řízení výkonu použité v obou systémech se mohou značně lišit. Proto tento vynález má za cíl popsat • · • · · 4 » 4 4 přenos signálů, s přerušením i používá pilotní signál je 08/413,306 s názvem Metoda mechanismus předání s přerušením mezi dvěma systémy pro vyhnutí se komplikacím a nákladům mezisystémového hladkého předání.
Mechanismus předání s přerušením může být použit za různých situací. Např. tehdy, kdy systém řízený MSC-II nepoužívá CDMA, ale FM, TDMA či jinou metodu modulace pro V takovém případě je potřebné předání v případě, že je k dispozici systém mezisystémového hladkého předání v systému, který je řízen pomocí MSC-I, protože hladké předání je možné jen v případě, když oba systémy pracují s CDMA. Podle tohoto vynálezu může dojít k předání uživatelských jednotek mezi systémy, které využívají různá vzdušná rozhraní. Je možné, že je zapotřebí modifikovat druhý systém pro vysílání pilotního signálu či jiného CDMA na pomoc při zahájení procesu předání s přerušením. Systém, který detailně popsán v patentu US a přístroj pro předání s přerušením uživatelské jednotky z CDMA systému na alternativní systém, podaném 30. března 1995. Alternativní systém je detailně popsán v patentu US 08/522,469 s názvem Duplexní opakovač s časovým dělením na jednom kmitočtu, podaném 31. srpna 1995, které oba jsou vlastnictvím vlastníka tohoto vynálezu. Systém využívající jednotku pilotního signálu je detailně popsán v patentu 08/322,817 s názvem Metoda a přístroj pro předávání mezi různými celulárními komunikačními systémy, podaném 13. října 1995, který je vlastnictvím vlastníka tohoto vynálezu.
Další situací, za které může být předání s přerušením výhodné, je případ, kdy uživatelská jednotka změní kmitočet, na kterém pracuje. Například uvnitř pásem PCS mohou
• · • · · · • · · • · · · · · mikrovlnné spoje pracovat spolu s CDMA komunikačním systémem. Na obr. 3 je znázorněn mikrovlnný spoj 140 mezi směrovou anténou 130 a směrovou mikrovlnnou anténou 135. Základní stanice 40, 100 a 110 mohou vyžadovat využití jiného kmitočtového pásma, než pásmo využité mikrovlnným spojem 140 a tím se vyhnout interferenci mezi oběma systémy. Protože směrová mikrovlnná anténa 130 a směrová mikrovlnná anténa 135 jsou vysoce směrové, má mikrovlnný spoj 140 velmi úzké pole. Tímto způsobem mohou základní stanice systému, jako základní stanice 115, 120, a sektory 50 a 70 pracovat bez interferencí se směrovým mikrovlnným spojem 140. Tak může uživatelská jednotka 125 pracovat v kanálu CDMA ve stejném kmitočtovém pásmu jako mikrovlnný spoj 140. Pokud se uživatelská jednotka 125 přibližuje k základní stanici 110, která nepodporuje komunikaci na kmitočtu, na kterém uživatelská jednotka právě vysílá, není možné dokončit hladké předání ze základní stanice 115 na základní stanici 110. Místo toho může základní stanice 115 přikázat uživatelské jednotce 125 provést předání s přerušením v jiném kmitočtovém pásmu, které je podporováno základní stanicí 110. Další situací, kdy může být předání s přerušením užitečné je případ, kdy uživatelská jednotka musí změnit kmitočet, aby se zátěž rovnoměrněji rozložila. Například v pásmu PCS, kdy CDMA komunikuje signály provozních kanálů v několika kmitočtových pásmech, např. v kmitočtovém pásmu fl a kmitočtovém pásmu f2. Pokud je kmitočtové pásmo f2 více zatíženo aktivními komunikačními signály než kmitočtové pásmo fl, může být výhodné předat některé aktivní komunikační signály z kmitočtového pásma f2 do kmitočtového pásma fl. Pro provedení sdílení zátěže je
jedné či více uživatelských jednotek, které pracují v kmitočtovém pásmu f2, nařízeno začít provoz v kmitočtovém pásmu f2 provedením vnitrosystémového předání s přerušením.
Nejspolehlivějším způsobem pro provedení předání s přerušením může být nařídit základní stanici 115, aby provedla předání s přerušením na jiný kmitočet uvnitř sebe. Takže v některém bodu, kdy uživatelská jednotka 125 přijímá silné a spolehlivé signály ze základní stanice 115, přikáže základní stanice 115 uživatelské jednotce 125 pracovat na jiném kmitočtu, který podporuje základní stanice 115. Základní stanice 115 začne vysílat a pokouší se přijímat signály vysílané uživatelskou jednotkou na novém kmitočtu. Jinak se může předání s přerušením provést mezi prvním kmitočtem základní stanice 115 a druhým kmitočtem základní stanice 110. Ani jeden z těchto dvou typů předání s přerušením nevyžaduje mezisystémovou komunikaci.
Opět v odkazu na obr. 2, první mobilní ústředna (MSC-I) řídí trasování telefonního hovoru z PSTN k příslušné základní stanici BIA - B1E pro přenos na příslušnou uživatelskou jednotku. MSC-I také řídí trasování hovorů z uživatelských jednotek uvnitř oblasti pokrytí přes alespoň jednu základní stanici na PSTN. MSC-II pracuje podobným způsobem pro řízení činnosti základních stanic B2A-B2E pro směrování hovorů mezi PSTN a základními stanicemi B2A-B2E. Řídící zprávy a podobné mohou být přenášeny mezi MSC-I a MSC-II pomocí mezisystémového datového spoje 34 s využitím průmyslové normy jakou je IS-41 nebo její revize.
Pokud se uživatelská jednotka nachází uvnitř oblasti pokrytí vnitřní základní stanice, tak se uživatelská jednotka naprogramuje pro monitorování vysílání pilotních
signálů ze skupiny sousedních základních stanic. Uvažujme případ, ve kterém se uživatelská jednotka nachází uvnitř oblasti pokrytí C1D, ale přibližuje se k oblasti pokrytí C2D. V tomto příkladu může uživatelská jednotka začít přijímat využitelné hladiny signálu ze základní stanice B2D, což se pak oznámí základní stanici BÍD a všem dalším základním stanicím, se kterými uživatelská jednotka právě komunikuje. Čas, po kterém uživatelská jednotka přijímá využitelné hladiny signálu, může být stanoven z měření jednoho či více kvantifikovatelných parametrů (např. úrověň signálu, poměr signálu k šumu, četnost chybných rámců, četnost vymazání rámců, četnost chyb a/nebo relativní zpoždění) přijímaného signálu. Ve výhodném provedení je měření založeno na síle pilotního signálu, jak je přijímán uživatelskou jednotkou. Po takové detekci hladin použitelného přijímaného signálu uživatelskou jednotkou a vyslání jejích výsledků základní stanici BÍD zprávou o síle signálu či kvalitě může pak pokračovat uživatelskou jednotkou vyvolané předání s přerušením ze základní stanice BÍD na základní stanici B2D následovně:
(i) Základní stanice BÍD spojí hladinu signálu ze základní stanice B2D, kterou ohlásila uživatelská jednotka s MSC-I, který ví, že základní stanice B2D je řízena MSC-II.
(ii) MSC-I dá požadavek na kanálové prostředky a mezisystémové spojovací prostředky mezi dvěma systémy na základní stanici B2D z MSC-II přes mezisystémový datový spoj 34, (iii) MSC-II odpovídá na požadavek podáním informace na MSC-I přes mezisystémový datový spoj 34, která identifikuje kanál, na kterém má být komunikace navázána, spolu s dalšími ·· ·· » · · ' • · » ·· • • · · · informacemi. Navíc rezervuje řadič označený kanál v základní stanici B2D pro komunikaci s uživatelskou jednotkou a spojovacími prostředky, (iv) MSC-I dá novou informaci o kanálu uživatelské jednotce přes základní stanici BÍD a určí čas, kdy má uživatelská jednotka začít komunikaci se základní stanicí B2D, (v) Komunikace se naváže přes předání s přerušením mezi uživatelskou jednotkou a základní stanicí B2D v určeném čase a (vi) MSC-II ohlásí MSC-I úspěšný přechod uživatelské jednotky do systému.
Jednou obtíží v této metodě je, že MSC-I neví, zda signál z uživatelské jednotky přijímaný základní stanicí B2D je na dostatečné úrovni, aby se dala komunikace navázat. MSC-I přikazuje uživatelské jednotce navázat komunikaci se základní stanicí B2D. Podobně základní stanice B2D ještě nemusí přijímat využitelnou hladinu signálu z uživatelské jednotky. Výsledkem může být, že hovorové spojení je béhem procesu přenosu řízení na MSC-II ukončeno. Pokud je hovorové spojení ukončeno, je z MSC-II vysláno na MSC-I chybové hlášení a ne potvrzení příjmu.
Další potíží při provádění předání s přerušením je charakter hranic oblasti pokrytí CDMA systému. V FM systému, např. AMPS, jsou místa překryvu oblastí pokrytí poměrně velká. Překryv oblastí pokrytí je místo, kde komunikace uživatelskou jednotkou může být podporována dvěma rozdílnými základními stanicemi. V FM systémech takovéto překryvy oblastí pokrytí musí být velké, protože předání s přerušením může být úspěšné pouze v případě, že se uživatelská jednotka > · · ·· · 4
V oblasti 160 tak i základní nachází v překryvu oblastí pokrytí. V příkladu na obr. 4A je znázorněn značně zidealizovaný FM systém. Základní stanice 150 a základní stanice 165 mohou zabezpečit přímý a zpětný FM spoj komunikace s uživatelskou jednotkou 155. (Přímým spojem je označováno spojení ze základní stanice na uživatelskou jednotku. Zpětným spojem se nazývá spojení z uživatelské jednotky na základní stanici) je signál jak ze základní stanice 150, stanice 165 na dostatečné úrovni pro navázání komunikace s uživatelskou jednotkou 155. Poznamenejme, že vzhledem k povaze FM systému nemohou základní stanice 150 a 165 komunikovat s uživatelskou jednotkou 155 současně. Když v oblasti 160 dojde k předání s přerušením ze základní stanice 150 na základní stanici 165, je použit jiný kmitočet pro komunikaci mezi základní stanicí 165 a uživatelskou jednotkou 155, než byl používán mezi základní stanicí 150 a uživatelskou jednotkou 155. Základní stanice 165 nikdy nevysílá na žádném kmitočtu, který používá základní stanice 150 a tak základní stanice 165 nepůsobí žádné interference v komunikaci mezi základní stanicí 150 a jakoukoliv uživatelskou jednotkou, se kterou komunikuje. Hranice 182 znázorňuje místo, za kterým není možná komunikace mezi základní stanicí 165 a uživatelskou jednotkou 155. Podobně hranice 188 označuje místo, za kterým není možná komunikace mezi základní stanicí 150 a uživatelskou jednotkou 155. Je zřejmé, že obr. 4A, stejně jako obr. 4B a 4C nejsou nakresleny v měřítku a ve skutečnosti jsou překryvy oblastí pokrytí relativně úzké v porovnání s celkovou velikostí oblasti pokrytí každé základní stanice.
V hladkém předání v systému CDMA není existence »· ·· • · · • ··· « « >
• · · ··· α »· • · « • · • · · • · ·0·· • · · r · · ·«· ··· • · ·· ·· překryvu oblastí pokrytí, kde komunikace může být podporována úplně jednou ze dvou základních stanic, není kritická. V oblasti, kde dochází ke hladkému předání je pro možnost udržovat spolehlivou komunikaci dostatečné, aby bylo navázáno spojení se dvěma či více základními stanicemi zároveň. V CDMA systému obvykle pracují na stejném kmitočtu aktivní a sousední základní stanice. Takže když se uživatelská jednotka přiblíží oblast pokrytí sousední základní stanice, sníží se hladina signálu z aktivní základní stanice a zvýší se hladina interference ze sousední základní stanice. Vzhledem ke zvýšené interferenci ze sousedních základních stanic může být při neuskutečnění spojení mezi aktivní základní stanicí a uživatelskou jednotkou ohroženo. Spojení je obzvláště ohroženo v případě, kdy slábne signál z aktivní základní stanice a ne ze sousední základní stanice.
Na obr. 4B je zobrazena značně zidealizovaná podoba CDMA systému. CDMA základní stanice 200 a CDMA základní stanice 205 mohou navázat přímý a zpětný spoj CDMA komunikace s uživatelskou jednotkou 155. V nejtmavší oblasti 170 je hladina signálu z obou základních stanic 200 a 205 dostatečná pro vedení komunikace s uživatelskou jednotkou 155 i v případě, že je navázáno pouze jedno spojení s jednou ze dvou základních stanic 200 nebo 205. Za hranicí 184 není spolehlivé pouze spojení se základní stanicí 205 spolehlivé. Podobně za hranicí 186 není pojení pouze se základní stanicí 200 spolehlivé.
Oblasti 175A, 170 a 175B reprezentují ty oblasti, ve kterých je pravděpodobné, že uživatelská jednotka je v hladkém předání mezi základními stanicemi 200 a 205.
• · · » · • · • · » · · » · • · · ♦ ♦ ♦ • · ·· ·· a 205
Navázání komunikace přes obě základní stanice 200 zlepší celkovou spolehlivost systému i když spojení uživatelské jednotky v oblasti 175A se základní stanicí 205 není samo o sobě spolehlivé pro podporu komunikace. Za hranicí 180 je hladina signálu ze základní stanice 205 na uživatelskou jednotku pro podporu komunikace nedostatečná dokonce i při hladkém předání.
Poznamenejme, že obr. 4A a 4B jsou nakresleny se vzájemnými odkazy, čísla odkazů použitých na označení hranic 180, 182, 184, 186, 188 a 190 zvyšují hodnotu se zvyšující se vzdáleností od základních stanic 150 a 200. Oblast hladkého předání mezi hranicemi 180 oblastí. Překryv oblastí pokrytí FM a 188 leží uvnitř oblasti CDMA hladkého předání. Oblast CDMA předání s přerušením je nejužší oblastí mezi hranicemi 184 a 186.
a 190 je největší mezi hranicemi 182
Poznamenejme, že pokud základní stanice 200 patří k prvnímu systému a základní stanice 205 patří k druhému systému může nastat případ, kdy základní stanice 200 a 205 nemohou komunikovat s uživatelskou jednotkou 155 simultánně. Takže pokud je potřeba přesunout spojení ze základní stanice 200 na základní stanici 205, musí být provedeno předání s přerušením ze základní stanice 200 na základní stanici 205. Poznamenejme, že uživatelská jednotka se musí nacházet v oblasti CDMA předání s přerušením mezi hranicemi 184 a 186 v oblasti 170, aby se předání s přerušením provedlo úspěšně s velkou pravděpodobností. Potíž je ve skutečnosti, že oblast předání s přerušením 10 může být značně úzká a čas, za který se uživatelská jednotka vstoupí a vystoupí z oblasti předání s přerušením může být velmi krátký. Navíc
4 je složité rozpoznat, zda se uživatelská jednotka 155 nachází v oblasti předání s přerušením 170. Poté, co bylo určeno, že uživatelská jednotka je v oblasti předání s přerušením 170, se musí rozhodnout, zda, na kterou základní stanici a kdy má k předání s přerušením dojít. Tento vynález tento problém řeší.
Prvním aspektem tohoto vynálezu je systém a metoda pro stanovení oblastí uvnitř oblastí pokrytí kde předání s přerušením je jak potřebné tak i je pravděpodobné, že se provede úspěšně a na kterou základní stanici se má předání s přerušením provést. Hexagonální uspořádání na obr. 3 je velmi zjednodušené. Ve skutečnosti jsou tvary výsledných oblastí pokrytí značně odlišné. Na obr. 5 je realističtější podoba skupiny základních stanic. Základní stanice TI - T3 a základní stanice II - 13 jsou součástí prvního komunikačního systému řízeného prvním řadičem systému 212. Základní stanice II - 13 jsou vnitřní základní stanice, které sousedí pouze se základními stanicemi stejného systému. Základní stanice TI - T3 jsou přechodové či hraniční základní stanice s takovými oblastmi pokrytí, které se dotýkají oblastí pokrytí základních stanic, které patří k jinému operačnímu systému. Základní stanice SI - S3 jsou součástí druhého systému řízeného druhým systémovým řadičem 214. Vnější, silné koncentrické kruhy obklopující základní stanici S3, základní stanice II - 13 a základní stanice T2 - T3 znázorňují zidealizované oblasti pokrytí základních stanic, kde je možné navázat spojení s příslušnou základní stanicí. Vnější, silné vlnité čáry, které obklopují základní stanice SI - S2 a základní stanici TI, znázorňují realističtější tvary oblastí pokrytí příslušných základních stanic. Např. vlnitá čára 228 znázorňuje oblast pokrytí základní stanice Sl. Tvar oblastí pokrytí je značně ovlivněn profilem terénu, kde se základní stanice nachází, výškou, kde jsou antény umístěny, počtem, odrazivostí a výškou vysokých budov v oblasti pokrytí a také stromy, kopci a dalšími překážkami v oblasti pokrytí. Pro zjednodušení obrázků nejsou realistické tvary oblastí pokrytí pro každou základní stanici znázorněny.
V současném systému mohou být některé základní stanice sektorové, např. se třemi sektory. Na obr. 6 je anténní obrazec pro tři sektory základní stanice. Pro zjednodušení obrázku 5 nejsou třísektorové základní stanice znázorněny. Systém tohoto vynálezu je přímo aplikovatelný na sektorové základní stanice.
Na obr. 6 je oblast pokrytí 300A znázorněna nejslabší čárou. Oblast pokrytí 300B je znázorněna středně silnou čárou. Oblast pokrytí 300C je znázorněna nejsilnější čárou. Tvar všech tří oblastí pokrytí na obr. 6 je tvarem, který je vytvářen standardními směrovými dipólovými anténami. Kraje oblastí pokrytí mohou být chápány jako místa, kde uživatelská jednotka přijímá minimální hladinu signálu potřebnou pro podporu komunikace přes příslušný sektor. Když uživatelská jednotka vejde do tohoto sektoru, hladina signálu přijímaná ze základní stanice uživatelskou jednotkou se zvyšuje. V bodě 302 může uživatelská jednotka komunikovat přes sektor 300A. Uživatelská jednotka v bodě 303 může komunikovat přes sektory 300A a 300B. Uživatelská jednotka v bodě 304 komunikuje přes sektor 300B. Když uživatelská jednotka přejde kraj sektoru, může se komunikace přes tento sektor zhoršit. Uživatelská jednotka pracující v hladkém · ·· • · · · mt předání mezi základními stanicemi na obr. 6 a neznázorněná sousední základní stanice se pravděpodobně budou nacházet v blízkosti kraje jednoho z těchto sektorů.
Základní stanice 60 na obr. 3 znázorňuje idealizovanou třísektorovou základní stanici. Základní stanice 60 má tři sektory, každý z nich pokrývá více než 120 stupňů oblasti pokrytí základní stanice. Sektor 50, který pokrývá oblast označenou nepřerušovanou čárou 55 překrývá oblast pokrytí sektoru 70, která je naznačena silnou čárkovanou čárou 75. Sektor 50 se také překrývá se sektorem 80, který má oblast pokrytí naznačenou tenkou čárkovanou čárou 85. Např. místo 90, označené značkou X, je umístěno v oblasti pokryté jak sektorem 50, tak i sektorem 70.
Obecně má základní stanice sektory pro zmenšení celkového interferenčního výkonu pro uživatelské jednotky, které se nachází v oblasti pokrytí základní stanice za současného zvýšení počtu uživatelských jednotek, které mohou komunikovat pomocí této základní stanice. Např. sektor 80 nebude přenášet signály pro uživatelskou jednotku v místě 90 a tak žádná uživatelská jednotka v sektoru 80 není znatelně interferována komunikací uživatelské jednotky v místě 60 se základní stanicí 60.
Pro uživatelskou jednotku nacházející se v místě 90 má celková interference příspěvky ze sektorů 50 a 70 a ze základních stanic 115 a 120. Uživatelská jednotka nacházející se v místě 90 může být v hladším předání se sektory 50 a 70. Uživatelská jednotka nacházející se v místě 90 může být současně v hladkém předání se základní stanicí 115, nebo 120 a nebo s oběma.
Hladké předání vyvolané základní stanicí se provádí na • « · 9 9 · « • ♦ · * <
··»· · » 9 · základě úrovně pilotních signálů ze skupiny základních stanic, které jsou měřeny uživatelskou jednotkou. Aktivní skupina je skupina základních stanic, přes kterou je navázána právě probíhající komunikace. Sousední skupina je skupina základních stanic, které obklopují aktivní základní stanici, zahrnující základní stanice, jejichž signály mají pravděpodobně dostatečnou hladinu pro navázání komunikace. Kandidátská skupina je skupina základních stanic, které mají dostatečnou hladinu pilotních signálu pro navázání komunikace.
Když je komunikace navázána, komunikuje uživatelská jednotka pomocí první základní stanice a aktivní skupina obsahuje pouze první základní stanici. Uživatelská jednotka monitoruje hladiny pilotních signálů základních stanic z aktivní skupiny, kandidátské skupiny a sousední skupiny. Když hladina pilotního signálu základní stanice ze sousední skupiny přesáhne předem stanovený práh, je základní stanice uživatelskou jednotkou přidána do kandidátské skupiny a vyjmuta ze sousední skupiny. Uživatelská jednotka předá zprávu první základní stanici s identifikací nové základní stanice. Řadič systému rozhodne, zda se má navázat spojení mezi novou základní stanicí a uživatelskou jednotkou. V případě, že řadič systému tak rozhodne, vyšle zprávu nové základní stanici s identifikační informací o uživatelské jednotce a povel k navázání spojení s danou jednotkou. Je také vyslán povel uživatelské jednotce přes první základní stanici. Povel identifikuje novou aktivní skupinu, která obsahuje první a novou základní stanici. Uživatelská jednotka vyhledává informační signály, které vysílá nová základní stanice, a spojení s novou základní stanicí je ♦ · · • · · · * · • * ··»· Μ navázáno bez ukončení spojení s první základní stanicí. Tento proces se může opakovat s dalšími základními stanicemi.
Pokud uživatelská jednotka komunikuje přes více základních stanic, monitoruje dále sílu signálů základních stanic z aktivní skupiny, kandidátské skupiny a sousední skupiny. Když se síla signálu základní stanice z aktivní skupiny dostane pod předem stanovenou úroveň během předem stanoveného časového úseku, uživatelská jednotka generuje a vysílá zprávu, která tuto událost hlásí. Řadič systému přijímá tuto zprávu přes alespoň jednu ze základních stanic, se kterými uživatelská jednotka komunikuje. Řadič systému může rozhodnout o přerušení spojení se základní stanicí, která vysílá slabě přijímaný pilotní signál.
Po rozhodnutí řadiče systému ukončit komunikaci se základní stanicí generuje zprávu, která identifikuje novou aktivní skupinu základních stanic. Nová aktivní skupina neobsahuje základní stanici, se kterou má být ukončeno spojení. Ty základní stanice, přes které má být spojení navázáno, vyšlou uživatelské jednotce zprávu. Řadič systému také předá zprávu základní stanici ukončit spojení s uživatelskou jednotkou. Spojení uživatelské jednotky jsou tak směrována pouze přes základní stanice, které jsou identifikovány v nové aktivní skupině.
Pokud se jednotka nachází v hladkém předání, přijímá řadič systému dekódované pakety od všech základních stanic, které spadají do aktivní skupiny. Ze skupiny signálů musí řadič systému vytvořit jeden signál, který vyšle na PSTN.
V každé základní stanici mohou být signály přijímané z běžné uživatelské jednotky před dekódováním kombinovány a tak se • · · ϊ .·
I · · · · plně využije výhoda přijmu několika signálů. Dekódovaný výsledek od každé základní stanice je poskytován řadiči systému. Poté, co je signál dekódován, nemůže být jednoduše a výhodně kombinován s dalšímu signály. Ve výhodném uspořádání musí řadič systému vybrat z několika dekódovaných signálů odpovídajících jednoznačně základní stanici, se kterou je spojení navázáno. Nejvýhodnější dekódovaný signál je vybrán ze skupiny signálů od základních stanic a ostatní signály jsou jednoduše ignorovány.
Mimo hladkého předání může systém použít také hladší předání. Hladší předání obecně označuje předání mezi sektory společné základní stanice. Protože sektory společné základní stanice jsou mnohem více vzájemně propojené, může být předání mezi sektory společné základní stanice provedeno spíše kombinací nedekódovaných dat než výběrem dekódovaných dat. Tento vynález se týká jak systému, který využívá hladší předání, tak i systému bez hladšího předání. Proces hladšího předání je popsán v patentu US 08/405,611 s názvem, Metoda a přístroj pro provádění předání mezi sektory společné základní stanice, podaného 13. března 1995, který je pokračováním patentu US 08/144,903, podaného 10. října 1993, všechny tyto patenty jsou vlastnictvím vlastníka tohoto vynálezu.
Ve výhodném provedení tohoto vynálezu je proces výběru prováděn řadičem systému ve výběrovém subsystému (SBS). SBS je sestaven ze skupiny selektorů. Každý selektor obsluhuje aktivní komunikaci s jednou uživatelskou jednotkou. Při ukončení hovorového spojení může být selektor využit pro jinou aktivní uživatelskou jednotku. Selektor poskytuje mnoho řídících funkcí jak pro uživatelskou jednotku, tak • · · · • · · • · « · • · '4 φ · · » · i základní stanice. Selektor vysílá a • · ·» «· ·· • · ♦ · · · · * • » • ·
• · · · · # přijímá zprávy ze základních stanic. Příklad takové zprávy je zpráva vyslaná základní stanicí pokaždé, když se zpoždění smyčky mezi základní stanicí a uživatelskou jednotkou změní o prahovou hodnotu. Selektor může také dát povel základní stanici k vyslání zprávy uživatelské jednotce. Příklad takové zprávy je zpráva, která je vyslaná základní stanici, aby tato dala uživatelské jednotce příkaz k měření úrovně pilotního signálu (PSMM). Využití obou těchto signálů je více vysvětleno dále. V nej obecnějším provedení to nemusí být selektor, který řídí proces předání, a jakýkoliv způsob spojení, řídící jednotka může provádět ty funkce, které jsou ve výhodném provedení převedeny na selektor.
Poté, co uživatelská jednotka zahájí komunikaci se základní stanicí, může základní stanice měřit zpoždění smyčky (RTD), které je spojeno s uživatelskou jednotkou. Základní stanice v čase vyrovná své vysílání pro uživatelskou jednotku na základě jednotného času. Signál je ze základní stanice na uživatelskou jednotku vyslán přes bezdrátové vzdušné spojení. Vyslaný signál potřebuje určitý čas pro cestu od základní stanice na uživatelskou jednotku. Uživatelská jednotka použije signál přijatý ze základní stanice pro nastavení vysílání a pošle ho zpět k základní stanici. Porovnáním časů vyslání signálu ze základní stanice na uživatelskou jednotku a příjmem signálu z uživatelské jednotky může základní stanice určit zpoždění smyčky. Zpoždění smyčky se může použít na odhad vzdálenosti mezi základní stanicí a uživatelskou jednotkou. Podle výhodného provedení oznamuje základní stanice zpoždění smyčky pokaždé, co se toto změní o více než předem stanovenou hodnotu.
• · * * »444 4 4 «4 ·4·4 «4 4· • 4· · « 4 4 4
444 444 • 4 • 4 · · uživatelskou kandidátské
Jeden aspekt tohoto vynálezu využívá zpoždění smyčky mezi uživatelskou jednotkou a základními stanicemi, které jsou v aktivní a kandidátské skupině na identifikaci pozice uživatelské jednotky. Získání zpoždění smyčky mezi jednotkou a základní stanicí, která patří do skupiny, je poněkud komplikovanější než stanovení zpoždění smyčky se členem aktivní skupiny. Protože základní stanice, která patří do kandidátské skupiny nedemoduluje signál z uživatelské jednotky, nemůže být zpoždění smyčky s kandidátskými základními stanicemi měřeno přímo.
Zpráva vyslaná z uživatelské jednotky na základní stanici obsahující informaci o pilotním signálu členů kandidátské a aktivní skupiny se nazývá zpráva o měření úrovně pilotních signálů (PSMM). PSMM je uživatelskou jednotkou vyslána bud v odezvě na požadavek ze základní stanice a nebo když úroveň signálu základní stanice ze sousední skupiny přesáhne prahovou úroveň a nebo když úroveň signálu základní stanice z kandidátské skupiny překročí sílu jedné ze základních stanic z aktivní skupiny o předem určenou hranici nebo při expiraci časovače ukončení předání.
Proces hladkého předání je řízen čtyřmi parametry. První, prahová hodnota detekce pilotního kanálu, T_ADD, určuje hladinu, kterou musí síla pilotního signálu základní stanice, která patří do sousední skupiny překročit, aby se stala členem kandidátské skupiny. Prahová hodnota odpojení pilotního signálu, T_DROP, určuje hladinu, pod kterou musí síla pilotního signálu základní stanice, která patří do aktivní nebo kandidátské skupiny, poklesnout, aby se odstartoval časovač. Doba nastartovaného časovače je udaná ·· ·· ·· * · • · · · ♦ * · * · · · » » ♦ ···«·· · • · · · · · ···· ·< ·· ···· v T_TDROP. Po uplynutí doby určené v T_TDROP a pokud je pilotní signál stále pod hladinou T_DROP, zahájí uživatelská jednotka vynětí odpovídající základní stanice ze skupiny, ke které právě patří. Srovnávací práh aktivní skupiny a kandidátské skupiny T_COMP určuje hodnotu, o kterou musí hladina pilotního signálu člena kandidátské skupiny přesáhnout hladinu pilotního signálu člena aktivní skupiny pro nastartování PSMM. Všechny tyto parametry jsou uloženy v uživatelské jednotce. Každý z těchto čtyř parametrů může novou hodnotu zprávou vyslanou ze být přeprogramován na základní stanice.
PSSM obsahuje dvě vynálezu. PSSM obsahuje odpovídáj ícího základní nebo kandidátské skupiny, signálu. Zadruhé, PSMM informace, které se týkají tohoto záznam každého pilotního signálu stanici, která je členem aktivní Zaprvé obsahuje PSMM měření úrovně obsahuje měření fáze pilotního signálu. Uživatelská jednotka měří fázi pilotního signálu pro každý pilotní signál z kandidátské skupiny. Fáze pilotního signálu je měřena uživatelskou jednotkou porovnáním fáze komponenty kandidátského pilotního signálu, která byla přijata nejdříve, s komponentou aktivního pilotního signálu, která byla přijata nejdříve. Fáze pilotního signálu může být měřena v relativních PN čipech. Pilotní signál ze základní stanice z aktivní skupiny, která poskytuje signál přicházející nejdříve, se nazývá referenční pilotní signál.
Řadič systému může převést fázi pilotního signálu do odhadu zpoždění smyčky při použití následující rovnice:
RTDcanl = RTDref + 2*(Pilotphasecanl 34
• ft · · · · ···· ·· ·· ····
- ChannelOffsetcanl*PilotInc) • · · · • ·· · ··e • · • · · ·
Rov. 1 kde:
RTDcanl = vypočtený odhad zpoždění smyčky základní stanice, která patří do kandidátské skupiny,
RTDref = zpoždění smyčky udávané pro referenční pilotní signál,
PilotPhasecanl = fáze vztažená k obecnému času, který je přijímán uživatelskou jednotkou, vyjádřená v PSMM v jednotkách PN čipů,
ChannelOffsetcanl = offset kanálu kandidátské základní stanice, bezrozměrné číslo a
Pilotlnc = systémový inkrement indexu pilotní sekvence v jednotkách PN čip na kanál.
Zpoždění smyčky referenčního pilotního signálu, RTDref je dodáváno selektoru příslušnou základní stanicí. Zpoždění smyčky referenčního pilotního signálu slouží jako základ pro odhad zpoždění smyčky mezi uživatelskou jednotkou a základní stanicí, která patří do kandidátské skupiny. Pamatujme, že ve výhodném provedení vysílají všechny základní stanice stejný offset pilotní sekvence v čase tak, že uživatelská jednotka může identifikovat základní stanici na základě offsetu fázového kódu pilotního signálu. Inkrement indexu pilotní sekvence, Pilotlnc, je inkrement offsetu fázového kódu, o který jsou pilotní signály základní stanice zpožděny. Kanálový offset ChannelOffsetcanl kandidátské základní stanice označuje, která kódová fáze je přiřazena kandidátské základní stanici. Relativní fáze kandidátské základní stanice, PilotPhasecanl, je offset fázového kódu • ·
9 9 · kandidátské základní stanice, jak byl změřen uživatelskou jednotkou při porovnání s referenčním pilotním signálem v jednotkách PN čipů. PilotPhasecanl je oznamována základní stanici v PSMM. ChannelOffsetcanl a Pilotlnc jsou selektoru známy.
Pokud by nebylo v přenosu systémem žádné zpoždění, byla by fáze kandidátské základní stanice součinem kanálového offsetu, ChannelOffsetcanl a systémového inkrementu indexu pilotní sekvence, Pilotlnc. Vzhledem k přítomnosti zpoždění vysílání v systému přijímá uživatelská jednotka jak referenční pilotní signál, tak i pilotní signál kandidátské základní stanice s různým a proměnným zpožděním. Odečtením PN offsetu, který je systémový, (součin ChannelOffsetcanl a Pilotlnc) od přijatého PN offsetu (=PilotPhasecanl) dává relativní offset mezi referenčním pilotním signálem a pilotním signálem kandidátské základní stanice. Pokud je rozdíl záporný, je RTF mezi referenční základní stanicí a uživatelskou jednotkou větší než RTD mezi kandidátskou základní stanicí a uživatelskou jednotkou. Rozdíl vnímaný uživatelskou jednotkou je obsažen pouze ve zpoždění přímého spoje. Zpoždění přímého spoje je vynásobeno dvěmi pro získání výsledného zpoždění smyčky.
Předpokládejme pro příklad, že systémový inkrement indexu pilotní sekvence je 64 PN čipů a že použijeme následující informaci pro měření zpoždění smyčky.
PilotPhaseref = 0 PilotPhasel4 = 948 relativní offset 52 PilotPhasel6 = 0
RTD = 137 (Id RTD = 244 (Id
PN)
RTD = 137 (Id základní stanice = 12) základní stanice = 14 základní stanice = 16,
relativní offset -15 PN)
Protože ve výhodném provedení každá základní stanice nebo sektor základní stanice vysílá se stejným časovým offsetem pilotní sekvence, může se za identifikaci základní stanice považovat offset kanálu PN, použitého základní stanicí pro vysílání pilotního signálu. Dále předpokládejme, že základní stanice 12 a 14 (které můžeme považovat za základní stanici z obr. 1) patří do aktivní skupiny a měření RTD měřené základními stanicemi 12 a 14 mají hodnoty 137, resp. 244 PN.
Na základě fáze pilotního signálu a zpoždění smyčky základní stanice 14 je vypočten relativní offset. Měřená fáze pilotního signálu základní stanice 14 je 948 PN. Pevný offset základní stanice 14 je roven ID základní stanice (14) krát inkrement offsetu pilotní rovno 896 PN. Rozdíl mezi naměřenou a offsetu fáze pilotního signálu relativní offset mezi základní sekvence (64), což je fází pilotního signálu základní stanice je stanicí a uživatelskou jednotkou, což je v tomto příkladu 52 PN (=948-896). Není potřeba využívat tato čísla pro výpočet zpoždění smyčky mezi základní stanicí 14 a uživatelskou jednotkou, protože základní stanice 14 provádí měření zpoždění smyčky přímo, protože základní stanice 14 patří do aktivní skupiny.
Avšak protože základní stanice 16 patří do kandidátské skupiny, není prováděno měření zpoždění smyčky přímo základní stanicí 16 a rovnice 1 uvedená výše se musí použít pro stanovení zpoždění smyčky, následující parametry:
RTDref = 137 PN čipů
Pro základní stanici 16 jsou
PilotPhasecan = 1009 PN čipů
ChannelOffsetcanl = 16 a
Pilotlnc = 64 PN čipů na kanál.
Přímým zavedením těchto čísel do rovnice 1 dostaneme zpoždění smyčky mezi uživatelskou jednotku a základní stanicí 16 107 PN. Jak bylo řečeno výše, pro nalezení absolutní hodnoty offsetu kandidátské základní stanice je odečten součin ChannelOffsetcanl a Pilotlnc od PilotPhasecanl, což v tomto případě dává -15 PN čipů. Zajímavé je, že zpoždění smyčky mezi základní stanicí 16 a uživatelskou jednotkou je menší než zpoždění smyčky mezi základní stanicí 12.
První metoda identifikace pozice uživatelské jednotky závisí na použití stavu speciálních měření předání s přerušením vyvolaného uživatelskou jednotkou (MDHO). Pro minimalizaci vlivu zpracování, vstupuje systém do stavu MDHO pouze když jeden ze členů aktivní skupiny je označen za přechodnou základní stanici. V alternativním provedení vystupuje systém do stavu MDHO pouze v případě, když všichni členové aktivní skupiny jsou přechodnými základními stanicemi. A ještě ve třetím provedení, systém vstupuje do stavu MDHO pouze v případě, když v aktivní skupině je pouze jedna základní stanice a tato základní stanice je přechodnou základní stanicí. Ve čtvrtém provedení existuje dostatečné množství prostředků pro zpracování, takže stav MDHO je stále aktivní. Když se nachází systém ve stavu MDHO, monitoruje selektor zpoždění smyčky členů aktivní skupiny a počítá zpoždění smyčky členů kandidátské skupiny. Po změně podmínek, které nastolily stav MDHO, je možné ze stavu MDHO • · odejít.
Stav MDHO je založen na využití tabulky MDHO. V tabulce MDHO reprezentuje každá řádka sekci oblasti pokrytí, která je místem překryvu. Jak je definováno výše, oblast překryvu je oblast, ve které může být komunikace mezi uživatelskou jednotkou podporována jednou ze dvou různých základních stanic. Každá řádka obsahuje seznam párů identifikačních čísel základních stanic a možné zpoždění smyčky. Možné zpoždění smyčky je specifikováno pomocí maxima a minima zpoždění smyčky. Pro využití tabulky MDHO jsou použity bud nástroje návrhu sítě a nebo empirická data pro identifikaci skupiny oblastí a odpovídající činnosti v každé oblasti. Alternativně může být pro generaci tabulky MDHO použito pravidlo založené na expertním systému. Jak bylo uvedeno výše, na obr. 5 je skupina vnitřní, přechodné základní stanice a základní stanice patřící k druhému systému a znázorňuje funkci uživatelské jednotky pro měření tabulky předání s přerušením vyvolaného uživatelskou jednotkou. Čáry okolo základních stanic označují limitní prahy měření zpoždění smyčky. Např. čára 222, obklopující základní stanici S2 znázorňuje místo, ve kterém vykazuje přímá cesta ze základní stanice S2 k uživatelské jednotce nacházející se na čáře 222 zpoždění smyčky 200 PN čipů. Čára 220, obklopující základní stanici S2 znázorňuje místo, ve kterém vykazuje přímá cesta ze základní stanice S2 k uživatelské jednotce nacházející se na čáře 220 zpoždění smyčky 220 PN čipů. Takže jakákoliv uživatelská jednotka nacházející se mezi čarami 220 a 222 vykáže zpoždění smyčky mezi 200 a 220 PN čipů.
Podobně čára 226, obklopující základní stanici TI ·· ·· označuje místo, ve kterém vykazuje přímá cesta ze základní stanice TI k uživatelské jednotce nacházející se na čáře 226 zpoždění smyčky 160 PN čipů. Čára 224, obklopující základní stanici TI označuje místo, ve kterém vykazuje přímá cesta ze základní stanice TI k uživatelské jednotce nacházející se na čáře 224 zpoždění smyčky 180 PN čipů. Takže jakákoliv uživatelská jednotka nacházející se mezi čarami 224 a 226 vykáže zpoždění smyčky mezi 160 a 180 PN čipů.
Také čára 232, obklopující základní stanici Sl označuje místo, ve kterém vykazuje přímá cesta ze základní stanice Sl k uživatelské jednotce nacházející se na čáře 232 zpoždění smyčky 170 PN čipů. Čára 230, obklopující základní stanici Sl označuje místo, ve kterém vykazuje přímá cesta ze základní stanice Sl k uživatelské jednotce nacházející se na čáře 230 zpoždění smyčky 180 PN čipů. Takže jakákoliv uživatelská jednotka nacházející se mezi čarami 230 a 232 vykáže zpoždění smyčky se základní stanicí Sl mezi 170 a 180 PN čipů
Jak bylo zmíněno výše, signály, které se šíří nepřímo, které se nešíří po přímce mezi uživatelskou jednotkou a základní stanicí jsou způsobeny odrazivými prvky v okolí. Pokud se signál nešíří přímou cestou, zpoždění smyčky se prodlouží. Signál, který přichází nejdříve je signál, který se šířil nejkratší cestou mezi uživatelskou jednotkou a základní stanicí. Je to signál, který přichází nejdříve, který je podle tohoto vynálezu změřen pro odhad zpoždění smyčky.
Poznamenejme, že určité oblasti mohou být identifikovány pomocí zpoždění smyčky mezi různými • · • · • · • ··· ·· ·· • ·
základními stanicemi. Např. oblasti pokrytí 240 a 242 mohou být identifikovány pomocí skutečnosti, že zpoždění smyčky mezi uživatelskou jednotkou a základní stanicí TI je mezi 160 a 180 PN čipů a zpoždění smyčky mezi uživatelskou jednotkou a základní stanicí S2 je mezi 200 a 220 PN čipů. Oblast pokrytí 242 je dále definována pomocí skutečnosti, že pilotní signál ze základní stanice SI může být přijímán s jakýmkoliv zpožděním. Předpokládejme, že vlastní činnost uživatelské jednotky nacházející se uvnitř oblasti 240, která má právě navázanou komunikaci se základní stanicí TI, je vykonání předání s přerušením na stejném kmitočtu na CDMA základní stanici S2. Dále předpokládejme, že v oblasti 242 je celková interference tak vysoká, že jedinou alternativou je provést předání s přerušením na systém AMPS, který podporuje základní stanice Sl.
Tabulka I znázorňuje část tabulky MDHO z našeho příkladu. První sloupec udává, které oblasti překrytí odpovídají řádku v tabulce MDHO. Např. oblast pokrytí 242 odpovídá oblasti pokrytí N v tabulce I a oblast pokrytí 240 odpovídá oblasti pokrytí N+l v tabulce I. Poznamenejme, že uživatelská jednotka nacházející se v oblasti pokrytí 242 nalezne parametry udané pro oblast pokrytí 240. V ilustračním příkladu je tabulka MDHO číselně převrácena a první oblast odpovídající daným parametrům je vybrána tak, aby se daná skupina parametrů oblasti N+l porovnávala tehdy, když byla oblast N jako možná poloha eliminována. Druhý sloupec obsahuje ID první základní stanice. Třetí sloupec obsahuje interval možných zpoždění smyčky, který odpovídá oblasti pokrytí označení řádkou. Čtvrtý a pátý sloupec udávají ID druhé základní stanice a zpoždění smyčky, stejně
1· ···* jako šestý a sedmý sloupec. Další sloupce označující ID základních stanic a zpoždění smyčky je možno přidat podle potřeby.
Ve výhodném provedení je tabulka MDHO uložena v subsystémovém řadiči výběru banky (SBSC). uložena databáze pilotních signálů, která sousedů a pilotní offsety a další data potřebná pro běžnou činnost. Ve výhodném provedení selektor vyžaduje, aby SBSC četl tabulku MDHO pokaždé, kdy je přijat nový PSMM a když se výsledek měření RTD kterékoliv základní stanice změní o danou hodnotu.
V SBSC je už udává seznam
Oblast pokrytí
ID BS 1 rozsah RTD 1
ID BS 2 rozsah RTD 2
ID BS 3 rozsah RTD 3
Tl
160 180
S2
200 220
Sl
1000
N+l
N+2
N+3
N+4
Tl
T2
T2
T2
160 180
160 180
160 200
200 240
S2
S2
T3
S3
200 220
200 220
1000
190 210
S2
200 240 • ·
| Pokrač. tabulky | • · • · • • • • 0 0 · | • · ··· · • · 0 0 • · · • · | ·· ·· 0 0 · • · • · « • · 00 ···· | 00 00 • · · · • · · · • · · 0 0 0 • 0 00 0· | |
| 1 |Oblast |pokrytí 1 | 1 | činnost | (předání 1 | 1 1 s přeruš, na) | I | 1 ID systému | 1 Cílový | ID BS | | |
| 1 1 1 N I | i 1 | AMPS I | 1 1 1 I | Sys | 2 | si I |
| 1 | N+l 1 | 1 | CDMA I | 1 1 I | Sys | 2 | S2 | |
| 1 | N+2 I | 1 | CDMA I | 1 1 I | Sys | 2 | S2 | |
| 1 | N+3 I | 1 | CDMA na I | 1 j iném kmit. | 1 | Sys | 1 | T2 | |
| 1 | N+4 | 1 | AMPS | 1 1 | Sys | 1 | T2 | |
Tabulka I
Sloupec označený činnost popisuje činnost, která má nastat v případě, když se umístění uživatelské jednotky přiřadí do jedné z oblastí pokrytí. Je několik příkladů činností, které se mají uskutečnit, např.:
Mezisystémové předání s přerušením CDMA na AMPS
Vnitřosystémové předání s přerušením CDMA na AMPS
Vnitrosystémové předání s přerušením CDMA na CDMA
Mezisystémové předání s přerušením CDMA na CDMA na jiném kmitočtu a
Mezisystémové předání s přerušením CDMA na CDMA na stejném kmitočtu.
·· ♦· I · · • · · · ·· ···*
Pokud je pro identifikaci pozice uživatelské jednotky potřeba více informace o zpoždění smyčky, mohou být prahové hodnoty T_AAD a T_DROP změněny, když je uživatelská jednotka ve stavu MDHO. Zmenšením prahových hodnot T_DROP a T_ADD tak mohou nižší hladiny pilotních signálů přiřadit odpovídající základní stanice do kandidátské a aktivní skupiny a nižší hladiny pilotních signálů mohou zůstat v kandidátské a aktivní skupině déle, než jsou odstraněny. Větší počet základních stanic, které jsou v kandidátské skupině a aktivní skupině, zvětšuje množství dat o zpoždění smyčky, která mohou být použita pro lokaci uživatelské jednotky. Zmenšení T_ADD a T_DROP v celém systému může mít negativní efekt tím, že každá uživatelská jednotka v předání využívá systémové prostředky ze dvou základních stanic. Je žádoucí minimalizovat počet uživatelských jednotek v předání, aby se zachovaly prostředky na každé základní stanici a pro maximalizaci kapacity. Takže ve výhodném provedení jsou hodnoty T_ADD a T_DROP zmenšeny pouze v případě v přechodných základních stanic. Také délka doby označená T_TDROP může být zvýšena, aby se prodloužila doba, po kterou základní stanice zůstane v aktivní skupině po poklesu pod T_DROP.
Ve výhodném provedení, pokud druhý systém už nevysílá CDMA pilotní signál z hraniční základní stanice na kmitočtu, který je používán v prvním systému, je druhý systém modifikován pro vysílání pilotního signálu nebo jiného CDMA signálu na pomoc při zahájení procesu předání s přerušením, jak je popsáno ve výše zmíněných patentech 08/413,306 a 08/522,469. V alternativním provedení, hraniční základní stanice druhého systému nevytvářejí pilotní signál a nejsou
999 vstupy v ID sloupci odpovídající základním systém už nevysílá CDMA základní stanice v tabulce MDHO stanicím Sl - S3 dokonce i když pilotní signál ze základní stanice. Jednotky pilotního signálu mohou být také použité ve vnitřních základních stanicích na pomoc při identifikaci oblastí, které jsou ovlivněny mikrovlnnými spoji.
V některých situacích může být také možné eliminovat použití kandidátských základních stanic jako prostředku pro identifikaci umístění uživatelské jednotky a pak se používají pouze informace z aktivních základních stanic pro stanovení polohy uživatelské stanice. Např. při vhodném návrhu sítě je možné, že oblast překryvu může být vhodně identifikovatelná pouze použitím zpoždění smyčky členu aktivní skupiny.
Jak bylo zmíněno výše, na obr. 5 nejsou znázorněny sektorové základní stanice. Ve skutečnosti pomáhá přítomnost sektorů procesu lokalizace tím, že se zúží oblasti, ve kterých se může uživatelská jednotka nacházet. Všimněme si např. uspořádání základní stanice 60 na obr. 3. Ještě před zjištěním zpoždění smyčky je oblast pokrytí základní stanice 60 rozdělena do 6 různých oblastí. Oblast pokrytá pouze sektorem 50, oblast pokrytá sektory 50 a 70, oblast pokrytá pouze sektorem 70, oblast pokrytá sektory 70 a 80, oblast pokrytá pouze sektorem 80 a oblast pokrytá sektory 80 a 50. Pokud je siř navržena tak, že třísektorové základní stanice se nacházejí na hranici mezi dvěma systémy, může se dosáhnout eliminace použití pilotních signálů v základní stanici systému 2 a použití kandidátských základních stanic pro stanovení zpoždění smyčky.
Každá základní stanice systému je na počátku nastavena ·· ·· • « · • ··· • · · · • · · ··«· ·· ··
«·( • · tak, že suma šumu nezatížené cesty přijímače měřená v decibelech a požadovaného výkonu pilotního signálu v decibelech je rovna nějaké konstantě. Kalibrační konstanta je stejná pro všechny základní stanice systému. Při zatěžování systému (např. uživatelské jednotky začínají komunikovat se základními stanicemi) , hranice předání zpětného spoje se přesouvají blíže k základní stanici. Proto pro napodobení stejné skutečnosti pro přímý spoj udržuje kompenzační obvod stálý vztah mezi výkonem zpětného spoje, přijímaného základní stanicí a výkonem pilotního signálu , který je vysílán základní stanicí, zvýšením výkonu pilotního signálu při zvyšování zátěže. Proces vyvažování hranic předání přímého spoje a hranice předání zpětného spoje se nazývá dýchání základní stanice a je popsáno v patentu US 5,548,812 s názvem Metoda a přístroj pro vyvažování hranice předání přímého spoje a hranice předání zpětného spoje v celulárním komunikačním systému.
Proces dýchání může mít zpětně vliv na činnost ve stavu MDHO. S odkazem na obr. 4B, pokud poklesne výkon vysílaný základní stanicí 200 v porovnání s výkonem, vysílaným základní stanicí 205, hranice překryvu oblastí pokrytí se přesune blíže k základní stanici 200 a dále od základní stanice 205. Hladina signálu nemá vliv na zpoždění smyčky mezi základní stanicí a uživatelskou jednotkou nacházející se v jakémkoliv místě. Takže tabulka MDHO dále identifikuje stejná místa jako vhodná pro předání, když vlastní hranice se změní.
Existuje několik způsobů, jak naložit s vlivem dýchání. Jedním způsobem je dostatečně zúžit definované oblasti překryvů oblastí, které jsou uloženy v tabulce MDHO tak, že • · ·· *· • · · φ ··· • « · · • · · ··*· *·
• Φ ·9 • · · · • · · · * «♦ » Φ·· • · ·· ♦· tyto oblasti překryvů zůstávají v platnosti nezávisle na okamžitém stavu dýchání.
Druhým způsobem pro práci s vlivem dýchání je znemožnit či omezit dýchání pro hraniční základní stanice. Mechanismus dýchání působí na přímý spoj tak, že ho nutí k takové činnosti, při které následuje jako přirozená reakce vyvážení zátěže ze strany zpětného spoje. Takže eliminace dýchání neodstraňuje riziko, že se hranice změní při zátěži zpětného spoje a proto zůstává zátěž faktorem i když v systému není dýchání.
Třetím způsobem pro práci s vlivem dýchání základních stanic je pomocí návrhu sítě. Pokud hraniční základní stanice druhého systému nevysílají provozní kanálové signály (tzn. signály aktivní uživatelské stanice) na kmitočtech využívaných hraničními základními stanicemi prvního systému, je vliv dýchání minimalizován. Pokud hraniční základní stanice vysílá pilotní signál z jednotky pilotního signálu, jsou vlivy dýchání také minimalizovány, protože nejsou generovány signály provozního kanálu při používání jednotky pilotního signálu. Výkonový výstup jednotky pilotního signálu je v čase stálý.
Čtvrtým způsobem pro práci s vlivem dýchání základní stanice je použití systémového pravidla. Pokud základní stanice dýchají, je zaslán parametr dýchání každou základní stanicí systémovému řadiči. Systémový řadič obnoví tabulku MDHO na základě okamžité hodnoty dýchání. Obvykle řadič systému zvýší zpoždění smyčky v tabulce MDHO a tím se projeví vliv dýchání.
V mnohých situacích nemusí být vliv dýchání důležitý. Protože tyto hraniční oblasti byly vždy zdrojem obchodních φ·*»·· · · «··· «· 5· ···· ·· ·· a technických problémů, plánování sítě se obvykle snaží umístit hranice mezi dvěma systémy do oblastí s nízkým provozem. Menší objemy provozu odpovídají menším vlivům dýchání.
V některých případech může být žádoucí vyhnout se ukládání a přístup k tabulce MDHO. V takovém případě mohou být použity jiné metody předání. Např. v alternativním uspořádání jsou použity dva způsoby pro zahájení předání. První metodou je detekční pravidlo. Určité základní stanice (či sektory základní stanice) jsou označeny za referenční základní stanice R. Pokud je uživatelská jednotka v oblasti pokrytí referenční základní stanicí a udává nalezení spouštěcího pilotního signálu PB, zahájí selektor předání na cílovou základní stanici, která je určena datovou skupinou (R, PB). Detekční pravidlo je obvykle, ale ne vždy, použito s jednotkou pilotního signálu.
Druhá metoda se nazývá pravidlo odložení. Některé základní stanice jsou označeny jako hraniční základní stanice. Selektor zahájí předání, pokud aktivní skupina uživatelské jednotky obsahuje jen jednu základní stanici a tato základní stanice je hraniční základní stanicí a zpoždění smyčky referenčního pilotního signálu přesahuje prahovou hodnotu. Alternativně zahájí selektor předání v případě, že aktivní skupina uživatelské jednotky obsahuje pouze základní stanice, které jsou hraničními základními stanicemi a zpoždění smyčky referenčního pilotního signálu přesahuje prahovou hodnotu. Obvykle je prahová hodnota mezi základními stanicemi odlišná a je nezávislá na zbytku aktivní skupiny. Odložení je určeno aktuálním referenčním pilotním signálem. Pravidlo odložení může být prvním ze ♦ φ
9 99
• · a * • · · 9
skupiny pravidel pro měření řízeného předání. Poznamenejme, že není potřeba, aby základní stanice, která je označena jako hraniční základní stanice, měla oblast pokrytí, která sousedí s oblastí pokrytí základní stanicí jiného systému. Pravidlo odložení může být použito jak pro mezisystémová, tak i pro vnitrosystémová předání.
Jak detekční pravidlo, tak i pravidla pro odložení může být závislé na fyzických vlastnostech systému. Použití takových dvou pravidel může zatížit návrh sítě, jako např. umístění základních stanic, orientaci sektorů vícesektorových základních stanic a fyzické umístění antén.
Pokud se uživatelská jednotka nebo základní stanice pokusí o zahájení hovoru v hranicích základní stanice, vymění si uživatelská jednotka a základní stanice počáteční zprávu přes přístupový kanál. Ve výhodném provedení se v základní stanici nachází manažer kanálu a řídí přístupový kanál. Manažer kanálu kontroluje odhady zpoždění smyčky, které jsou vypočteny z počáteční zprávy. Pokud zpoždění smyčky přesáhne prahovou hodnotu, oznámí to manažer kanálu mobilní ústředně, která může poslat povel základní stanici a pošle uživatelské jednotce zprávu o přesměrování. Zpráva o přesměrování může směrovat uživatelskou AMPS jednotku na systém AMPS či na jiný CDMA kmitočet nebo systém. Zpráva o přesměrování závisí také na typu služby, která je uživatelskou jednotkou požadována. Pokud je požadováno datové spojení a ne hlasové spojení, systém AMPS nemusí být schopen podporovat dané spojení. Z tohoto důvodu musí činnost být závislá na možnostech a statutu uživatelské jednotky. Obvykle má každá uživatelská jednotka označení třídy, které udává možnosti jednotky. Aktuální statut « · · e • e * · » · • · ···«« » • · * I * · t* · · <·'« ·♦· · uživatelské jednotky může být požadován základní stanicí a na odpovědi jsou založena některá rozhodování.
Na obr. 7 je znázorněno použití detekčního pravidla v předání z CDMA na CDMA na stejném kmitočtu. Předpokládejme, že uživatelská jednotka se pohybuje ze systému Sl do systému S2 v oblasti C1A/C2. Když se uživatelská jednotka přiblíží k C2, začíná přijímat pilotní signál, který je jím vysílán. Při užití detekčního pravidla, pokud je CIA referenční základní stanicí, selektor vyžádá předání na AMPS základní stanici, která se nachází v oblasti CIA. Jak bylo popsáno výše, předání s přerušením ze systému FM AMPS na jiný systém FM AMPS se může provést na fyzicky mnohem menší oblasti, než předání s přerušením z CDMA systému na CDMA systém, který pracuje na stejném kmitočtu. Poznamenejme, že musí být mapování jedna k jedné nebo alespoň velký překryv mezi oblastmi pokrytí základní stanice CDMA a AMPS v hraničních základních stanicích. Po přepnutí z FM AMPS je pravděpodobnost úspěšného mezisystémového předání s přerušením s FM systémem vysoká.
Na obr. 8 je znázorněno použití detekčního pravidla při předání z CDMA na CDMA na jiném kmitočtu. Na obr. 8 je oblast odpovídající systému S2 stínována pro vyznačení skutečnosti, že systém S2 komunikuje signály provozního kanálu na kmitočtu f2, ale nekomunikuje signály provozního kanálu na kmitočtu fl. Na obr. 8 není oblast, která odpovídá systému Sl, stínována pro znázornění skutečnosti, že systém Sl komunikuje signály provozního kanálu na kmitočtu fl, ale nekomunikuje signály provozního kanálu na kmitočtu f2. V hraničních základních stanicích může, ale nemusí pracovat jednotka pilotního signálu buď systému Sl nebo S2 nebo obou.
• ♦ 9 9 9 * t * · · «
9 99 9 9 9 · · · » «··»»· » · ··· »·♦ , i « l · · · · »«> · Ί» <· ·« · · <· *·
Pokud existuje jednotka pilotního signálu, může se použít detekční pravidlo. Alternativně, pokud CIA a C1B se stanou jedinými základními stanicemi v aktivní skupině, může být pravidlo odložení aplikováno poté, co zpoždění smyčky přesáhne prahovou hodnotu. V obou případech se může provést předání na základní AMPS stanici uvnitř CIA nebo C1B.
Konfigurace z obr. 8 má velké výhody oproti konfiguraci na obr. 7. Obr. 4C je velmi idealizovanou reprezentací oblasti předání při využívání dvou různých CDMA kmitočtů, které mají stejný formát jako na obr. 4A a 4B. Na obr. 4C základní stanice 205 nevysílá signály provozního kanálu na stejném kmitočtu jako základní stanice 200, jak znázorňují čárkované šipky vedoucí ze základní stanice 205 a uživatelské jednotky 155. Hranice 189 znázorňuje místo, se kterým může být navázána spolehlivá komunikace mezi uživatelskou jednotkou 155 a základní stanicí 200 na kmitočtu fl. Oblast 176 mezi hranicí 180 a hranicí 189 znázorňuje místa, kde může uživatelská jednotka 155 detekovat pilotní signál ze základní stanice 205, pokud je základní stanice 205 vybavena jednotkou pilotního signálu při komunikaci přes základní stanicí 200.
Ze srovnání obrázku 4B a 4C je zřejmá výhoda předání na jiný kmitočet. Pokud základní stanice 205 nevysílá pilotní signál, nevznikne interference ze základní stanice 205 na signál mezi základní stanicí 200 a uživatelskou jednotkou 155. Pokud vysílá základní stanice 205 pilotní signál, je míra interference způsobená pilotním signálem ze základní stanice 205 se signálem mezi základní stanicí 200 a uživatelskou jednotkou 155 značně menší, než je interference vyvolaná v případě, když základní stanice 205 ♦ · * · * · ·· · · W · · <'· * · vysílá signály provozního kanálu. Proto je hranice 189 mnohem blíže základní stanici 205 než hranice 186.
Hranice 181 představuje místo, se kterým může být navázána spolehlivá komunikace mezi uživatelskou jednotkou 155 a základní stanicí 205 na kmitočtu f2. Oblast 178 mezi hranicí 181 a hranicí 190 znázorňuje místa, kde může uživatelská jednotka 155 detekovat pilotní signál ze základní stanice 200, pokud je základní stanice 200 vybavena jednotkou pilotního signálu pracující na kmitočtu f2 při komunikaci přes základní stanicí 205. Opět si povšimněme, o jak mnoho je hranice 181 blíže základní stanici 200 než hranice 184. Oblast 174 mezi hranicemi 181 a 189 reprezentuje místo, kde se může úspěšně provést předání komunikace ze základní stanice 200 pracující na kmitočtu fl na základní stanici 205 pracující na kmitočtu f2 či obráceně. Všimněme si, že oblast 174 je větší než oblast 170 z obr. 4B. Větší rozloha oblasti 174 je pro proces předání s přerušením mnohem výhodnější. Skutečnost, že jsou použity dva kmitočty, moc neovlivňuje proces předání s přerušením, protože jak v případě stejného, tak i v případě odlišného kmitočtu se jedno spojení před navázáním nového spojení přeruší. Jednou malou nevýhodou různých kmitočtů může být fakt, že uživatelská jednotka vyžaduje určitý čas pro přepnutí funkce z jednoho na druhý kmitočet.
Ve výhodném provedení jak základní stanice, tak uživatelská jednotka používají pro vysílání a příjem rozdílné kmitočty. Na obr. 4C a dalších obrázcích a v textovém popisu předání mezi dvěma CDMA systémy s odlišnými kmitočty můžeme předpokládat, že jak vysílací, a Λ · · · · · r i I · · * ♦ · • 9 · · · · ··· ··* ««···· · · • · · · · * ·« ·· · · · · »· tak přijímací kmitočet jsou po provedení předání rozdílné, i když text a obrázky se pro zjednodušení odkazují na jeden kmitočet (např. kmitočet fl) pro označení použití skupiny vysílacího a přijímacího kmitočtu.
Opět v odkazu na obr. 8, není potřeba, aby žádná základní stanice v systému S2 nepracovala na kmitočtu fl. Je pouze nutné, aby hraniční základní stanice a pokud možné, tak ještě další vrstva vnitřních základních stanic v systému S2 nepracovaly na kmitočtu fl. Vnitřní základní stanice v systému S2 mohou využívat kmitočet fl pro CDMA, FM, TDMA, mikrovlnné spoje či pro jakékoliv jiné funkce.
Na obr. 9 je další alternativní uspořádání pro přechodnou oblast mezi dvěma systémy. Konfigurace na obr. 9 vyžaduje spolupráci mezi poskytovateli služeb prvního a druhého systému a je nejlépe použitelná tam, kde tyto dva systémy patří stejnému poskytovateli služeb. Na obr. 9 jsou dvě sousední, nebo v podstatě sousední základní stanice B1 a B2, které provádějí předání CDMA na odlišných kmitočtech. Jak základní stanice Bl, tak i základní stanice B2 jsou dvousektorové a pokrývají oblast pokrytí 310. Základní stanice Bl systému SI zabezpečuje CDMA služby na kmitočtu fl v sektorech a a β a základní stanice B2 systému S2 zabezpečuje CDMA služby v sektorech a i β na kmitočtu f2.
Oblast pokrytí 310 je protata dálnicí 312. Když se uživatelská jednotka dostane do oblasti pokrytí 310 ze systému SI při použití kmitočtu fl, použije se standardní mezisystémové hladké předání pro přenos řízení hovoru na základní stanici Bl, sektor β. Když se uživatelská jednotka pohybuje dále po dálnici 312, je použito hladké nebo hladší předání pro přenos komunikace ze základní stanice Bl, *44 f··· ···· «··· 4 · * 4 4 4 4
4 · < * 4 4 · 444 · 4 4 i « * 4 4 4 4 · «··» · * · 4 4444 4* Μ sektoru β, na základní stanici Bl, sektor a. Když se sektor a základní stanice Bl stane jediným sektorem v aktivní skupině, použije se pravidlo odložení, které zahájí předání na systém S2, sektor β základní stanice B2 na kmitočtu f2.
Předání uživatelské stanice pohybující se ze systému S2 do systému SI se uskuteční podobným způsobem, mezi sektorem α základní stanice B2 a sektorem β základní stanice Bl. Protože sektor α základní stanice Bl sousedí se sektorem β základní stanice B2 a sektor α základní stanice B2 sousedí se sektorem β základní stanice Bl, může se v každém případě předání provést bez obavy, že uživatelská jednotka není v oblasti pokrytí cílové základní stanice.
Konfigurace na obr. 9 má několik výhod. Protože oblast, ve kterém se předání ze systému SI na systém S2 provádí není stejná jako oblast, ve které se provádí předání ze systému S2 na systém Sl, je minimalizována pravděpodobnost ping-pongového jevu. Např. pokud oblast, ve které se provádí předání ze systému Sl na systém S2 je v podstatě shodná s oblastí, kde se provádí předání ze systému S2 na systém Sl může být uživatelská jednotka, která vystoupí do oblasti předání, a pak se zastaví, nebo se pohybuje uvnitř oblasti, být neustále předávána z jednoho systému na druhý a zpět. Konfigurace na obr. 9 zavádí prostorovou hysterezi. Poté, co je řízení uživatelské jednotky předáno ze systému Sl na systém S2 v dolní polovině oblast pokrytí 310, uživatelská jednotka nepředá řízení zpět na systém Sl, pokud nezmění směr a úplně nevstoupí do horní poloviny oblasti pokrytí 310 tak, že sektor α základní stanice B2 je jediným členem aktivní skupiny uživatelské jednotky.
Na rozdíl od uspořádání z obr. 8 není pro uspořádání <44 4 4·· · · 4 · · 44 4 4 · 4444
4 · 4 I * 4 444 444 • 44444 4 ·
4444 44 4β 4f44 44 44 z obr. 9 potřeba, aby každá základní stanice ze systému S2 nepracovala na kmitočtu fl. Je pouze nutné, aby hraniční základní stanice a pokud možno ještě další vrstva vnitřních základních stanic v systému S2 nepracovaly na kmitočtu fl. Vnitřní základní stanice v systému S2 mohou využívat kmitočet fl pro CDMA, FM, TDMA, mikrovlnné spoje či pro jakékoliv jiné funkce. Také na obr. 9 není nutné, aby základní stanice obsahovala právě dva sektory, a může se použití většího množství sektorů.
Na obr. 10 je znázorněna situace, ve které CDMA systém hraničí se systémem, který používá jinou technologii. Tato situace může být řešena podobně jako na obr. 8. Na obr. 10 je specifická topologie města Detroit ve státu Michigan, USA. Detroit na jedné straně hraničí s Kanadou. Hranici mezi Detroitem a Kanadou je určena řekou. Pro spojení obou zemí je přes řeku postaveno několik mostů.
Na americké straně řeky je používán CDMA systém Sl. Na kanadské straně řeky se používá TDMA systém S2. Jak americká, tak i kanadská strana provozuje navíc ke zvoleným technologiím systémy AMPS. Uživatelská jednotka, která se pohybuje z Detroitské strany systému je neustále v oblasti pokrytí CDMA s možností hladkého nebo hladšího předání. Avšak pokud se uživatelská jednotka nalézá výhradně v oblasti pokrytí sektoru a oblasti pokrytí Ca nebo sektoru a oblasti pokrytí Cc, je zahájeno předání na příslušnou sousední AMPS základní stanici poté, co zpoždění smyčky překročí předem stanovený práh za použití pravidla o odložení. Uživatelská jednotka na vodě může či nemusí být v oblasti pokrytí CDMA v závislosti na vybraném prahu RTD. Návrh sítě musí zabezpečit, aby byly antény správně • · · nasměrovány a základní stanice umístěny tak, aby základní stanice AMPS mohla být jednoznačně určena použitím přechodových sektorů a aby nebyl hovor ukončen, když se tyto sektory stanou jedinými sektory v aktivní skupině.
Na obr. 14 je znázorněno provedení tohoto vynálezu, kde provozovatelé provozující oba systémy mohou umístit dvě základní stanice v těsném sousedství. Na obr. 14 je tato situace graficky znázorněna. Oblast pokrytí Cla odpovídá vnitřní základní stanici systému Sl pracující na kmitočtu fl. Oblast pokrytí Clb odpovídá přechodové základní stanici systému Sl pracující na kmitočtu fl. Pl je jednotka pilotního signálu pracující na kmitočtu fl, spojeným s oblastí pokrytí C2a. Oblast pokrytí C2a odpovídá vnitřní základní stanici systému S2 pracující na kmitočtu f2. Oblast pokrytí C2b odpovídá přechodové základní stanici systému S2 pracující na kmitočtu f2. P2 je jednotka pilotního signálu pracující na kmitočtu f2, spojeným s oblastí pokrytí Cla.
Poznamenejme, že v konfiguraci na obr. 14 se musí provést předání s přerušením mezi základní a základní stanicí C2b, protože uživatelská pohybuje mezi systémy Sl a S2. Protože vnitřní základní stanice nevysílají provozní kanálové signály na kmitočtech, ze kterých se provádí předání s přerušením, je spolehlivost komunikace mezi základními stanicemi Clb na kmitočtu fl a uživatelskou jednotkou nacházející se v oblastech pokrytí Clb a C2b vysoká. Podobně spolehlivost komunikace mezi základními stanicemi C2b na kmitočtu f2 a uživatelskou jednotkou nacházející se v oblastech pokrytí Clb a C2b také vysoká.
Jednou otázkou v konfiguraci z obr. 14 je umístění stanicí Clb jednotka se • · • · ··li • · · · • · · • · ·· * · · • · « > · · · » ♦ oblastí pokrytí Clb a C2b. Sousedící základní stanice obvykle vyžadují určitou koordinaci mezi oběma systémovými operátory. Pokud jsou systémy provozovány různými provozovateli, nemusí tito chtít sdílet fyzickou jednotku. Sousedící oblasti mohou navodit také otázky regulace. Obr. 15 je podobný obr. 14 s tou výjimkou, že oblast pokrytí Clb a oblast pokrytí C2b spolu těsně nesousedí. Principy tohoto provedení se použijí v těch případech, kde se oblasti pokrytí dvou základní stanic značně překrývají. Oblast prostorové hystereze je zmenšena přibližně o takovou velikost, jak jsou obě oblasti pokrytí od sebe vzdáleny.
Na obr. 14 nebo 15 je činnost stejná a zcela jednoduchá. Uživatelská jednotka, která se pohybuje v systému Sl směrem k systému S2, komunikuje zpočátku s oblastí pokrytí Cla pomocí kmitočtu fl. Když se uživatelská jednotka přiblíží sousedícím oblastem pokrytí, použije se hladké předání na kmitočtu fl pro přenos komunikace na oblast pokrytí Clb. Když uživatelská jednotka pokračuje směrem k systému S2, začíná tato detekovat pilotní signál z jednotky pilotního signálu Pl. Když aktivní skupina obsahuje jen základní stanici odpovídající oblasti pokrytí Clb a/nebo síla pilotního signálu Pl přesáhne určitou hodnotu provede se předání s přerušením ze základní stanice odpovídající oblasti pokrytí Clb na základní stanici odpovídající oblasti pokrytí C2b. Když se uživatelská jednotka dále pohybuje směrem k systému S2, je použito hladké předání pro přenos komunikace mezi základní stanicí odpovídající oblasti pokrytí C2b a základní stanicí odpovídající oblasti pokrytí C2a. Reciproční operace se použije pro ukončení předání ze systému S2 na systém Sl.
* · · · > * · 4 » · · 4 • · · · · 4 • 4 • · · ·
Uspořádání z obr. 9 tím, že hysterezi. Např.
obr. 14 a 15 jsou podobná uspořádání na zavádějí určitým způsobem prostorovou spojení uživatelské jednotky, která se pohybuje ze systému SI do systému S2 je znázorněno přerušovanou čárou 356. Dokud uživatelská jednotka nedosáhne místo naznačené šipkou 350, je obsluhována systémem SI na kmitočtu fl základní stanicí příslušné oblasti pokrytí Clb. Podobně spojení uživatelské jednotky, která se pohybuje ze systému S2 do systému SI je znázorněno přerušovanou čárou 354. Dokud uživatelská jednotka nedosáhne místo naznačené šipkou 352, je obsluhována základní stanicí příslušné oblasti pokrytí C2b. Tudíž mezi šipkami 350 a 352 závisí služba zabezpečující komunikaci uživatelské jednotce na systému, který zabezpečoval komunikaci, když uživatelská jednotka vstoupila do oblasti. Uživatelská jednotka se může pohybovat uvnitř oblasti mezi šipkami 352 a 350 bez předání mezi oběma systémy.
V odkazu na obr. 4B, dalším řešením problému předání s přerušením je zvětšení velikosti oblasti předání s přerušením 170. Jedním z důvodů, aby byla oblast tak úzká, jsou úniky. Protože uživatelská jednotka nacházející se uvnitř oblasti předání s přerušením 170 může navázat spojení pouze se základní stanicí 200 nebo základní stanicí 205, pokud signál zeslábne vzhledem k aktivní základní stanici, ale nezeslábne vzhledem k neaktivní základní stanici, jsou interference od neaktivní základní stanice značné. Jednou metodou ke zvýšení velikosti oblasti a spolehlivosti komunikace uvnitř oblastí je minimalizace množství úniků z hlediska uživatelské jednotky v této oblasti.
Diverzifikace je jednou možností pro zmírnění nežádoucích ···· ·· · · · · · • » ·*· · · 9 ······ ······ · * tu 9 · * · · · · · · ♦ · · · vlivů úniků. Existují tři hlavní typy úniků: časová, kmitočtová a prostorová diversita. Časová a kmitočtová diversita je neodmyslitelně přítomná v rozprostřeném spektru CDMA systému.
Prostorová diverzita, která je také nazývána jako dráhová dráhová, je způsobena různými cestami šíření jednoho signálu. Dráhová diverzita může být s výhodou použita pomocí zpracování rozprostřeného spektra, odděleným příjmem a zpracováním signálů, které přicházejí s různým zpožděním. Příklady využití dráhové diverzity jsou popsány v patentu US 5,101,501, vydaného 31. března 1992 s názvem Hladké předání v CDMA telefonním systému a také US 5,109,390 vydaného 28. dubna 1992 s názvem Diverzitní přijímač v CDMA telefonním systému, oba jsou vlastnictvím vlastníka tohoto vynálezu.
Existence diverzity prostředí může způsobit v širokopásmovém CDMA systému dráhovou diverzitu. Pokud jsou vytvořeny dvě nebo více signálových cest s rozdílným dráhovým rozdílem, který je větší než doba trvání jednoho čipu, mohou být využity dva či více zesilovačů pro oddělený příjem signálů na základní stanici či přijímači uživatelské jednotky. (Požadovaný rozdíl dráhového zpoždění jednoho čipu je funkcí prostředků, kterými je v přijímači časování zabezpečeno). Při odděleném příjmu signálů mohou tyto být před dekódováním kombinovány. Takže celková kombinovaná energie z různých cest se využije v dekódování a tím se zvýší energie a přesnost dekódování. Signály přijaté z různých cest obvykle vykazují nezávislost na úniku, tzn. různé signály obvykle nemají únik ve stejný okamžik. Takže pokud výstup ze dvou přijímačů může být vhodně kombinován, nastane významné zhoršení činnosti pouze pokud signály • · φφφφ · φ · · · · · • « ··· φ φ φ φφφφφφ
Φφφφφφ · φ φ·φ> · φ ·φ Φφφφ φφ φ· z různých cest zeslábnou ve stejnou dobu.
Opět s odkazem na obr. 4B předpokládejme, že základní stanice 200 je aktivní základní stanicí. Pokud uživatelská jednotka 155 přijímá dvě odlišné signálové složky ze základní stanice 200, mají tyto složky nezávislý, nebo téměř nezávislý únik. Takže celkový signál ze základní stanice 200 nevykazuje velké úniky, které nastávají při příjmu pouze jednoho signálu. Výsledkem je, že pravděpodobnost, že signály ze základní stanice 205 budou na uživatelské jednotce 155 převažovat nad signálem ze základní stanice 200, je menší.
Diverzita cesty šíření může být uměle zavedena, abychom se nemuseli spoléhat na přirozené a statisticky způsobené mnohonásobné šíření. Typická základní stanice má dvě přijímací antény a jednu vysílací anténu. Vysílací anténa je často totožná s jednou z přijímacích antén. Uspořádání takové základní stanice je na obr. 12.
Na obr. 12 přivádí vysílač 330 vysílaný signál do diplexeru 332, který vede signál do antény 334. Anténa 334 dodává první přijímaný signál na bránu 1 přijímače 338 a anténa 336 dodává druhý přijímaný signál na bránu 2 přijímače 338. V přijímači 338 přijímají brány 1 a 2 signály, které jsou přijímány odděleně, a pro maximální výtěžnost jsou před dekódováním kombinovány. Antény 334 a 336 jsou uspořádány tak, aby signály přijímané jednotlivými anténami měly nezávislé úniky. Protože signály přijímané anténami 334 a 336 jsou dodávány odlišným přijímačům a jsou kombinovány až po demodulaci v přijímači 338, není kritické, když mají signály přijímané anténou 334 offset vzhledem k signálům přijímaným anténou 336 alespoň • · · o 1 PN čip.
Abychom zavedli diverzitu do systému z obr. 12, můžeme použit druhý diplexer pro spojení vysílacích signálů na dříve pouze přijímací anténě pomocí zpožčíovací linky. Toto uspořádání je na obr. 13.
Na obr. 13 dodává vysílač 330 vysílací signál do diplexeru 33 2, který signál dále vede na anténu 334. Dále dodává vysílač 330 vysílací signál (který v nejjednodušších provedeních obsahuje stejné signály jako původní vysílací signál) na zpožďovací linku 340 a na diplexer 342 a na anténu 336. Jako na obr. 12, antény 334 a 3 36 jsou uspořádány tak, že signály přijímané z obou antén vykazují na uživatelské jednotce nezávislé úniky. Protože na uživatelské jednotce jsou oba signály přijímány jednou anténou, musí navíc k nezávislosti úniků oba signály vykazovat dostatečný časový posuv, aby je mohla uživatelská jednotka rozeznat. Zpožďovací linka zavádí dostatečné zpoždění tak, aby signál vyzařovaný anténou 336 přicházel na uživatelskou jednotku se zpožděním větším než jeden čip vzhledem k signálu z antény 334, aby uživatelská jednotka mohla signály rozlišit, odděleně přijmout a demodulovat. Ve výhodném provedení je uspořádání základní stanice s členitostí z obr. 13 použita pouze v hraničních základních stanicích.
V alternativním uspořádání obsahuje zpožďovací linka prvek nastavování zisku. Prvek nastavování zisku může být použit na nastavení hladiny signálu vysílaného anténou 336 vzhledem k signálu vysílaného anténou 334. Výhoda tohoto uspořádání je ta, že signál z antény 336 znatelně neinterferuje s dalšími signály systému. Avšak hladina • · · ···· « · · · ···· · · · · · · · •· · » · · · · ···«·· ······ φ · «··· ·· ·· ··»« ·· *· signálu z antény 336 vzhledem k hladině signálu z antény 334 se stává významnou v případě, kdy signál z antény 334 má únik. Takže ve výhodném uspořádání, pokud signál z antény 334 má významný únik vzhledem k uživatelské jednotce, je signál z antény 335 dostatečně silný pro zabezpečení spolehlivé komunikace po dobu trvání úniku.
Může být výhodné využít signál z antény 336 pouze v případě, kdy se v oblasti předání s přerušením nachází alespoň jedna uživatelská jednotka. Tato metoda může být použita také v jakémkoliv následujícím alternativním provedení.
V dalším odlišném provedení se může vytvořit odlišná signálová cesta s odlišnou skupinou signálů pro vyslání anténou 336. V tomto uspořádání určuje základní stanice, která uživatelská jednotka potřebuje diverzitu (tzn. která uživatelská jednotka se nachází v oblasti předání s přerušením). Skupina signálů vysílaných anténou 336 může sama obsahovat provozní kanálové signály pro uživatelskou jednotku v oblasti předání s přerušením a pilotní signály. Alternativně mohou být přidány také pagingové a synchronizační kanálové vysílání. Jak bylo uvedeno výše, může být výhodné použít pilotní a další signály z antény 336 pouze v případě, když se alespoň jedna uživatelská jednotka nachází v oblasti předání s přerušením. Uživatelská jednotka, která potřebuje diverzitu může být identifikována např. zjištěním, která uživatelská jednotka vyžaduje více vysílacího výkonu, než je určitý práh, nebo pomocí zpoždění smyčky. Použití dvou vysílačů zmenšuje celkové množství vysílaného výkonu a tak se sníží interference v systému včetně interference s uživatelskými jednotkami uvnitř
0·· · 0 0 0 «000
0000 00 · 0000
0 ··· 0 0 0 000 000
00000« · ·
0000 00 *0 »0 00 ·· *· oblasti předání s přerušením 170, které mají navázáno spojení se základní stanicí 205. Na obr. 13 znázorňuje čárkovaná čára druhé provedení, kde jsou použity dvě oddělené signálové dráhy pro přenos různých skupiny signálů. Předpokládáme, že všechno potřebné zpoždění mezi oběma signály je zavedeno uvnitř vysílače 330.
Měli bychom také poznamenat, že druhý vysílač nemusí sousedit se základní stanicí. Může se nacházet ve větší vzdálenosti a může být umístěn poblíž hranice předání s přerušením. Alternativně, místo použití dříve pouze přijímací antény pro vysílání dalších signálů může být signál vysílán zvláštní anténou. Tato zvláštní anténa může být vysoce směrová anténa, která soustředuje energii na oblast předání s přerušením.
Zvláště výhodného provedení se může docílit použitím rozdílné signálové cesty spolu se zvláštní anténou. V tomto případě se může dosáhnout více diverzity zavedením do signálu vysílaného zvláštní anténou jiného PN offsetu, různého od PN offsetu, kterým vysílá vysílač 330. Tímto způsobem vykoná základní stanice hladší předání, když uživatelská jednotka vstoupí do oblasti pokrytí zvláštní anténou. Použití zvláštního PN offsetu je výhodné pro identifikaci skutečnosti, že se uživatelská jednotka nachází v oblasti předání s přerušením. Výše popsané provedení může být implementováno s mnoha variantami se stejným výsledkem.
Poznamenejme také, že existuje několik metod na zavedení diverzity do systému. Např. vlivy úniků mohou být minimalizovány kolísáním fáze signálu ze zvláštní antény. Kolísání fáze ruší vyrovnání amplitudy a fáze mnohocestných signálů, což může způsobit velký únik v kanálu. Příklad v CDMA systému řízením zmenšuje výkon přijímaný provozních kanálových mohlo provést předání takového systému je popsán v patentu US 5,437,055 s názvem Anténní systém pro dráhovou diverzitu v mikrocelulárním komunikačním systému vydaného 25. července 1996, který je vlastnictvím vlastníka tohoto vynálezu.
Vlivy úniku mohou být dále určitým způsobem řízeny vysílaného výkonu. Útlum, který uživatelskou jednotkou ze základní stanice může být kompenzován zvýšením výkonu, který je vysílán základní stanicí. Řízení výkonu pracuje podle časové konstanty. V závislosti na časové konstantě smyčky řízení výkonu a délce doby úniku může systém kompenzovat zvýšením výkonu vysílaného základní stanicí. Nominální hladina výkonu vysílaná základní stanicí uživatelské jednotce může být zvýšena, když se uživatelská jednotka nachází v oblasti, kde se může provést předání s přerušením. Uživatelské jednotky, které potřebují zvýšený výkon mohou být opět identifikovány např. pomocí zpoždění smyčky nebo zprávou, že pilotní signál přesahuje určitý práh. Tím, že se zvýší pouze výkon vysílaný uživatelským jednotkám, které to potřebují, je celkové množství vysílaného výkonu zmenšeno a tím se zmenší také celková interference v systému.
Jak bylo zmíněno výše s odkazem na obr. 3, jednou ze situací, kdy může být potřebné provést předání s přerušením je situace, kdy uživatelská jednotka musí uvnitř jednoho systému změnit kmitočet, na kterém pracuje. Takové předání s přerušením může být např. provedeno pro znemožnění interference s mikrovlnným spojem, který pracuje spolu s CDMA komunikačním systémem nebo pro přenos všech signálů na jeden kmitočet, aby se CDMA na CDMA na jiném kmitočtu na hranicích systému. Na obr. 3 je znázorněn mikrovlnný spoj 140 mezi směrovými mikrovlnnými anténami 130 a 135. Protože mikrovlnné antény 130 a 135 jsou vysoce směrové, má směrový mikrovlnný spoj 140 velmi úzké pole. Takto mohou další základní stanice systému, jako např. základní stanice 115, 120 a sektory 50, 70 a 80 pracovat bez interference s mikrovlnným spojem 140.
provedení jsou CDMA signály kmitočtech a proto směrový spoj, který protíná systém interferuje pouze kdy systém pracuje také na mikrovlnných
V příkladu výhodného vysílány na mikrovlnných mikrovlnný v případě, kmitočtech. Směrový mikrovlnný spoj v nej obecnějším provedení může pracovat na kmitočtech vyšších nebo nižších než jsou ty, které jsou obecně označovány za mikrovlnné kmitočty.
Ačkoliv výše popsané metody jsou v takovémto předání s přerušením použitelné, má obvykle vnitrosystémové předání s přerušením výhodu oproti mezisystémovému předání s přerušením proto, že obě základní stanice, mezi kterými se má předání provést jsou řízeny stejným řadičem. Na obr. 11 je znázorněno alternativní uspořádání pro provedení předání CDMA na CDMA na jiný kmitočet při použití jedné multisektorové základní stanice. Jak základní stanice Bia, tak i základní stanice Blb má dva směrové sektory s označením a a β. V základní stanici Bia pracují sektory a a β na kmitočtu fl. V základní stanici Blb pracují sektory a a β na kmitočtu f2. Základní stanice Bia i Blb mají všesměrový sektor t, který pracuje na jiném kmitočtu než směrové sektory příslušné základní stanice. Např. v základní stanici τ pracuje sektor na kmitočtu f2 a v základní stanici »· · · · ·
Blb pracuje sektor τ na kmitočtu fl.
Na obr. 11 je použito pravidlo odkládání. Všesměrové sektory τ jsou označeny jako hraniční sektory se zpožděním smyčky rovným 0, což znamená, že pokud je jakýkoliv ze sektorů τ jedinou základní stanicí v aktivní skupině, je zahájeno okamžitě předání bez ohledu na hodnotu zpoždění smyčky. Povšimněme si, že sektory τ nejsou vlastně hraničními sektory mezi dvěma systémy, ale z hlediska uživatelské jednotky je provedená akce stejná. Když se uživatelská jednotka pohybuje do oblasti základní stanice Bia ze sousední oblasti pokrytí uvnitř systému SI na kmitočtu fl, je použito hladké předání pro navázání spojení se sektorem a základní stanice Bia a hladké nebo hladší předání pro převod spojení na sektor β základní stanice
Bia. Hladké předání je pak sektor τ základní stanice hraniční základní stanice, stanice Blb stane jediným použito pro Blb, který Jakmile se přenos spojeni na je označen jako sektor τ základní členem aktivní skupiny, je provedeno předání s přerušením ze sektoru τ základní stanice Blb na sektor β základní stanice Blb.
Poznamenejme, že toto uspořádání také zavádí prostorovou hysterezi tím, že po předání činnosti na kmitočet f2, není proveden zpětný přenos na kmitočet fl, pokud uživatelská jednotka nevstoupí do oblasti pokrytí sektoru τ základní stanice Bia tak, že se tento stane jediným členem aktivní skupiny. Dále si všimněme, že výběr použití tří různých sektorů závisí na faktu, že většina multisektorových základních stanic obsahují tři sektory a tudíž dostupné vybavení základních stanic obvykle podporuje tři sektory. Takže návrh využívající tři sektory • · • · • · ······ · · ···· ·· ·· ···· ·· ·· je rozumný. Samozřejmě, že může být použit menší a nebo větší počet sektorů.
Jsou dva různé typy situací, ve kterých může být takové uspořádání použito. Uspořádání z obr. 11 může být použito v místě, kde veškerý provoz musí změnit kmitočet. V takovém případě základní stanice nalevo od základní stanice Bia nepoužívá kmitočet f2 a základní stanice napravo od základní stanice Blb nepoužívá kmitočet fl. V takovém případě musí všechny uživatelské jednotky vstupující na jedné straně a vystupující na druhé straně změnit kmitočet. V jiné situaci používají základní stanice napravo od základní stanice Blb pouze kmitočet f2, protože např. mikrovlnný spoj zakáže v této oblasti použití kmitočtu fl. Avšak základní stanice nalevo od základní stanice Bia mohou pracovat bud na kmitočtu fl nebo f2. V takovém případě buď všechny, některé nebo žádná uživatelská jednotka pohybující se od základní stanice Blb k základní stanici Bia může přejít z kmitočtu f2 na kmitočet fl.
Druhou velmi odlišnou metodou pro ošetření směrových mikrovlnných spojů či jiných oblastí, kde musí být část spektra nevyužita, je znázorněna na obr. 16. Na obr. 16 je kolem směrového mikrovlnného spoje 140, naznačeného paprsky 364 a 366, vyznačen kužel ticha. Tento kužel ticha je pilotní signál, který slouží jako referenční signál pro uživatelskou jednotku, která ho detekuje. Když uživatelská jednotka ohlásí detekci pilotního signálu odpovídajícímu kuželi ticha, ví řadič systému, že pilotní signál je indikací kužele ticha a ne kandidátského pilotního signálu. Řadič systému využívá příjmu pilotního signálu odpovídajícího kuželi ticha jako stimulu pro zahájení ···· · · · ···· ·· · · · · · · ······ ······ · · ···· ·· ·· ···· ·« ·· předání s přerušením. Provedené předání je obvykle vnitrosystémové předání CDMA na CDMA na jiný kmitočet, ačkoliv mohou být provedeny i jiné typy předání.
Zajímavým aspektem kužele ticha je, že pilotní signál kužele ticha není spojen s žádnou zvláštní základní stanicí. Obvykle je pilotní signál kužele ticha generován jednotkou pilotního signálu, spojenou se směrovými mikrovlnnými anténami 130 a 135. Mohou být použity dvě rozdílné topologie kužele ticha. V první topologii, znázorněné na obr. 16, jsou paprsky 364 a 366 vlastně úzká vysílací pásma, která se nacházejí na obou stranách směrového mikrovlnného spoje. V druhém uspořádání, které je znázorněné na obr. 17, určují paprsky 360 a 362 kraje oblasti pokrytí vysílaným pilotním signálem. Na obr. 17 je oblast pokrytí pilotním signálem a oblast pokrytí směrovým mikrovlnným spojem 140 vlastně shodné. Paprsky 364 a 366 jsou obvykle vysílány oddělenými anténami, odlišnými od mikrovlnné antény. Paprsky 360 a 362 mohou být vytvořeny stejnou anténou jako mikrovlnný signál, což je jiná, ale identická anténa či anténa určující o něco širší oblast pokrytí než zmíněná mikrovlnná anténa.
První topologie na obr. 16 má výhodu v tom, že pilotní signály kužele ticha neinterferují se směrovým mikrovlnným spojem i když tento směrový mikrovlnný spoj pracuje na stejném kmitočtu jako pilotní signál kužele ticha. První topologie má nevýhodu v tom, že pokud uživatelská jednotka přejde přes paprsek signálu kužele ticha bez detekce signálů a bez změny kmitočtu, může být spojení zrušeno a nebo může spojení pokračovat a působit interference se směrovým mikrovlnným spojem. A dále, pokud působí na uživatelskou jednotku výkon, když se tato nachází v paprscích 364 a 366, • · nebude uživatelská jednotka schopna detekovat pilotní signály a může působit interference s mikrovlnným spojem.
Mikrovlnný spoj může být obousměrný a pro takovou činnost může spoj vyžadovat dva CDMA kmitočtové kanály. V jednom provedení jsou uvolněny dva zpětné kanály pro směrový mikrovlnný spoj. Dva odlišné přímé spoje pilotního signálu kužele ticha jsou vysílány do oblasti pokrytí kužele ticha odpovídající každému ze dvou zpětných linkových kanálů, které jsou uvolněny pro směrový mikrovlnný spoj. Tímto způsobem mohou dva pilotní signály pokrývat oblast pokrytí směrového mikrovlnného spoje bez interferencí se stávajícím spojením mezi dvěma směrovými anténami s ohledem na kmitočtovou diverzitu.
Ve třetím provedení může pilotní signál být také na stejném kmitočtu jako směrový mikrovlnný spoj bez působení znatelné interference se směrovým mikrovlnným spojem. CDMA pilotní signál je širokopásmový, nízkovýkonový signál s rozprostřeným spektrem. Tento typ signálu je v jiných systémech vnímán jako jednoduchý Gaussův šum. Specifické vlastnosti CDMA signálu umožňují jejich koexistenci s jiným komunikačním systémem bez působení významnější interference.
Vzdálenost mezi dvěma anténami směrového mikrovlnného spoje může být mnohem větší než vzdálenost mezi obvyklými základními stanicemi na okraji oblasti pokrytí, kterou určují. Takže zpoždění, se kterým uživatelská jednotka přijímá pilotní signály kužele ticha může být znatelně větší než zpoždění, které je obvykle spojeno s celulárním systémem. Je tedy potřebné, aby pilotní signál kužele ticha bylo možné odlišit jako jeden ze skupiny následných offsetů pilotních signálů. Např. zpoždění pilotního signálu kužele • · • · • fcfcfc · · · fcfcfcfc • · · · · · · · ····«· ······ fc · ···· fcfc fcfc fcfcfcfc fcfc fcfc ticha je větší než normální offset mezi pilotními signály, což způsobuje, že je offset přijímaného pilotního signálu mapován na následující offset pilotního signálu. Tento typ činnosti není obvykle problematický, protože obvyklý systém využívá jen každý sedmý nebo osmý PN offset. Skupina offsetů, se kterými jsou očekávány pilotní signály kužele ticha mohou být přidány k sousední skupině tak, aby uživatelská jednotka hledala tyto signály stejným způsobem, jako hledá jiné položky sousedního seznamu.
Po detekci pilotního signálu kužele ticha závisí další činnost na základní stanici, se kterou je navázáno aktivní spojení. Protože stejný pilotní signál kužele ticha může procházet mnoho oblastí pokrytí základní stanice, dává samotný pilotní signál velmi málo informace o umístění uživatelské jednotky nebo činnosti, která má následovat. Základní stanice a kmitočet, na který má být provedeno předání záleží na členech aktivní skupiny v době, kdy je pilotní signál zaznamenán. Další činnost může záviset také na členech aktivní a kandidátské skupiny. Dále může další činnost záviset na přijímaném PN offsetu pilotního signálu kužele ticha. Může být také výhodné oddálit následnou činnost do té doby, než je síla pilotního signálu kužele ticha vyšší, než další vyšší práh. Protože pilotní signál kužele ticha dává tak málo informace, může být offset stejného pilotního signálu použit uvnitř systému pro ochranu několika směrových mikrovlnných spojů. Na obr. 16 mohou všechny paprsky 364 a 366 pracovat se stejnými, nebo čtyřmi odlišnými offsety.
Pokud je vzdálenost mezi dvěma anténami směrového mikrovlnného spoje příliš velká, může být nutné použít • · · ···* · ···· · · · · · · · • · ··· φ · · ··· ··· ······ · · ···· ·· ·· ···· ·· »· opakovač pro zvětšení pokrytí pilotním signálem. Metoda a přístroj pro opakovač v CDMA systému je podrobně popsán v patentu US 08-522.469 s názvem Duplexní opakovač s časovým dělením na jednom kmitočtu, který byl podán 31. srpna 1995 a který je vlastnictvím vlastníka tohoto vynálezu.
Dále může být také řada antén, která zabezpečuje stejný či jiný offset pilotních sekvencí, instalována podél dráhy mikrovlnného spoje a tím se získá užší a spolehlivěji definovaná oblast kužele ticha.
Mnoho prvků tohoto vynálezu může být kombinováno. Např. pravidla detekce a odložení mohou být použita spolu s uspořádáním fyzických oblastí pokrytí, které zabezpečují jak vnitrosystémovou, tak i mezisystémovou hysterezi. Pravidla mohou být kombinována s dalšími prvky návrhu sítě pro zabezpečení maximálního užitku, např. využití předání CDMA na CDMA na jiném kmitočtu. Parametry, které řídí hladké předání mohou být zvýšeny pro zvýšení počtu členů v kandidátské a aktivní skupině. Dýchání základní stanice může být také zvýšeno. Myšlenka předání s přerušením řízeného měřením uživatelské jednotky může být kombinována s fyzickým uspořádáním oblast pokrytí, což zabezpečí jak vnitrosystémovou, tak mezisystémovou prostorovou hysterezi. Může být kombinována také s dalšími prvky plánování sítě pro zabezpečení maximálního užitku, např. využití předání CDMA na CDMA na jiném kmitočtu.
Předchozí popis výhodných provedení je podáno pro to, aby osoba znalá ve stavu věci mohla využít tento vynález. Člověku s patřičnými znalostmi budou hned zřejmé další modifikace těchto provedení a principy, které byly zde • 9 · Φ Φ · · Φ · Φ · • ··· Φ Φ · · · Φ Φ
Φ φ S Φ Φ Φ φ Φ ΦΦΦ ΦΦΦ • ΦΦΦΦ· · · • ·»1 ΦΦ ΦΦ *»·· ΦΦ Φ· uvedeny mohou být využity v dalších provedeních bez dalšího výzkumu. Takže tento vynález není omezen provedeními, která zde byla objasněna, ale musí být chápán v širším záběru principů a nových vlastností, které jsou zde popsány.
Claims (90)
1. V komunikační síti, ve které uživatel sítě komunikuje pomocí uživatelské jednotky s dalším uživatelem přes alespoň jednu základní stanici, zmíněná sít obsahuje první a druhou mobilní ústřednu pro příslušné řízení komunikace přes první skupinu základních stanic obsahující první základní stanici a druhou skupinu základních stanic obsahující druhou základní stanici, metoda pro řízení komunikace mezi zmíněnými uživatelskými jednotkami a první a druhou základní stanicí obsahující kroky:
měření na zmíněné první základní stanici zpoždění smyčky aktivního komunikačního signálu mezi první základní stanicí a zmíněnou uživatelskou jednotkou, měření na zmíněné uživatelské jednotce prvního offsetu fáze pilotního signálu přijímaného z první kandidátské základní stanice, hlášení zmíněné uživatelské jednotky první mobilní ústředně přes zmíněnou první základní stanici zmíněný první offset fáze a výpočet ve zmíněné první mobilní ústředně kandidátské zpoždění smyčky mezi zmíněnou uživatelskou jednotkou a zmíněnou první kandidátskou základní stanicí na základě zmíněného prvního offsetu fáze a zmíněného zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu.
2. Metoda podle bodu 1 obsahující krok vysílání od každé ze zmíněné skupiny základních stanic společné pilotní sekvence vyznačující se tím, že každá ze zmíněné první skupiny základních stanic vysílá společnou pilotní sekvenci • « · s identifikačním kanálovým offsetem.
3. Metoda podle bodu 2 vyznačující se tím, že zmíněný krok výpočtu zmíněného kandidátského zpoždění smyčky je vypočten jako
RTDcanl = RTDref + 2*(Pilotphasecanl - ChannelOffsetcanl*PilotInc) kde:
RTDcanl = zmíněné kandidátské zpoždění smyčky
RTDref = zmíněné zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu
Pilotphasecanl = zmíněný první offset fáze,
ChannelOffsetcanl*PilotInc = identifikační offset kanálu odpovídající zmíněné první základní stanici.
4. Metoda podle bodu 1 vyznačující se tím, že zmíněná první kandidátská základní stanice je řízena zmíněnou první mobilní ústřednou.
5. Metoda podle bodu 1 vyznačující se tím, že první kandidátská základní stanice je řízena zmíněnou druhou mobilní ústřednou.
6. Metoda podle bodu 1 vyznačující se tím, že zmíněná první kandidátská základní stanice je řízena zmíněnou druhou mobilní ústřednou a zmíněný pilotní signál ze zmíněné první kandidátské základní stanice je generován jednotkou pilotního signálu.
• · • ·
7. Metoda podle bodu 3 vyznačující se tím, že zmíněná první kandidátská základní stanice je řízena zmíněnou druhou mobilní ústřednou a zmíněný pilotní signál ze zmíněné první kandidátské základní stanice je generován jednotkou pilotního signálu.
8. Metoda podle bodu 1, která dále obsahuje kroky: ukládání ve zmíněné uživatelské jednotce seznamu aktivních základních stanic, který obsahují položky odpovídající každé základní stanici, se kterou je navázána aktivní komunikace.
ukládání ve zmíněné uživatelské jednotce seznamu kandidátských základních stanic, který obsahují položky odpovídající každé základní stanici, se kterou je možno navázat aktivní komunikaci, ale tato není navázána a zmíněný seznam kandidátských základních stanic obsahuje položky pro zmíněnou první kandidátskou základní stanici a ukládání na zmíněné uživatelské jednotce seznamu sousedních základních stanic, ze kterých je vybrán seznam zmíněných kandidátských stanic.
9. Metoda podle bodu 9, která dále obsahuje krok: měření na zmíněné uživatelské jednotce hladiny výkonu pilotního signálu odpovídající první položce ze zmíněného seznamu sousedních základních stanic a pokud zmíněná hladina výkonu přesáhne určitý práh, je zmíněná první položka ze zmíněného seznamu sousedních základních stanic přidána do zmíněného seznamu kandidátských základních stanic,a vyznačující se tím, že pokud zmíněná uživatelská jednotka komunikuje s jednou z první skupiny hraničních základních stanic řízených zmíněným první mobilní ústřednou, každá z první hraniční skupiny základních stanic má takovou oblast pokrytí, která hraničí s oblastí pokrytí odpovídající základní stanici řízené zmíněnou druhou mobilní ústřednou, zmíněná uživatelská jednotka má nižší hodnotu zmíněného prahu pro přidání než další uživatelské jednotky komunikující s alespoň jednou základní stanicí ze zmíněné první skupiny základních stanic.
10. Metoda podle bodu 8, která dále obsahuje krok: měření na zmíněné uživatelské jednotce hladinu výkonu od zmíněné první základní stanice a pokud je zmíněná hladina výkonu nižší než práh odpojení, je položka ze zmíněného seznamu aktivních základních stanic odpovídající zmíněné základní stanici odebrána a vyznačující se tím, že když zmíněná uživatelská jednotka komunikuje s jednou z první skupiny základních stanic, které jsou řízené zmíněnou první mobilní ústřednou, každá ze zmíněné první skupiny hraničních základních stanic pokrývá oblast, která hraničí s oblastí pokrytí odpovídající základní stanici řízené zmíněnou druhou mobilní ústřednou, zmíněná uživatelská jednotka má nižší hodnotu zmíněného prahu přerušení než další uživatelské jednotky komunikující s alespoň jednou ze zmíněné první skupiny základních stanic.
11. Metoda podle bodu 8, která dále obsahuje krok: měření na zmíněné uživatelské jednotce hladinu výkonu od zmíněné první základní stanice a pokud zmíněná hladina výkonu je nižší než práh přerušení po dobu delší, než je předem stanovený limit, je položka ze zmíněného seznamu • ·· ···» ···· • ··· · · * · · · · • · · · · · · * ··· ··· ······ · · ···· ·· ·· ···· ·· ·· aktivních základních stanic odpovídající zmíněné první základní stanici vyňata a vyznačující se tím, že pokud zmíněná uživatelská jednotka má navázané spojení s alespoň jednou z první skupiny hraničních základních stanic řízených zmíněnou první mobilní ústřednou, všechny ze zmíněné první hraniční skupiny základních stanic pokrývají oblast, která hraničí s oblastí pokrytí odpovídající základní stanici řízené zmíněnou druhou mobilní ústřednou, zmíněná uživatelská jednotka má delší hodnotu zmíněný limit pro přerušení než další uživatelské jednotky komunikující s alespoň jednou ze zmíněné první skupiny základních stanic.
12. Metoda podle bodu 1, která dále obsahuje krok vstupu jednotky řízení aktivní komunikace ve zmíněné první mobilní ústředně do stavu předání s přerušením řízeného měřením vyznačující se tím, že zmíněný stav předání s přerušením řízený měřením umožňuje zmíněný krok výpočtu.
13. Metoda podle bodu 12 vyznačující se tím, že zmíněná jednotka řízení aktivní komunikace je selektor.
14. Metoda podle bodu 12 vyznačující se tím, že první hraniční skupina základních stanic řízená zmíněnou první mobilní ústřednou pokrývá oblast, která hraničí s oblastí pokrytí odpovídající základní stanici řízené zmíněnou druhou mobilní ústřednou, a že dále obsahuje kroky:
ukládání ve zmíněné uživatelské jednotce seznamu aktivních základních stanic obsahující položky odpovídající každé základní stanici se kterou je navázáno aktivní spojení • · a
vykonání kroku vstupu do zmíněného stavu předání s přerušením řízeného měřením pouze v případě, kdy zmíněný seznam aktivních základních stanic obsahuje položku odpovídající jedné ze zmíněné první hraniční skupiny základních stanic.
15. Metoda podle bodu 12 vyznačující se tím, že první hraniční skupina základních stanic řízená zmíněnou první mobilní ústřednou pokrývá oblast, která hraničí s oblastí pokrytí odpovídající základní stanici řízené zmíněnou druhou mobilní ústřednou, a že dále obsahuje kroky:
ukládání ve zmíněné uživatelské jednotce seznamu aktivních základních stanic obsahující položky odpovídající každé základní stanici se kterou je navázáno aktivní spojení a vykonání kroku vstupu do zmíněného stavu předání s přerušením řízeného měřením pouze v případě, kdy každá z položek na zmíněném seznamu aktivních základních stanic odpovídá první hraniční skupině základních stanic.
16. Metoda podle bodu 12 vyznačující se tím, že první hraniční skupina základních stanic řízená zmíněnou první mobilní ústřednou pokrývá oblast, která hraničí s oblastí pokrytí odpovídající základní stanici řízené zmíněnou druhou mobilní ústřednou, a že dále obsahuje kroky:
vyznačující se tím, že uživatelská jednotka uchovává seznam aktivních základních stanic obsahující položky odpovídající každé základní stanici se kterou je navázáno aktivní spojení a ···· ·· ·· ···· ·· ·· vykonání kroku vstupu do zmíněného stavu předání s přerušením řízeného měřením pouze v případě, kdy zmíněný seznam aktivních základních stanic obsahuje jedinou položku a tato jediná položka odpovídá první hraniční skupině základních stanic.
17. Metoda podle bodu 12 vyznačující se tím, že dále obsahuje krok přístupu zmíněné jednotky řízení aktivní komunikace tabulku předání s přerušením řízeného měřením pro stanovení umístění zmíněné uživatelské jednotky založeného na zmíněném zpoždění smyčky odpovídajícímu zmíněnému prvnímu aktivnímu komunikačnímu signálu a zmíněného kandidátskému zpoždění smyčky.
18. Metoda podle bodu 12 vyznačující se tím, že dále obsahuje krok přístupu zmíněné jednotky řízení aktivní komunikace tabulku předání s přerušením řízeného měřením pro stanovení, zda umístění zmíněné uživatelské jednotky odpovídá oblasti, kde je žádoucí předání, založené na zmíněném zpoždění smyčky odpovídajícímu zmíněnému prvnímu aktivnímu komunikačnímu signálu a zmíněnému kandidátskému zpoždění smyčky.
19. Metoda podle bodu 18 vyznačující se tím, že zmíněná tabulka předání s přerušením řízeného měřením obsahuje položky označující typ činnosti, která se má provést v závislosti na poloze zmíněné uživatelské jednotky.
20. Metoda podle bodu 19 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která má být provedena je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje se zmíněnou uživatelskou jednotkou při použití systému s kódovým dělením, na zmíněnou druhou základní stanici pracující s jinou modulační technologií.
21. Metoda podle bodu 20 vyznačující se tím, že zmíněná jiná modulační technologie je kmitočtová modulace.
22. Metoda podle bodu 20 vyznačující se tím, že zmíněná jiná modulační technologie je systém s časovým dělením (TDMA).
23. Metoda podle bodu 19 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která se má provést je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu se zmíněnou uživatelskou jednotkou při použití CDMA, na zmíněnou druhou základní stanici komunikující na druhém kmitočtu při použití CDMA.
24. Metoda podle bodu 19 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která se má provést je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu se zmíněnou uživatelskou jednotkou při použití CDMA, na zmíněnou první základní stanici komunikující se zmíněnou uživatelskou jednotkou při použití jiné modulační technologie.
25. Metoda podle bodu 19 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která se má provést je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu • · · · · · se zmíněnou uživatelskou jednotkou při použití CDMA, na zmíněnou první základní stanici komunikující na druhém kmitočtu při použití CDMA.
26. Metoda podle bodu 1 vyznačující se tím, že zmíněný aktivní komunikační signál obsahuje skupinu mnohocestných signálů, kdy každý má jiné zpoždění a zmíněné zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu je zpoždění smyčky odpovídající nejdříve příchozímu z mnohocestných signálů ze zmíněné skupiny mnohocestných signálů.
27. Metoda podle bodu 18 vyznačující se tím, že krok přístupu je vykonán když zmíněné zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu se změní o předem stanovenou hodnotu.
28. Metoda podle bodu 18 vyznačující se tím, že zmíněný krok přístupu je vykonán pokaždé, kdy se opakuje zmíněný krok hlášení zmíněnou uživatelskou jednotkou.
29. Metoda podle bodu 1 vyznačující se tím, že zmíněný aktivní komunikační signál má rozprostřené spektrum, které je rozprostřeno sekvencí pseudonáhodného šumu (PN) a že zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu je měřeno v PN čipech.
30. Metoda podle bodu 3 vyznačující se tím, že zmíněný aktivní komunikační signál má rozprostřené spektrum, které je rozprostřeno sekvencí pseudonáhodného šumu (PN) a že zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu je • · měřeno v PN čipech, zmíněný identifikační offset kanálu je měřený v PN čipech a zmíněné zpoždění kandidátské smyčky je měřeno v PN čipech.
31. Metoda podle bodu 1 vyznačující se tím, že zmíněná první základní stanice určuje první oblast pokrytí a vyznačující se tím, že velikost zmíněné oblasti pokrytí se zmenšuje, pokud počet uživatelských jednotek komunikujících se zmíněnou první základní stanicí se zvětší.
32. Metoda podle bodu 1 vyznačující se tím, že dále obsahuje krok využití na zmíněné první základní stanici funkce dýchání pro vyvážení oblasti pokrytí přímého spoje a oblasti pokrytí zpětného spoje.
33. Metoda podle bodu 1 vyznačující se tím, že první hraniční skupina základních stanic řízená zmíněnou první mobilní ústřednou pokrývá oblast, která sousedí s oblastí pokrytí, která odpovídá zmíněnou druhou mobilní zmíněné první základní základní stanici, která je řízena ústřednou, dále obsahuje krok na stanici funkce dýchání hraniční základní stanice pro vyvážení oblasti pokrytí přímého spoje a oblasti pokrytí zpětného spoje, která je odlišní od funkce dýchání základní stanice použitá u jiných základních stanic ze zmíněné první skupiny základních stanic.
34. V komunikační síti, ve které komunikuje uživatel sítě pomocí uživatelské jednotky s dalším uživatelem přes alespoň jednu základní stanici, zmíněná sít obsahuje první a druhou mobilní ústřednu pro řízení příslušných komunikací přes ··· · · · · ···· ···· ·· · ···· ······ ·· ·· ··· ······ · · ···· ·· ·· ··«· ·· ·· první skupinu základních stanic obsahující první základní stanici a přes druhou skupinu základních stanic obsahující druhou základní stanici, metoda pro směrování komunikace mezi zmíněnou uživatelskou jednotkou a zmíněnou první a druhou základní stanicí obsahující kroky:
měření na zmíněné první základní stanici zpoždění smyčky aktivního komunikačního signálu mezi zmíněnou první základní stanicí a zmíněnou uživatelskou jednotkou, vstupu jednotky řízení aktivní komunikace, která je umístěna ve zmíněné první mobilní ústředně do stavu předání s přerušením řízeného měřením a přístupu zmíněné jednotky řízení aktivní komunikace do tabulky předání s přerušením řízeného měřením pro stanovení, které je založeno na zmíněném zpoždění smyčky odpovídajícímu zmíněnému prvnímu aktivnímu komunikačnímu signálu, zda se zmíněná uživatelská jednotka nachází v oblasti, kde je předání žádoucí.
35. Metoda podle bodu 34 vyznačující se tím, že dále obsahuje krok vysílání společné pilotního sekvence všemi základními stanicemi ze zmíněné první skupiny základních stanic, kdy každá ze zmíněné skupiny základních stanic vysílá zmíněnou pilotní sekvenci s identifikačním offsetem kanálu.
36. Metoda podle bodu 34 vyznačující se tím, že zmíněná jednotka řízení aktivní komunikace je selektor.
37. Metoda podle bodu 34 vyznačující se tím, že zmíněná tabulka předání s přerušením řízeného měřením obsahuje ··· ···· · · · · • ··· · · · · · · · ·· ··« · · · ······ ··«**· · · ···· ·· ·· «··· ·· ·· položky udávající typ činnosti, která má následovat, v závislosti na poloze zmíněné uživatelské jednotky.
38. Metoda podle bodu 37 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, který má následovat je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje se zmíněnou uživatelskou jednotkou s využitím systému s kódovým dělením (CDMA), na zmíněnou druhou základní stanici, která pracuje s využitím jiné modulační metody.
39. Metoda podle bodu 38 vyznačující se tím, že zmíněnou metodou modulace j e kmitočtová modulace (FM).
40. Metoda podle bodu 38 vyznačující se tím, že zmíněnou metodou modulace je systém s časovým dělením (TDMA).
41. Metoda podle bodu 37 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která má následovat, je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu se zmíněnou uživatelskou jednotkou pomocí CDMA, na zmíněnou druhou základní stanici komunikující na druhém kmitočtu pomocí CDMA.
42. Metoda podle bodu 37 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která má následovat, je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu se zmíněnou uživatelskou jednotkou pomocí CDMA, na zmíněnou první základní stanici komunikující na druhém kmitočtu využívající jinou metodu modulace.
• » • · · · · « « · « · • · · · • · · · ♦ ·
43. Metoda podle bodu 37 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která má následovat, je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu se zmíněnou uživatelskou jednotkou pomocí CDMA, na zmíněnou první základní stanici komunikující na druhém kmitočtu využívající CDMA.
44. Metoda podle bodu 34 vyznačující se tím, že zmíněný aktivní komunikační signál obsahuje skupinu mnohocestných signálů, kdy každý z nich má jiné zpoždění a kdy zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu je zpoždění smyčky, které odpovídá nejdříve došlému signálu ze zmíněné skupiny mnohocestných signálů.
45. Metoda podle bodu 34 vyznačující se tím, že dále obsahuje krok přístupu v případě, že zmíněné zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu se změní o předem stanovenou hodnotu.
46. Komunikační sít, která obsahuje:
uživatelskou jednotku, pomocí které komunikuje uživatel sítě s jiným uživatelem přes alespoň jednu základní stanici vyznačující se tím, že zmíněná uživatelská jednotka měří první fázový offset pilotního signálu přijatého z kandidátské základní stanice, první skupinu základních stanic obsahující první základní stanici vyznačující se tím, že zmíněná první základní stanice měří zpoždění smyčky aktivního komunikačního signálu mezi zmíněnou první základní stanicí • C ·· • * · • · · · * « t *
9 · * · a zmíněnou uživatelskou jednotkou a první mobilní ústřednu pro řízení komunikace přes zmíněnou první skupinu základních stanic vyznačující se tím, že zmíněná první mobilní ústředna přijímá zprávy ze zmíněné uživatelské jednotky obsahující zmíněný první offset fáze a přijímá zmíněné zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu mezi zmíněnou první základní stanicí a z nich vypočítává kandidátské zpoždění smyčky mezi zmíněnou uživatelskou jednotkou a zmíněnou první kandidátskou základní stanicí.
47. Přístroj podle bodu 46 vyznačující se tím, že dále obsahuje:
druhou skupinu základních stanic obsahující druhou základní stanici a druhou mobilní ústřednu pro řízení komunikace přes zmíněnou druhou skupinu základních stanic.
48. Přístroj podle bodu 46 vyznačující se tím, že každá z první skupiny základních stanic vysílá společnou pilotní sekvenci a kde každá z první skupiny základních stanic vysílá společnou pilotní sekvenci s identifikačním offsetem kanálu.
49. Přístroj podle bodu 48 vyznačující se tím, že zmíněná první mobilní ústředna vypočítává zmíněné kandidátské zpoždění smyčky jako:
RTDcanl = RTDref + 2*(Pilotphasecanl - ChannelOffsetcanl*Pilot!nc) ···♦·· · • · · · · · »·«« φφ ** ΦΦΦΦ ·· ·*.
(ft · · · • · · ·
Φ · · · · ·
Φ · • · · * kde:
RTDcanl = zmíněné kandidátské zpoždění smyčky
RTDref = zmíněné zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu PilotPhasecanl = zmíněný první offset fáze,
ChannelOffsetcanl*PilotInc = identifikační offset kanálu odpovídající zmíněné první základní stanici.
50. Přístroj podle bodu 46 vyznačující se tím, že první kandidátská základní stanice je řízena první mobilní ústřednou.
51. Přístroj podle bodu 47 vyznačující se tím, že první kandidátská základní stanice je řízena druhou mobilní ústřednou.
52. Přístroj podle bodu 47 vyznačující se tím, že první kandidátská základní stanice je řízena zmíněnou druhou mobilní ústřednou a zmíněný pilotní signál ze zmíněné první kandidátské základní stanice je generován jednotkou pilotního signálu.
53. Přístroj podle bodu 47 vyznačující se tím, že zmíněná uživatelská jednotka uchovává seznam aktivních základních stanic obsahující položky odpovídající každé základní stanici, se kterou je navázáno aktivní spojení.
zmíněná uživatelská jednotka uchovává seznam kandidátských základních stanic obsahující položky odpovídající každé základní stanici, se kterou je možné navázat aktivní spojení, ale toto není navázáno, a zmíněný « · *··· *4 seznam kandidátských základních stanic obsahuje položky pro zmíněné kandidátské základní stanice a zmíněná uživatelská jednotka uchovává seznam sousedních základních stanic, ze kterého se vybírá seznam kandidátských základních stanic.
54. Přístroj podle bodu 53 vyznačující se tím, že zmíněná uživatelská jednotka měří hladinu výkonu pilotního signálu odpovídající první položce ze zmíněného seznamu sousedních základních stanic a pokud zmíněná hladina výkonu přesáhne práh pro přidání, je zmíněná první položka ze seznamu sousedních základních stanic přidána do zmíněného seznamu kandidátských základních stanic a pokud zmíněná uživatelská jednotka komunikuje s jednou z první skupiny základních stanic řízené zmíněnou první mobilní ústřednou, každá ze zmíněné skupiny prvních hraničních základních stanic pokrývá oblast, která sousedí s oblastí pokrytí odpovídající základní stanici, která je řízena zmíněnou druhou mobilní ústřednou, zmíněná uživatelská jednotka má nižší hodnotu zmíněného prahu pro přidání, než další uživatelské jednotky komunikující s alespoň jednou základní stanicí ze zmíněné první skupiny základních stanic.
55. Přístroj podle bodu 53 vyznačující se tím, že zmíněná uživatelská jednotka měří hladinu výkonu od zmíněné první základní stanice a pokud zmíněná hladina výkonu je nižší než práh pro přerušení, je položka v seznamu aktivních základních stanic odpovídající zmíněné první základní stanici z něho vyňata a
....·« · .·
.... .· ·· ···· » ·* pokud zmíněná uživatelská jednotka komunikuje s jednou z první skupiny základních stanic řízené zmíněnou první mobilní ústřednou, každá ze zmíněné skupiny prvních hraničních základních stanic pokrývá oblast, která sousedí s oblastí pokrytí odpovídající základní stanici, která je řízena zmíněnou druhou mobilní ústřednou, zmíněná uživatelská jednotka má nižší hodnotu zmíněného prahu pro přerušení, než další uživatelské jednotky komunikující s alespoň jednou základní stanicí ze zmíněné první skupiny základních stanic.
56. Přístroj podle bodu 53 vyznačující se tím, že zmíněná uživatelská jednotka měří hladinu výkonu od zmíněné první základní stanice a pokud zmíněná hladina výkonu je nižší než práh pro přerušení po dobu delší než je předem stanovená doba, je položka v seznamu aktivních základních stanic odpovídající zmíněné první základní stanici z něho vyňata a pokud zmíněná uživatelská jednotka komunikuje s jednou z první skupiny základních stanic řízené zmíněnou první mobilní ústřednou, každá ze zmíněné skupiny prvních hraničních základních stanic pokrývá oblast, která sousedí s oblastí pokrytí odpovídající základní stanici, která je řízena zmíněnou druhou mobilní ústřednou, zmíněná uživatelská jednotka má delší zmíněnou předem stanovenou dobu pro přerušení než ostatní uživatelské jednotky komunikující s alespoň jednou základní stanicí ze zmíněné první skupiny základních stanic.
57. Přístroj podle bodu 46 vyznačující se tím, že dále • » • · • · obsahuje jednotku řízení aktivní komunikace ve zmíněné první mobilní ústředně, která vstoupí do stavu předání s přerušení řízeného měřením, ve které zmíněná jednotka aktivní komunikace vypočte zmíněné kandidátské zpoždění smyčky.
58. Přístroj podle bodu 57 vyznačující se tím, že zmíněná jednotka řízení aktivní komunikace je selektor.
59. Přístroj podle bodu 57 vyznačující se tím, že zmíněná uživatelská jednotka uchovává seznam aktivních základních stanic, který obsahuje položky odpovídající všem základním stanicím, se kterými je navázána aktivní komunikace, dále obsahuje první hraniční skupinu základních stanic řízených zmíněnou první mobilní ústřednou pokrývající oblasti, které sousedí s oblastmi pokrytí základními stanicemi, které jsou řízeny druhou mobilní ústřednou, kde zmíněná jednotka řízení aktivní komunikace přechází do stavu předání s přerušením řízeného měřením v případě, kdy zmíněný seznam aktivních základních stanic obsahuje položku, která odpovídá jedné ze zmíněné skupiny prvních hraničních základních stanic.
60. Přístroj podle bodu 57 vyznačující se tím, že zmíněná uživatelská jednotka uchovává seznam aktivních základních stanic, který obsahuje položky odpovídající všem základním stanicím, se kterými je navázána aktivní komunikace, dále obsahuje první hraniční skupinu základních stanic řízených zmíněnou první mobilní ústřednou pokrývající oblasti, které sousedí s oblastmi pokrytí základními stanicemi, které jsou řízeny druhou mobilní ústřednou, kde zmíněná jednotka řízení aktivní komunikace přechází do stavu předání s přerušením řízeného měřením v případě, kdy všechny položky ze zmíněného seznamu aktivních základních stanic odpovídají zmíněné skupině prvních hraničních základních stanic.
61. Přístroj podle bodu 57 vyznačující se tím, že zmíněná uživatelská jednotka uchovává seznam aktivních základních stanic, který obsahuje položky odpovídající všem základním stanicím, se kterými je navázána aktivní komunikace, dále obsahuje první hraniční skupinu základních stanic řízených zmíněnou první mobilní ústřednou pokrývající oblasti, které sousedí s oblastmi pokrytí základními stanicemi, které jsou řízeny druhou mobilní ústřednou, kde zmíněná jednotka řízení aktivní komunikace přechází do stavu předání s přerušením řízeného měřením v případě, kdy zmíněný seznam aktivních základních stanic obsahuje jedinou položku, a tato položka odpovídá jedné ze zmíněné skupiny prvních hraničních základních stanic.
62. Přístroj podle bodu 57 vyznačující se tím, že dále obsahuje tabulku předání s přerušením řízeného měřením, do které vstupuje zmíněná jednotka řízení aktivní komunikace, aby určila polohu zmíněné uživatelské jednotky v závislosti na zmíněném zpoždění smyčky, které odpovídá prvnímu aktivnímu komunikačnímu signálu, na zmíněném kandidátském zpoždění smyčky.
63. Přístroj podle bodu 57 vyznačující se tím, že dále obsahuje tabulku předání s přerušením řízeného měřením, do • · · · •· ···· které vstupuje zmíněná jednotka řízení aktivní komunikace, aby určila, v závislosti na zmíněném zpoždění smyčky, které odpovídá prvnímu aktivnímu komunikačnímu signálu, a na zmíněném kandidátském zpoždění smyčky, zda poloha zmíněné uživatelské jednotky odpovídá oblasti, kde je předání žádoucí.
64. Přístroj podle bodu 63 vyznačující se tím, že zmíněná tabulka předání s přerušením řízeného měřením obsahuje položky označující typ činnosti, která má následovat v závislosti na poloze zmíněné uživatelské j ednotky.
65. Přístroj podle bodu 64 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která má být provedena, je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje se zmíněnou uživatelskou jednotkou při použití systému s kódovým dělením (CDMA), na zmíněnou druhou základní stanici pracující s jinou modulační technologií.
66. Přístroj podle bodu 65 vyznačující se tím, že zmíněná jiná modulační technologie je kmitočtová modulace (FM).
67. Přístroj podle bodu 65 vyznačující se tím, že zmíněná jiná modulační technologie je systém s časovým dělením (TDMA).
68. Přístroj podle bodu 64 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která má být provedena, je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu se zmíněnou uživatelskou jednotkou při použití CDMA na zmíněnou druhou základní stanici komunikující na druhém kmitočtu při použití CDMA.
69. Přístroj podle bodu 64 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která má být provedena, je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu se zmíněnou uživatelskou jednotkou při použití CDMA na zmíněnou první základní stanici komunikující se zmíněnou uživatelskou jednotkou při použití jiné modulační technologie.
70. Přístroj podle bodu 64 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která má být provedena, je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu se zmíněnou uživatelskou jednotkou při použití CDMA na zmíněnou první základní stanici komunikující na druhém kmitočtu při použití CDMA.
71. Přístroj podle bodu 46 vyznačující se tím, že zmíněný aktivní komunikační signál obsahuje skupinu několikacestných signálů, kdy každý má jiné zpoždění a zmíněné zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu je zpoždění smyčky odpovídající nejdříve přicházejícímu z mnohocestných signálů ze zmíněné skupiny mnohocestných signálů.
72. Přístroj podle bodu 63 vyznačující se tím, že krok přístupu je vykonán v případě, když zmíněné zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu se změní o předem stanovenou hodnotu.
73. Přístroj podle bodu 63 vyznačující se tím, že krok přístupu je vykonán pokaždé, když zmíněná první mobilní ústředny přijme zprávu ze zmíněné uživatelské jednotky, která obsahuje zmíněný první fázový offset.
74. Přístroj podle bodu 46 vyznačující se tím, že zmíněný aktivní komunikační signál má rozprostřené spektrum, které je rozprostřeno sekvencí pseudonáhodného šumu (PN), a že zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu je měřeno v PN čipech.
75. Přístroj podle bodu 48 vyznačující se tím, že zmíněný aktivní komunikační signál má rozprostřené spektrum, které je rozprostřeno sekvencí pseudonáhodného šumu (PN), a že zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu je měřeno v PN čipech, zmíněný identifikační offset kanálu je měřený v PN čipech a zmíněné zpoždění kandidátské smyčky je měřeno v PN čipech.
76. Přístroj podle bodu 46 vyznačující se tím, že zmíněná první základní stanice určuje první oblast pokrytí a vyznačující se tím, že velikost zmíněné oblasti pokrytí se zmenšuje, pokud počet uživatelských jednotek komunikujících se zmíněnou první základní stanicí se zvětší.
77. Přístroj podle bodu 46 vyznačující se tím, že dále obsahuje krok využití na zmíněné první základní stanici ······ · · ···· «· ·· ♦ ·♦· ·· ·· funkce dýchání pro vyvážení oblasti pokrytí přímého spoje a oblasti pokrytí zpětného spoje.
78. Přístroj podle bodu 46 vyznačující se tím, že dále obsahuje první hraniční skupinu základních stanic řízenou zmíněnou první mobilní ústřednou, každá ze zmíněné první skupiny základních stanic pokrývá oblast, která sousedí s oblastí pokrytí, která odpovídá základní stanici, která je řízena zmíněnou druhou mobilní ústřednou, dále zmíněná první základní stanice je jednou ze zmíněné první skupiny hraniční základních stanic a zmíněná první základní stanice využívá funkci dýchání první základní stanice pro vyvážení oblasti pokrytí přímého spoje a oblasti pokrytí zpětného spoje, která je odlišná od funkce dýchání základní stanice, která je využitá jinými základními stanicemi ze zmíněné první skupiny základních stanic.
79. V komunikační síti obsahující:
uživatelskou jednotku, pomocí které uživatel sítě komunikuje s dalším uživatelem přes alespoň jednu základní stanici, první a druhou mobilní ústřednu pro příslušné řízení komunikace přes první skupinu základních stanic a přes druhou skupinu základních stanic, první základní stanici, která je členem zmíněné první skupiny základních stanic, která měří zpoždění smyčky aktivního komunikačního signálu mezi zmíněnou první základní stanicí a zmíněnou uživatelskou jednotkou, jednotku řízení aktivní komunikace, která je umístěna ve zmíněné první mobilní ústředně, která se nachází ve stavu • · předání s přerušení řízeného měřením, ve kterém zmíněná jednotka aktivní komunikace vstoupí do tabulky předání s přerušením řízeného měřením pro stanovení na základě zmíněného zpoždění smyčky odpovídající zmíněnému prvnímu aktivnímu komunikačnímu signálu, zda poloha zmíněné uživatelské jednotky odpovídá oblasti, kde je předání žádoucí.
80. Přístroj podle bodu 79 vyznačující se tím, že všechny stanice ze zmíněné skupiny základních stanic vysílají společnou pilotní sekvenci a každá ze zmíněné první skupiny základních stanic vysílá společnou pilotní sekvenci s identifikačním kanálovým offsetem.
81. Přístroj podle bodu 79 vyznačující se tím, že zmíněná jednotka řízení aktivní komunikace je selektor.
82. Přístroj podle bodu 79 vyznačující se tím, že zmíněná tabulka předání s přerušením řízeného měřením obsahuje položky udávající typ činnosti, která má následovat v závislosti na poloze zmíněné uživatelské jednotky.
83. Přístroj podle bodu 82 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, který má následovat, je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje se zmíněnou uživatelskou jednotkou s využitím systému s kódovým dělením (CDMA), na zmíněnou druhou základní stanici, která pracuje s využitím jiné modulační metody.
84. Přístroj podle bodu 83 vyznačující se tím, že zmíněnou metodou modulace je kmitočtová modulace (FM).
85. Přístroj podle bodu zmíněnou metodou modulace je (TDMA).
83 vyznačující se tím, že systém s časovým dělením
86. Přístroj podle bodu 82 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která má následovat, je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu se zmíněnou uživatelskou jednotkou pomocí CDMA, na zmíněnou druhou základní stanici komunikující na druhém kmitočtu pomocí CDMA.
87. Přístroj podle bodu 82 vyznačující se tím, že zmíněný typ činnosti, která má následovat, je předání ze zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu se zmíněnou uživatelskou jednotkou pomocí CDMA, na zmíněnou první základní stanici komunikující na druhém kmitočtu využívající jinou metodu modulace.
88. Přístroj podle bodu 82 vyznačující zmíněný typ činnosti, která má následovat, je zmíněné první základní stanice, která komunikuje na prvním kmitočtu se zmíněnou uživatelskou jednotkou pomocí CDMA, na zmíněnou první základní stanici komunikující na druhém kmitočtu využívající CDMA.
se tím, že předání ze
89. Přístroj podle bodu 79 vyznačující se tím, že zmíněný aktivní komunikační signál obsahuje skupinu • · mnohocestných signálů, kdy každý z nich má jiné zpoždění, a kdy zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu je zpoždění smyčky, které odpovídá nejdříve došlému signálu ze zmíněné skupiny mnohocestných signálů.
90. Přístroj podle bodu 79 vyznačující se tím, že jednotka řízení aktivní komunikace vstupuje do tabulky předání s přerušením řízeného měřením v případě, že zmíněné zpoždění smyčky zmíněného aktivního komunikačního signálu se změní o předem stanovenou hodnotu.
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| US08/652,726 US5917811A (en) | 1996-05-22 | 1996-05-22 | Method and apparatus for measurement directed hard handoff in a CDMA system |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ376698A3 true CZ376698A3 (cs) | 1999-10-13 |
Family
ID=24617914
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ983766A CZ376698A3 (cs) | 1996-05-22 | 1997-05-22 | Metoda a přístroj pro předání komunikace s přerušením řízeného měřením v systému s kódovým dělením |
Country Status (13)
| Country | Link |
|---|---|
| US (1) | US5917811A (cs) |
| EP (1) | EP0900510A2 (cs) |
| JP (1) | JP2000511719A (cs) |
| KR (1) | KR20000015999A (cs) |
| CN (1) | CN1219332A (cs) |
| AU (1) | AU3137797A (cs) |
| BR (1) | BR9709337A (cs) |
| CA (1) | CA2255803A1 (cs) |
| CZ (1) | CZ376698A3 (cs) |
| IL (1) | IL127172A0 (cs) |
| NZ (1) | NZ332656A (cs) |
| RU (1) | RU98123099A (cs) |
| WO (1) | WO1997044970A2 (cs) |
Families Citing this family (71)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US6122512A (en) * | 1996-09-30 | 2000-09-19 | Telefonaktiebolaget Lm Ericsson (Publ) | Method and apparatus for mobile station geographical location determination |
| AU7161198A (en) * | 1997-04-30 | 1998-11-24 | Qualcomm Incorporated | A method of and apparatus for tracking propagation delay between a base station and a subscriber unit |
| KR100211739B1 (ko) * | 1997-05-21 | 1999-08-02 | 서평원 | 다중주파수 환경에서의 가상셀 경계를 이용한 핸드오프 제어방법 |
| US5974318A (en) * | 1997-07-09 | 1999-10-26 | Northern Telecom Limited | Method and system for increasing capacity and improving performance of a cellular network |
| US6028851A (en) * | 1997-09-26 | 2000-02-22 | Telefonaktiebolaget L M Ericsson (Publ) | System and method for mobile assisted admission control |
| US6075989A (en) * | 1998-01-20 | 2000-06-13 | Motorola, Inc. | Method and apparatus for determining a need to handoff a mobile communication signal in a wireless communication system |
| KR100277101B1 (ko) * | 1998-02-17 | 2001-01-15 | 윤종용 | 코드분할다중접속네트워크내의교환국간하드핸드오프수행방법 |
| US6266529B1 (en) * | 1998-05-13 | 2001-07-24 | Nortel Networks Limited | Method for CDMA handoff in the vicinity of highly sectorized cells |
| US6560210B1 (en) * | 1998-06-10 | 2003-05-06 | Lucent Technologies Inc. | Handing off a wireless terminal in a wireless telecommunications system |
| JP2947279B1 (ja) * | 1998-07-31 | 1999-09-13 | 日本電気株式会社 | スペクトラム拡散通信システム、及びスペクトラム拡散通信システムにおけるハンドオーバー方法 |
| US6771963B1 (en) * | 1998-08-17 | 2004-08-03 | Lucent Technologies Inc. | Triggering handdowns and handoffs of mobile stations between bordering cells of cellular wireless communication systems |
| US7596378B1 (en) * | 1999-09-30 | 2009-09-29 | Qualcomm Incorporated | Idle mode handling in a hybrid GSM/CDMA network |
| JP2000184426A (ja) * | 1998-12-16 | 2000-06-30 | Fujitsu Ltd | 基地局装置および基地局制御装置 |
| US6754493B1 (en) * | 1998-12-18 | 2004-06-22 | Telefonaktiebolaget Lm Ericsson | Method and systems for dynamic threshold adjustment for handoffs in radio communication systems |
| JP3001570B1 (ja) * | 1999-02-22 | 2000-01-24 | 埼玉日本電気株式会社 | 適応アンテナ指向性制御方法及びそのシステム |
| GB2352586B (en) | 1999-06-07 | 2004-03-10 | Nec Corp | Handover between mobile networks |
| JP3293599B2 (ja) * | 1999-07-28 | 2002-06-17 | 日本電気株式会社 | Ｃｄｍａ移動通信システム及びそのシステム間ハンドオフ制御方法 |
| KR100303292B1 (ko) * | 1999-08-04 | 2001-11-01 | 윤종용 | 홈 존 서비스를 위한 데이터 베이스 자동 구축 장치 및 방법 |
| KR100504464B1 (ko) * | 1999-09-02 | 2005-08-03 | 엘지전자 주식회사 | 기지국 전력 제어 방법 |
| GB9921706D0 (en) * | 1999-09-14 | 1999-11-17 | Nokia Telecommunications Oy | Relocation in a communication system |
| US6606485B1 (en) * | 1999-10-06 | 2003-08-12 | Qualcomm, Incorporated | Candidate system search and soft handoff between frequencies in a multi-carrier mobile communication system |
| JP3389908B2 (ja) * | 2000-01-07 | 2003-03-24 | 日本電気株式会社 | 移動端末のネットワーク選択方法及び移動端末のネットワーク選択プログラムを記録した記憶媒体 |
| KR100393620B1 (ko) * | 2000-04-12 | 2003-08-02 | 삼성전자주식회사 | 동시 서비스를 지원하는 이동 통신시스템의 핸드오프 방법 |
| GB2362785B (en) * | 2000-05-27 | 2004-05-05 | Motorola Inc | Communication system and method of administering connections therein |
| US6826161B1 (en) | 2000-07-20 | 2004-11-30 | Telefonaktiebolaget Lm Ericsson (Publ) | Slewing detector system and method for the introduction of hysteresis into a hard handoff decision |
| US6901061B1 (en) * | 2000-09-05 | 2005-05-31 | Cisco Technology, Inc. | Handoff control in an enterprise division multiple access wireless system |
| US7016331B1 (en) * | 2000-09-05 | 2006-03-21 | Cisco Technology, Inc. | Method of handoff control in an enterprise code division multiple access wireless system |
| US6714777B1 (en) * | 2000-11-22 | 2004-03-30 | Winphoria Networks, Inc. | System and method of managing supplementary features in the presence of a proxy switch in a mobile communications network |
| US6314126B1 (en) * | 2001-01-12 | 2001-11-06 | Linex Technologies, Inc. | Spread-spectrum handoff and source congestion avoidance system and method |
| WO2002052742A1 (en) * | 2000-12-06 | 2002-07-04 | Linex Technologies, Inc. | Spread-spectrum handoff and source congestion avoidance system and method |
| US6937861B2 (en) * | 2001-02-13 | 2005-08-30 | Telefonaktiebolaget Lm Ericsson (Publ) | Connection management for dual mode access terminals in a radio network |
| US20020187804A1 (en) * | 2001-04-27 | 2002-12-12 | Murali Narasimha | Wireless terminals and methods that can acquire a CDMA system while continuing to receive paging messages from an AMPS system |
| US7002489B1 (en) * | 2001-07-11 | 2006-02-21 | At&T Corp. | Method and system to calculate an approximate location of a mobile station in a recurrent route |
| DE10156642A1 (de) * | 2001-11-17 | 2003-06-12 | Tenovis Gmbh & Co Kg | Verfahren zur Auswahl einer geeigneten Basisstation in einem Mehrzellen-Funksystem sowie mobiles Telekommunikations-Endgerät |
| US7346032B2 (en) * | 2001-12-07 | 2008-03-18 | Qualcomm Incorporated | Method and apparatus for effecting handoff between different cellular communications systems |
| US6944147B2 (en) * | 2001-12-10 | 2005-09-13 | Nortel Networks Limited | System and method for maximizing capacity in a telecommunications system |
| KR100810332B1 (ko) * | 2002-12-05 | 2008-03-04 | 삼성전자주식회사 | 서로 다른 이동통신시스템들 사이의 핸드오버 장치 및 방법 |
| CN100362365C (zh) | 2003-02-07 | 2008-01-16 | 西门子公司 | 无线通信系统中的用户定位方法 |
| DE10305091B4 (de) * | 2003-02-07 | 2005-02-03 | Siemens Ag | Verfahren zur Positionsbestimmung eines Teilnehmers in einem Funkkommunikationssystem |
| US7583633B2 (en) * | 2003-02-28 | 2009-09-01 | Telefonaktiebolaget Lm Ericsson (Publ) | Hard handoff target generation in a multi-frequency CDMA mobile network |
| CN1316851C (zh) * | 2003-06-25 | 2007-05-16 | 诺基亚公司 | 在蜂窝网络中选择切换参数的方法和网络设备 |
| KR100560845B1 (ko) * | 2003-10-09 | 2006-03-13 | 에스케이 텔레콤주식회사 | Ｍｍ-ｍｂ 단말기의 모뎀 간 절체 방법 |
| KR100651430B1 (ko) | 2003-11-07 | 2006-11-28 | 삼성전자주식회사 | 통신 시스템에서 핸드오버를 수행하는 시스템 및 방법 |
| US7164915B2 (en) * | 2003-12-19 | 2007-01-16 | Interdigital Technology Corporation | Handover in a wireless local area network (WLAN) |
| US7050804B1 (en) | 2004-01-13 | 2006-05-23 | Sprint Spectrum L.P. | Method and system for improving mobile communication handoffs using pilot beacons |
| US7295811B2 (en) * | 2004-02-05 | 2007-11-13 | Interdigital Technology Corporation | Method for performing measurements for handoff of a mobile unit operating with a switched beam antenna in a wireless communication system, and corresponding system |
| KR100827105B1 (ko) * | 2004-02-13 | 2008-05-02 | 삼성전자주식회사 | 광대역 무선 통신 시스템에서 고속 레인징을 통한 빠른핸드오버 수행 방법 및 장치 |
| JP2006033207A (ja) * | 2004-07-14 | 2006-02-02 | Nec Corp | 位置情報提供システム、無線基地局装置及びそれらに用いる位置情報提供方法並びにそのプログラム |
| US8295838B2 (en) | 2004-11-19 | 2012-10-23 | Research In Motion Limited | Method and system for predicting service drop in a wireless network |
| US8483704B2 (en) * | 2005-07-25 | 2013-07-09 | Qualcomm Incorporated | Method and apparatus for maintaining a fingerprint for a wireless network |
| US8477731B2 (en) * | 2005-07-25 | 2013-07-02 | Qualcomm Incorporated | Method and apparatus for locating a wireless local area network in a wide area network |
| US20070087693A1 (en) * | 2005-10-17 | 2007-04-19 | David Johnston | Common announcement signaling format |
| EP1994684B1 (en) * | 2006-03-16 | 2011-04-13 | BRITISH TELECOMMUNICATIONS public limited company | Method of relayed wireless transmission |
| US8920343B2 (en) | 2006-03-23 | 2014-12-30 | Michael Edward Sabatino | Apparatus for acquiring and processing of physiological auditory signals |
| WO2007147231A1 (en) | 2006-05-31 | 2007-12-27 | Nortel Networks Limited | Methods and systems for wireless networks with relays |
| KR100706568B1 (ko) * | 2006-07-18 | 2007-04-13 | 삼성전자주식회사 | 시간 오프셋 정보를 이용한 노드 위치 측정 방법 및 장치 |
| US8027308B1 (en) * | 2007-10-26 | 2011-09-27 | Sprint Communications Company L.P. | Method of optimizing handoff time in a wireless telecommunication network through dynamic data source control |
| GB0724904D0 (en) * | 2007-12-21 | 2008-01-30 | Nortel Networks Ltd | Improved soft handover for cellular radio systems |
| DE602008003189D1 (de) * | 2008-02-15 | 2010-12-09 | Mitsubishi Electric Corp | Verfahren und Vorrichtung zur Entscheidung, ob eine Basisstation ein Endgerät nicht nutzen kann |
| ATE528939T1 (de) * | 2008-02-15 | 2011-10-15 | Mitsubishi Electric Corp | Verfahren und vorrichtung zur entscheidung, ob für ein endgerät ein handover durchgeführt werden muss |
| US8268314B2 (en) | 2008-10-08 | 2012-09-18 | Hoffmann-La Roche Inc. | Bispecific anti-VEGF/anti-ANG-2 antibodies |
| CN101873282B (zh) * | 2009-04-24 | 2013-02-13 | 电信科学技术研究院 | 一种多小区数据传输的方法和装置 |
| WO2011064154A2 (en) | 2009-11-27 | 2011-06-03 | Basf Se | Composition for metal electroplating comprising leveling agent |
| US20110177827A1 (en) * | 2010-01-19 | 2011-07-21 | Cellular Specialties, Inc. | Pilot Beacon System |
| US9252982B2 (en) | 2010-10-21 | 2016-02-02 | Marshall Jobe | System and method for simulating a land mobile radio system |
| CA2818487A1 (en) | 2010-11-22 | 2012-05-31 | William J. Crilly, Jr. | A repeater for mimo signals in a network |
| CA2790465A1 (en) | 2011-10-03 | 2013-04-03 | Cellular Specialties, Inc. | Pilot beacon system for indoor positioning |
| US9774386B2 (en) | 2013-03-15 | 2017-09-26 | E.F. Johnson Company | Distributed simulcast architecture |
| JP6225645B2 (ja) * | 2013-11-01 | 2017-11-08 | 株式会社デンソー | 車載支援装置、プログラムおよび支援情報受信方法 |
| US9800460B2 (en) | 2014-08-01 | 2017-10-24 | E.F. Johnson Company | Interoperability gateway for land mobile radio system |
| US9763260B2 (en) | 2014-11-06 | 2017-09-12 | E.F. Johnson Company | System and method for dynamic channel allocaton |
Family Cites Families (22)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US4901307A (en) * | 1986-10-17 | 1990-02-13 | Qualcomm, Inc. | Spread spectrum multiple access communication system using satellite or terrestrial repeaters |
| US5267262A (en) * | 1989-11-07 | 1993-11-30 | Qualcomm Incorporated | Transmitter power control system |
| US5109390A (en) * | 1989-11-07 | 1992-04-28 | Qualcomm Incorporated | Diversity receiver in a cdma cellular telephone system |
| US5101501A (en) * | 1989-11-07 | 1992-03-31 | Qualcomm Incorporated | Method and system for providing a soft handoff in communications in a cdma cellular telephone system |
| US5103459B1 (en) * | 1990-06-25 | 1999-07-06 | Qualcomm Inc | System and method for generating signal waveforms in a cdma cellular telephone system |
| US5367533A (en) * | 1990-12-05 | 1994-11-22 | Interdigital Technology Corporation | Dynamic capacity allocation CDMA spread spectrum communications |
| US5164958A (en) * | 1991-05-22 | 1992-11-17 | Cylink Corporation | Spread spectrum cellular handoff method |
| US5235615A (en) * | 1991-05-22 | 1993-08-10 | Cylink Corporation | Spread spectrum method |
| US5195090A (en) * | 1991-07-09 | 1993-03-16 | At&T Bell Laboratories | Wireless access telephone-to-telephone network interface architecture |
| CA2066538C (en) * | 1991-07-09 | 1997-12-23 | Brian David Bolliger | Mobile-telephone system call processing arrangement |
| US5184347A (en) * | 1991-07-09 | 1993-02-02 | At&T Bell Laboratories | Adaptive synchronization arrangement |
| US5345467A (en) * | 1991-07-10 | 1994-09-06 | Interdigital Technology Corp. | CDMA cellular hand-off apparatus and method |
| US5267261A (en) * | 1992-03-05 | 1993-11-30 | Qualcomm Incorporated | Mobile station assisted soft handoff in a CDMA cellular communications system |
| US5295153A (en) * | 1992-04-13 | 1994-03-15 | Telefonaktiebolaget L M Ericsson | CDMA frequency allocation |
| US5438565A (en) * | 1993-03-31 | 1995-08-01 | At&T Corp. | Packet switch to provide code division, multiple access cellular service |
| US5448754A (en) * | 1993-05-07 | 1995-09-05 | Corporate Technology Partners | Radio frequency sharing personal communications system |
| US5313489A (en) * | 1993-06-25 | 1994-05-17 | Motorola, Inc. | Signal processing in communication systems |
| US5412658A (en) * | 1993-10-22 | 1995-05-02 | Bell Communications Research, Inc. | Beacon detection method and apparatus for sharing spectrum between wireless communications systems and fixed microwave systems |
| US5548812A (en) * | 1994-07-21 | 1996-08-20 | Qualcomm Incorporated | Method and apparatus for balancing the forward link handoff boundary to the reverse link handoff boundary in a cellular communication system |
| US5697055A (en) * | 1994-10-16 | 1997-12-09 | Qualcomm Incorporated | Method and apparatus for handoff between different cellular communications systems |
| US5577022A (en) * | 1994-11-22 | 1996-11-19 | Qualcomm Incorporated | Pilot signal searching technique for a cellular communications system |
| US5613205A (en) * | 1995-03-31 | 1997-03-18 | Telefonaktiebolaget Lm Ericsson | System and method of locating a mobile terminal within the service area of a cellular telecommunication system |
-
1996
- 1996-05-22 US US08/652,726 patent/US5917811A/en not_active Expired - Lifetime
-
1997
- 1997-05-22 IL IL12717297A patent/IL127172A0/xx unknown
- 1997-05-22 EP EP97926666A patent/EP0900510A2/en not_active Withdrawn
- 1997-05-22 CN CN97194842A patent/CN1219332A/zh active Pending
- 1997-05-22 CZ CZ983766A patent/CZ376698A3/cs unknown
- 1997-05-22 AU AU31377/97A patent/AU3137797A/en not_active Abandoned
- 1997-05-22 BR BR9709337A patent/BR9709337A/pt not_active Application Discontinuation
- 1997-05-22 NZ NZ332656A patent/NZ332656A/xx unknown
- 1997-05-22 RU RU98123099/09A patent/RU98123099A/ru not_active Application Discontinuation
- 1997-05-22 KR KR1019980709560A patent/KR20000015999A/ko not_active Application Discontinuation
- 1997-05-22 JP JP09542715A patent/JP2000511719A/ja active Pending
- 1997-05-22 WO PCT/US1997/008677 patent/WO1997044970A2/en not_active Application Discontinuation
- 1997-05-22 CA CA002255803A patent/CA2255803A1/en not_active Abandoned
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| NZ332656A (en) | 2000-09-29 |
| EP0900510A2 (en) | 1999-03-10 |
| AU3137797A (en) | 1997-12-09 |
| RU98123099A (ru) | 2000-09-27 |
| CN1219332A (zh) | 1999-06-09 |
| US5917811A (en) | 1999-06-29 |
| IL127172A0 (en) | 1999-09-22 |
| KR20000015999A (ko) | 2000-03-25 |
| WO1997044970A2 (en) | 1997-11-27 |
| BR9709337A (pt) | 1999-08-10 |
| CA2255803A1 (en) | 1997-11-27 |
| WO1997044970A3 (en) | 1997-12-31 |
| JP2000511719A (ja) | 2000-09-05 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CZ376698A3 (cs) | Metoda a přístroj pro předání komunikace s přerušením řízeného měřením v systému s kódovým dělením | |
| JP4643600B2 (ja) | Ｃｄｍａシステム用ハードハンドオフにおいてダイバシティを提供するための方法および機器 | |
| AU717479B2 (en) | Method and apparatus for hard handoff in a CDMA system | |
| US5828661A (en) | Method and apparatus for providing a cone of silence in a cellular communication system | |
| CA2262926C (en) | Method and apparatus for reliable intersystem handoff in a cdma system | |
| KR100525319B1 (ko) | Cdma 시스템을 위한 하드 핸드오프에서 다이버시티를 제공하기 위한 방법 및 장치 | |
| KR100491518B1 (ko) | Cdma시스템에서 하드 핸드오프를 위한 방법 및 장치 | |
| MXPA98009788A (en) | Method and apparatus for transfer of hard transmission in a system c | |
| MXPA98009665A (es) | Metodo y aparato para medir la transferencia duradirigida en un sistema de cdma | |
| NZ502909A (en) | Measurement directed hard handoff controlled at mobile switching center |