CZ353098A3

CZ353098A3 - Mokrý odsiřovač spalin a dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík pro použití v tomto odsiřovači

Info

Publication number: CZ353098A3
Application number: CZ983530A
Authority: CZ
Inventors: Takeo Shinoda; Toru Takashina; Masakazu Onizuka
Original assignee: Mitsubishi Heavy Industries Ltd.
Priority date: 1997-11-05
Filing date: 1998-11-03
Publication date: 1999-05-12
Also published as: KR100285102B1; HK1018752A1; KR19990044912A; CN1088611C; CZ294940B6; US6814942B2; TW402520B; CZ291691B6; US6190620B1; TR199802243A3; TR199802243A2; CN1221647A; US20010000725A1

Description

(54) Název přihlášky vynálezu:

Mokrý odsiřovač spalin a dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík pro použití v tomto odsiřovači (57) Anotace:

Mokrý odsiřovač spalin, v němž oxidační nádrž /1/ břečky je vytvořená s vratným potrubím /9/ pro vracení části břečky do polohy na dně nebo u dna oxidační nádrže břečky a plyn obsahující kyslík je vdýcháván ve vypouštěcím konci /10/ tohoto vratného potrubí tak, že se plyn obsahující kyslík rozdělí jemně působením břečky vracené vratným potrubím. Dmýchací zařízení plynu obsahujícího kyslík pro použití v mokrém odsiřovači spalin, kde zásobník tekutiny pro absorpční tekutinu je vybaven přívodní trubkou pro vypouštění absorpční tekutiny tak, že její vypouštěcí konec je otevřen do zásobníku tekutiny, a dávkovači tryska /17 / kyslíku pro vstřikování plynu obsahujícího kyslík je uspořádána v oblasti vypouštěného proudu v sousedství vypouštěcího konce přívodní trubky.

3530^¾ ííokrý odsiřovač spalin a dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík pro použití v tomto odsiřovači

Oblast techniky

Vynález se týká mokrých odsiřovačů spalin. Zejména se týká mokrého odsiřovače spalin k odstraňování SO_? z kouřového plynu z kotle nebo podobně mokrým odsířením a zařízení dmychajícího plyn obsahující kysli]; pro použití při této desulfuraci.

Když se palivo obsahující síru spálí, síra se vypouští do atmosféry ve formě oxidu siřičitého (SO2) s výjimkou toho, který je fixován v popelu. Tento oxid siřičitý má významný škodlivý vliv nejen na lidi a zvířata, ale také na prostředí vyvoláváním kyelého deště, který padá na zem.

Z tohoto důvodu velká spalovací zařízení a závody mají obvykle vybavení osiřovači spalin, přičemž většina z nich jsou mokré odsiřovače spalin.

Při takovémto mokrém odsiřovacím procesu se kouřové plyny vedou do styku plyn-kapalina s absorbující tekutinou obsahující alkalickou látku jako je vápno, takže SO_? se absorbuje a odstraňuje se z kouřového plynu. Výsledkem je, že absorbovaný SO„ z kouřového plynu tvoří siřičitany v absorpční tekutině. Aby se tyto siřičitany oxidovaly a tím vytvořily stabilní sírany, je běžnou praxí oxidovat je dmýcháním vzduchu do absorpční tekutiny.

• · • · · ·

Dosavadní stav techniky

Běžně používané mokré odsiřovače spalin jsou tzv. nádržového oxidačního typu. V tomto typu mokrého odsiřovače spalin se plyn obsahující kyslík (běžně vzduch) dmychá do nádrže absorpční věže, kde se přivádí do styku s břečkou (obsahující sloučeninu vápníku jako je vápenec) kde se oxid siřičitý absorbuje v této břečce, tak, aby se oxid siřičitý oxidoval. Tak je eliminována nezbytnost oxidační věže.

V takovémto případě je nutné přivést vzduch do účinného styku s břečkou ve výše uvedené nádrži. Pro tento účel jsou známy různé metody a zařízení v dosavadním stavu techniky.

Obr. 7 znázorňuje zařízení na dávkování kyslíku popsané v japonské patentové prozatímní publikaci č. 61-74630. V tomto zařízení se vzduch dmychá do břečky oxidační nádrže 201 pomocí dávkovacího prostředku 202 kyslíku. Dmychaný vzduch se disperguje dmychadlem 203 k zvýšení účinnosti využití vzduchu.

Avšak konvenční zařízení z obr. 7 má potíže v tom, že je třeba značně vysoká síla k míchání břečky uvnitř oxidační nádrže 201 a účinnost využití vstřikovaného kyslíku je nízká.

Dále obr. 8 znázorňuje zařízení konstruované podle japonské patentové publikace č. 6-91939. Také v tomto zařízení je vzduch dmychán do oblasti v blízkosti míchadla 302 pomocí dávkovacího prostředku 303 kyslíku. Avšak zařízení z obr. 8 má také obtíže v tom, že je potřebná nežádoucně vysoká síla k míchání břečky v oxidační nádrži 31 a efektivita využití vstřikovaného kyslíku je nízká.

- 3 Uvedený vynálezce také využil stacionárního oxidačního zařízení ve známém oxidačním zařízení (japonská patentová prozatímní publikace č. 3-10546). Avšak vzhledem k jeho nízké účinnosti využití kyslíku (obvykle asi 20%ní), rychlost proudění oxidačního vzduchu nebo počet skrápěcích trysek musí být zvýšen, což vyvolává problémy z hlediska nákladů na zařízení a údržbu.

Dále v zařízení, které je běžně využíváno uvedeným vynálezcem jak je popsáno v japonské patentové prozatímní publikaci č. 9-10546 nebo podobně, samotný skrápěč se otáčí, aby se vytvořily jemně rozptýlené vzduchové bubliny a současně míchá kapalinu. Avšak protože toto zařízení hněte vzduch, vyvolává se snížení míchací schopnosti a vyžaduje se nežádaně vysoká síla.

Na druhé straně obr. 9 znázorňuje mokrý odsiřovač spalin mající takovýto dmychací prostředek plynu obsahujícího kyslík, zde označovaný jako první příklad z dosavadního stavu techniky. Jak je znázorněno v obr. 9, tento mokrý odsiřovač spalin je konstruován tak, že má absorpční věž 2_ pro provádění mokrého odsiřování, zásobník tekutiny 31 pro skladování absorpční tekutiny b obsahující alkalický absorbent d (například vápno), který je uspořádán pod absorpční věží a absorpční tekutina b v zásobníku tekutiny 31 je zdvíhána pomocí oběhového čerpadla 5. a rozstřikována rozstřikovacími trubkami 30 uspořádanými v spodní části absorpční věže 2_.

Ve výše popsané konstrukci zařízení se spaliny a zavádějí do absorpční věže 2_ na jejím vrchu a přivádějí se do styku plyn-kapalina s alkálii obsahující tekutinou stříkanou rozstřikovacími trubkami 30 tak, že se absorbuje a odstraňuje SC>2 z kouřového plynu. Pak se vyčištěný kouřový plyn c vypouští ven odtahovým potrubím 38.

Absorpční tekutina, ve které se vytvořily siřičitany z S0₂ absorbovaného z kouřového plynu se vrací do zásobníku tekutiny 31, kde se výše uvedené siřičitany oxidují na sírany pomocí kyslík obsahujícího plynu, e dávkovaného dmychacím prostředkem plynu obsahujcího kyslík.

+ Pak se množství síranů, které je stechiometricky ekvivalentní množství S0₂, který byl absorbován, vypouštějí jako odpadní tekutina £_ pomocí oběhového čerpadla ý a potrubí 40.

Na druhé straně alkalický absorbent a, například vápno, se přivádí do výše uvedeného zásobníku 31 tekutiny pomocí potrubí 3S. Výše uvedený dmychací prostředek plynu obsahujícího kyslík obsahuje množství sběrných trubek 102, které zasahují z postranní stěny zásobníku 31 tekutiny v dolů skloněném směru a jsou každá vybavena dávkovacími tryskami 101. ryto sběrné trubky 102 jsou uspořádány tak, že pokrývají v podstatě celý povrch dna zásobníku 31 tekutiny. Tak pomocí dmychadla 35 se plyn obsahující kyslík e dávkuje potrubím 37 a sběrnými tryskami 102 a vstřikuje se ze vstřikovacích otvorů 35 dávkovačích trysek 101 do absorpční tekutiny b pro účel oxidace siřičitanu.

Obr. 10 znázorňuje konstrukci mokrého odsiřovače spalin, který má další dmychací zařízení plyn obsahujícího kyslík.

To představuje prakticky vužívanou oxidační metodu, při které vstřikovací otvor 35 na konci potrubí 37 je uspořádán před míchadlem 203 připojeným k postranní stěně zásobníku 31 tekutiny a plyn e obsahující kyslík je veden potrubím 37 pomocí dmychadla 35 a je vstřikován z injekčního otvoru 35 do absorpční tekutiny b tak, še podporuje dispergaci plynu e obsahujícího kyslík proudem absorpční tekutiny b, která je řízena výše uvedeným míchadlem 203.

(Toto dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík bude zde dále označováno jako druhý příklad dosavadního stavu techniky).

Dále jak je znázorněno v obr. 11, prozatímní publikace japonského užitného vzoru č. 4-137731 uvádí dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík, zahrnující trysky 151 pro vstřikování proudu absorpční tekutiny ve směru tvořícím předem určený úhel s odpovídajícím průměrem zásobníku 150 tekutiny.

Tyto proudové trysky 151 jsou připojeny k postranní stěně zásobníku 150 tekutiny v předem stanovené vertikální poloze tak, že se vstřikuje absorpční tekutina v obvodovém směru postran ní stěny.

3azální konec každé proudové trysky 151 je opatřen potrubím 153 absorpční tekutiny komunikujícím se zásobníkem 150 tekutiny a majícím ejektor 152 instalovaný v mezilehlé jeho části a potrubí 154 plynu je připojeno k potrubí 153 absorpční kapaliny mezi ejektorem 152 a proudovou tryskou 151. ((Toto dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík bude zde dále označováno jako třetí příklad dosavadního stavu techniky.)

Dále je známo další dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík. Konkrétně jak je ilustrováno v obr. 12, přívodní potrubí 151 je připojeno tak, že zasahuje do zásobníku 150 tekutiny jeho postranní stěnou a je spojeno s potrubím 153 cirkulující tekutiny pro odsávání absorpční tekutiny ze zásobníku 150 tekutiny a cirkuluje pomocí čerpadla 152 tekutiny. Dále dmychací potrubí 164 plynu je připevněno tak, aby zasahovalo do mezilehlé části výše uvedeného potrubí 163 cirkulují tekutiny a jeho výstupní části 164a je ohnuta ve středu potrubí cirkulující tekutiny 163 tak, aby byla otevřena ve směru proudění tekutiny.

Tak se plyn obsahující kyslík vede dmychacím potrubím 154 plynu pod tlakem pomocí dmychadla 155, dmychá se do potrubí 153 cirkuluj'ící tekutiny a vypouští se z přívodního potrubí 151 společně s absorpční tekutinou.(Toto dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík bude zde dále označováno jako čtvrtý příklad dosavadního stavu techniky).

Ačkoli všechny výše popsaná dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík podle prvního až čtvrtého příkladu dosavadního stavu techniky vytvářejí výborné oxidační postupy, zahrnují následující problémy.

Například první příklad dosavadního stavu techniky znázorněný v obr. 9 má tu nevýhodu, že vzhledem k tomu, že velký počet dávkovačích trysek 101 je uspořádán tak, aby pokryl v podstatě celý povrch dna zásobníku 31 tekutiny, může bránit inspekci a jiným zásahům v zásobníku 31 tekutiny.

V druhém příkladu dosavadního stavu techniky, znázorněném v obr. 10, jako výsledek proudu vzhůru vyvolaného působením vzdušného stoupání plynu e obsahujícího kyslík, vstřikovaného z vstřikovacího otvoru 35, míchací lopatky 204 vedou k vyvolání místní cirkulace, při které část tekutiny, která je právě přivedena,se znovu nasává, což má za následek sníženou účinnost míchání. Navíc to také snižuje strhávání vypouštěné tekutiny, což má za následek sníženou schopnost míchání, v souhlase s tím. je nutno udržovat míchací schopnost zesílením síly míchání.

Ve třetím a čtvrtém příkladu dosavadního stavu techniky znázorněného v obr. 11 a 12 se plyn vede do mezilehlé části potrubí 153 nebo 153 absorpční tekutiny, připojeného k proudové trysce 151 nebo přívodnímu potrubí 151. Tudíž, tímco plynové bubliny proudí potrubím absorpční kapaliny

společně s absorpční tekutinou, některé z nich se mohou spojovat k vytvoření velkých bublin, nebo se plyn a absorpční tekutina mohou oddělit do oddělených fází. Protože plyn se vypouští z proudové trysky 151 nebo přívodního potrubí 1G1 v takovémto stavu, nemůže být rovnoměrně dispergován a selhává v dosažení hladké oxidace. Dále tento plyn má tendenci vyvolat problém eroze vnitřního povrchu potrubí absorpční tekutiny vlivem kavitace.

Cíle a podstata vynálezu

Na základě tohoto existujícího stavu techniky je cílem předloženého vynálezu vytvořit mokrý odsiřovaě spalin, který nevyžaduje nešádoucně velkou sílu, aby se míchala břečka v oxidační nádrži břečky a může se zvýšit účinnost využití vstřikovaného kyslíku.

Navíc předložený vynález je vytvořen z hlediska překonání výše popsaných nevýhod.

Podle dalšího cíle předloženého vynálezu se vytváří dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík pro použití v mokrém odsiřovači spalin, který může dosáhnout význačného snížení počtu dávkovačích trysek, snížení síly a význačné zvýšení kapacity pro míchání a disprgaci absorpční tekutiny.

Aby se dosáhlo výše uvedených cílů, předložený vynález vytváří mokrý odsiřovaě spalin, kde oxid siřičitý se absorbuje do břečky a do břečky se dmychá plyn obsahující kyslík v oxidační nádrži břečky, aby se oxidovaly siřičitany přítomné v břečce, vyznačený tím, že oxidační nádrž břečky je vybavena vratným potrubím pro vracení části břečky do polohy u nebo blízko dna oxidační nádrže břečky a plyn obsahující kyslík je dmychán na výstupním konci vratného potrubí tak, že se plyn obsahující kyslík jemně rozdělí působením břečky vracené vratným potrubím.

Je výhodným provoděním, že ve výše popsaném mokrém odsiřovací spalin část břečky uskladněné v oxidační nádrži břečky se odebírá a vrací zpětným potrubím.

Dalším výhodným provedení je, že ve výše popsaném mokrém odsiřováni spalin se břečka vstřikovaná ze sběrných trubek vrací vratným potrubím.

Ještě dalším výhodným provedením je, že ve výše popsaném mokrém odsiřovací spalin břečka jímaná eliminátorem mlhy se vrací zpětným potrubím.

Dalším výhodným provedením je, že ve výše popsaném mokrém odsiřovací spalin, když se část břečky odebírá v poloze u dna oxidační nádrže břečky a posílá do zpětných trubek pod tlakem pomocí tlakového čerpadla, přívodní trubka břečky je odvětvena z potrubí pro posílání břečky do sběrných trubek a plyn obsahující kyslík je vdmycháván na výstupním konci přívodního potrubí tak, aby se rozdělil plyn obsahující kyslík jemně působením břečky vypouštěné z přívodního potrubí

Předložený vynález také vytváří dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík pro použití v mokrém odsiřovací spalin pro odstraňování SC>2 ze spalin mokrým odsiřováním, přičemž zásobní tekutiny pro absorpční tekutinu je vybaven přívodní trubkou pro vypouštění absorpční tekutiny tak, že její výpustní konec je otevřen v rezervoáru tekutiny a dávkovači tryska kyslíku pro vstřikování plynu obsahujícího kyslík je uspořádána v oblasti vypouštěného proudu v blízkosti vypouštěcího konce přívodní trubky (to je právě za nebo před vypouš těcím koncem.

Podle předloženého vynálezu proud absorpční tekutiny vypouštěný z vypouštěcího konce na konci přívodní trubky,

- 9 • · · · • * · · • · · · · · • · » • · · · je doprovázen stopou a tudíž se pohybuje ve směru vypouštění při zvýšené rychlosti proudění. Tak vstřikovaný plyn obsahující kyslík z dávkovači trysky kyslíku může být rozsáhle dispergován ve formě bublin plynu, zatímco překonává nahoru směřující proud vyvolaný zdvihovým působením vzduchu.

Tudíž počet kyslíkových dávkovačích trysek může být významně snížen. Nadto, protože přívodní část může být uspořádána odděleně od sací části pro sání absorpční tekutiny pomocí čerpadla, nevyvolá se žádná místní cirkulace.

Dále, protože vypouštěný proud absorpční kapaliny je doprovázen stopou a tudíž se pohybuje souputným proudem a tudíž se pohybuje ve směru vypouštění zvýšenou rychlostí proudění, může se dosáhnout vysoké účinnosti při dispergaci bublin plynu bez vyžadování jakékoli další síly.

Dále, podle předloženého vynálezu se plyn obsahující kyslík vystřihuje do oblasti vypouštěného proudu v sousedství vypouštěcího konce přívodní trubky (to je právě za nebo před vypouštěcím koncem) na rozdíl od třetího a čtvrtého příkladu dosavadního stavu techniky, kde se plyn obsahující kyslík vede do potrubí tekutiny na protiproude straně přívodní trubky. Tak se jen absorpční tekutina dodává do vypouštěcího konce, takže výše popsané problémy jako je spojování plynových bublin v potrubí tekutiny, oddělování plynu z absorpční tekutiny a výsledná špatná disperze vypouštěných plynových bublin a špatný výkon kapaliny v potrubí, mohou být řešeny.

Nadto, protože vstřikovaný plyn koliduje s vypouštěným proudem v poloze právě za nebo před vypouštěcím koncem, kde má vypouštěný proud nejvyšší rychlost proudění, vstřikovaný plyn se jemně rozdělí a hladce disperguje, čímž se dosáhne nladké oxidace siřičitanu v široké oblasti.

V zařízení tohoto vynálezu, vstřikovací otvor na konci přívodní trysky kyslíku může být účinně uspořádán v oblasti proudu vypouštěného z výše uvedené přívodní trubky. Tak kyslík obsahující plyn vstřikovaný z přívodní trysky kyslíku může být dispergován ve formě jemných bublin plynu.

Navíc zařízení tohoto vynálezu může být konstruováno tak, že vrchní část konce vypouštěcí trubky j vyrobena delší, dávkovači tryska kyslíku přesahující část. Tak z dávkovači trysky kyslíku takže přesahuje její spodní část a je připevněna tak, že zasahuje skrz plyn obsahující kyslík vstřikovaný může být chráněn před profukováním.

Dále výše uvedená přívodní trubka může být skloněna dolů v zásobníku kapaliny. To umožňuje zabránit tuhému materiálu od usazování v přívodní trubce nebo proudění zpět do této trubky když se zastavá cirkulace absorpční kapaliny pomocí čerpadla. V tomto případě přívodní trubka může být skloněna až do pravého úhlu.

Dále zařízení tohoto vynálezu může být konstruováno takovým způsobem, že výše uvedená dávkovači tryska kyslíku proniká do přívodní trubky v poloze před vypouštěcím koncem přívodní trubky. Tak může být plyn obsahující kyslík dispergován ve formě jemnějších plynových bublin.

Navíc , protože doba zdržení směsného proudu plyn-kapalina v přívodní trubce se minimalizuje, je možné minimalizovat poškození přívodní trubky směsným proudem plyn-kapalina, čímž se překonávají nevýhody výše popsaného třetího a čtvrtého příkladu dosavadního stavu techniky.

Dále zařízení tohoto vynálezu může být konstruováno tak, že výše uvedená přívodní trubka proniká do zásobníku tekutiny jeho postranní stěnou a přívodní trubka je radiálně uchýlena směrem k tangenciálnímu směru tak, že se vyvolá proud vy• · «

- 11 pouštěný z přívodní trubky tak, aby proudil podél postranní stěny zásobníku tekutiny. Tak může být vytvořen cirkulující proud ve výše uvedeném zásobníku kapaliny, čímž se dále prodlouží kontakt plyn-kapalina mezi plynem obsahujícím kysli]; a absorpční tekutinou.

Stručný popis výkresů

Obr. 1

Obr. 1 je schematické znázornění pro vysvětlení mokrého odsiřovače spalin podle jednoho provedení (provedení)1 tohoto vynálezu, obr. 2 je schematické znázornění pro vysvětlení mokrého odsiřovače spalin podle dalšího provedení (provedení 2) tohoto vynálezu, obr. 3(A) je schematický nárys znázorňující celkovou konstrukci mokrého odsiřovače spalin (zařízení pro kontakt plyn-kapalina) podle předloženého vynálezu, a obr. 3(B) je půdorys znázorňující uspořádání vypouštěcí trubky v zásobníku kapaliny, obr. 4 je zvětšené dílčí zobrazení vypouštěcí části absorpční tekutiny prostředku dmychajícího plyn obsahující kyslík, který je použit v zařízení obr. 3 podle čtvrtého provedení (provedení 4) tohoto vynálezu, ·

- 12 obr. 5 je zvětšené dílčí zobrazení vypouštěcí části absorpční kapaliny dmychacího prostředku plynu obsahujícího kyslík, který je použit v zařízení z obr. 3 podle dalšího provedení (provedení 5) tohoto vynálezu, obr. 6 je zvětšené dílčí zobrazení vypouštěcí části absorpční tekutiny dmychacího prostředku plynu obsahujícího kyslík, který je použit v zařízení obr. 3 podle dalšího provedení (provedení 6) tohoto vynálezu, obr. 7 pro vysvětlení příkladného způsobu , které se běžně využívá v mokrém je schematické znázornění míchání dodávaného kyslíku odsiřovací spalin, obr. 8 zobrazení pro vysvětlení dalšího příkladného přiváděného kyslíku, který se běžně používá je schematické způsobu míchání v mokrém odsiřovací spalin, obr. 9 je schematický nárys znázorňující celkovou konstrukci zařízení pro styk plyn-kapalina podle prvního příkladu dosavadního stavu techniky, obr. 10 je schematický nárys zobrazující celkovou konstrukci kontaktního zařízení plyn-kapalina podle druhého příkladu dosavadního stavu techniky, obr. 11 je půdorys znázorňující uspořádání dmychacího prostředku plynu obsahujícího kyslík v zásobníku kapaliny podle třetího pří• · * kladu dosavadního stavu techniky a obr. 12 je schematický nárys znázorňující konstrukci základní části včetně dmychacího prostředku plynu obsahujícího kyslík zařízen pro kontakt plyn-kapalina podle čtvrtého příkladu dosavadního stavu techniky.

V přiložených výkresech jsou vztahové značky definovány následovně:

1, 201 nebo 301 oxidační nádrž břečky, absorpční věž, eliminátor mlhy, £ 3^e vvpouštěcí sekce spalin, sběrná trubka, oběhové čerpadlo, tryska, vstupní sekce spalin, a 20 vratné potrubí,

10	nebo 24	vypouštěcí	konec,
11	je horní	odebírací	otvor,
12	, 14. 15,	21 a 22 v	entily,

sběrač kapaliny, vratné čerpadlo, nebo 17^r dávkovači tryska kyslíku, a 19 potrubí,

25, 202 nebo 303 dávkovači prostředek kyslíku,

203 nebo 302 míchadlo,

204 míchací lopatky, rozstřikovací trubka, zásobník tekutiny, potrubí, čerpadlo, přívodní trubka, vstřikovací otvor, dmychadlo, potrubí, odtahové vedení, a 40 potrubí,

101 dávkovači tryska,

102 trysková sběrná trubka, a

b c

d spaliny, absorpční vyčištěný absorbant, tekutina, odtahový plyn, e plyn obsahující kyslík, ř odpadní tekutina, g povrch kapaliny,

A, 3 nebo C zobrazení ve směru šipky C.

Podrobný popis výhodných provedení

Pro účely znázornění, některá výhodná provedení tohoto vynálezu jsou dále speciálně popsána s odkazem na přiložené výkresy. Je třeba vědět, že v těchto provedeních jsou rozměry, materiály, tvary a vzájemně uspořádání různých složek uvedeny pouze pro znázornění tohoto vynálezu a neomezují jeho rozsah, pokud není stanoveno jinak.

- 15 Provedení 1

Mokrý odsiřovač spalin podle jednoho provedení tohoto vynálezu je znázorněn v obr. 1.

má oxidační nádrž 1 břečky, čka, absorpční věž 2_ probí1 břečky a výstupní sekci mlhy. Dále absorpční věž vybaveny tryskami Ί_ pro vstři pomocí oběhového čerpadla

Tento mokrý odsiřovač spalin do které se dávkuje absorpční bře hájící nahoru nad oxidační nádrž 4_ spalin vybavenou eliminátorem 3.

2_ má sběrné trubky 5_, kování absorpční břečl· která jsou y přiváděné se spaliny A zavádějí do kontaktu plyn-kapaz trysek 7_ a proudící oxid siřičitý přítomnádrže 1 břečky.

V tomto mokrém odsiřovací spalin vstupní sekcí 8_ spalin a přivádějí se lina s absorpční břečkou vstřikovanou dolů, takže absorpční břečka absorbuje ný ve spalinách a pak padá do oxidační ečky se používá mavytvořený sádrovec

V absorpční břečce v oxidační nádrži 1 bř lé množství vápence jako absorbentu a tak se suspenduje nebo rozpouští.

Absorpční břečka obsa odčerpávacího čerpadla (ne rátoru kapalina-tuhá látka bující sádrovec se odebírá pomocí znázorněného) a zavádí se do sepa(taks neznázorněného), kde se odděluje na tuhou látku (to je sádrovec) a filtrát. Tak se absorbovaný oxid siřičitý úplně oxiduje, čímž se získá sádrovec jako vedlejší produkt. Filtrát se převádí do filtrační nádrže (neznázorněné) a smíchává se s vápencem a výsledná absorpční břečka se vrací zpět do oxidační nádrže 1 břečky.

Reakce uskutečňující se v absorpční věži 2_ a oxidační nádrži 1 břečky jsou následující:

(absorpční věž 2) SO2 + » · · ·

- 16 2SO , (oxidační nádrž 2 břečky) + H30.

1/2 0,

2K

2H⁺ + SO?² + CaCO-, + H?0

-> CaSO., . 2H„0 + CO,

Podle předloženého vynálezu je epochální zlepšení v dávkovacím prostředku kyslíku použitém pro oxidaci oxidu siřičitého. Speciálně, oxidační nádrž 1 břečky je vybavena zpětným potrubím 9_ pro vracení části absorpční břečky do polohy na dne nebo blízko dna oxidační nádrže 1 břečky a kyslík obsahující plyn se vdmychává na vypouňtěcím konci 10 zpětného potrubí 9_. Typicky se použije vzduch jako plyn obsahující kyslík.

V tomto provedení část absorpční břečky uložené v oxidační nádrži 1 břečky může být odebírána z horního odebíracího otvoru 11 oxidační nádrže 1 břečky pomocí ventilu 12 a vrací se do oxidační nádrže břečky dříve uvedeným vratným potrubím

9.

Alternativně absorpční břečka vstřikovaná z sběrných trubek 5_ může být jímána zásobníkem 13 tekutiny a vracena do oxidační nádrže 1 břečky výše uvedeným vratným potrubím 9. pomocí ventilu 14.

Alternativně absorpční břečka jímaná eliminátorem _3 mlhy může být vracena do oxidační nádrže 1 břečky výše uvedeným vratným potrubím 9. poomocí ventilu 15. Je současným trendem zpracovávat kouřový plyn jeho dávkováním vysokou rychlostí proudění a předložený vynález umožňuje účinné využití absorpční břečky rozptylované a jímané eliminátorem 3_ mlhy.

Otevírání nebo uzavírání ventilů 12, 14 a 15 se řídí podle operačního stavu zařízení.

- 17 Protože absorpční břečka se vrací výše popsaným způsobem, může být získána dostatečná statická tlaková výška a tudíž tlak čerpadla samotného může být snížen, což má za následek významné snížení zatížení vratného čerpadla 15.

Zejména když ventil 12 je uzavřen a pouze ventily 14 a 15 jsou otevřeny, absorpční břečka se může vracet bez podstatného provozu vratného čerpadla 16.

Když se absorpční břečka vrací výše popsaným způsobem, vzduch dmychaný z dávkovači trysky 17 kyslíkového dávkovacího prostředku se jemné rozděluje proudem samotné absorpční břečky. Tak se bubliny kyslíku účinné dispergují a míchají, takže účinnost využití kyslíku při oxidaci oxidu siřičitého se význačné zvýší ve srovnání s konvenční hodnotou asi 20 %.

Provedení 2

Mokrý odsiřovač spalin podle dalšího provedení tohoto vynálezu je znázorněn v obr. 2.

V obr. 2 jsou komponenty podobné komponentům znázorněným v obr. 1 označeny stejnými vztahovými značkami jaké jsou uvedeny v obr. 1. Komponenty označené stejnými vztahovými značkami působí stejným způsobem jako ty, které jsou uvedeny v obr. 1.

V tomto provedení se abosrpční břečka odebírá odebíracím potrubím 13 břečky pomocí ventilu 21 a oběhového čerpadla

5_, posílá se pod tlakem vnitřním potrubím 19 majícím ventil 23 a vstřikuje se do kouřového plynu A z trysek 7. vytvořených ve sběrných trubkách 5_. Dále vratná trubka 20 je odvětvena z vnitřního potrubí 19 pomocí ventilu 22. Tak funkce trubek 13 a 20 odpovídá funkci potrubí 11— a 9_ v provedení z obr.l.

• *

- 18 To znamená potom, co se absorpční břečka odebere potrubím 18, část nebo celé množství absorpční břečky posílané do sběrných trubek 5. pomocí oběhového čerpadla £ se vrací vratnou trubkou 20 do oxidační nádrže 1_ břečky působením ventilů 22 a 23. Dávkovači tryska 17/ dávkovacího prostředku 25 kyslíku se uspořádá v sousedství vypouštěcího konce 24 vratné trubky 20 tak, že vzduch vystřihovaný z ní se jemně rozdělí proudem samotné absorpční břečky. Jejich funkce jsou podobné funkcím výše uvedené dávkovači trysky 17 kyslíku a vypouštěcího konce 10.

Provedení 3

Ačkoli plyn-kapalina kontaktní zařízení tzv. kapalinového sloupcového typu se používá v provedení popsaném výše s odkazem na obr. 1, předložený vynález není na něj omezen, ale může být také aplikován na plyn-kapalina kontaktní zařízení, které má náplňovou sekci, která je naplněna náplňovým materiálem, aby se udržela padající absorpční břečka a tím se zvýšili kontaktní oblast plyn-kapalina.

Dále odsiřovač může být toho typu, ve kterém plyn-kapalina kontaktní zařízení sestává z absorpční věže souproudého proudění a protiproude absorpční věže, které jsou příslušně instalovány na vstupní straně spalin a výstupní straně spalin jediné oxidační nádrže břečky.

Dále může být předložený vynález také aplikován na různé jiné typy mokrých odsiřovačů spalin a není omezen na typ z obr. 1.

V provedení popsaném výše s odkazem na obr. 1 se využívá absorpční břečka uskladněná v oxidační nádrži 1_ břečky, absorpční břečka vstřikovaná ze sběrných trubek 5_ a absorpční břečka jímaná eliminátorem 3 mlhy.

• ·

- 19 Avšak absorpční břečka může být také vracena z jakékoli jiné části zařízení za předpokladu, že takto využitá absorpční břečka vyhovuje účelu tohoto vynálezu.

Ve výše popsaném provedení, dříve uvedené tři typy absorpční břečky mohou být využity. Účel této konstrukce je nabídnout širokou volbu typu břečky, která se vrací a tím umožnit zařízení fungovat účinně podle jeho provozního stavu. Avšak v závislosti na provozních podmínkách, jenom je den z těchto tří typů absorpční břečky se může vracet. Jestliže se použije jen absorpční břečka vstřikovaná se sběr ných trubek 5. a abosrpční břečka jímaná eliminátorem 3_ mlhy, může být vynecháno vratné čerpadlo 15.

Dále zařízení z provedení 2 popsané výše s odkazem na obr. 1, může být použito v kombinaci se zařízením z proveden 1 popsaným výše s odkazem na obr. 1.

Provedení 4

Toto provedení je speciálně popsáno dále s odkazem na obr. 3 a 4. V obr. 3 komponenty podobné komponentům znázornč ným v obr. 9 jsou označeny stejnými vztahovými značkami jako jsou uvedeny v obr. 9.

V obr. 3 mokrý odsiřovač spalin je konstruován tak, še toto zařízení má absorpční věž 2_ pro provádění mokrého odsiřování, zásobník tekutiny (oxidační nádrž břečky) 31 pro uskladnění absorpční tekutiny b obsahující alkalický absorbent d (například vápno) je uspořádáno pod absorpční věší 2 a abosrpční tekutina b v zásobníku 31 tekutiny se zdvíhá • ·

- 20 pomocí oběhového čerpadla 6. a rozstřikuje z rozstřikovacích trubek 30 uspořádaných ve spodní části absorpční věže 2..

Při této výše popsané konstrukci zařízení se spaliny zavádějí do absorpční věže 2. na jejím vrcholu, a přivádějí se do kontaktu plyn-kapalina s alkalický prostředek obsahující absorpční tekutinou b roozstřikovanou z rozstřikovacích trubek :e absorbují a odstraňují oxid siřičitý ze spalin.

Pak se vyčištěný odtahový plyn c vypouští ven pomocí odtahového vedení 38.

tvořeny se vrací druhé straně siřičitany z do zásobníku absorpční tekutina b, ve které byly vyoxidu siřičitého absorbovaného ze spalin 31 tekutiny, kde se výše uvedené siřičitany oxidují na sírany pomocí vzduchu e cím prostředkem plynu obsahujícího kyslík, dávkovaného draychakterý bude popsán dále. Pak se odpadní tekutina f vypouští pomocí oběhového čerpadla S. a potrubí 4 0. Nadto se absorbent d (například vápno) dodává do zásobníku 31 tekutiny potrubím 39.

Pato konstrukce je stejná jako konstrukce konvenčního mokrého odsiřovače spalin znázorněného v obr. 2.

Dmychací prostředek plynu obsahujícího kyslík tohoto pro vedení zahrnuje potrubí 32, které je otevřeno do uskladňovací části absorpční tekutiny b zásobníku 31 tekutiny v poloze blízko spodního konce jeho postranní stěny, čerpadlo 33 připo jene k potrubí 32 a přívodní trubku 34 připojenou k čerpadlu 33 pro vracaení absorpční tekutiny b odsávaná ze zásobníku 31 tekutiny čerpadlem 33 zpět do zásobníku 31 tekutiny.

Výše zmíněná přívodní trubka 34 je uspořádána takovým způsobem, že prochází postranní stěnou zásobníku 34 tekutiny a zasahuje do něj v dolů skloněném směru. Dále jak je uveden v obr. 3(B), přívodní trubka 34 je rozdělena do dvou větví před průchodem skrz postranní stěnu zásobníku 31 tekutiny

- 21 a každá větev je radiálně ohnuta takže proud z ní vypouštěný bude ny zásobníku 31 tekutiny.

k tangenciálnímu směru, proudit podél postranní stě

Dále dávkovači tryska 17 kyslíku pro vstřikování vzduchu e vedeného potrubím 37 pomocí dmychadla 36 je uspořádána před vypouštěcím koncem 10 absorpční kapaliny každé větve přívodní trubky 34, která je otevřena do zásobníku 31 tekutiny.

Uyní je vysvětlen poziční vztah mezi přívodní trubkou 34 a dávkovači tryskou 17 kyslíku s odkazem na obr. 4 až S.

Dmychací prostředek plynu obsahujícího kyslík tohoto pro vedení je znázorněn v obr. 4.

V obr. 4 je dávkovači tryska 17 kyslíku vertikálně a dolů uspořádána před vypouštěcím koncem absorpční tekutiny výše uvedené vypouštěcí trubky 34. Nadto vstřikovací otvor 35 na konci dávkovači trysky 17 kyslíku je uspořádán mezi prodloužením spodního povrchu vypouštěcího konce 10 přívodní trubky 34 a její osou tak, že vstřikovací otvor 35 je uspořádán v oblasti proudu právě vypouštěného z výše uvedeného vypouštěcího konce 10.

Byl proveden experiment ku plynu obsahujícího kyslík lín konstruovaných jak je pop za použití dmychacího prostředz obr. 4 v mokrém odsiřovači spa sáno v obr. 3. Konkrétně, spaliny obsahující asi 1 000 věže _2 z obr. 3 rychlostí ha druhé straně absorpční ppm SC>2 byly zaváděny do absorpční proudění 10 000 ΠιτΟ³ za hodinu, tekutina b byla nasávána ze zásobní „ 3 ku 31 tekutiny rychlostí proudění 200 m za hodinu pomocí obě do absorpční věže 2.

hového čerpadla 6 a vst ována z rozstřikovacích trubek 30 « ·

- 22 • · · »

I · * <

) · ·

Tak nohou být výše uvedené spaliny vyčištěny mokrým odsířením a vypouštěny odtahovým vedením 33 jako vyčištěný odtahový plyn c.

Zatímco absorbent d obsahující vápenec byl dodáván do zásobníku 31 tekutiny potrubím 33 v množství, které bylo stechiometricky podobné množství odstraňovaného SO^, sádrovec byl odebírán potrubím 40 jako odpadní tekutina f v množství, které bylo stechiometricky ekvivalentní množství odstraněného SO^- V zásobníku 31 tekutiny byla absorpční tekutina b uskladněna tak, že výška povrchu kapaliny c[ byla asi 2 m. Jeden konec potrubí 32 byl připojen k postranní stěně zásobníku 31 tekutiny v poloze 1,5 m pod povrchem kapaliny 2 a jeho druhý konec byl připojen k čerpadlu 33.

Přívodní trubka 34 od čerpadla 33 byla uspořádána tak, že procházela postranní stěnou zásobníku 31 tekutiny v poloze a 1,3 m pod povrchem kapaliny pronikala do zásobníku 31 tekutiny v délce asi lna měla vypouštěcí konec 10 absorpční tekutiny, který byl otevřen do zásobníku.

Jak je znázorněno v obr. 3(3), vypouštěcí trubka 34 byla rozdělena do dvou větví před průchodem postranní stěnou zásobníku 31 tekutiny a každá větev byla radiálně ohnuta v tangenciálním směru tak, že proud z ní vypouštěný by proudil.podél postranní stěny zásobníku 31 tekutiny.

Použitím čerpadla 33 byla absorpční tekutina b nasávána , ~ ň 3 ” rychlosti proudem 100 m za hodinu a vstřikovaná do absorpční tekutiny b z příslušných vypouštěcích konců absorpční tekutiny dvou větví přívodní trubky 34. V souhlase s přívodní trubkou 34., potrubí 37 bylo také rozděleno do dvou větví.

Z dávkovačích trysek 17 na příslušných koncích dvou větví potrubí 37 byl vstřikován vzduch e do absorpční tekutiny b při rychlosti proudění 100 Nm“¹ za hodinu pomocí dmychadla3£· • 4 ·« 4 4 • 44 • 4 4 4 * 1

4 4· • 4 4 4»« « • · · « ··· <4 *4

Specifikace použitého zařízení při tomto experimentu byla následující.

1) Absorpční věž 2. měla průřez 1 m“ a její výská nad rozstřikovacími trubkami 30 byla 12 m.

2) Průřez zásobníku 31 tekutiny byl 2m x 3,2m a jeho výška od dna byla 3,5 m.

3) Jmenovitý průměr rozstřikovacích trubek 30 byl 100 A a každá z nich byla opatřena čtyřmi nahoru obrácenými tryskami o jmenovitém průměru 40 A a délku 100 mm.

4) Jmenovitý průměr potrubí 32 byl 125 A.

5) Jmenovitý průměr přívodní trubky 34 byl 100 A a dvě její větve měly jmenovitý průměr 65 A. Každá větev zasahovala do zásobníku 31 tekutiny 3,2 m širokou postranní stěnou (viz bod 2) výše) v poloze 0,7 m nad dnem, zasahovala v délce 1 m ve směru skloněném dolů v úhlu asi 20° a měla otevře ný vypouštěcí konec 10 absorpční kapaliny. Vzdálenost mezi dvěma větvemi přívodní trubky 34 byla 1 m.

o) Jmenovitý průměr potrubí 37 pro dávkování plynu obsahujíc ho kyslík byl 25 A a tyto jeho dvě větve měly jmenovitý průměr 20 A. Toto potrubí 37 bylo jednou zvednuto do výšky 3 m nad povrch kapaliny £ zásobníku 31 tekutiny a pak vloženo do zásobníku 31 tekutiny.

7) Jmenovitý průměr dvou dávkovačích trysek kyslíku byl 202

8) Vstřikovací otvor 35 na konci každé dávkovači trysky 17 kyslíku byl umístěn 2 cm nad prodloužením spodního povrchu vypoouštěcího konce 10 absorpční kapaliny.

• * • · ·

Při experimentu prováděném bylo zjištěno, že povrch kapalir po zahájení dávkování vzduchu e dačo siřičitanů.

za výše popsaných podmínek .y g byl zvýšen o asi 10 cm a nadto ss dosáhlo úolné oni

Provedení 5

Zařízení použitá nou celkovou konstruk kou toho, že je vybav jícího kyslík, jal; je 5 komponenty označená v tomto provedení má v podstatě stejci jak je znázorněna v obr. 3, s výjímáno dmychacím prostředkem plynu obsahuznázorněno v obr. 5. V provedení obr. stejnými vztahovými značkami, které jsou uvedeny v obr působí stejným způsobem jak je uve děno v obr. 3 a 4.

V tomto provedení konec přívodní trubky 34 absorpční tc kutiny zasahující ve směru dolů je zaříznut tak, aby měl v podstatě horizontální zaříznutý konec jak je znázorněno v obr. 5. Jinými slovy horní část 34a vypouštěcího konce lOm přívodní trubky 34 je vyrobena delší tak, še přesahuje její spodní část 34b a dávkovači tryska 17 kyslíku je připojena tak, že prochází vertikálně skrz přesahující část 34c ze shora.

Vstřikovací otvor 35 na konci dávkovači trysky 17 kysli ku je umístěn tak, že leží v hranicích prodloužení horizontálně uříznuté přívodní trubky 34.

dávkovači trys vypouštěného

Tak výše uvaadenv vstřikovací otvor 35 17 kyslíku je umístěn v oblasti proudu právě výše uvedené vypouštěcího konce IQ.

ny z

Použití ámychacího prostředku plynu obsahujícího kyslík tohoto provedení bylo jako experiment provedeno za stejných • · • · ·

- 25 experimentálních podmínek jaké jsou popsány výše ve spojeni s provedením 4. ženo úplné oxidace sen o asi 12 cm oc

Jako výsledek bylo zjištěno, že bylo dosasiřičitanů a povrch kapaliny c by zvýzahájení dávkování vzduchu e.

Provedení 5

Vybavení použité v tomto provedení bylo v podstatě stáj né celkové konstrukce jaká je znázorněna v obr. 3 s výjimkou toho, že je vybavena dmychacím prostředkem plynu obsahujícího kyslík, jak je znázorněno v obr. 6. V tomto provedení z obr. G komponenty označené stejnými vztahovými značkami jak jsou uvedeny v obr. 3 a 4 působí stejným způsobem jak je uve den v obr. 3 a 4.

V tomto provedení je konec přívodní trubky 34 absorpční tekutiny zasahující ve směru dolů, uříznut v kolmém směru ke své středové ose jak je znázorněno v obr. δ. Pak je dávkovači tryska 17 kyslíku připojena tak, že zasahuje vertikálně skrz vrchní stěnu přívodní trubky 34 ze shora v poloze právě před vypouštěcím koncem 10 a tím proniká do přívodní trubky 34 tak, že plyn e obsahující kyslík se vstřikuje ze vstřikovacího otvoru 35 v poloze právě před vypouštěcím konce 10 přívodní trubky 34.

nm

S použitím dmychacího prostředku plynu obsahujícího kys lík tohoto provodění byl proveden experiment za stejných exvýše ve spojení se dosáhlo úplné zvýšen o asi 15 perimentálních podmínek jak jsou popsány provedením 4. Syl zjištěn výsledek, še dače siřičitanů a povrch kapaliny £ byl po zahájení dávkování vzduchu e.

s oxi cm

- 25 rak podle výše popsaných provedení 4 až 5 je dávkovači tryska kyslíku uložena v poloze právě za nebo před vypouštěcím koncem přívodní trubky absorpční tekutiny. Vytvoří se tudíž víry na dolnoproudní straně dávkovači trysky kyslíku ve vztahu k rychlosti proudění proudu absorpční tekutiny vypouštěné z vypouštěcího konce. Plyn obsahující kyslík vstřikovaný z dávkovači trysky kyslíku se rozdělí do jemných bublinek plynu střižným působením vírů, což vede ke zvýšení kontaktní oblasti plyn-kapalina a tudíž ke zvýšení oxidačního výkonu.

Navíc když dávkovači tryska kyslíku proniká do přívodní trubky v poloze právě před vypouštěcím jejím koncem jak je znázorněno v obr. S, průřezová plocha přívodní trubky se sníží průřezovou plochou pronikající dávkovači trysky kyslíku tak, že rychlost proudění absorpční kapaliny proudící přívodní trubkou se zvýší. Ha druhé straně víry se tvoří kolem dávkovači trysky kyslíku v proporci k rychlosti proudění absorpční tekutiny. Když je plyn obsahující kyslík vdmycháván z dávkovači trysky kyslíku, tento plyn obsahující kyslík se roz dělí do jemných bublinek plynu působením vírů a výsledný směs ný proud plyn-kapalina se vypouští z vypouštěcího konce přívodního průřezu absorpční tekutiny a rozptyluje se v zásob niku 31tekutiny.

Jak je zřejmé z výše uvedeného popisu, mokrý odsiřovač spalin tohoto vynálezu nevyžaduje velkou energii, poněvadž absorpční břečka se vrací a využívá k míchání břečky v oxidační nádrži břečky. To je tím, že břečka se odebírá z oxidační nádrže jako taková a vrací se do ní, čímž tlaková výška čerpadla nutná pro vytváření tohoto proudění břečky můžobýt snížena, čímž se snižuje potřebná energie.

Vybavení požadované pro vracení břečky má jednoduchou strukturu, takže náklady na vybavení pro dávkovači zařízení

- 27 • ·

··· · ·· · · oxidačního vzduchu mohou být váznamně sníženy ve srovnání s dosavadním stavem techniky, kde jsou vyžadovány nežádoucně vysoké náklady. Madto jeho udržování je snadné.

Dále, plyn obsahující kyslík je jemně rozptýlen proudem samotně absorpční tekutiny bez uchýlení se k míchání.

Tak se může zvýšit stupeň využití kyslíku ve srovnání s dosavadním stavem techniky.

Když js břečka přinucena proudit pomocí míchadla' jak je to v případě dosavadního stavu techniky, existují omezení na místo, v kterém je míchadlo instalováno. Avšak zařízení předloženého vynálezu nemá takováto omezení, takže toto uspořádání nejvýhodnější pro dispergaci a směšování plynových bublinek může být využito.

Předložený vynález také vytváří dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík, v němž dávkovači tryska kyslíku pro vstřikování plynu obsahujícího kyslík je uspořádána v oblasti vypouštěného proudu v sousedství vypouštěcího konce přívodní trubky absorpční tekutiny a navíc její vstřikovací otvor je uložen v oblasti proudu právě vypouštěného z výše uvedeného vypouštěcího konce. Tak vstřikovaný plyn obsahující kyslík z dávkovači trysky kyslíku může být rozdělen do jemných bublin·; plynu střižným působením vypouštěné absorpční tekutiny z vypouštěcího konce a může být použit pro účel úplné oxidace siřičitanů vytvořených v absorpční tekutině z S0_n absorbovaného jako výsledek čištění spalin. Navíc, protože plyn obsahující kyslík je jemně rozdělen a dispergován v nádrži tekutiny využitím proudu absorpční tekutiny, počet dávkovačích trysek kyslíku, které mohou bránit inspekci a čisticím operacím v nádrži tekutiny mohou být významně sníženy.

Navíc místo vstřikování plynu obsahujícího kyslík může být určeno v jakékoli požadované poloze zásobníku tekutiny/ takže žádné bubliny plynu nebudou nasávány do čerpadla

V důsledku toho čerpadlo nevyžaduje žádnou další energii.

Na rozdíl od toho dostatečné množství plynu obsahujícího kysli může být přiváděno do požadovaného místa. Navíc uspokojivý míchací účine!; na absorpční tekutinu může být vytvořen vzhledem k tomu, že vypouštěný proud absorpční tekutiny je spojen se souputným proudem k zvýšení jeho rychlosti proudění.

Nadto zařízení tohoto vynálezu může být konstruováno takovým způsobem, že vrchní část konca vypouštěcí trubky zasahuje dále tak, že přesahuje spodní její část a dávkovači tryska kyslíku je připojena průchodem skrz přesahující část. Tak plyn obsahující kyslík vstřikovaný z dávkovači trysky kyslíku může být chráněn od probublávání.

Dále výše uvedená přívodní trubka může být skloněna dolů v zásobníku tekutiny. To umožňuje minimalizovat usazování tuhých látek vypouštění ve vypouštěcí trubce během uzavření a tuhých látek v době znovunastartování usnadnění

Navíc výše uvedená přívodní trubka může být dále že proud vypouštěný z přívodní trubky bude proud ve výše uvedeném zásobníku tekutiny, taktu plyn-kapalina mezi plynem obsahujícím ní tekutinou prodlužuje.

uspořádána tak, tvořit kruhový Tak se doba konkyslík a absorpčDále zařízení tohoto vynálezu může být konstruováno tak že výše uvedená dávkovači tryska kyslíku proniká do přívodní trubky v poloze před vypouštěcím koncem přívodní trubky. Tak může být plyn obsahující kyslík dispergován ve formě jemnějších bublině!; plynu.

Ρ A Τ E lí Τ O V Ε 11 A R O K Y

- 23 Pv 3530-^

Claims

1. Mokrý odsiřovač spalin, kde se oxid siřičitý absorbuje do břečky a plyn obsahující kyslík se draychá do břečky k oxidaci siřičitanů přítomných v břečce vyznačený tím, že oxidační nádrž břečky je vybavena vratným potrubím pro vracení části břečky do polohy na dně nebo u dna oxidační nádrže břečky a plyn obsahující kyslík je dmychán ve vypouštěcím konci tohoto vratného potrubí tak, že se plyn obsahující kyslík jemné rozdělí působením břečky vracené tímto vratným potrubím.

2. Mokrý odsiřovač spalin podle nároku 1 vyznačený tím, že část břečky uložená v oxidační nádrži břečky se odebírá a vrací tímto vratným potrubím.

3. Mokrý odsiřovač spalin podle nároku 1 nebo 2 vyznačený tím, že břečka vstřikovaná ze sběrných trubek se vrací uvedeným vratným potrubím.

4. Mokrý odsiřovač spalin podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 vyznačený tím, že břečka jímaná eliminátorem mlhy se vrací vratným potrubím.

5. Mokrý odsiřovač spalin podle kteréhokoli z nároků

1 až 4 vyznačený tím, že část břečky se odebírá v poloze u dna oxidační nádrže břečky a zavádí se do sběrných trubek pod tlakem pomocí tlakového čerpadla, přívodní trubka břečky je rozvětvena z potrubí pro zavádění břečky do sběrných trubek i a plyn obsahující kyslík se vdmychává ve vypouštěcím konci přívodní trubky tak, še se plyn obsahující kyslík jemně rozdělí působením břečky vypouštěné z přívodní trubky.

• · · <* — ?. ί) —

5. Dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík pro použití v mokrém odsiřovací soalin oro odstraňování SO^ ζε soalín mokrým odsiřováním vyznačené tím, že zásobník tekutiny pro absorpční tekutinu je vybaven přívodní trubkou pro vypouštění absorpční tekutiny tak, že její vypouštěcí konec je otevřen do uvedeného zásobníku tekutiny a dávkovači tryska kyslíku pro vstřikování plynu obsahujícího kyslík je uspořádána v oblasti vypouštěného proudu v sousedství vypoustěcího konce přívodní trubky.

7. Dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík pro použití v mokrém odsiřovací spalin podle nároku 6 vyznačené tím, že vstřikovací otvor na konci dávkovači trysky kyslíku je uspořádán v oblasti proudu právě vypouštěného z uvedeného vypoustěcího konce.

8. Dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík kpro použití v mokrém odsiřovací spalin podle nároku 6 vyznačený tím, že vrchní část konce vypouštěcí trubky je vytvořena delší tak, že přesahuje její spodní část a dávkovači tryska kyslíku je uspořádána tak, že zasahuje skrz přesahující část.

S. Dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík pro použití v mokrém odsiřovací spalin podle nároku 5 vyznačené tím, že přívodní trubka proniká do zásobníku tekutiny skrz jeho postranní stěnu a přívodní trubka je uspořádána v tomto zásobníku tekutiny tak, že je horizontálně a radiálně ohnu ta do tangenciálního směru tak, že se vyvolá proud vypouštěný z této přívodní trubky proudící podél postranní stěny zásobníku tekutiny a tak že je skloněna dolů.

10.

Dmychací zařízení plynu obsahujícího kyslík pro • ·

- 31 použití tím, že v poloze v mokrém odsiřovači spalin podle nároku 6 vyznačený dávkovači tryska kyslíku proniká do přívodní trubky před vypouštěcím koncem této přívodní trubky.

11. Mokrý odsiřovaě spalin vyznačený tím, že je vybaven dmychacím zařízením plynu obsahujícího kyslík jak je nárokováno v kterémkoli z nároků S až 10.

Zastupuje: JUDr. Ing. Milan Hořejš

Τ>Υ 3«ο Obr. 1

3 4

Ο Ο ο ο

V“

17 10 íh-16 ?y 35-30 -<% • · · ♦ • · · · · · · ?v 5520-qg σ>

PV 3Γ30-^δ

Obr. 33